HlHN 9
POKROK DNJÍ 7 ftKKVKNCK 1915
POKROK
PlfSMSHING CO
vyáári
rOKBOX l At AD V
a mbtnl lil
v iroM tr nsuae ok rot oo„ vo
BrkuUr Clarkooa pro Čolfai oku
Nob o WUa Kf pro stit Kan
ao v Codar iupťla I pro otat
Iou f Ht faul MluBftxll Mina
pro iUI Miiiu(Mtu s v Tolll M L
pro tt&t Kutith ft Nortb Vakotu
Předplatná
Pro Mmíob Ulity %M V to Kanada
iÉM Do tivrop Í2X0 roíno
Zlsllky ywiUhl díjttií M pumoví po
Maleb puukáwk (bfotitr Ordon) os
proMukb pvub&Mk (Kiproai Moaoy
Ordoro) batikovulch poukázali (Buk
Drali) snobo v rotfiatrovaatia doptoo
Osaaaiajoto 11 ivo prontibovial udoj-
to ftaou i novou aurooau
Dovity s krutí ětooaMva oebotii
rorojulmo Mutl btl lutoo pau
b auirvla aekobo Mobsi poškodili
podopoáiiy plnin Jiniuom ať JU tu 4
btl v rodakci atajono soobo dopl-
Mm avořojntno
ČESKÉ TUŽBY
caaopia Literary Jiigest v po
Hlednín ííle avíni přináší vyňat
ky zajímavého článku o Čeňíoh a
r
jejich tužbách který přincul ča
aopia Iiondoo l'oat Článek v pří-
tomných vážných chvílích má vel
kou cenu a avčdčí o tom žo podá-
řilo se nárn proniknouti do avřta
ae tvými anahauii a tužbami V
[xmlední dobfi podobných ílánkft
objevilo un několik v řadě nej
přednčjbích litů avčta a to jisté
muže náxn aloužiti jenom ku pro-
Ainenova vaiK mezi Movany a
Nčmci přijata byla jako patrný
fakt od té chvíle kdy válka mezi
Huškem a dvčma cínaři započala
praví časopu Litcrary Digest a
le málo Američanů si uvédomuje
jak hluboko jdo kmenová nená
vist a jak Rakousko muže v kte
rémkoliv okamžiku čeliti revolté
svých slovanských poddaných —
Geograficky nejdůležitéjííin zo
alovanských států patřících ra
kouské říši jo království České a
jeho české obyvatelstvo je v ne
přetržitých půtkách so svými ně
mecicynn aouseuy i'íicina pro
tento atv vécí vysvětluje ae v
článku časopisu London Post kte
rý praví:
'K vysvětleni tohoto odporu je
nutno jiti zpět do periody refor
mace která vedla k husitským
válkám Byl to Jan Hus rektor
pražské university (1392 — 1415)
který přijal nauky Jana Wiklifa
ťo dví století čeští sedláci odrá-
želí úspěšně četné vpády něrae-
ckých a uherských papežských
armád které pustošily Čechy tím-
žo způsobem jako jejich potomci
učinili V Uelfiru A Srbsku Ale Ob-
tíže Čechů byly přílU velké Půl
fcvropy stálo ve zbrani proti Če
chám a mučednictvi jejich obyva
tel započalo po porážce Cechů v
bitvě na Bílé Hoře (1G20)
"Dví třetiny obyvatel byly vy
hubeny anebo vypuzeny ze zemS
a mnozí vystěhovale! usadili se v
Anglii kde založili Moravskou
církev"
Ti kteří zůstali doma praví
Post zvolili předky přítomného
rakouského císaře n trůn český
Hyl to omyl za který těžce
platí do dnešního dne ježto Hab
ourkove porušili úmluvy učiněné
a českým národem Habsburkově
měli jedinou touhu i zničili slávu
!!! A LA __! I
vrru uusii luiiuru věcmi a
čití jfjteh jazyk v kterém CheU
ěieký a jiní Čfchové kázali o unU
vrrsiUnlm míru rovných právech
pru všechny lidi a náboženské
svobodě"
