í'OKJtOK hSK 21 iVK VM
Htmnft 7
I
IVA CAKODtJKA
I'mv1 Vytlil
hf na oboru temni H rděly
posledními paprsky zapadajícího
Munet! Daleko dole tž u put nu
rsj roziíittia H4- knoHirk rovina
in! uí v tom (um teskná a skliču
An z din zejména za dnu
lunečních byla veselá í milá a
dřívaní kteí nad ní c vznááelí
zJálí m: zpívutí veseleji než jinde
neboť málokdo vidé i to ik no
línaní božího jako na této úrodné
plose K J'mj f#i nahoru bylo přes
píjí hodiny cesty dml klopotné
protožo pořad KlOUpalu nííkít
vzhůru Awí uprosled centy byla
veliká lípa Mama a sumu v šírém
polí a pod ní kaplička která tam
prý byla postavena v den kdy
byla zasazena ta lípu n obéj ia
min ulitou paměf nějakého mšté-
stí Tuk w povídalo žc za dáv
ných dob tam upálili děvče obvi
něné z čarodějnictví al pak
když po letech se zvědělo o její
ih-Mih" pouta vil i lam kapličku a
ZlISUdlIj lípu
J lo to dávno a dávno Hiiud už
tíi sta lí t Tam kd teď je lid
nití ves byla jen mula osada
Ivrz klášter a několik slavení sel
ských ubohých jak tenkrát by
ly zboží to bohatého zemana a
sousedního kláštera Jlyly to ne
klidni tehda v ('echách doby Ja
ko se U-iI lidé rvou a vraždí i
nenávidí k víili národnosti tak
tenkrát k vuli náboženst ví Jiyl
to hhii aoumrak nejčernější doby
naších dějin českých na kterých
ještě dnešní pokolení vzpomínají
s hrůzou Zeman mel jediného
Kyna Aleše kterého nesmírně mi
loval To lim víee že hoeh už má
teře neměl protože zemřela a za ní
ještě dvě dílky zeuuiiiovy NemČI
než Aleše útlého a chorého Zdálo
se že slabé ylraví zdědil po ne
božce paní máteří jež nikdy ne
byla zdraví velkého n m dvou mc
strách které záhy po matce ze
mřely Ostříhal proto zeman Ale
še úzkostně a bděl nad ním okem
starostlivým A hic Aleš čím
více vyrůstal tím byl statnějším
1280 — Kiruono pro UAiny —
Ntíih vc J Velkohteeh Mab plo
tidnt a velká IcHt autpoiíťbl
t'l yardu II palcové laiky na
0!í'dlil velkont
l?U0~ J2H0 — fiaty pro dámy
Živflti-k l''!N — I tli V II Velko
Mt chs ii iť h lit IJ a It -al
en míry pitu pr - Sukní t-"'!
tlřilt v li vt lkott't h i 'JI
tn a t'J palec míry v ptUu l% t
fwptitlťbl 7'w yardu II palcové
luky na ktícdui tlkotit Sukní
pii tbtlťiditt tkrwji "tí'( hjiÍ
rtldti Toto j'iu dva Ittdilní
imutty i niclil kitidv mih a nobí
hi)i tH - t)hrntiadv Udy 'f'"'
1'iH'J — iUty pro luUcUt iitvky
Siřili V' tícclt Vtlkinlťt-lu
II a i nkV V)idujl V var
tlil iti mlcvé btky Ita Ulkut U
M
J2T5 ~ JUiUu pru dviU —
v t M ik ! h : I 1
li a II roktV V-U'ltJ yar
tli IlilpbtUÍ lllkv ItA k!k(Ml l
M
lf Mt 4 Mm1kI
mmnII 4U MIM ktiMÍMék tlalk
ir%i H4M
s v
Módní svět [
yi jJ
4
a mohiilnéjiím na nemírnou ra
di t otcovu '
"IUiU ik unu k radostí zacho
val" říkával m n hic Ahi hUih
teéní rotttl a byl zdráv H otcem
rwdoalný žilí Život Třebaže Ité
kily přeletěly néjaké mráéky tu
pícce jen život míle plynul na
tvrzi Jediné co je límiílo byla
vzpomínka na zemanku záhy ze
mřelou tíkali : "Jen kdyby nám
paní máleř byl J'áu JJůli zucho
val!" V lom m nimi Nouhlaail domácí í
okolní lid neboř byla zemanka
pravá nlaioéi:tká žena Mťdce do
brého a lattkavého J)yIo Uí její
dobroty íaato třeba neboť zeman
byl jjovahy za prudké čmhIo í di
voké která ho ittrhovala obían k
ukrutnotttem vňéí tioddanm Tu
zemanka Čaato mnohému zabráni
la A mohla zabránit JiylC zj
man jen prchlý nikoli v základé
lý a zemanku neMiuírné miloval a
VMcchno k vfilí ní uéíuil Když
zt mřela a za ní dvfi dceruňky ja
ko poupátka e uložily do nklípku
v kláítcrním koHtelc po] kámen
M zennuiHkým znakem a fttaroéc
ťkým nájtiHcm okolo tu zeman za
nevřel na celý Hvft Málo kum
vycházel í lovu tohoto iiejmílej-
hího zumcHinání a zábavy vc hru-
lé nedbal Jedinou jeho radoHlí
byl Alcň který vyroHtl v Htatného
jinocha Jinak mu neříkal než:
"Mé jediné potňení má jediná
radosti I"
A leň byl hezký ohnivý hoeh
dvaceti let Zeman patře na néj
éawto říkal :
"Kdyby tó tuk nebožka paní
máteř viděla!"
