1'OKJCOK J)NK C řllJNA 1015
8lran 7
KOHOUTI
Urwnh proienl ulovu v Mark
varticíeh cíařkci povíeirl
'Vinuté Jíidra před tuhni lempu
dou Uhodil do Molu uvalnatou
rukou miiirutú m Mtihl ohoóí
naježil vlaay zamával rukou a
řekl j "Dium Mlc£ krev I"
Níktefí in lifdííovó hucd oI
ut odskočili ffjuíkuiilí mí uhnuli
mt uvýmí nantrojí a honlíniky" ubí
ral kl:fii(!f)
"JvJéj rouíi TomW" iiaponí
nal kdoni o idaríích
"l'otcí krev a hiida mord —
Viáik uvidíte!"
A mm Jindra o rozháněl pfat
zatínal a uuhy ukřípcd už hroznu
Vihtu míl rozhalenou kohíli u Itr
ku rozcpjatoii rukávy povyhrnu
U: juko řezník Z jedni) kapny
čouhala mu dmku druhé vixel
koejčár m tahákem —
"A co no ti vlaKtnřj ulálo T"
Jindra zaklel po jičmecku jak
ne tomu naučil u vojnka zatočil
ho na podpadku a ukázav do ko
la rvolalj "Vidíte Kcrner nuié
tancuje % holkou 1"
A nové kkípiní dupaní a kle
ní "To je toho!" iiHinál m Houacd
a h do pííhlénku V mim už ten
oheň nehyl ahy proléval krev
kdyhy mu nfkdo tanéil n jeho
Můrou JeŇté hy tleskal a dupal
do taktu Cliecií li tauúi hí ticha
do híh ho lénu ~
"Ale počkej!" pronesl vyhrůž
ku rozhněvaný a pivem rozohnčný
Jindra xyn iníhtního koláře a ta
ké dli- řemesla kokúi' l)oma hyl
mírný na alovo posluSný pilný
praeovník ale v hospodě nemohl
snesli ahy mu nókdo přebíral
holku
A la jeho oblíbená byla Ham
plová Mařena slušná dívka asi
dvaeelih tá od sluněn opálená
hranatá plných tváří černých očí
i vlasů dcera hajného ve Smrěin
nadéjná nevěsí a s vénem tří set
zlatých a co jí otce ze svého depu
tálního dříví každý rek popustí
TeiT tanéila s Kernerem a do
vedla se v kole prkně otáčeli Moo
jí jenom hořely na čele se perlil
pot a úsla oddychovala až tím de
chem omarnovala junáky V očích
hrálo jí čtvcrActví a kolem úst jí
to cukalo když vidéla Jindru tak
pohnčvančho a vyhrožujícího
Tak sloupne ve vážnosti až ho
rozruše po okolí že by se k vůli
í Módní svět
Jít
í
t-1 ř
r [' ]
145? — Ďity pro Užvťátka
Střih ve 4 vtlkosti-ehi I H 8 a l
roku Vyiadujl 'A )ardv 4 palců
& látky na e!kst i U t
I4f0 — Divit My 1 lUpríítv
kou Střih v I vi-lkotťh i '
It) 14 tokiV Jrut JfHpotietd
W idu 'T phmivé látky ni
vilko t H M pro "Kuimp" a jd
iít pulcovi titky na řaty
Hta — Sviv iiru i5e!ny AtU
m
x i
v3k
iJř MhU Ve 1 Vífc-ulech „(}!„ „ťM vl itvéf bt il
H i y rkV Vliduji n!4 jih ttii s) -(e vtbéd vu
du ! pulcové tk nit vidkct l'ij„iH WmM a ldrtMv'i iukv
let Sukní pri d deliUii elitrtjl luí
ti a i 9 I t vSfd i
141) — Hvty ta litiny — střiH
V U VlkeMveh U I ll-i l 1 ti
t t p d e 1 b J ř pis 1 t V
putMd 1 ' vb :íc i 'c-né tu
i h v ' k i t ťi ii!ciV Huku
d l' vt n ikon měti rtí 14 )it!da
!kOiiHÍ ml ' i I
tMi mt% un
ní prali dva kohoutit Toma4 Jin
dra a Karel Kerner obuvník I To
bud o řeéí a závistí družek jimž
tak 4tslí nepřálo a pro néž ne
padla aií jedna facka
Mařena acbválné jednou !a tan
ít m kolářeo a po druhé se 4c v
cem v-doue že oba podpaluje
Hned se zlobil Jindru a hned Ker
ner
J'rí následující písničce chopil
se jí kolář a tiskl jí ruku ž vy
křikla ne radostí ulo bolem Ale
hudebníkům to bylo atejné pu-:-tílí
co Jjejhlučiéjí n nejvřeleji
"J'r(! bychom se netěšili —"
A teď he u muzikantů postavil
Karel Kcrner zavalitý nevysoký
mlálenee se říšatou hlavou a je-
žatýu vousem na bradé Kuco mél
jako lopaty a před nimi každý ry
chli' uslunoval Kcrner by také
vzal ty tři a k nim Mařenu do
chalupy již mu máma chtěla po
pustili I!ž mél ruku jako v ru
kávé a teď mu do toho vlezl ten
kolář h vysedlou pravou lopatkou
V£ak kc zlobil a drže Jitr v ruci
vyhrožoval
'A tohle abych si dal líbili? To
bych mél syrovátku v žilách a in
krev 1'ockej Tomáši vsak s
sejdeme a budeme spolu tíétova
ti!"
