Btmia 8
rOKlíOK DNU 21 CKKVKNCK 1913
POKROK
PUHLISIIINÍJ CO
▼rdáé
I OKftOK ZÁFÁDV
M luUtul Vydfcfil
( rt uro Halino ctkroa rsb vo
ffcbuylur n Clarkaon pro Colfa oktoa
Ntl v UiUon Knot pru atfct Kan
$u v íolar Kapnl Ja pro tat
iou v Kt Paul % MinuaapolU Mina
pro ttat IJiniKMutu a v TyaIaII 8 JI
pru taty Houtli a Nortb ilakotu
Pfodjilatno:
Pro Hpojono 8Uty $!() l'ro Kanadu
♦200 Lo Kvroj-y É2M rořoo
Zásilky [jn£žnl déjtoí M pomocí p
oiliiiib poukázek (Monity OrJi)r) ox
preuli h puuk&zk (Kipr Mouoy
Ordvra) bankovnicb poukáxek (Uank
Drift) anobo v rKÍtrovDCu dupbo
OzDauiujt li tvé pfaitlhoviDl uJeJ
to tUrou i novou lrnu
JlopUr c kruhů ítfiiiftva ocbotra
a veřejní mu Mu( bytí tlufné pitné
boi amyiiJu ukolio obně poíkouitl
podupkánjr plgm jruéoein ať jli ma
bytí v roilakct utajeno anebo a dupl
mn uveřejněno
'
PETAČTYRICÁTÝ ROČNÍK
Číslem tímto vstupuje Pokrok
do svého pětačtyřicátého ročníku
Kdybychom při této příležitosti
chtěli vypsali historii tohoto prv
ního českého novinářského podni
ku na západě pionýra "ezi po
dobnými novinářskými i aiky
byli bychom nuceni zablvaJtti do
prvních počátků českého vvstého
valectví do Nebrasky a států sou
sedních a shledali bychom že list
tento těsně spjat byl s Životem
prvních českých osadníku na zá
pade a vzrůstal a Sířil se v pomě
ru s přibýváním českého živlu zá
padně za řekou jMissouri Byla
by to historie neobyčejně pestrá
vyprávění o dlouhých a těžkých
zápasech za udržení českého tisku
v krajině která probouzela se te
prve ku svému životu a vypisová
ní bolestných i radostných zku
šeností jak je doba přinesla
Jak svrchu podotčeno 1'okrok
těsně spjat byl se životem prvních
českých osadníků Nebrasky a stá
tů sousedních kteří pustiny kde
rostla jenom divoká tráva promě
ňovali v pozemský ráj Pokrok
byl prvním jejich rádcem příte
lem a povzbuzovatelem Získal si
přízeň českého živlu hned na po
čátku své existence a udržel si ji
do dnešního dne V posledních
desíti letech v kterých nové vy
davatelstvo snažilo se list co nej-
více zdokonaliti ztrojnásobil té
měř počet svých přátel a dnes ne
m laursa jeame cesne rodiny v
Nebrasce a státech sousedních
kde Pokrok nebyl by vítaným pra
videlným hostem
Dokonalý úspěch našeho listu s
nímž můžeme úplně býti spokoje
ni je nejlepším svědectvím že vo
lili jsme cestu správnou List náš
sloužil vždy v minulosti jenom zá
jmům českého lidu a jeho pro
spěch Sel mu nade vše jiné Slou
žil lidu v dobách zlých kdy ne
bylo takového blahobytu na ven
kově a ve městech jako je nyní
přinášel do drňáků na prériích
potěchu a povzbuzeni a slouží mu
i nyní kdy na místě drňáků vy
rostly pohodlné residence obklo
pené velkými rozlohami úrodných
poli
Z malého podniku jeni těžce
zápasu za svoji existenci výrost
podnik velký a moderní jeni
slouží pili přítomného vydavatel
stva jenom ku cti Ale nikdo by
iietuáil co námahy a energie to
stálo nel závod vybudován by
na přítomný svůj pevný stav —
rulo není zasvícen v obtíže ceké
uo novinařeni neaoveue si ani
představit! jaké překážky a obtl
že bylo nutno překonávat! mi do-
túrou bylo úspěchu
Zakladatel Pokroku zvěčnělý
Edward KauvwaUr jeden a nej
lepších přátel prvních českých vy
stéhovalců mil při ialolnl listu
Ha wyali jmout prospěch irského
lidu 1 ovzbuzoval tetkj piiatěh
tau-a k uaiiivanl ke na prériU-h
Nebraky neboř tuld i Mát tou
ta Itl4 pfrd Stfbou Vttkuu budoUO