Tu vzpomínku na ženu mel
vždycky a pří vhciii Každé ne-
déle nuvStívoval její hrob a u-
příinné i vroucně mc tam modlil
neboť byl pobožný a přÍHiiý kuto
lik což vedlo ěiiHto k příkrým
útkám mezi ním a Kouhcduím
Manem který byl zum horlivým
kaliáníkem Troto také neměl v
hrubé láHce jiného ulavncho moii
Hcda pana Kryňtofa Haranta t
1'olžíe a Hcztlružin který HÍdlil na
recce umí pul třetí hodiny vzdá
lené a kterému nemohl zapome
nout i že zradiv katolictví pře
stoupil už v letech hodnč pozd
ních ke Ntrané druhé a tak "nedi
ny Hvé jinak bIiivih' zhanobil'
Obdivovul hc jeho hIúvc ucenoati
a jeho hudebnímu daru — pan
Kryňtof Ilarunt byl skladatelem
ale to že rradil nvou víru to
mu Htarý zeman odjniNtiti nemohl
a kdykoli roviny viděl v dálce
na návrňí mohutný hrud pana Ha-
rantu Hvraatil celo a Klyňeldi o
něm mluvili jistě ne bez nevole
poznamenal :
"Ten pieběhlík ohavný I"
Alcň byl po něm té víry stálý
a věrný vyznávač Vyrostl v tom
byluť i zemanka pobožná a horli
vá a otce tím více ho nuloval tím
více na něm lpěl Pojednou sta-
rý zeman pozoroval na synovi ně
jakou změnu Nebyl tak veselý
jak býval často se toulal a na o-
lázky otcovy kdo že zaa byl cele
odpňldne nebo večer odpovídal
rozpačitě nebo odpovědi nedúvul
žádné Starý okušený zeman pře
mýšlel jaká by byla příčina té
změny Přemýšlel dlouho koneč
ně ho napadlo:
"?e v tom bude nějaké milo
vání!"
Psiuá! se tomu Vžily ť to ne
bylo lite tuk neobyčejného nati-
nuk nic přirozenějšího AhSovi
je tlvuctt rokň slíttný svitu po
dobný voi nu tmu tli vut ho Ma
rý xcniaii sám si vpouinel na svou
mladost jak byl íáltlný íádná
('ln ptHltbuéjňi lástéru ío ne by
la níed nim jista Al vysttMiul s
tv mlm pak poual manku o
íeiiil se a id u nebyla iťaatiiSjšich
munleUt tnul nV
"Vírtk ' ť'lo vy stáné" i t kl
i "i piijdM la plavá jako umě
piiilft!"
