#
1'OKltOK DNK MÚ m
POKROK
FUISLISHINd CO
rOKEOK ZAPADO
t uiluttil vydsal
1 CrtU pro Halino okr Nob
ftabuylor a Cltrkton pro Colfas okrot
Nob WUton Kaní pro it&t Ku
ms ▼ Ctdtr iitpldi lt pro t4t
Ion o ▼ Ht Paul a Mlnnttpollt Mlon
pro itát MloBMotu a v Tyndtll I
pro lUtr Moutb a North Dtkotu
rftdplttníi
Pro Hpojn4 Stity ÉUO Pro Ktnadu
♦200 Po Krropy 1230 rotot
ZAtllky poněini déjttz m pomoci po
Btinlcb poukttok (Monoy Ord") o-rottnfc-b
poukizek (Eiprttt Motty
Ordtrt) btokovuícb poukáttk (Buk
Drtit) anobo r rog-lttrovtnou dopito
Ouainajoto-U prettěbovtnl udoj
o pUrou 1 dotou adrttto
Dopity krub& ÍUnArttTt ©cboUl
ftřojnimo Miui bti iluínó pitní
bot tmytU olkobo otobni poíkodtti t
podepiAny plným jménem tC jil nit
bjtl t rtdtkcl uttjeno totbo dopl
tom BTOftjnino
RUSKO BOJUJE ZA
DARDANELLY
Není zcela žádným tajemstvím
Žo Rusko přeje si získati Darda
nell jako odměnu za obrovské obi
ti které přináší přítomné válce
Rusko nemá žádného volného pří
staviště a notřebuie nutně volné
cesty z Černého moře v zájmu své
ho obchodu v budoucnosti Doby
tí Cařihradu a Dardanell je tuž
bou ruských carů od dávných dob
Carská vojska několikráte byla
poslána přes Balkán ku kapitolu
Ottomanské říše a několikráte
byla již před branami tohoto sta
rožitného města Konstantinova A
-
le evropské mocnosti vždy dove-
dly zabrániti uskutečněni tohoto
dávného ruského snu
Je jisto že mezi Anglii Fran-
cil a Ruskem došlo k dohodě o o-
sudu Cařihradu a Dardanell Do-
noda lato je aie tajemsivím kuj-
ré je bedlivě střeženo a nevíme oiDartiancll V Haliči platíme za
ni ničeho určitého Dohaduje se
sice to i ono ale jistého neví se
nic Z toho důvodu značnou po
zornost způsobil redakční Článek
časopisu Řusskoe Slovo v Moskví
jenž psán byl redaktorem Doro
ievičem jedním i nejpředníjších
ruských publicistů
Itusskoe Slovo je jedním z nej
rozšířenějších časopisů na Rusi a
má velký vliv Olánek tento vzbu
dil značnou pozornost jmenovitě v
Anglii Byl psán krátce po zdaru
německo-rakouského náporu v Ha
liči a jeho účelem bylo uklidniti
mysl ruského obecenstva těžce
nesoucího neúspěch carských vo
jů v rakouské provincii Článku
tomuto přikládá se velká důleži
tost a je zajímavým pro celou řa
du příčin a proto jej v překladu
podáváme :
"V této době zkoušek musíme
býti silné mysli chladni a odváž
ní jak sluší se zástupcům velké
ho lidu podmanitelů a válečníků
kteří po tisíc let nejenom skvěle
obhajovali svoji existenci ale zá
roveň značně rozšířili svoje hrani
ce a svoje državy Ale nade vie-
cko eoi je důležitější než všechno
ostatní v těchto dnech musíme bý
ti rozumnými Nechrne slabomysl
ním a chabým aby podléhuli ei
túra okamžitým Ale my bume
chladni a soudní
"Je pohanou pro nás vzdáli
Lvova? Ano je Ale nesmíme pře
biuěti tuto naši ztrátu Kdy i za
ujali jsme Lvov neznamenalo to
i toto místo je na vidy ztrace
no pro Uakotuko A také není vil
£in věřiti ie ponivadl Ní mel do
byli Lvova tuětto toto tm vidy
