Htxaaa 8
7 DIVINA VM
POKROK
PUBMSHINa CO
vydavs
rOKAOK zApadv
ki l tni rd&ní
í'rU pru Hulín okr um Nb v
tt-huylr s (Jliírknon pro Colfti okrf
Nwb v WUson Ki( pra atít Kun
as v ('Jar Uupíds la pro tal
lowa Ht 1'aul a Mlanaupoliii Mína
pro iUt Minnotu v Tyndall H D
prn stély Hutb a Nortb Dakotu
rfadplatn:
l'to Hfojtj HUty # lrO I'ro Kanadu
2i lio K v ropy 2iío roéné
ZAsilky pnnftínl déjtei pomoci p
aítufen poukaxak (Money Orderi)
prMKDlrb poukázek (Eiprsiu Monay
Ordurt) bankovních poukitk (Batik
Draft) anabo v retfistrovanům dopis
OzoAuiujt II §vé pfet-bov6nl udaj
ta ttaruu i aovou adresia
Dopluj c kruhň čtenářstva ochotní
uvařejnfma Musí býti iluHné pianA
bi úmyslu nikoho osobní poikodíti a
podepsány plným juiónein ať jii ni a
býti t redakci utajeno anebo a dopi
Mm overejníno
SKUTEČNOST A FANTASIE
Dávno e říká že od vážného k
směšnému jest jenom malý krok
A krok ještě menší jest od nadšení
k fanfárství Najde-li se příští
historik česko-americké žurnalisti
ky ten si na přítomné válečné pe
riodě pochutná
Za celých více než padesát roků
česko-americké žurnalistiky neby
lo napsáno tolik bláhovostí dětin
ství a střestěností jako za těch
sedm měsíců v některých našich
časopisech Než i to dá se vy
světliti Vždyť celý svět ocitl se
v ovzduší jiném u novém ocitl
se vlastně znova v dobách primi
tivních S evropskou válkou se si
ce počítalo mluvilo a psalo se o
ní říšské sněmy povolovaly o
hromné vojenské rozpočty — a
však lidé na polích v dílnách v
kancelářích v obchodech všecko
to čemu říkáme veřejnost vžilo
se v myšlénku že nebude již žád
né evropské války
Než vidíme že tato veřejnost ži
la v líbezném klamu jl něhož se
probudila uprostřed Téta v loň
ském roce A dnes evropský svět
prodělává znova své dětství svoji
primitivní periodu lidé se vraždí
jako za dob Visigothů a Ostrogo
tbů a Arminia a za Attily a Džin
gischána — jenom s tím rozdílem
že se vraždí způsobem rafinova
nějším I)ne na příklad jest vy
loučeno že přítomná válka mohla
by trvati třicet roků nebo jenom
sedm Kdyby trvala jenom pět
roků museli by v Evropě nynější
morálku hoditi do čtyř větrů a
zavěsti polygamii aby znova za
lidnili Barý svět Tohoto radikál
ního prostředku ostatně v Něme
cku chopili se již jednou a má~
rne-li na zřeteli zvolna se pohybu
jící rafii na orloji dějin není to
tak dávno
Není však nijak jisto že poly
gamie zachránila by Kvropu pro
Evropany pro lid kavkazského
plemene Ono totiž nejde to tak
ryehje přiváděti lidi na svět jako
zabíjeti je A vezme to nejméně
devatenáct dvacet roků nežli se
vychová voják A možuá jak ui
několikráte jsme napsali zdali E
vropa se vysílí vykrvácí do běla
jako liiamarek vykrváceti chtěl
Francii — možná že převalí se
přes Ural a stepi ruské asiatská
vlna a bude po západui oivilisaci
Dne jii Japan tato mohutná říše
vycházejícího slunce kládě Člué
poJadavky jaké nebyl by si trou
Isl pololiti před vypukuuťun e
vropské války — a Kvrop mlčí
Národové cvrojmti prodělávají
uiova své dětství a dětství ovšem
přináší i sebou nemoc — otýp
ky modrý kaltl td atd Vrl
k4 liriUiiio přísaha i mul zni
čiti Německo a Německo prý
ustane dokud tiriuičl Vílkou
Ilritanu a détt německá a mU
knut uutrfskýiu tuul prý asáli do
b vnoa tirit4vi( k Amjhi
Yájmn4 nenávUf bojujících ra
áhiVrii byl du tU ttřjstua
a) dlka pravdy rvktteui li i
t kdt4 si ehovU idravon ro j
vahu v AnfUi Nímecku lískou
ftku Uuaku i V Jsavti dn jti
uaAtiiťjí y Utu4 1ta tilka
