Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 05, 1916, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 12, Image 12

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    0
a-ť t"i4f 'uinn [r-Jj
POKROK
IřVMAHHHiíl CO
vyUvi
i OK km iklkVV
MÍ#tJ fjflínt
r í řl4 (v KJi# 'rm Ult t$
HfítáfUir lurkcM Cvíínt ohm
$ H # £ ftrv i4t Km
v rU uýíi la fř tit
IM V t rwl Uuip'AU MIM
pr# fiit MíftWNMtd r Ty4'l l
řítelny Mpojeoých HfkHt VUrí 0-
Mf 24 prowitu úroku vydává
1'OKftOK DN'K S LfcWÍÁ 1910
řf0 pvjut 4tj $J0 fr K4u
200 P £ t2SQ itéfM
7kikf ulíu áijUtí M pwnoti ffě
titnUk puukkiutk iUuMf Otút)
ftumtiUM ymkkM% {Yiyi Wom
Ór)) lnthi)fuí'U pouk (liuuk
VruU) tužbu v nahtrikuh 4np
(JyAHUuu)UfU ví jf#UIvv4( 4J
Pepi krubt lUbiíitrs oelivti
fex 6o)flu b(kiO frMliol pwikoU
pj4p&uf plným juíotiu f jlí mi 4
Tím w íiá uhríiúú i zv vy
f'yikřirjf wíiy čilí rftolří( V ií
promítni u bomiy StyU V m ÍJd ' thkuvíny phnoUi uá pllWué
I" vkíáfaf ku vnif tm hh y vMU-uot hlWp w luštili
Dbmúk ryuHjwi %- Uihiii j phohiuM iniuy l nu povnh
k h lAArfoÚ un ktrrtkotiv pit-j mUUtn o tfiU'vk(vHt uúttlt
OVLÁDNUTÍ vzduchu
M kl?rk jcHř oprftvithm pí-ijímu
U npithU lil vkfftd
ho npofitelníUo nynlfaim w l(Jží
poŤMhui tm ittrr(-Uoiv ptAU
ronfwKixfiT (U-norni Dívíním #f
í'((al HavíriíCM Yínnh'mton ) ('
PODKOPY ČILI MINY
0 POŠTOVNÍ SPOftlTELNÉ
8P0J STÁTU
Vl&íU H[oj' iic} Htifii píjímó
0 lidu pn&U)Vni Kpi'ít4řií vklafJy
ku rii ykníVí ú htni (trnky u zaru-
falý' jich ypln'i-hi na pofÁúíiň
Kubáň iH')it v Máí ( JO i'kij
ííiílže í oifsiUi ti)fitovní vkla'
iioil jviií jn'ii ii kdyí uloží j
di-H twb U ť ďílliini jih íořtoviíří
úi udí- kt-r$ j'nf oprúvnřři pi'íjí
uiíiií takoví- vklidy Vkliul vdurn
hmy j'Ht iíj)li)' clnájiřn pť-d do
hlídkou Hind) ph-Ub frknu yjího mu
fo í'oStOVřlí ÚíťdltUÚ ÍJlljí zupo
h'ť)i pronnjivut f(ikov'i vkb
dy &ind výhi ol(iou k(í'r'koljv
žila
V kludy tmánu "íin jak ('asfo
třeba vňk ftuhik um dm nmniih
iÁú ví'i jicž )(K dollfirii v
hkl Mi h lilílí VÍí- Ji'yí 50') ťlollíl
KUřít dmAih i:n-M olvrítí pn
éfovijí vklad n'i'hC jiavítíví ktc
ronkolív pontu OMdow kd'ž oh
dťá idw objiMiní 1'akdí vzhíc
dťftj k íigtik' tiíí!Íiié by h(f ih-jmo-
hlu dohtrtvíf í íif-chť poéle tm-ho zú-
htfipcc který oldrží pon'i'ifí jíik
M vklitd IIIÍIŽ4Í UílUHtí
l'yfoví vklftdy moliou být j ote
