Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 25, 1915, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Htrfi I
1'OKUOK DNU 25 HUVSA Vm
POKROK
PUISLISUINd CO
1'OKKOK ZÁPADU
(nUtui vydliui
r ( n-U yi Mlin okin Ntb
Hebuyler Clufkuon jirv -'lfn líff
Nb VMUun Kmi Jíru lUt Km
v (lir lupiiln ! Jíro alst
lowu v Ht ťuiil a Míi]iip'(li Mmn„
[ro tňt IbluiiHnMtu a v Tymlsll H Jj
pu nt&ly Huulli a SoriU Ditkutu
Předplatné:
Tru iiijuuí řoíty $I5a l"ro Kanadu
tJiifl Jo Kvropy 250 totoá
Xkmlkj pt£uí Jíjti'i pomoci
qiilb pouk&ek (Mouk Union)
preuiíi jmuk1ck (Kipre Moiioy
Orlem) Unkgvní h joukiwk (Hjiwk
Draft) ínI'0 r'({itrovn duptwi
O0ftmut li své feMliUváoJ udJ
U lUruu 1 novou 'lrtmu
I)upUy 1 krubů íteiiftfitva ocbotiií
uvejii!iiie Minií bti iluiné pasné
bz Giylu 11kolio onobiié poíkoditi a
poi]6ny jiliiým jménem f jli ma
byti v rmlnkri uUjhdo iiiobo dopi-
lll OVI)hju'tlO
Koosevelt oznámil v minulých
dnech že zústune progrcssivní
strunou Hývulý president je jako
kuždý stutcéný kapitán který ne
opouští své lodě ani když ae jii
potápí
Někteří lidé v přítomném stále
deštivém počasí 11 ucházejí útěchu
aspoň v tom že déšť uspoří jim
práci s kropením trávníku kolem
obydlí lilažen ten kdo v pohá
ru rmutu dovede nalézt! krůpěj ú
těehy 'Totřebujeme děla a 110 mírové
chrámy" volá guvernér Wiscon
sinu 1'ravdu má! A je-li už tře
ba mírových chrámů uť zhotove
ny jsou bombovzdoruými stře
chami I)r Steven Langdon profesor
assyriologie na Oxfodské uni
versitě výřeti ze staré desky o le
gendo o ráji že nebyla to Kva jež
snědla jablko zapovězeného stro
mu nýbrž Noe Vždycky jsme si
mysleli že jednou dojde k obháje
ní iiusí pramáti
Zprávy z Georgie docházející
nasvědčují tomu zo je tam zname
nité počasí pro lynčování
Ti kteří mají nejvíce z naSÍ ze
mě musí ji také nejvíce milovatl
Z toho přirozeně následuje že v
případě války první kdo vySli na
válečnou frontu byli Vander
bidtové a Kockefellerové
V městě- New Yorku za první
polovinu toho roku událo se 12G
vražd tolik co za stejnou dobu v
celé Anglii Příčina toho jo lehko
k nalezení: Na každých dvacet
vražd je jenom jedna poprava
VELKÉ NĚMECKO A
NÁROD ČESKÝ
V zemích spojenců doposud pře
vládá náhled že dojde k rozdíleni
Uakousko-Uherska po této straa
livé válce která ničí výkvět všech
národu na ni se podílejících a u
valuje m zemS strašná břemena
dluhů Spojenci nevzdali ne do-
posud naděje že podaří se jun po
razit! Němce přiměli jo k uza
vřeni míru který byl by pro spo
jeneo uspokojivým Uznávají
však le i porážkou Německa "ne
bezpečí Evropy M nebylo by od
tt raněno ježto Německo předa
vším bude te snaíiti aby chránilo
svoji kuži a tudo liletléti říka
ti 1 Hn války i kdyl a ni vyjde
poraíeno 5ud s snaíiti !!
ti tím I k '4 vtee připoutá ra
koutké nJmeekí letni Uskutí
ni o Velkém NěmeeVu
iVjíu tomu Í Nímel vytla?