tyta vehkým Hhliuiui(u I tutv j
stiti proti d4 v iivi(wh
4 tam Hldulhi wuí a p1n
nika th!Hv# H4iktu % l j44 r
14 aui mě ttri4 nvhuU úplný
triumf a mvaJim i ailtitUň
v4K válíkka irml r4di ty "i
twkiM Vf Jfciwa kdyby výfkk
ŮM vuUli
Najdou lí toto východísté skon
ří li válka letos v létě nebo dřivé
jeíté a zdá se žfl 'něco' déjj V
iV ]íplomatických kancelářích
co věští brzký mír za pět deset
rok fj nezbude mnoho z té vzájem
ně smrtelné nenávisti Ty nyněj
ší výbuchy národní nenávistí jsou
jenom nemoee nového dětství člo
věčenstva 'o by na těch monar
cháeh záleželo o tom nemáme nej
menšíeh pochybností že by třeba
zítra puiJlí si do náručí vždyť
jsou to všichni bratranci strýco
vé švakři avšak myslíme že lid
na néjž i na pokolení dosud nena
rozená čekají hrozná válečná bře
mena měl by s nimi trochu sůčto
vati A příležitost by k tomu by
la když milliony mužů stáli bii
doii se zbraní v ruce — mužů jimž
nyní říkají hrdinové ale až se vrá
tí budou se rváti se starou bídou
a nouzí a to ještě horší nežli mě
li před válkou než se stali "hrdi
ny" a budou nuceni ohýbati
hřbety před "slavnými úřady" a
budou je vydíratj lichváři a jiní
taškáři židovští i křesťanští —
bude to v millionech vydání Sien
kiewiezfiv "Jiartek vítěz" Zň-stanou-Ii
poměry v Evropě jako
dosud — monarchické vlády ab
solutistické s pouhou předstírkou
ústavnosti proč byly všecky ty o
bčti? Co doeílí který národ má-me-li
na mysli vrstvy lidové a ni
koli pouze třídy vládnoucí?
V jiném novém ovzduší ocitli
jsme se s vypuknutím války i my
zde ("echové američtí stejně jako
naši bratři ve vlasti Dnes již vy
krystalisovaly se poměry do té
míry že vidíme jasně před sebou
roli kterou můžeme hráti v tom
to světovém dramatu v němž i
národ náš jest jedním z herců a
kdo sledoval všecky spory a pole
miky kdo vyslechl obě strany jí
Mě správný úsudek si utvořil Ne
můžeme být i jisti že to co se dnes
podniká přinese výsledky ale
podnikáno jest lidmi povolanými
na druhé straně oceánu při čemž
my zde v Americe můžeme pomá
hati peněžními prostředky a měli
bychom pomáhati více nějž dopo
sud se dělo Doufáme též že Ce
chové američtí vykonají svojí po
vinnost na úlevu bídy ve vlasti
Dnes když vláda vzala rodinám ži
vitele jest to její povinností sta
rati se o ženy a děti a stejné po
válec zdali poslanci vykonají svo
ji jasnou povinnost vůči lidu oni
donutí vládu starati se o vdovy a
sirotky po padlých vojácích než
břemena taková v koncích opět
dopadnou na lid a nežli se pomě
ry io válce trochu ustálí bude
třeba pomoci bude ve vlasti naší
mnoho zoufalé bídy i kdyby uše
třena byla skutečnými hrůzami
války což ještě není nijak jisto
Sbírková akce jest tedy již ko
nečně v pravých kolejích a tu
jest pouze záhodno vlastně nut
no aby všecka tělesa která sbí
rala neb sbírají příspěvky byla
zastoupena v (Vském Národním
Sdružení neb byla v nějakém spo
jení s ústřednou téhož Co se tý
če rozdílení pomocných fondů na
úlevu bídy nastane pravá doba až
budou v ('echách k tomu připra
veni a oranisováni tak aby se
příspěvků dostalo opravdu těm
nejpotřebuějíím pomáháni v ur
čitých jednotlivých případech
chudým příbuzným v ("'echách to
jest zajisté povinnost na niž ne
třeba nikoho upozorňovati
1'okárání však zaslouží ty naše
časopisy jež prostě odpírají pu
stit! se fantasii a sestoupili na
půdu skutečnosti io všech
"kachnách" jimiž t počátku bez
děéně a bií lťlio úmyslu klama
ly čtenářstvo přinášejí dál zprá
vy očividně nevěrohodné be nej