vřeny U' poNfovní ziiHilkou Toto
ůítUŽitít ruMfvui nUúhy jž vcSlo
priiktícký ňríuck že proMÍTdky
jak uhnutí poílovni vklfid ptnif
hií k rukám každé owly v Kpoj
iiycti nmvvh iinoím uydím v
liiístě kd't poílovií úad ímmjí o
pr&vuén vklady poštovní hpoííti-K
ny přijímali muí nyní otevřití
Mvftj rtW olirňc-tiím hf k místnímu
poítmÍMtm yú pudíi jí íiihfrukcc
jak má jednali Když již úVt byl
otevřen vklad míiže býtí neiiiři)
buď ONobnř lieb zňníllpeeiii )ieb pe
nřžní poukázkou rovněž j-ekoiuan-dovanž
pakli peněžní poukázka
není pf íriiriiou
Poatovitf spořitelní vklady Jmou
potvrzeny poAlovním dowvřdéeníiu
tak zvaným eeHifjkáfcmi který zni
UM jméno vkladatele a hlouží jako
kvitanee Tyto eeitilikáty nejnoii
prodejiiH a nemohou e píenéhtí nu
jiného Když tyto eertifikáty m
ztratí zniél aneb jo nřkdo ukrad
ne novů w mohou za tyto ibmtatl
Vkladatel hi mÍMe v kterýkoli
iui víeehny peiiíe nebo ěliht jieh
vyzvednout i na požádáni zároveň
m úrokem který mu patří totiž na
té poště kde peiikň jsou uloženy
M ňie také jtoŇtoii nebo hvýut zú
htupeeni vklad vyvediioutl
ťroky dvou pnařiit v platí na
oblino každého t rt iťikát it této po
iiovid upoidelnyi úroky zaéluajl
kaldúho prvního niíieť lme po
vydvllui nttiřikélu a po tiply
Iull roku jou pldeťiiy knidý lok
dukil'1 e ptoUo v poileloi) po
heehaji Ulné úniky ' neplatí
lit loiitt k lilku
(Haiímy ntéo Hel jeden ilolUr
Um IihU k poilt kdv4 ►! jedliolli
Uhí koiipl poátovtii kpoi Itelui lrk
a potui( iipolllehd iliiunky kft
l Jd ťflltlV hpOl ltrluj lifitrk m
MU iniitřloiiiii mainkitlíii e pil
JI tl jiihl lld jednoho (Udbirii
IneíUi k olťVM-nl pníímidlui iu I o
Ví za utarýeh dob užíváno při
obležení podzemweh ehodeb aby
podkopáním pevnostní zdí m ní't
Idy I'odkopú nplníiýeh xtel-
ným jiraehenj užíváno koieem
Htolťtí V mnoho jíeh užívali
Turci pří útocích í obléíiání mh
iu Vidné JC8'I) Vfluban tvůrce
iiiethodiekého útočení na pcvnoKtí
jehož záady [udržely fémřř celé
dví' htolefí platnoht dal popud r
WVJ ke zřízefií wtníny míiieori)
nimi konal dokladné pokuiy je
jichž výsledky byly podkladem
pro jeho "nauku o minách"
Do ned4vna w Houdílo že min
možno používali jen v peynotní
válce aváak ří stoupající úéín
noHtí htřelby nebylí ochotní je vy
Hokoeenifi Avíak vydatné použí
vání jích v bojí o J'ort Artur a o!
