t fc
fttrana 8
POKROK NK 9 ťKRVNA JÍM 3
POKROK
PUBLISHINd CO
vdsvá
POKROK ZÁPADU
n mldtiil vyláni
v Crt ťro Halina ekra Wau
HkuIr a Clarkii pro Čvlas obr
Nab v WiUon Kanu pro ttit Kun
im (Ur Kapii! la pro stát
Iowu v Ht J'ul a Mínnaapolii Mina
pro Ut Mlniixitotu a v Trlall V
pro MtAtjr Houth a Nortb Dakotu
Pfadplatné:
Pro Miojué Htitr $150 Pro Kanadu
♦200 l)o Kvropjr 1260 rotné
Zásilky pnéiil déjUi m pomocí po
naioďb poukázek (Moour Ordan) oi
praasolcb poukaawk (Kiproni Moaay
Ordr) bankovních puuk&xok (Bank
Drai) anobo v registrovaném dupiao
Oznamujoto li avé přoatébovaof udoj
U atarou i novou adrorau
Dopldf x k rubil ítentfitva Ocbotbi
Bvafojnlmo Muoi býti aluina piana
bt érnyalu nikoho osobni poikodiU
podopiánv plným jménem ať ji m&
býti v redakci utajeno anebo a dopi
eetu overejnéoo
43
V případě války Strýc Sum by
měl několik zkušených vzdueho
plavců ale doufejme že holubice
míru vykoná všechno potřební' lí
taní v příštích letech
e
Hrubě Tisza jenž stal se rakou
ským ministrem zahraničních zá
ležitostí prohlásil v minulých
dnech že duální monarchie "bu
de visti tuto válku do poslední
ho dechu proti všem ďáblům pe
kla" Válka změnila řadu věcí a
také vyjadřování diplomatu
Německá odpověď na notu pre
sidenta Wilsona nasvědčuje tomu
že vláda německá nemá v úiny
lu vyhovět i všem požadavkům
naznačeným v americké notě Ně
mecká vláda vyhýbá se přímé od
povědi a nechce poskytnouti zá
ruku že cestování neutrálních ob
čanů po mořích bude v budoucno
Kti bezpečné Také nechce poskyt
nouti záruku že práva neutrál
ních zemí pokud týkají se vedení
obchodu mezi neutrálními přísta
vy budou šetřena Na místě sli
bu takových záruk německá nota
vrhá podezření a tvrdí že Lusi
tanía byla ozbrojena že na ní na
lézali se kanadští vojáci a že ame
rických občanů použito bylo jako
roušky pro zakrytí nezákonných
operací Anglie Toto tvrzení ně
mecké je urážkou Spojených Stá
tů neboť kdyby Lusitania byla
ozbrojena bylo by povinností Spo
jených Států zadržeti ji v přísta
viňti líylo by porušením neutra
lity kdyby dovolena byla dopra
va vojska na osobni parolodi Ce
lá německá nota nasvědčuje tomu
že Německo chce prodloužili vy
jednáváni na nejdelší možnou do
bu Diplomati v Berlíně nejsou
žádnými nováčky v diplomatic
kém umění a jistě byli dobře pře
svědčeni že jejich odpověď nemů
že Spojené Státy uspokojit! Pře
eident Wilson připravuje ráznou
odpověď na tuto německou notu
a v té prohlásí určitě že vláda
nasa stojí na původních požádav
cích Němci se domnívají Že han
dle jsou mandle ale zapomínají
že trpělivost má také jisté meze
e
Ař jakékoliv uzávěrky učiní mi
avět o příčinách jel vedly Itálii
k prohlášení války tolik je jisto
že Itálie byla nucena vstoupiti do
zapasu k obhajob tvé národi
cti Původně spojence lUkouska
Německa Itálie musela miti
poditatné příčiny proě vyhlásila
vilku a vyta bývalým spojencům
Itálie jako řlcii trojkolku a jako
