Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, June 23, 1915, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 9, Image 9

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    fOKItOJT fl ČKUVNA J9J0
Ktrtnt 0
ŠE3MSKÁ
BOUCIT
EUAka Bulllort
Xtinám vlllleb bolů nad boly
jak iiy v liluvu hikjI Vík} (!' Un
Jak I ilfiiví &r dutu io blultín
4ry rafal havran joul amu přilít'
jull
Zm ty kruté boly v duli m ml vpil
Jak 1 ( tulia jtiuiiii v ni Kin av&U
t aouritu ni padl JInU podii lvi
!
Jak to inl tlz( jak to v pnou bolí
jak byrli niMa duí plnou Utkfcb via
jak hy iuka mojn je lun byla klín
do n'ji pad4 vftocko co kdo kubu bolí
A iht ty boly mlčky nou rada
Uch II pro nit trpfin tmi můj podíl
padá
jfit li jim mflj soucit tolik uluvl
PROSPERITA MALOU OBÉT
PRINÁfil NA OLTAR
UTRPENÍ
Prosperitou minim všestranné
1)0 dostatku u včtSiny střední tří
dy lidu ii zvláště u rolnické Nu
že tedy podívejme so io celé roz
lozo Soustátí amerického všude
až na malé výjimky shledáme
dostatek a valný přebytek
Co jo příčinou žo city duší na
šich jsou vůči štědrosti utlumené
a kdysi upřímná pravice křečovi
tě uzavřenáT
V blahobytu a v pohodlí vše
stranném liroittail ímc hmotni! pro
středky současně však v nitru
svém vznešené city a sympatie
vůči svým bližním ničíme
Nedivím hc člověku jenž zrodil
so v dostatku že postrádá sympa
tie vůči trpícím nedostatkem po
něvadž takový člověk nemá poně
tí co znamená bída a zmrzačení
Nejen Žo tělo trpí ale žo i dušev
ně ochabuje a malátní Avšak di
vím He ncHoucitu lidí těch jenž
prožili vše to a dnen žijí v přepy
chu že ani žebráku oběť nepřine
sou na oltář utrpení
Pamatuji hc žo b počátku po
slední čtvrté miuulého Btoletí
kdy dělník pracoval za malý pe
níz a farmář produl ave produk
ty za polovic dnešní ceny přece
Štědrá pravico byla otevřená a
ubohým pomoženo A co dneat
Sbírky se konají a každý jo snaž
no žádán o pomoc trpícímu lidu
v Čechách a vrácení jemu jeho
práv a jaký je výsledek! Nuzá
eký — a to zvláště u třídy kte
rá by mohla dáti stonásobně
Dělník vždy je ochotným dár
cem a dá vždy dle možnosti ne
boř ví ze hvó zkušenosti co jo u
trpění a jak vítanou je pomoc v
příležité době
Na druhé straně máme zámož
ného člověka jenž kdysi prožil u
trpeni a strádání
uJelikuJ nynějším blahobytem a
pohodlí nabyl avětských statků
— dnes pro něho utrpení a potře
ba národní významu nemá!
