Mrana S
POKROK DNM 2-1 ČKHVNA 1915
POKROK
PUUUSHIMJ CO
vJár
rOKXOK ZÁtkDV
infxtNÍ ryiknl
V Croto pro Mulin okroo Nob vo
tkliuylor a Clurkeii pro Colfai okr
Nob vo WIUob Kanu pra tt Kon
ta v C'Ur JUpťlo U pro itit
v Ht Psul Mi§uuplí Mina
pro otit Miuuirvutu a v TyoJall H l)
pro otitr H"ut' Nortb Dokotu
řfodpUtatt:
Pro Hjjié Hiát #UJ0 ťro Konodu
1200 Io Evropy I2CQ foínl
'Iktúkj iuMní djti o pouiol p-ooJtnť-b
poukázek (Monr Ordori) oi
prbf b pouk&k (Kpro Mou
OnJero) bankovních pouka#ok (Iak
Draft) um) io v rifitfOf tnéra dopito
OrnainuJtoll prontíhoráol tnloj
to otarou i oovot adreMU
Pupia g kruhfl ítonáhtrn ocbotfai
ovorojníruo Mul bytí luné psaní
bos Úmyslu nikoho ooobně poíkodítl
podflpoii) plným jniénom f již mi
bti r roltkřl nUjono aaobo dopl
m uveřejní no
Ncjiřipravenost k válce jo ne
bczjicčnou ule mnohem nelízjt5
nější je nepřipravenost k míru
jaká se jeví nyní v Mexiku
o
Edison vynulezl přístroj kte
rém Iá Ke zachytili přesné každý
rozhovor Takový vynález jo ni
ce dobrý ale Edison zavázal by hí
lidstvo k nesmrtelné vděčnosti
kdyby vynalezl přístroj kterým
daly by se rozhovory zkrátiti
Když německá vláda mohla při
jití k náhledu že Lusítania byla
vlastně váleěnou lodí pak nezpů
sobilo by zeela žádné překvapení
kdyby zahraniční úřad německý
vytrvale tvrdil že zavražděná ne
mluvňata byla vlastně dělostřele
ckou posádkou
Německé časopisy v Německu v
poslední době napadají americkou
vládu skoro tak ostře a pěstují
proti-ameriekó cítění skoro tak
vytrvale jako některé německé
časopisy ve Spojených Státech
Když Američan a Svět v Cleve
landě pustily ho do pačesu velké
překvapení vzbudilo že Ameri
cké Dělnické Listy tamtéž nevy
hlásily neutralitu
o
Čína a Japonsko opětně uká
zaly nczpňsobilost aby mohly bý
ti řazeny mezi cívilisované náro
dy neboť podepsaly smlouvu kte
rou zajišťuje se trvání míru na
Dalekém Východě
o
Benátky sotva budou vědéti co
je vlastně válka dokud německá
ponorka nevnikne na hlavní ulici
a nepotopí několik gondol
Ti Talijáni mají z pekla Štěstí!
Již měsíc nalézají se ve válce a
pře to doposud jsou jedinou z
válčících národností která neby
la obviněna že vlastně zavinila
celou evropskou válku
o
Jistý německý vojenský od
horník prohlásil v těchto dnech
že Itálie jenom oddálí konečné
vítězství Je těžko věřit! že Ita
lové i kdyby nemohli dostatečně
prospěti spojencům budou jim
na překážku
Přes prohlášení rakouské váleč
né úřadovny při pádu Přemyslu
do rukou carského vojska že pev
nost a město mají malou důleži
tost teutonští spojenci podstoupi
li velké nesnáze a přinesli obrov
ské oběti aby získali pevnost jét
Německo prý odpovědělo na vy
hlášeni války Itálií povoláním I'
(MHMMM) ttovýth branců do ubrané
Tato odpověď německá nejukrut
něji! radost ipiWbila prý va Ví
dni t
Nettiuie hýti O tom pochybit
Ati( Je A'fc'lto tbMinl Uln itad
%lnmi lo t vláda p4 litauti
vedo tt ni urputný pr něut
vkýuti putiurkaiul
Jlatý )ltíkjkl MiSlel třlH-tji-
kvt na llarvarditvě ttntrra pru
liUil i ituí piUHttv pruí
iictttuh' lv býtí pr4 tak di
rým tj4ktt4 joka mu 4 V o
kuMiHMiti tem ) trljU e
Utáiettl blet{ a jejl tiUttoki
UJkl uviti a k tuvitií Ufilt lnu
i Htujiiu lt alo Ita itoriuAlulm
tautUkut pak Ualř4iicitto tunu
lt plUHn ktrjfv)t Ua luta kru
latMMváui ieajf IwUiltU