opevněné poNtc v runko japonwk
válce ukázalo že mínéní loto j"M
mylné
Váeobecné podkoj)eni jmenuje
mc chodbu pod zemí před hrad
bou nebo pevností na jejímž kou
cí zařízeném pokud možná blízko
pod mbttí-m kudy útoéíeí vojsko
nuceno jcht projití V nejhuthín)
zástupu mc klaď' náboj ze utřelné
ho praehu dynamitu nbo jiné
řankavíny aby výbuchem vyhodil
do povct1 éánt zemí a ní í úloé
niky kletí m na ní nai-hiiejí
Xcjúéflné jní bývá podkop éili mí
na položena pod překážkami pro
ti blížení M- nepřátel jako pod zá
ciími kh-re mni nepřítele na
míté onom dée prodlévali
V pevnoHlní válce klade podko
py obhájce zejména přel daleko
vystupujícími éatmi Ironty aby
pUHobil proti akcím útočníkovým
(jako jsou výzvřdy odstraňování
překážek postup útočícího voj-
sku) Náboje třaskavíu se tu kla-
:Jou do chodeb podkopních které
už v opeviiéiiícli jsou irovedeny a
po případé w jestř ro7Řířnjí nebo
lo galerií podkopových systémů z
nichž zvláštními naslouchacími
chodbami se vyšetřují práce kte
ré podniká v přídí nepřítel Do
byvatel se totiž ijnaží prokopat! se
pod zemí k podkopu obráncovu
protipodkopetu éili koutniminou
to jest podzemní chodbou pokud
možná přímo k iníitíiiu kde v pod-
kopech obráncových jest íimfstéu
náboj aby tento buď vybral nebo
vodou zalil nebo jinak zneškodnil
'rotipodkop j-st praeí velmi ne-
muidnou poněvadž ji-t ueMiiaduo
stanovití místo kde leží náboje o
branci) a ovsem i nebezpečnou
Také se v území před opetuéní-
in i kladou jednoduché podkopy
(naplněné kameninu které rrau
ťOUZOVÍ jmenují íoiljrade ucho ťu-
Orassej ty se kladou zpravidla ve
skupinách Zapáleni miny se déje
elektrickým vedením % bezpečných
pozorovacích stanovišť nebo jest
samočinné pří t zv dotekových
minách (které Xímei Jmenují
Trťttminne) kde ncpfátcke voj
ko jdouc tlakem kročejii zpiinohí
míra itapalky nebo tímto tlakem
xpAtuhl kontukt v tlektriekéiii ve
deni liudktíllélll blíko II Země
i n jsou miny! Joit to náboje
tiankavin umUtéiié v zemi ve zdí
VII skalách tu bo pod Vodou je
jlrhi výbuch Iliči okolí hi zem
ských Inillijeh jst 0lieejué nutilo
Kalosti étoly vedouc! ke komoře
kde umMéiut Jent hiIiihi iummi
Štol) V pfldó kte'4 lo ul dotrtteě
ne pevná nineí t t i vj l -dněny
(ohrttivody) illjvitu pi Itvttlýeh
podkopceh pak Vdíoi (ualnie)
Mosty tum ly a jiné dub in' stv
bv kter ttUuaji fhnUltl tieplltelt
Vitikm ll ! áeiná áadué lU pil
ktívhá ihudáiaji výklenky pln mi
y
ítuležíty joii polomír nálevky
a polom r ex plos výbuSnA íára
'vzdálenost středu náboji od ka£
dého bodu obvodu nálevky) O
byejoýoií podkopy nazýváme ty
jejichž nálevka mu prúmír stejný
s nejkratíi čarou odporu a pří
nichž tvoři pravý úlod
Velmi nabitými podkopy jsou
fy ujucbž polomír nálevky jesf
vétsí než nejkratáí Jíníc odporu a
protilehlé polomíry xptosní tvoří
tupý úhel Slabí nabití miny pak
jsou fy kde polomír nálevky jest
menší než nejkratíí čára odporu a
zmínění dva polomíry svírují o
strý úhej
)eíií vítíí úlohu hrají miny ve
válce námořní kde jíeh užívá k
hájení pobřeží vstupu do přísta
vů ústí řek atd Zakládají so o
byícjní pod dostřelem pobřež
nich pevností aby nepřítel je ne-
mohl lovit í a ničili Materie pro
hájeni mul Jsou teď pobřežní ne
bo plovoucí Kladení min déje se
obyčejné zvláštní kombinací aby
nepřítel nemohl proníknouti sy
