!— -
Htraot I
VOKÍU)K DXV 2 (MIVXA 191-V
POKROK
PUHUSHIMJ CO
vdivá
rOKBOK ZÁVAL V
uiíítuí v14bl
Hi-bulr nařknou pro Cilfii wkrna
Nb v# Wilwn Kn pru Ut K
lil v Oilar J(til In pro utit
lowu v ht I'aul ii Míili Miku
pro itAt Minnesotu a v TutJttJI H i'
pro lkty Hiii tli Nortb Hukotu
řfdplati4:
I'ro Mojiié HlAty l'to Knlu
♦íiOU lni Kvrojr 2Jiy rnt
'lkkj puřtil iljti pomoci p
biiiiicli puukázok (MutiX Ord")
prMnli li iuuk4tik (Eipram Mony
OrtUri) bankovnďb poukfUek (JUnk
Irft) miioIjo v rK'troviii dopi
OxoauiuJt-li vé přthviol uiUj
t Urnu i novou a) ru
Uofihc I kruhů ftanáhtva ocbotbA
uvtejnluta Vml býti iluio paaiiA
b úinyilii tiíkolio oobn poikoďíti
podepsány plným Jinénam ř jii i4
byti reilakrl utajeno aotbo f dupl
rn o vařajnAno
- mnout
' Německa došly "neúřední"
návrhy aby záležitost Lusitanie
jakož i ostatnj rozpory mezi vlá
dou Sjtojených Států a říšskou
vládou německou předloženy byly
k arbitraci Tento návrh učiněn
byl aniž by byly uváženy tyto
rozjory Předložití jakoukoliv o
tázku k arbitraci aatnená že je
dna strana uznává omyl Spojené
Státy ale nedopustily ho žádného
omylu když důrazné žádaly svo
body moří a respektování práv
amerických občanů a ochranu je
jich životů a majetku Mude-li
nutno rozluštiti otázku náhrady
pak bude možno použiti arhitra
ce Ku příkladu záležitost ná
hrady za usmrcení Leona 0 Tra
Hhera múze býti předložena k ta
kovému Koudu což platí i o náhra
dách za ostatní zničené americké
životy a potopené americké lodč
Ale jiných rozjmrň nelze předlo
žití k arbitraci Německo jiiko je
dna z mocností které podepsaly
dohodu o mezinárodních právech
na moři musí bezpodmínečné li
dnatí oprávněnost [tožadiivků Spo
jených Států Jedinou otázkou
j: iWidc Německo dodržovat i tu
to Rmlouvu? Jenom na tuto otáz
ku 7a odpoveděti Žádná jiná ná
rodnost nemůže odpovídali za Xě
mmecko Z toho důvotlu není tu ni
čeho co by mohlo býti předloženo
k arbitraci
Rakouské časopisy pojednáva
jíce o žádosti SjMjených Státu v)
zastavení podmořské války pro
hlašují žc kdyby ponorky uzná
ny byly za nepřípustné ve vedeni
války za takové uznány musely
by býti i vzducholodě jichž uží
vají všechny válčící národnosti
Náhled tento je do jisté míry
uprávný Vzducholodí ničí tak
mnoho nevinných životů jako po
norky Jak z podrobné anglické
zprávy o nájezdech německých
vzducholodí na anglické pobřeží
vychází na jevo zničeno bylo ví
ce životů žen a dčti nežli mužů
Ale nutno uvážiti že upotřebení
Ionorných člunů je pevné vyzná
čeno Tyto nebyly určeny k niče
mu jinému než ku poškozování
vábWiých lodi nepřítele V zdu
eholodj a aerophinů dle původní-
ho určení mélo býti používáno k
práci výívédné Ale od zahájení
války bylo jich používáno k úto
kům im neoevnčiwi menta a k ter
rorisování lidu 1'onotky byly
tdány proti neozbrojetiýiu obehod
níeh lotllut právé jako proti )lim
válečným Je jiní o íe ponurek i
aeroplanů bylti v nyuéjáí válců
Kneuíito lUide jité ákolem tfeh
kteří budou pcicoviitt ua piisti
luťituárotlní mulouvé tiby ubiueii
li čiunt HMMtek i vílitfliti!H
na jich půvtMtnt určeni
1'an anieríi ký koiiyrru který
uhromiidi v piUtlm uieUJel v
WéJibintftonA budu jdniu I nej
dAlelUíjilt h !KruMiiíď'id íántup
jh ameriek ýeh republik J4
k4 kdy kwh v n padá SHjenyrh
řf Alft 1'VI4 I U!mU 114
druh ktrn4 AtUntiku dmbjí t
HaU brutuiMčnl iťt-U rvdi!ný