Uývfllý preitideřit Uoosevelt
Kvýii nedávnem prohlášením tv
bude podforovati presidenta Wíl
wtum v knhUm jeho počinu v zá
jmu zachování clí a práv Hpoje
ných Htátft umyl řásfečnž ukvrnu
kterou um vé olílíck' uměJ vrhl
útokem im pítomnou nároJní ad
ministrací krátce po potopení Lu
ílaní Kooscvelt byl často obvi
ňován Hvýmí politickými odpft
cl že je bezohledným politikářem
ale pravidelně ukázal c mistrem
v politickém umění a dovedl ú
xpeíně proplout! i tím nejnebez
pečnčjíím úskalím 1'rvní jeho
prohláícní v záležitostí vedení vy
jednávání mezí vládou americkou
a říšskou vládou německou ukazo
valo vsak že nevede ni již tak o
bratně a poukazovalo na Spatné
pochopení skutečného patrioti
smu V tak vážné době a v tak
vážné záležitosti o jakou sc jed
ná není místa pro stranické krití
sování Jak daleko lépe zachovnl
se bývalý president Taft který
chválil stanovisko presidenta Wíl
sona a prohlásil že každý upřím
ný Američan měl by státí za pre
sidentem Taft ukázal že v poli
tickém umění je třeba především
chladné rozvahy
o
Objevení ho nepřátel snah Če
ského Národního Sdružení v Ame
rice nás nikterak nepřekvapilo
Spíše by nás bylo překvapilo
kdyby nedošlo k tomu eo u nás
je pravidlem Jedná se o jeden
ze starých našich bolestínú pro
který nenajdeme snad nikdy žád
ného léku i kdybychom se jakko
liv namáhali jej nnlézti Cokoliv
pěkného a potřebného vyvoláno
bylo v česko-americkém životě
všechno seslabeno bylo tím že na
lezli hb lidé kteří pokoutně i ve
řejně proti takovému podniku se
stavěli Jedni činili tak z hloupo
sti jiní z nedostatečného pochope
ní a někteří jenom proto že my
šlenka nezrodila se v jejich hlavě
anebo že nebyli požádáni za sou
hlas k ní Nebylo jediného podni
ku který skutečně něco znamenal
aby neměl svoje přátele i nepřáte
le A ku škodě každého z nich
byla okolnost že pravidelně míval
vytrvalých nepřátel více nežli u
přímnýeh přátel Od Národního
výboru až po Česko-Ameríckou
Tiskovou Kancelář byla takových
podniku celá řada Zanikly jed
nuk vinou nepřátel a jednak ma
lou obětavostí svých přátel A
přece každého takového podniku
byla škoda neboť každý z nich
byl dobrý a během Času mohly bý-
ti opraveny vady které byly jim
vytýkány Není možno aby ně
jaký polnik vybudován byl ihned
bez vady Je nutno upravovat a
opravovat a při takové snaze o
zlepšení jistě uvažováno bylo by
povolanými činiteli o upozornění
na jich nedostatky kdyby učině
ny byly v úmyslu přátelském Ale
u nás v takových záležitostech
chodí se podivnými cestami Mohli
bychom směle říci že již ušlapá
iiými vezmeme-li v úvahu dřívěj
ši zkušenosti Nepřátelé takových
podniku "bijí a nikoho neživí"
nejedná ne jim o nápravu ale o
zničení dobrých věcí A to je na
še osudná chyba ('hyba která ně
kolikráte se na nás vymsUa a
přece nenaučili jsme no těžiti Z dři
vřjších zkušeností Neznáme zá
kuliší přítomných sporu které
vyvolaný byly v Chieatfu a zavle
ěeuy byly až do (Tevelandu ale
soudíme že jako v dřívějších do
bách jedná se jenom o osoby Mno
zí nemohou m spřáteliti dobrou
myšlenkou nalézá li v její po
předí osoba jim nepohodlná ať ul
tato pracuje v zájmu věci jakko
liv obětavě a jakkoliv dobře Ale
lubrá věe má jiti nad osoby To
je piikiuem který považuje za
svatý kalilý Člověk dohra viu
Nevěříme ie by příčinou talcní