stém jeho a nevčdíl že na tom
neb onom mbttó míiže nastalí vý
bď li Klíč k této kombinací má
pouze velitel námořní pevností u
nejvyšší dííhtojník pobřežní obra
ny Nepřátelská loď nemůže pro
níknoutí za obvod min neboť pří-
blizi-li ni' k mini nebo vfduje-lí
dokonce na ni utrpí výbuchem ji
stou pohromu Kladení min jest
mnohem laciní jáí než kladení pod
kopů pozemních a může být i pi o
vedeno snadno kdekoli J'ří tom
jcAt íikí denetkrát vydalníjsí ncí
néínek i výborné dělostřelby
Míny mnjí trojí význam:
I lodí jež na minu vjedou bv-
vaji zničeny uplne
lodí zdržují postup iiepííte-
lú v
'J působí účinkem morálním
lírn že nepřítel nevychází z obav
aby nevjc] na minu nebyl vyho
zen nebo potopen
Podmořské miny jsou kovoví
nádoby jc ke dnu mořskému pří
kotveny bývají řetězy tak aby se
vznášely 2 až 'l yardy pod hladi
nou mořskou Vzdálenost dvou
sousedních min líže řady nepře
vyáuje 20 yardů a miny jsou podle
zvláštní zmínčné kombinace kla
deny tak aby přístav byl vílsím
lodím uzavřen Dle toho jak vý
buch vzniká rozeznáváme miny
dotekové čili nárazní a miny po
zorovaní čili tfulvanické Mina do
teková jest podoby srdcovité a vy
buchne samočinní pomocí zvláštní
elektrické zápalky jichž má mina
až pčt Narazili na ni loď nebo
jiný tvrdý předmčt vychýlí se ná
razem kulička takže m dotkne de
sky nad ní uložené spojí se elck
Irieký proud a zápalka uložená v
Miehé h vlhké střelní bavlní se
vznítí a způsobí výbuch Nebo se
nárazem urazí tenká rourka kte
rou vniká pak voda do oddílu na
plněného kaliem jehož spojení s
Malou uvádéjl se západní látky do
explose
Míny pozorovaní bývají podoby
kulovilř a vznášejí se mnohem
hloubíji pod Maninou než miny
dotekoví Výbuch spůtobujc se z
pozemní pozorováci stanice t lek-
triek) ni proudem ve (divili kdy o
ctne m' loď nad minou nebo blízko
ul Dráty vbíhají do mapy jež
4uázorúuJe rozdíleni min a pouhé
tlUkuutl knoflíku stačí uby kte
rákoli mília rázeui m vzňala Za
liillojuho počukí a Zit noci je po
iorováuí min doti iichoadné krom
toho mohou pozorovací stanice bý
ti nepiíleleiu také luičcuy l'rot
uliv se (!( o min koiubíiiova
ných pozorovaných i dotckovýili
ate tak iti''Uciiýfh ťe uioino jf po
moc] laoa Vinutého koh m klad
kv upeviiéiié n dně potopttl tak
hluboko aby je loď pícpliila be
ÍÍVadv Yi n plátel-ikt ho útoku
popluti se Uuu miny se vinenon
výiw a plUtitv je iue uťavh n
Dtdsíitl druhem mtu jm A
íu''( p!ouunl miny kteiř tn-íi
picvltmi il vlaiiuth min k lor-
ImhIAoi Itili OO J Jit I 4 irtťinoH
1'robjíni plavby vzduchem mol
no považovat rozřešený a io jak
po Íránce theoretickí tak prak ti
rk í Nevadí pří tom fakt že prak
fíckíniu užití se problém dosuď u
hýbá — poněvadž současní znánu
příčiny íí lépe řečeno píUdua e
totiž pouze jedmá a její zdroj hyb
ní síly tedy motor
V rit čtenáře — sledující síer ú
spíchy tak zvaních íditclných
balonů i letadel mei-haníckýeh ale
nedosti zasvícených do povahy
problému letu — nutno předeslat í
níkolík slov výkladu pokud možno
stručného
ííídítelný balon napodobuje vy
on jiyoa vznasi se ve voue
stejně pomocí 'balonu" naplníní
bo lehčí látkou než jot voda totiž
pomocí vzduchového míchýře ja
ko se balon vznáší ve vzduchu na
plnili jsa Jehčí látkou než je
vzduch Vedle toho ryba i řidi
telný balon pohybuje se íí snaží