tiá w jrdv drhilťh S%étv
V4 vilku p4niHU jtlnl iurtkvt u
tom I tř!č nbt biftbd fuin3
nt pjrtd SoniltiUntt je ! j!e
li Hkrim jtfvwprtUf jiinWH
M init jeď4 bud 14
fuuueiek fnkl #Hi Tí
imA j4# ftyíU pdni iuiUy
tymi ltttÍMÍ lr4líL'ttl HIM
}kM4 flttavftli ourttul tfvditti
jdio Bnieríekých zemí % uíchž v
múiubmtí Uíiy Jib americké
iiiiíí jsou nuceny uvužovatí o iut
vé ochranA nvých obcboliíeli a fi
naičníeli zájmu a tu je pirozeno
že Mlilížejí ku HjMjeiiým Státům
iiejvčUÍnu kofiNiimcMu právé tak
juko vyrabíteli mezí americkými
fá!y jiiko jediné zemí která
takovou oehrami mňže pokyt
nouti Hude tedy uéjnéii pokn
aby obehodnf a finanční vztahy
lnei SoijHtátiin h jíllllllí lepublí
kalní se ylepiily a Upevnily což
bude výliotlnó ro všechny ameri
cké zelné Setká lí se tento kolt
gre se zdarem a budou li pří juty
plány ku budoucí spoluprácí buď
tu uéínčn nový a rázný krok k u
skuteénční pravidla "Amerika
pro Američany"
Japonské požadavky byly Čínou
přijaly a Japonsko stává se nyní
loilliniljíeím činitelem V liebehké
říši Jti poiinko použilo vb'slu
eliVlle K IJSKUieeiieul iiaviielio Hltil
i'ii f t t i
Vytlačit i z Cíny všechny cizí vli
Vy a téžití Z příležitostí které
( íné se vyskytují Doposud z nich
těžily jenom evropské mocnosti
'Neznamená to že Japonsko chci
se pokusní nenutí z ( tny vassa-
la laponsko tieni ani seliopno
tak uéiniti Jedná se mu jenom
to aby rozšířilo svůj vliv na Vý
chodě Znalci pomčrú tvrdí žt
toto získání vlivu v Cíué stalo s
na ueet Anglie a ze Anglii to ne
může býti lhostejno Anglie ovšem
v přítomné době vzhledem k vlast
ním nesnázím nemohla činit i pře
kaek Janoušku ale tennto
těma zeměmi jistě dojde k roz
porum Mnlouva unglicko-japon
ská která nebyla ostatně mnoho
po chuti viidčíni anglickým stál
níkům nebyla nutností Anglie ji
spíše učinila k vůli svému pohodli
Kdyby došlo k napjetí mezí Anglií
a JaMinskein Japonsko bylo by
nuceno udržovat přátcLké styky
se Spojenými Státy Mikadova
říše není tak jistou v mezinárodní
lolitice aby mohla se obejiti bez
přítele To je jedna z příčin proč
Spojené Státy nesnažily se ohme-
ziti japonskou aggressivní činnost
( lne
Kozkaz anglické vlády aby vši
hni cizinci z nepřátelských státu
ve vojenském veku byli internová
ni a jich ženy a dítky vyjwtvézeny
ze země nenj ničím novým v svě
tové historii V roce ]K"0 vypo
věděla francouzská vláda všechny
Němce ze svého území V roce
1 8ÍÍ7 nařídilo Turecko aby všichni
fjekové opustili zemi v patnácti
lnech Jiho africké republiky za
války v letech 1 Síl!) — 1 !i2 vypo
věděly všechny britské příslušní
ky IVávo svrchovaného státu in-
ternovuti aneho vypověděn pří
slušníky nepřátelského státu je
nesporné Spojené Státy dle zá
kona z ti července 17ÍM mohou
v případě vyhlášení války odstra
niti všechny příslušníky států ne
přátelských ale tito dle zákona ze
dne li července 112 mohou pro
dat i majetek a připravit i k odstě
hování všechny přenosné předmě
ty Tento zákon byl přijat jako
ochrana proti cizím živlům které
jsou llebezečny této Zemi a jest
v platnosti i v době míru
Válka hromadí obrovité dluhy
na jednotlivé země evropské tak
rychle že lidská mysl nen( uchop
ím ani uvědomiti si význam veli
kých číslic které vystupuji du
billionft Ti kteří vypovídají vál
ku netrpí tímto zločinem proti
eivilisaei tak jako jejich poddá
