Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 2, 1915)
1'OKftOK DKK 2 CmVHA Jir Btrtn 7 BÍLÉ R02E Vladimír MU Hjl KvolAn i irnmvry N vilku fhdy jVAlA nikdo mil tm pomyidíl Vyprovodili lio idi ni druží ropoviduni ii vi-wlí j ko ly ilo o njnký výlrt Mali whIM 'ku Nflt vyatoupilu mí nu alu put ko vagonu a připnula mu tm pr kil velkou bílou rfií A zutím hc už domů imvrulíl munvrii poukli jo přímo na hru nice Uďv zutím dávno už zviidlu JI MllflIOll IIONÍI ji% V IlUprMlí kilpHI' JJylu Míilm u Jz:n(čnidu ii lm-t HurifUMii i Odritiu u když l ž l ru něn nu fíputj Sultán ti-pf provl lila v tipli) joho krvi ]$yl runčti t'žcc Aíú iiciriy h! í - li ft vydrží truriuport do twmoir nice NuMiklou krví uniformu íiÍí- kdc uhodili i m ruží Jlon-fku Hf ntupňovulit Hlava tnu liořilu mozek nepracoval Vy kclile riy olinin yUMrptiily néeo zmatetiého u neHroiiníiteliiélio ~ Ležel h přivřenýma oéíma netečný k okolf i nt-onúm je ne trliuťií ne hty % Míkelio openiénílio atolu Hyl v pokoji kúiii mnul proto aliy jeho nmírAní neiiNtriinilo dru hých nuiěnýeli féV zemře védéli VHiehni Možnň že lo vřdél i on Ale kdy ne ho ptali mají li jih )mati jeho rodičům neehtél Dveře He otevřely SeHtra Bok danku tak jí všichni říkali mla dičku n ntydlivíi veftlu tifin po Spi tkueh do pokoje a ne zatajeným dechem uklonila se nad postelí — Tuřtil její přítomtnmt ale neotevřel oéí Mál w e Ke poleki a ode jde a že mu přehne ten milý do jem jenž nc do zmocnil Ucítil víitii růže a hylo mu tak nějak teploučko i příjemní"' jako tehdy když mu malá Neda Šeptala na li Ad růži : — Ař He nám vrátíš domů zdráv i m tou růží ! Ilinídunku mu proměnila ohklad na hlavě Hyl hy ji rád zadržel ale měl nice jako svázané Vzdá- Módní svět tím Jm má m& ml ' %x 1330-1320 — Sáty pro dámy — Zivňtk l't:tf - Ktřih v li velko ► těch : tl :iti li 4J u II pulce míry přen pta Sukně Mt ~ stiiit v l vclkilech : 'JTJ im -s ÍO a l'J pulce míry v panu Vt nHtiil'i :i yardy ! pulcové lát ky nu wuiNt a :V yutdu H uleo~ vé látky nu "liU ro" u ukni pru velkt :t(i pulcii Sukně pri dole nim okraji měií asi yaiilu To 10 jtou dva rodilně druhy 4 nichi kaidv tůii o lě tojí l"'' 1327 — Pttnuké tuty obratitel ryiu Umcem Stitli v i wlko i vh ! m :í ii u U pul Hliiy 'hi pr-vt Vviuduj' ' iudu II p4leové látky nu wlkowt ió puUni Sukně při dolittím o krajt měil at V k yurdu ioi3 — ivít ty iHaiivk"u Stuh l V lkitvt U % 10 (l 11 řktY #M'Hhl i' v r !u ti mU- l kv i t v!kwl Ua lim Divil i Uv ku teťb- Stiils v i v SkKUvl l l r4 iV V Uiji "F ih p!cuc I k n lk tem i Ut )h t iMt Hn řkáeh Hnul w hou TvAíí j"ho dotkly M zvlhlé Matky rřjže J''ž ležela tlil zrosené podušce I 'chopil ji vy hol Ion dlahou luknu a přitiskl k vyprahlým rtíun jež se žínívé vpily do vonných listů Wůže hyla velík A hílá v plném rozkvětu jako ona jíž mu dala iiialíékA Neda Když