Kcrner se znovu napil Jeho hr
liuství také především v pití zá
leželo Pil na zlost a převrátí
tu noho litru do nenasytného kl
ku Tím i rostla jeho odvaha Mě
zlostnou opici po muzice l ránu
vždycky by se pral kdyby mu vši
chni neutekli a hospodský ho ne
vylil na silnici
"Kamarádi dnes bude zle Ká
no o tom usiysiie jciien iiinie v
tratolišti krve a druhého povedou
žandarmové"
"Ale mlč sepereš se leda s hro
mádkoii štěrku na silnici"
Kernerovi se to nejednou přiho
!í In a vždycky odlcl poraněný do
příkopu kde se v trávě vyspal
"Ne ne moje krev nepoteče
jako že jsem švec Tohle si ne
mohu diť líbili"
"A co tě bolí?"
"Nevidíte že mně Jindra pře
bral holku hajných Mařenu? Ah
já mu dám já se ho zbavím I"
"Mlé a namluv si jinou" radili
soudruzi "Je tu děvčat jako kví
lí Tamhle ta má čtyři stovky a
bere na tebe"
Kada nepomohla Kerner měl
v hlavě pivo a v srdci Mařenu
musí ji doslat už proto že si jí
namlouvá Tomán Jindra ten
"hunsvut niěeuinej!"
Tak stáli Jindru a Kerner proti
sobě a jeden druhému předpoví
dal nejméně devateru smrt Obu
měli také pomocníky pro případ
kdyby nevystačili nebo k protiv
níkovi se přidala chasa
Na účet Jindrův pil nádeimík
1'elěik liyl to známý práč ktcK
'n (li-kreei a dobré slovo natlouk!
komukoliv 1'elčík netnnčil je
iiiiiu obcházel a dával pozor Na
knoflíku ii kabátu visela mu not
ná sukovice se železném okováním
dole i nahoře Hul tíi byla znáni'
a každý se jí uctivé uhChal a vú
bec k l' léíki-iii se nemínil setká
ti v boji
I nyní bylo známo koho meh n
nik chrání proto si Kerner vyhte
dal čihdíua l'Vitnla tomu nové
podriii iií slíbil když se na jeho
stranu posfasí A z 1'iankii (au
sel strach když si plivnul do dla
l i a 10'ehniil se kolem Mi he Měl
i'né ruce a obyče jné uéco v nich
Tii v udru bbi klidné v kapse
ale V boji ItlikelU Se ocitlo V i'Ue
IVank uí pro to blán1 dvakrá
te hrděl podruhé iM n ž poprvé
ale tomu ř!o2Vki e puče iicihJ
naučil O tom věděli iimnd proto
h 1'innlciu nic neměli nebo mu
rychle podíleli obé tuec a pak
mleli tu sucha
ISI tedy liank i chiuiicem Ker
(Hiovůll pil jehlí lltlll it pohU
íel nu protivníky! Jindru i IVléj
Mat kai le h li se V iik báti
kťh"iiti i jej eh celit tiiieov něco
íiuíti o%tiuvký v trtkovýťh pít
pul ch ieHMiiioél ícttam Jk "
n v v liv Ani iii 1'u-ch V)
v td
K lil Jn Iři V V kfikiUtil 1 í
ťě ktťV htiltkv' j Iteni Vik A íl
jlU Vitl 1 kte' l VÍ-d Hu U pV
Vi UkV a 11 pKiiklilHl H'M
4 v tk l í 1
in n uíi iofkui jth pe
VV iili Í V ef-o řctHV a I
loidtf vypioviMi MiVřenu du 14
Juvit Tt V dn ki vviJkVíl
když hyl rov(ulH holku v koI
a platil a jejího nápadníka
Ale stejný ůmyl nul j Kcrner
Jaké tanéil Mařenou u teď dá
val pozor kdy půjdu domů aby jl
byl k lesu průvodcem Nedá ao
hv odstrčili ani Jindrou když
má ozbrojeného společníka
A tak kc západem slunce uchy
lovalo se i k bouři mezí junáky
Jlařcna pamatovala žo má hýti
doma do klekání ovšem o nčju
kou chvílí m to může protáhnout!