Dnes za těchto napjatých dob
milerád ten dollar dá dělník a
chudší farmář však budník a ně
kolika činžáky a bohatý farmář
také dá ten dollar alo to vždy n
podezřením že t někdo ukradne
neb zašantročil
Jak krásni by to bylo v této
kruté válečné době jel zasáhla
krajany uaš v staré nám všum
tak drahé vlasti kdyby každý
nás přiložil ruky pomoeué k dtlu
humanitou a tam kde nutnost
káK
Kdybychom byli loyálnl v před
se vít li avém prosperita by při
nesla štědré ' t i pro náš lid i
národ J
r (UKÁZANÍ KARLA
HAVLÍČKA
Milovali budt-4 národ vňj
vi síty avé a nvbudeš ittítl vyšit i bt a vědottuettod ♦ obíralo a aby
hw atAtku na leiui nad jeho sítivu J j ha atlibi (Vatováni lidido
a prtmpřeh i i bulii povalováno prttře
Hvaté jménu iMirU svého tu ! J k vidélivaťl dle tdn bultl
budeš inHtJival k úVUu jiuu pt uviděna N ní ani ndt ani
Škmluýtti ani litoěrům iwbeekyut! imjttty kd by UiUdel IteinokU
IVttuíin praeim i l Ábv4iu 1 rvattivati VUk nikoliv J leiii
avýto tohk ubt-nš po byt %i aU p-iky j tn a UhíUkami i
mM trati o ddré a poettv 4 ! tUdkýml nAtji 1 l'M stravá
rtla vki p bv dd bráll 1 iedtodiH"Ké jk ji rolník mUi
ŮéUllltt íttt
V IKimwti lwdl udil lnul
kUřl pro tšr tvůj dalm j#
k prmettjl
Nludt'i a{ohtWlo IVJřK
itmovatk v privith jejU'k
r-Jmě M aritou jtdoati b
di A tifitu avkti tfrU%
ra
bys viděl že jednání tvé jiným
nelibost působí
Nebudeš zadávati duší svou ji
ným za dary a dobrá slova ale
vždycky samostatná ji-dnati bu
deš Nebudeš s protivovatí vělšinS
v národu aniž jednotlivým míně
ním svým dobrý řád rušili budeš
nle vyčkáš čoíU} dobrfho zajíslé
nic zmařeno nebude
Zákony vždy zaebovávali bil
deš ani je seeslufl vykládat! máš
k libosti avé
1'řísným budeš k příteli svému
neboř věz že přítel ve všem po
volný hubí duši druha svého
Nebudeš sobě zakládati na ma
lichernostech neboř věz že kdo
malichernostmi zachází sám ma
licherným se stane
Kozumnš hrdým budeš neboť
kdo si neváží sebe nebude vážen
od jiných
Skromným budeš a bez hluku
činit i budeš dobré j svět té na
lezne LISTY MATKÁM O VÝCHOVĚ
PiAa dr E Hauffa
0 cestováni
( Vatovali stalo se nyní módou i
můžeme tuk říci protože nejen
mnozí jen pro vyražení cestují a
le i proto aby říci mohli že také
1-yli již v Itálii v Paříži anebo
kde jinde Kdož by si tu také ne
vzpomněl na cesty novomanželů
jež staly se módou všeobecnou!
Mnohé rodiny sice uznávají že
cestování jest pro mládež cenným
prostředkem vzdělavatelným ale
nehledí ho využitkovati Chcc-li
dítě eestovati odbude se na dobu
až bude větší vyrostlo-li„ řekne
se mu že napřed si musí na ce
stu peníze vydělali
Není rozumné dítě od cestování
zdržovali anebo neposkytnout!
mu k tomu prostředků S mláde
ží eestovati přes hory a doly od
města k městu od vesnice k ves
nici za slunečná i deště získává
ti stálo nové názory a vědomosti
bez ustání mladistvou vůli otu
žovati tělo i ducha dětského ob
čerstvovali a síliti — tof nanej
výš prospěšné
Mnozí rodiče však myslí že ta
kové výlety a malé cesty nemají
přílišné ceny jiní zase myslí že
náklaďna ně je příliš veliký a o
pět jiným jest líto času a přece
není pro mládež leptáno vzděláva
cího prostředku nad cestování —
Dítěti jest potřebno aby společ
ně n rodiči n sourozenci anebo se