not Mnoho áuioinýeh dar kra
Janů da 4 ivůj blahobyt
jenom vtux i iwíhali m pra
vkiCm a velké buduueuoati tuha
to v!kíh a ůrolohi tlila —
KUrd UMwatr u pKluik kt
tf U4U lajtmal # al kU avha
síttou a radutal i tku U
opU babý 4 tál ůdy v
loakyek aápaduUU radách
Kdyl pfilomni vyd4vatrUtto
ujat tUta tímalrtia jJ priW
V KAVit Mj!#41tH V tiakirni nr
mdruUU airwjA nl)l d
atatek tn& a nebylo tu níelio
bez čeho moderní uovinářiký utni
nik nemůže e v přítomné dobé o
bcjítl Časopis fcázel e ruéni a
tmk jeho oUtarávaly tiskárny ji
ní Jaká ktala ne ale zinhm v ié
kolika núaledujicích letech I
% t g w r ě -
jme nait-za na rasopis na ve
vluufnl budově a jeho tikárna
ladili in d n ae k nejlepfiírtl a nej
modeméji zaMzeným vo iiiěaté —
Tiskárna njiutřena jo moderními
tiskařskými Jisy dvěma sázecími
stroji a celou řadou strojů jinýeh
tak že připravena je zhotovit! Ja
koukoliv tiskařskou práci Vedle
hlavního lisfu našeho vyrostlo ně
kolik odboček které třsí so stále
vzrůstající přízni I hospodář
sky list náš Cesko-Americký Ven
kov jenž pod řízením zkušeného
odborníka p J Em Kroupy řadi
li se může k nejpřednějším ho
spodářským listům českým vů-
bec získává si stále nové a nové
přátele a je vítaným hostem na
většině českých farem na ameri
ckém západě
Jako vždy v minulosti tak í
budoucnosti snažiti budeme se ze
všech sil abychom časopu náš ne-
ji n udrželi na přítomné jeho vý
ši ale zdokonalovali jej tak aby
vyhovoval svému poslání Chce
me aby časopis byl týdenním
přehledem všech důležitých udá
lostí domácích i zahraničních
vedle toho přinášel dostali k člán
ků poučných i zábavných Chce
me zlepšovati vkus našeho lidu a
toho důvodu vyhýbáme se oti
skování věcí které ku zlepšeni
vkusu nepřispívají České ženy
naleznou v
schopně řízené
Uurešovou vždy hojnoiit pokynů a
rod jakož i článků poučných mi
lířích k přemýšlení Tento oddíl
je jejich hovornou v které sdélo
vati mohou svoje zkušenosti život
ní svoje radosti a stesky Náš
oddíl dopisovatelský otevřen je
každému a dopisy které směřují
k poučení ostatních jsou nám
vždy vítány
Děkujeme upřímně všem svým
přátelům a dopisovatelům kteří
přispívají k pestrosti a zajímavo
sti listu našeho za přízeň v mi
nulosti nám věnovanou a prosíme
aby v neztenčené míře zachovali
nám ji i pro budoucnost Žádáme
všechny své příznivce aby snažili
se ve svém okolí zlskati nové přá
tele a Čtenáře našemu listu Za
každou takovou přátelskou službu
budeme jim vděčni
Do nového ročníku vcházíme
nadějí že práce naše podporová
na bude všemi našimi dlouholetý
mi i novými přáteli a že list náš
jako v minulosti také v dobách
budoucích bude vítaným hostem
ve všech českých rodinách na zá
padě
Vydavatelstvo a redakce
"Ženské hlídce"
paní Milostinou
MASARYK PROMLUVIL
Před několika dny došla Tisko
vé kanceláře Českého národního
sdružení zpráva o krásné a dů
stojné slavnosti Husově jež za
hraničním politickým výborem
českým uspořádána byla v Ženevě
ve Švýcarsku a při které promlu
vili prof Denis a Tomáí O Ma
saryk jeden z nejlepšíeh synů
našeho národa Tato manifestace
byla velkým úspěchem pro českou
věc Shromážděni nadšené akla
movalo vývody prof Kmenta De
ruse který dovozoval x českých
dějin nutnost samostatnosti ěe
ké a prof T O Masaryka kte
ry vylkhl návrat Cechů ku ideá
lům husiutvl setřesením cizích
vlivů a fozplameněním touhy po