ni byli by 1 Kranci a jkJ
i 1 poliUho Aírmi lVju tomu
lt lu!i iikA rWouVi jTuvinrU
kd Waiení jvu itílové Uunsun
tk 8nliihrdki límka i
Uukwnu a Sioiko lUmim a Ur
ffifovinu Irji lomu I Vhry t
Ctthy taum mi'ítnýiul a
Krnow Ukl Hl4ka a IiJruuko
Nírurrktt JH M pbHi!v br ibýva
jil U l!aktuik a iU!a hf m
iin?knl níiii ml na plátku
tllkv !Ukuu%ko l p M ikU
l!rt iidttťka tnlpítm wi'rno# o
V!kíw Nlwoffkíi lvU by tV w
!Ví% l n lkajř v4r hy %
ni n#ftdtU mítífU IUkmku
lv %!atiií jfiHi 1 Hfj'bil- H l
mhw! Křoiv vnuknuti
tnnlUt tilkf přvll4t hAhl i'
křAH? jiná v#l #vrp%k4
anebo skupina mi-miieh národio-
ti by JíukoijMko ve válc poruiU
Tu ke na poculku vilky nynejl
bylu ťutiiiíi tuto slbot Kukoij-
uka J{akousk& vojnku prohávula
nipoid a siifnl do umsiijtio uni
bvlíi bv na iiciřetlžH('m út I'U
kdyby Némei íieuehopílí se utií
opojených tcutomkých unnínl Ně
ineélí důntojidci nyní velí rukou
ký m pluk fini a rakouští K't'rálo-
vé podiíxení jhou K"ciáláni ně
iiieckýin Osudy rakouské íiíe íL
iuy jsou J5eilírnrm a liakounko
sotva kdy již vyuuiiii kc z tohoto
vrchního němeekélio poruěctistvi
Jinými slovy uť již piítomiiá vál
ka skončí jakkoliv Velká Něme
cko bude jisté utvořeno
V článku v čísle minulém pou
kázali jsme nu to že slovanské ži
vly v rakouské řííi tento konec
předvídaly již před h ty a upřím
ně rudily k zahájeni jiného směru
v zahraniční politice Uakouska
Správné poukazovaly k tomu že
Kukousko je říši převážně slovan
skou a že jako taková měla by spi
se hledutl spojence ve veleilsi tu
ské u v íímcIi které snaží se za
ehovuti Kvropé demokracii po
krok a svobodu národ il Ifakou
sko ku svému nynějšímu konci
hnalo se bezhlavé Iíyla toho snad
hlavně příčinou okolnost že 'ne
mělo od dob Metternichovýeh sil
ného diplomata který železnou
rukou chránil by velmocenskou
důstojnost říše Nemělo státníků
kteří by uznamcnali že jenom ve
spokojenosti všech národů rukou
ských spočívá budoucí jeho síia
a který by poradil k jinému hihm
ru v jednání H těmito národy
jichž nespokojenost tvořila hlav
ni složku bezmocnosti rakouské lí
še Kakousti diplomati polštinu-
vali vždy po lerlínu a byli tak
krátkozrací že nepozorovali že je
to vlastně IJeilín který pracuje k
zániku velmocenské důstojnosti
Rakouska
Nyní kdy toto Velké Německo
je pravděpodobným důsledkem
přítomné války uvažuje se mnoho
o tom jaké důsledky mělo by to
pro národ český kdyby stal se sou-
částkou toho elkeho Německa
Spadl by v rámec této německé
veleříše neMehybně jenom v tom
případě kdyby nedošlo k úplné
mu vítězství spojenců a kdyby Ua
kousko a Německo hyly schopny
uhájiti si většinu svých nynějších
provincií
Jsou mnozí kteří se domýšlejí
že znamenalo by to vlastně zánik
českého národa neboť osud náš
jk) té podobal by Be osudu luži
ckých Srbů a německých Poláků
kteří jsou systematicky germam
sováni Německo by po té s pří
sloveěnou svojí důkladností pro
vádélo " očistu" a ta znamená
la by pro národ náá velké nebez
pcěí
Je sice pravdou že v tom při
padě způsobeno bylo by mnoho
škod ale nelze si mysleti že by
došlo k takovým koncům jakť
kresli pessimisté Balkánské ná
rodnosti vydržely staletý útisk od
Turků a pře to ve vhodné dobí
byly aehopny povstati k nové mo
ci Nebylo by možno take zdola
ti národ tak kulturně a hospodář
sky silný jako jo námi Český
Tlak budi protitlak a jistě touha
českého národa po svobodě po
volném vývoji a pokroku nedula
by se utluuuti i kdyby hydra ger
manisačni jakkoliv # namáhala
Musíme pamstovati le tyto na
děj národa českého v koueeíU
splněni snu o svobodí byly by pl-
ně oprávněny neboř nelze si my
sletí le by vítězství tentonskýrU
spojenců — kdyby stalo se skut
krm — bylo lArukoti udru na b td
budoucí Hvlo by to vlatn a-
utavrnt války na nijakou dobu a
lueitttm irtiriiě inocnonti pripra
vovaly by w k válee nově 'ouf-
adj byly by jim k sUubám obro
itě idrojt? připravily by dů-
kladně tak h by byly sťhopuy
Německo pr#tti Přípravy k
nově v4h hromijil ntlU j vil
ka piítoiuiiA byly by diktovány
nutnosti ruotským uioemmkm
utust jiti přrdťiliu o t s ftby u lř
i na bU Mvvb Yltětu
t-utonkýrh spojenců iiuitutntlu
by jkol tit4Udtt Němeů ohro
J-it jim) sWtuvýeh trhů a pod [
kdb lujr liub pojrneVii u
utk lUif líUtKá 0 V)J d
uukraeiř pokrtktl a hepfU?