lrtti ťVkému Národnímu Kdru
Jcnl mohlo být i nějaké "tajnuxt
kifklvi" ani-ho podobné malichrr
itosti které e tnu vytváajl My
votie0 ani nechápeme jak tako
vé uměle vyvolané jtucbo raději
vlasy pfitaicué výtky mohou bý-
ti pHčitiutt takuvýeh ohavných
sporrt které piktují dobrou
věe roleiitiky které nedost v
CMcagu a tleveUiidi lájmu u do
bruti ěe kmli a my ide na lapa
de pttoorujetu tu Itejlí pe 1'ohtí
ťk4 akce kterou pomiha financů
voli lVk Národní StiruJfitl v A
int rice ltal'4 oe V rukut! lidí kle
(t l'ii m iiotrMU tUWi ♦ ! !ut
Vkrhu tirHÍ4 JU tu lid! ih
Hivotul jtchi jutéitu taiuu laru
Au jo 1 bude ) konánu vée ru vy
ktotftU mi dá V ttVt hlu válitýcU
dijmiiýth rkvlIUh kdy na Wk
tlrattáck tuat! hárilujé m (ajaji
a lokajuji Itvlj ta ůčUm dwl
lení samostatností zajišťující na
niAný jejích národní vývoj nelza
nám pííslušníkfjm tak dlouho po
robeného národa čekati založe
nýma rukama že někdo nám při
neso naší namoslatnost na stříbr
ném talíři Je nutno pracovali je
nutno bdítí a připravovat! pudu
Kdyby v těchto chvílích nebylo
ničeho vykonáno pak věky budou
cí odsoudily by nás za naší lho
stejnost A proto je nutno upo
zornit! ty kteří dobrá snuliy pod
kopávají ať už z jakýchkoliv ú
myslú na vážná důsledky jaké
mohou míti jejích odstředivé sna
hy Je nutno volatí jo k pořádku
ku konání povinnosti k národu če
skému jehož osud přece musí nám
Icžctí na nrdeí více nežli malicher
ná spory prýštící z čistě osobních
a často malicherných příčin Snad
jedná so o nedostatečné porozumě
ni a dostačí náležité vytvětlcní
Není možno si mysleti že osobní
spory a osobní zájmy mohly by
tkvít! tak hluboko v českých srd
cích aby nedaly se podřídit! vel
kému zájmu všeobecnému My má
me pevnou důvěru v osobnosti v
jichž péči svěřeno bylo řízení zá
ležitostí Českého Národního Sdru
žení v Americe a ochotně z národ
ní povinnosti budeme jo podporo
vat i v jejich snahách Cíl snah
tohoto sdružení je tak velký a
vznešený že jakékoliv poškozová
ní jich považujeme za provinční
proti vlastnímu národu a jeho na
dějím v lepší příští
P&ÍČINA BEYANOVY
RESIQNACE
ilcsijínacc sekretáře W J ISry
aua měla tak velký politický vý
znam že nepřestává se o ní hovo
řili 1'řcdevším uvažuje se o pří
činách jež vedly k této resiguuci
a jež v prvních prohlášeních no
byly náležitě vysvětleny Jeden z
nejzajímavějších posudků nalezli
jsme v časopise New York Herald
a přinášíme jej aspoň ve výtahu
Dle náhledu washingtonského
korrespondenta jmenovaného li
stu příčinou llryanovy resignace
nebyla okolnost že nemohl pode
psali druhou notu Německu poně
vadž by se tak zpronevěřil snaze
o "zabránění válce" nýbrž že
president v době mezi posláním
první a druhé noty Německu ne
učinil žádné z tří věcí jež bývalý
sekretář státu navrhoval
1'řednS: Fřijmouti jako hodno
věrné tvrzení německé vlády o vy
zbrojení Lusitanie a předložití ta
to fakta mezinárodní vyšetřovací
komisi
Za druhé: Učiniti něco za úče
lem zlomení blokády německých
přístavů spojenci a tak obměkčiti
Německo
Za třetí : Sednouti na vnadidlo
hraběte von Iiernstorffa němé
ckého vyslance ve Washingtoně
který sliboval že nebudou-li Spo
jenó Státy trvati na svém proti
ponorkovém stanovisku tak vytr
vale dostane se jim příležitosti
Klátí no prostředníkem při obno
