POKROK
ČAST REDAKČNÍ
EDITOR I A iT SECTION
ZkatU "f O K KOK jííl
o Alf '! i( H-t" Cm i'
Try "FOK KOK" lOrtt
Dnu f f Hfpnit lOJfl
! Z blízkých i
JSOU TEUTONI SCHOPNI
PORAZITI RUSY?
Vc chvílí kdy tyto řádky píšu
íiif Varšava doposud nalézá ho v
rn o'-i Rusů fi]c přípravy k její vy
klizení byly dokouřeny Kuský
generální fitáb rozhodl se dno 110
červenec vyklidili kapitol Polska
jakož i pevnosti nu Visle u N ro
vu a velkou část polského území
Dle posledních zpriv hlavní ruské
armády ijstupují nu nové posice
jež nalézají e v přímé linii od
Kovnu skrze O rod no a Prost Li
tevsk jižnií podél řeky Jiiitf II
stoupcním na tyto novů posice
zkrátí se bitevní fronta v Polsku
o 12r) mil Armády ruské ustoupí
neporušené u kí I ri Ajř4í soustředění
nu kratší linii učiní jejich posta
vení pevnější Území které opou
štějí připraveno bylo o všechno
co by pro Nřimrts mohlo míli vo
jenskou cenu it útoky Němců nu
ruské linie spojeny budou nyní h
většími potížemi než kdykoliv!
před tím
Posice na které Kusové nyní 11
stoiipilí jsou ony které ruský f?
nerální štáb vy voli! již v roce 1910
k zápasu 8 Německem Kuský trt
nerální štáb počítal že v případě
vúlky h Německem bude lépe opu
stili frontu Visla Narev h Vitrňa
vou a přijmout i bitvu nu linii
kde nyní ruská vojsku se sou
střeďují neboť zde naděje nu ví
tězství jsou mnohem větší Jenom
nu nátlak presidenta Francie
Poinearéa tehdy francouzského
ministra vúlky ruský generální
Stuh změnil plány kampům proti
Německu Hylo tehdy poukázáno
k tomu žc Německo hylo by
schopno zdrtiti Fruncii dříve než
Kusové mohli by provésti proti
vpád do Východního Pruska Vpád
Kusii do východního Pruska pro
veden byl jenom za účelem zmírné
ní nátlaku na Francii a dnes uzná
vají všichni vojenští odborníci že
tímto pohybem jenž nemohl mít i
pro Rusko úspěchu řiehráněu
byla Paříž
Poslední události na východním
bojišti svědčí o tom že německé
armády dosud nejsou v plné sílu
Perlín prohlašuje že Husové bu
don v nejbližších dnech tak dr
ceni že na novou ofensivu nebu
don moci nouivšleti Ale ruskú
líše a jej i spojenci neztrácejí mysl
Rusko Hortfanisovalo svoje indii-
tUrie a překotně vyrábí nová děla
a strojové pušky Snaží se ury
chlit! okamžik kdy budu moci po
staviti dělo proti dělu a kdy budt
moci vyslat i do pole dalších li0OO-
000 dobře vyzbrojených mužů
Puk juk slibuje zahájí znovu o-
IVnsivu a dobude zpět traceného
území Kdyby Rusko svedlo roz
hodnou bitvu nyní bylo by ztrati
lo svoji armádu kterou tužko by
lo by mono nahradili
Rusko podobá se obru ktciy se
právé probouzí Světová válka
nalezla ji j v polospánku Vojen
ská otBuiiisacti prováděna byla ve
větším měřítku teprve v průběh'
války Němci na tuto iiepřipra
vcitost poiítuli n očekávali že le
tošního léta budou pány Varšavy
Viluy a Kitfy a že jejich rakouský
sjcne nalézati bude se již v
Kijevě Al ve skutečnosti jed i
ne větší rttké město které získa
li Němel bylu IuUa které vlastně
bylu ptlměiueekýiil titéstt ni hned
před válkou Vojska rakouská
dupottd tmi svoje úeiiti neoéodi
U od RumV
Ale Kunové luměil uvojit
