Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 26, 1915)
4 to ř ty " ti Htrin 8 l'OKJtf)K# INK 21 KVĚTNA I9JS POKROK PUBLISHINÍI CO vydiva POKJtOK ZÁPADU a 0iltoí vi]4ol v Creta pro Halina ©kro Nab 8buyler a Clarkaon pro Colfat okr Neb v WlUoa Katu pro t4t Kun aa v CMmr Iíapitl Ja pro ttit Iowu v Ht Paul a MitinoKpolit Minu pro t4t Minnesotu a v Tynrtall M D pro tllíiy ríutti a North Dakotu Jíadjrtatna: I'ro Hnojené Htáty 160 l'ro Kanadu 2W Do Kvropjr 2C0 roční Zásilky xtnAŽní déjtei pomoci p ntóoíclí poukaswtk (ÍAutwy Ordsrs) prMu1b poukAaok (Exproi Money Onlert) bankovulih poukáwk (Bank Draft) anebo r registrovaném dopiaa Oznauiu jotě li avé prwttíhovanl udej ta atarnu i iovou aJreau Dopwy í krubfi řtetiáftva ochotni uveřejníme Mtiií býti aluiní paaoo bez úifirila ackobo oeobai poíkoditi podqiHftny plným Jmónoru ať ji ' býti r redakfi utajeno aneto t tiopi Mm uvefejníno £31' Všechny velké věci vyrůstají bez hluku Život může býti bruscm ale pa matujme že broušením se věci přiostřují a stávají užitečnějšími Je snadno člověka obviniti z nečestného skutku ale velmi ne snadno je to dokázali Více jak čtyřicet malých dítek utonuj o při tragédu Lusitanie Nový důkaz ž Němci mimo Iio ha nebojí se nikoho ve světe Nyní není příhodná doba svo lávati mimořádné zasedání kon gresu President má dosti práce s odborem státu V letech šedesátých američtí pa trioti pěli: "Přicházíme otče A brahame přicházíme v síle jeden krát stotisíc mužů" Národ od těto doby značně vzrostl a bylo-li by toho třeba otec Woodrow vi dei by přicházeli sílu o 100 millio nech Německo varuje nyní Američa ny aby nezůstávali v Londýně ježto Zeppeliny připravují se mě sto zničiti Půjde-li to takhle dá le Američané nebudou brzy mo ci jinam jiti než domů Potopení anglické lodi Goliáš vyvolalo prý velkou radost v mi etě Davidově a turecký velitel města oznámil tuto radostnou zvěst obyvatelstvu plakáty tiště nými bronzem Berlín oznamuje že při posled ních bojích v západní Haliči za jato bylo 143000 Kusů Může to býti dobrá vojenská strategie ale vyhlíží to jako špatná ekonomi cké zásada když národy mající již nyní velký nedostatek potra vin přibírají si dalších 1 13500 hladových úst do své péče Je velký rozdíl mezi Spojený mi Státy a Kvrojou Zatím co e vropské národnosti vydávají $"i0 000000 denně na vedení války Spojení' Státy budují národní ho hatství v tém2 poměru A tohoto lohatstvi užívá moudře a znač ná část věnována je k ílepšenl poměrů amerického lidu V roci 1914 TÍce jak ♦100000000_ věno váno bylo různými dobročinnými organisaeemi ve proapčeh ameri ekého lidu Jil V tomto roe ví nováno bylo témuž uMu kolem $lf0(Xi00Í)O % přeeH j iioiu ihylo d(ti aby ioiuo2eno bylo 1 vrop kkým národmwiUni trpteím ná fcledky války Zatlut po v Uvro ) konají ri přípravy k vílilmu vralvlřnl Spojení Státy anažf m lajUtiti rjf ritu imA bnov nu írmédíUkou mtnerálnl pro daktivmwtl ArKntin% prAvA vyjmluivá finančníky SjKjfh Ht&tft n lůjfku v phmmi lMHiOtimK T ů půjčk iMŮi býU HaJii4n I initurltl duby J-řr i tiiit byl t lHHbyíejýih ukul Utl SvfttiH O tlHH i JlhtV tiu rkki řfputdiky nhre#jt t wyul U HjVnj?rIfc StA& finnnl