se oonyoovati ve svvcn nroste-
díeh vlastní milou ryba plouřvemí
řiditelný balon pracujícími vrtti-
emi Lei rozdíl mezí vahou vodv
a vahou vzduchu máme-lí na mysli
rybí tíla a jeho vzduchový mí
chýř jest nepomírní vítáí než u
řiditelných balonů rozdíl mezí va
hou vzduchu a vahou svítiplynu čí
vodíku kterými jf-st halon p
'A tífo okolnosti vyplývá nesnáz
řiditelných balonů kdežto u ryby
představuje míchýř jen prostoro
vý zlomek vzhledem k celému ry
bímu tilu kteří jest pak v určifíií)
smyslu motorem obstarávajícím
pohyb ve vodí ~~ u řiditelního ba
lonu jest tento "míchýř" k síle
moloríekí v poměru naprosto ne
výhodním Kyba která by mohla
představovali dnešní řiditelní ba
lony jakožto jllustrací jíejj nesuá
zí i M'hopuostí pohybových vlekla
by s sebou ve vodí při vlastní váze
dvou a půl liber — dcsítílitro
ý míchýř naplněný dchíli litry
vody nevalní zředění lihem ab
plula dle zásady "lehej" vody"
A jeátí i v lom případě by bvla
iioti řiditelnému balonu v jisté
vyhodí až je ja-no že by mohla s
jakž takž pohybovali jen v klidné
ii mírně tekoucí vode A k tomu
okolnost že voda při sví hutnosti
je schopna mnohem vífsí rychlosti
než řídký vzduch byla by pro la
kovou rybu mnohem menším ne
bezpeííiii než druhdy rychlé vzdu
choví proudy pro řiditelný balon
který v tom smyslu zůstane vždy
hříčkou vítru
' Zda nejlépe otázku ovládnutí
vzduchu řeší sama příroda Živo
čichoví lítající vznáší se bez vý
jimky nikoli dle zásady "lehčí
vzduchu" nýbrž dle zásady "fčž
íí vzduchu" pouza svou vlastní si
loti motorickou totiž prací svvch
křídel
Methody aviatiků opírají se Mej
ní o tento základ Ale stavitelé c
tadel po vzoru ptačích těl již před
daletími mí roskotávali na ok Ino
ti že síla lidských svalu na tuto
úlohu nestačí a ani umělé zdroje
síly do nedávných let nemohly
podepříti tuto snahu poněvadž by
ly příliš tížké vzhledem k své vý
konnosti Teprve aiitobohilisni
byl příčinou že vynálezci praco
vali na sestavení motorů o malé
váze s velikou výkonností Jedno
tliví továrny podnikaly hotoví zá-
v ody v tito přičiní a je logické že
výsledků tíchto návodů zmocnila
w v zápřtí aviutiku
Dosavade dosaženo toho že n
benzinových motorů připadá jedna
koúská síla na dva kilogramy váhy
stroje aí tento poiuřr je jeslí v
určitých piipadech stlačován Tak
známý aviatik Farnau užívá mo
toru jenž při viz 1-'U liber má
W lil' Ovsem že tyto závody to
váren ve stabí lehkých motorů um
jí své čertovo kopýtko i monoit
řlistýťh poruelu leč tlto inožoiist
odstraiiíti učinili imeuýíí práví
Ittk důleidviii poíiulavkeiu svýc
1- IL I !!! 11 ' i
sc
V dnešních letadel jwu kídla
nehybná — eheeme JÍ jíž mluvití
křídlech Jejich pohyb zastává
vrtule h letadlo se vznáSÍ práví ta
do výe jakp dífuký drak Jehož
na kloněnou plochu Vede do vzdil
chu část síly běžícího chlaja c
V uvážení váeho toho jeví
nám nyní problém letu jako pro
blém z přemíry jednoduchý
lze chápali že zde systémy rúz
ných letadel pranic neznamenaj
pokud se týče umístíní ploch Ica
dla Jednoploňník ímonoplán)
dvojplosuík (biplan) frojplošník
(tnplan) toť nejsou než variaci
na jeijmi zaklauui a jctjnoilucnou
myňlenku a tedy Jiříčky vynálezů
aviatiků
Hlavní vící jest a zůstane motor
Jeho práce a výkonnost a nad to
vfie ji-ho bezpečnost a spolehlivost
Jiného ohledu dnes není!