přišly se stry jež ho opatrovaly daly mu ji do sklenice a (umluvily nu ži dli k pont clí Ležel a dívul se na ní celý den a zapomínal na holesti Ležel ti se jak malé dítě a vzximínul na domov Oci mu radostně zuřily — Duch je vám lépef No vždyť se vy hrzo uzdruvíte Růže vonělu ale líodunku ne přicházela Nemělu Hlužhy — Kdy přijde? Nevěděli koho myslí — Lékař? A zavolali lékaře Ale ani si ho nevšiml Cítil že mu zkouší puls A srdce slyšel že se ho nu něco vyptává ale neodpovídal u stále se jen díval na růži — Máte rAd růže? Přinesu vám Chcete? Zavrtěl hlavou Lékař něco pošeptal sestrám a odešel Růže vadla a raněný sláhl Jednou sestra ktcráaí chtěla proměnili v sklenici vodu ale jen se dotkla růže a několik lístků o padlo Kaněný zasténal a hezvládnž na přáhl ruce jako hy chtěl hráni ti růži! Sestry se polekaly u za volaly opět lékaře — Holí vás něco Pohlédl zlostně na sestry: - l'roc se dotýkají růže? O na umírá a já umru s ní Proé ji neucelili jí v pokoji?! # Kůže vadla a opadlých lístku přihývalo Nemocný sláhl denně víc a více Potfí lanka nepřicházela Sestry úzkostlivé dívaly se nu růži jejíž nevinně hělostné lístky svíjely se jakoby v agónii a puk tiše lehce padaly na židli skřitu ceně a scžloutlé — - Kůže umírá Vytřeštěné oči raněného mlu vily o hrůze smrti ledna sestru vzpomněla si nu HiK'danku : - - Mívá vždy hilé růže Zavo láni ji dá vám jednu když je má te tak rád ! 1'smál se slaliě a neříkal nic Stmívalo se když přišla Na prsou měla novou svěží bílou ní ži a na rtech úsměv nevinného dí těte Vešla nesmělá rozpačitá — Dám vám tuto Onu tam jo už zvadlá Vzala uvadlou růži Poslední lísky opadaly a v rukou ustala jí stopka se zeleným kalíAkeui n vroubenym límečkem žlutých prá-šniku líaiičiiý sešinul Sestry sehnuly k němu a pak ustrašeně vybě lily na chodbu Když přišel lékař byl jii mrtev líoydince vyíinula se t im'í ve liká sla pudlu těžce uu svěí rů ži plnou života u vůně u skrytu se uiei vonnými lístky Podivný člověk ! Ptstivnú smrt ! Podivná růie ! t Maličká Neda vrátilu se t po šty Zase nic? Nic mami Co s tim ÍHS'helU jeli j? A iiMtarunú matku IU si k oknu u přivinula k stb Nedu Potl okili-m skláněl ( k svéiiiiiut trávníku nUovy keř tUeit velkuui Mlýnu květy bilMIII ru Jírou právě nukwtly mi - T jiou lUitmi Milkovy ru i T tai nu nejruději !" NOVÁČEK rt I luh Hiwuhuiiuky i biimriiv ruk lstl pldilult v ke tu ně pie juai hlt ilion luiil lrt"t Pruvkeke htldv íHenuKU V IriiťvH U dMitei ob VítrUlu pu di Ui tlubíV tpěl pts iu %!t Vu!lsěl M aH ji im4U pťtť-itsví K iby b li u lneK loslveh lU t t lel0vllM'h ll lit M U t ěíitth filkoit lť l ráítltt mpUiliU leU ivdiin ! it' IMOVU iv tJtVHJlel kftk "Mir Hlř M Ha iitl jttn U nUk)' dojmy jež m t UU vU jcStí d rou d# hluvy a hlýnkno-li mezí liítiií iiějiiku tm eptsodku jako hl lá vrAnu hývá člověku jako když