Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 20, 1915)
tt M POKROK ČÁST REDAKČNÍ EDITORIAL SECTION f)n M října llft Trf ''ťOSHOJt" rirall Z blízkých i HROZNÉ PRONÁSLEDOVÁNÍ I Turků jo zla víti Arménie dorno AJtMZNU V MALÉ ASII 'rodého obyvatelstva arménského -- 1 j Ví cbny opuštěné domy arménské V lumulých dnech došly do Hpo- obsazeny byly mahomedány VJ4 jenýeh Států zprávy o neu věřitel- da zakázala Arménům vypuzeným néra pronásledovaní křesťanských 'ze avých obydli aby vzali mí e Arménii v Malí Asií tureckými bou do vybnanství ovůj majetek fanatiky 'A celkového počtu o- Neměli ostatné ani vozů na kte byvatclstva turecké Arménie od-'rých tento majetek by ú od vezli hadovauébo na 1500 XX) lidí více neboř před tím vAechny vzuty by jak 4"0000 bylo usmrceno a ko- ly vládou pro vojenské účele Vy lem 000000 bylo připraveno o ma- 'puzení Arméni byli následkem to jettk a přístřeší anebo vypuzeno ho nucení konali celou dalekou tu země Arméni vždy v minulo-j cestu písky Nikdy to trvá mé- li byli předmětem krutého pro- náíiledování ale poHlední jejich u trpení překonalo všechno v minu loHti Zprávy které docházejí % různých pramenu nasvědčují to mu že Turci zahájili kampaň za účelem úplného vyhlazení artneii-1 kého obyvatelstva Arménie je krajina předoasij aka a druhdy byla samostatným státem ale později rozdělena by la mezi Turecko Huško a Persii Arméni jsou hlavními obyvateli této země ale nikoliv jedinými Jsou promÍHeni národnostmi ji nými hlavně Turky a Kurdy Po slednější v zuřivosti při pronásle dování svých armeriHkých sousedů překonávají samotné Turky Arméni byli hrozně pronásle dováni za panování sultána Abdu la Ilnmida Na tisíce jieh tehdy stalo ne obětí nenávisti mahome dánských Turk fi ku křesťanským sousedům Ale při posledním pro následování nebohých těchto lidí intčet obětí sáhal do Htatisíeň Pra ví ho Turci rozhodli se rozlušli ti "arménskou otázku" úplným vyhlazením Arménii Krajina kterou obývají byla z většího dí lu apustoSena Muži ženy a i dít ky ii prsou matek byli strašlivé mučeni a vražděni nejhroznějším způsobem při orí?anÍHovanýoh massakrecri dle podrobné zprávy výboru pro vyšetření násilnosti na Arménech Zatím coCařihrad mlčel o těch to jiáailnofstech a Ilt-rlín snažil jo zmenšiti Htátní department vo WashintooČ který vyšetřoval ná silnosti v Malé Asii po několik po hledních týdnů shledal že všech ny dřívější zprávy o pronásledo vání arménského obyvatelstva za kládají ne na pravdě ha žo nej horíí ani nebylo pověděno Zprá vy tyto jsou tak hrozné žo auie rickému vyalanci v Cařihradě Morgcnlhauovi bylo kabelojřrafi eky nařízeno nby pověilěl turecké vládě že tyto násilnosti vyvolaly ve Spojených Státech velký roz ruch a že musí ustati jinak přá telství mezi americkým lidem a Tureckem bude ohroženu Dopisy uiissionářů členům vy ňetřujícího výboru opatřené jmé ny zavražděných osob přesnými daty a udáním míst kde násilno sti ue udály popisují hrozná toto utrpení arménských muú a žen zutahování dívek do otroctví vraždění nevinných dítek turecký mi Šavlemi a líél obrazy které zdají s přímo neuvřritenými v tomto osvíceném Ktoletl Arnuri v Turecku pnžívaji posUnlul kapitolu vé exUlence" píAtí ptttriarclni armeiiskó církve který