i x É 1 É
MAieu ttrrmauiHe) praví ae
uám nedovedl připravili Ceehy
o jfjieh individualitu l'ot lo-
i i i
araeuje i
"Tálo Individualit Cehů j
charakterutukou V Ukém aUvu
0Meháťh který nialeduja staré
tradio naleíl výíiiaítiý ipůob k
uaHř4dan( aveh domovů kro
jp Maji vlatttd svoji poesii hud
lu Une ivvky obřady ktfřé
%Í0ehtty mohou býii ov]ovány
mnílwký jrojv trtil arUké
auitury i ihdov iniuji nvni
ťMouÍHu n tradieiuiti-lui mht
tffsh frtdUků ptřujU v níw
mu4a příbatuuati rotnými ku
ny loak4 raaay
"VUý Hkruk íVh Uh
ftltnthtt atulrti v uničil tdíl4
( průmyslu HMriiáhlu ulrátil
iKMwrMoát Kvřpy k hUtarikýw
tAvům ( wkŮT Muinuat tokula
til inwchopfioati Rukuíunů a k
rozpoznáni tuku in habsburská
monarchie ncnl moderní ínstitu
čí alo přebytkem m středověku
Rakouská pochybená vlád nemů-
ž dlouhý čelili přítomnému du
ševnímu m národohospodářskému
rozvoji Cechů jimž staví mu proti
zpátcčoickým náhledům tcu loň
ských panovníků"
lak je přirozetio v anglickém
časopise Post předvídá úplnou
porážku dvou císařů tt přcdjwvl
lá zřízení neodvíslého království
Českého j
"Hodina tiárolnílio osvobozt-ní
mi dohtuvílii a Čechovi Moruva
n!' HlťZttíio tt Hlovácí pohlížejí
vtíc iiovéíuu Životu Čechy zau
jmou mÍHto mezi avobodnmi ná
rixlnoMttní hturé zi-rnž řcMké ko
runy jmenovité Čechy Morava a
Hlezako budou opřtně apojony
'V nové Kvropo která ma m
zrodítí Čechové touží po avéiu
"mínté na alunci" Žádají obno-
vení a udržení avé národní indiví-
1 1 m i rt
duainy a ztiMtutí Slovany jaity tni
povždy byli"
BRYAN A VOLBA PRE
SIDENTA V ROCE 1916
1'ích to Že vystoupení W J
Uryana z Wilaonova kabinetu od-
nuzováno bylo vřtíinou východní
ho tisku jako i-iii málo avčdcící o
ticHobvckoHti bývalého atkretáře
atátu a přea to že valná většina
demokratu pohlížela na no jako na
fin nepředložený a nebezpečný
přítomné vážné chvíli Hryan no-
ztratil nadéji žc podaří ae mu u
držeti ní důvém včtÁiny přínluSní-
LA
J-l „„ „Li
sekretáře námořnictví který ve
svém časopisu vystavil mu vy
svědčení jako "nesobeckému pa
triotu" Západní a jižní tisk a-
merieký nebyl tak svorný v odsu
zování počinu Hryanova jako tink
východní a mnohé Časopisy hle
daly nitky ospravedlnění pro tuto
resignaci IVohlaSují jeho úmy
sly za upřímné
Ale řada východních demokra
tických listů je toho náhledu že
Hryanova resignace "byla inspi
rována Žádosti o získání politi
ckých výhod a ohledem na rok
1916" Německý časopis "New
Yorkcr Herold" pak projevil ná
hled žo "Hryan razí si cestu pro
nominaci za urad presidentský i
příštím roce a poděkoval bc z ňřa
du aby přilákal si německé lila-
y" Časopis Hartford Courant
prohlaSuje že "je oprávněna do
mnenita ze budeme mm pana
Hryana opětně presideutským
kandidátem" List tento praví nak
dále že jeho platformou bude mír
a prohibice To znamenat! pak
bude roztržku v demokratické
straně ježto jih je silně pro pro-
hibici a rrr Urvaná samotného
Demokrati kteří toužili po pre-