spolužáky a druhy jednou za čas
spělo do přírody nový život a no
vé dojmy zažilo so potěšilo a na
svěžím vzduchu a ve volné příro
dě šťastným se cítilo Rozumné
vedení na takových cestách jest
ovšem věcí nejdúležitějšl Zdraví
dítěte jeho zábava otužování je
ho vůle obohacování jeho vědo
imwtl o životě rostlin a živočichů
o nerostech a pohořích o horách
a údolích o lesích a řekách a ti-
sleerýeh jiných věcech jiou tak
veliké důležitosti že jest nápad
nou jak málo rodičů tento způ
sob cestování H dětmi provádí —
Jednou za rok jiti do sn&mého
doli anebo lut nějaký kojn é vy
hlídkou itfnl jeití eestovati
by pěstováni mělo cenu musí
so loethodicky prováděli tntul se
piiNttlpoVttH od blUkého k vzdále
nému od snadného k nesnadné
mu sl ynáttuho k ueimlméuui
vždy al ruíummho vedení a
ld timimť b'U pamětlUí tuho
ubychtiiik dítě nejen potěšili a lřl
i duch jelm oavěJdi ln aby i
piii(flo1di ki piuorovánl kotu
mboubrtlivětl !♦ v AU ol uliti
Takové iiitllioké PtV třvbl
pru nwbtk ěn h ní tn
pln Hkvtujl njeMJjil
abirky a Obliti o li a jo ttjlť
iiot pratřřlkrm k jHrovih a
uovlid NikUd iuit
ný n%kupwj H [iK ♦névku l
tří jolečnéi jíilb) Jen to Jíall
umí tut h M'boii příieslo A jíl to
jo eemiýii prostředkťíft vzděláva
cím že společné odříkání m těles
ných požitků zisk t čistých a u
šleebtílých rozkoši zvyšuje a mlá
dež spolu sbližuji) rozdíl mezi bo
hatým a chudým vznešeným a
prostým mizí a radost z požílku
j pěknější a trvalejší
('m nemTiži! se ani bráti v úva
hu jest sméšuo když mnozí rodi
če o tom mluví nepomyslíce že
každá hodina se často desateroná
sobně nahradí Den za dobrého
Vedení cestovali jest pro mládež
mnohem cennějším nežli deset dní
bez dohledu ji liechati si hráli
Zrak a sluch zbystří smysly se
rozšíří- myšleni stává se hlubší
dítě učí se ználi svět příroda se
mu otvírá tělo i duch osvěžuje j a
dítě připravuje so pro život do
něhož brzy vstoupili musí aby v
něm samostatně působilo
Wif tedy dítě ko správnému
cestováni až puk vyroste bude
také účelu a požitku cestování
lépo rozuměli nežli onen houf ce
htovatclů kteří plní zavazadel v
železničním voze svět projíždějí
a pak při návratu doma praví:
"Itylo to velmi pěkné"
O ŽENSKÉ KRÁSE
Lohka kapitola v tik dob
Otázka která jistě není bez
zajímavosti a bezvýznamná jak
dlouho zůstane žena hezkou! )
tázkii tato dosti choulostivá Ale
nebojme se jí třeba že jsme V lie
bezpečí že každou chvíli můžeme
někde narazit a urazit ftekneiiie
li na příklad že unjkrásnější v
pravdě májový rozpuk ženského
půvabu je do 'JO let uděláme si ji
stě ze všech kterým je přes dva
cet let nepřítelky Obdivovatel
zralé nibermovské krásy zase si
znepřátelí útlá děvčátka Panují
tedy rozdílné názory o kráse žen
ské A pozorujemo-li historii pro
slulé krasavice vidíme jak těž
kou je otázka kdy ženská krásu
vrcholí a upadá Pyly mezi nimi
jako proslulá Pompadourová
které odkvetly už před 10 roky a
zase jiné které si zachovaly pů
vab až do pozdních zralých let
Pyly učiněny už pokusy zjisti
ti trvání krásy u různých národů
Ale nebylo docíleno žádných vý
sledkň Tak se říká o ženách nor
diekých že jejich krása sice do
zrává později ale za to dlouho
trvá jako ušlechtilé ovoce U I