moc iutereaovatia H4 událostech
ři Adriatickém moři měla miti
plnou vědomost o rakouských po
iadaveleh na Srbsku dilve neí
tyto byly učiněny lUkoutko ra
tlilo se jenom t jedu i tu spojencem
Německem a (talii ignorovalo
lUkotuko po U vytrvali odpírá
lo uvaiovati o itaUkýeh právech
a ájiuťU a tito Italu ibaulo 4
V4ka na jich! 4WU ÍJ utvořen
byl trojtpwlek ftU rakouska a
německa aakájdy válka H4 tvůj
%latnl trub a po té Jádety lUhl
lby podilrla se it tile pu j
jiH boku (talie odpírala Uk U
řiuiti Vrita v vyjednáváni lU
konkiu ale duální hioturvhte
tveuétnila takoýť1l lUtupkA aby
aahriHii konflikto h A lná
twkího tuoř VyjiHtsiávlnt ji
V(hIii bylo po tU Mi!ic
kytlo ltIU dMtí ítt aby do
kiMidiU Hprtvy k k Nlwei
MUaidl M piUtteti lUkoUkko b)í
mvoJtlo a UvtHÍ)o Italti upokoj
v4 Aalupky fHMttvftJi hjhIh1o
m Hk ImUiI kaJt euiho
kff V Hri1 AU lUkwtHko Heno-
líhalo příměti k povolnostL Itá
lie vesla i války aby získala
zpět "tracené" provincín to jt
území obydleni italským lidem
Vláda italská prohlásila Kakou
sku válku aby přeileíla niriohem
horší pohromě - revolucí don n
ustavení republikánské vlády
Možná že najdou se lidé kteří
budou prohlusovuti že vstup J ta
lie do války není náležité ospra
vedlněn ale vij válen hlavně platí
úspčch a bude li J talia úspěšnou
a získá li provincie po kterých
toužila puk pro vstup do války
získá ospravedlnění nejen doma
ale i za hranicemi
e
V St Lomím oslaveno bylo v mi
nulých dnech padesátileté trvání
první české sokolské Jednoty ve
Spojených Státech Polát ky so
kolské myšlenky v Ameriee spa
dují do pohnutlivých chvil Vf do
dé kdy několik českých nadšen
ců shromáždilo se aby porokova
li o založení české sokolské Jed
noty končil veliký zápaa za sjed
nocení Spojených Států — občan
ská válka Zti deset dní po ulo
žení sokolského spolku pudla ve
Wushinpjtoné střelná rána jež o
třásla celou Amerikou President
Lincoln jedna z nej vznešenějších
postav Ameriky pudl rukou zá
keřného vraha Poměry po ob
čanské válce nebyly právě skvělé
V této době přechodné klíčilo v
Sf Louis sémé jemuž bylo urče
no aby přineslo velkou úrodu
Ten kdo jednou bude psáli dů
kladné dějiny sokolské myšlenky
e Spojených Státech musí stu-
dovati počátky této první Jed
noty sokolské a musí uvažovuti
jak obrovité překážky bylo nutno
překonávat í nadšencům kteří pře
sadili ušlechtilé učení Tyršovo a
uctfnerovo na cizí půdu Není
účelem těchto řádků uvažovali o
tom do jaké míry můžeme býti
spokojeni s prací vykonanou na
poli sokolském ve Spojených Stá
tech za minulé půlstoletí Jed
nota v St Louis založena byla v
roce I8(i' Po St Louisů násle
doval New York kdo Sokol zalo
žen byl v roce 1807 Dvě další
sokolské jednoty založeny byly na
východě v letech následujících u
sice v roce IWJ v Alornsania V
Y a v roce 1873 v Baltimore
Pak myšlenka sokolská prorazila
si cestu na západ a v roce 1873 za