sidentské nominaci v minulých le
tech a největsím zájmem sledují
počiny Hryanovy ježto jsou pře
svědčeni že znamenají náběhy k
získání nominace v roce 191(5 —
Mnozí z nich mají za to že i oni
mohli by míti naději na zinkání
nominace a proto nehodlají pro-
meškati příležitosti k zinkání vý
hod pro svoje osobní zájmy v tom
případě jestliže bývalý sekretář
státu nepřipustí aby Wilson mě
pole sám pro sebe
V roce 1912 nejsilnějilm rroti
vnikem Wtlsonovým byl mluvě
Domu zástuneů Chámu Clark
bvlo to jt-nom tiřičiněnlm llrva
ji i
nn-inovvui z neaosiaio se mu ih
třebnýeh dvou třetin hlasů ná-
rinlnf konvenee k nominaci Clark
nikdy toho Hryanovl nezapomene
yj-ieii urysn v zapas o presu
lU-nuKoii noiuinaei tak jimIA
( krk vatouid úa zápasu Také
a - w
st nátur V 1'nderwood a AUba
my který má mnoho upiímnýe
pf átrl Jh ťrlé zemi tu ropakoval
:y s dlouho a vatwupil by do ti
pkti I inlervuKHl tl si velké
přUiti ainei iťkí lni oleholu a jUtě
tUkal by marnou ptMlpuru ti vf
rhiHlí
Prraidrtit Wllmotl bud ! n
tiiiJ Uk kaitduuUHi a v
lom případ výehoU li byl by jel
notný ViIoii iv aioo ti vý
vuU tuáhxi přUnl jeho Ht
vrut aťníWmi tyU lhiHlt?ttt Ur v
num i kabinetu alo jo cU ř
u Jiufi-R luwinVrh kaiiluUia
kři ty tUkalt fát výetiKlul pl
pory
Urjau iHwMlal tr tlavnl jih
UUHI m iljHiil MU ty #uí
Hou HHtporu V tívk klré duMdd
d tůmýťh l4lth ůřa 11 Jtrjan
přát ni a v posledních dvou la
ti ch (Mduřílo sa tnu opatřili dobřu
placená minia pro sta svých přá
tel v luzných částech jcem!
Jaké by mél JSryati vyhlídky na
zvoleni kdyby so podařilo o um
zinkali demokratickou nominaci
o tom náhledy různi alo jo je
lioni málo lidí i v demokratické
stlané kteří víří žo Jíryan uhl
by býti zvolen Mnozí aoudí In
dostalo ly so mu podpory jenom
od radikálního křidla demokrati
cké sírany a žo byl by příčinou
roztržky ve struné demokratické
t které nevzpamatoval by po
lilouliou řadu let
VYBOČÍ DOMNĚLÉ
PŘÍČINY VÁLKY
V jHmdélí minulého týdne bylo
tomu rok co byl dán signál k
světové válce dvěma výstřely v
Narajcvě hlavním městě Dosny
kterými usmrcen byl rakouský
následník trůnu JVantiSek Fcrdi
nand spolu so svojí chotí Atén
tát na rakouského následníka trů
nu byl jenom domnělou příčinou
vzplanutí požáru válečného Ve
skutečnosti k válce připravovala
se celá Kvrona do řadu let alo
a ~ — — r — -
většina zemí byla toho náhledu
že dojde k tomu později
Kakousko samotné nevědělo v
první chvíli že osudné dva vý
střely v Sarujevě znamenat! bu
dou rozpoutání lilie válečných
Vídeň čekala na pokyny z Berlí
na a když Německo oznámilo že
je pro všechny případy připra
veno posláno bylo Srbsku ultima
tum o kterém dobře rakouští di
plomaté věděli že je nepřijatel
ným a že zuamenati bude válku
O skutečných a domnělých pří
činách přítomné války psalo se
tolik že dnes po roce můžeme lé-
x! posuzovali události které se
bělily so před válkou Mnohé sice
do dnešního dne nebylo náležitě