menši poznámky přinášej! jako j
fakta ačkoli prostou povinmsti
každé redakce by bylo upozorni
li iuMA odkud taková zpráva vy
šla a na dosavadní věrohodnost
nebo nevěrohodnost takového pra
nim Tltu neid řečeno i by ča
aopUy naše neměly přinášeli iprá
vy ktrě ptUjl prvodjké a
geittury iirbo přiuťaou anglické
íatoptsy svých ivlAžtuU-lt lutr
reid nlů ttrhuf !H-iu4in ittkdy
určitých dftk4u u jich bjl
taOttMtti l kl v 4 učen na první
pohled vypadá jaku (?% los
iu4Ut by lo býli předkládánu čt#
ttářůttt bel {Hiiiiátuky jako vě' o
jejii pravdivosti vubifň ltd4
M"kybovti
Dnr u4 kntiv'n4 bud jno h
hki pluky luk ly a tnkdt s hr
tuadiii tvd4vs!y tttl la okol
boMlt ta iiWki ty m n"v#d!y juil
pluky a! přtra lu mťhybujf tua Íi
td nánta ii4jkť'Kn práva prtmá
lli nad nimi nijaký idrrujtel rm
ud%k SirMi k v4tk jMtt a{i
VOKMK DNE
fy které uveřejňují každé fanfár
stvi každé nepromyšlené a neuvá
žené vystřeleni a přestřeleni
lo nějakou dobu některé naše
časopisy uveřejňují články od p
Slavomíra Kratochvíla jmenovce
onoho jenž na Moravě byl po
praven pro velezradu Nadšeni
jest v těch článeleh tolik že by se
od něho mohla rozehřáli celá če
ská Amerika což by jinak bylo
velmi žádoucí ale na neštěstí má
lo logického myšlení a zdravého
úsudku Tak v jednom z nedáv
ných článků onoho vlastence shle
dáváme tento výbuch
"Ne že bych byl nějakým blouz
nivým Všeslovanem to jest ne
snadný problém který nemá s
tímto co činit Ale jde zde o věc
ctí národa jméno o hrdost ten
to klenot charakteru muže a o
podklad celé myšlénky Jak vel
kolepé! Čech jde s bodákem na
Srba špásem (to je po pražsku!
si do Srbů párkrát střelí a když
se dá zajmout ochotně vyndává
svou slovanskou všeoehotnou prac
ku Škoda že nejsem Kupkou —
namaloval bych Srba juk do té
pracky plivá A tomu českému
vojákovi bych dal fizáž pražského
starosty (!roše! Dost snů páno
vé!" I'ž jednou jsme napsali že ni
kdo neměl by od jiného člověka
žádali více nežli za stejných o
kolností byl by hotov učiniti I'
važujme trochu jaké jest složení
rakousko uherské armády Má-me-li
na mysli ty dvě hlavní ná
loduosti v předlítavské části nio
narehie jest v ní přibližně 11 pro
cent Cechů a 21 procent Němců
A jsou tam ovšem Madaři zuřiví
nenávistníei všeho slovanského
jsou tam Poláci u nichž slovanské
vědomí a cítění bylo až dosud na
bodu mrazu a jsou tam Slováci a
'lihoslované ' českých pluku nč
které byly poslány do Haliče proti
Kusům některé proti Srbům ně
které dokonce zejména české dě
lostřelcctvo proti líeltfičanům a
Francouzům některé éeské pluky
konaly a konají strážnou službu
na rumunských a italských hra
nicích a generální štáb rakouský
všude bedlivě k tomu přihlédl
aby pluky české když byly vy
slány na bitevní čáru měly Ma
ďary a Němce v boku i za sebou
Mimo to pokud souditi můžeme
ze zpráv v každé divisi a v kaž
dém armádním sboru byly české
pluky ve značné menšině
A dále do jaké míry v tom
mužstvu tvořícím jádro armády
těch lidech i českého venkova by
10 vypěstováno slovanské vědomí
a cítění? Máme snad popřiti ú
činky rakouské a vojenské vý
chovy Vždyť se již stalo že vo
jáci povoláni byli k potlačení ve
likých bouří doma a stříleli do
vlastního lidu a to nejenom v Ku-kousko-Chersku
nýbrž také v Ku
sku Německu ve Francii vůbec
ve všech zemích i zde v Americe
lest to přece hlavním účelem vo
jenské výchovy udělati z rekru
ta vojáka udělati z něho součást
ku systému Mnohem správněji
než ti naši nadšenci vystihl situa