nro nás bylo ztracenu
"Jou neklamně známky toho
U UakiuLni pf upěo Wřiuíeké
ha vojska puvuJujl lltliě i itra
rrnou 2aujúujU' mova halii
ke dislnkty pleni mil p4U a
puit(4i kaldau UMinu wltoka
tnMa Jnuiu v m-přtteUkím
Rivml tákta j'dui jjnow v ú
M9X která ptr anh tuaI patří
ti nepříteli Af w#třit#l ím a
ttiutmu fknu V vlt-
nim úíťttit o ktvrťiti jau jitl J
Vtn jVjua bbudu4 Uk j4
ttatk ťtowt ktr4 utl iittl j#-
ifeUnt vASk týii baml
YlfýMÍ — ttrUUvym HiUa
itv MMnmtjr tlkui m4 vímI
tUtsibiíw jka Kk lUVru
ťařUatté JfAtíhail w tbl
#diU jil háwki
klUtkr
♦lalttjt jk třadjf
lrLUUi Ani ůil PtíU m
ntojí nud horami Kavkazskýml
Jedním t nich byl německy útok
nu Francii posledního podzimu —
Útok obrovitých mass německých
na PuříŽ zdál to na okamžik vítěz
ným Němci nalézali se jenom
sedm verst od Paříže Vídélí již
Kifřclovu vři V předměstích kum
bude znamenali vítězství pro Ně
mcekol Ani to nemůže zmínili
konečný výsledek I Postup tento
zůstaven byl skvělým vítězstvím
na Marné 1 když dáme povinný
kredit chrabrosti jejich armád
musíme připustili jako rmši spo
jenei připouštějí otevření že do
značné míry za své vítřzství vděčí
okolnosti že jsme přivábili nčme-
cké vojsko vpádem do východní
ho Pruska jenž vlastně znamenal
sebeobětování Nyní Nírnci vrha
jí všechnu svoji sílu proti našemu
frontu a podnikají podobný útok
jako proti Paříži
"Je ale velký rozdíl v tomto
německém taženi Zde není žádné
ho rozhodujícího bodu na konci
jejich cesty jako Paříž Bestie je
uzavřena v železné kleci rhá se
nvni k té straní a opětní k dru
hé Zuřivé potrhává mřížemi ale
unaví so zápasem s touto železnou
klecí zemin hladem a vysílí se
ztrátou krve a síly Proč nasi spo
jenci neženou se ku předu tímže
způsobem jako my jsme se oběto
val i ve východním Prusku kdy
přinutili jsme nepřítele aby se o
brátil a bojoval s námi?
"Vyvržte ze své mysli tyto pro
rádné myšlenky o našich spojen
cích neboť naše jediná naděje le
žl ve vítězství všech spojenců nad
Německem Kdybychom pochybo
vali o našich spojencích pak za
chovali bychom se proradní k spo
léčné věci Zapomínáte na třetí
stěnu klece Zapomínáte na Dar
danelly Zde spojenci bojují ztrá
v" '" -
c{ gvoje lodí a kladou svoje živo
ty
"Naše věc je společnou na všech
frontách Zatím co my cedíme
krev abychom zastavili postup
nepřítele jak je možno oni cedí
8Voji krev pri pokusecii o uooyu
jsou cenou za Dardanclly které
nasi spojenci dobývají pro nás Je
to velka cena a my platíme ji kr
ví Ale spojenci kupuji Darda-
nelly pro nás toutéž cenou a také
tu jsou splátky v krvi Bojem v
Haliči odbojem proti německým
útokům když vzali jsme na sebe
povinnost zásadití nepříteli nej
prudčí ránu platíme za právo kon
trolovati vodní uziny které nasi
spojenci dobudou pro nás
"Od okamžiku kdy Turecko
vstoupilo do války tato vzala na
sebe novou důležitost zvláště
rozhodnutí východní otázky A
toto rozhodnuti bude v náš pro
spěch To je otázka která pňso
bila nám nesnáze po staletí pro