péby ÚMjH-ehy dle ireoriiíi
Pi (tonuta válka povrde m do vy
kil lil a jidtlá ti ke O ttlto olitlli
juik Uuiki HfliuUe lj'ti NCittei
přviowiťiu Zatiio eo geinrálova
rUtřv Vilému i4 Ká# ji pott nj v
UlUUťoVáHÍ Vtj H olt ck' h n t
iitMptt rukhi Pul A a flkkuU
Mikulii h!v-l-tň p" itA koltk ft
tui Nťiye bvlu pobila a koRk
Jn h jile th k vykUult
lKbtl uUk"hi ú id i'i r(
řt Vil Hi% modu KiU' v 1 1 v -
ii lhdy udUjí h uťit
Sémet lvb tiniíiret tut lAHXt) r
h'mi #4tt V iMlo
itiátáeh Vk lu )"t i4{'WtvHy
traly j4W4nt wdt v ba
jíek a Vriti T wOudivin)
tv PWttAw li í
U prvHH'it ruýťh j 'kp
dálných krajů
vrátili ne na válečnou frontu pak
shl(dáine že Ncmeeko vo válec
Ruskem připraveno bylo nejménó
o 1(MK)000 Hvých Htatných bojov
níků Iiřikoiisko mělo ztráty v bitvách
s líusy iimoheni vetší u íienl pít
mršlciiým odhadem řeknemc-lí
že jeho armády ochuzeny byly bit
vn mí v Jluliéj Jiiikovinč u l'o
sku o ]r000()() bojovníkfi Ruské
trvalé ztráty pak udávány jsou
nu 2250000 Rakousko německé
armády ztratily tudíž v bitvách o
ruskými armádami 2o0f)(00 mu
žů 1 ruské ztráty byly velké ule
nutno ju počítali že velké množ
ství Kusu bylo zajato
Počílá se žo 11000000 mužů
súčnslnilo se bojů na východnírí
bojišti A nyní počítejme: Rusko
má 23000000 niužii vo vojenském
věku kterými může svoje armády
doplňovali Tciilonšlí sjíojenei jj
nom 10000000 mužů Anilin co
Rusko bude m-hilovatí a uj)evňo-
vati svoji! postavení jeho m přú-
tele budou Hcslubováni neboť
ztráta mužst va nedá se u nich tak
snadno nahradili jako v Rusku
Rusko má milliony mužii Mr
zery v jeho armádách mohou býti
Velmi snadno vyplňovány Nej
Ivnlšíin oříškem je ale otázka
traiisportnce u zásobování střeli
vem Aby tyto obtíže mohly býti
překonány je nutno provésti re
orjraniHiiei ruského průmyslu tak
aby co nejvělší počet továren
mohl býti zužitkován pro válečné
industrie To co provedeno bylo
v Rusku v posledních několika mě
sících možno oiuičiti za div Ru
ské zbrojovky pracují nyní dnem
a nocí a dobu kdy ruské armády
budou mít i střeliva tolik kolik
budou potřebovali k zahájení ú
spěšné ofensivy je nedaleká
Rusové překvupili Německo ry
chlou mobilisací svého vojska
hned na počátku vúlky a způsobí
mu jistě překvapeni i rychlou mo
bilisací průmyslu Když válka
vypukla Němci hnali se nu Paříž
v domýšlení žo nu východě pano
vu) i bude klid aspoň po několik
týdnů Počítali že mobilisace ru
ského vojsku bude pomalou a než
ruský medvěd připraven bude k
ráně nad Paříží bude vlát i něme
cká vlajka Ale zatím generál
Kunncnkumpf v čele 210000 mužů
vtrhl do východního Pruska a po
stupoval do vnitra německého ú
zemí Je známo že tuto armádu
postihla iKjhroiua 11 Tannenbergu
která z generála llindenln-rga u
ěinila hrdinu dne AI o Paříž by
la tímto pohybem zachráněna I
Západní spojenci mohou děkovati
mnoho vclkoknižeti Mikuláši
Kdyby nebyla provedena tak ry
chle mobilisace ruského vojska a
kdyby čekáno bylo lia dobu po
zdejší pak Puíiž dnes nalézala bv
se v moci incu jako 1 lnut
y 4 II
couské pobřeží a biti vní čára na
západě nalézala by se někde jižné