vysvětleno ale přece jenom z to
ho co víme můžeme souditi žo
jednalo se o vyvrcholení intrik
agentů-provokaterň rakouské vlá
dy proti národu srbskému
Sen o velké srbské říši o spoje
ní srbského národa nod jednou
a w
vládou byl přirozeně kamenem ú-
razu programu pangermauismu
toužícího po vlivu na Balkáně
Německo nepřetržitě štvalo Ba
kousko proti Srbsku jehož sesíle-
ní po válkách balkánských těžce
neslo V Srbsku rostla mocná
hráz proti pangormanismu a v
Berlíně usoudili že musí býti ně
co vykonáno má-li býti zabráně
no aesílení této hráze Počítalo e
ale že to půjde snadněji než se
ukázalo
Hakousti agenti-provokatéii
snažili so stále podněcovat! velko
srbskou propagandu a kaliti vody
kterých pak snadno mohli by
lovit i Srbsko dobře vědělo o té
to činnosti rakouských agentů
Když bylo usneseno aby rakou
ské vojenské manévry konány by
ly v Bosně tedy na pňdě která
jednou měla se stúti dějištěm vá
lčeného zapasu byly projeveny o
hávy že dojde k bouřím domácí
10 obyvatelstva Srbové právem
tyto manévry mohli považovali za
xovokaci
I o vítězných válkách bulkán-
ských národní vědomí srbské by
Io sesileno a je přiroeno že
vzrostly i naděje Srbů Úpicích
pod rakouským jhem že jednou
dojde ku utvořeni silné srbské il
i Jfjíž budou i oni součástkou
Rakouské manévry v Bosně jxilo
ženy byly do doby kdy nozi ra
k ouskou mládeží srbskou rašily
nové naděje a vzrůstal nenávist
k Rakousku Srbský vvluine ve
Vídni dobře předvídal It zájezd
rakouského následník trůnu do
Bosny tud ovažováu provo
kaci poněvsdl docháří k němu
Vť chvíli tak lobeiptěué varu
vl před liliu Ale tylo rozhodnu
to i H4ledldk jHjed(ř a tak Ite
malťme zbavili at tlojmu h jemu
Hpřátclk4 klik u rakoiukvho
dvor aoithlait a tím aby stal
"obětním beránkem"
ťakousVý ti4!ednlk trtu od
bral a dtt Sara jf v a y 1
vitln (femitactiicif itultut
Uvri Priniip vvslřrtd iwudnl
íiny jimli ikitVn imt
uAiWdnika trůnu a jiho ch lili ua
Ptinlp oUoiirn tyl Ukh tt
dvaei-i t l jmníva U t)l dli
Ur ty iflHun tvl ia iiWal
tí NHtH jvHta druU ktři
hlí!ll it spiknuli tteulH tl
ti iHiiii amrll Ctrná tvU
tlvh kdol otviitrnl tyli i tiikJailAulh týdn d4i lil k duko
Huti llvli ta vJtiiuoii Mi Jo I
tyřl "apikWtwů" tvlll
ni ii šibenici a popravení Vši
cbni byli bosenskými Hrby pod
danými ÍUkousk a nikoliv Hrb
ska Prohlašovali že čin svůj pro
vedli aby pomstili ae za násil
spáchané na jejich vlasti rskou
skon vládou
Alo Bik ouško prohlásilo že
spiknutí vlastně sorganisovátio
bylo v Srbsku a jmenovalo dva
Srby T Tankoíiěe a Milana Ci
ganoviče jako tvůrce tohoto apik
nutí Srbsko TankošiČu zatklo
ve vší zdvořilosti oznámilo Kakou
►ku že Ciganoviě je rakouským
poddaný in a nežije na arbském ú
zemí TankošiČ po vypovězení vál
ky byl propuštěn a sloužil jako
major ve válce proti Rakousku
Vyznamenal so chrabrými činy
byl obdivován Praví so že je
mrtev Padl-li v boji pak jistě u
míral rád neboť byl avědkom
hrdinných činů svého národa a v!