neoUvislosti Národ český d
slov Masarykových prožívá nyn
nejvžtšl utrpení ale zárovert i o
broeiti Hrúzovláda rakouská či
ni oupor ceaiuno n&roua proti
Kakouku navždy nemliitelnýui
'pravá uio ma vni vymam
uel by m na první pohled zdálo
J to první vNjuá vytiuitu
prof Tomáta (J Masaryka který
od {Hnátku vzplanuti evropského
konfliktu lUI akei ta ú'enu t
uiitattiěul CWh 'A ptíchopilel
nýctt důvodů nemohla biti díl v
otnáuuno kd j# otďti črkvm
xdittkem který v i-Uial oWlavJ
1 DřohroJťU pracuj v zájmu
plnlid či"kýeH tuiab Tu vdlu
v mnohých případech pak k be
UuhIouu (HMUiřiváui a vytýká
tajuůtkiMti Vávl d41y
ie
td
tak daloko i jtdna íáit natiht
eako amrrickrho tisku — na til
t i řát jnuw lirpatritá ~~ podii
iua via im nim sihWíi u a
4Uktákl dwklriititatl ou) idittu
táítt a pK'la i důvKl4 uitu dnti
h'Hrtittd dMti njaM)ýrh katili
vody a kazíti práci tsk slibní za
počatou
Tato krtei práco ale nesetkala
na g cílem Nebylo ji docíleno lo
ho o bylo touhou IfcVhto lidí —
Nebyla otřesena důvěra v pracov
niky kteří nalézají se v popředí o
samostatfiovael akce a nebyla od
náčerní pozornost české Ameriky
od teto životni otázky českého
národa A doufejme že nyní kdy
konečné mety téebto snah jsou
jasnější kdy staví se v popředí
těchto snah lidé těšící se úctě cc
lého českého národa budou tito
lidé náležitě odbyti Zdravou od
povědí bylo by usilovnější konán
našich povinností k vlasti a naše
mu národu
Ihwn je již každému jasno že v
rámci říše rakouské není místa
pro národ český Jaká byla by
budoucnost českého národa v pří
padě vítězství teutonských spo
jencu muzeme si vypoeitau na
prstech Jak dovede se mstítl ru
kouská vláda na odbojných náro
dech toho máme důkazy v minu
losti Jakým způsobem mstila by
se na národě českem nyní kdv
prohlásila jej za národ zrádců a
živel nespolehlivý můžeme si sna
dno představiti
Máme pevnou vliu v sílu spo
jenců a doufáme pevně že v tom
to strašlivém zápasu vítězství nu
konec přikloní se na jejich stra
nu Neříkejme z vsadili jsme na
špatnou kartu Vždyť válka je te
prve v počátcích Centrální cí
sařství ochabují ve svém odporu a
fpojenci sílí Vedle toho postavi-
i jsme se na stranu práva a spra
vedlnosti a je mimo pomyšleni že
mohli bychom státi jinde a hleda
li spásy na straně jiné
Není jediného místa v historii
oiieinlcii dol) které opravnova-
o by nás k naději že od vídeň
ské vlády můžeme očekávat! spra
vedlnosti Ti vůdcové českých
stran kteří ještě do nedávná mč-
i za to že vláda rakouská zjasní
la nán tvář a aspoň částečně na
praví staré své hříchy mají duc-i
náhled zcela jiný Poslední násil
nosti vlády rakouské zatýkáni a i
žalařování nejlepšíeh našich lidí
jsou ukázkou co můžeme oěeká-
vati z Vídně v budoucnosti
Nezoufejme nad přítomným sta
vem národa našeho ve vlasti Jo
to stav bědný ale přispěje k zoce
kní českých povah a k pevnějšímu
rozhodnutí vzpírali se vládě kte
rá tolik na národě našem se pro
hřešila Již nyní vedle těchto
smutných zpráv docházejí zprávy
radostné které naplniti mohou
srdce naše novými nadějemi v le
pší naše příští Vůdcové českého
národa odpírají vytrvale plniti
přání Vídně a vyslovovati polito
vání nad činy odvážných našich
lidí kteří v srdcích svých nepo
tlačili nenávist k vládě nám vžily
nepřátelské a kteří odepřeli bojo
vati za její zájmy
V očích rakouské vlády jsou to
zrádcové nectni příslušníci rakou-