ložena byla Jednota sokolská v
Ccdar Rapid a po té rychle za se
bou následovala města Omaha
Chicago a Clcveland Dnes nulé
zá se ve Spojených Státech na 10U
sokolských jednot n celkovým po
čtem ělenň 7000 St Louis je te
dy kolébkou ěesko-amerického So
kolství Je to jedna z nejstaršíeh
česko-americkýeh osad a v letech
šedesátých a ještě sedmdesátých
stála v popředí národního ruchu
české Ameriky Cieme-li vzpo
mínky pamětníků na tyto první
začátky myšlenky sokolské ve
Spojených Státech neubráníme se
pohnutí Vidíme že mezi první
mi americkými Čechy přes to že i
nalézali se v mnohem horší
hmotných poměrech nežli nalézá
me se nyní bylo větší nadšeni pro
věc krásnou a ušlechtilou Bvlo
mezi nimi více obětavosti a více
opravdovosti Tato obětavost a o
pravdovost ve větším měřítku
schází nám nyní Jak mnoho ví
ce duto by se vykonati kdyby
chout měli polovinu nadšení na
Sieh prvních xákopníkft jak dale
ko dále bychom byli kdybychom
jejich odka přivedli k platnosti
Je to smutné roajím&nf a nebudí
se ilo řádků kterými má být
vzpomenuto na výxmtmttuti udá
lost~půUtuletl trváni česko ame
rirkého SokoUtví
ITALIK A BALKÁN
Uychlý pustup iuUkéhu vjk
do ůietnl rakoukťhu vibudd lua
énuu {HMortiuat a vojenltl odbor
nici prohUujl U iuUU kampaů
liiamcnali bud pro trtituiuko
ípojt-nee vítií iu'iiíWc tirili n
Vídni iWrlinj J dotHumd tfi-
HiUktt lukuiUtto Němci jak
t to luA ťbtéjl i kalilvtit r
nu di-ÍSlU liejakrhu porubnl
tuho UětM n víťhtHlJ ni-lli
obrátí vj oM na jih a v)llo
bwttcno ntfnlhl tojika a t
" výboj u rřfiwjilu tA na
MiaH toiuo l# t nUUd
správný
hlt udeřila 114 JUkiu%ko ty
-HI# a dm' lida Vuel trudva
imk ui'ka imáurukkMtit-k
Svedla vvuliUottii ttiUittí
livulk ivyvk 4pA a v n
nWk ítrt4u doa vvkuttaU to
vkuii4li dalo Pnat
UUke Ůj4vy milý tUf m
riUd vlit 14 itavUký n4řu4 a
jeho důvěra ve vojenská vůdco a
vládu byla utvrzena ilned v prv
nich dnech m ukázalo ž ílalic
se k válo připravila dokonale
'lato důkladná připravenost povu
žujo Nu v Itálii za záruku vítězství
Značný obdiv způsobil slabý od
por leiiíonských spojenců nu ital
ských hruuicíeh Očekávalo so i
určitost i že Rakušané a Němci ta
hájí hned po prohlášení války
prolínápor aby italské vojsko fin
neseli ůdnéni pomezí zdrželi co nej
více a tak získali dostatek času U
přípravě pro novou kampaů ita
líe k válce připravovala se po 'e
lé mčsíei! n Rakousko a Německo
o všech těchto přípravách byly do
bře zpraveny Očekávalo se žc
obé tyto země budou éelítí nové
mu nebezpečí se stejnou připraví
ností a budou opakovali plány
kampaně proti Kruneií a Rusku
to jest zasadí nepříteli prudkou
ránu nejdříve
Ale Německo neopakovalo ob
vyklé své tuktiky V té době pro
vádélo dvě velké kampaně jednu
na východě a druhou na zápudě u
nemohlo ze žádné této fronty od
volatí příliš mnoho vojska Snad
Německo které již dvakráte za
chránilo Rakušany před Rusy se
rozhodlo nechutí Rakušany če