kterou během věků cedili jsme
svoji krev Milými a drahými jsou
nám nasi rusínštl bratři Je pil
mo nesnesitelným v kterémkoliv
místě aby naši plemenili brati
pracovali pod cizím jhem aby
kdekoliv pojmenovául "Kus mě
lo by nésti známku hanby aby v
kterémkoliv místě bytl Kusem mě
lo by znamenati zločin Přineseme
jim svobodu a rovnost
Ale tisíckráte dražší jsou nám
zájmy ruského lidu v Rusku sa
motném záimv ruské říše a naš
Matky Russie Tyto zájmy volaj
po volném průchodu na boží svě
— w w
tlo — po získáni ůiiny vodní ne
odvislé od Turecka a od kteréko
liv mocnosti která moci peněz mů
lů n stáli její pani A pro tyto
viuluí úžiny žádná cena neul do
sti vysokou
"Jetlii uiutlme platili Z Par
dunclly náporem proti U# uepr
tělo nyní abychom zachránili
K v ropu taplafw tuU fenu Dr-
dauellv stoji ZA tu Jesflíi luu-
lu)0 pUtui krl za svobodu a n
ihIvimUmI naC Matky Kuhí a M
vehtnl do svita Jm ochotul pU
lili (K)utii uu tu rruu
"A kdy i wywt tutkliiuo na to eo
díjo v HUéi Huiy%la# ti Iok
to — to jo ntki kplitka i lUruA
u#lly N4i poj-iu l bojuji Ui
nro ttá Ir44 tak Jako wy Wjvt
d pro ul Blo by prora
duou Ul dout) tU ti m i tpo
ioto-i ítitťvbalt liát v bikAL V
U4rd4ufH4vli tojojl a uAil IW
jviji t lo4 tjt td4 a vžka
uji v)trvlotL irá4 tak jk
Bil bjojř f IUIkH při
jíut4uttt klaiuko ů lru H
tta kr H tk f#Un j v
IU!iH jko tiditka ta lUrdtrio
y jtko tpUika ta imxlu!! a
Jtk ivrvkdi ttovldlovw IUtk
UoU j ljitM pr MMwko
příčin Především do jisté míry
rhá svčtlo nu dohodu spojenců o
osudu Cařihradu a Dardanell a zá
roveň j vysvětlením proí úřed-
I ruské kruhy označují pověsti o
nespokojenosti ruského lidu % ne
ěínnostl spojené A na západí za
bezmyšlenkovitou lež" Spojen-
nepochybní zavázali se Rusku
{skutí pro ní Durdanelly splni
li sen proti jehož uskutečnění tak
íusto se stavěli v minulosti diplo
matickým vlivem i ozbrojenou mo-
I
Kusko bojuje zu uskuteřněni
vého dávného snu o přístup k te
ilovodnlm mořím o obchodní tep-
nu která mnouo znamenán ninie
ro obchodní a průmyslový vývoj
ohoto slovanského velikána An
glie a Francie ač trochu pozdě
řec jenom uznaly že vlastní pra
covaly proti svým vlastním záj
mům když snažily se zabrániti
iusku aby získalo tuto vodní ce
stu v minulosti besilovaly Um
jenom Německo které nyní doby-
tí Dardanell sneslo by mnohem tl-
žeji enž porážku v Polsku jejíž
lůsledkem bylo by opětné ovlád
nutí Polska a Litevska carskými
vojsky Dobyti Dardanell a po
rážka Turecka znamenaly by ko-
e německým plánům znamená-
y by smrtelnou ranu mysicuce
Německa o 'tahu na východ' a
konec naději o zřízeni velkého vý
chodního panství jež bylo by stá-
ým ohrožením zájmů Anglie a
lo jisté míry i Iíusku
POŽADAVKY BULHARSKA
V Sofii hlavním městě Bulhar
ska shromáždili so v minulých
dnech nejschopnější diplomati
étyřdohody a teutonských spojen
cň aby tu prueovali v zájmů říší
jichž jsou representanty Náslcd
kem měnivosti přítomného evrop
ského konfliktu a zvláštního svého