ftlo dělo ty neňlo I jg nuhalu po
šátku a modlitbách I'y!a vlaat
něj ráno v kostele u od té doby de
uvázla Nejraději by sama unikla
u úprkem hnala k domovu ale
dva lidé střežili každý její krok
('o počít i f Jekala se bitvy a sama
dostane ještě od rodičů nebo hned
něco od nakvušených junáků Už
jednou v takové meh- byla Sláva
aby se dva kohoutí pro ní prali jí
těšila ale jekala ae důsledků Da
jí lise do selu! nápadníci eestou k
hájovně jiiůžo spolu něco dostali
její vzácnost však zůstanu beze
svědků
Mařena tedy užila opatrnosti a
lti Když se ocitla na čerstvém
vzduchu a oba junáci o její ná
klonnost stáli pojednou se chopi
la obou vzavši Jindru pod pravé a
Kerncia pod levé pae
Soupeři necekali takové rozře
šení sporné otázky kdo Mařenu
doprovodí domů také hned nevi
děli co by počali i uposlechli u
podrobili se
Také ozbrojení strážcové byli
překvapeni Jsouce věrni danému
slovu šli za svými chrám nei 1'el
čík za Jindrou a l-Vank za Korné
lem
Mařeni nikoho ani nepřipustila
ke slovu stále vypravovala vše
„I I -!
ony ounui a Nviioriia iiizi w
ani nedostali ke slovu jenom na
slouchali A držela je pevné aby
se Hobě nepřiblížili
Tak se dostali za ves do polí a
šli dále klidné po vozové cestě
V hostinci hádali že už teče
krev že se kohouti dali do sebe
budou soudy a posléze žalář Sou
sedé byli rádi že nemusí stáli za
svědky že se všechno odbude
stranou Hudba hrála vesele ale
ehalupník ukazoval směrem k
panským lesům
"Tam je zle kdo ví nchud-li
někdo do smrti ubit Jenom utekla-li
ta holka když se ti kohouti
a jejich spojenci clo sebe dali"
Hamplová Mařena neutíkala
ale statně si vykračovala upro
střed rozčepejři nýeh junáků A
nepustila žádného když se chtěl
vymknoiiti a k tomu druhému so
ilížc dostali
"(Vítovu holka!" hruěcl v zu
lu 1'elčík a sukovicí sekal do bod
lák ii při cesto
"Pro blázna tu jsem" huboval
iše Prank a v kapse zavřel núž-
za hijuk
"To vám
hyl o ráno pekue
ká
ten
mi vykládala Matena
viveiiskv kaplan to rozehra
p-llie 11
lákali Povídal dojetu
bychom měli posvícení
ii" mk
svellll"
tlumici iiaslouchali divili se co
i Mařena všechno pamatovala a
dálo se jim že něco ani v tom
'cknéiii kázání sli i iieckcho ka
Jana ráno neb lo A ptoé jim
to vykládá? To jakoby sama dě
kázání jak se maji chovati
htéli tdporovati ale Mařena
ml la svoji tlil kázání zaskočila
ntudé a na nové šaty pak na ko
icei klďé doslala a posud v ka-
iiuVu I junákům nalic!u
Nepiijali ale šli dále - jeden
uli druhému
I'z jim kynula hájovna a pídi
staveiiiiu stál hajný se ženou O
ba vyvalili eei
"Holka koho hí to vedej?"