kwii a národní svoImhi pak k
ji! rv4m k 4 váK dtmetd
bví -t fcribim nfbipriMm I
nJíMřekv hlt t ultovém pntl
Ut tH btl t kkutrk t tl'Hts
dAust livf id ndljl na twui
i m f tttfoU íiklH bvbi bv
nH lickě $n%A ldf Jtm
na čas prováděna byla by vnin
hiMwtí v (Vcliúcli u per si koce
Ale pel k' ku cil českého iiroda
ti vy konala by to o co by se Vel
kéiini Něrueekii jednalo Taková
persekue způsobila by novou ne
spokojenost vnitř ni boje a rozeř
vanost které by ovsem nepřispí
valy k síle nové íí A právě o
tuto vnitřní sílil se bude jednali
státníkům velkého Německa l'rv
ní starostí po válce budu vyhla
zeni stop válečného kroku Žerné
ať vítězné anebo poražené budou
zadluženy průmysl a obchod bu
de nucen hledali nové trhy a bude
nutno spolupráce každého občana
aby země vybředly z dluhů do
nichž uvrženy byly válkou
Tu bude třeba obětavosti všeeh
Státníci Velkého Německa nepo
chybné budou mít i před sebou ce
lou řadu důležitých otázek jichž
rozluštění nebudou stěžovat! si
rozněcováním vnitrních nepoko
jů Hudou vědétí že před nimi
nalézají se velké úkoly jichž vy
konání nebylo by možno kdyby
nadále národové (voíícj nynější
Wakousko byli nespokojeni Jin
de se jim jednali o to aby zuhla
dili stopy stjirého nepřátelství a
uěiní jim jisté jazykové ústupky
aby učinili státní svazek jednot
nějším Nebudou ovšem tak jed
nali z nějaké náhle vzplanuvší lá
sky k těmto národům ale čistě z
vlastního zájmu ro boť přesvědči
li se jak slabou na vetu k je říše
kterou tvoří národové nespokoje
id kteří ve válce přejí si spise ví
tězství struny nepřátelské nežli
vítězství říše jejíž jsou součást
kon S tak vyspělým národem jako
je národ český musí se počítat i
pro budoucnost Národ takový
dovede již obhájiti svoje právo na
existenci IVrwekuen českého ná
rodu nové říši které se musí jed
nati především o vnitřní klid ne
přinesla by žádného prospěchu
Zkušenosti které líakousko mělo
v přítomné válce nesmějí se opa
kovati Nové Německo by nesmě
lo být i považováno za říši rozerva
nou tvořenou potlačovanými a ne
spokojenými národy na které ne
bylo by možno se spolehnout!
Doufáme ovsem stále ve vítěz
ství spojenců a těchto několik řá
dek napsali jsme jenom k vůli
těm kteří již dnes zoufají nad
příštími osudy národa našeho Ná
rod český přečkal těžší rány a ji
stě i v novém státním útvaru po
vstalým ze spojení Německa a Ha
kouska by obhájil svoji imliví
dualitu a nenechal by se vyhladit!