lili novému nebezpečí nu jihu nu
motny Někteří vojenští odborní
ci mají za to že teufonští spojen
ci mají zcela rozdílný plán kum
páni' proti Itálii a použijí jej po
zdéji Německé a rakouské listy
aspoň mluví sebevědomě a pro
hlašují že "zbývá vyplatili ještě
jednoho nepřítele"
Ale Kvropa nalézá se před otáz
kou: Znamená vstup Itálie do vál
ky jenom jednoho nepřítele Ra
kouska a Německu T t'o učiní ny
ní Rumunsko ftecko a Bulharsko
které jak se má za to jsou pou
tány k 1 tulii tajnými sudou vámi f
Rumunsko nenávidí Rakousko tuk
právě jako Itálie a touží také po
osvobození svých bratří nalézají
cích se pod jhem rakouským Co
učiní ostatní dosud neutrální ze
mě jichž obchod byl téměř úpl
ně zůstaven následkem německé
podmořské války 1
Jistý vynikající francouzský vo
jenský odborník a znutel poměrů
uvažuje o vlivu vstupu Itálie do
války na balkánské národnosti n
praví mezi jiným
"V jistých ohledech Bulharsko
a Rumunsko se vyrovnávají ale
Rumunsko vždy bylo ochotnější
postaviti se po bok spojenců než
li Bulharsko nu strunu Rakouska
a Německa Rumunsko přeje si
získuti onu část Uher která oby
dlena je Kumuuy Kumunsko se o
bává že nebude miti nikdy tuko
vou příležitost k získání těchto ú
zemí jako má nyní Královský
dvůr rumunský je pruský a to je
jedna z hlavních příčin proč Ru
mansko dosud nebojuje po boku
Rusů
"Bulharsko nepřeje si sice žád
ného území rakouského ule činí
si nudě jo na část Th račic která
doposud nalézá se v moci Turků
Turci jsou v přítomné době spo
jeiici Rakouska a Německu a Bul
harsko přirozeně vyhlášením vál
ky Turecku postavilo by se po bok
spojenců Ale Bulharsko více než
Thraeie přeje si Macedonie která
nyní nalézá se částečně v moci
fCecka a částečně Srbska
"Řecko přálo by si získali vý
hody v moři Kyjském i v Malé
Asii Turrk je odvěkým neniíte
A
lem Keltu a v přítomno tiohe je
nad jiné vhodná příležitost niči
ti téměř úplně jeho mue a xutla
čiti jej do Malé Asie trvale Řecký
lid přeje si vilky a rád podílel by
se na dobýváni Bardanell neboť
jedná se tu také i o jeho životní
lájiny Ale řecký král není Re-ki-m
a jeho lurtiiielkrt je Mctrou
německého krále To je příčina
proč Řecko stále odkUdA akro
cení
f i
Ještě před hedáviiciu s mluvi
lo o tom Je Rumunsko jenom tV
ká 114 rtuhoduutl Itálie aby do
války vstoupilo také Kdy! vio
ve nltuot i válka toeii luht a
tUkouiktto j jistou rumunský
premiér poui premiéra SUiolrv
v i depeii v křři probUni le al
"Itahe udeří 14 Ůčetrm splněni
tvých národních tulrU" bud tuo-
c ptMt4li na loorilnl l uulťrtÁlni
ptiuute Rmuutuk4
Nd4vn depvi i Bukurraté o
inAtttdy le kril rVrdjutant olra-
d prohlidc vkjiiko a i viode
fvUU velki ludlxtd Jmi pr4
li o4oátuiU ie v!4da vyjdt4t
♦ xijřh'i a 4 uirtHl tnUti tta
rako války ktorA m4 pftitJati
ptuol nirotlubK tuib Tikl do
ily iprAvjr tom i vvjedoátiitt
m?ti lUtuuiukew )(4kai blo
kwioVnt k b4lKdi4 mkojMO
U int#foaaývk t4rodHU