ni kteří dříve anebo později musí
zaplatili obrovitou cenu války —
ied píítomuou válkou všechny
ťVnwké emň těžce Hesly bieiun
no dluhů ponechaných jim a dii
véjiich áUčuýeh dobrodnutlvt
íd po ukončení nynější války to
to bí lin uti bude ti iuátobiiéno a
íétviuávJniétto Hude li válka tr
s další rok Kvropa ittusj čehti
bankrotu a spoj oé tiím bi A uie
i praeujb dmi vnitvaiui Hudou
tukviv poměry juko b ly ve Vran
cii strašlivá bída která vyvoUU
revoluci teji brůiiovUdou IJ
tlucií i hladu jsotl hrolAj4i lir i
jkík4iv jiné potiívadl Ud v
tiich ssiuají t (kUuMlUnjt a
-tuufibjt Itiitone iú u-1 i b)
Iv tu jiittm řoluee vyvoUué
b!td-iit bklMt kter tkaly m
i iVhťin Uevoluee vyvoUuě i
Ir4!y nuilly vidí dtkinUh ů
Vkw ptoidl ¥ ni"h Hvbílti
sHunlIétiodti ytrvbiti j'i i
4kltuí pintodnkvni fcUřn tt
bit T nrn4 i budoucí r
jeksg Uujl klPttl v krjt
iú k u kteryud pAsMu pbwl
žití prírak hladu v ž&láíich kam
ríu bylí ti kdož odvážili ne
promluvili ulov upravrdlívého
soudu na bojištích kdo krev te
če proudem Nepokojcnot mat
ka revoluce zvedá se prachu n
bojištb b a z dýmu požáru Líd
oúranéjj než kdykoliv jindy bu
de žádali o nápravu poměrů k vu
li iierozi iiýiii generacím A tento
hla j léto válce bud hroznější
xmévadž zachvívau bude fríiiy
Již dnen dluh evropských zemi dle
hlavy je +110 Po válet? hud
nejméně f'Jk což je vjee nežli vél
šina dělníku vydělá za rok Tu
ková břemena musí přirozené vy
volatí nespokojeními m lid evrop
ský bude nucen volili mezí otru
civím a revolucí l'ro co se roz
hodnwf
NĚMECKÉ VEftEJNÉ MÍNĚNÍ
Něloecké Veřejné mínění je Ve
líce niéliivé V posledních dliccl
došly z Néiiircka zprávy že to i
nepřátelstvím Němeit vůči Spoje
nýtu Státům není tak zlé a ž
vlastně říšská vláda německá ne
vyhledává žádných sporů s vládou
americkou Německé časopisy
říši ale doposud chovají se nepřá
telsky ku Spojeným Státům Ně
které ve svých [troje veidi se umír
nily ale jiné doposud tndvls
s hoiiy zbavili se prot í -americké
IřeStivky Ale hlasy těchto časopi
mí nejsou brány vážně Némeeká
vláda iiiohbi by změnili jejich tou
kdyby cítila toho potřebu přes
noc
To bylo ukázáno při zahájení
přítomné války kdy německé vi
lejně míněni nevědělo proti komu
vlastní má běsnit Huský med věr
který sekl svojí tlapou dříve mv
se Němci vzpamatovali z překva
pellí islnesl l(t liejdííve l'o celé
týdny německé časopisy byly plny
útoků na Kuskoa prohlašovaly ž
jeiliiie carská vlaIa zavinila tuto
obrovitou válku Ale vládě tié
lllecké tojednou hodilo Se lépe
v rhnout i zodpovědnost za velký
konflikt na Anglii A stanovisko
časopisů německých změnilo se
přes noe Na Iťusko přestala se
kydati hana a kampaň nenávisti k
Anglii byla zahájena Tato kam
pan jtokračovala utěšeně a neruše
ně po tiěkolík měsíců
Ale německé vládě pojednou se
zazdálo že SjMijené Státy vlastně
nadržují spojencům ježto prodá
vají jitu střelivo Německo má
oosti továren aby [totřebné střeli
vo mohlo si vyrobit i doma a proto
válku může vésli tak dlouho po
kud bude mu libo Ale spojenci v
prvních chvílích války střeliva ne
měli dostatek Americké střelivo
nalézalo se v trhu Spojenci pou
žili příležitosti a nakupovali A-
Němci počali najednou prnhla-
šovati že Spojené Státy tím že
prodávají spojencům střelivo
prodlužují válku A začali tlou -
i na buben lidskosti 1'okrytectví
ejieh volání bylo jasné jako den