geografického postavení Bulhar
sko stalo se zemí která svým vli
vem může rozhodovati o budou
cích osudech Evropy Kdyby Bul
bursko náhle nyní vpadlo Turecku
v zad a udeřilo na Cnřihrad spo
jencňm snadno mohlo by so poda
řili dobýti Dardanell a dopraviti
do Ruska zásoby střeliva a zbrani
které by mohly obrátiti proud vál
ky v jejich prospěch
Zůstauc-U Bulharsko neutrál
ním dobyti Cařihradu od Čutaldž-
ské' linie nemohlo by býti provede
no a ztečeni Darduncll bude oddá
leno Německo pak nadálo může
těžiti z nedostatku zbrani na stra
ní Ruska a docílili nových úspě
chů na východní frontě které mo
hou proud válečný obrátiti ve pro
spěch teutonských spojenců
Obě skupiny válčících zemi cinl
Bulharsku lákavé nabídky Něme
cko Rakousko a Turecko slibuji
Bulharsku za zachování neutrality
srbskou Macedonii která vlastní
je jednou z hlavních tužeb Bulhar
ska Ovšem tohoto území dostalo
by se Bulharsku jenom v případě
úplného vítězství teutonských spo
jenců v kterémžto případě Srbsko
stalo by se rakouskou provincii a
nemělo by co říci do rozdělení své
ho území Vedle toho jiné drob
nějšl výhody nabídnuty byly teu
iónskými spojenci Bulharsku
Spojenci na druhé straně za po
dílení se na přítomné válce a za
útok na Caíihrad ze zadu slibuj
větší část území jež nyní patři v
Kvropě ještě Turecku počítaje v
to měto Drinopol které Bulhar
sko dobylo v první balkáiuké vál
ce ale později ztratilo znovu
euif srbské Macedonie kterou
Srbsko jak e má ca to na žá
dit spojenců svému sousedu pře
pustl a kromě toho i jitá území
které ziokalo po druhé balkánské
válce Kuiouuako a Kecko
UoiUoduuti Bulharska jak j
pí irozeuo iu4 hlavni dileiitot pro
Tum-ko Aby mohlo úpíin rhr
niti Dtrdanrlly Tureeko bvlu nu
ceno všechna UU a vojxko i ji
iiýeh území ttlati na UUplký
poliHMtrov )tolhtrká roíhotluu
U o h4jitt útoku na Turrcko
10 liid-l inamvnalo by Ívm-v tur
t kho paiulvt V Kuopí To j j
d l piUHtt priKÍ Twrtvko pr4
usUxus-iu HkUlo do Sofi TUl
bejv' jnlook á lJluuijiuU
tvVvk dnUouaU aby dtHÍId do
rivaly a Turnkrw
Níwftl di}knU btajt oproti
dspWatow lti(dvkwly julé vý
klyv NojeUtvA M ji no uw jiu
koy tj aby BuUiarko udriU lai
tua pritoMtujr iotiíukt l o#U ua
I bftt dKl!wo ůl uUluvat
budoii IMfearuko 1 utrokoluattl
i do vl! kdy duba avjvyial
USiuiiWiU hjj ovila mtuo i ko
ptutHf bsbudíř tuttt !4duo4 tosbo
attloa uiá pro Bolkar-
šlí diplomati nalézají se 7 pováž
livá situaci J velmi těžko pro
ní stanovili jaké rozhodnutí by
jejich vlasti prospělo
CO ZNAMENALA BY PEO NĚ
MECKO PORÁ2KA TURECKA
Zá[)us o Durdanelly je bez od
poru jedním z liejdůležitéjších jež
jsou v přítomné dobé vedeny —
'pád Němců do vnitra rusko ze
mě dobyti polských pevnosti a
možné taženi na Moskvu a Pctro-
irud které mohlo by skončili sua-
no katastrofou pro teutonskó ar
mády nemají takovou důležitost
jako boje o vodní úžiny pod Ca-
ih rudém jež pro budoucnost ru-
ké říše mají větší důležitost nežli
ii i _ i ri:r!