byl nucen prchnouli do Uu hka ježto bylo ukládáno o j-hc iivot vém pruld-u5nl praví tnto patriarelia i ÍUm-v bej v řťjuíprohl4il le vykonal v jd lunu inťleí v uue o vhlaenl ur- UUIisktlHl obyvatiUtVtt ui Abdul Itamid kletý narván byl krvavým ult4min v dťiti l- tech "Od 15 kvlttu udbti ryehi niWrdovaly" prl íw p" MU-rd patriArtbii " Mv r imn-kéuí tbyvteUU doxtoupil ljV) ihtt ltklu utrp ni 'l l' kvřtn vikei tdyvatiltv Kř irrumu iít4 l piuvimii téhul jiiiiu lyU prl díiio n lu vy pmenu a tt tmtlil4 vUpHt id byU poulupn a yteintíoky ro4iNán od Hinim k tv ri t )ir)ikirii V l ii í!tij v U Trtbiond4 Mvm llf' jmhiI IHtlU a Van jm Mředi ] ik irmtkíhi ftbyvleUt% TuM vvbiiuMI ny %H Ur r t rítV)i lAtu'h J iU vyknhtvt 'Uťn4-h M#a- dálných krajů Uíc až dva nežli dostihnou cílo vé centy Tisíce jich zmírá eextou a velké množství jo povražděno Kur dy kteří ženou je jako stálo do bytka "ÍSlySeli jsme" praví pntriar cha "že centy pří řece Kufrat jsou plny mrtvol tohoto nešťastného li- du kterému je určeno zahynouti v pustinách jKniévudŽ jsou při praveni o všechny prostředky k živobytí" Arméni vo věku 20 ež 45 let jsou zařazení do armády a mladí ci od IQ do 20 roku staří a staríí muži od 45 do (0 let jsou zaměst náni při transportaěni službě Ti kteří h vyplatili z vojenské služ by byli vypuzeni ze země anebo odvlečeni do žaláře Nebylo vsak příliš mnoho téch kteří z vojen ské služby se vyplatili VétAinu vypuzených tvořili tudiz starci ženy a dítky O jejich výživu po cestě nebylo postaráno a tak ubo zí tito lidé Atvaní jako stádo po skytovali žalostný pohled Korresponderit časopisu London Times psal v minulých dnech své mu listu žu obyvatelstvo z jednot livých arménských měst je vyvá ženo vo vlacích které jsou těmito ubožáky přímo přeplněny Když vlaky dojedou do Koniše anebo některé jiné blízké stanice jsou nebožáci 7 vlaků vyhnáni a do provázeni do hor 1'otravy jo jim dáno jenom na několik dní i'o té ju jim nařízeno aby ubírali ho dále do pustin a ještě tam jsou předmětem útoku fanatických Kurdů a Turků Ti kdož nejsou usmrceni zahynou žízní a hladem Mnohé matky raději vrhají avé dítky do Kuťratu než by patřily na jejich utrpení Iylo oznámeno žo všeobecné vraždění Armeuú událo ko v pro vinciích Kharputu a Diarbekiru zvláště pak v Mardinu Zeny které vypuzeny byly z Krzcrumu odvlečeny byly do pustin v Kur puthu kdo zemřely mnohé z nich hladem Jedné karavaně vypo vězeneú v Sari Kiehillo bylo naří zeno postupovati ku předu a za nechali dítky na místě Co stulo se s těmito dítkami nebylo zji štěno Zpráva z Athén udala: Město Dťurtyol bylo po vypuzení unueu skýeh obyvatel osazeno tureckými rodinami Vežkeró arménské o byvatelstvo bylo vypuzeno z mě sta a přirozené mnoho trpělo hla dem Jejich utrpení jo těžko po piiut 1'ietl vypovězením Arineiiu t města devět předních obchodníků bylo oběšeno na obvinění žo nalé zuli se vo tipojeut s Anijliěuuy u žo sloužili spojencům jako vyzvědá či Města Zeytoun potkal stejný omni V tomto mědtě nezůstalo ani jediného Armeim a vieehna jo jieh obydli utaujata byU Turky PopU tVihradu poslaný po kitrýru itit hranice sdělil že vše chny osady arménské ve ilaje teh Van a Pitli1 byly j pleněny a ubyvatťUtvo povraidémi VitU id obyvateli