vování míru v Evropě
l'an liryan otevřeně doznal že
radil presidentovi aby přijal
lícrnstorfiiiv návrh kterým Ame
ričané připraveni byli o právo ce
stovat i po moři na obchodních a
osobních lodích válku vedoucích
národností jemuž těšili se vždy v
minulosti
Německému vyslanci ve NVash
iugtoiid podařilo so úplně Jlryana
ziskati pro svoje plány Hryau
puk snažit se získat! pro tyto plá
ny presidenta Wilsona ale presi
dent shlcditl že to znamenalo by
jenom seslttbení amerických po
žadavku a nedul so přemluvili k
itměuě svého stanoviska
Tan liryan snad proti své vůli
sta) se nástrojem německých in
trik Německý vyslanec tskl
pro svoje zájmy služeb llohtudV
Ita (khelda Všil (leldenteestera
člena dvorní družiny holandské o
jchui pru německém smý jleid lie
ní jii pochybnost ticldemecster
urb)l vice nci německým i?cii
tem Ityl V ilerlíně a Um dostálu
i mu instrukci jk má prospěli
německému vynUuei v tetu letni
(icldciuerstcř liskal Mrvou pru
ho 1'ttvédéd jej ie ii) nl j
t hodná tloba k v jeluáátl u niř
a ie p liryan je mulem který je
uchopen tibuuvent míru provvsti
lloloitifittt předstirAMÍiu vUttnitiu
íijmu na oboouid míru stauo
VÍskA moráhtthu a i4loeH%k hu
dotedl dobř luk rýt i nnije pru
Itituecki lájuty
A létiltt eu tíeUlcHteenter ptsu
bd na llrtaiwt v tm suteru hra
bá Iterustorlf tAÍeptál tekrelá
rt utátu h btnleti mulitu pfmU
liti Angld aby irultla blokidu
Notuoeku tamtam I ovujl poaulkuvuu
válku Učením hladovění žen a
dítek v Německu přesvědčil ae
krctářtf státu ž blokáda Ji právě
tak zlou jako zničení iiUsílanie
A proto pan Hrynii pokoušel se
způsobit! nesnáze Anglií
liryati však avojí resínací zničil
všechny německé naděje a plány
tak pěkné vypočítané Jeho po
kusy o rozdvojení amerického ná
roda za presidentem Wilsoncm v
záležitosti vyjednáváni Něme
ckem působí nepochybně německé-
mu vyslanci radost a ještě větší
tato radost by byla kdyby setká
ly se n výsledkem Pan Hryan za
hájil tylo pokusy enenrícky ule
když i od nvých politických přáte
nazván byl zrádcem obrátil list a
vydal apel k americkým Němcům
který jistě nebyl vyslanci Jlern
stoilfovi valně po chuti Jiryan
svým kvapným počinem poškodil
sám sebe a poškodil i věe Němců
POSLEDNÍ RUSKÉ
NEÚSPĚCHY V HALIČI
Neschopnost carského vojska
zastaviti postup teutonských spo
jeneů v Haliči naplnila centrální
císařství Německo a Kakousko
novými nadějemi v konečné vítěz
ství Již dnes prohlašují něme
čtí generálové že před uplynutím
tohoto měsíce Husové budou úpl
ně vytlačení z rakouského území a
seslabení tak že budou nuceni zů
stati v defensivž na vlastním svém
území zatím co teutonšlí spojenci
pokusí se o vytlačení italských
vojsk z dosud dobytého území na
jihu
Nezdar ruské haličské kam
paně připisuje se hlavně nedo
statku střeliva David IJoyd
(jcorge nový anglický ministr pro
zásobování střelivem doznal u
jiřinině ve svém ajielu k anglickým
dělníkům že německé vítězství
nad Husy zjiůsobeno bylo výhrad
ně lejiším vojenským vypravením
německým a dostatkem zásob
střeliva Z této haličské kamjm
ně vyjdývá tudíž poučení že ví
tězství v moderní válec sjíočívá
hlavně na zásobách střeliva a prá
vě o tom mluvil anglický ministr
Dle náhledu Lloyda-Gcorgc
Němci docílili vítězství ne větší
udatností svých vojínů a lcjisí
strategií svých generálů ale pře