Kampaň proti vývozu zbraní a
střeliva z Ametikv bvlv zatažena
ale i ua pudu Spojených Států a
nť-kteří lidé jako hejlové sedli na
čerstvou vějičku Praví se že
Němci věnovali milliony na tuto
kampaň ale skončila hanebným
iaskem Veřejnost americká brzy
prohlédla tuto léčku a dalších po
kusů německých o probuzeni ne
souhlasu s vývozem braní a stře
liva si nevšímala
A tak vládu německá nařídila
aby německý tisk promluvil avé
slovo Německý tisk potřeboval
změny jako soli ježto pieň nená
visti k Anglii začínala sevedňo
vat a chytil se lačné nové kosti
A tak eahájena byla kumpán ne
návisti ku Spojeným Stalinu v
které Vťiielc se pokťučovulo už Jo
Uugedio IumUiiÍc A jistým ča
-upisuiu nevadí um krte v wt
o lelt liteii Spojeními Mát v a Né
loeekelli ovtlá následkem této
promyšlené vnady iievtunveli hdl
na nuiii a iall neruš ně d-il Ně
ttoiko toituito iúdiil bv tU mu
hlu Ueilttti piítlí Velice nehte
kdyby píiputtilii pravdu pro
dej brmd tiliv Amerikou
liji tn Ňiu tu oi žádným jsmiše
ním uo n ninlii!io práva
Něloecké vetejio inítiéni tteiuu
{ iiénu t ké via Iťt čuiitt liikoii jda
V u ém t k4 vbid Je rvipduj
dle vé jHilieby Vyvwlďvá j k V -
loltv s utlimul umele m tstká u
oté! vyvolaU topianllv ku
Spojtyiii Státům Nmeek U
dl praViidellIii bývá d bfe tiifor-
litována v%iw ale v líc kpatiti
bvU informuváita (im to kia ve
fejtiém mtioHii Nv ní teprve Ví
hil l jt V ti eo byUi v Num
i kv) }MiHnii
Německo iié)o za to ín nit má
ctvj v Sjsjeiýclt Státech j tak
vyvinuto U nrAU v itáhledech
můj- vyvolali í občanskou válku
Němečtí záatujs-í vi Spojených
Hiátech v lomlo ohledu kotialí
špatně svoji tovíniot NepovCdA
li své vládě pravdu Nepoví dělí jí
že veškeré osobní rozpory jdou
l ranou jedná li e o čest národní
vlajky kterou milují všichni alej
ně af hlásí nc ku straně jakékoliv
Ameriekv lid stál jako jeden muž
a presidentem W ilsoiiem když
pronesl ulovo sirn vedlívého jtrole
Mu Prohlásil otevřené Že presí
defilova zásaJa je jeho zásaiou u
tresídentova nota jeho notou NA
iiiečií zástujtej chtěli honem nahni-
dití lo co dříve zanedbalí a uvě
domili svoji vládu že skutečné a
merický lid bez rozdílu stojí za
svým presidentem
Tato okolnost více než cokoliv
jiného nutí Němce k povolnosti
Němci již nyní "doufají" že zále
zitost mezi vládou naší a vládou
německou bude vyřízena k oba
polně sjtokojeuosti a bez jakého
koliv jtorusovaní přátelských vzta
hů Veřejné mínění národa kt
ře se dá měnili dle libostí nemá
žádné váhy ale hlas JUOOOOOW
občanů znamená všechno a budou
cí vztahy mezi Spojenými Státy a
Německem soéjvali budou hlavně
na schopnosti lierlína uziiaiuena-
li co to vlastně znamená
NASE národní obrana
Spojené Státy v přítomné době
ve své armádě a válečném bsTstvu
mají lepší národní ochranu než
kdykoliv jindy v historii db- ná
hledů vládních úředníků ve Wash
íngtonč Naše válečné loďstvu j(
nyní lepší než kdykoliv před tím
S'í li I kát II I í liuli''ú Mi iitmí ♦ o b t
uoi' r lij Ml l (ri-
epším Hlavu finaiiéníni než za mi
nulých krisí V případě iiutnoNti
Sliolen' SI li Iv lnuli i lii velniil
vat i v šesti měsících armádu o
VHfkX mužích a ve třech náslc-
dujících měsících nová armáda o
(H)(KH) mužích mohla by býti po
stavenu do nole
Přítomný stav armády není sice
takový aby [dně uspokojil ale
země je připravena jej zlepšili v