v Kura llittnu byli uiiiieriit vyjfunjx několiku di t k tdiy vateUtvo jiných tad by lo niuěi nu hroťny iu piisubeiu Mnoil n4ib dk( nt tohoto iiUlkii ho imxVnl leiufell Nrpatmí po deířeid li nv lupat i k li'píÁteKti!l Tum V utaiU aby lidí byli prV(il Jint itvraiťu w jikjehkuUv wuidA V některých piipdťH KurdoA Turci la biulf Hiuif lny dítky do Vil kývli obydli tto hi á rtp4Ull V4elum obydli byU prohledAn 4 tsklh dotuivy iotriiíitťo kt r4 KUA m v podťiffid ' přrjrt % f 1%! I típf4ttl Trrek Ví id ju plna iimlů eu I dtt ktfíl J%h řrtrtiti 11 hroíuVeh n4dntl Arirtťtké kutly by ly vypbníny Ví'phno toílo nějakou cenu bylo odneseno Americký výbor pro vystření násilností v Arménií vyslechl mnoho védkfl mezi nimiž nalézá li e Arméni ítekové IJulhaří Italové Némej Turci Angličané Američané obchodníci cestovate lé a úřednici různých hodností Tito svědkové hodují m v pro Iilášenl Ž po celé Arménii pro vozuje ne propaganda za účelem vyhlazení křesťanského obyvatel stva Tito svědkové podali zprá vy o násilnostech ve více jak 100 městech a vesnících v kkrých v mnohých případech vfiechno ar ménské obyvatelstvo bylo povraž děno často po velkém mučení V jiných případech víichní Arméni byli vypuzeni do pustin Někteří z Arménů přijetím ma homedánské víry uchránili se před smrtí Nebylo ale takových mno ho Vraždění a vy pózování Ar menft jsou nejoblibeuějšími me thodami fanatiekých mahomedá nů V Marsevanu velké množství Arménů bylo vyvedeno za město Zde byli přinuceni aby vykopali zákopy J 'o té rozestaveni byli podél těchto zákopů a zastřeleni Nejdříve usmrceni byli promi nentní obyvatelé arménských měst a po nich následovali ostatní Pra ví se že z některých tureckých vězení propuštěni byli zločinci a posláni do arménských vesnic aby tu vraždili a pálili V posledních několika dnech přišlo do New Yorku několik do pisu v kterých líéí se mučení ar ménského obyvatelstva Armén ské časopisy v N'evv Yorku přine sly na sto dopisů od příbuzných svých čtenářů kterým podařilo se prelinouti do Kuska když vesnice jejich byly divokými Kurdy na padeny líuské vojsko poskytlo všem uprchlíkům ochranu a po moc a doprovodilo je nz na hra nice kde se jich ujmuly zvláštní pomocné výbory které opatřily jim potravu a přístřeší v ruských městech v Kavkaze Kuští vojáci byli vítáni arménským obyvatel stvem jako osvoboditelé "V některých případech" líčí jeden z těchto dopisů "hřebíky a ostré předměty byly zabodává ny do prstů nebohých arménských žen a dívek Muži byli biti až ztratili vědomí Jiní byli donu ceni aby bosýma nohama vstou pili do vařící vody Obyvatelstvo bylo mučeno aby povědělo vi li něco o arménském spiknutí proti vládě Nikdo nemohl o něm ni čeho pověděti ježto takového ve skutečnosti nestávalo 1'řípady revolt byly ojedinělé a pravidelné k nim docházelo po takovém mu čení a vraždění" John C 1'hrlaub obchodník s arménskými koberci v New Yor ku který několikráte na svých obchodních cestách navštívil Tu recko Arménii 1'ersii u Sýrii pravil o Turcích "Turek jo přátelským a do brým člověkem pokud nedotkne to se náboženské otázky po té se zment jeho ncpraicisivi ku křesťanům je opravdu těžko po rozumět! lidem zo západního své ta Mahomedánštl kuěžl jsou zod povědnými za jejích