Htiw klrrtn driv blwUly ) nu t Krrtj J ínAmas I N mvfkrt dlaovl hv MnWk I#l t finwleh AriřtrnU nf V HtMA dHI íkélrt ktpilAlu ] nutrii lřfl d V {HidiMlAbk nkolik iÍI4H t4 hmIU řlaén?Ul rUU lk i jího americké Unvly v cen! uk- kolíka tmWnmh dollarů těchto bondů 'MkuMMtm 1yU ti naičiiíky ve Spojených Státech a lak ttnmt mm stal m věřitelem jižních republik Finanční vzta hy mezi Spoj iýmí Stály a Jižní mi republikami e ddiné lií což je oHlatné iiutnonfí vhledem k přítomným obchodním pomě rům Spojtié Státy prodávají Jižní Americe o mnoho více zhu bí než v ní nakupují a jsou nu- ceny et kati nejméně šcht měflcú na svoje peníze Americké ban ky měly by se z toho důvodu po dílet! tm úrok nesoucích itvaz cích jiho-umeríckých z-nií a jak tomu nová argentinská půjčka iiíwtvédéuje bude tomu tak v nu doucnosti Pro obchod Spojených Států otevírá mt v jižních ameri ckých reiMjblikách velké pole a není pochyby o tom že toto bude zužitkováno ku prospěchu ceie země Předem plánovaný zničení pa rolodé liisítania při čemž více jak 100 amerických životů bylo zničeno obnovilo volání po vetší péči o naší národní obranu Od jednoho konce země k druhému bylo prohlašováno že tato udá lost nepochybně ukáže nutnost že je třeba Spojeným Státům větší armády a většího válečného loď stva Takový požadavek je pří rozený zvláště nyní kdy proká záno bylo že nejsme dokonale připraveni pro okamžité zaháje ní války Ale národní obrana nespočívá do té míry na počtu vojáků a dél jako na zdravém u siulku celého národa Utvoření velké armády a zdvojnásobení vá léčného loďstva neznamenalo by nic jiného než přijetí zásad e vrotmkého militarismu který po važován je za jedno z nejvčtších zel starého světa A je-li evrop ský militarism omylem pak jistě byl by omylem i militarism Spo jených Států zvláště uvážíme-li skutečnost že isolaee našeho nu- mla umožňuje nám obejiti se bez ostatního světa zatím co ostatní svět nemůže se obejiti bez Spoje ných Států Ncjlcpší naši národ- ní obranou jsou přátelské styky m jinými zeměmi které mohou býti udržovány aniž by to bylo na u kor cti amerického národa Nyní není doba vlixlná ku štvaní do války Nyní je doba k střízlivé mu uvažování Naše národní čest musí býti udržena ale to může spíše býti vykonáno mírem než válkou Spojené Státy stojí nad ostatními zeměmi a také příklad Ameriky musí býti směrodatným poněvadž dle slov presidenta Wil sona "mír má povznášející a ho jivý vliv na svét a válka niko liv" spojené stAty a německo Přítomné napjetí mezi Spojený mi Státy a Německem nemusí ne vyhnutelně vť-Mti k válce ale je jisté Že přátelské vztahy mezi oběma zeměmi jichž udržováni vyžadovalo na jedné straně trpě livost a na druhá pokrytectví bu dou jonišny nezměni li Němé eko způsob svého boje na moři Německo svoji kampaň úmorný mi čluny považuje za "menší o-pi-raeo" a přece tyto nájezdy v několika dnech způsobily ztráty více jak 100 životů amerických občanu na 1nM Imsituníi tli ame riekých životů na lodi (julflight a učinily náběh k přinuceni no vých živlů ku vstupu do piítouitu! světové války Mraky jei vynořily st nad vztahy niejti Spojenými Státy a Německem následkem