děl že národ ijednocen jo v my
sleuco sebeobětování a V rozhod
nutí raději životy položití než
připustit! tomu aby ruka cízácká
uchvátila znovu milovanou vlast
Prinzip při soudním přelíčen
prohlásil že nejednalo se mu
to aby usmrtil člověka nýbrž aby
ukázal že zoufalý stav národa
zaviněný vládou rakouskou nen
lhostejným upřímným srbským
vlastencům Prohlásil že jednalo
se tu o jmvBtání Tuto rebelie hý
lu povinností ježto byla jediným
možným protestem proti násilno
Ntem rakouské vlády na srbském
obyvatelstvu
Arcivévoda František Ferdi-
nand usmrcen byl dne 2S června
rakouská vláda teprve dne 23
července poslala Srbsku pokryte
cké ultimatum kterým určila je
nom několik hodin času k rozhod
nutí které znamenalo by vlastně
zřeknutí se srbské svrchovanosti
Rakousko něco podobného chtělo
učiniti rok před atentátem v Ha-
rujevě
Když Rakousko v roce 1908 a
ncktovalo Bosnu a Hercegovinu
Rusko protestovalo v zájmu Srb
ska Německo ale postavilo se ry
chle za Rakousko a varovalo Ru
sko aby se do věcí nemíchalo nc-(hce-li
míti vojnu na krku Te
hdy Huško nebylo pro válku při
praveno a proto mlčelo Když
došlo ale k tragedii sarajevské
Rusko bylo připraveno lépe Ne
bylo připraveno sice tak jako Ně
mecko ale přece jenom bylo
schopno bojovat i Německo vy
hlásilo válku Rusku 1 srpna a
následujícího rána nalézala se ně
mecká vojska v Lucemburgu a o
několik dní později v Belgii A
přece ani Lucembursko ani Bel
gie neměly žádného zájmu na
sporu mezi Rakouskem a Srbskem
anebo Huškem a Německem I
Rakousko a Německo připrave-'
ny byly k válco od roku 1913 — '
Byly učiněny přípravy k zahájení
lLw a'! l1t( V„11
války ale vývoj událostí rozhodl
aby k chystané válce došlo až o
rok jKiději A je zajímavo že
pravě na půdě české v Konopišti
při schůzce německého císaře a ná
blednikcm rakouského trůnu u
mlouvány byly plány dle kte
rých mělo býti pokručováno
A j o ironie osudu žo právě
smrtí toho který válečné plány a
německým císařem spřádal mě
býti dán signál k vzplanuti váleč
ného požáru jehož jiskra udržo
vana byla při své síle po několik
jKísledníeh let Dvě střelné rány
v Sara jevě přivedly celý svět do
zbraně a vyvolaly válku která
znamená vraždťiii nevídané a im
stoAeuí iieulýehané li třech kon
tinentech Nádherná měst byla
zničena eele krajiny proměněny v
pustinu a tUlce mladých životů
b)Iu zničeni Kletby tWců a ti-
slcň lid! zvedají e k nebesům A
ol skládány budou Účty této
strašlivé vojny uin svět co
luUké km stala a co majetku
bylo promrháno A kktb padne
n ty kdoj piitumiau válku vy-
volitli ut a imthby ne nutnosti
bájeni avýeh práv alo a touhy u
ovládnut! vět a mkofvitt těch
kdoi jim nUU V ťinté
TANOVDJXO RUttUNXXA
ťUika vstoupl li Ruiuuiťku do
1'ilnmuuhu ukih konfliktu
na slranl pvjViteů dooud neb
U rwholnula Prtuatiiu jium
pracuji ilti ruiuunUl dipliul4
iuU tUkati pru avuji tw
u moltHi tJty kudit JjU liruky
ff lan pMp4 kdy ty iu
lla k akfonl Dl fir&v a
U ttifti Hurauntkcm RuArm a
iHtalrdut jttBa4 am j
požadavky rumunské vlády r pří
pudě vítězství spojenců Rumun
sko ovšen bylo by nuceno na zá
pasu brát! podílu Rusko přálo by
si rychlé pomoci Rumunska ale
loto ještě váhá nemajíc jistoty o
stanovisku Bulharska
Rumunsko se přesvědčilo Že
smírnou cestou nezíská od Rakou
ska ničeho Rakouská vláda roz
hodně odmítla požudavky Rumun
ska a prohlásila že je připraven
postavit! so brannou mx-í prot
novému nepříteli Je-li touha ru
munské vlády po získáni rukou