ci F V Krejčí jenž poukázal jak
mocnou v této válec osvědčila su
býti idea státu mocnější nežli idea
národnostní a russové příbuznosti
To vidíme nejenom v Uakousku
rhersku ale také v Německu ve
Francii v Uusku i v Anglii A
pak postavili e proti orKiuaoi
tak mocné jako jest stát blo by
třeba opět mocné organisíiee a na
ši lidé v Cechách nebyli k skuteě
němu odboji proti válce o nic vle
orgitniaováni nežli byli socialisté
v emlch ve válce sůčastněuýeh
Kdo viděl někdy Z4 dělnických
bouři jak padesát policajtu bo
Nctuiiia milice ovládala mnohati
aieový hlučící dav uvědomil si sí
lu 4 moc takové ori{aiii4ce To
jMtu prtwt4 v čet s lunu i nulou
počítali jako se skutečuosti
ťVŠt vojáci v rkuuké armádě
niidčUli nic horšího iieáít ta
ulejilýťh tkolftot byli by udělali
hthatl Vojáel w hy blijeme in
Srbově správní by j-diuli kdyby
dle rady p Kratochvil plivali na
ty "pracky" injalýeh ěkýeh v o
jikiV Snad dosud Srbově iira
(huhiiíIi co pro t4 Ubílili i
jejich dvou jH'didh váb k kdyl
lam vilikým náklad m posUH tě
karský sUr a jnak jim pomáhá
11 pře til Íl vidrAská Vlád pil
KHiU na lt lnátd a vetkiu
lifvolt An ďat snu a !
khvděitm Italeimi vtaslidtou lidu!
POVODNÍ DOPIS Z CECH
(ptara Korí-pi'iidn'n( HmufUíto
MvsH 4ko sinar urtisliutfi)
Dopis tento prošel bez přehlídky
censorovy jinak sotva by s do
stal z Rakouska ven Ilyl psán
prominentním pozorovatelem če
skýeh poměrů a vystihuje situaci
zajisté velmi přesné Dopis zni:
lířezcn 1315
Vážení přátelé: —
Než list telilo dostane se do Va
šich rukou možno přibude nám
válka s Itslií o níž se trousí pové
stí IJuiF jak bud užívám chvat
né příležitostí pohovořit! si Vá
mi bez rensury l'ro dopisy z A
meriky docházející není u nás cen
sury přicházejí zavřeny Můžete
nám tedy dosti otevřeně psát i vý
střižky menší přikládat Ovšem
zbytečné výlevy nyní psáti přece
není radno ale možno jistě infor
movali nás na př o rozsahu Va
šich sbírek o osudech ohlášené
publikace Vaší atd
Válkou probudil se egoísmiis
každé národnosti bez výjimky
kde kdo myslí v prvé řadě na své
nejbližší zájmy Nás v Čechách
tady nezajímá ani tak vysoká po
litika jako naše přítomnost i bu
doucnost Vy máte o skutečném
stavu našem nesprávné představy
při nejlerší vůli neboť vám chybí
informace o detailech o denních
zkušenostech
Život ve válčícím státě větším
je docela jiný než jak jsme si my
sleli svého času na př Mou rosa v
Bulharsku Jsme daleko bojiště
obvyklé ty útvary života hospo
dářského a kulturního sotva vidi
telně se změnily — tak aspoň řekl
by povrchní pozorovatel Vlaky
jezdí třeba méně pošta jde neru
šeně školy vyučují obchody s po
travinami jsou stále naplněny
průmysl odevzdal větší třetinu
děinictva do armády a nemá tedy
nadbytek nezaměstnaných Z obe
censtva každý desátý člověk snad
nyní každý osmý jest u vojska —
Mladších lidí l!)--21!ctých odvá
dělí i přes 50 — ( procent (za nor
málních poměrů ani nc -0 i z
těch kilo od 2 — 36 šli před vá
nocemi k odvodům brali nad 30
proc A jsou obavy že budou od
váděli nyní muže mezi 36 — 42 le
ty tak zvanou poslední výzvu —
Státní úředníky jakž takž šetřili
(nu docela) aby se úřady náhle
nevyprázdnily Také bankám a ji
ným veřejným ústavům ponechali
část úřednictva Nejlépe je per
sonálu železnic který téměř vů
bec do války nešel a dělnictvu čet
ných továren a dolů které pra
cují pro vojsko ti vůbec s ze
svých míst vzdálili nesmějí Prá
vě dnes četl jsem německou stati
stiku že íiOOOO rakouských stu