potopeni luitani byly jií poněkud ro ptýleny Nyní jeví menši mož IHt Že Sjsíjelié Státy písliloti budou na V&lťC ježto liepo i-hyhitA něiiifíká vláda učiní v4 muíuiV uby požadavkům Soji} týeh Států uěmlU dit Co řád ky tylo plivnu tteiij mámo jk míli budi tlHiéď tUUVÁ iiím rkA vlády n notu idády uil Uwbno imivídlj tomu i N4 lureku nabídli J nříul imUKo! tičitl do jilA míry Aruku U í třeno hiU prAv amerických ob NíttiPťku uu(ueitb I" m-př&trlt-id Spojených StAtA iiuiu nUt Uy pra i& vte iirl wlu iUh I Vatujfítt Hpojrnýfk HiAlA d %Alky ri Nmuka tiAdAjo iUtokýtíH aitiíti 1(4 kwívíuA vhííí inčnA by bUUy AI Ml Un byl by u U arinAd tnelni teftvt řM M Untik nUi nikoliv Amrík by jM4 pJitlt rjVudN brut kou jomot! iiančnl r potře- lflch válečných Tragedie způsobeno německý mi jxmorkamí obrátily witíment amerického lidu a jiných neutrál ních národností proti berlínské vládě a zvýšily symjwithie pro spojence Zároveů pak zarazily na postupu hnuli které mělo pí i fiét j mír na základě že nikdo ne ní poraženým a nikdo vítězem Spojené Státy protenlcm po slaným v minulých dnech Ném ckii postavily se y popředí "bra ny pravidel válečných a nabyly nového vlivu kterého budou mocí použití pří konečném mírovém jednání Vláda Spojených Státu postavila se na obhajobu svobody moří pro obchod a v budoucnosti svého velkého vlivu použije jisté k obmezení zbrojení utvořeni me zinárodiho soudu k vyřizováni sporných otázek mej národy a zřízeni ligy svobody mezinárod ní brannou silou jež vynucovala by zachovávání prav a zákonu všech národností Spojené Státy jiz v minulosti pracovaly na docílení dolusly me zi všemi mocnostmi na moří o tr valém pravidle a neporušitelnosti soukromého majetku na mořích Koiigrc Spojených Států v roce 1!H4 přijal resoluci kterou o tiravúoval presidenta b takovému jednání mezi předními námořní mi mocnostmi Není pochybnosti o tom že při mírovém jednání bude se mluviti o těchto problémech jež jsou ži votními otázkami všech nánslň )ňstojný projev Spojených Stá tů vydaný v minulých dnech vy volal souhlas u všech neutrálních národností evrojmkých které po hlížejí na Spojené Státy jako na hiiičrodatuého a vůdčího činitele v rozluštění těch vážných otázek A bude-li na příštím mírovém jed nání docíleno dohody v těchto dů ležitých otázkách a trvale usta novenu svoboda moří pro obchod pak Spojené Slity docílí velkého morálního vítězství jež postaví J do nonředí všech národností a světa O SCHOPNOSTI Klbert Jlubbard známý ameri cký spisovatel jenž zahynul jři tragedii íiusitanie byli iilosotenl vzácného zrna Jeho filosofie by la čistě moderní řekli bychom a merická Na rozdíl od ostatních filosofů všech věků llubbard ne snažil se rozluštili záhady život ní nýbrž snažil se zlejmití lidstvo pohádáním k touze po lepši schop nosí i vytrvalosti a čilosli "Člověk ám je strůjcem svéhc štěstí" bylo základní myšlenkou llubbardovy filosofie A štěstí toC pouze důsledek těžké a vytr valé práce iMkoušctií se o dosa žení cíle znovu a znovu ni všech ny předcházejíc! pokusy setkaly se s nezdarem Člověk především musí nabýti důvěry sám v sebe a pak pracovati ze vm-ch sil aly docílil nejvyššl