Rumunská armáda o MM(HM)
mužích je dokonal pro válku při
pravena a bojovala by dobře ne
boř nalézá se v ní mnoho veteránů
z poslední balkánské války Je
dobře vycvičena a ind moderní vy
pravení Rumunsko právě tuk ja
ko Balíc připravilo se pro možné
zakročení dokonali' To znamená
že v píípadé vyhlášení války Ru
munskem Rakousku rumunská
vojska okamžité přehnula by se
přes hraníce a udeřila by na nepří
tele rychle Rakousko bylo by tak
sevřeno nu všech strunách s vý
jimkou hrunie Cech Moravy Slez
ska u Horních Rakous
(Jiitflielmo Kerrcro italský hi
storik je toho náhledu že vstup
Itulie do války bude miti velký
vliv na konečnou porážku Němec
ka Vstupem Itálie do války Ně
mecko bylo ještě více isolováno
Zakročení Itulie puk má i velký
morální vliv neboť svědčí o tom
že celá Kvropa je rozhodnutu u-
činili konce německé hejemonii
Kvropa poznává že hrozilo jí vel
ké nebezpečí se struny Německu
toužícího po světové moci Býva
lý jeho spojenec pouští sc h ním
v zápus To nemůže býti bez vli
vu na národnosti jiné které od
uhájení přítomného konfliktu k
zakročení se chystaly
Itálie až do nedávná byla dveř
mi Německa Německo skrze Itálii
mohlo importovuti nejenom po
traviny ule i střelivo a jiné potře
by Nyní ale tciitonská císařství
jsou obklíčena téměř na všech
strunách Cestu skrze Rumunsko
a Bulharsko není více jistou Ce
stu skrze Holandsko sice zůstává
ule nedostačuje Holandsko ne
chce vésti obchod nu vysokých
mořích pro německou kampaň po
norkami která znamená pro jeho
obchodní lodě velké nebezpečí
Holandské časopisy mluví ostře
iroti Německu Holandská vláda
zaslula vládě německé notu podol
nou oné presidenta Spojených Stá
tů Wilsona neboť několik holuiu
ských občanů zahynulo na parolo
Lusitania Holandské čusopi
sy se taxi : 1 rot cmecKo je
ě t iltb VkV I
nám tuk nevdččno f Proč naše ob
chodní lodě jsou ničeny proč ry
bářské lodě jsou pronásledovány
a proč mand se životy nušich ob
čanňí Snad proto aby Německo
mělo nového nepřítele a mohlo ří
ei: Celý svět je proti námi Ne
můžeme zvíleziti !"
To nasvědčuje tomu že i holand
ské vládě která za všechny svoje
služby Německu sklízí jenom ne
vděk dochází trpělivost Kdyby
i Holandsko strženo bylo do vál
ky puk konec byl by rychlý Ně
inecko obklíčeno na všech stra
nách nemohlo by déle vzdorova
ti Leč i vstupem Itálie do války
naděje Němců na konečné vítěz
siví se značně zmenšily
ITALSKÁ VÁLKA A
AMERICKÝ TRH PRÁCE
Vstup Itálie do války bude mí
ti dalekosáhlý vliv na ekonomické
poměry ve Spojených Státech
První účinek který Spojené Stá
ty ucítí bude na trhu práce Ve
Spojených Státech už doposud ne
jevil se nedostatek pracovních si
pro konání prací hrubých ale ny
ní budou li do zbraně povoláni i
tslšti záložníci nedostatek tako
vý může býti
Ve Spojených Státech nalézá se
více jak 21100000 lid! italského
původu Italové pravidelně stě
huji se do Spojených Států sami