vahou ve vypravení a nezdolatel
nou převahou kulí a střel Byla
to bitva kterou teutonští spojen
ci vyhráli vyiižitkováním svých
industrií pro výrobu válečného
materiálu Více jak 200000 střel
bylo soustředěno v jediné hodině
na hlavy statečných Husů Kdy
by spojenci měli podobnou zku
šenost jako Husové v bojích na
západě Němci byli by vnikli da
leko hlouběji do francouzského ú
zemí Na druhé straně pak kdy
by bylo možno sjíojeneúm docílili
převahy ve vypravení a zásobách
střeliva nad Němci pak tito dáv
no vytlačeni byli by ze země které
jiřijtravíli tak veliké utrpení a
mnohem více vojska spojenecká
nalézala by so již na území něme
ckém Moyil Oeorge ve své řeči vyzna
čil hlavní příčinu neúsjíěchu sjo
jencň Není možno postavili dě
lo jroti dělu ránu ojdáeeti ranou
Převaha v tomto směru dosud na
lézá se na straně Němců kteří do
vedli ku svým účelům dokonalo
využitkovati svých dobře sorgani
aovaných industrií Dnes není
třeba opakovati tvrzeni dávno již
prokázané Ie jediné Něm byli
jro přítomnou válku přijuaveui
Měli dostatečné zásoby střeliva a
válečného materiálu a zatím co
vyprazdňovali svoje obrovské ar
senály nové stroje dopravovány
byly do různých továren na tru
cováni kovů a v nckoltka iiiési
cích uvedenu bjlu v činnost Veli
ké mmoUtil zbrojovek nových
Příkladu Německa následoval
lUkousko a i sřtle v posledních ně
kolika měsících lííietiu bytu ně
kolik ibrojuvek nových Tu vše
svědci u itimiteuttcm urgatiisačnlm
duchu Němců
Tetttottštl Hpojc-nci vyvolili si k
svému výbojt v Ulici nud jiné
vhodný ttkitmlik Nťkobka it
nýiul údery vy tlačili Husy e á
pádu! lUliče i karpatských pru
MUjktY a opětná suti ke pány hej
lepit části Haliče lUkttiUné o
pětliá lUkali tlu vé Ittm i tiljová
pole Hteii HrUU a Drohob)
četu (ápadttA twt Mryje jo hl tri
(U jislo lélce neU
Je prtdiu 1 Prrtttylt tVottl
v přtlumitéut vtfw ktaw velice
palný w perný ln4 pru ruki ar
aiády a netuá ani pru teuttuuke
rattidy vatmi retty wtJitl lí
té i Valíte části pobtfwn a Itelttu
ttk ltt Ilusy éituttt uj rotrtia v
tak sufrut) krátká dobá lUku
šumí pí! znovudobylí této pevno
stí bylí nuceni vyvolat! trpké
vzpomínky ža obětovali tu 170
000 kvčho mužstva z nichž 120
(KM) dopravno bylo do zajetí Pře
myši nestál za tuk velkou občt V
moderní válci žádná pevnost na
kterékoliv frontě nestojí za tak
velké oběti
Husové í přen tento íjuitný stav
evností hájili ji statečné Jlojo
valí vytrvale dokud měl jediný
náboj a teprve když ocídí nu bez
střeliva přiznali svoji porážku
Drželi se jo dvacet dni a tejirve
tehdy když rakouské délostřele
elvo omIoUJmIo od severu k jihu a
získalo kontrolu nad železnicí z
Přemyšlu do Lvova čímž odříznut
byl poslední zdroj zásob zájias byl
zakončen
Husové byli nuceni ustoupitl
směrem východním a nyní nalézá
se i Lvov ve velkém nebezpečí
Dle posledních zjiráv postup ten
tonských sjíojencO který zdál se
býtl již zastaven ku konci před
minulého týdne ojičt je nepřetr
žitý Tím ovšem všechny dosa
vadní úsjíěchy ruské v Haliči kte
rým přineseny byly tak velké obě
ti přivedeny byly v nivec
Kdyby podobného úspěchu docí
lily teutonské armády dříve snad
mohlo se zabránili vstupu Itálie
do války Nyní ale teutonští spo
jene! nemohou použiti všeho své
ho vojska které shromáždili