mnsivi v i oisku ancoo v iinuui
ád Dardanell znamenal by obrat
v přítomné válce v Kvropě Zna
menal by velké sesílení Ruska ne-
oť byla by tu otevřena nová a
nejkratší cesta pro zásobování
třelivem znamenal by odříznutí
Turecka od centrálních císařství
úplní plnou jeho porážku a ko
neční i rozluštění balkánské otáz
ky aspoň pokud je ve spojení s
(oslednlnn državami tureckými v
Ovropě
Jukmilc zavlají vlajky spojen
ň nad Dardancllami a Bosporcm
t nad hrdým městem Konstanti
novým jakmile tyto vodní úžiny
nalézuti budou se v moci spojenců
tumunsko u Bulharsko musí si
pospíňiti aby učinily dohody s pá
ny Cařihradu a Rccko může býti
po případě ignorováno Po té no-
é útoky na ruské pomezí a vpád
lo Egypta byly by téměř nemož-
msti a přátelé Německa v Ture
ku Enver pasa u jeho mladotur-
ci sotva prezm ny inio Kaiasiro
f ii-
Pád Cařihradu neznameual by
jenom úplné vytlačení Turků
vropy ale zároveň shrouccnl se
velkého německého snu o pocho
du na východ po cestách Alcxan
dra Velikého od Bosporu k Eufra
tu od Byzantio k Bagdadu a od
tud až k hranicím samotné Indie
Německo docílivši sjednocení v
roce 1871 přišlo pozdí na pole ko
onisaec a nedostalo příležitosti a
y získalo lepší části na zemčkou
i otevřené doposud kolonisaci V
Africe Anglie zabrala již nejlep
ši části a položila základ k velké
mu panství Kapskému a již sou
střeďovala také svoji pozornost na
Egypt Francie zabrala Alžír 1830
a chystala so zabrati také Tunis
a od severu západu a jihu pripra
ovála svojo výpravy které míly
rozšířiti její panství od Alžíru ku
Kongu a odSyrtes až k Pilířům
Herkulovým
V Asii pak bylo pole ještě mé
něslibnějším Anglie zabrala již
tu Indii a řadu nejlepších ostrovů
n Francie byla pánem v Indo-CI
Austrálie a Novy Zéland pa
třily Anglii a Spojené Státy byly
odříznuty od podílení se na tom
to dělení Monroeovou doktrínou
Německo vešlo v zápas o koloni
ální panství s Anglii a Francií v
Africe ale zápas vlastně ztracen
byl pro Německo dříve než byl za
hájen ježto nejlepsí části byly již
obsazeny Německo přišlo příliš
pozdě
Ale ve východní Evropě jižní
od Dunaje přes užmy vodní k Ma
lé Asii zdo bylo jeslí pro Něine
cko otevřené pole Mělo to svoje
výhody Mohlo se k němu postu
povatí skrze Rakouhko spojence
no nepřítele aniž by bylo potře
ba překračovali moře Bylo ote
vřeno německým armádám zatím
co zána o lepíl državy v Africe
bvl nemožnosti ježto svrchova
nut Anglie na moři byla nepopl
řatclitou véd Byla to nejsnad
nějšl cesta expanse jenom bylo
třeba odraiiti na stranu malé bal
kinké státy které povalovány
byly za bezmocné před vojenskou
silou Teutouů A v Malé AU by
lo pole veliké V této zemi kd
jednou bvlo ktřrdiiko c ivilUace
aU ktr4 obrácena byla v pustl
nu bvly velké možnosti pro tb
rlodot a prmylový tvřt
A Nétuťíko iahájilo bráťi Nej
drív jednalo to mu o lujužil ob
ťhodid pojt4 NřlWvk'Ul a p
té vttU píuiti vojvuk4 kontrol
Tom ka Ul lU rlíu do Badtdo
kri rkooko uh rk4 útm
tkritf Ú4vut tortvkvho pojoc
itvbo vdU ba!kokyvk !
- v ▼ -
(raUto a V V boduj dabi ttltofk
vojuk4 m o!U m phbUitii
Hoiktt průplav 4 a k ladd
udrtti AutfUt v Uvoi vitiluUk
botlH b
Nitooi K4jdt tvojt pr4i p
tavtulm lUfď4k #Uk-
prl m Niuoko uvadlo il
kati přátelství Turecka Němečtí
iplomati zatahovali pavučiny ko-
cm Zlatého Rohu Německý cl-
ař vystupoval jako spojenec sva
té věci islámu Němečtí generálo
vé cvičili turecké vojsko zatím
o němečtí inženýři mířili A plá