a později povolávají za sebou vo
je rodiny Někteří muži pracuji
ide celé roky a domů vracejí se
al nastřádají si dosti k nakoupení
oi polností anebo tíueid m samo
statného podniku V italských
koloniích ve všech větších městech
řevládajl muži Ženy jsou v meit-
siné celkového počtu italského
obyvatelstva ve Spojených Stá
tech dobře ' provt-itt je itaUkých
áluíuiků Minul udiv tij i iroicii
to ještě v V šit Většina téchte i-
taKkých reserv Ut A bydli v mě
stech při Atlantickém pohře JI
IVU llalski dopiwtid licpovo-
UU tyto ístloiitiky do thratiě ale
lutUe tak u'uuh ca nejdříve Ba
lte bude potMHtvati ku avé katu
pani 4nh svých 4luiuikat juto
uuvité přodlouii lt válka jk
ťk se př4vdťpHlohtu lo jW
udry uposlechne této výévy do
jhreii ttUk4 emigrace nml n4
a o Mioul prolkUšojI ie vétluia
lUUkýib liluiidkii piuilccKU by
této výivy Jejuk itťpraleUtvI i
lUkuoiko je tradiénl Krom toho
utaénwu ůlokvt krAly by i ipUie
pracovití isooěry jkl v tMo tm
v ptitowuě dobl pimjl
Kdvby tiHtfřý 4UUdk tHUpřrl
upoUviuioti výéy do ibraně
nesmít fet e itikd- trilili do vi
vlasti Tato okolnost budí) mnoho
rozhodovali ježto většina Italů po
tom touží aby znovu spatřila vo
jí krásnou vlast Jak svrchu po
věděno většina Italů přijíždí do
léto jterne n nadějí že podaří na
jim během několika let pilné prá
ce uspořit! tolik aby mohli vráti
li se do vlastí a linu žiti Jo-odvi
slejší život
Velká část Italů zaměstnána jo
v dolech anebo ve velkých mě
slech koná práci nádeníckou Bu
dou-lí italští záložníci povoláni do
zbraně přítomný špatný vliv trhu
práce se značně zlepší Následkem
války jisté obory průmyalu ohme
žily práci a dělníků na hrubou
práci jo nadbytek Poptávka po
dělnicích jo malá a následovně je
práce nabízenu za mzdu nižší
Vládní odbor obchodu odhadu
je počet italských reserviatů ve
Spojených Státech nu 500000 a
prohlušilje že většinu jich ochot
ně uposlechla by výzvy do zbra
ně Tento úbytek dělník fi na hru
bou práci byl by ihned pocítěn
Místa italských dělníků odehniv
ších se do války zaplněna byla
by dělníky nyní nalézajícími se
bez zaměstnání a pracovní pomě
ry v různých částech Unie by se
tímto způsobem značně zlepšily
V New Yorku počet Italů ve vo
jenském veku odhaduje se na
lilii 000 Mezi těmito reservisty pa
nuje velké nadšení pro válku a ú
řudovna koiiHiilálu byla by oblé
hána velkými zástupy po uveřej
nění výzvy do zbraně Má se za
to že větší část 500000 italských
záložníků ve Spojených Státech
poslechla by výzvy a odebrala by
se do rodné země
Newyorští knntruktoři kteří
zaměstná vn jí italské dělníky pro
hlašují že nebylo by žádného ne-
lostatku pracovních sil kdyby i-
tulšlí reservisté odebrali se do své
vlasti Jejich místa byla by ry
chle zaplněna ježto v New Yor
ku nalézá se velký počet lidí bez
zaměsiiiHiií Poměry mezi nejchud
šími pracovními třídami by se ná
sledkem toho značně zlepšily
NEŠŤASTNÁ POLSKA!