od Paříže
dnes Rusko je tiikrate tak
dobře pi iraveiio pro válku jako
bylo v červenci minulého roku
Nedostatku střeliva bude od pomo
ženo ehchotlniiu způsobem Ná
tod ruský je rozhodnut věsti vál
ku ui do konečného vitéztI jal
o tem svědčí projev ruAé dumy
O vsetu Ru-Ao iiiVkenávati musí
Vilké ohtUe kttřé IVehly Úspěch
čin! minužitontl RuAi ma neje-
iioui ttťiloÁtattk hluhvii ule inv
t tli ibwttatek VelkyťU b I lloťfelti
Vlilueliepluveetva ftchopttiho ilň-
stojuietva a leb fiite
Vítězství hebw doeiliti bií el
k Vi h itrat Rusky uspeelt lu-muLl
piijí"' řníiit Hee tRhi itráíy
minuhly bti lotnii Ani Nap
b ull j d U ItifjvkopIléjšieU v
HlúiiX UeioiM s' vtuMUti Vel
k'lil íluiti o K dikVilteÍtit o
bétviu války buď' liutuu piipoéisti
dtU iiiilHcny tu-í itrevký apaí
vr-l bud t ikn'i n lt uh)
l M vi!ky btib k Vttvj-4 p v
nih piiSd I vtUt-čm kt r js by
Iv tdiAintab iiy Tké Rusko pu
pt4iK l4 dUnhý napa 1 1
í iprsvniíjši Mytií lu i j fvd rt
ks in
Jo lauInV li tíHitniuki Vujk V
dulum jťSiJ d iKiha ruskiha ů
ivmt muioí I injimm jJu'
itn4to U! m%kýřh bvjovtdki
ňest náběbfi na ruské línío Mtálo
Tcutony hlalísíee mufii í)alšl ná
béhy vyžádají sí mnoho lodulee Kvropé 7JO)000 v Hpojenýcb
ných obětí Nových úspěchů iRAHlálech a 500000 jinde Faii
cíleno bud" teiitonským vojskem eouzsky mluvilo 51200000 lidí
jenom za cenu vyčerpání zdrojů
A pak veliký obr na východě pro
buzený plné ze svého spánku ude
íl Tento úder jeho bude htrašli
vy nehoř ncmiilo tu hily literu mciiz :piMoOio nalézalo no v
mohla by zadrželi jeho postup Viopé 5H0 0000 Ve Spojených
Teiiloní nejsfi schopní porazili Matech a 1 1"00(000 jinde Tri
Rusy Po každém ústupu jdovari-JttHch soudí žo tyto čínlíce nebyly
ská hradba na východů sti ví ho
pevnější o silnější u připni vcnéjší
zahájili postup ku předu a yaplu-
viti znovu ztracené provincie Ku -
sli o mu pětadvacet milijouu iiiuzukii
Kteří! vysluti muže na válečnou
linii Pude li opatřeno pro nó do
statek zbraní a střeliva stanou hi
hiiou iiijucmozitelriou iimkuiou
skálou o kterou rozráželi budou
se teiitonské útoky jako vlny jar
ního vánku o skály (iíbraltaru
KAMPAŇ NA KAVKAZE
liojiště na 'Kavkazu má nyní po
družný význam ( osudu Ture
cka nerozhoduje se nyní v těch
to rozervaných horských kraji
liáeji nýbrž v Daidanolláeh Ioj
tu sice doposud neiiluchly ale ode
hrávají se v menším méiítkii než
na počátku války neboť Turecko
i Rusko uvědomily si že vítězství
v těchto končinách nemělo by val
ne ceny 11 iicmoiiio hy přispěli v
žádném ohledu na změnu situace
Turecko zahájilo válku m Ru
skem dne 2'K října 1!)1 í když za
hájilo bombardování Odésy ru
ského přístavu na ( erném moři
líomhardování přístavu provedeno
bylo dvěma německými válečnými
loďmi fjoeben a Drcslau které tu
řecká vláda zakoupila Na lodích
které řízeny byly německými dů
stojníky nalézali se němečtí ná
mořníci Krátce po té run armáda
o IliOOOO mužích poslánu byla do
Zakuvkuzí a Turci vyslali proti ní
armádu o stejné velkém počtu mu
žů K této pak připojily w hordy
bašihozukú
Střediskem bojů bylo okolí ho