schopnosti v po volání které si vyvolil A s touto schopností dostaví st htéstí Schopní lidé jsou hledáni a ic uch stale velký nedostatek Svét je jim otevřen Velké práce na n& čekají Po schopnosti vo lají víude V každém měnič je dostatek míst pro schopné mue platem $10HK) ročně ale není pro ně žadatelů Většina iiezaiitettliitt nú-h lidí žádá o místa se nudou Í15 týdně Nemají v sebe důvé rv a necítí se povolanými k vy id Itčlll místa jež nice- lies S sebou velkou xodpovédnoHÍ nle íitioveii í Štěstí Velkou vftdou naší mladší Kcue raee ie ž netouží doslali VY- Kusové maji pí Uloví Han ba kozáku j ni neebc lytl ata manem Povbiuujl tím svoji mládci k odvtuw a statečnosti A int rika iiiůžp nám poskytnout l i4 tislew pí" ikladů i ftcholiol tt pevná vůl v konaly cíny vo at réllt nvétA IHMiiyalitrlloJ l U - irrafitb-h MMlb'ků stali fediteU telťiírařidch Milečii"tt a řciuesl- idků vyi4leei tebuufiibh opt-rattrů li"itičnt iiiKiiáti I vtíllliků IMjit'tti iHilliUlUtYýeh ithlitiků 4 tasAků iiofť'fl li to lid Probinlilt V subi touhu ih iifjvvššl m hťpittli a l'U tbt! jná vale by fll ! diUU n eo oloWk upřlmnt imumhIU ni a iHtkuat tu pravidfhti lt Htoitdl imi4 tiU nrUkA přrkAik Kaiii íMovťk m rhe niutmtlL Um m V)4m tuA U bA iilmia vůli AI jiodmlukou Htitipu itt JoUlku u Aha j htipiKMl ktrrta nutno vjfbudu lem y kterým musím postujxi Vtt ti evnUni íiecestoii be ohbvlu na únavu Taková byla filosofie Klberř fíubbarda jenž volil k vyjádření svých myšlenek slova pádná a ú (iiuumťi jím dodával příklady ze současného života í minulosti Ni Ielí se kritikové UUÍÍ to i ono vytýkali llublardoví ale nikdo z nich nemohl j"přítí že moderní filosofie jeho měla velký vliv na mladou americkou generaci kte ré líbila s" jeho odvaha ostrost vyjádření a bezohlednost podání myšlenek IJOJE O DAJtDANELLY l)fávv o i otopen i anglické vá lečné lodě (Joliath jež je čtvrtou Velkou lodí Spojenců jež fcllíčcjltt byla ří dobývání Dardanell a o poslání dalšího vojska ku pozem ním operacím na (Jalípolském po looslrové jsou novým svědectvím o lom že Turci statečné a odhod lané bráni vodní cestu k staro žitnému kapitolu Ottomanské ří Še Všechny naděje že úžiny hardanell budou snadno dobyly se rozprchly Operace v Dardanellaeh vyvi nuly se v u porny zápas jehož skončen! není dosud v dohledu Turci bojují vytrvale o každou píď půdy na pevnině a chrání od- hodlané i svoje pevnosti proti loďstvu spojenců Vědomí že ví tězství sMjencň v Dardaiiclláeh znamenali bude vytlačení turecké moci z Kvropy úplně a pokoření hrdého sbila islámu Caříliradu probudilo Turky k tradiční krve žíznivosli a zuřivosti Ottomanská vláda poslala k o elirané Danlanell výkvět svých armád a tato vojska snažit! budou he ( všech svých sil aby zaslavi la postup sjKijencú S)ojéiici pro hlásili že Hardanclly musí býti dobyty za každou cenu a že žádné překážky nezabrání loďstvu a po zemní armádě v uskutečnění ú kolu který byl předsevzat "Spo jnci dobře vědí že vítězství v Ibirdanelláeli vyžádá si velkých obětí ale jsou ochotní je přiné st i Hlavní překážkou postupu loď stva spojenců jsou minová pole a plovoucí miny Minová pole jsou stále