A u vipttuiiuM na kbíitend
ukltptk a na fcutunku ktti4 lam
spula h dhmhk l'U Vuj klidný
íčný mi po lutku tlvau tbu inirk
I loioi kktípku jednou viak n dfc
vidí! iiěen tMut utinnl Kdy
v la ni l vl ! i I I U Uk X
nvtlt tmi by lomu neviní Myla
In V lu dtMl pa tulpab dl H !'
ipmái h kdy i V ieťlilU tsbIa
lni uturv1 #mrtU nUl klťVl na
náhrobním k "i kUileMiUtt ka
ttU Tu iM-nadAnt mu kdi
pini! na i tn nin r
mi in w uhkiU kpattil itu
i nAutiitt tvář mim Im brt4 luk
Kníi jn It rtt i uě % 4
Ibtmwl tlnr-n AM l4 Knt
loti UÍnt Třít povUl i H'M
mniilm láífý
"('hctí umí ulm íM uk4
ííí" "Ano něco vážného" odvětil
miícb "O tvém xynul"
"O mém nynuí"
Zeman se zarazil
"Je ve velikém nebezpečí!" za
éal mnich zvolna a vážné mluvili
"(o pak mu hrozí T Snad ne o
životT"
"O něco vétAfho milý panel"
"('o by mohlo býtí většího než
život?'' otázal m zeman
"Hása duse!"
Tato slova pronesl mnich po
VZieiseiýjii lilasem a n očima ve
mí vážnýma
Na to zeman zbledl Co pak se
mohlo slátiT Vzpomínal na po
slední zmény které pozoroval na
svém synu
"Jak mám tomu rozuměli T '
"Tvůj syn" pravil mnich —
"mám bezpečné o tom zprávy
vzplanul milostí I"
Tu se zeman usmál bylo mu
jako by se sebe shodí! těžké bře
meno Jen toí Očekával věci
IOISÍ
"Nu" nruvil "jisté právo je-
ho mladostí je mu dvuect let Já
v těch letech také všeliké kousky
dělal a hic je ze mne Hohu chvá
la jislé muž dobrý a bohabojný A
věru že Alešovi bránili nebudu v
jeho volbě Jen je-li dívka hodná
a dobrého rodu !"
"To právě je to" pravil mnich
'Je kacířka a rodu nízkého!"
Zemnn nyní znovu u více po
hledl Kučírka l Tomu nemohl vŽ-
řiti Ale mnich vážné měl dňka
zy a zprávy Kva to je dcera
ujitého tajného ale tím zapekli
tějšího kacíře který má staré kní-
ty a kacířské!
"A juk j možná aby míij syn
se zapomněl s takovou "
"Je to dcera ďábla který ji
dal líbeznou tvář kterou k sobé
mladý lid vábí! A nčeo víc! Zná
tajemství kterak z různých o pul
noci v lese sbíraných bylin připra
vovat! kouzelné lektvary — kdo
jich požije je V jejích osidlech I"
"("'nrodéjlui !" vykřikl zeman
prudce nic si z toho nedělaje že
je v kostele nad hrobem své cho
ti "Ano Čarodějka I"
"Pak běda jí i lomu staré
mu!" Zeman rozechvěn vysel z chrá
mu llylo krásné odpoledne nu
tvrzi ticho svátečního oddechu
První po kom se zemun sháněl
byl Alcň Dostalo se mu odpovědi
že odešel někam Asi prý do losa
na lov Vsak ví na jaký lov ko
ho lam jde lovit A zeinau vy
mžil rázným krokem z tvrze Tu
ky k lesu a zrovna k hajného cha
trči která stála v údolíčku při
malé řece Myla ne veliká ta cha
trč a deskovým krytím alo líbe
ně vypudulu v rámci přiléhajícího
k ní hvozdu Před ní pěkně pě
►těná zahrádku s květinumi Ze
trnut obratně a ostružitě se tuin
plížil jak na lovu za plachou zvě
ří Chtěl mít i plnou jistotu u za
krátko ji měl V zahrádce na la
viěco spatřil svého synu v důvěr
tiéut tichém hovoru dcerou haj
něho Nemohl vyslechnoutt ue
přiblížil se tlosti blízko o čem
mluví ule viděl zurdélé jejich
tvářo u plunouel oči milost t (Hm
nihuli lidé ničeho nepozorovali a
Alcň právě skláněl se k Kvě uby
ji políbil V tom okumžiku u
něl vážný přísný hlas i
"Aleii!"