každé době Po několik měsíců
Kvropa byla výhradně odkázána
na Ameriku v potřebách svého
střeliva To přinutilo zemi do při
pravenosti jaká nikdy před tím
nebyla zaznamenána l!c náhle
du armádních důstojníků dosta
tek válečných jsitřcb mohl by bý
ti připraven před provedením mo-
bilisace což je zcela něco jiného
než při vypuknut} španělsko a
merické válkv v roce H'I8
Organisace válečného odboru
psl sekretářem Harrisonem je do
brá V přítomné době máme tři
livise pravidelné armády jež ma
jí celkem MOIMK) mužů Plány pro
zíízení étvrté divise jsou přípravě
iiy a zvýšení pravidelné armády
na IVIoiH) až 'JiKilHki mužů mohlo
y býti uskutečněno ihned Na to
následovalo liv shromail ováni
ivaiiáet i dobrovolniekých divisí v
elé zemi
Země naše rozdělena byla na
ivanáct divisí na základe síly
statní milice !e přítomného zá
kona členové státní milice měli by
ovin pinenosi k zaraženi no
f - - í i -: i f i
uavidelné ariinVdy Většina těch
to organisael jak se má za to
vstoupila by do pravidelné aruiá
dy hromadně Mezery v těchto
šestnácti divisich vyplněny byly
by ib ďiovolníkv z řad občan
skveh tak že bv poměrné rvehle
získána bv la unnáda o'ixmmhi nut
ileh
cviciii{ teto pi v ni armády
jak islhadujl ai-iuúdnt důstojnici
v vadovalo by š st měsíců V t
ie době ale pislobité sdítá armáda
0 'iiniikHt iimžieh mohla by býti
shromážděna a její výcvik mohl
l-y zahájí u býti současně V náslc
ilujíclclt třech inřIeíei íkáni
bvla by tedy nová armáda óm
tuuíih tak l během devíti
měsíců mohli bychom miti v poli
dvanli ti t tlivisl v nichl naléhá
b bv se t(l' miiíů
I teditici liánou ního i1!h u pro
1 líišují ie ti litn in bor IUIihIoI o
Irány je lépe piiptdvm ptu vál
ku lícili kdvkuliv 'íid tím ve vé
historii Kwldý tirdonUIck V Itá
mol nim islbiru vyjimaje křiiul
ků mohl by býti opraven % mce
biu mííci Nedostatrk mrk
tuobt by bvti vyrovnán v třwh
mi'b jeh Ncjvélií obtííí bb by
tUkatl thwUUk mhopnýelt ntuiů
lifjrliau pru válečná bt U
pru )ihA oiitiii'ii# i4ibovivet
V dobž obuid Věř Crvt#tt v
Meliku tUd tta třsm #itd h
dostatek lodí trnsjortních V
pípadA války u Sdíii-vUint všech
némekých Mí která jsou nyní
ínteniovány v amerických příata
víštfch mohlo by býti použito —
Většina těchto bslj jo atavéna
lak ž mohou nich býti utvoře
ny pomoené JodA a ničitelé ob
chisliíeh bsll Z těchto lodí -dno
tlaly by m zřídili Jolé vý
zvědné a pomocné kterých má n
e lo-futvo nedostatek
ITALSKÉ TOUHY
1'pliiá kontrola Adriatického
more je jednou z hlavních tužeb I
lalíc a lato touha je jednou z pií
čin proé Jtalíe rozloslla se pro
branné zakročení V době vyjed
iiávánf mizí Hakouskem a Itálií
ilrategové rakouští a němečtí
ptacovali na plánech kampaní a
uvažovali kde bylo by možno udc
i ili nejúčinněji a nejjistěji
Itálie je dosti silnou aby zara
zila poslup i značné silné armády
rakouské na severních hranících
O tom není sporu Ale není tak
jisto může Ji Itálie provést! blo-
kádu ůžiu Olrantských a tuk zne
možniti dopravu silných tsblílň ra
koňského vojska [to Adríatiku na
některé vhodné místo m1 Itenát
kami Nebezpečí v pád u rakouského do '
krajin v okol Prindisi anebo Ta- j
runto přinutilo by Itálii aby po- i
slula éást své w-verní armády v ta-
lo místa Tím ovšem vítězství i-
lidských armád na severu nebylo
iy tak jistě Rakousko v přitom-
ne iioiic míi velnu silné valeenc