Válka na východě evropském
mezi armádami rukousko-němci
kými a ruskými odehrává se vý
hradně na polském území a vedla
již ku zničení 200 měst 1400 ko
stelů a škol a 7500 vesnic Ztrá
ty na zničeném majetku v země
dělství a v průmyslové a obchodní
produkci jež byla válkou znstu
vena odhudují so na $2500000
000 V postižených distriktech se
před válkou nalézalo 18000000 o
byvutclů počítaje v to 2000000
židů Všichni tito lidé nesou dů
sledky válečných hrůz
Tyto číslice oznámil Ipnác Jan
Paderewski proslulý polský pia
nista který právě nalézá se ve
Spojených Státech v zájmu Pol
ského pomocného výboru který
snaží se ze všech svých sil utrpení
polského lidu zmírniti V čele to
boto pomocného výboru nalézají
se přední polští muži literáti a u
mělci jichž jména úctou vyšlo
vuje celý svět Paderewski vyda!
minulých dnech provolání kte
ré uveřejněno bylo ve většině vel
kych amerických listů Provolá
ni toto je zajímavé a praví se v
něm mezi jiným :
Přítomná evropská válka je nu
východní frontě výliruduě vedena
na polské půdě Vymazává kaž
dou známku civilisaee ničí obydli
ustosI pole zahrady a lesy a vy
iladovuje a vyhlanuje lidské bv-
totl právě tak jako ívířeetvo
Rozloh tak velká jako státy New
ork a Pensylvanitt bvla sousto
eua Dvě stě měst čtrnáct set
kostelů 4 sedm tisíc pět set vesnic
!vlo uplité uničeno Ztrát v na zni-
éciiriu majetku v íemédéUtvt v
růmysbivé a obchodní produkci
ři vedené do mrtvého hodu dosa
ujf ♦2r0tlMHl
Celkem osmnáct inillioitů lidi
oéílaje v to dva milliuiiy lidů
nepřetržitě trpí brůiami tohoto tri
trantiťkéito a pasu Jenom něco
málo tiVhtu lidi luoldo uch vliti se
lo ihUi která donoud vidtiruji
vetMeůmj velká wlitita téměř
jfdviiAťt miltiain) bctiitocitých Iru
4 ditrk VrukuV4iiů br přUtfvíi
ltťaintii4itýtU délttikú klffi
tvoři vvtalrk alty národ byla vy
hnátu i avých domovů put) iiré
orbě Tulce a tulce skry vtjl
toeai trotkaiui duuuv v UUH a
íriih ?vl e kuíitiky a korou
stroimV
Aby opatřena byU oauLt po
io tnou la obrovskému poétu tř
b ba Jo-ki trýieA je tťtuéř tivtt
éřitířlitá a aby fcvoiiřdéiy bvlv
oby tévk ktlwl dtVol blil tlio
to olrailivyut ulrpctdtu ifUen by)
' uý PoUkr poatuťuý fht
na neutrální půdě v Lauaarina v
Švýcarsku Předsedou tohoto vý
boru je nej véfíí re Žijících yiú
Polsky Jíenryk Síenkiewíez spi
sovatel Jeho éleiiy jsoii lidé kU?
ří všeobecné jsou respektováni a
representují tří součástky alaro
žílné Polsky Všichni jsou však
sjednocení v touze zmírnili utrpe
ní Hvýeli krajanů bez rozdílu po
litické příslušností náboženství a
nebo politického přesvědčení
Ale nu neštěstí pře lo Že nái
výbor je dobře Noranísovárí a má
svoje jcdnutclny v každá částí ze
mě mohlj jenom málo vykonati
ku podpoře celého národa J)o
stalo so nám do rukou jenom po
měrně malých fondů Polsko ne
má ničeho co by dalo ježto je
zničeno a zájem a soucit jiných
zemí soustředěn je na jiné velké
záležitosti
Několik Polských pomocných vý
borů bylo sorfraiiisováuo f této ze
mi ule přes fo že ušlechtilé sna
hy ovládaly srdce organisátorů a
velká hylu obětavost jejích pod
porovatelů prostředky takto se
brané mohou pomoci jenom obnie
zenémii počtu trpících A v Pol
sku nalézají se mil liony rodin bez
mocných hladových nemocných
u pod tíhou osudu klesajících
Před tváří takové pohromy sna
hy jednotlivců musí zůstali nedo
statečnými Jenom veliká vlna lid
ského soucitu může přemoci tak
obrovitou vlnu lidské bídy Jenom
velký osvícený a obětavý národ
může pomoci trpícím a hynoucím
luvům
Nikdo nezná lepe než já oběta
vost ii velkomyslnost amerického
idu Americký I i 1 vždy rychle
a obětavé prospíval všemu co by
lo srdečné a opru vdově A je ně
co opravdovějšího nežli lidská bo
lestí Je něco upřímnějšího nežli
volání o pomoc těch kteří trpí?