RUSKÉ NÁHLEDY O
BOJÍCH V POLSKU
Huský lid přijímá zprávy o po
rážkách carských armád v Pol
sku celkem klidně Je mu dobře
známo že hluvni příčinou těchto
ruských neúspěchů je nedostatek
střeliva ale pevně věří že tomu
to nedostatku během několiku ná
sledujících měsíců bude od pomo
ženo a pak že nastane d 11 odpla
ty Tento klid neeheeiiie li říci
lhostejnost s jakým obyvuteUtvu
říše ruské přijímá zprávy o po
rážkách v polských provinciích
jewt jednou z nejpodivnějhích psy
cholerických události války Vět
šina ruských časopisů všech poli
tickýeh odstínů chladně donává
že nedostatek střeliva působí ru
ským armádám velké obtíže Víc
obecný ústup a vyklizovánt důle
žitých měst ruského l'olka ozna
čtijw ta pouhé nutné události v
průběhu pozorně plánované kam
pan
IVtrohradfcký ěusopi Novoyi
Vrrmya j toho přesvědčí id f c
t jakkoliv jsou velké úspěchy
Němců v IVsku konečné vítnhl
přikloní Ku na stranu Uuů j-lto
Ivtisko můj si ke šemti ďřitl
'ftsu kdíto pro Něoiee kubu mi
nuta lni velkou důb litost ""mo
pi tento prvl :
"Němci rbjl na nás tusheha
ně tnasur tmtlslta a kovů Vyna
kládají nyní vJevhnu nvuji iUi í
mnte idrdti rukou arro1! t a uf i
niti ji nlkmlnou po tak dlouhou
duhu ro by staéthi jmi 01 áUti M
t4 i4pad prt ti naJtin pnjioům
NrohMiťjl na obrovitý itrily
umlttva a nttklnt stNlitfia J#
nm Jinlnt t4 pro t4 vrUkou
U a její sUtrěoí fsáířlntk lioui
romioljl a piiubi ntiipujl mho
tjvajť a nnroiaal fm i'jl it
hi a i Miii]l# prudkě tUv ne
pHuU blhrm doíamníbo HtlHl
St ídail Ur J# a tntMvi
51 Jf jt IU a iWha J ii i'a vrů
i4 a JJl d'k nrwktbuj AÍ
íujíce v ni a jnouc hrdými na J-jl
chrabrost nezttáclmn odvahy ná
altdkem těchto dočasných ústupu
a a neochvějným klidem oé káva
m vítězství spravedlivé vécí"
l'odobný náhled vyjudřuju pro
fesor Kuzmín Káruje v v petro
hrudském éasojiise Věstník lro
"V liusku každá Železniční ttu
nice je naplněna mladými zdra
vými a silnými dělníky každý
velký restaurant má plno posluhuj
paroplavební piiry na Volze a po
uliéfií život každého nie( neie
Hvédcciví že není mezí nám! ne
dostatek tělesně schopných mužů
Ať jakkoliv velký počet vojáků 0
debral se do války zásoba mužů
schopných bojovat! je mtále obrov
ská 'A toho důvodu máme dostu
tek materiálu abychom nahradili
ztráty v naší armádě Němci bez
obludným mrháním střeliva uka
zují že potřebují rychlé vyvrcho
lení války za každou cenu A my
potřebujeme aby v ni bylo pokra
čováno Každý dodatečný měnil-
! kdyby nebyl provázen novými ú
spěchy zvyšuje naše naděje tu
konečné vítězství"
Také západní spojenci Huška
jsou přesvědčeni žo jedná se v
Mnišku jenom o dočasné neúspe
ehy Mnohé niiiilieké a francouz
ské čosopisy mají za to že Huso
vé lákají Němce do vnitra své ze
mě z které žádný z předcházejí
cích vetřelců nevrátil se jako ví
těz Tak londýnský časopis Spec
tator píše :
"Nejvíce co se může Husům
stát i jo že budou pokračovali v
ústupu jako často činili ve své
historii Ale ústup Kusů jak již
shledal král švédský Karel Dva
náetý když učinil prudký náběh