licntů universitních je v boji te
dy více než třetina všech skoro
polovinu Z profesorů university
české je v poli 57 tedy přes 10
procent Intclligeiiev česká utrpí
jistě těžké ztráty zvláště uváží-me-li
že vojenské správě ani ne
napadne dáli osoby sebe prosla
venější (Čechy ovšeiu!) na místa
nějak chráněná Armáda potřebu
je dorost důstojuický mladí stu
denti bývají tedy jMisíláni do pole
po výcviku ani ne tříměsíčním ja
ko důstojníci (praporcích Ve
řejné míněni snad v celém liukou
sku uvádí jako jednu z hlavních
příčin neúspěchů rakouských že
důstojnici z povoláni tato hýčká
uá kasta se nadobro neosvědčila
I kazujl se jako lidé nevědomí
vyhýbající se nebezpečí a od po
vědnosti nevědí i rady v složi
tých situacích a p Ueservid dft
stojnlci proto velmi často ve! set
muám a osvědčuji s jako švédo
mitějši a intelligeiitnějšl
Válka islhatila v vši nahotě
ubohost rakouské administrace
ojenké i civilní Tak na př ra
něni snášeli nesmírné útrapy pro
špatnou zastaralou orgauisaci vo
jenské sluiby saiíitui Lékaři vy
právějl neuvěřitelné véei o Hedo
sku tbvaů léků bllué do
pravě raněných a p Na začátku
války byl jnu sám tt vlaku ra
něných kleřl jii V dcit nedoslali
jUt Stejně křiklavě byly nrdo
tatky dopravy a rodílová(d po
travin v armádě ivlištá kdy i by
la na pochodu V tom směru pro
klinuli rakiiookou ueanhopiiost i
iitgloyálníjšj Němci ukanu jk' na
pořádek v srntádě liěiurckě IU
uk4ab s prý h i li Uuaově lita
j sauttiil slulbu modri4j upra
v ritu Hel iiaáf) arm4d-V Nrhwdu
rťpivati ii tom jak špatná by
la ptipravviia výíbroj luivá naru
kovaným jsk bylo Uakotuka tm
criut půjčovali st nímťk4 půlky
lirehali rrkruly V maikartiUH
přímo fiatech a pod Nebudu také
vypravovali o tom jak nedosta
tečným mi osvědčil nál vojenský
výcvik I u porovnán! se Hrby
lUdéjí o tom m vídímo kažJý
denně před sebou Němci rakou
ští ve své slepotě jdou dále než
možno jití Při zahájení války
zdálo se že ocení obrovské sebe
zapření Čechů jdoucích do boje
Ale sotva se objevila první zámin
ka obvííovati nás stará vášei
vlčí zase vplanula Dnes je po
celé říší rozkřiknuto jedno míně
ní: Češi jsou zrádci houfné pře
bíhají k Kusům n Hrbům oni jsou
vinni neúspěchy zejména v Srb
sku Vídeňská tupost nalezla šťa
stné hromosvod aby si příčiny
vlastních neúspěchů zastřela Po
dotýkám že podle svědectví spole
hlivých našinců přcběhlictvl če
ských vojáků nijak nebylo orga
nizováno a nebylo tedy zjevem
hromadným jestliže je mezi za
jatci Či chů značnější procento ~
Čcchů jc v armádě 11 procent —
je to proto že dnes ani posled
ní slonlia nedovede snášetí váleč
né útrapy nenese-li v sobě ídee
války vůbec nadšení v rakouské
armádě je nepatrné Surové si
vedou uherští honvédi na něž si
htéžují i uprchlíci polští že v Ha
lči pustošili hůře než Husové ja
ko Asiaté
Válka ukázala světu strašlivě
ji než jsme tušili jak Rakousko
jc pouhým přívěskem Německa
jak i přes nadlidské úsilí svých
vojáků ustupuje na bojišti kde
koliv se octne bez pomoci a vede
ní německého Němci rakouští by
li tak beztaktní že ani nezakrý
vali své prušáctví Noviny jejich
byly plny oslav říšsko německé
statečnosti ba všecky biografy do
nedávná měly skoro jen válečné
obrazy německé z Francie a Pol
ska Němci rakouští chystali se již
radostně na celní spolek s Něme
ckem a zmlkli teprve a je v říši
samotné odbyli Zkrátka víc a
více vyniká německý říšsko ně
mecký ráz celé války jaká ironie
osud il že i 700000 -MOOIHS) čt!