hojívá krůpěj hulsámu mim odkudsi V nezaeeletié Jiud 1'Any duše Laskavý étenAř islpustí zave du li jej féž na okamžik v nezdra vé ono ovduší zmíněného roku ovšem n náležitým zřeUdcm k jed iiomu takovému míle zbarvené tmi obrázku Hyl tehdá u mých nxliěfl uhy- tovAn mladistvý pruský důslojnílc jménem voti liideviií potomek jrý to někdejšího věhlasného u záro veň ňlísiiéjio kancléři! university llallské Hudíž však irůchod dán pra vdě — roztomilý pán uhlazených zvyků vlídný a hovorný až milo poslechnouti Kratochvilných In slorek znal přímo nu tucty — žel že toliko jediná zanechala jíž v paměti mé jsjněkud určitější stopy a milerád ji tuto znovu na světlo vybavím "Většinu lidí mívá v životě (tvé ho koníéku nu němž při vhodné příležitosti rádu si pojezdí" za počal kdysi v pod večer von lu devitf vyprávěli "Ani proslulý a mocný náš král Bedřich Vilém I nebyl z jiných smrtelníků ZiiAmá "jařila Postu pimská" kterou z nejvélších mu žů říše pečlivá při každé příleži tosti sestavoval a doplňoval hy la jeho koníčkem a skIu i příči nou mnohých povedených histo rek jichž o těchto "modrých dě tech" kolovalo všude bezpočet K tabuli zmíněného mocnáře přizván jednoho dne mimo jiné i příbuzný můj učený kancléř von Imdcvitf jenž tenkráte byl příči nou že řeč zpravidla kol velkých lumiAčů se otáčející výjimkou za bis" i la i na pole učenosti a věhla su různých hlavně Ilallských fi losofů jejich znamenitějších spi sů a děl Kancléř při této příležitosti nad jiné vynášel profesora theologie llauniťMileiia jako muže nesmír ně vzdělaného jehož záslužný ži vot nemůže té doby ani dosti hý li oceněn " Haiímjfarten?" lehce zamyslil se král jakoby vyvolával dávno zašlou vzpomínku "Člověka tolio znal jsem tuším kdys býval pa storem v Herlíně veliký neoby čejný chlapík — pět střevíců pňl dvanáctá palce — " "To právě byl otec jeho Veli čenstvo u nyní jest opět syn nej větším mužem v Ilalle ba v celé ííši" připomenul živě Ludevitf s průsvitnou narážkou na duševní bohatství a velikimt profesorovu "Vizme — a já o tom nic ne vím !" podivil se král Vstal náhle od stolu a popošel hlíže k oknům pod nimiž jedno tvárným krokem s ručnicemi v za ložených rukou procházela silná stráž S patrnou zálibou spočinulo mocnářovo oko na obrovských těch hrunáěíeh z nichž každý měl svých dobrých šest střevíců nej menší míry Po chvíli vrátil se opětně k ta buli propustil milostivě kancléře a plál mu do Halte šťastnou ce stll Téhož ještě večeru vyjel chvat ně z Postupimi jezdec tým smě rem Třetího ilne nu to sestupoval král p tak lívanýeh zlatých se ho dech do úhrady k oblíbené pře hlídce svých "imsIrýcK dětí" Heslo bylo dáno oznuniy a ra porty vyslyšány a důstojnici če kati ul je vznešený jich pán opět propusti- l vi však se k tomu dut nijak neměl pohtUcjť chvílemi pátrúvýiit zrakem v místu kudy se z