do 1'oltavy jak shledal Napoleon
před Moskvou spojenci na Kry
mu a Japonci v Madžurii nezna
mená porážku anebo konec války
ani nic jiného než choulostivou si
tuaci pro vetřelce"
Spectator uvažuje co učiní ně
mečtí vojenští velitelé po tomto
ruském ústupu Má se za to že
píijmoii tu boje zákopové jaké
jsou v proudu na bojišti západ
ním 1'íše o tom:
"Jestliže se usadí tam kde nyní
se nalézají a zakopají se pak bu
dou míti před sebou neobyčejné
těžkou práci I německá smělost
o vynalézavost musí sc chvěti při
myšlence na zákopovou liuii od
rumunských hranic a? k iíaltické
mu moři Taková zákopová a 0
pevněná linie mohla by účinné hý
ti udržena jenom inillíony mužů
a nebe ví jak mnoho děly Ale i
kdyby k tomuto prostředku Něm
ci so utekli pak linie byla by všu
de velice tenká To znamená že
mohla by býti proraženu Kusy
kteří by brzy uznanunah že ne
bylo pro ně nutností míli jako my
ve Francii a Flandřích souběžnou
linii — v tomto případě tisío mil
dlouhou"
těchto posudků je patrno že
ruské neúspěchy v 1'olsku nejsou
považovány za tak vážné aby zna
menaly konec naděje na konečná
ruské vítězství Jak už dříve bylo
psáno válka zastihla Huško v ne
připravenosti Huško potřebuje
jenom čas nby se vpamutovulo a
využilo plně ivýeh obrovitých
zdrojů Huský průmysl byl nyní
oriuuisován pro vojenské účele
a nebude to dlouho trvali a ruké
armády budou míti dostatek stře
liva aby mohly zahájit i ofensivti
Německá vítězství v 1'olsku nu
řnamcnitjf porážku ruskěho nůrn
da Znamenají jenom prodlouže
ni války a delíl dobu německéht
impjett Německá throrie o napje
tl síly a řdrojů účelem rychlé
hit ltětvl sotva se tentokráte
íwvědčl
ZÁPAS O PŘÍZEŇ
BALKÁNSKÝCH STÁTU
Otáika jak Mcliovaji se balkin
skA stAty k přítomně válce je d k
poud iirrojMcna a vlec hny iliwa
dnl přťdjxivědi ukauly lny i
trnul V přítomně dob éinl
ttuwní tUW diplonwty o1his skupili
ia!M ih rmi ua tyto balkituké
Irmě aby řVly riboně shniv
aby bylo jasno r od nich v bu
doueuoati je ttiojiu itklvati M
ititeko a lUkukeťhirrku A I
íl ita niik iťhaviid pfátrlskA
utraitty a lul "přiUUkou"
OfHtrstiiii j Jat jUu KUnní a
HtitHuiuka ikrie ktr j Mi4ro
dopravo til MMUtt d Tuvrke
kd# jh isoKv ti prtáltti #
lenil a n#přlj l li pomft rv
Turel lobudon vydflU st
nwKrt tUka ! lrdllv klb1
k lUi řukě( AI dojut Uumua
ko udržovalo neutralitu kterou v
Německu považovali za "zlomysl
nou" to jest lakovou kteá klálť
v aoběj chovala velká nebezpečí
Až doposud pevné odpírá dovole
ní aby ski ze jeho únoí mohlo
býlí dopravováno střelivo do Tu
recka Německé časopisy bezohlední
tepují tuto "zlomyslnou" neutia
litu rumunskou Tvrdí že Hu
muusko svým vlustnim výkladem
neutrality piikozuje Turecko tře
tího spojoiee Ncmeeka a Rakou
ska 7 toho dúvdu prý líakou
sko a Německo nalézají so na vu
háeh zdali ony jsou vázány dří
vějšími smlouvami a Humunskcm
líumunsko prý následkem smluv
centrálními císařstvími to jest
n Hakouskem a Německem mělo
zaujmout! zcela jiné stanovisko
než ono které volilo
Německo nemohlo nabídnout!