Až bude postaven motor ať jíž
leiizínový ať elektrický či jiný
ale motor na níjž bude možno
s naprostou bezpečností spolchnou-
ti aby se mezi praeí nezavaříl n
porouchal čí vůbec z jakékoliv
příčiny nevypovídíl službu — pak
nastane lidstvu den kdy otázka o
vládnutí vzduchu přestane býtí
otázkou
' Totom acroplaiiy zbrázdí vzduch
křížem krážem
A jeslí snad otázka pokud si
týče ryehlohti
Je zde vážná okolnost
Dyli jsme zvyklí stále poěílali s
balony Než se halon vznesl bylo
nutno počkat i s jeho krychlovým
obsahcni sju'jjíží s vahou osob
Hucasinenycii pri plavné a s po
dobní blízkými okolnostmi I pou
hých několik liber často hrálo
oli
Letadla mechanická přešla klid
ní tuto otázku Aviatik létni iii
příklad v Kcmcší půl hodiny po
tom přistal vzal na seilaillo ve- Archiv skrývá v sobí mnoho bi
dle Hfhe miie li vlelěl steiné ii ' 1 1 ťl „! I I 1 1 '
provádíl svůj pokus před zraky jsou vyzvednul v' to jest mnoho
obecenstva jako před chvílí sám j rukopisů které jeátí nejsou pro-
tímtéž strojem a tímže molo- j lilčdnuly a prozkoumány I 'potře-
eni IVed tím případem nčkdejí J tu[ j(H dovoleno osobám
zduehoplaveeké zkušeiomti jaksi t pnluíží nijaký vážný úmysl
u-tupují Výpočty uložené na studijní a sice dobv' která' jem) 'asi
ředeíi let od nynější vzdálena
pro sebe Jíž ten íajúpiný titul
"frtjný" Udí jsini nMiyiid $i
pod lim myslet níco fji jemného
hrůzu vzbuzujícího z čeho iííf bí
zcú a hrůza Muoliý si pomysli un
jakýsi deiili starího kláálera a flu
ítýmí zdímí a zamřížovanými
kínky Ale není fomu fak 1 taj
ní archívy touží po svítíc v do
slovním i obrazním smyslu a tak
bude j tajný archiv hodit se mezí
ostatní budovy kteří v prví adí
žádají svitlo
Okolí v kterém se jeití dosud
pochmurnější než v sluncí se
lajný archív nalízá ovsem jest
koupající DahJem Ve staří Části
Berlína mezí Klosfersfrussn a Ny
ví Fríedríchhtrass-e na Částí býva-
yeh marklirabskych pozemků zve-
dají se jednoduché prosté ne
ozdobné ►tavby bez jakéhokoliv
ornamentu které tvoří domov nr-
í i vu Hlavní budova jejíž ne-
obyčejné vyaoká a široká oknu
vzbuzují pozornost jent mohutná
kííú z jejíž zevnějšku nedá se
soudit! na obsah Bylo to kdysi
museum sochaře Kaucha ale nyní
jest to ohromné skladišti listin
kteiémii se málo který archiv na
svití vyrovná
V tajném archivu velmi pečliví
lovanč listiny sáhají až do 1 I
století Všechny státní smJouvv
'yjednávání míru celá diplomati
ku pince a jiné doklady dějinné-
10 významu zde jsou uloženy
Kromí toho jest tam spousta vseli-
ých pozoi uhodných dobu i lidí
líčících vící Tak iiiiiohv rozkaz
'elikčho Friedrichu plný vtipu
ironie nebo posměchu možno fant
nalézli Také děkovné přípisy
které vydával Friedrich Wilhelm
první když mu poddaní neb slech