till h" uletí
"V ItnspodA poviddi Žo ti ea
p i paiia pii juksi poínnii pro
to lit pM uvé mne doprovodili a
byeíi s iitbála Ti ldiii laujt
t taiH IVU' tW okovanou hul a
'lunk litu Tl bv inu il lil kdy-
I v n i nái v sl -ui-d í"
tlajiiv vrtěl hlavou j t iáducia
pu paiP ni ie!(V!ťl
"tio in dále pánové" ívh}
l-U {'%' M J ÍMN' l llá-t odpojili"!
li a v pili kU no kil ťi )'
ii:ehin itvi i v i d h Vi'vny
kil - S- U4 V Sil -V VenKl l Oh
' 'í a ni v lpM jA i-íliH ť r
tVť eb U ktCV llik l ' V lví
í4 Mni kv4i ti 'fini koheuli ty j
ji li - s in i hodovaiH Vv po! v
po-ti ki in loi
"lakuji vAli" řekl tllUl
! tiioit i-'ím rprviMu
k é i i
pblHoi vint tt li(lbit
( V pilenku #ve lt m Mřvnv
'iu kt vhitu5 kltV A rUťít lťti
nílí vsluim na zpáteční eenté
Hodil na rameno pušku zkosiv
dříve kohoutky
"Kiyy někdo na nán vyntoij
pd a pokoj rušil nasypal hyvh
mu broků do těla Však by skrot
nul"
Pii pohledu na pušku Peléík
nejraději by hfd zahodil a J-Vunk
nechal nůž klidné v kulme Ta
ké kohouti ukrotil u šli vedle haj-
nélio jako poličky
Mařena at&lu na pruhu a a ú
smčveiii doprovázela jinochy To
jí dodá ještě včfsí slávy až m
roznese že ho k vůli ní chtěli mlá-
ilenei prati ale ona jmi v tom
ženskou chytrístikou zabránila
Tuk tomu bylo
Hajný doprovodil junáky už ne
rozešli ke svým domovům a také
jejich obráncové se vzdálili
Komc koncu — Hamplová Ma
řenu si nevzal ani kolář Jindra
ani obuvník Kerner oba si po čase
vyhledali jiné nevěsty a po le
tech by se pro ně neprali kdyby
- s jejich mámami někdo do rána
tančil Mařena se vdala za no
_'t ' M
veno najneno jeniuz j lumpi inic
iál místo ve Sniréináeli
Také pelěíkovi a Krankovi bě
hem čusu krev ochladla
TYHLE INSTANCE I
Lad étlkft
Soused Homola přines' si z mě
stu arch papíru lahvičku inkou
stu a péro I 'úl vsi se tenkrát sdě
lilo zvědavo co Homola si s tím
počne
Co chce psát' Komu? Snad ně
jakou supliku na vrchnost snad
žalobu !
"Járku Homolo" povídal tnu
starosta Ouplněk "m-délcj žádné
hlouposti! Cák chceš h tím pa
pírem?" "Však já už dobře vím" na
foukl se Homola "To bude Ja
nata koukat čí je to hruška nn
humnech jestli moje nebo jeho!
I'ž to mám v hlavě všecko složeno
jen to přenést na papír!"
"Homola se budit soudit — "
rozneslo se vsí jako bleskem —
"Kdo to jakživ slyšel — v Oclio
ěové a hnát jeden druhého k sou
du!" Uédkové nepamatovali podob
ného případu
Homolovi bylo ale všecko jedno
Především dal si přinést holbu pi
va aby se na to písmo jak se patří
posílil Pak šel do komůrky po
ničil ži ně a dělem aby byly zti
cha u přichystal si všechno ku
psaní Chudák žena celá utrápe
ná se modlila aby to s tou bru
skou vlastně s těmi soudy dobře
dopadlo
Homola přešel dvakrát světni
ci pak odložil dýmku udělal kříž
a začal psát :
"Veleslavné duchovní správě
velebnému panu faráři
I lořejšovi !