ské vlasti ale v našich očích jsou
hrdiny průkopníky nové a lepší
uoby Jejich činy povaiujem za
jediný možný protest proti nási
po věky páchanému na národě
našem Tito češti hoši kteří ode
přeli střileti do Srbů a kteří vzda
li se Kusům jednali tak jak jim
poctivé české srdce velelo
Těšme se že tito hoši po zakou
čení přítomné války vrátí se do
svobodné vlasti Neztrácejme ani
na okamžik naději že práce na
itclt neohrožených pracovníků
kteří své životy a existenci vydá
vajl v nebezpečí přinese- žádoucí
evoc Neitiáeejme důvěru v si
lu svého národa v jeho odhodlán
píinéati nej větší oběti pro nejvřt
í statek lidstva — pro svobodu
V těchto vážných ehvilích ve
fejiuí vystoupen! prof Tomáše (
Masaryka má velký význam Nej
vUiwjš! jKlitik český j hi U
Í celý národ bu rud(lu ktran
utavi a v čelo ovoh#tivaci akce
Mul býti jeitJ někdo kdo odváli
mi tvrdili je jedná ft u bíl ku ne
sodpovědiiýtft lidi můJ udtl j
ilí lirkdu iHH-hv btttmt o tuoi Ž
lůleiiti práeo tato italá a v ru
kou hi volaných itaut jví tcho
pnýehf Můlo jŠU iiíkdi kdo
pilíitttl řraky ctí l tlpiati hh
tu v#rt tak dul r pru jejll uku
frínřni pracuji Mé výinamu M
mr) kovat
Jakou ilnvu dm V raki A
ncrif# na tátu vořojná vytutol
Matarykovut Jak dám ttlot u
Jinlrným prauvoikůi t Kvrvpí
ia jifvu h tkenu piaeuvai) a ni
l ruka v rueol Jak i rojvlH
a ? Uu% válná ehilli jdua my
bnka náa viehiy pjl dkroma
Není možno jinak než upřim
nýit a obětavým podporováním
akce pro českou samostatnost —
všude nechf se sbírá všudo nechť
hledají so upřímná česká srdce
která jsou schopna oběti Naši
slavní předkové obětovali pro nej
dražší poklad člověka pro svobo
du svoje statky a životy s oeho
tou které nepřestánému a o obdi-
vovati Od nás nežádá se tak vel
kýeh oběti Žádá se jenom hřivna
kterou snadno můžeme postrádá
ti Kdo mohl by Jí odcpiiii a je-
sté po té nazývali se Cechem f —
Kdo může uzavřití svojo srdce
kapsu v této chvílí kdy jdná o
bytí anebo nebytí celého národa í
Kdo Cechem jsi upřímným po
moz! Neodkládej a přupěj na ol
lář vlasti
NĚMECKA odpovéď
1'sudky o německé odpovědi na
druhou americkou notu se značně
různí Jedna část amerického ti
sku označuje ji jako urážející a
druhá za projev který nasvědču
tomu ze německa vláda ma v
úmyslu dojiti v této sporné záleží
tosti k dohodě Žádný z časopisů
amerických ale nepopřel že zně
ní noty německé je zcela jiné než
jak bylo očekáváno
Hylo očekáváno že německá
vláda která mezinárodnímu záko
nu zasadila políček zničením Lu-
sitanie a spolu s ní celé řady ne
vinných mužů žen a dítek bude
ilcdati vhodný způsob jak omlu
vila by svůj strašlivý čin Dylo o-
čekáváno že projeví politování
nad událostí která otřásla celým
světem a nalezne nějakou omluvu
ať jakkoliv nedostatečnou
Ale německá císařská vláda no
ledá nových omluv nýbrž ve své
od]ovědi na americkou notu vyja-
li uje překvapení že Lusitanie tak
rychle se potopila Odpověď pak
celku není ničím jiným než o-
akováním bývalého prohlášení
ze s ohledem na to že Anglie po
ušila mezinárodni právo Němc
ko je oprávněno provést i jaký
koliv zločin proti civilisaci Lehká
ýmluva 1
emecua císařská vláda nema
oni slova politování nad vraždou
ve velkém ačkoliv jí postižena
byla vláda přátelská Vrhá zno
vu stará obvinění na Anglii a ce
la odpověď je vlastně pokryte
ekou žalobou na nepřátelskou ze
mi která nechává ochutnávat!