ských vojáků pomáhá utvrzovali
Iloherizollcrny proti Habsbur
kům Němci rakouští jsou ve sku
tečnosti ještě méně Kakušany
než my ani na chvíli nedovedou
své nacionální plány podřídili zá
jmům mnohojazyčné říše
Budiž řečeno ku chvále intelli
genec celého českého národa že i
vojáci z poslední vsi tento proti
český ráz války vystihli O válce
soudí miliony našich lidí takořka
navlas stejně Aspoň v městech
nejsou o těch věcech vůbec spory
možný nepoznal jsem človíčka
který by sdílel názory rakouské
Kdekoliv se naši lidé sejdou mlu
ví s nepokrytou ironií ba opovr
žením Zejména dráždilo zbabělé
potlačování sebe menších zpráv o
neúspěších rakouských To v Ně
mcckii si vedli daleko mužněji
svobodněji pouštěli do země i
francouzské anglické ruské no
viny My zde máme jedině po ru
ce noviny bulharské hollandské a
švýcarské italské a rumunské
docházejí zřídka Ceusura novi
nářská je do nemožností přísná
hloupě puntíčkářská ba — pouč
vadí ji vykonávají také vojenské
úřady — nevyzpytatelná libovol
ná zrovna pro smích To jest už
vn hol rakouské moudrosti re
daktoři prostě nevědí předem co
jim bude škrtnuto co nikoliv Za
čátkem války ccnsura prováděla
botové divy i úřední zprávy mě
nila co bylo propuštěno ve ví
denských listech škrtnuto v praž
ských atd Vile snad ie z uiali
ebernýeh příčin obžalováni pro
"pobuřováni" 3 redaktoři Čeké
ho Slova Dušek Času (po 3 mě
sSčul vazbě vyšel řovseí nedávno
propuštěný) dr Soukup z Práva
lídu a řada jurualistů venkov
ských" Jednu dobu byla to hotová
M-rst kině tisku érského aě jistě
naši novináři chovali st co itejídr
ienlivéji A Po j liejmuulnějšl
vieehtto to pronásledován! prová
děj! bcťc studu iVštl ŮMldei ča
sto aby jen Vidní byli pádivá-
V Vojenského soudil juvt f!4
f ovány osoby a venkov i Prahy
ifl poslanců je to KUdáo a Prunar
(radikál) — spisovatelka Vlková
Kunětická a pttane Pdrial byli
krátká tM4 propuštěni Pro
"velc4rádu" jest v vylilfovacl
va#b pruf Jud a spoul juiýcli
o idťlii se nedoiliiuc poliěvadá j
iMivmám lakáiáiut tt lom mno
h jutýrh Véceeh psál Vojenský"
soud wuuj k strašným Ire
slúutl Úledtdk banky lUihrmU
Mariin k by) odmii n II l?t
le vy pisovat stroji a nb U ť
xosii i právy u válvčiiýck u lála
slrchj stavební rada oU praAiké
MatČjovský na 10 let U dal opa
li a rozšířili známé jok lamači?