loďstvo Toto loďstvo nalézá se v
přítomné době v Pulji a války se
losud ani nesúéiistnilo tak že je
v laslně neporušené
Itálie v jtoKleilních letech věno
vala také velkou pozornost zbudo
vání dobrého válečného loďstva a
její snaha po zlepšení loďstva by-
a sledována v Iťakoiisku se smíše
nými pH'ity lední v Itálii vi
děli svého spojence druzí ale hu-
loiieího nepřítele Itálie nemá
tak výhodného jtobřeží pro opera-
torpédových bslie jako Rakou
sko pobřeží Italmacie poskytuji
výhodné krvtv pro bsTstvo tohoto
Iruhii Na itobřeží italském není
takových přirozených krytů
Ilalskv generální štáb uvažoval
ui : i ii
vojska na italské jtobřeží a učinil
patření aby mu mohlo býti za-
iráněno Velká síla italského voj
ska shromážděna je na všech dů-
ežitých místech na pobřeží a lía-
kušunům sotva jmdařilo by se více
než [nl krytem děl válečných lo-
lí vysaditi vojsko
Italské hranice na severu jsou
bráněny pevnostmi opatřenými
ély nejnovějšího typu Kromě
těchto trvalých opevněni znzena
tyla ojH-vnéní dočasná jež jsou
'elrni silná Italové v kampani na
Miuší mají větší naději na vítčzstvj
než v kampani na moři Italské
mu loďstVII SOtVa bllde UKtei kil
pomoci pí ispcti Anglie a V ranete
jezlo obe země jsou nuceny udržo
vali svoje loďstvo v ohrožených
místech V severním moři nalézá
silllé spojenecké loďstvo kleté
připraveno veliti možnému ůlo
ku loďstva německého
Poj o kontrolu more Adriatické
Im Vedell bude z toho důvodu je
nom mezí Itali! a liakouskem a o
říkávána je iiámoíiij bitva jaká
doposud nebyla zaznamenaná v
historii přítomné války
MINULÁ VÁLKA
RAKOUSKA S ITAUÍ
Piisiidiií válka iiiei Utkouikem
11 Halij bvla v roce I kdy Ita
lit- obnovila svoje pokusv aby i
skala Itetiátky llva roky před
lilii líiikotisko spojilo n Pi uskem
a jun tni iičmeekýiui státy fthy
llielišllo (tálisko tt oloupilo je o
liéhtt té prov incie ale sr O
SeldesW ig I lolsteinsko Vedl lva
kmixko k váb e PrUkeoi v ro e
I slili To pktlo Italu piibii
tost ttby tibsitdila lít tiálky líaku
saně byli nuceni bnjuvali na e
viru a Němci a nt jdiu It ly
Jíinl iirmádti rakouská j i na
b abv i v t t littii aieiknUi te
Albínu bojovala h haly Ůiimiič
PmiIv Italy klete vedl Viktor
riualii l ii Cilstiuny a iihud v je
i stmeit Nevinil rakouskti ar
ttiiUU tvlv však Miiiiin n LU
v u u Královi ho ítrad # a et sta
o VldltA b U oli Vřili Kraitti
ll k JlWM ( {St té pil puot tt lil tút
sWi frneoikrmu králi Nupole
onu Tivtluiu a JáiUt jej aby suit
Id si piltiičlt Itálii k Uirlt( %
paritiilhii mltu aby jtirvl ař
tnhin fitoida ť vlebrati ua bojí
ÉrtA aevrmí
llalie í iVuska nun iyf oho
lny pít jmout í dobrá aluŽb tiaf
honový v záležitosti míru ale I
lulíe rozhodiA odepřela jediatí
samostalné a uzavřití mír cp
rální Pokračovala tudíž ve válce
Kakouský admirál Tcgetlhoff po
razil italské loďstvo dne 21) čer
vence IhMÍ ncdiibko iwtro v a
Líssa ii Dalmácie Na severu Pru
sově zahájili svůj pochod na Ví
deň František Josef seznal Že
nezbývá nic jiného než uzavřití
mír JJnc 'H spim uzavřen byí
mír h Pruskem a dne :) října s I
talií Výsledkem toho bylo přepu
štční lnátek Itálii prostředni
ci vítu Francie
Čá území které nyní llalie
přeje sí ZÍskatí bylo postoupen'
liakousku Francií v roce iTI -
Na kongresu vídeňském v r
dostalo se Kikousku Lomiianltka
a Menátek V roce JsVI iietřátc!