talek prý zase je tomu opačně —
Časně rozkvetou alo takó brzy
odkvetou Američanky mají prý
indiferentní charakter a nelze ni
kdy říci je-li hezká ei ošklivá
stará či mladá Tndky znají prý
tajemný prostředek jak udržeti
krásu po celý život a v nezmense
né svěžesti Ale zajisté že tato
pozorování jsou povrchní Nezá
leží jen na zemi a na ]Hlnebí a
le zajisté i na hospodářských a
sociálních poměrech ve kterých
žena žije a konečně jak žije te
dy i způsob života tu padá na vá
hu Mnozí takó říkají že zůstane
žena jak dlouho krásná jak dlou
ho chce
Ovšem moŽuo tu říci žo by
každá žena chtěla být i pořád
krásnou už t marnivonti této
přední a první vlastnosti všech
Žen A přeo {a není vždycky pra
vda Jsou leny které péči o svou
krásu považují a těžkou a dosti
obtížnou povinnost Krása je ji
Stí nejpňsobivějšieh doporučil
jíeíeh listů přírody který otvírá
i srdeo a dveře jinak pevně na
vřené IVoto chce býti henkou že
na (často I mní) aby tím dobý
vala apideěenikýeh úiVhů aby
tb pálili itťjlepšl a nejvěruější
píitelkyně prudká touhu po tom
býtl hezkou a nie VÍee Mel k vůli
h tou Mírnému dával jilě vidy-
eky hlavni popud k péči evtuj
šYk Ale u mnohý tdt je to jen
protřvdk k pili Miudié ju
prut jen půvabný kud Jmu
vďlny JkmiU e vdily
diwUly tuníe iselusjt i4nedlá
váli av Aj levnJjlek tieboř Pil Je
juh jet dovalen krA4 ♦ tvi
U nieh řvbtkťtt ktrřý mohou
HvtrÁUtl ttt ovl n pdoil
itvUif j-t bhko muíe dwtAtl a
U nril4 Itlěji í jvhtt lUkii udil
V ů louh a vůl býti Vrat
tn
Jaoi tlt lijmeU nuKMtiěaUké
ktrrv kald 4tnl kr4v
povaluji fa Atahitt tv't krš
IHU b tfAltlll jt jim tél jiktl
býti marnivou 4 kl'Hu V
P Ují V llívubwl § d A0slnit
která rovněž náleží k kráso jako
k jifiýffť pěkným věcem AJožno
viděli nu ženách u nichž tělesná
líbivost patří jaksi k povoláni ja
ko Dii ' u hereček jak usilovná
duševní pružnost k tomu náleží
aby tohoto eílo dosáhly a aby i v
pokročilém věku vypadaly mladě
a svěže Zde více než všechny o
mlttzujíeí prostředky působí
nílřní energie
Není zvláště polěšlívým zje
veui že tuto vnitřní energii člo
věk najde u žen nciimčlkyň jen
velmi zřídka Tím jest méně vín
neu nedostatek marnivosti jako
spíše nesnáz jak nalezli styl avé
vlastní osobnosti Je ještě snad
něji so dát líčit a malovat a u
délati tuk tuctové líbivý obličej
než rozuměli své přirozené krásu
a tu drželi Neboř krása není ná
hoda ona je také umění Jedná
se tu tedy o nic menšího než na
lézt i soulad mezi vnitřní svou by
tostl a svým zevnějškem a tím
svou osobnost při věstí k rozkvě
tu co nej vyššímu
Není nic tak bezeslohového než
krásná ale vášněmi strhaná
tvář Péče o krásu proto bude
vždycky vlastně péěo o celého člo
věka Je ovšem otázka možno-li
docílili u bylo li by i radno a při
rozeno aby žena v íiO roce byla
ještě zázrakem půvabu Ale jÍNtě
lze si prát i aby každá nalézala
potěšeni ve své kráse a měla tou
hu po tií takže tia otázku jak
dlouho zůstane hezkou by se mo
hlo odpověděli: Potud pokud tr
vá u ní vůle rozvinouti vnitřní i
vnější svou individualitu
Venkov
Teta Líbalová Lueas Kans —
Ctěná paní pořadatelko vážené
čtenářky a milí čtenářky I Pány
čtenáře tentokráte si musím však
zvláště předejít nebol! chci pana
Josefa Líbala učinit trochu žárli