ry Araraf kde nalézají se hranice
ruského Zakavkazí Petsie a ture
cké Malé Asie Rusové snažili se
dobyti Krzcrumu hlavního města
turecké provincie kdežto Turci
snažili se vpadnouti do Kavkazu
kde nalézají se města Kurs Olty
Krivuu a Ualoiim K první sráž
ci! došlo iliie !) listopadu 11 Koe-
pryory a o týden později ruská o
fensiva směrem k Krzeruniu se vy
vinula Rusové do přítomné doby
města nedobyli
Turecká ofensivu v Kavkaze by
la učiněna na plání Německa kte
ré doufalo že část ruské armády
budu poslána do těchto míst a tín
zmírní se tlak na rakouské liiii'
v Haliči'
Hlavní bitva vedená v téti
kampani byla ona u Sari-Kumyše
asi pětatřicet mil jižné od Kursu
dne 5 ledna Rusové docílili roz
hodného vítězství v tomto utkáni
zajavše téměř celý patnáctý ture
cký pluk a zničivši devátý ture
cký armádní sbor Ostatek ture
ekého vojska obrácen byl na útěk
Praví se in v této bitvě zajat byl
Izzct paša velitel turecké aruia
dy operující na Kavkaze a umu
ho jiných vysokých tureckých dů
stojnikít
V poslední dobo licudálo m- v
těchto místech žádných dúKiitéj
ších bitev a ruké vojsko větší po
jiurtiost věnovalo Pelsii kde ib
šlo k velkému vražděni kíeťno
Turci měli v úmyslu provésti vpád
do ruského tueiui skuse- iVtsii au
jejich postup V těchto luislveh in 1
bry uustavun
NtMCINA JAKO
"8VET0VÝ JAZYK'
Ve usi dokázali ie tu nu tm
rjťlde stává s" květovým jt ' keio
h tvis Trictsch tm n )it-l síattsit
ku uítiánl til hlavních junků
4ittřUi iuy řranéiiiv u iuměuv
Nfjdtlvi VidlvA jak innulio li li
mluvilo těmito jttvky ¥ rn' Isus
V tonti ruce iiťiiiíťky nduv i'-
UHsV(sH lidi niehl vWw
li v iěmH'ké tui lUkminku a
je mou málo pu- iinílHil v
iňiií kUvtu v Spoji-itvib StA
t eh irsnciMtisk v liduvuo
I IMl lidt atluAv Jit VM
lidi liuhl JV1HM byla %ť
pnvvh Ht4cvh
O dvd'4l Ul (na liji v roH
lH!J0( německy mluvilo již Vim
0W lidí nichž (7000000 žilo v
nichž i't2)(H)) nalézalo m v E
vopé 1100000 vc Hpojených Htá-
tce tt 4000000 jinde Anglicky
Mik mluvilo ] 11000000 lidí
správné Osoby mluvící dvěma
1 jfizyky zaneseny byly prý jenom
do jedné skupiny Pro rok J ! i I
' připravil pak následující slalisli
Německy mluví 100000000 lidí
z nichž v Evropa bydlí 1)0000000
ve Spojených Státech 15000000 n
jinde 1000000 Francouzsky mlu
í oL'000000 z nichž -10000000
žij" v Kvropé ] 000000 vc hipojc
ných Státech a 0000000 jinde
Ahuliéiny užívá PVJ000000 lidí
nichž -lOOOOOOO bydlí v Kvropé
í'0000000 vo Spojených Státech
a ii0000()0 jinde
K tomu puk podotýká žo frun
coiizsky nemluví sc jinde než v
Francii u v místech která nalé
zají se pod kontrolou Francie i
ugliěinou může se jiočíLati jenom
v Anglii ve Spojených Státech 1
iinglickýeh koloniích v Kanadě
jižní Africe a Austrálii Angliéi
na je prý světovým jazykem je
nom tam kam zanesla ji anglická
kolonisaec
Němčinu ale prý se rychle stá
vá dorozumívací řečí mnoha náro
mi v rvrope uziva ncmimy vi
ce lidí než frančiny a iingličiny
dohromady Předpovídá pak žo
v příštích čtyřech letech němčiny
ještě více bude používáno Něm
činu je vedle Německa universu!