Haliči k dokončení svého vítěz
siví neboť nebczjicčí na jihu slá
vá se čím dále vážnějším a Hakou
sko co nejdříve bude donuceno
aby proti Italům vyslalo silné ar
mády
Casojiis New York Evening
Sun vysvětluje ve svém redakčním
článku jiříčiny neúsjíčchů ruských
armád v Haliči a praví:
"Jako každý jiný mechanism
v jiohybu také armáda musí míli
tojiivo Topivem armády je stře
livo Kdybychom mohli náhled
nouti do nádržky tojúva tohoto
mechanismu ruského cara nalezli
bychom jej prázdný Patrně ně
mecký generální štáb nahlédl do
této ruské nádržky s topivem a vě
děl jaké vady má ruský válečný
stroj Není třeba podrobněji vy
světlovati eo bylo příčinou pádu
ruské defensivy v Haliči patrného
hned od ztráty města Tarno
va a tím více tedy patrného každé
ho následujícího týdne Hušká
jízda pěchota a dělostřcleetvo u
stujiovaly zpět s prázdnými děly
anebo s tak malou zásobou střeli
va že bitva vo větším měřítku
byla beznadějná Toho příčinou
opětně jo okolnost že Kjmjencům
nepodařilo se dobýtt Dardauell
hned o Velikonocích Ale nejhor
ší následky toho nejiochybně by
ly již překonány Arehangclsk
severní přístav ruský je zbaven
ledu a nyní Husové budou moci zí
skávati střelivo touto cestou a to
to spolu s tím které dopraveno
bude po trans-sibiiské draze snad
lostači do té doby než Dardanel-
ly budou dobyty Mezitím snad
Huško ztratí těžce vydobyté ha
ličské úspěchy Alo ruská sílu sa
motná byla dotčena jenom dočas
né"
Vytrvalý odpor ruský před Lvo
vem zdá se nasvědčovali tomu že
tento náhled je správný Je ovšem
možné že Husové ztratí ještě
Lvov ale ani po ztrátě tohoto mě
sta nebude jejich vojenská kila
zdrcena AŽ zreorgunisovány bu-
ou ruské armády a opatřeny do-
statečnými zásobami střeliva zase
přežene se ruská vlna přes Halte
a dojda-li mezitím k vítězství v
Dardaucliáeh pak její postup bu
de velmi těžko zastaviti teutoit
ským sjmjeiteúm neboť Husové
budott schopni zase ostaviti do
bře vyzbrojeného muže proti muži
dělu proti dělu a opláeftt rattou
na ránu
AMERICKÁ ZÁSADA
Americká lásada u ovobodá mu
ti na které trvá i druhá nota pre
sidcttta WtUoiwt tit-nl itovuu Je
stará jsou Cnie a bvU jedním
hlavních spo ni v a válce AltifUi
v roca Hlii Američané tmvujuji
si v kotihlasit j ittý mi iiirodutMt
mi rovná práva na moiích jel jsou
t'ulu'ť!i)iii majetkem a vclc
ttott ccstuil k restováni pru všech
lot lidsltu
YUd americká trvá na ttut ie
jurisdikce ktervkottv ii4rodncH e
viuktijo jenom na tři míle 4 po
bfeii a Ie vlctity Ultit vody
Jutt tevřeity a volné Trvá na
tuu la právu blokády utahuj e
jeitota na nšutoritt jurisdikci kte
rékoliv tlokáduvatt itártHlmuiU a
l ttásleduvitá hevrltit tttoio tteutá
la býti "vitečtiýui 4tuetu" kte
rit má být! kontrolováno jednou
z válčících národností
Právo Hjiojenýcli Htátfl k svo
bodnému a neporušovanému uží
vání moři je právem svrchovaného
státu získané v době kdy ostatní
národnosti světa' uznaly neodvi
klost amerických kolonií a vešly v
dohody s nimi jako sobě rovnými
Toto svrchované právo není síea
výlučné ale není také ktejné m
všemi ostatními národnostmi
Vláda která zničí americkou
lof která zaměstnává se neutrál
ním a legitimním obchodem anebo
zničí Život neutrálního Američana
který nedopustil se žádného pře
stupku porušila práva Sjíojených
Států právě tak jako kdyby ně