novali v Malé Asii
"Nemocný muž" na východě
Cvropy podléhal svodům Kakou-
lí a němečtí státnici podporovali
tureckou pnvládu nu Balkáně —
takousko vzpíralo se myšlence o
zavedení pořádku v Mucedouii a
iných balkánských fizernfni jed
noduše z toho důvodu aby jednou
tyto krujiny staly se na něm od
vislými Všechny touhy Srbů
Julhurň a Reků byly drceny v zá
rodcích Turky za pomoci Německa
a Rakouska Turecko majíc nové
spojence v Německu a Rakousku
řestáva!o se báti svého odvěké-
ho nepřítele Kusua aeaonv to
muto přibyl nový a mocný spoje
nec Anglie
Není možno si mysleti že Ture
cko nevidělo v projevech německé-
o přátelství touhu po opanování
Ottomanské říše ule nikdy na tu
věc nemyslelo jsouc rádo žo získá-
o aspoň nějaké spojence na kte
ró zřícenina říše může býti zavě
šena Rusko pohlíželo k Cuřihra
du Francie zabírala krajiny v se
verní Africe a Anglie vládla vr
chovouí v Egyptě přes to žo pro
jméno uznávalu khcdiva Turci
toužili po obnovení sveho panství
v severní Africe přuli si zvednou
ti svoje panství k bývalé jeho slá
vě na jižním břehu moře Středo
zemního
Je přirozeno žo lyto německé
snahy nemohly zňstati lhostejný
Anglii a Francii V té době mělo
so za to žc niahomedány poutají
sobě mocné pásky společné víry
nenávisti ku všem džaurům —
Kdyby podařilo se německému cí
saři získati kontrolu nad sultánem
získal by kontrolu nad nábožen
ským vůdcem SOOOOOOOO raaho-
medáuů usazených nejenom v Tu
řecku ale i v državách anglických
francouzských a ruských Uchvá
cení Malé Asie Německem známe
nalo velké nebezpečí pro zájmy
trojdohody
Srbsko a Bulharsko byly pre
kážkami německému snu S Re
ckem ani mnoho se nepočítalo —
Srbsko a Bulharsko míly býti po
kořeny učiněny vassaly Rakou
sko toužilo po prímó cestě do So
luně skrze srbské a turecké uze
uu v doié kuy raKousaa vojana
obsadila Novi Bazar území mezi
tureckým a rakousko-uherským
panstvím bylo v záměru postaví
ti železnici skrze Bosnu do Usku
bu v Macedonii Ale od záměru
tohoto bylo upuštěno ježto
Berlíně a ve Vídni přišli k tomu
náhledu že bude snudnějšun po
drobiti si Srbsko a zmocniti se žc
leznice z Bělehradu do Soluně
Srbsko bylo hlavní a jak nyní
vidíme vlastní jedinou překážkou
německého snu Alexandr který
nakloněn byl Rakousku byl od
straněn Na jeho místo nustoupi
Petr který jo znám svým přátel
stvím k Rusku Rakousko-něme
eké plány nedařily se tak jak
bylo přáním teutonských spojen
cň Rozdělení evropského Ture
eka po posledních balkánských
válkách bylo ranou německému
snu o panství v Malé Asii Rukou
sku a Německu ale podařilo Be roz
biti balkánskou alliunei a příměti
Bulharsko aby nupadlo Srbsko a
fíeeko ale porážka Bulharska zno
vu zhatila teutouské plány
Nyní zůstala jediná příležitost
Německu a Rakousku: zdrtili
Srbsko To mělo býti učiněno dří
ve než tato zetuě vzpamatuje se
a války nežli urov ná ůímuI jel zí
skala po válce na Balkáně a líci
sedili následkem těchto tvých ú
spéchů Tato pfiéina hrála vyni
kajíc! úlohu v vy povězeni války
Srbku loňského roku
Ty to # v ve i unisíio si uvědomili
abychom poinali jak duleidý j?
iápa o DrdutUy vttéit li tpo
jetiei l řdrd doUn m do imo
rl Uuk lUlkštitkó řitJ budou
-íleny a eeU pro německou
evpaliti na výcUwl do Mlé Ae
tud na v Jdy uiavítna
vit íl U tajviu'i pak ItvMiia
a DUuiii# pripojrua bl# k Sb
ku AíUtu!' k luUi MU Ao
pk roádviena bud# ttisi poj-u
fUiku by 4 (lktU SwyrMu
Turkům lby by pak jio An
tolt I'éd t ařtkr lo a lUrdau!!