Německu vlastní jeho medicíny
Německo pokrytecky mluví o "ti
sících německých matek a dítek
připravených o své živitele" Ti
to živitelé rodin v "obrané vlasti"
vpadli zákeřnicky do sousedních
států zničili domovy pokojných
obeanů z lidí kteří s nimi nevy
hledávali žádných sporů učinili
psance a vyděděnce a z pokojných
měst sříceniny O tom ovšem no
ta německá nepovídá Tento pláč
nad "německými matkami a dít
kami" je nanejvýš pokryteckým
n sotva bude mlti takový účinek
jaký německá vláda očekává Při
tom pak Německo hraje si na do
brodince a chce poskytnout! Ame
rice výhody odpírajíc jednati o
zákoně a právu a ignorujíc smlou
vy mezi Spojenými Státy a Iru-skem
Německá odpověď praví dále le
' císařská vláda není schopna
připustit! že američtí občané
mohou chrániti loď jenom svoj
na ní přítomnosti" Vláda Spo
jtnýeh Států nio takového itetvr
lila Trvala jenom na prohlášeni
l Američané kteii ubírají se za
lovolenýui obchodem a posláním
ruus! býti chráněni mezinárodním
právem Spojené Státy nechtěj
chránili anglické lodě ale chtěj
rhrámtt pravá americká a áktny
národa
Německa j ochotno poskytnou
ti záruku Iuíjm ťiutt Aincriča
uftm cestujícím na iieutráluteh
odíeh Nrbudo-li dalat k lieu
tramich itiil k vykonáváni rest
piv wián pak čtyři VAk námi
Ut-ali Vrduu i válku mohou pwuii
tt whraiiy hvězd a pruhů Kdy
ly Spojné Státy přijaly tjt na
May pak Vídaly bv otovfriii
r práv tu Mioíi ktvra přc
lirjndlhajl Jidni dHUJcv Siu
i Státy jsatí navidajl tS h
ta práv ii4imltl která ttrwi iV
o a ttfvoýH tworish a jl 114
mwii juj jiitt fů)m tk
křitickuu
Nfid ptM-hibuxati hov4 am
ick4 rvuta jVi huxU ohvl li 114
n!ttt n)wcký dvkmiiaui bu
trtati ha ptutáid atuonrkirk
láv iptWbwoi důramim a tt
dalijnu a táitttn tHiidi
na pokrytectvím oplývající projev
německé císařské vlády
VÁLKA A PRI
STÉHOVALECTVÍ
Spojené Státy bývají nazývány
"tavícím kelímkem" národností
(Jd roku IH2Q kdy poprvé shro
mažďovány byly přesné číslico o
přistěhovalectví do této země do
ÍO června l!iJ5 přistěhovalo 1
různých zemi světa do Spojených
Států 3237121 lidí V přítomné
době nalézá se ve Spojených Stá
teeh kolem 100000000 obyvatel
Uvážíme-li že počet porodů v ro
dináeh přistěhovalců je mnohem
vítší nežli v rodinách rodičů v A
merice narozených můžeme smě
lo říci žo polovina amerického o
byvatelstva má v sobě krev přistě
hovaleů z různých zemí
Válka má velký vliv na přistě
hovalectví do léto země Ve fi
skálním roce končícím 30 červ
nem JUIi) přistěhovalo so do
Spojených Států jenom 405747 li
dl což je nejmenší počet od ro
ku 18!)!l kdy jen 311715 přistčho-
valcň přišlo do této země Počet
osob jedoucích zpět do starých
vlastí byl ve fiskálním roce kon