ské úmysly Franeje a Sardinie
proti rakouským državám v Itálii
vedly k válce jejíž důsledkem
byla porážka líakonska a toto by
lo nuceno přepustili Sardinii Mi
lán a část ÍAUfibardie To pak ve
dlo ku konečnému
Rakouskem a Itálií
zapasu mezi
v roce I sliti
ČESKÁ AMERIKA PfiED TŘI
CETI LÉTY
V Chicagu založen byl abor Ce
ská osada' jenž obral mi za ucel o
sazovati krajany na vládních #
zemcích
V Chicagu provedena byla pě
veckýni sborem Lumír ojnretta
"V studni" P Z přináší posu
dek o provedeni z chicagské Svor
nosti která připomíná že jit to
první provedení české osrctty v
této zemi a vyzývá k spojení pě
veckých sil aby ploluié [salniky
i v budoucnosti mohly býti usku
teénčiiy
"Smutné" [tiše Pokrok Zápa
du "máme v Americe přea 200
000 (''echů asi 50000 českých ro
din V každé rodině je jedno 11
m bo více dílek tedy [tří nejmen
šíiii t (( K dítek Máme tu nčko
lik denních a asi 50 nedělních
T11 Které navautvujo
dojista 500Í) dítek vsakjcdiny
časopis pro (iit icy iTeaiuKa haoi
ská který stojí jediný dollar roč
ně nemá ani tisíc islběratclů!
Jest to možné?" A jakož bylo
před třiceti lety tak tomu í! až
doposud Nůše Svobodná Škola
netěší se takové přízni jaké by se
tčšiti měla Nepolepšili jsme se
mnoho od těch dob
Pokrok Západu zmiňuje se o
divadelní lodi která má vyplouti
z New Yorku dne 11 května
1mh'i n řmlou výletníků kteří vy
praví se k návštěvě matičky Pra
hy a hlavně Národního divadla
Píše jak v Cechách se již těší 11a
tuto návštěvu a vyzývá k sbír
bám na Matici Školskou Ame
rická výprava použije k přeplavu
přes moře lodi West (thalia patřící
Americko - luuuhurské ILnii K
yprávé připojen je dopis který
starosta královského hlavního
města Prahy )r Černý ohlul
př lirav nťuiu výboru a v němž
sděluje jaké přípravy byly uči
nčny k uvítání vzácných hostí z
dálných krajů 1 ly lu to tehdy ra
dostná výprava plná vzrušuji
eieb okamžiků Praha jásala a
radovala se 1 hosti ncs v Pra
ze panuje nálada jiná daleko
smutnější hude jistě zajimavo
čisti vzpomínky na tuto výpra
vu nyní kdy poměry se tsk mač
ně ymétiilv
P Z Stléluje j(e piaHl! tVellů
amerických který am-cháii bude
na památku návštěvy amerických
Cechů v Praze v zemském museu
v Cechách je jii dohotoven a prá
ce j na tifiit velmi pěkná Na
jedné straně j vvšU sttíhmý lev
a kol něho léi stiibrnii vyšita
jsott slov H "Nu památku VletU
Cechů amerických k Národnímu
divadlu v roku lsv"i" rtihá
struiuv j aihiriikA a v modrém
poli llilluo ktiiblUVth hvéíd je
v všita americká oilee mm-n
i kým iiiakťiu Piiiptr ten má ee
iiy fNiii a bude tu Vt lutí pikliá u
potidhka na tut h4ltd udá
il H4 v v h-t tVeliů ano ru kýeh
do Uté slasti Prapor titttu jk
odčluje OttAv slovník luuvtií rt#
bvt ubwin du initskihu mu'
tivbii včnoviu Nármtttlntti diva
dlU kterA jej jitkii jidiut Irt kV-ýrU
Hej lrb i tntéjšli h pni4ud d
tud chov i
í