lá uctivé podepsaný Matěj Ho
mola V Ochdéové číslo I ješlě dl IV
io z to poženu k vyšší instanci
ptoúm veleslavnou duchovni sprá
vu aby v neděli s kazatelny clo
mluvila mému sousedovi Martinu
l iiatovi skrz tu hrušku co on
m mysli že je jeho a atiiti je má
jak mi nebožtík otce může do
svědčit To ji raděj' skácím nežli
by on z ní měl ourodu Tak pěk
né prosím panu faráře u ž to po-
nu ve jí !
v in tě
Mutěj Iluumla číslo "
Homola pí i psa li t cítil jak in
ic do výše
"Toť se V I Že se nikdo V Ocho
ii vě nesou lil šak já jihl llkAžu
ze Homola má jisté luhle něco
jimiho než všichni oehoěovitl do
li oumdv"
v
A poklepal si ii vědmul sv'!i
clntláetvi l l éelo kde Iťdda se
hivveukii hnát Jiiuitii k soudu
P k i vd hubli kovy kabál s!o
o1 pečlivý "spii"-aby pan farář
n iekl l' to pi niesl iiiiiiizané n4
b 'O d e vK tíoi II ťeluill il šel d
lo'tA
'Mu trj i llotm-la j l opravdu
k solida" kiiiovi!y iifké
tihi ho shUdly jk i po náv i
v i 'ipoVid "Jak l v-Jickvi J
1--i'U dop i-lue ' 1
unik i Vdví jf d aosHv i
tli lun' i poli ně je iího iHie k o(
do IliVkbll í ji lOli ) i ll
eoiiifni i l číj a iu-bb k lit id
NI v i' okoio 1 1 lmv -oia j
! vtitd riioi ii' jkii kvÍAj
hit P tl I nou mii lu-til !y !
(l pvv klv 1 v! kl fciví-iokov j
ui-H
n-loi : v 4
IleUHi M l
I C' i 1
Tik r jo t ni 11 nikou
"Musím to hnát vejá!" ne
smírnou důležitostí vykládal Wt
mola "Pui farář' n tou véeí ne
chce nic mít ale já si mynlím Že
je jako du to mulej páni Vňak
já si ale už vyňší řiákou inslane
vyzpouii nu "
Hvii dni chodil koleni hrmíky u
vzpomínal na nějakou vyšší in
šlane JV vsí se zutím rozneslo
že Homola byl u uvni instance
odmrštěn ale že to požene vejá a
kdyby to mělo Klát chalupu
Janala mnul si ruce "Jak ne
IoeioJil u tčeh malých pánů u
těch vyíšíeh teprv nejfochodí!"
To se zuse Homolovi doneslo a
nuzejtí ícl v hřcbíékovém kiibá
tu zase d města pro popír
Když si ho přinesl zavřel se o-
pélně do své komůrky a po krát
kém přemyšlení psul :
"Slavnému c k ředitelství
pošt v Praze!
Stěžuji si nu souseda svého
Martina Junatii ktert mi upírá
piávo na hrušku zu humny Pun
larár Jiořejs s lim ale nio neclieo
míl u proto prosím slavné ředi
IhIví ošt v Pruže aby juko vyň-
m Jimlune dula to písemně Juna-
"vi zu ta hruška (Čáslavka I je
má Přikládám známku na odpo
veď V úctě
Matěj Homolu
číslo člyry Ochoěov
P Pošlu v místě I"
'Ji mu dám" ulehčil si když
dopsal Puk vzal zase hrdličko
vý kabát a šel dát to na poštu to
ví ze na recepis
Zas' byla celá ves vzhůru
"Homolu to zase žene vciš"
kíižovilli Se SOUSedé kdvž dimln
li že dával psaní nu recepis
týden přišel z Pruhy nu Ho
molu oiiiadní připiš od ředitelstva
pošt a telerufů
"I'ž je to tu! Však jsem věděl
ác je lip jít ke kováři nežli ke ko
váříčku -" narážel Homola nu
vciehnelio pana
Pečlivě rozřízl obálku našel v
ní svíij připiš ale ani řádeéky víe
( ož7 latu mi to odmrštili '
lnu kakraholti když vy takhle
tak to poženeme ještě vejš!"
A za tepla jak byl v ráži roz
éhl se zase do města tentokráte
ro "ministr- papír" Tam se v ho
spodě dozvěděl že 1 u na ta se chlii-
ol že ty hrušky nejspíš bude če
sat on
lnu mordie to nebude! Nežli
lozrajou tak musí to tu bvt že
i ruska je má 1"
Když přišel domů zavřel se v
komoře a celou noe koneepoviil
Teprve k ránu vzal ministerský
papír n začal psát švabachem by
tomu ve Vídni lip rozuměli
"Vy si veleslavné c I mi
nisterstvo války a do
mobrany !