Mludík vyskytl bled tt pole
kán A tu iU stála před nim na
hnutá ule nicce- dost mohutná do
muI postava stalého jeemaua jehož
aehmuitiie oet metaly blesky
"Prví odtud!" vykřikl na syna
hiátem jeiniti nemožná bylo od
porovat Ab'4 odešel se sklopenou
hlavou a se stUněuy iu srdcem
Znal piUttost svého otce l4 o
néj o Abie! Abí Juk lialfži s u
I ntiou Kvoil! hovítlél se toho jl
std téltol Vííeia Kva i její olee
starý hajný byli tMedi emana
I'U pul a pnu
Mrv dovědělo celí ukoll ei
m slídit jak bttjuý i Uuliu M jeho
dir byli jiti dUu ib vířeni
plulo ie jvil upolíetii II ďáblem
íťjtto tia In itilad-i uíanVi-
U pvkvliiua napujeiti nijakému
mUdi tttu iiuotnovt A biul ta
ke e vypravovalo j tký h l'K
Hjde mwnl a tivsl ubií tt nkláte
čitrmlí utn-etnl w dUlv ptám
Iv t-kulky a itbyíejmJi ktutítly li
bt aniei % i-uUtnní smi It J tk-tl
pí ttuitvovÁtia jen Mlvmluo k
i ti úm hI lUiba í iviivnýni a
lattiKjttivtui kltt I'VIV spot
ku lUhh A j ik lil je l lHvil
ttwie ltk bnd jud pttdivaU jv
U ks baJníKa tle i ďvbUtii
umim siltAikv lU4 tm I jl
také propůjčil krásnou její tvář
í5ylo mnoho téch kteří hajného
I Jívu upřímnfi litovali roUže j
znali jako bodné lidí kteří ncmé
li jiné chyby a víny než že jsou ti
ehýmí kacíři jak tenkráte hru
Iry nazývali Al zase i tlosti bylo
téch kleíí jím to přáli kteří by
byli jiné víry za živa upálili a na
kříž vbili Zvláílé Kvé předpo-
vídán zlý osud protože čaroděj
ství jako vyložený spolek s ďá-
biem Je stíháno a trestáno
Také skutečně co povídali a
předpovídali se splnilo Kvu ob
viněna a souzena z čarodéjství
Marné se dovolávala svá neviny
Sc6lo se ku podivu dost svědků a
žalobců mezí nimi zvláště vášni
vé si vedl Alešův otec Starý ze
man svou ctí i šedinami se za ří
kal že je to čarodějka ohavná
která mu syna zmámila čaroděj
ným nápojem Kva marně se do
volávala Aleše ten nebyl příto
men A tak se stalo co se ten
krát stávalo Kva odsouzena pro
kouzla a čáry tajný spolek s ďá
biem a upálenu
Aleš pomoci nemohl Slyše o roz
sudku í jeho vykonání byl blí
zek šílenství Slyšel jak se vy
právčlo jak Kva už na hranici
pěsť proti starému zemunu zaťala
a zvolala
"To těžce odpykáš starý
Dále nemohla kouř jí zadusil
hlas plameny pohltily tělo
V okolí byla to událost o kt
ré horlivě se vyprávělo Starý
hajný vyvázl výpraskem a věze
ním Mylo dost těch kteří zatra
covnli smrt Jí vinu mnoho že si
vzal starý zeman na svědomí žt
Kvu udal a tak stál o její život
Ale přišly události jiné které sine
tly Jívu čurodějkii i její smrt s
povrchu Jiné velké věci kvači
ly Docházelo k velikému koneč
nému účtování mezi oběma nábo
ženskými tábory v ('echách k ú
čtování které skončilo Mílou Ho
rotí Rozneslo se co se děje v
Praze tam že už došlo k vytržno
stem stavové že se chystají k
zjevné vzpouře s mečem v ruce
Starý zeman zrudl když se to do
věděl Zvěděl brzy i v nejbliž
ším sousedství že tomu tuk Puti
Kryštof Harant z Polžic že se
přidal k rebelům i jiný soused pan
Vilém Koueechliiniský a jiní pá
nové rytíři i drobní šlechtici u zc
mané z okolí že táhnou hc zbroj
ným lidem proti císařským i ro
starého zemana nebylo váhání co