vým ha hal Odpusťte paní
pořadatelko a čtenáři též že se
mezi Vás připlétám nemohu sis
však udržet bych panu J Líbalo
vi neřekla že si darmo dělá la
skominy na krtiny u mne — vždyť
jsem již babičkou jak pak tedy
mohou ode mne pan Líbal a paní
Vocnsková požadovat bych se na
novo maminkou stala! Však pa
ne Líbale víš co! Ožeň se sám a
připrav nám onu překvapením Ty
— ha ha! Kdybych Vás oba —
jit le Toho pane Líbale tak Tebe
pí Vocasková tak dobře neznala
tu věřte že bych si to s Vámi jak
se patří vypořádala Nu takto
ale musím mlčet neboť oba dva
jste dobří humoristé Proto jen
pokračujte a já budu číst o mých
krtinách! Ano jest pravdou žo
mne pan Líbal přistihl když jsem
chovala z karnevalu kluka Však
jsem Tě tehdy jak náleží přetá-
hlíi — co! Víš Svakříčku Tebe
oudyno vystrašily myši mne ale
malý dřevěný větrák fíeknu Ti
jak no- to přihodilo Včera jsem
byla se synem Jaroslavem ve mě
stě n chlapce jsem nechala doma
(nemysli ale že toho z karneva
lu! to nikoliv nýbrž moje malé
vnouče jemuž se pit babičce stý
skalo a dědeček Jaroslav Líbal
aby chlapečka upokojil udělal
mu ze dřeva malý větráček kte
rý jak uvidíš pracoval dobře —
Když jsem totiž přijela domů Ru
dolfe k chtěl jít se mnou do domu
větráček ale nechal připevněný
za prádelnou na gasolinuvém in
žitími Večer puk — bylo již hen
ky (Híždě šla jsem zavírat huV
a kdyl jem se přiblížila ku prá
delně tu stále slySiiu za sebou
učet jako ba b ht Otáčím se te
dy v tu i opačnou atraitu ničeho
viak nikd nevidím přes to ale
ono bsmnVnl stále více a silněji se
evvalo Mu v vtk Uiiiiiť pane
iť netuU umuho vUhů na hlavě
in huť já ti měU v okamžiku Ida
vu jaku bul jžto mní vlasy do
pi-ltdního na hlavě stály Tn si
povídám — kýbo výra mU nutil
nttrtíit a jii vahýbáut pátky k
dmu tak le jtem nemohla aoi
dihu pupadmmt kuehvtd
choi vytmid tu tone hledí eo
e to v Uctili ♦ tunou d'j" kd 1
to j4 i h ttátuahnu vjkoktAm
i % na! prát hduou třL Sut
vIaUv hned ni to uekoptl dvoj
ko mAj tnul kš'J a jl se ínu
m trid!i'io v udMié tuUto jiko
H pii AtuidííKovA Kdvi Um %
ii jvéttiio vhvatu doraidi -~ na
fctějt# NaAU nulý drevíný U
ttiHk tvítn ! i mni hiiel
k k v tsvatwIH 1' j štl diw
im bm a rdfto a urmohu ha l
luku jHkUd?l yť uuyilťut Je
um HuhU ako4 n'p4tnti nl
i4 krH vvatrala Vivk to
n íu dnen mié zítra tobě í Nu
M Jak pak Josefo bečjařl! V
"Pokroku'' jsi o mně psal jaké
umím dělat páje však nevím
zdali by se Ti dnea takový na tu
J voji bečláekoii tabulí nehodil a
také dost možná že by to byl do
brý obklad na Tvé roztoužené
srdce Nemyslíš Josefe Líbale že
by náruč živého thé byl dobrý
balsám na srdce! Já aspoň bych
Ti je odporučila Nu snad něja
ká ta paruka zahladí tu tvoji ne
patrnou pleš trochu vycpání vy
rovná tvůj jinak souměrný hrb a
pak budeš zase jako nějaký stu
dent n po případě mohl by jsi se
snad též hlásit za dědíce rakou
ského trůnu A pak divím se té
tvojí neopatrnosti jít se při hla
dovém žaludku dlužit vrták na
komín To už bych so raději u
souseda vypůjčila celý komín a
nebo což nemohl Ti postačit k ve
čeři líbezný ten úsměv tak krás
ného poupěte TI Nu a nyní abych
pomýšlela na ukončení podruhé
ale přispěji nějakým receptem
pro kuchyni — třeba na ten páj