Když jsem nepochodil u dvou
inšlaueí prosím vysoce veleslav
né c k ministerstvo války a do
mohrany aby jako iuštaiie třeli a
poslední tu hrušku za humny jak
se to taky patří přiřklo v mém
sporu s Martinem lanatmi mně a
dulo um důrazně na srozuměnou
Že ty hrušky nesmí oécsjíl než si
lo rohc dne Jeslli je ještě nějaká
v v šší iiišlane přes vysoce vele
slavné e k ministerstvo války a
ih iiiuhniuy tak prosbu aby se mi
to dopsiťo nehol' tu hrubku je e
ne jrohodněji má a já to pocenu
třeba až k zemské Školu! radě
jestli ti llleto nepomůže V Úctě
atd"
Hrubého dne věděla už celá o
hec to Homola hnal až du Vt
dně
'oV áliv ějši sousedé kroutili
Mávánu a vyslovován ohavy ze
kdvi to bere Hutnota takhle há
keiii lo že brzo ptosoudi ehulit
pu
Minul tvdeu co Homola posla!
pvinl do Vhltié loimilo ětriiáet dui
n niAsti ulo odpovéif d VeU'!av
itéh v miiiUtorktva války n přilla
Zilim hrušky nály a í i-dy ui
poiuilu pádit
Ah- ani eiutlii líni vf a n a t -v c
in o oi li i j-d llU ídvthitout
"Ii knd ! VtdtiA ient uputky
komu hiiúk i p itii u mi na ni
lolulu !uiiutt t "
A uk lo niky piiUH pUstuvé
!v n nhiuU aU o-lpovif du vliu
kj ii pí i i
)( 'kř-O V TH
f ÍX íill !
I r 1 IWMKI
(_J
Dr Jan llabenicht
čcxký lékař a ranhoJIÓ a
odborník řeniských nemoci
usídlil uo v
DodgG Nebr
f a doporoučí a přízni kraja- 4
T Il I I T
V "O- V 11
DR J C SOUKUP
ZUHNl 11-KAIt
Toliifou: DoiiKlui
201 rxton Block (rob 19 TuruMa)
OMAHA NLUU
C H Kubát
smírčí soudce
Pokoj číří 410 15arkcr Blk
Tel líed íil!)7
-4'''tH'l'l4'W"í""í4'ťH--M---
Kavárna a Restaurant
SLAVIE
PravA íonkA kuntiynA y
Knijioifiiii nvlluviíliii ilo Oni- í
liy iiiolni pimlotižitl flHtíinl ii fy
hejl VAii ĎilA novA miMotio %
1'ntl "Poliroliii Ziinlii" t
IBANK BOUTlN majitot ý
l James Corr Electric Co
Nojlopííí iníiito vo inÍHtó k o- h
patímií hí oloktrlckolio zařízoní X
NavAt ivt o nás V případě jnkě-
iiiélccká píínl iiňiió čAmIÍ a zaří- y
koliv potíeliy v oboru elektriky %
Spolelilivéi navádění (Irátá U-
zení 'V
207 ft 200 již 19 ul I
Oaialia Neb Tel Douff 4 ICO
-!H---Ht''t'H4-VM'--H-H"-4-l'W-'
'i--i-l''4'l"l4"í-'-'t44'í''Í-'l''4-l'-Í-'l''''-
' t
V Moiliirnft miHmnn a riojvitiít ?
i ťccnlcký a UEMiMiký tivod
'X vlimtiit iicjHlurSl feailk X
i V F KUNCL
I
f č 1244 So 13th St Omaha $
'j M4 ii a Nldinlů vžíy vnikli ril- j
Nnliy fi"-:ílvčlio rftiiílio iniiMA Ý
V Jiilmž I riiiiiiionltrh doinAi-ích
♦ uyeiiANkfrh vyol)kft ("ony lv- 4
X "Ml i11'" kdekoliv jlndu Zlio- X
íl tiioifMO nlijudniitl ttdnťonmii 7
Z Douulim 1IUH
JL V
w!i