fanatismu lěl věcem kterým Mnhomed iu- kdv neučil Mezi málo uvědomě- v' mi i Turky jsou zakořeněny rňz- ai ě v f no puvery laK mnozí ven e za vraždi li ]l křesťanů otevřou si VESNICE U BftESTU 1 " V T j A 4 v— -'' - i - Obrálek ltU ji miáiMtJidm JhIihÍ i vAlťéttýťh hřál yliwtmeu b)l při uodhliém iupn Uuiv ja didíjtl pe Hitli Hrot Utnutý Ní un i 'XiM nuaky vVrmha dýiHU iu'daji w iud tutiuiwi ukU niv jjoj tU ap4lťti iby ♦utřeny byly vojťiuké 4uby kteří Uuvtv lvli muťni iiuvkti Um jistou cestu do ráje Jestliže u vážímc tato fakta můžeme poroz uměli proč nešťastni Arméni jsou vraždění ve velkém" BYL KOLUMBUS ŽIDEM7 Minulé (íterý slaveno bylo 42'i vfntH objevení Ameriky Kolum bem a pří této píležitosti psáno bylo také o zajímavé otázce jaké národností vlastně objevitel Ame liky byl Otázka tato do dnešní ho dne k úplnému uspokojeni ne byla rozhodnuta a je předmětem sporů mezí předními historiky starého a nového avéta JJylo vAe obecné přijato žc KriAtof Kolum bus narodil se v Janové v Itálii ale jo ještě devět jiných míst kte rá tvrdí že jsou rodištěm tohoto odvážného výzkumec Tato mě sta nalézají se v Itálii na Korsi ce a ve Španělsku Ve avé posled ní vůlí prý Kolumbus napsal že narodil se v Janové To zdálo by se osudným pro nároky jiných měst na Kolumba ale tuto města uvádí jisté důkazy které jenom ku zmatku v této otázce přispí vají Většina historiků shoduje se v tom že KriAtof Kolumbus byl sy nem Oomcnico Colomha tkalce v Janové a Siisanny Kontanarosso vé Tito měli ještě dva jiné sy ny a sice I Bartoloměje a ÍJiacomo z nichž poslednější byl znam pode která provdala kc za ÍJiacomo 15a- vareln řezníka Kolumbus ale v jednom ze svých dopisů praví že jeho předkové byli povoláním námořníci K zmatku také při- Mpívá okolnost že Kolumbus a je- ho bratr byli lidmi neobyčejně vzdělanými ačkoliv v té době i šlechtici a zámožní lide neuměli řísti a psát i Theorie žo Kolumbus byl vlast ně židem opuKovana je po po slední tři století Dle této theorie Kolumbus nebyl narozen v Jano vě nýbrž v ponte vedra ve Špa nělsku Jsou jisté dokumenty které dokazují žo Colon a Fonta- fuirossa utvořili společnost v roce li'M za účelem zásobování ryba mi dvůr arcibiskupa v Santiago Rodiny obou těchto společníků byly židovského původu Má se za to žc tento Colon byl otcem KriAtofovýin a že Susanna Kon tauarossa či Konterosa pocháze la z rodiny jeho společníka Colonova rodina ačkoliv byla židovského původu hlásila se ku křesťanství ale má se za to že Co Ion před svým sňatkem ho Susan nou hlásil se ještě k víře židovské Obránci této theorie prohlašují žo Kolumbus vydával Janov za své rodné město jenom z toho dů vodu aby mohl docílili svých tu ží b V té době vo Španělsku pa novala velká nenávist k židům a to mohlo se stát i osudným pro je ho plány Katolický král španěl ský jistě neposlal by výpravu pod vedením žida na výzkumnou ce stu Je ale dobře známo Žo Ko lumbusí udržoval korrespondeiiei s mnohými prominentními židy a tato skutečnost je považována za další důkaz žo byl vlastně původu židovského Ale KolumbuH na druhé straně psal jako oddaný křesťan Navr hovili aby missionáři byli posláni k nahým domorodcům zemí které objevil V jednom zo tivých dopi sů Španělskému králi