ei přinášeli koroptve bažanty
uky šunky lososy husy u jiné
lakové lahůdky se zde nacházeli
motorů Jaku jejh h uUkou Ahti a
nejlepšim motorem je pak ten ktc
lý" oba ty tu kardinální piúudavky
lučuj
Kterak sílu motoru u acropbtuu
Uplatnili lo jest jii 4'iítostl ji
íOU a V ťásadí dát liu ItuliSeiiiiil
Je #iijo4vo — h Irpive bmlou
iuot tloAtalrUé íajuU Caenl tuto
kolnost ze takí ide Uit v od-
zkušenostech s halony u letadel
nieehiiiii kýeh pozbývají svého vý
zmírnil Praxe předstihuje tiieorii
a je pouze jisto že při novém n-še
ní otázky "vzduehoplavby ' nasta
ly jiné okolností jez jsou nota be
H řešení problému na prospěch
Na tom základe možno jíž nyní
bezpečné říci Že vzduch předšla
vuje novou říši poměrů kde na
stanou nové poznatky a zkušeno
stí —
Jeden theoretik aviatiky tuším
TÍMiiidjer popsal již přibližní typ
b' tadel a padesát let Míní že je
jíeh Hiiosné plochy (křídla) budou
celkem nepatrných rozměrů bé
letadla budou se pohybovali rych
lostí na UMO míl v hodiní i více li
sté ucpřest leluje Uvažme jen že
prví automobily jež toho jména
opravdu zasluhovaly míly výkon
nost od desíti do iivaceti nlil v ho
diní I iies po dvacíti lelech
mají ňeileí-ái osmdesát sto -to
dvacet ! í
i'o tich zkušenostech h autoiin
bilismem in ní možno jioi hybovati
o htejnéui aspoú lámáni rekordů
ve vzduchu ncmužeiiie-li jíž uše
třili v tempo ještS rychlejší když
žijeme v století dvaeatím které
snad nazváno bude historiky bu
doucností stoletím ztřeštěným
TAJNÝ STÁTNÍ ARCHIV
NĚMECKÝ
Nedaleko Deťlína nachází se pří
vítivá osada Dahh iu která jest
sídlem různých institutů věde
ckých které svým rázem spiše ho
dl se pro venkov nebo kteří nut
ná nepotřebuji Vilkgliiísta lest
tam botanická Kahridn institut
pro řysologii rostli4! ' pokusná a
(láriil stanice c[itíký biologi
cký institut pru eiiiídéUtvj o les
llietvii tli iuslitut ♦ IřemédiM
stvlj dále iitsttttit pro fysikátu!
rhťtitii tdektioi heitiií a epe jmen
tábii ihelupii buktcl iolotrké od
ibleiií Uaiského jÉtliiivotniho ú
slnVa emký Únlav pfo vodtd hv
uit im atrmiomieký výpočtový in
stitut král útiv pru ukosiimí
hmot Kmíne toho litá Daldem t i
l-l lÉllti%illll lltítkl-litlk lil i tiillht
národě a kou má „A I v t do ního I"-1' iUMi M'" !' M'""v4ul
l'ro pouilí mladších listin jest
nul no dovoh-ní pruského předse
dy ministerstva ale osud ho ješti
nikdo nedodal Dokonce jednou
německý historik dř ' Syhel po
třeboval nějaký mladší dokument
ale nedostal ho což tehdy vzbudilo
trapnou vědeckou seiisaei Jsou
v archivu pěstovány také ohledy
na nynější ještě žijící osoby dvůr
atd I tajný archív má tedy sví
tajností které nesmí přijít na své
tlo byť by se z temných čtvrtí stě
hoval do těch liejsvětlejšíeli
NOVÝ DRUH LODÍ