činiti Jakkoli už myslil že nikdy
meč do ruky nevezme u postavit
jeho nachýlena byla přece se roz
hodl nahnutá postava se mladi
čky vzpřímila oko zuplálo
"Aleši udeřila hodinu kdy o
havné plemeno kacířské třeba ráz
né pot řiti zmiji šlápnout i na hla
vu!" u Aleš přisvědčil a už taky
se chystal Se slušným houfem
vyrazili z tvrze Před odjezdem
ještě starý zeman i syn se zaata
vili v kostele u sklípku v němž
odpočívala zemanka Rozloučili
se hrobem a vyrazili za smutné
ho podzimního rána
Xa Milé Hoře u Prahy rozzuřila
se bitvu památná pro všechny ča
sy pro všechna pokolení Srazili
se tam clsuíšti s královským voj
skem zimního krále Juko ďábli
nurazili na sebe s obou strun V
šiku jízdních byl stalý zeman s A
lešem Myla podivuhodná pruž
nost zemanova jako by stáří vše
chno s něho spudlo jako by tou
vřavou všecek omládnul Rozdá
val rány na všechny strany vše
(hnu zášť kterou choval k druhé
straní se vybíjela Pii tom ne
spouštěl i očí Aleše který rovněž
tutečuě se bil Najednou Vidi
divokého ohromného chlupu juk
se rozjel proti Alešovi jak veliký
meč ívedi k smrt irl runě eman
předjel aby chránil syna 1!imu
hiod se ule l hntiuič odra%d mu
t-brtiň a srunl ha s koní
"Aleii" múpil starý ve stra
ehu o yua Altí ui tu by l obrat
itepiítel se dává na utek na vseelt
strunách Sturý lemait na vhvlli
upadl V beívidoml Kdy i se pro
budit i mrákot videi Aleš jik
iud nim sklání Myl 2iv a diiv
Murý ictitau se nyní oiáial vida
U- hluk UÍ se v {datuje
"Vyhráli jMite!"
AlcA píUvídíd Zemnit pjat
MlHlď Ibdni dik 4 ta!"
l# m vhviU I4 upadl H Idou
i tt a luíat kitilk ukaotvali
před bi t
"Tmo UM K4 JvA j!"
Ate4 e idtlóill Nlkotui llťUldíl
ul mrhi i riiíuí a phieiai
hriuV Att {eman tU křoMi
"jřaJu p íAlfA!1' 1
r VV06ÁK pToúnvtt vifft
AL 1'OWELL
í Dvořák: Commiooion Co
lt)l'OUl'( lSt- l'w ťfřtt Nittívmil Jíiiuk Ktutlí Omstis Nulř
Ílítnl iif AhUu Anilínu Nelfřj
N t r Hltu k VunU Niitíonul liioik
'i i - i
Tl Ho U07 — ÍUn l'hon: Mo 2JJ
1'ihti! n i ui o ítiul ytrívu J'iileinn ní vditi „'milliy 0'J Van a uji-
Íttl'iijiine ž ijolilku Vuí-1'iihi ilim tu
I ! I I I VI 11
§l fi#jMiiiH T n u tttiiiyiitiť) i vili ii'iitj i nu Tniu v
Jed i li íí česká koinmlHMioiiíírMkíi Mpolečnont
Room 216 Exchange Bldg- SOUTH OMAHA
2700
Zňsoly
rulíky
a
"Koho?" otázal nc AIcS "Ncvi-
dím nikoho!"
"Kvu j tam Kva čarodějnice
Stojí u hrozí!"
Aleš poznal že st urý blouzní —
Na vedl ho jemné ale v tom už
hlava atarého zemana skblu Ale
šovi na prBu iiiauy muz zue
šen popatřil do bledé tváře a str-
iiiiých rysft otcových ve kterých
juko by zkiimcnéla nějaká smrtel
ná úzkost Kolem bylo už ticho
jen sténání rančnýcli se ozývalo
vřava bojo už byla slyšet jen z
dálky jak se valí ku Praze Aleš
klečel nud mrtvolou otcovou a ti-
šc se modlil A v tom vzpomněl
na rodnou tvrz na sklípek s je
jich rodným znakem kdo odpo
čívá máteř i obé sestry den sta
rý otec spát bude tudy na té Uí-
é llořc kdo dokonal
#
Na domovskou tvrz vrátil se A-
kš sám První cesta jeho byla
ke sklípku v kostele klášterním
pak se zavřel v tvrzi a dlouho ne
vycházel Cítil ncNinírnou opu
štěnost a prázdnotu Na matku