obnovována Myly to tylo miny které zničily válečné lodé lioiivel Irresistibb) a Oceán Dru hou překážkou jež musí býti pře konána jsou skryté baterie těž kých houfnic které byly umístč ny v dobrých posicích hned po ů toku loďstva spojenců na vnější pevnosti Danlanell Třetí pře kážkou jsou pak pohyblivé bate rie které dopravovány jsou na místa kde jich je potřu ha V se chnv tyto součástky turecké obra ny hrají v zápasu o Dardanelly Velice důležitou rolll Ničitelé a odklizovaěi min pra videlně stanou st terčem těchto skrytých tureckých baterií Tyto drobné lodě pracuji pod ochra nou dél válečných bsll ale ture eké baterie jsou lak dobré skry ty že není je možno vypátrali ani pomoci vzduchoplavců Caseiu Iv to baterie jsou umlčeny ale ná sledujícího dne dopraveny jsou li místo jiná a práce s hledáním jich nastane znovu Pobřeží llardanell je hornaté a všude je možno iiknli dela velí e snadno buď v údolích nebo za pahorky anebo mezi stromy Peviitmtí mohou byli snadno uml čeny ohněm děl válečných lodi ulo těžším úkolem je umlčeli tylo skryte luittiiť K dokonalému úspěchu v lar- damlláelt j třl silné- pozemní armády Spojenci touto nutno stí Počítají a pílirvujl st k po uláni dalších jHilřebných vojen- skyih oblllu na tJ4lipoUký poio iMitrov i un Msijoká pobřeží Ture cký Voják h"juj iíittiueliilé lit o pevněním ale j Apatuy ut dAlo tlelcem lůtojidv turečtí ne j-MU rává liejnelutpliějit u V bční tMA inji insl vitlouuwtl Kdvby obrana lUrdttiudl ve ft tu b) U j litou jmi hij ncl již tluc lialčjaH bv V t Uhrl Tum kA armátU j fUena ddřt) vviktbnUMl umevk)ut diUloj niky a v ji-jh h rukou uUiU íciltt roítlihiíiu liridllelem N#u v tlua lidi ttbiiii lrdnrll dltiinti tll U iidt li vilíof itdtoplií Jak tnimlai ttlicckčhl Vojkt naliA m 114 t U iimUkčitl Istlti tritlrovA i kljki alriil lard4ioU hrot nikomu tuAiiia ojkti t in J iiiiuuii4 tuviAni a rhrA n( i i itali m drAtein Achny A MÍc# Sila turwkAku vJ ska iiiáv4 t na -mim ii m m) a wviAk m U Ji vélAl JežU vážná iluae na jiných bojištích nedovolila Turkům uhy poslali k )rdanellim mnoho posil Jak svrchu již pověděno po- jepcl ku svému úspěchu potřebu ji velmi silné armády Dobyti u obsazeď Calíolského poloostro va umožnilo by vyklizení úžin pro proplutí lodí Tím úkol loď stva n pozemního vojska spojenců ovšem nebyl by skončen ježto Turci bránili budou se do powlcd ní chvíle a liepopustí dokud bu le jenom jiskřička naděje že Ca- líhrad mřiž" býlí přd pádlem u chráněn TÉ2KÝ ÚKOL HOLANDSKA Válečná porno- komisi Wwke fellerovy nadace snaží se co nej více usnadnit i velký úkol Holand ska péčí o tisíce Jlelgičaníi kteří bledulí útulku v této zemi po vpá- do Němců do jejich vlasli Komi se talo vyslala zvláštní výbor jenž vyšetřil slav těchto uprchlí ků a seznavší že rychlá pomoc je nutností zahájila systematické rozdílení šatstva a potravin ne bohým uprchlíkům bez domova a snažila se použiti tělesně schop ných mužů a žen v užitečných za mČHliiáníeh Charles JeiikííMon jnž jméno ván byl označenou komisí zvlášl ním zástupcem její v Holandsku vykonal pro nešťastné uprchlíky belgické velmi mnoho a tak zniír nil jejich utrpěn t Ncbýtí této