ním jazykem v Rakousku Švýcar
sku a Uhersku lc prý obchodním
iizykem v mnohých jiných čá
slech Kvropy
Trictsch odhaduje žc po válce
jistě více osob budo užívali něm-
iiny u brzy prý vlastně němčina
bude světovým jazykem a nikoliv
wígliéina která si nárok takový
iní nyní
ČÍNSKÝ STUDENT
O SVÍJTOVÉ VÁLCE
V minulých dnech byl tomu rok
co zahájena byla světová válka
Kdybychom shromáždili všechno
co bylo o válce napsáno jtořídili
bychom si takovou knihovnu žo
bychom ji nepřečetli i kdybychom
dožili se věku Mcthualcmova
Velké množství knih bylo vydáno
v kterých široce pojednává so o
příčinách války a o událostech na
evropských bojištích Každá
těchto knih má svoje zabarvení
podle toho kdo jo její autoreii'
Válečných knih úplné nestran
ných je jenom málo Pude jistě
zajímali jakým způsobem shrnul
tyto dějinné události jistý čínský
student Tento stručný přehled
války přinesl nedávno jistý číu
ský časi pis Zni
V Kvropé je nyní velká válka
Ta započala proto že rakouský
piiuo jel do Srbska se svou man
želkou dedeii Srb jej usmrtil
To Rakousko rozzlobilo a proto
psulo Srbsku Německo poslulo
dopw Rakousku "Já ti potm
hul"
Rusko ponlalo dopis Srbsku
"J4 ti pomohu !"
Francie sice nepřála i váiky
ule musela shromáždit! vojáky
Německo pojslalo Francii dopis:
"Nebudeš se ptiplaVUVtlt illlebo
l-udš míli válku na krku v doviti
hodinách"
Néiueckii by mohlo bojovali j
r ruitcd prošlo Hetgti lUlíjie pra
vila "Ja jsi tu iřiiué a nikoliv v
i4M A lWť'U napsala Anglií
dvpis ik Němčí ku a pojtád tla ( i
ptiiinH% V Ai)£tie poiiiobbi Rvi
ť'k
A tk Vsicbiií pttsttU iw do války
jiko kícslaiié ktv l t káil o Ktilleti
Pokoje cílukým louhům
Potom J iptouko psala AhjUíi
"U HuubuM VjíUédo pal
N''in t Cíny
UlíV putom Uké Tutveko ťhtě
In ptnlileti pa Viliť a čkU
I t lo "itenitH llýlst IMUlctu" 4 lt'bV
to křlaitk 10 brAtrvia psl
Něiiirekut 'JA tl puuudmť'
Italiw p ti fvkla Rtkeukií
"lJ liU #pět iťiiiA kleti plel
íVtwin j% tuin ukrd!o
lUkotinku pKt lltddí "Jdi d
peklal" A ílalío íla také Hun
Maríno po té pxalo Jtalíí: "Já ti
pomohu I"
A tak křesťané bojují néstdují
kostely a jínů budovy a usmrcují
lidi a koné vo v Ikém
Německo praví "Jíůli ji) mým
pomocníkťin!" Jtusko a Anglio u
jíní lidé praví: "Není tomu tak
IWjIi je na naší Klané!"
Jwancie praví? "-'á mám vo
bodu brolrslví rovnost a Joffro
ho a to myslím postačí!"