čícím 30 červnem 1915 celkem
%242 tak že čistý zisk byl 43
103 osoby V roce l!)lí získaly
Spoj Státy 7(ií)270 osob a v ro
ce J!Ji:t H1V103 osoby Počet o
soh odjíždějících v roce právě mi
nulém tvořil 8!)3 procenta osob
iřijevíích a je největší z kdykoliv
zaznamenaných Nasvědčuje od
danosti přistěhovalců k jejich via
řtem v přítomném těžkém jejich
osudu
V roce 1809 byl příjezd přistě-
íovalců malý následkem velké ob
chodní a průmyslové krisc Kdy
koliv Spojené Státy prožívaly po
lobnou krisi byl uznamenán
)ok!es přistěhovalců Po osm ro
kň následujících bylo možno po
zorovati velké zvýšení v přílivu
zelené vlny přistčhovalccké Sil
ný příval přistěhovalecký trval až
do roku 1007 kdy počet přistcho
valeň byl čtyřikráte tak velký
jako v roce 1800 Po té nastala
panika a opětně počet přistěho
valců poklesl V roco 1908 a 1909
uznamenáno bylo velké poklesnu
tí zelené vlny a bylo průměrně
500000 ročně ' V letech 1913 a
1911 opětně pozoruhodně zvý
V V Irl a _
se počet prisienovaicu v roce
1910 uznamenáu byl nedostatek
dělníků na obyčejnou práci v do
lech a továrnách a mnozí mají za
to ze tento nedostatek pocítěn
bude již na podzim tohoto roku a-
nebo na jaře roku příštího
hlašujl že na konvenci v Itálii
moru klrnna jejich prohlásila s
jenom vo prospěch konat i lučního
dodatku o jednoduché lhůtě pro
sídentské ale poněvadž takový
dodatek není dosud v platnosti
president Wílson neprohřešl se
proti zásadám a závazkům své
strany když presidentskou no
minací v roco líMfl bude se znovu
ucházet!
ITALSKÝ GENERALISSIMUS
BRYAN A WILSON
William J líryan je skutečným
mistrem v zakrýváni skutečných
svých plánů ale přece zdá se býti
jisto že pokusí se svým vlivem
porazit i presidenta Wilsona roz-
lodnc-li se tento ueházeti o presi
dentskou nominaci v roce 191G —
Takový náhled mají aspoň Wilso
noví přátelé Uryan ovšem ne
rojoví pravou příčinu svého od
oru a poukazovati bude na zása
lu jednoduché presidentské lhůty
která přijata byla do demokrati
ké platformy na konvenci v Pal
tímore
1 — 1 1
1'iyuu uepm-nyone jaao pr
Kdékováni so z úřadu sekretáře
státu bude snažiti s dokázuti žo
bojuje za zásadu a že tomuto boj
pslřizuje osobni přátelství Mno
ú měli za to íe Ury au chce rUka
ti sam demokratickou nominaci
piUtlm roce Jeho Klitičli piáte
lť ale prohlašuji že takového ů
myslu nemá a i diud nemá na
uiyali muže kteréhw bv iHivaina
a vhodného nástupce preaideiita
vv ilsoita
Pruzatlm pau Uryau pokusí e
ťhkati st Uínáiii pro závady o lne
iinárodnlui udru pntiednktvSm
arbitraee itán-dni prohdůei
leiiakřiu hlasovacím právu il
náhledu Uryanova tyta tti áady
budou Ittátt důlvlituu rtdti v 4
paw ti ůfavl přfidenla v rH!