věnci do zahrady vcházelo stale však lnul ně Tmavé těsné uiutttiiuy vojiiiu hojně propoušlěly puléivu paprsky červ nového slunku obtížný pot u bil lui celo i tváie 1 ' pui lidu " Vtk ibwtid koinv lo bl ull Kolleéuě ZrtVobll si kliil Vtllle le W''dy U pl ttv ll "Dlfill Ze V poledo nUJiilti i ulu u pmliti vum ui Ki Vindle jej ihlleil do UiuiiVU !" WťVlk 10U%1 %e dlll toliku {HiZVtil ii i luly puoivé1 li otnu l!ilimo " ibtl puk tliviot i'e kane #n4Hol V ukuVni pit ldid kv V litkohk itilliuUeti bvU pitk riizákt4 rthtídu ptádoi Pum vnik ik dml n'j'Vl mh vhu li k numtu do ziiuko vyliUU VJ' H ti k stOiltk InUl ji 4 lf I V t tbrt í v v voj lfWě cvi N zi yMtiwxmlho kouli odbil práv pftl dvunAy tá 'MVJivná věci" bručel král po někud jíž mrzutí "Právé nu tu to dobu jsem jej objednal u nikde úiMHtl živé duše Hudo skutečné záhislno přidržet! jej v nové služ bé k b ši pisliišnislí" Rychlým krokem prošel delší chodbou jíž ve podobě zelených lísltoitýeh stěn napolo přislříž to keř tvořily když tu pojed nou na prostoře sluncem ozářené třicet as kroků opodál spatřil mu linkou sotva étyří střevíce vyso kou shrbenou a silně vyzAblou postavu v slavnostním černé m Ti boru Človíček tzjn upíral jíž delší do lni nezvrutně zrak k zámeckým oknům vytahuje pří tom neustáli z kapsy lied vábný šátek aby u dusil trapný z úzkých vpiullých Irsou deroucí ne kaáel Chvíli měřil jej král zkoumá vým zrakem načež jtopošcl blíže "Co tu chcete?" tázal se vetřel- - "J('V já — — jsem pa- ne sem obeslán — -" zaražené ko ktal neznámý "A kým?" "Svým ncjmiloslivéjším pútient u králem Nevím však kam jiti kdo ho ohláMÍtí Snal hyate mohl vy jiane mi jiovědéti kudy nej snáze dostanu se k Jeho Veličen štvu'" "Patrné krále ani neznáte?" "Tak jest! Neměl jsem až do posud štěstí viděli jej" "A proé že jste sem obeslán?" "To na mou věru sám nul bych védél Zakusil jsem ďstou Htnrtclných ťizkowtí Jako třiwka-- vá pumu i niti! náhlý ten rozkaz v pokojnou moji domácnost " "Taaák?" "Má ženu div se ubránila kře- čem 'Sigmunde dobrý můj Sír muiiile co jen jsi zavinil že mu síš do Postupimi Ach já nii šťaslná co si bez tebe počnu A- lc vždyť přece nemáš potřebných šest střevíců abys mohl býti vřa zen do obrovské řfardy? Jsi jeden z iiejiueiišíeh — co tedy bude s te bou'' Tak a isslobné hořekovala Já měl ji co těšiti připomínaje ho- hé neustále žo spravedlivého bůh ani před králem neopustí" "Vaše jméno" tázal se kral nemilým t ušením jsa jat " PuuiiiKiirteii pane líauiiiKar- ten!" "Doktor Sigmund HauniKartcn profesor theologie z Halíc nad Sá lou" hlásil zevrubné příchozí "Člověče — vy že jste ISaum Kiirten?'' divil se neustále král a dal se na konce do nehorázného smíchu "Váš otce přece míval skorém šest střevíců u vy — je ho syn — takový cvrček? Ilaha ha hahaha!" "Inu přírodu mívá někdy pře podivné rozmary" zaraženě