Jestliže křesťanští ínisHÍonáíí
budou mi vyprávěli o Knížeti po
koje ukážu jim o čínský hoch j
obeznámen s velkým krcslanskýia
uměním css Willarda
ZAJÍMAVÁ TURECKÁ MÉSTA
Cizinecké čtvrti v (Jařili raď
jsou nejzajímuvějšími předměstí
mi světa Jedním z těchto před-
mčstí je (jalatu jež odděleno je oil
hlavního městu Zlatým Rohem a
leží hlavně mezi dvěma mosty kte
ré klenou so přes tuto proslulou
vodní cesiu Pera jiné cařihrad
ské předměstí nalézá so 11a vršku
zu tiaialou 1 eru povazuje se za
jedno z nejlepsicli preilmesli ture
ckého kapitolu Turci ale pohlí
žejí na obě předměstí tato s po
hrdáním a chtějí-li říci o někte
rém Turku něco jako žc šel ho
všem cerlům řeknou žc šel do
Pery
(Jalata a Pera btaly se proslulý
mi svými žebráky psy a trhy Ale
nejzajíiuavéjší jsou jejich zvyky
vc spojení s oslavou neděli! a ji
ných svátků Tři neděle oslavují
so v těchto předměstích pátek po
važován je za den nedělní Turky
sobota židy a neděle křesťany Mo-
hamedáni mají právě rok 1 !{'{:]
židé r(i7ó a křesťané 1915
V předměstích nalézá se několik
poštovních úřadů ale není zde
žádných poštovních poslíčků Žád
né dopisy se neodevzdávají adre
sátům Každá evropská národ
nost má anebo měla svůj vlustní
oštovní úřad Francouz který o-
čekával dopis byl nucen zajiti si J
do iraticouzskeho poštovního ura
du a zeptat! se riemají-li pro" ně
ho nějakého dopisu Angličan mu
sel učiniti poptávku na anglickém
mštovním úřadě a pod
Každý den je tržním dnem v
těchto předměstích Obchoduje ni
tu se zbožím všeho druhu Zname
nité obchody mají jmenovitě ve
tešníci kteří odprodají za dobrý
teiiíz každou odhozenou věc Ně
kteří obyvatelé předměstí neku-
ují nikdy nových šatů a obuvi
Spokojí ho s věci obnošenými Ob-
hodníci s obnošeným šatstvem
shromažďují se di-nnó do trhu ktc-
ý vystižně nazýván je Všivým tr
iem Jídelny a výčepy možno na
ézti všude a proto žádný cizinec
máli trochu peněz nemusí trpěli
žízní a hladem
VIOTOR0VE LODICE
PROTI PONORKÁM
nglie buduje velkou f lot i! 1 11 o
zbrojených motorových lodic kte-
ých použito bude k boji proti ně
meckým ponorkám Praví se že
zbudováno bude kolem 30H) až
11KKI těchto motorových lodic kto
ré budou prý znamenitou zbrani
proti německým podmořským lo '
unii Mtiavtio anglicku uiiiiiuau
ta oznámila že "nový draft váleč
ných lodi a buduje se ve Vclikéi t
množství" Ualšíelt informaci o
těchto nových lodích nebylo Te
prve pied několiku dny psal o nich
jistý americký inženýr svánu pii
hlt do New Yorku Američan
tento delší dobit dli v Londýně n
všímá si bedlivé- Vm-cIi liovýťh vá
lečttých prostředků Tyta nové
motorové lodice po dvou ni tíecli
patiolovuti hitdoU na ohťhoduieli
routách v Anglickém kanále So
Vel tditt a (iskcttt umo i a tvm it bit
dou ochranu pn lod4 wVltodid t
Válečné
Tyto motorové- Unlte? lnuhu asi
ri utop dlouhé 4 uibtojeny ttld"tt
ti ipfttcovýtíd dly kterými budu
iini stitKti in vidábtioil til md
Uychbost její U buvli nul ui lu
vintu a k jich íUťul buviv tivt'4 jv
nom tUntt nutlti Atí?tét{ u-lutin'
id odbornici prddtujl h ta iu
Vi iH-lkíevé liHpe budou Iti4IUt
mtt V lkJ te Ih sh i l to ti piUd
potiivrkv d nmi v ti UýeU
pilpídvvh rlUut ooky Modda
by býti tk dvtrvv ky iAáhU
tm)sl iu 'ut topiviu rvhli pla
voucl lodicí Cíl bude přílíá Jm
lý Motorová lodíco může vyhnou -tí
m torpédu iirítnoslí ryby
V jednom případě z tisící buJc
možno zasáhnoutí torpédem moto