americké pomoci počet obélí hla du rozmnožil by se o značné čí kIo ježto IlolauiUko samo in-iuo Ido se náležité O své nebohé SOU -sedy postarali Po obsazeni lidgie Němci ko lem M00IHK) Belgičanů překročilo liranict a hledali tu pomoci a pří střeší lodé tito prchali ze svých domovů ve zmatku a přinesli si s sebou jenom to nejnulnéjší Vět éina nemohla uchránil ničeho vy jímaje obleku Ve zmatku tom rodiny hýly rozděleny a po radu minulých měsíců holandské časo pisy přinášely ohlášky lidí kteří dotazovali st? po svých ztracených dětech a příbuzných Ve všech větších městech ho- laiidskýeb sorganisováiiy byly po mocné výbory a tyto konaly seč síly jejich stačily práci pomoc nou opatřujíce uprchlíkům pří střeší šatstvo a potraviny Kotli ny uprchlíků přijímány byly do holandských rodin V několika následujících týdnech ale bylo shledáno že ji nutno aby méně zámožné rodiny zbaveny byly to hoto břemene a tak belgičtí II- prchlíeí byli ubytováni Ve vel kých budovách kde o lůžka a vy živování postaraly se místní po mocné výbory )yl utvořen národní pomocný výbor v Amsterodamé a tento za hájil sbírky ve prospěch uprchlí ku a sbíral obnošené šuUtvo 1 tento výbor vykonal mnoho pro nebohé llelgičany Ale všechno to neostačilo Proutí uprchlíků se nezůstavil a na lokální pomoc né výbory spadaly čím dále tím větší povinnosti Holandská vlá da unumenuvši že obyvatelstvo sumo není schopno náležité pečo vali o uprchlíky ze sousední země povolila značný obnos na vyživo ván! jich a později zřídila sou htfeďovael tábory kamž posláni byli uprchlici % malých táborů vydržovaných místními výbory Někteří i uprchlíků vrátili se později d Itclgif jiní šli do Au lie a někteří nab-řli si pláci aby sami se mohli vyživovali Dne 1 ledna poklesl očet hi-ltfiekýťh u prebliků v Holandsku nsi na iri)(lKiiit v čemž nahrnuto bylo ta ké :j'ji" Intel iiovaiiých belgi ekýeh Vojáků Vládá holamUki' bude iicpiM hybná uahraŽMio vy dáni na vydržováni vojáků ale není žádného nákimiiťho nároku na náhradu na vyživováni civilu! ho obyvatelstva Vydáni nu vydržuvAol belgt ekýeh uprchlík ů hylo wltkA a holandská Vlád bvU liUťHia y tlati ivlášlni boudy fthy itkaU dtstti k foiulů n tuto iinwnti práci Mavby tlff váných baráků V stttislfťďtivat b h lÁbtiiet h daly ki náklad maěný vřlit j ái A itAkUtt b na vyživováni Výbor v4Wčn4 pmmui komUe li'M'kt ft lU lv v nadécii ahbtUI h hidaleUkA lAd4 J m littllt poala ril u pHstřril a irui pr uprt bliky abi Že ivkunatl U louuůža rprvhlh l iitačnA trpU nAsIrdkini licdtwlatka IvpK l" dvu jt iitul tnUtnl V)btf ttp mocí nemohly J'oéet úmrtí imú tti i i 1 I n mami ny vcuy Komíso ahledala dále ta tiwn- ná zshálka uprchlíkům nesvědčí a seznala ž by se jím wiačné pro spělo Utiyhy vyhledána byla pro ně přiměřená práce Komise sna žila se nejdříve opatřili Aatstvo Tolo sehráno bylo hlavně fit Spo jených hiátech Kanado a Anglii Charles Jenkínsou měl vrchní do- zor nad rozdělováním šatstva V jeho těžkém úkolu doslalo se mu vydal ué odpory od holandské vlády která ochot rifi poskytla vládní skladiště k j'''"' disposicí Poskytla í pomoc při rozdělování šatstva dopravou do míst kde u prchlící se