— pane Ubal ! Nu toť abych už
končila do opravily pěkný po
zdrav na pí 8 Vocaskovou (!o
jest n Tebou že nepíšeš T Stále
hledáme Tvé hezké dopisy až do
sud ale bezvýsledně Neobávej sí
ti piš opět nebol! Tvé dopisy jsou
daleko fiiudco hledané Též zdra
vím pana Josefa Líbala a paní
pořadatel ku již zároveň žádám o
laskavé uveřejnění mého prvního
dopisu I
Ctěná pnní! Přání Vašemu mi
leráda vyhovuji neboť slušně psa
né a veselého rázu dopisy nejen
uveřejníme alo zvláště z dopisů
obsahu poučného vždy se těšíme
Též i Vás zdraví Pořadatelka
Františka Svobodová Missoula
Mont 12 června 101r — Ctěná
pnní pořadatelko jakož i celý
kroužek dopisovatelek a čtenářů
"Ženské Hlídky" přijměte ve
spolek nejsrdečnější můj pozdrav
Tentokráte chci sdělit milým čte
nářům 'Pokroku' jaká u nás pa
nuje nálada Od doby kdy Něm
ci potopili Lusitanii jsou zde li
dé značně roztrpčeni a říkají že
bychom nehiěli s Němci obchodo
vat'! ani ničeho jim věřit Němci
naopak ale zase tvrdí že tím
vším jo vinna Anglie To ale je
holá nemožnost Oni navedou své
lidi aby lodě potápěli a nyní ne
vědí jak se z toho vybavit Něm
ci chtějí každému lodě torpédo
vat neboť oni si přejí býti pány
celého světa Někteří zde říkají
že Němci si přejí též Spojené
Státy do války zaplést a je tomu
dva týdny co v Scattle jeden
Němčour loď s náboji pro Rusko
chtěl do povětří vyhodit při čemž
i jiné škody mnoho so stalo 0-
Matně úřady měly by býti opatr-
nější a nenechat něco podobného
jednomu hlídači opatrovat na to
má dohlížet vojsko Podobná věc
měla by se též co možno v nej
větši tajnosti pryč vysílat a ne to
ještě před časem dávat do novin
Jak se z časopisů dovídáme Něm
ci opět vyhrávají což jest Spát
ným znamením pro Cechy ač ně
kteří přes všechno jsou při Něm
cích což jsem i já sama vynašla a
hned Vám to de vysvětlili Prá-
vě kdvž so to neštěstí událo při
šbi jsem k jisté Češce která a Uej-
většim potěšením se mne pta
zdali vím co sc přihodilo Já
jsem ovšem ihned věděla kolik
uhodilo že totiž Němci opět ně
c hrozného vyvedli Němci prý
potopili paroloď Lusitanii nej
ktáinějSi to loď a při tom Že s
mnoho lidu utopilo Vela jsem
m na LuiitnniL kdví jsem byla
návštěvou v Paříži tehdy byly
halony plné pijanů Němci mohou
provést! cokoliv Ženština t však
nikdy neřekne to le by neměli
dělat N to jsem jí řekla -~ - tak
vidíte jací jsou to Prutové O
na všrtk mi odpověděla ie prý Ce
mí také nejsou iádul avatouškové
To jiou j u ti jHdovičul
jaloví — pravím jí m to ťVSi
kteii jsm udavači jsou lorši Ji
dálo (i ta H-Mt0 U liblij všecko
Pčřoit ti i špatni piiVUd b Kati
IUvUčVa UrvklH pii-ihbuj
( %t utni co ehi'1'ts j přiHH
ťtAdeem tubodu? - Mre ti u
d4vi tolik nevinných přivedou
d l-aViři 114 turt po tu budv'
pa vah uutVniukA ZajAtoAm
I U bych tou rd-u by % dotuA
tovr'lts neboř bodn jisti i
atHhott II pí VšilV M tiOO jíl
doatí d'H 4 dlttUji htld
b hdt VidikoU 0UVU 4ti
denní "atťUtsIHHlíi1 čvk4v4 di
LxiieU nUHhrt li ll lodnť tlěiHl
lakového do ješifi nebylo 1'roto
U tiké zvu a končím na šřast
nou sliledinoiil
í'lěiá jmnl Srdečný dík řa po
zvání budeme hledět též se do
stavit Přijměte též pozdrav od
Pořadalclky
LÉCENl KUUÍCH ok
Jednoduchým domácím pro