Kolumbus LITEVSKÉHO VYPÁLENA USTUPUJÍCÍMI RUSY M I V ' 3- rot piavls "iJůvéují v iíoha ž Vaie Výsost rozhodne m pro powlánl míssíonářů bezodkladné ti obrátí je na pravou víru jako zničila ty kdož vyznávali nechtěli Otec Hy na a Svatého Jjucha" Také v jí ných případech Kolumbu píše jako oddaný křesťan To vy iivétluje se obhájci theorie o Ko lumbové židovském původu tím že výzkumci jednalo se o to aby udržel si přízei španělského krá le který byl oddaným katolíkem IVÁTITA A OKíATWV V PANOVNICKÝCH RODINÁCH Přítomná velká válka v Kvro pě bude míti velký vliv na sňatky v panovnických rodinách při nichž jak dostatečně je známo hraje větší úlohu pravidelné po litika než skutečná láska V pa novnických rodinách evropských je sice množství nevěst ale žádou cích ženichů málo A po válce bude snad ještě hůře neboť budou pak přijaty nové zásady v Hnát cích ii hlavní úloh ii bude tu hnití nové politické upravení Kvropy Nejvíce těmito novými zásadami nepochybně dle náhledu princez ny Kateřiny Kadziwillové utrpí Němci neboť proti této zemi ja ko píivodkyni přítomné války pa novali bude u ostatních evrop ských panovnických dvorů před pojatost Jmenovaná princezna vydala med nedávnem Knihu o sňatcích v panovnických rodinách a v této mezi jiným praví : "Zdá se býti jisté že po válce bude velič obtížno nro dcery li syny panovnických rodin něme ckých niilézti ženichy a nevěsty mimo hranice sve zemc a 10 onde míti vliv na osud děvčat z panov nických rodin teutonské krve la kový že budou hlcdati svoje mau žele mezi obyčejným i smrtelníky což spojeno bude se značnými po tížemi" Mezi nejlepšími partiemi v K vropě v přítomné době jsou nepo chybně dcery ruského cara Miku láše Jsou to sličné a pečlivě vy chované dívky o nichž převládá lichotivý náhled žc budou výbor nými manželkami V Petrohradi mluví se již o tom žo je možný sňatek nejstarší dcery ruského cara velkokněžny Olgy Ne synem anglického krále princem z Wa lesu Anglie těší se přízni ruské ho lidu a každé další utuženi přá telských pá-sek mezi těmito země mi přijato bylo by celým národem nadšeně Ale v Rusku již mluví m také o nevěstě pro carevičo ačkoliv tento je teprve 11 roků stár Po něvadž je jediným synem car ských manželů bude přihlíženo ji stě k tomu aby sňatek jeho ko nul se záhy snad již v jeho dvací ti b teeh Malý careviě je jednou z nejlepšíeh partií v Evropě u je ho nevěsta jistě bude hledána s velkou opatrností Může býti vy brána ve Švédsku Dánsku anebo ÍCecku kde královské rodiny ma ji male dcerusKy ale múzo hyn také nalezena jinde Jednou ze znamenitých partii je laKe Alane Adeiaido veiKove- vodkyně lucemburská 21 rok sta rá jejíž země nalézá so nyní v moci německých vojsk Když ně mecká armáda vpadla do jejl zo rně mladá panovnice vyjela jí vstříc minul ve svém automobilu mim""' í 1 I 1 — Marie Adclaído je velíce bohatnu Kodinný majetek kterého nUla mt dědičkou má cenu mnoha inillío nů Není proto divu in mnoho ženichů z panovnických rodin zkoušelo u ni ítstí alo žádný t nich dosud dobře nepochodil ŽENY JAKO FABMAŘKY Pie zprivy vládního odboru z) mědčlství nalézá vo Spojených Státech 800JOO žen které zurnéat návují ho íannařením A mnohé z nich jsou wehopnýmí vzdélava tclkami půdy a získávají úrody