usou dil malý profesor "To vidím hahaha to vidím!" pokračoval v srdečném smíchu "Jděte jen rychle zase ku své ka~ lliedře - takových vojáků já váš král nemohli naprosto potřebova li Téhož ilne velitel gardového pluku marně čekal slíbeného nová éka Černé ženy bílých legionářů (Obrázek t Madagaskaru ) Francouzští cizi legionáři tvoři - vlastní jak známo z celého svě ta sehnuný nárňdtk o kterém se piirozeně nyui ve válco mnoho mluví Jo zejménu známu tuhá kázeň juk toho vyžadují poměry v nichž leifiouáři většinou v A tri ee žiji Také tu pluti že různé eitu ruzuc mruvy Jedním z nej ítjlmuvějiíeh mravů je JlMě tuu it který pumije na Mudavjakuiu kb se leiílottitl šij Vojuel želii H tb inoi tsly nu ét i nyiiii krttsuvicemt Slyšíme co o tomto Jislt touhy- l ejuélll luttltžeUlvi jedí H Ze š'tt nyi-li iituiUelu vypravuje Heiierúltti guveiiiér iitviidd aby možnu U kuíd h tíumár pojal zt Iul' jetími dtUUOťtsIku IIIUilu){ kulskou Nu tu myšlenku pr U 1 -1111 u ittuiibo st od lii shbiival Liki skule ně lUpéelt se dusluvil vity kU rveh k toam 1U přo I by Iv V dtul' ělU ill lVli " re kviroVitny eu nUMK i iditveh btUt piottáe kMnl plti1' jo iiv M4iUvfuikri UJyeky ěvtněj i io louh tím tfelníji pik i'kv J la H(knv ntěný bá i k (ik l nimi ' lukdn Oev(lí VÍ tměvw krý p4wkytu} ÍU vw i-áW vlid pitii tt vd-' te pí" tUťjU-t #UVUel ěeinoit VOO PuUlltetHt Jvilí Itwkušltějil Viu je uodouchutí zábavě takového párku (UrwÁky neumí lovu írun couzsky u legionáři im ulovil malajsky Němci í Jost bílně frmi couzsky znají A luk jde zábavu "mezíiArodné" Hylo mAlo legionářů kletí by nebylí poslechl) vyzvání jnuverně lova Mezí těmi málo jsem byl í já Hyla to méně černá kůže kte rá mne zdržovala abych si opatřil také trochu lAsky spíše to byl nos kterému zápach černého ple mene nechtěl nikterak éítiíti po těšení přirozeně málo příjemný zápach těchto černých dám jc je 4té zvyšovAn překrásným zvykem 'nebo Jépc vášní - něžné kráHotin ky titíž vesměs náruživě "hau jí" žvýkajíce tabák nejhorší ja kostí a iicjsmrdiitější majíce ho KÍálc jilná ústa Jiný odst rasující zjev na nich jo jejich vlas který splétají ve frísurii která po mě síce vydrží ale čertech odpor ně páchne a to tím odporněji éím déle se nosí I 'ok usy které jsem učinil abych si získal některou krásku nevedly k žádnému trvalému úspěchu I' šel jsem cestu deseti kilometrů do jedné vsi abych ho tam ohlédl po nějaké vdavek schopné ženě — Když mně konečné jedna pudlu do oka optal jsem w : "Ramudu tnisch manambedi i san?" (Chceš se zu mne provda ti?) Rychle už tu byla její rodinu a t A za la se- "litina katu?" (Kolik chceš za ní dáli?) Pro nás nebyly ženy příliš dra hé Předně věděly že nemáme mnoho peněz a zu druhé byly ženy pyšný na to náleželi bílým vojá kům což lze si Hiiadno vysvětli li sociálním postavením ženy u Ho vil Není