středkem k odstranění tvrdého
kuřího oka jest glycerine Na
vlhčete kousek bavlnky neb cupa
níny v glycerinu přiložte na kuří
oko obtočte pevné kouskem star
šího hedvábí a ponechtu v obvazu
přes noc Opakujte toto několik
po sobě následujících nocí a kuří
oko dá se pak snadno vyloup
nouti Po obyčejném vyříznutí kuří
ho oka všeliké zapalování a jítře
ní se zmínil když ponechá ho no
ha chvíli v teplé vodě do níž při
dáno jest pár kapek arnikové
tinktury Když pak na oříznuté
místo přiloží se kousek karbolové
mašli a dobře vše obváže při
spěje to značně ku vyléčení —
Mnozí lidé potírají tvrdá kuří o
ka večer i ráno pemzou (pumie
stone) a jiní opět vyléčí jo při
kládáním silného jodového výtuž
ku (tancture of íodine)
Měkká kuří oka vyskytují se
spíše na vlhkých snadno se potí
cích nohách a proto bývají nej
lépe léčena hojivými prášky a
vysušujícím omýváním neb při
kládáním Velmi dobré omývání
pro případ lakový jest špetka ka
mence Izlce soli a několik kaněk
arniky
Jako všuk v každém tak i v
tomto případu jest mnohem snaž-
si předejiti nezlí vyléčeni a lide
většinou by měli velmi málo ne
snází se svými nohami kdyby by
li na ně opatrnějšími a věnovali
jim vždy patřičnou pozornost
Obuv nemá být ani příliš malá
ani zase tuze velká má dobře při
léhali ale nikdo tísniti a tlačiti
Jinou důležiou podmínkou zdra
vých noh jest častá koupel No
hy mají se koupati vo vlažné vo
dě v léto každý večer a v zimS
dva neb třikráte v týdnu Ča
sté navlékání čistých punčoch též
jest nevyhnutelné
UŽITEČNÉ POKYNY
1f Když zasíláte květiny po
štou neb jinak tož je zaobalte do
novin vc studené vodě namoče
ných a přidejte do krabice něko
lik kousků ledu tak vydrží dlou
ho čerstvé A než květiny zo ška
tule vyndáte tož je pokropte hoj
ně studenou vodou a vložte je
pak do vázy mydlinami naplně
né Každé ráno tyto z mydlin vyn
dejte do studené čisté vody na
pár minut z této je pak vemto a
ostříhejte konečky stopek a vlož
te opět do mydlin Takto dlouho
vydrží svěží
1Í Když zaléváte květiny ve
světnici tož použijte malého ko
šťátka a tímto je postříkejte
tímto se i vzduch ve světnici
zvlhčí
II Skvrnu od barvy potři oli
vovým olejem a pak na ni použij
benzinu
i Aby barevné látky nepustily
perte jo v mydlinách a přidejte
do nich na černou látku trochu
soli na červenou ft zelenou tro
ehu eta na modrou trochu salt
peteru n nmmouia pak jo ve stu
dené vodo vymáchejte- n stude
ným škrobeni oškrobte
% Piidáinc-U do teplé vody
ammonie a přetřeme jí mastně
skvrny tej nejen že je tnlstraní
ale i barva vyrudli zjaxat
! Lnlinové skvrny hilé látky
Ue tuKtraniti takto Kdyl při
dánu lo vody hodně ammonie a
v nl látku penme dříve milí k
ostatnímu prádlu přidělím
Dort vUuIml
Ctít na misp půl koflíku tuásU
a půl koflíkem cukru přidej tro
plut ti'iutuiuho muškátového o
f Ukit ětvry nilehaui Vťjee dv
koflíky mouky i jednou IWkoU
práiku puktuif lwd r jedou U
čku tu!i a pul kfUku v pit
kru lavatvnýfh a nt m!é kotuly
fckrajvtiýťh vUid vš dobr amt
hej dej da fot my toUiu vy
oaijiné a jné v ndrtií tnmM ho
Ituu půl aneb al 4kni ěvr-
Vii Kdyl jť% čll 1'Oevh jfs I
nijakou phiíU v forto pk jJ
v v ndc j 4 iýU a awk t)tyd-
lUOlt Oráill jej psík Mlěh'W a p
kUď s vrvku ivařvHýmt oW
mi