rovou lodícj Torpéda jsou velíce
nákladná Možiá Že ponorka vv-
Ufřelílu hy dvř až tří torpéda aby
! motorovou lodicí zaaáhla jejme
- Zničila by nepřátelskou loď
na
níž náklad byl 7r00 a fct lid
ských životů m cenu (jí!000 m
každé vypálené torpédo Motorové
lodí co mohou Htříletí po periskopu
ponorky Kilyy podařilo se jío
jej xestřclilí puk připravena byla
by ponorka o sve oéj ponorka vy
slavena byla by nebezpečí dříve
než dělo nu palubě mohlo hy býti
uvedeno v činnost Jediná trefa
do boku lodi mohla by hýli pod
mořské lodici osudnou
Rodiče tyto budou hnány pod
vojnými propilk-ry n opatřeny bu
dou příslroji pro bezdrálnou tele
grafii Odhaduje se že koleni
#21000000 věnováno bude na ty
to nové motorové lodice To je mé
uč než pětinu ztrát které obchod
ním u válečným lodím způsobily
německé ponorky od zahájení vál
ky BUDOUCNOST VZDUCHOLODÍ
V prvním roce váky osvědčily h
znamenitě aeropluny ve sluŽbó vy
vědačské i jako útočná zbraň
Armádu která není dokonalo opa
třena acroplaiiy nalézá so vc vel
ké nevýhodě proti nepříteli který
ma dostatek neropluriů to zá
pas slepého člověka mužem kte
rý vidí Hned na počátku války
měly válku vedoucí národnosti do
sti značné množství vzducholodí
V Německu a Francii opatřeny by
ly vzducholodi veřejnými sbírka
mi neboť nebylo dostatek fondů
aby pořízena byla tato nevyzkou
šená zhrnů
Ale v pruhem prvního roku vál
ky počet ueroplanú so zněkolika
násobil Přesná statistika není
známa ale praví ko žo Anglie po
čet jich během prvního roku vál
ky zdesateronásobila Nyní bu
dují se i velké aeroplany Anglie
budujo dle vzoru ruského velké
aeroplany které mohou snésti
dvacet mužů Ntmecko má v ú
myslu zbudovati trojplošníky na
kterých mohly by býti umístěny
čtyři strojové pušky a otáčecí
dělo
Zeppcliriovy ředitelné lod5 neo
svědčily se tak jak bylo očekává
no Německo věnuje nyní vetší
pozornost stavbo vzducholodí men
ších Němci hned na počátku vál
ky pomocí ueroplanú opravovali
cílení svého dělostřelectva na ne
přátelské posice a spojenci brzy
následovali jejich přikladu Ně
mecké aeropluny počaly napada-
ti anglická a francouzská města
Hyl to velký poplach když něme
cké aeroplany objevily se poprvé
nad Paříží Aeroplany napadaly
železniční uzle opevněná města a
nepřátelské tábory vrhajíce vý
bušné bomby které v mnohých
případech způsobily velké Škody
Při těchto nájezdech vzducholodi
hlavně trpělo civilní obyvatelstvo
Spojenci nyní vysílají aeroplany
účelem poškození tičmeckýcli
ybrojovek a dílen na aeroplany
lak ťppehttovy dílny vu Fric
driehshuvctt byly napadeny a také
na chemických továrnách v latd-wit-shaveit
způsoUi ny byly značné
škody bombami vrženými vzdit
ehoplavci iu l i červincti to
hoto roku pětatřicet ftaucous
hkýill vnuhicholvHlt provedlo Útok
na Itlciůéitt stanici ve Wiueal
v distriktu Woevrc it kterou
vrleiio bvlo Hit bomb Všccbtiv
iiártHluivsti na válet podtlcjicí
staví pivkottiiS iiow ai teplaný ne
bvtf jejich tlbteěttOist Vi valc b'
hi ploklMIM
Po řilaru německo rakouské Im
náporu v IbtliU ckvlli kdy Ru
tmvé tu-majii utieHva tulopova
t proklamovali Nvnud j Uusovo
e i'e tltl tlaktivl in- 1-ist tmm no
V ťtttkkýiu Inuánt a i o ťí!? bf
ty vtittp( d ptrbi lt n Mi
kw v# td !Av Z4tiot K Ku
v4 w tubdli'1 utíkaní ubritUt
íipráskU N mvAiii ik ji
tilu Vu tutiwU (AsUvit) vůj
ptwUttK V t lsř j tk vUK ka mI
iVtmkrttdvt a Mimkvy jk ijl i
lUilta vilky