Humunsku žádného území Ale ir
Činilo tlak na svého spojence Ku
kousko aby svému sousedu n vý
chodě nabídlo odškodnění ve for
mě území obydlené rumunským
lidem Ale rumunští státníci ne
jevili vulné chuti hráli tyto rukou
ské nabídky za bernou minci 11
přimnost Kakouska byla brána v
pochybnost Kdyby líakousko n
Německo zvítězilo snadno by se
mohlo stá ti že by odvolaly dří
vější smlouvy u líumunsko jiezí
skalo by žádného odškodnění za
svoji "přátelskou" neutralitu
Spojené! učinili Kumunsku nabíd
ky mnohem lákavější ale neúspě
chy Huška v Polsku n malý po
stup spojenců na íialipolském po
loostrově přiměl rumunské státní
ky k opatrnosti a k rozhodnuli
vyčká vat i dalšího vývoje situaci
Není o tom pishybnost i že větší
na tumuuského lidu nakloněna je
spojencům zvláště když Itálie do
boje zasáhla Ale panovnická ro
dinu je nakloněna věci teutou
ských spojmeň Ministerstvo je
prostředníkem mezi korunou a li
dem a jo tu otázka zvítězí-li přá
ni panovnické rodiny anebo přá
ni lidu
Jliplomutí spojenců shledali že
dříve než mohlo by dojít! k svor
nému zakročení balkánských ná
rodnoHti bylo by nutno odstruníti
nepřátelství které mezi nimi po
vstalo po poslední balkánské vál
cc Hulhorsko se domnívalo že u
činěna mu velká nespravedlnost
když po poslední balkánské válce
vzata byla mu Macedonie na kte
rou činilo si nároky Srbsko získa
lo jednu část tohoto území a Re
eko druhou Srbsko a fteeko zdrá
hají se povolili Snud Srbsko by
lo by možno přiměli k ovolnosti
kdyby Bulharsko zmírnilo svoje
požadavky ale Kecko sotva se
vzdá své části Maeeib nie ve pni-
spěch Itulbarska
Situace na Kulkáně neni tudíž
pro sjMijenee v přítomné době
mnohoslibnou Dokud Německu
bude dopřána příležitost aby po
ráželo jednoho ze spojenců po dru
hém potud balkánské národnosti
nebudou jeviti příliš mnoho chuti
podílet i se na zápase Snad něja
ké jtfjzoruhodné vítězství apojen
eů nu'lo by vliv na příznivé jejich
rozhodnutí ale takové) není v do
hledu Spojenci mají za to že ně
jaký nový úspěch nad Turky vy
jasnil by poněkud balkánský ob
zor a proto pokoušejí ao usptšiti
kampaň na flalipolském polo
ostrově Ale dosavadní jejich ú
spěchy na této části evropského
bojiště nebyly takové aby svěd
čily o tom la Ture! Cařihradu ne
ubráni a le tento ro nejdříve stane
se kořisti sjKijcnců Třea t se
však očekává le v přištieh tičko
Uka dnech dojde k nějakému roí
bodnuti a Itěhoi dá se souditl ro
bude možno od balkánských státu
oětkávati ¥ budoucnosti Sněni iv
t ký a kibský jistě jednali budtt o
teto otáícM a snad V té věci pro
iitbtveiti) bude rohndué shnit
NÉMECKft ZAMGKY
Svět niítritS doposud anaíl se
rozlítil ilk td4tkti: Jstkě jioti dd
ii láměry Němci kat liude pukta
ěoviuii v ufiiisUi na v i hohdii
bojišti a htld učiněn poku A ď
bytl iVtrtdiradit aorb budou vr
Jma pfrb teču vnjtka na jinJ
fronty Kdybvehotu wuidiH d' u
Ubwtt poldida dnů frkli by
thia Nětucl Hku( a pontu
ftnstl k přiiUvtduut ioětu liiiM
i ultud dile n tv#ř k IVtřobrn
la 1'tatl I l Huvé uvatuil
1 llW#v'ěl takovětm pohvbu a v
tom připadl pfntěhntaU bv al-llu
foski vUly 1 tVtrohradu do
Mimkvjr
U vojťtiltl Hrufi pojťiieů
prohlašují fa ia takový pohyb
Němci m h ULi Ncpíín! by
jim zcela žádných vojenských vý
hod iejme toau že dvacet ar
mádních sborů německých bylo by
schopno dobýt! Wmy a poslujova
li dále na 1'etrohrad Jíyl by te
dy tukový pohyb možností ale ní
métl vojenští velitelá dobře vč
dl In by i by i krajně n ubezpeč