Vc jméně křesťanské dobročin
nosti ve jméně lidskosti volám k
americkému lidu Americký ná
rod již mnoho dal válkou postiže
ným národnostem Mozna ze je
již unaven stálým poskytováním
darů Ale přece jsi-ni j íst že ne
bude jediné duše v této ušlechti
lé zemi která by mne odsuzovala
pro tuto prosbu i před tím než
naše žízeň po svobodě bude uko
jena Hejle něco chleba pro polské že
ny a děli! Trochu semena pro
polské zemědělce !
Tak volá jeden z nejoddanějších
synů nešťustné Polsky a doufáme
pevně žo hlas jeho nebude osly
šán Musíme se obdivovali vel
kým polským předákům u jakou
obětavostí chopili se práci pomoc
né V mnohém mohli by nám slou
žiti za vzor Mnohému mohli by
chom se naučiti od těchto věrných
synů sbrutřeného národa
Máme ve svém středu málo tak
obětavých lidí jako národ polský
Jejich práce- ve prospěch nešťast
ných jejich bratři a sester ve pro
spěch znovu zmírající Polsky mě
la by v nas buditi nejenom úctu
ule i touhu ubychom se jim v obě
tavosti vyrovnali abychom Rtcj
ným způsobem snažili se rozplu-
meniti lhostejná srdce ku konání
povinnosti k národu a vlasti
Národ náš trpí právě tak jako
národ polský Vlast naše iiee do
posud byla ušetřenu válečních
hrůz přes naše vísky a města do
posud nevedl války krok ale kdo
nám za lo ručí že nebude tomu
tak v budoucnosti Národ náš v
těchto velkých dějinných chví
tich trpi strašlivě Nejliší síla
národa mludi mužové v plné íl
životni krvácejí pro cizí rájniy a
Jejich rodiny doma trpi důsledkv
války
Kletba ílých éiuú habsburské
vlády liese ovoce Nb jii nemůže
naehráuili habsburskou monarchii
tuto stavbu na hliněných nohách
jt4 v relistvosti udržovala se je
nom násilnými činy Na troskách
této řiše povstanou říše luvé a liv
me se naději že také národu iut
šému viejdou červánky lepších
lul červánky národní evobody
pamatujme i tu avobodu
mkdi nepřiuč nám na třibruéia
taliu rdinatujm le nepřijde
h-4 našeho píiéinéhl Rada u
p%ien iaodi luli vydává Um
Vé ŽiVotV 4 fetuik tltt-li'i
pl přúil iiaš hu n4mU yůu
neme ko všemu tonm lhotejtilt
s?' nám ro4WUlil priel Uk k b
é inptNlutt u liaie otobid tfpid
r 4 in sh Herna luitřímll JT4
stavme au a přemýšlejme I 8 v oř
iustt j tfrba V tlvltto lil
ýcH fkvIlíVH a a ttl ubét4vtMi a
vrlkoayliHvti tKtdnl riiHtř
létu diUeJilé dobi luotiuie ttevKati
tranou ib jmk vlcHuy kh
Ky naiuH upftmuývH pracovníků '
yim H4 práittuo