vzpomínal i na otce juk tam nu
té pláni mu v náručí dokonal juk
v poslední chvíli vzpomnél už v
mrákotách na Kvu čarodějnici
kterou vydal soudu a smrti Aleš
teď často na Kvu vzpomínal a ne
smírná bolest mu při těch vzpo
mínkách drásala srdce Chodil
často do lesa k bujného chatrči
ule už nikdo na něj nečekal Ani
starý hajný tnm nebyl vyhnuli
io tehda ze služby -Jedinou u-
tČehou mu byl teď sklípek v klá
šterním kostele kde odpočívala
jeho matka i sestry Taky na Kvu
nezapomněl Nu místě kde byla
upálena dal postaviti kapličku a
zusaditi lípu
Aleš zůstal uč dědic pěkného
zboží n hezký mladý byl muž
svoboden Na tvrzi nikdy neměl
stání a konečně vstoupil do klá
šteru kde oddal se tichému živo
tu Dratr Ambrož jak se jmeno
val klášterním jménem byl z nej-
milovunějších a nejctěnčjších
irutří Vynikal učeností i dobro
činností celé své zboží skoro roz
dal A když po dlouhých letech
umřel položili ho nu vlustuí ža
lost do sklípku mezi máteř u obě
sestrv Stáru tvrz už dávno se
rozpadla jsou z ní jen sstttiny jež
stoji nu návrší nade vsi u rybní
kem Ale prastará lípa tam stoji
losud a pod ni polorozpadlá ku
lička jediní svědci kteří piipo-
minují příběh o bratru Ambrožů
l i u Kvě čurodějce -
7
uStnré Spolehlive
i
OiumímKc
WM J SW0B0DA
noiiHř riu ji hv namimi v i f k :
FRKMONT HRUWINU CO i!
1REM0NT NRBRASKA
vyrábí a Ukvuj rUvAki pivo l lýe vhuti a jAoati
jut iii-jbtiišl iiupoititvunťiuu
SouMitky Itdntu piva Itrjlrpil ld deUn I litřjlepidui
jtiWn v naViit pivuvah) pravý iSký lttťký rkuud
ptmiU&u Obsahuj I přwťttU lihu a jt d'pruřovÁu lu
feýiní likuřt i
linHl" ti %oli piH-tiuhuti itbjwllořjt tb4 jfdliU llnU
AUT EOOEftl ptoá áohylht
prodr ovci
CeMtul National Hatili Maví'1 til ty
Mou tli Omiiliit NVIr
i i i „ il i i „ ř
— Ho 378'J %
im mi tiit£J onoliil ioornoitti Uoinlt
1 L L i L
Vdclav Kozdk
rrjřoinickíauionářskí
00 10 STB OMAIIA NEBE
eerstvÉlio masa julioŽ i vAolíkó vý
tieniíkí) tě tieJlepAi jakosti Zkutito
kotijíití a itrlto Jeilrioii a yaji-ité žo podruhé jiti
jilctn imc Olijediilívky niožiK) u i 1 1 i t i tolefo
fiiiu-iii: Douelai 4733
WS? m
ni
XII
-— — r
m
THE
Tiixor
TKETftrl
M'M444444'I44'Í4'H4Í444'Ž
I JOSEF J KLIMENT
y foditol "The Ouarantea Abslract
T Ciimniiií" 1023 Farnam ul
4 Majetkovým výtnltúm z knoh v6-
't ' I
7
nujn vjíornim uii
y Níiliiife řÍM pokoji) 7
1 Tel II
Tel DmiRlas 2017
'4-HM44H4H44t44ví4
KONCERT
každý večer u v neděli od
poledne Kubelík a jiní če
ští umělci jako? i nejlepší
české kapely a pěvečtí sóli
sté na proiřrnmu v čís 1246
jižní 13 ul K hojné ná
vštěvě zve :—
J0HNÍH0FMAN
obchodník mluvícími
stroji a rekordy
— pořadatel —
Vstup volný
Doctor E Čapek
—český—
Lékař a Ranhojič
SCIIUYLER NEB
rhoue 77
Moji nemocni mohou najiti o
Setřeni v řttské soukromé semoe
itifl pl ProkSové vo Hehuylor
Nebr £3tř
! -p -l + + + + + + + + + + + +
ť Zkouiinnt oM atlarnta — 1'řuuflíO' +
h luvául brejli — HozMU skla
h nuh ražena
h GREENBEEQ BROS
h — - optikové —
b Pokoj A 1 Buttlinmn bloek
5'
r lev vých rob 10 a Douglu
r tf OMAHA NEB a +
+ + r + + + + + + + + + +
_ _ '7
ublibcnO [ú
malo-otchodnik Tel Doug 721 J