nalézali V skladištích v Kotlerdamfi po čátkem jara tohoto roku roztřídě no bylo J:{0h beden iutstva a práiJla v nichž nalézalo e úhr nem 1400000 kusů Z UhtU množst ví Í00r00 získali f bídě se nalézající obyvatelé pelgio a Ó0) 000 uprchlíci v Holainlsku V březnu a dubnu tohoto roku dal šícli 500( beden prádla a iutstva bylo rozesláno Také nezaměstnaností uprchlí ků částečné bylo od pomoženo Ta lo nucená zahálka trápila mnohé právě tak jako touha po domové Prohlídkou šatstva a prádla vě novaného Američany a Angliča ny shledalo se že posláno bylo jenom málo spodního prádla Ko mise se z toho důvodu rozhodla zaměstnali některé z uprchlíku výrobou ajodního prádla Pyly opatřeny vhodné místnouli šicí stroje a vše potřebné a práce by la zahájena I 'spěch tohoto po kusu přiměl komisi aby zřídila výrobny prádla ve všech nouslíc ďovaeích táborech Kolem 1 dub na více jak f000 žen a dívek za městnáno bylo výrobou prádla Pracují {to šest Imdin denně a za svoji práci dostávají malou (sl iněnu Jakmile jtoměry v ÍSolgii se po někud urovnaly a nastal v této těžce zkoušené zemi normální ži vol mnoho uprchlíků se vrátilo do rodných obcí Pomocná komi se sama snažila se mnohé k ná vratu přiměli Muži % Pelgie na lézající se v Holandsku nemají ničeho na práci a zaměstnáni ne ní možno pro ně získali V Ho landsku jsou nuceni zahálet i ale doma v Helgii mohli by konati celou řadu užitečných prací Je třeba odstraňovali trosky domo vů opravovali cesty a hráze ob dělávat! ]xle a přispívali jiným způsobem k odstranění stoji straš livé války Mnozí uprchlíci uznali že je jich více třeba v rodné zemi — Značné množství vrátilo se jich domů l)nca v llclgii nalézá ho o pětně kolem 000000 obyvatelů Před válkou t itulu Prdgio 7500 000 obyvatelů Vrátivši ho Uelgi čaué zahájili ihned odklizení tru sek a na místě starých zničených domovů postavili si domovy pro zatímní Farmáři a zahradníci pracují již na svých polích a za hradách Holandsko doposud pečuje o velké množství belgických uprch líků Pomocná práce Holandska mus! býti oceněnu tak jako po mocná práco Ameriky Americký pomocný výbor zahájil práci po náležitých přípravách ale Ho landsko bylo pro ni úplně nepři pruveuo Hyl to velmi těžký úkol pro Holuiidsko ale jeho obyvatel stvo dostálo mu skvěle Hýly to jmenovitě holandské ženy které v konaly lvi díl této veliké a šle eluliié pláce Zahájily člunu! hned v té době kily pi vnl a u pnhlíkň překročili hoUuďké po iíití V několika týdnech násbt dujících shromáždilo se v Holand nktl více jak IINIOIMIO IblvfičamV Tisíce domovů V IloUlldsku b posud poskytuje úttibk lifiťast nýtu soust tlum Jt-tliia rlin v llrtdlíU m tb-VČI měsíců Mtskytuj pííslřršl sedmdesáti ltelSÍčnŮIII HobkiuUko io-sKi a dud nt' to tu břťiuenti i piottstů a idiot liž (Itt uplitími m Araalnýml lidmi ktfil připraveni byli ti vé domovy a o výktedVf miuJialťtá pláce CMKA AMKR1KA fltKI) Til! CETl IJÍTY V tit utvuid a loi? oehoC uhký spobk Sum au a M%třA UI v hedíli do lt kžlna v ht ni - J fini t řiiim j J rtvfjdy diMid pfUuvtitl "tKkloř Tlučhubh" m "V r hit atůn" Ihtatbi oa byla II t obslojnA itatAtivtlut ♦krAnti b) bi UU uUlrtJii í