více než olrokyní a pra cujícím zvířetem proti čemuž o všem její tmud po boku bílého vo jáku je daleko snesitelnějším — i Kýchlo jsme se dohodli o ceně: kou rýže a lampu toť byla pravi delně cena "ramadii" (ženy) — -Takový' obclusl jsem často uza vřel ale když mělo dojiti k věci lu jsem vždycky z důvodu už vý še uvedených jakož i k vůli veli ké její dolěrnosti jsem svou "pa ničku" vždycky druhý tlen už propustil Staloť se čiwto že si přivedla sebou hned celou rodinu kterou jsem měl rovněž zuoput ři ti což při iiašein žoldu byť ve válce byl zvýšený nebylo možno Měli jsme na každých pět dní 1 frank L'0 centimň (usi 1 K hal) To je sice na Madagaskaru dout i peněz ale nu vydržování celé ro diny přece nevystačí vzdor nízké ceně masa a rýže které nám byly jedinými téměř potravinami Vzdal jsem se myšlenky míli "lamadu" Večer býval jsem u Kainiunzů rodiny to jednoho llo va kterého jsem kdysi zachránil Jednoho večera seděli jsme koleni ohně jak je to tam zvykem K vůli osvětlení jizby a ničení hmy zu plápolá uprostřed chaty oheň hořící slámy Tu náhle Kainianz mne oslovil : "Tobě se nelíbí naše ramudu'' Viz tam tu co jí říkáš?" Při tom ukázal tlo kouta světni ce kde seděla skrčená ženská jmi stitvu Šel jsem k ní při čemž o na cudné si dlaní přikryla tvář -Zvedl jsem ji hlavu obrátil k svě tlu i viděl jsem k svému úžusu Že tato ramadu má žlutou pleť dlou hý vlas a nic neí ího ua sobě Hyla štíhlé postavy asi Hi-letá Když jsem se ptal islkud pochá ří řekl mně Kuiniuuz že mně ji pilá jeho brutr Ptal jsem se potom děvčete elice li mne vy slechliout ale lietKlpovětlělu lulte Mélu usi strach ze mne neboť jsem byt první běloch kterého viděla Zu to často slýt-hulu že jsou bé loši zli Teprve když jsviu k ni lutkuvě promluvit u podal ji étsku rýžové kořalky nubylu důvěry a islpov ídaitt Pozoroval jseiu brzy že ve svém chováni je jiná než o statuí ženy hovskč: bytu skroiu ná nikoli dotěrná u ptuleviiui mélu knUtton šlíhluu pi uvu Do tullt JMite e tetly U tllilhv tlili ptviu st ji islvetll Pivní co Jtlit s li no l Uuvi tak se Jiiieuova ú uěilid bylo Veliké lUVti Do Vtdl Jm -ut JI k m ee kib Jm-ui JI lov tilem U kftl tWetit v V dl lil j tke Jkop V Pak J u ktuipil pár metni Útky litém a ztobi! ji to ln štt KWunlni pi llii ov tu lo byl Jiueitit 1 trn vt e tuně itvli blbv ftekl joellt ji 'Hodil se JiueOoVdU tivl'll tt I tttb-4 iny nt strŽMVHt AittUMiiii" Hvl j ih hrl 114 uvoit litvbru) ka in bot bvU t ni opíitvibt lu A Žiotik kUli dU tlo vkti i Ji ním Al dul jsem lniwl kftŽdcVnii ziátí žc ncHficnij uby m k ní liž kdo blíže ilfivérnějí přiblížil A tak se svou exotickou (auiíěkou žijí jiříjemně a spokojené Venkov - KALIFORNIE Jeit kraJiM kde několik akrů pudy uživí to dinu Podnebí Jest rdravi-nkyta Jící a bydlení tam iont rozkoíí Pl ité ii o popi Kalifornie & cen nik pozemků — Joi Křlkaí 0 22 Chico Cal— Advcrtíscmcnt 42-4c FRANK BRODIL nmjtt4l řítunltkého iiMfiářiikího i4vodu l?r0 jlf 13 ul Tel Doug 4333 OnuU Nnjlepíl a iinjnrittvijlll rnU til na skhuli O pravdivosti toho ivfidří dcuhIÍIi r!ihUtu krubu rkuziiiťtva I řouvřilítij +++++++++ +++++++ + ZkoiiMioit o(i (I a rum — přiziíio- + + l)0vCoií brejlí — JtozbitA iikU + l inihnižiiria { { OEEENBEEO BROS -ť — oitikové — + + 1ÍÍ22 J)oukIiih Ht 2nl Kloor + + 31 tf OMAHA NEBE + +++++++++++++++ +-W--H-tH~H-l--HW~H-l-!-H--+++ i Co Woodmenof the World Kona pro umanu? ZmiiMiiHiicfím v dmnácl itřitiluvné r Oiiun vyplAttl rofnf" ťM)m)O0 V oniukýi'li Imnkdcli ukláil IIIZZI0WWZI0 Nu Oiiiiiřnká (inřlř tvfh iifljiiiy nWiifo Vá)WUM Vydávit vé ginli na ochranu Íavé rodiny u této válka vtkvétajlcl domAbl orcamaacaT i 1'nM Miiícho I li'Hlvit jent nviil T Jiř ' ' 7MX Ť 1'Miylnrii fmirl pru rinlinili l iřim(ly v N ii" ii in ri in iiliit ky Junu uilriiil N iiíii niji#lť-iil Ji't Jlkté - Bczptčné Zdnvé-Trvalé IIi-ii K 'rtifiiiiHa W A Krim-r l ity Muiiitiiťr hnuTi-luii rominiiiirinr VV O W Ill(l(í W O W IIIiIk H~H~M~H"I-H"W-H~H-M-H-1-H-+ ] JOHN J OSTRONIČ JÍ praktický plumbaf Ucemiovaný pro Omabu a South Omanu vykonAvlí vidy práci prrní tMily v olmru iluiriluřHkíiit yavAijAnf 9 4 Hiii(lniiio to[ciil plynovodu vo l diiVdilfl n Udil Otiravr ímou iiuf i — — vlAŇtnoHtí a vykonáváno jo k ňiliií)iiiu impokojouí VftŇkcró jirAťl vřfiujo ho ta nejvitSÍ píí-e Výpořty zdarma Zavolejte min teliďonnm: Tylor 12ÍII Dílna: 14H jižni 13 ulice Omaha Nebranka X Choimi Vám prodatl dříví pro Vil dam % pg- "V f -v rosieie viiroi X X íoíetk bexplal- TX__V omu uviieal Plité l oce- X ny mterlílu fí& 0 ooveicneno az aa x T c Viilitaolcl X Tww HOWLAND X B17No 24 St SoOmJNb X T Jan Yirák český pozemkový a pojišťovací jednatel Ctěul krajane! Kdo bynte al přál prodat auob koupit majetek nyní mám i u prodej velký vybír k ranných a lael ny'h majetkfi tíi i farmy 1'ojiSťuji proti ohni turn&du a vň bfp v Soni viťliřiťim pronajímám domy (iliHturAvÁin výtahy t knih a kontrak- y 1'ttjďte a prohlňilmHe ni tyto krianl a lafiné majetky nei koupltts jinde Milerad VAm ptmltmiim Úřadovna: 1211 Jilnl 16 ullca Telefon: Douglai LOUIS BERKA isky prAvnik n veřejný notář 116 H Hldg Omaha Vy malta diMu-tvI a urovnav a majetek tde i v ťYťháťh Iá vám duliruu radil a HNitliiupt viU v vAut-ti auudait-k třia dei h - Tal liulaa WW7 CHCETE-LI KOUPIT PIANO PIANO PLAYER vWklrttki j'itti t aalvta avb i fcav l utUtutMtt Kttuv Wt atrujt jaki kulu iě avU anglifké trktttdy det kitvi ali imvlito 4Hj)ii triu aa ni) a J4 Váa liiIMltU pixlnniOtl Mlitvtťl alrujtt a inkui-lí MiUm J Vh iUlt Hrfa HUli l l a# 'ta a aUv i t ittuj W4 (h-U tat a aKiit tplaikv }tt J-knta Itav lovwtt litt lka latt ai var k IMl í+iý vMhik kad aUa kttiui4 " lf JOSFPM JIHAN xn w i tv cv m