ského území osuzeného rumun
ským lidem upřímná pak Ru
munsko nemůže dlouho odkládali
zakročení Je v jeho moci aby u
rychlilo dohodu a Bulharskem
zajistilo si jeho přátelství pro do
bu budoucí
Pomoc Rumunska byla by
přítomné době spojencům značně
vítanou Humunsko jo ncjsiluějši
národností na Balkáně Jeho fi
nauční stav je velni! dobrý Ru
miinsko bylo nejsilnějšl z balkán
ských zemí utvořených po rozdé-
lení Turecku v století Dcvatené-
cténi a zůstulo jí i po míru uza
vřeném v Bukurešti po posled
nich válkách na Balkáně který
mi rozloha Srbska Řecka a Bul
harska byla zvětšena Humunsko
se svými 7000000 obyvateli ob
chodní prosperitou a armádou
bwOOO mužích je schopno aby
hrálo důležitou rolli v přítomném
evropském konfliktu
Postaví ms Rumusko po bok spo
jenců anebo zachová neutralitu až
po dobu kdy teutonští spojenci
uilou moci nabídiiouti mu lepší
výhody a vrhne kostky srwdu a ni-
mif To je otázka o jejíž rozlu-
štění se nyní jedná Veřejné mí
nění jo silně nakloněno Francii
Tři denní časopisy jsou vydávány
ve francouzukém jazyku a frančti-
na je jazykem vzdělaných vrstev
rumunských Ale na druhé stra-
ně je tu silný německý vliv je-
hož scsilovani možno pozorovali
od roku 1870 Německá kultura
je považována za vzor pořádku a
síly
Strana jež nakloněna jc Něm
cům má silnou podporu v proti
ruském cítění většiny rumunské
ho lidu Toto cítěni vždy bylo
posilováno německým vlivem V
roce 1812 Iiusko získalo Bcssara-
ii jež obydlena je většinou ru
munským lidem Rusko v tomto
roce umožnilo Rumunsku aby zí
skalo ncodvislost ale ponechalo
si Bcssarabii Rurunsko na toto
území činilo si nároky ale Rusko
tálo pevně na svém rozhodnutí
To je jedna z příčin proč Humun
sko k Rusku nikdy velké lásky
necítilo ač je mu zavázáno vděě-
ností za jKnnoc při získání samo
statnosti i
Rumunsko je hlavně zeměděl
skou zemí n jeho prosperita spo
-(( 11 v 1
eívá hlavně na úrodě Anirlie a
Itálie jsou hlavními odkupníky
rumunského obilí zatím co petro
lej posílá Humunsko hlavně do
Francie Anglie a Belgie Ale ze
mě které opatřují Rumunsku zbo
ží které totřťbuje nejsou tv kt
rým posílá svoje zemědělské pro
dukty Německo vyváží do Ru
lounská železo a stroje Obchoi
Německa v Rumunsku se zdvojná
sobil v jMmledních desíti letech
Rakousko vyváží do Rumunska
textilní výrobky a železo
Zdálo by se le rumunské zájmy
táhly by zemi k jej! zákazníkům
ale nesmíme zapomenout! na silný
německy vliv v rumunských fi
naneích Na jeduu anglickou ban
ku v kapitolu rumunském píipa
dají tři německé Jdi frančtin
jazykem rumunských vzd' laných
vrstev pak němčina j jnykem
OhCIiod (inu
Rumunsko Vede většinou ob
fhml se vidálenými iriněmi Jeho
vyvoí do Srtk Bulharska a Ru
ska j nepatrný Rumunska v mi
nulýrh letech zřídilo dobrou p
roplavebnl aluJbu do Cafihradu
slulhu která opatřoval ijmjenl
traiiolontineiitilitlius vlaky
ivřeid DarxUnell tvln prudkou
ranou rumunskému obchodu Ru
munsku iiriuůi dole iůiti lh
stfjno k přiltlttiu ituda Cnfíhr
lil lluiuuiiska d4v i Ru
kt stan a# urutuifirnvm plttrm
PrUnrU Kdyby plíMa a a
n n konfliktu ktrí fpůaobl
imínu v pátiořh tvVta voliith 4
tu pak mohla ty i Ukal i ktw
w klné tyly ty ku pr4ťhu ru
tttttnskOmu iikkisht
IWtllu M m ftUíjl U Rit
tutk tackutá iirHtralittt i do
akMu%n( třinMutikt iliio IU
plutHal ttrů l audl # U
zápasu na strané apojonoé jelto
žádná jiná neutrální zemi aumél
by většího prospěchu mí Rumun
sko ze znovuupravování napy
Kvropy
ČESKÁ AMERIKA
PRED TŘICÍTI ROKY