ný Iylo by to obrovské plýtvá
ní fiM-rtfít které německá armády
v plítomných vážných chvílích sl
dovolili nemohou JJyl by to
"ránu do vzduchu" která by Ně
mecku žádného prospěchu nepři
nesla Sídlo ruské vlády bylo by
přestěhováno do Moskvy do které
od Jiu#u je ještě hodně daleko
Mezitím ruské armády by ae zre
orKunisovaly k protiúderu a ne
pochybně žádní t těch Němců kte
ří by se dostali do carského kapi
tolu by se k hlavním avým armá
dám nevrátili
Jak mnoho vojska mají Němci
na východním bojišti není jisto
Mnozí odhadují jioéct německého
vojska na východě na 2íť00X) k
čemuž dlužno připočíst! asi 2225
U00 mužů rakouského vojska Jed
ni soudí že Německo má méně
vojska na východním bojišti ntž
líakousko Ať je tomu jakkoliv
je jisto že tetitonská vojska na
východě mají početní přesilu nad
Husy kleíl kromě toho trpí vel
kým nedeslalkem střeliva
V přítomné době teutonské ar
mády dorážejí na druhou obran
nou liuii ruskou jež táhne se od
Kitfy k Mrest-Iitevsku a dále nu
jih a JSerlín nepřestává tvrdili žo
lato linie stává se pro Husy neu
držitelnou Kdyby podařilo se
Němcům dobyti i této linie sotva
by postupovali dále Další po
stup do vnitra Husita znamenal by
velké nebezpečí f'ím dále naléza
li budou se německá vojsku od
svých základen zásobovacích tím
pro ně bude hůře
Dá se očekávuti že německý vý
boj nu východě zakončen budo je
ště v tomto měsíci Tak zbude
Němcům ještě tři měsíce příznivé
ho počasí k prováděni operací vc
velkém méiílku Německo nepo
chybně v těchto dalších třech me
sicích zubují mocný nápor na lit
které jiné válečné frontě Je sedni
možných pohybů v příštích třech
měsících u jsou to následující!
SjK)jený námořní a armádní 11
tok nu Anglii
Toku o dobyti pcvnimli Vcrdu
nu u celé linie na Muuhc ve Fian
cu
I'r otuženi fruneouHkcho středu
ti Soissons směrem k 1'aííži
Útok na anglickou linií mezi
Vpres a Da iiassee a dobyti po
břežníeh francouzských měst ťa
lais a lioulogue
1'ostup na Oděsu po řece Dněstt
skrzo jižní iCusko
i'roražcnl skrze Srbsko a Uul
harsko a spojení a Tureckem tak
aby spojenci mohli býti vypuzeni
z Dardancll
Vpád do severní Itálie skrze
prňsmyky Alp
1'odrobcnl Anglie jo jedním z
nejvřelejšíeh německých přáni o
le jo to velmi těžký úkol Kdyby
však podařilo se Německu setkati
se a úspěchem v tomto pohybu
puk ovšem zakončeni války bylo
by jisté Ale Německo dobře vl
ž Anglie na takový útok je dobře
připravena Lord Kitcheiter má
doposud 2000000 vojáků v An
glii kteří byli by vrženi proti ve
třelei Anglické loifstvo jo v po
hotovosti někde na wveru Anglie
a jistě bylo by schopno odradili fl
ink německého hd'tva Němci so
ale doumivajl ie i neúspěšný ú
tok na Anglii by jim znánu nitě
prospěl Vyvolal by v Anglii po
plueh a nastalo by voláni po 11x4
vleitt mirti Ale udá ae ie apiše
takový útok pí lupě! by k odhod
IttUiodl Anglie pokračovali vu vál
ce i do úplného udoláni Něm
cka
Na nápadní front natéiajl
tři míta kde Níwei mohli by dtw
rilitt Vrlkýih a možná i i rotho
duji Uh výshdků Je tu luti nu
řie Mi 11 pravě straně ited
b ku HoUtoim ve středu a ve r"ltt
dibh na ktraiil Iwé 1'triika
ipojto'í v kterémkoliv a těehtu
jmrnovatiHh lidut uvedla by l'a
til do lHíb liřWlpeěl Níktiíi
'Udí h Němci prutdu 'vntřef
dtllV ltHiř v víerH tívhto dl
leh Kdtby poUri!o 0 jiitt přu
aiti w slřrdu mo )'aíii byt
bv iiétlín Kapitol FtatodA io
dovedl by dbioh iA
kům t'isvh idl'h-hk I A I
1'aril bl by pro r rnl llíkou
ranou ktil atJJi f ta vipatoa
tovala