které naše město vyjilcnéuo bylo
vojskem jiného státu a občan u
smrcen byl na ulici
Vláda Sjíojeriýeh Států obhajo
vala tuto svoji zásadu již několi
kráte V zájmu vé ctí a uvreho
vanosti americká vláda trvat! mu
sí na svém jiožadavku ! kdyby by
lo třeba použiti krajních prostřed
ků k jeho hájení Toto stanovisko
musíme zaujmout! v jmhlížení na
vyjednávání s Německem a zcela
musíme schvalovali stanovisko
presidenta Wilsona
ČESKÁ AMERIKA PŘED
TRIClTI LETY
Pokrok Zájmdu jiřináší v čísle
svém ze dne 17 června lHH' zvlá
štní kabelogram z Prahy o uvítá
ní jakého se dostalo česko ameri
cké výjiravy k návštěvě Národní
ho divadla Divadelní loď West
phalia dorazila do Hamburgu dne
11 června 18N5 u zde američtí
výletníci uvítáni byli výborem je
muž v čele stál ji Vojta Náprstek
Do Prahy dorazila výpravu dne 1")
června Divadelní výjtrava jio ce
lé cestě z Poduiokel do Prahy byla
nadšené pozdravována Téměř v
každém městě u městečku nu ce
stě na nádraží vítali americké Če
chy s nadšením Uvítání v Praze
jiak překonulo očekávání Na še
desát tisíc lidí shromážděno bylo
kolem nádraží Františka Josefa v
maličce Praze a zutím co výletníci
v nčtném pohnutí tonuli v slzách
jiři vstujmvání nu jiůdu milé vla
sti rozléhalo se kolkolem ohlušu
jící volání Slávy Na nádraží ví
tal účastníky starosta měst praž
ských Dr Tomáš Černý jemuž
odpověděl za účastníky Jan Olive
rius z Chicaga V kočárech ulice
mi slavnostně vyzdobenými ubíra
li se američtí Cechové přímo k Ná
rodnímu divadlu a po novém uví
tání před zlatou kapličkou nad Vl
tavou odebrali se do svých bytů
Večer pak konal se banket v Mě
šťanské lk-sedě Prahu uvítala a-
merickó Čechy 8 otevřenou náru
čí a snažila se jim jmbyt vo vlasti
co nejvíce zpříjemniti Jlyly to
krásné chvíle a kdo byl jich účast
níkem nikdy nu ně nezapomene
o
Kukuuská vláda oznámila ame
rickému vyslanci ve Vídni že ne
bude moci Karlu Jonášovi jenž
jmenován byl konsulem ameri
ckým v Praze vydali přijímací
list ježto týž před čtvrtstoletím
zapleten byl příliš v politiec Me
zi americkými Čechy zprávu tato
vzbudila značné pohnutí Jednáno
bylo ule v té věci rázně a rychle
v e všech čelných česko -americ
kých osudách svolány byly schů
ze jež krajany byly četně navští
veny a poslaný kabelogrumy Hic-
groi a (Irégrovi do Prahy a pre
sidentu Clevelanilovi do Washing
tonu tiby jiřičinili se o odvoláni
tohoto protestu Tukové kubclo
grumy poslány byly a Omuhy lu
wtt City Chicaga Clevebtndu Mil
oaukce Cedur Uajiidn Detrott
Allegheuny City St Paul New
York St Iohíh iUltimore a La
(irauge Tato jednomyslná akce
amerických Čechu pomohla Pru
lest pouleji byl odvolán Akttda
přenkodu Že té jelnom stuosti
nedostává se nám' v řitoiititých
aitiVch t hvíHch
0 0 0
Starým česku americkým reduk
torům ucti) v) týkali iitnipiimitoM
ltli tak jak myslili a neuMimi
se na to btluU ht komu tutlým
čí nikoliv P & přináší iprávti
1 jisty česku americký iurnaltsU
ctístá ke vl txttt časopis "Ptitcl
fmiUUv" a vítá liovvhu kotletu
na liipadoUt národním Na konev
tutt puk UpiiuthJ pfeje aby "nei
rok rokem t nejde tU eletém
itUku Jehu Jktrttálu se koly pá
ty" Nutudiihl česku američtí r
lUktorl noU by ttvupiitMttoi
rrejcttte ttuvěiutt listu tuitultu
idtttu Ita tHttttt Jh česku autert
ektck udtS" Jak te čay tul
!