Pokrok Západu uvažuje o vý
znamu pouti amerických Cechů)
do staré vlasti k návštěvě Národ
ního divadla najma! i "Ten pra
por náš americký když ho rozvi
nuli všudo clcktrísoval avojí krá
sou Nebyla to vsak krás ani u
mělecké provedení Ani ta zlatá
třáseň na praporu co ao tak líbi
lo ne byl to význam jeho Při
pohledu na symbol Columbie zdá
lo ao našim bratřím v Čechách
jakoby jim náhlý větřík ovanul
tváře jakoby věkovitým klidem
zmrtvělá krev živěji tělem probí
hati počala jakoby volněji prsa
oddychovala — pocítili první vá
nek zlaté svobody Skoda že to
to opojeni tak náhle skončilo —
Nežli si promnuli zrak zmizelo
všechno a dusný vzduch ulehl jim
a celou předešlou tíží na prsa A
le jiskřička té svobody kterouž
při pohledu na prapor náš pocíti
li zůstala snad v jejich nitru Té
svobody pod jejíž ochrannými
křídly se tak volně dýše kdo duch
člověka roste mohutní a sílí a
člověk poznává svou vlastní sílu a
stává so obrem I Kéž bychom vám
v Cechách mohu dáti toho sílícího
léku svobody jejž my tak plnými
doušky používáme" V přítomné
době jo mnohem hůřo v Čechách
než před třicíti lety a větší tíha
spočívá na prsou dobrých našich
lidí Letí tam do vlasti za horami
n vodami nyní podobné přání aby
červánky svobody brzy rozklenuly
se nad drahou naší vlastí
O
Záležitost Karla Jonáše který
jmenován byl americkým konsu-
letn do Prahy doposud nebyla vy
řízena na počátku července roku
1885 a mluveno bylo o možnosti
že na jeho místo jmenován býti
musí jiný Čech proti kterému
vláda rakouská by neprotestovala
'okrok Západu uvažuje o takové
možnosti a praví že jo v Americe
dosti Čechů kteří by úřadu toho
byli Bchopni Jmenuje V Maška
z Kewauneo F Foldu ze Schuy-
er J M B Letovského z Iowa
City Kadlece z Chicaga Vaňka z
Clevclandu a Wenclíka ze St
Louis
Na Národním hřbitově v Chica-
gu olhalen byl pomník Ladimíra
vláčela za velkého účastenství
tamních krajanů a hosti z venko
va Při slavnosti řečnili p Jurka
ze St Paul a pp Dvořák a Džbá
nek z Ccdar Rapids Pomník je
13 stop vysoký a nese nápis : La
dimír Klácel narozen 7 dubna
1808 v České Třebové zemřel 17
března 1HS2 v Belle Plaine la
Osmělme se zmúdřetil Mudrci a
muži velikému postavili čeští
Osvojené! chicagští 20 července
1885
Pokrok Západu přináší zprávu
o úmrtí Aloise Kareše zakládáte
le cestovní kanceláře která do
dnešního dne jo v činnosti Kareš
byl rodákem z Vamberka do
sáhl věku fi() let Zemřel v Terstu
Jeho tělesné pozůstatky dopravě
ny byly do Vamberka kde k po
slednímu odjmčinutl byly ulftíeiiy
Kareš byl vzorem Čecha jenl v
cizině vlast svou n mysli míval
národ v srdci avéiu iiomU nepřu
stal I echům americkým byl do
bře znám itdof velkě imioXatvt
jich vypravil na eeatu za tttoř
V Z piip Némečli druiokraté
by měli býti nyní ajmkojeiii a ví
lití ttifit ly hvti siKtkoieul viit h
ni Néniel v Ainvrtev 1'rtnident
poslal soudce Stalla a Ohio aute
riekého Němce (4 v v slané do 1
UU AI my OVvhové tudeme m
ei ptJati lo Kvropy a Awortky
IWkali jsiu mm talia
Pu Karl Vopu k ktrý jo antt-
riekvm V)%laiieem pr UtkAuské
Uly atouii tam vM Afadova
liliu skuleni ku rit
Pokřvk Kanadit tfm4ti anrivu
i U thuahy lavital Sokul Karl
StW4 a fkle)ř% ty tu povitu
SMhUI stav HokolsU ve stavu
Hiibl ulíim'jW tSuViti ju
itU4v4u a vh k iA Mkid
li Jl m UhuM iVwjif krt
trku !fiidy a lěvh trt lei u
ř'l ilmnuj# auj ttouj(## §
V vu# Uky k %M kilk
tv jlt n4kittt
tak sUřl W mhlt tftl fkan ai4nit( t ftanl aUnov!
Mlikit Jill poHW( tudo lt
♦