na pozcuicíeii které byly před tln značné zanedbány J)le této zprá vy vládního odboru zemědělství na každých deset farmářů připadá jedna funnářku Zvolily MÍ toto zaměstnání ne z nutností jako v mnohých případech sestry jejích v Kvropě al! poněvadž no jim lí bilo lépe než zaměstnání jiná V jižních státech v ovocných pásmech v OrcKonu a Californií a v středozápade fannářky úspěšně soupeří h muži v obdělávání půdy Není pochyby o tom že řasto U naveny celodenní prucí Hkrápějí podušky Hlzumi ale následujícího rána probouzejí so s novým od hodláním k práci a pravidelně na konce setkávají se s plným zda rem ve svém povolání Slečna UcHtcr Mayova jejíž o tec byl farmářem v Jaspcr okre su v srdci Oeorpic je dnes jed nou z ncjÚNpěšnčjšíeh farmářek jmenovaného státu Její otec ze mřel zanechav jí 200 akrů zadlu ženého pozemku $10 vo zlatě a mulu Jenom asi čtyřicet akrů pozemku toho bylo možno vzdě lávat i Ale Jlcster byla přičinli vou Milovala místo kde ho zro dila a s rodiči žila a přiňla k po znání že je to hojlepší místo kde může vyděluti si na živobytí Její soused pronnjinul cd ní část po zemku a IIcHler na zbytku farma řila sama pěstujíc obilí i zeleni nu Práce hc jí dařila a výtěžky byly dobré Rok od roku farma její so lepšila a dnes slečna Mayo va vlastní jednu z ncjlcpSích fa rem v Ocorpii na které pěstujo o bilí í bavlnu Celá řada žen obdělává farmy v bavlnovém pásmu Někdy ženy lakó farmy pronajímají alo pra videlně obdělávají své vlastní far my Ncmují-li dostatečného ka pitálu při začátku čeká na n5 těžká práce a několikaletý tuhý zápas Alo vytrvalost a přiěinli vost bývají pravidelnými vlast nostmi těchto žen a jsou odměňo vány na konec plným zdarem Co Hlcena Ilestcr Mayova vyko nala v (JcorKii to slečna Alice Durbinova vykonala v OrcKonu Její otec zabral si domovinu o IIUO akrech alo zemřel dříve nežli furma náležitě ho vyvinula Za nechal vedle farmy své dceři ta ké tři malé Hynáěky bvó k opatro vání Alice so velkého úkolu ne zalekla Učinila z f uriny jednu nejlepšieh v Oregonu a všem svým trom iiriunim posnytia uo ué vzdělání Dnen všichni žijí v blahobytu Před několika roky Hleěna Ho li (Yawfordova byla učitelkou v zemědělské kolleji v Oretfouu l!y la nadšenu pro ovocnářství a jak mile ušetřila něco peněz zakoupi la si sad v údolí Williamette a počala Házet! stromoví pěstujo o řcehy a jahody w dobrým! výtěi ky U-tuAního roku vystavoval Nvojo ořechy tm výntavň v Sun Prmieisku a zlskulu nu ně cenu Pnul d 1K lluinmeřová v Tam- pa 1' la Jo jednou m-koukn ei žen které pČMtují pomeranče 'a id llummctová má roWthU sudy a vieehnu práci nti nich auu řl lí Mariou MaeIU v ro l'ii)7 rakouptlu ní 'Jj ukru po4emká v údolí ři-ky HhhI v Orciíutui iů kttlit m tměnou Mmtku dUUua alo bry ji sdatilt nehoř fydM !lu ni několik set dolUrA piedt jeiu pojťinki v tvém okolí Thft tuké sUkftU pro ncb ihduí mnít std-tvo ťul byla jejl přáidut Kdyl pturntrk mpUtiU iiaaeU lidů ovoené utroiuy m kM nyid n4 #i výeh nuda inaíuA výtisky i iHOuho jinýťh KUihnl pol nituvých lm Jtko ony a ktrrK iiitiiujiti Miluji prii) fr utářmktui yjdfaji nt d 2i tli M&ikt l ideh bla hr tvhot u f niín' ti vj poVrtUnl N nf t ol ipokejnit i#vUi kliMl V jiaýeh vtd4nhd Vy tMA tk pkjrny tthjly