Anglický zpravodaj Ihirtlett
takto líčí nový druh loďstva u
Darilaiiel Jednoho dne v červen
ei ihjevily se ve St řcilijzciuuím
moři lodě jakých svít dosud uevi
děl: Dyly to Jodéf NíkolivJ--'
ní loď bvla jaká jříÍAtsWi-fiáifodii
se dvčiia díljff''Druliá loď objevi
la se vu-íJťavu KcfaloNskíni Ne
moŽAvííncj e tam přijela parou
spíso se kolébala sem tam jako pře
krmená husa Nikdo nedovedl íí
cí zdali přijela prídou svrškem'
zádí Dle lidského soudu zdála sn
kulatou u vysoké ploché palu
bi byla jen obrovská viž se dvřuiu
nestvůriiýnii díly Tato nestvůru
kolébala se sem tam přístavem Ti
síce očí se na ní dívaly Nestvůra
Zakotvila a nastala nová setisace
Její mužstvo vb zlo do vodv a pro
cházelo se kolem lodě jak se zdá
i( šlapajíc vodu !'od Vodní hla
dinou byly totiž boky této lodí nsi
! stop a bvly zakrouceny zase
dovnitř takže povstal jakýsi p
JentllŽe zaMÍhue torpédo tento
chol ploduje ve hpouste hmoty
neznámého původu uuiz by puško-'
díl loď V túhto nestvůrách vidi
nuiHhký zpravodiij vábenou "loď
budou itiislí" 'l Uo lodí juni vel
mi pitívtolié tl-Ao je líillli ale
liiclají c svýrh dél tií ťtvili tuny
kovu n i vídáh-iioít I V aovtii kýeh
mil Ni j-ot Iu vUsliie ani lodí
pue plošiny pm dí la Vtvkoiinly
Kutiiortt mm) i h thv k ni se
Vlídni lil lití io tm t ttUti kiiiuei Kf fi iirh iiovuhii Iiululiid iul
: i i l li' ' i i "
ueoM ne pnpui -in m isoluj i i j 1lM hoeii Mimin ilMvIm a po bývá sM řasto lobenpi énu i loď
lil m iln h licliit ht lllntiliU littllive i iLt m lí t-IA I 'l i - I i 1 i i t ' - : i i
" v " [m'h nim ohi iiaioj" m t m jit jk iimit it jasu ovvaji iilje % %
i i IIÍ li : 1 - I I
vii „ v pivtiií pni mc i li piMimii kle -hhíi Mile ♦ utility h Mloé pluji aitn
kluilahl iMfU tyuiílilll ettyjiv liU bjll Vvbo#e do povihi V m-Ul i-bepeviií pio piÍMuV j
tli' b vast kUbt n rvjřlstruauý pauoU ínul pvUi pí k tuNoďtvu k jeju Imm luU jn h U
tl íhoili S}UÍU Vclkílio tVlaiJpieiiesiij koncem h ta VHt tjuv j ' tí Asquith ílovl se jo i
lisla tiá!e ktelý jlí pu lodi státni archiv Ke sUvbint budov ído luole Miřdeťemiiiho ťosbín tl
lý po it mláxtí koiistruovanvi li
H)4 knpřutý loOil Joiiluv rt ťpOMl1
ií't pu-l-itit
ílirtliieliá liřjdokoiuibjíif doMidlpio licitováni lilili plo úiednikv
#(mu pi 101 nu l 11 l ploutvi pm návMtévmky iiv„teb se Uu v „„ „„:
odlil šlwub - Vltlile la !t l-ied lodtívuiiu #iti'lH
lu prtliiiv mi liiicnaioi i v lajo alchiv sdjttd podiva iike I „
hpulu si mluvou MW!lHt vý iiomlo podved M I"1' ' W M J" kttl"-- '
lilýdi p!m It v I Vrtl i fckiilriWi b Ulatlii Hillil jo školo ielnvu '" tv J-bunt neJťajMlol
♦nťiMt ptáka pták kbtý je tiil piibtiuvmi Vftuhv litr bou po jjl'h pu kiapmi v dosavadn
jw i jti4 AU té j id j t i ríímtad