ruské A to ještě pražský aoud vo
jenský je mírnější neboř " sklá
dá většinou Z Čechů V fítoméií
cf h Ostravě jsou rozsudky pro
ti Čechům úžasné i několik J"
jrav bylo
Co Nčmcj mohli nejm-sin jr sliéj
šího donéstí o naší neloyálnosli
rusofilslvl a j tomu vojenské ťířa
dy na slovo věří Terrorcm úřed
ním je zakřiknut udušen vŠecken
zívot politický Kramář j vyká
zán do líbšfátu ( zřídka rwon do
jíždí Masaryk odejel raději do
ciziny Politikové čeští nemohou se
stýkat s vládou jsou pokládání za
podezřelé A vládnoucí lidé ra
kouští nepozorují že tím přetrhá
vají všechny vnitřní naše svaz
ky se státem Ačkoliv vláda
Stuerghova je neschopna budiž
po pravdě řečeno že není ona pří
ino vinna tímto stavem Diktatury
zmocnil se jakýs sbor starých je
nerálů ve Vídni a ten usiluje i o
věcj zdánlivé nejnemožnější Před
Novým rokem denunciace něme
cké šly tuk daleko že jenerálové
chtěli odstranili i Tliuna a dosa
dili v Čechách vládu některého
generála prý Potiorka nebo Geor
gilio Ač jisté Thun nemůže býti
naším ideálem jest všeobecně ny
ní vážen že zná poměry a brání
aspoň nejhloupějším absurdno
stem
Isme tedy v úžasném stavu za
křiknuti do nejistoty postaveni
ale přece na rozcestí historickém
Co bude nikdo se neodvažuje ří
ei tolik víme že do starých po
měrů se už vrátit nemůžeme Du
doiícnost si ovšem nemalujeme
tak volně a rychle jako Vy tam
ze vzdálenosti Po slabých úspč
ších ruských vyprchává pomalu
naděje v možnost samostatného
státu Cdrží-li se staré Rakousko
aspoň částečně bude to vrak ho
spislářský i politický hrůza po
myslili že nás čekají poměry je
ště horší než dosavadní I posled
ní věřící ztrácejí víru v možnost
regenerace Kakouska — Neschop
nost našich úřadů ve věcech ho
spodářských zrovna řve Byrokra
tické pedantství jejich co možná
ještě vzrostlo — nehybnost hla
bošství nepochopní zájmů lido
vých NesHikojenost v tom mněni
je stejná u Němců i u Cechů
Při tom dovídáme se trochu o
tom jak Maďaři troufalo vystu
pují proti Kakousku jak připra
vují snad konečně odtrženi A za
tím my stojíme v koutku přezírá
ni jako by nás na světě nebylo
Soudě podle posledních noticek
novin konečně se přece naši po
slanci sejdou k jakýmsi oradám
Kéž jsme přemohli strannickou
malichernost a dovedeme v čas ří
ci své slovo Dosud nejsme nikte
rak připravení naše dlouholetá
nesamostatnost msti se strašlivě
Kdežto dříve obecenstvo doufa
lo že na jaře nejpozději bude ko
nec války nyní se kde kdo při
pravuje aspoň do konce roku Zda
li jest už nedostatek skutečný me
zi lidem nedovedl bych dobře ří
ci Někdy v dubnu však nouzi po
travin i lieliKM e pocítímo silněji
jistě
ČESKÁ AMERIKA PŘED TRI
CETI LÉTY
Do Jednoty Č S P S uveden
byl v Tyndall S D nový řád po
de jménem Záboj ě 1 1 H
Národní Jednotu Sokolská po
volal jako společného evičitele
Karla Stulika z Pruhy jen4 v ň
kolu tom vískat si nehynouc! tá
sluhy o americké Sokolstvo
a
Anarchisté v Clevelandit oběsi
li -- tolii jenom "in rffigy" -ledsktor
Tůmu a policejního e
kritáťu Vsůka Nvíim cti ti
dva jinak yc itovybojn! občané
Misrr hiátům tidéUU
tas
Puk rok Západu ti dun ilV bfrl
na napsal o Karlu Jonášovi Muly
t li-nu VHcontiikťht ariiáttti "V
WisctUiniliU mohou býti krajané
hrdl lot svého látttlpctf V Utl
litts a nátur Jonáše 1'ttUl vwni
tsiiuv Čili návrhů lákottů lidi
Vieehity seliáNltl prošly J ta
jednu jSndty bujciito la kletý
koli či i n lákc-uodárstvi Itátu l
ho w aiub klfrého jiuéhtt tnůl
s# takovým výUdkrm Mubiii
Dkaiují to idravě itihUdy p
Jiiái# kdy I co nsvrhuj skóru
šiMhi"it 0 přijímá jko4 i jrlot
Ktlwpioisl své kwlbny pfravě b ili
t pri-ípěiiiisli bávíitů avtk "