liui4 ldy tMUuhrM vU' d4
lo Vy m i prvui Hdtl 'A hk
to d4vodt 44 l4 4p4duŮM
vy KoIu1m tvroiwtktím bojiili a tt
kiol vojokyh vykod t4 U
ttuo tltoot hwtl UkvwO ou
Jko tMliotiooÚ tt o4 lUtda
nou JicříZ ttm znamenán vw pruo-
kou ránu německém u snu o svě
tovém panství ku kterému kon
trolu Malé Asie míla býti prvním
krokem' Válka zanechá všechny
zemí nu ní se podílející finanč
ní vyčerpané alo vítězství spojen-
ů spolu s pádem Cuřibradu zna
menaly by že Francie Anglie a
lusko udržely by si ne jenom do-
suvudnl državy ale jcfttí by je
rozšířily n pro budoucnost upev
nily 1 Itulie by juko řleri pf íští
čtyřdohody lim získala neboř sta-
n by e Hvrcliovunou moci v Stře-
Iozeuiním moři Trhy spojenců
yly by rozšířeny a celní hradby
y znurnenuly velkou překážku
ro německý vývoz
EDISONÚV OBRANNÝ PLÁN
Thomas A Edison jeden l nej-
vétších světových vynálezců je
rozhodní pro lepši národní obranu
Spojených Států V minulých
dnech projevil svojo náhledy o
lepší národní obraně a prohlásil
žo připravenost pro každý případ
je ncjlcpšl zárukou míru
"Sorgumsoval bych národ pro
obranu okamžití" prohlásil Edi
son "a provedl bych tuto organi-
saci na rozsáhlých liniích při vy-
užitkování všech činitelů kteří
tuto zemi učinili tím čím dnes je
Zemí potřebuje služeb velkých ob
chodních specialistů tukových
kteří stojí v čelo trustů a korpo
rací Tito lidé mají zkušenost v
rychlé mobilisuei obrovité síly in
dustrie Celou záležitost národní
obrany vložil bych v ruco generál
ního štábu v kterém nalézali by
se nejenom vojenští odborníci a-
o i občuné jichž služby ukázaly
by so platnými
"Potřebujeme nutně dostatek
důstojníků a zkušených vojen
ských odborníků A abychom je
měli měli bychom míti ještě dvě
vojenské akademie vedle oné vo
West Point a vedle toho několik
škol pro výchovu nišíeh důstoj
níků k výcviku armády dčlostrel
ců vzduchoplavců a jiných tříd
vojenských odborníků uraduan
ti těchto škol mohli by strávlti
rok anebo dva ve vojenské službě
a po té odebrati se do občanské
ho životu Měl by jim bytí posky
tnut stálý malý plat tak aby mo
hli býti ihned povoláni do služby
kdykoliv bylo by jich třeba
"Tak získali bychom uejdůleži
tjší součástku armády která byla
by vždy pohotová a přea to nesta
li bychom so militaristickou ná
rodností Měli bychom silné sbo
ry profcsionelních vojáků kteří
by nám sloužili k prospěchu
"Opatřil bych pobřežní a pří
stavní opevnění nejlepšíraí zbraně
mi jež mohou býti vynalezeny O
patřil bych také větší počet pol
ních děl dle hlavy nežli má která
koliv národnost na světí Mám za
to že bychom měli mltl dvakráte
tolik děl co má nyní Francie na
bitevní linii Pro tato děla měli
bychom míti dostatek střeliva By
lo by záhodno aby nalézalo se ve
vojenských skladištích tolik stře
liva co by stačilo na vedení vál
ky po několik měsíců
"Tyto zásoby ovšem by nesta
čily pro prodloužeuou válku a z
toho důvodu postavil bych velké
vládni zbrojovky v různých čá
tech země které byly by schop
ny vyrábět! velké množství stře
liva Tyto továrny měly by mí
ti vlastní chemické laboratoře a
dostatek surového materiálu
"Dobrým vojenským cestám
měla by býti věnována také po-
zornoht Kdybychom měli dosta
tek dobrých cest a motorových
kar mohli bychom lOOOWX) mu
h a dělositřelectvem a potřebami
přesunout! na vzdálenost ÍÍOO mil
v čtyřiadvacíti hodinách Nic ne
id lepšího pro rychlou transporta
i milí dobré rtty a nákUdul
automobily V kaldA vále hUv
nl úlohu hrj rychtot a v té au
tomobily překonávají Vleznic'
Viurcku a KakiHitko vyráWjl
iiM ktřvt dcnnl Anglw vy
i4M iVtítkM tlM w44 Tof
torjtruéuéj4l hUlotío mm nlho ro
U války
život j plný ikUoiáid MU
diW uln umoiiu vl kt r
nud tckopMo vlrvhli do Út % lA-
Néioecko jvžt4 ualin uuka
iliul ktvré uvbud avku(uo píi
gitl ku tvwo puttvt
Crk4 artully toajt jVitl
t Nll lnU UAt-Hit dv ttk4 HtoktfU
utuvtiu A Jm to n4iSt
jtttrrilové t#Al t# Mlljt PhU
"I m jiov koHl rrk4 Vvjka
híkU % t4ut a drtit! j