1316
%r i 1 t _ i i
1 waatB NarvHiui nronibu'
Jvttkha klaaovttclht ptlva Wevl
leut lUun m siuíMi4 a Urysiirm
foaeháií ira!driitovy náhledy o
jvdiulu há lhůt! prraid utakJ
Jvu také jtl px tul bývalého
krrtář aUia V lih-Uú
řátřlňm v ki)řVvMi ¥ rvc l n t
prfaidmt VUlh vtuvil a i ti
títa 4di pr4táaiv I
rrJBttfttt pv iuumII jl
řtd lid a dUi wvi plíl#Jitrtt bv
' k4M al (tu Id jvka almi
nutrari
VAdí'1 dwi4křatUkl itrany prw
Události na jižním bojišti
evropském obrátily pozornost 11a
lirnbčte Duigi Cndornu vrchního
velitele italských armul Cador
na jako většina vojenských veli
telů evropských jo již starším mu
žem Je mu 05 let ale dosud je
pln energie Jo vojákem každým
coulem a národ italský skládá v
jeho schopnosti velkou důvěru
Cudorna je rodákem z Pied-
montu kde vždy rodilo se více
vojáků než snílků Tato provin
cie měla největší podíl na sjedno
cení Itálie Jeho předkové byli
vojáky Jeho otec Kaffaele Ca-
dorna byl generálem a v roce
lb70 vedl vojska která dobyla
íííma nad vojskem papežským a
učinila konec světské moci pape
žově Před tím bojoval také na
Krymu Carlo Cadorna strýc
Luigi Cadorna byl ministrem
vnitřních záležitostí v italském
kabinetě
Iniigi určen byl hned v útlém
veku pro vojenskou kariéru Ve
věku 10 let poslán byl do vojen
ské přípravné školy v Miláně a o
ét roků později do vojenské aka
demie v Turině V osmnácti letech
stal se druhým poručíkem Stal
se posluchačem dodatečných kur
sů a vynikal jako neobyčejně pil
ný student V roce 1V75 stal se
kapitánem a přidělen byl k gene
rálnímu štábu O osni roku pozdě
ji stal bo majorem 02 pluku pě
choty V důstojenství tomto zna
mcnilě se osvědčil a vzbudil po
zornost vojenských kruhů jmeno
vitě zaváděním nových taktik a
nových strategických koncepci
Získal si rázem přízeň všech mlad
ších důstojníků kdežto důstojníci
staré školy chovali se k jeho re
formačním snahám shovívavě a s
očekáváním osvčdčí-li se
V roce 188G stal se Cadorna člo-
nem štábu pátého armádního sbo
ru V r 1892 jmenován plukovní
kem a stal bb velitelem pluku ber-
saglierň výkvětu italské armády
O šest roků později stal se brigád-
nim generálem a v roco 1907 divis-
ním generálem a v roce 1910 veli
telem janovských sborů Jako
strategik a organisátor Cadorna
ja obdivuhodným Již v roce 1875
vydal knihu v které obíral se
plány obrany na italském pomezi
Praví se žo kniha tato byla vo-
dítkem generálnímu Štábu při prá-
ci na plánech výboje a obrany v
přítomné válce
Cadorna nejvčtšího úspěchu do
cílil při manévrech v roce 1911
kdy dokázal žo jeho vojenské
theorie jsou správné Italský tisk
vyslovil se o Cadornovi co nej
příznivěji ale přece nebyl jmeno
ván náčelníkem generálního Štá
bu Cudorna zná každý pahorek
na italsko-rakouském pomezi a
mapy všech krajin nosí v hlavě —
Jeho znalost topografických po
drobností často byla předmětem
nej vyššího obdivu Tato znalost
bude tnu velkou výhodou v pří
tomné kampani proti Kakousku
CeneraliMiimtiH italských vojk
dává přednost pomalému ale ji
stému postupu před rychlým m '
Mupeni V přítomné kampani ve
d si neobyčejně opatrné a Ka
kousku lnulo nucenu vyslat! pro
ti nřum svého liejteíjLi vol ti
ského genia bud li s elithl
tkali v jižní kampani a ůtpíehem
Uiítomná válka evtoMá iirtd
zapásnu vojciukýeh armád oíbri
ápaarm liárodniMl Tu jun no i
t jtf mohu Hiuti va i"ian
ni Nímn-ku a lUkomku kJ
všechna j pliUtw Yujrtiokítn
orailiu Vrkeřé hjulUVtt %
hiu jsttcnwvauvvH srmlvk tvU
aiueatuatia při v v robi %4'ču ht
luatrrulii am b řrtehiíki4 pí
tt u amid atati k
Juít4 nrhwlbi iwuli l4p'al
li bU da ehumuutu j u
ni duHwáhatt armádám tvh ni
i-ta a vliiatvl p„A puvrulnf
tul pr#iHl AmíIí ktrřá U iřt
j li i fvuáHU hrl tly
býís tHMltůt d hvik1 iHt
lot