MmuursMW CTiilirrTi! r — f t mMm ' -- - ~ - ' - -— -- ja-t--— r- — - - jjMHjafaaH " '
Strana 8
POKIlOK liVK 17 tfNOKA 1I3
POKROK
PUHLISHINí] CO
vydir
l-OKEOK ZÁPADU
a inltnl vydáni
v 4 'rit ro Halina okraa Nab
Mrbuylsr Clarksoii pro Colfai ukraa
Nab v Wilmm Kana pro itit Kun
ta v Cmlar Kaplila la pro atát
lowu Ht 1'aul a Miunaapolla Minu
pro atfct Minnesotu a v Tymlall 8 D
pro ataty 8utb Nortb Dali u tu
F řad platní:
l'ro Hpojcná Hiáty JlftU Pro Kasadu
#200 De Evropy 250 tutat
Zámlky f val tni ilajtei pomoci po
onlb poukizuk (Mono Ordon) ai-preaauii-h
poukázek (Eiprans Monay
OrJra) bankovních puukaiuk (Bank
Draft) anebo v ragíatrovaDéia dopisa
Oznamujete li ave pftmtcbovaoi udej
te atarou i novou adraaau
Doplay z kruhů ítenařftva ochoth
uveřejníme Mu ni býtí aluine pan6
bez úmyslu nAkobo osobni poikoditi a
podopaány plným jménem ať jit má
by ti v redakci utajeno anebo t dopl
aeoi avařajnono
V Německu musí býti opravdu
zle když vláda nařídila zmenšení
výroby piva o čtyřicet procent
Americké Němec mrzí nejvíce
dvě věci — žo ještě není kamer v
Paříži a že Strýček Sam nemůže
pochopiti proč měl by kaiserovi
upravovati cestu do Londýna
Teprve když co chvíli usměje
au nebo zamračí se na nás nějaká
Iovědoma fysioguotnie z angli
ckých listů omažských uvědomí
me si co znamenitých lidí mezi
sebou máme!
Český národ jenž nucen jest
mleeti ve strnu bodáku má prí
tom ně tolik mluvčích za hranice
mi Že skoro vzmáhá rte nás oba
va že — příliš mnoho mluví
Podnikavost u denníků jest
chvalitebnou věcí ale když někdo
jest ponlán do Srbska jako ošetřo
vatel a lékařskou družinou a za
to placen ani ten nejpodnikavěj
Si žurnál neměl by si z něho dě-
lati "válečného zpravodaje"
Čechy v Americe jistě zajímá
všecko co e děje přítomně ve
vlasti a mezi krajany našimi za
hranicemi avšak v dopisech lu
čených pro veřejnost mělo by bý
ti dbáno více pravdy a méně sen
začností
Když se vdova po básníku a hu
moristovi Robertu Hurdettovi do
stavila na jeho pohřeb v bílých
šatech psaly o tora noviny v ce
lé zemi al že nošení tak zvané
ho vdovského smutku jest vlastně
pozůstatkem barbarského zvyku
nikomu ani na mysl nepřijdi'
Kdyby asi týden jopřály novi
ny hlasu žen jež své syny man
žely a otce nuceny jsou posílat i na
evropské valecne jatky brzy by
chom zvěděli pravdu o tom "vá
lečném nadšení" v Německu a
konečně i v jiných zemích které
krvácejí za ty kdož ještě neobě
tovali ani kapku své drahocenné
krve
IVlý rudíl tnezt Osvětou a Ná
rodní Tiskárnou a námi jest pouze
ten l redaktor Pokroku Kápa
lu h celých šest itiťMců pru věo
českého národ poctivě nezištně s
obětavé pracoval kdeito Osvět
a Národní Tiskárna p celý ten
čas dělaly st neštěstí českého
nárlt reklamu pro svůj bytný
Kdy i ěrskts-ttlurrický Ut jedl
Itý a 4rch V celé Atueriee klrřý
tittvAhal vyuiitkovati lo-štésti če
akéhu národ pru avuji obchodní
Irklamu obviňuj někoho j- svo
ji poctivou Uťáíituou ptacl řhvti
íh 'btn dví iťfdi" — tííko
Hol dU j st to vt til tUťl4etvl
)rtt t UnioVstvl'
l takuvý y uikjičl NíiutJíi j
ko lr Kuoa raivkf hUv
limMskr)hu Bu% pft u'rs4
t Uarvardtk jk4 tti4tht
¥ ttH %kh jsH US střaul S##
ka sjHitfui v %Í aitr kyťK
Niwtoď U lák Vi!ťluíha
iwaUřtáSkt h4u uriťitl l
i?t4 U atrsii V!ky iltvkpské
AI kdy I píwti př#Uj
tYdaktvtr ivkrvka 3Tái' ]' v
aWkv jtum j rts aty diUI
inkwii Nlrtl TtkAm4 a
I klrr twbk (řlil Vk4i nárA
ilrss i řtlui ckviU ajjdy
m i NtMt?ít jsi d sik avít
sjoji'Hie kdyby Spojené Htáty
zakázaly vývoz válečného mate
riálu !
e
Netřeba milý p V Z Z Helii)
1'laíne la žádných protestů pro
ti tomu zda nějaký časopis neb
oriranisacu mají " ovládali " sbír
ky pro český národ IicboC o to
"ovládáni" aspoň nám nn nejed
nalo a nejedná a lidé svobodomy
slní měli by vždycky vyalechnou
ti druhou stranu nežli úsudek
prom-sou alo jest třeba protesto
vat! proti úsilí amerických Něm
eň o strženi Krmjcných Států do
války proti Aiilií neboť v tom
případě bylo by rázem odzvoněno
celé politické a osvobozovací akci
amerických Oechň v zájmu naše
ho národa ve vlasti líedaktor
Pokroku Západu se ozval a pro
testoval když bylo třeba protc
stovati a tím konal svoji vlaste
neckou jHívinnost jako Cech i ja
ko Američan a žádné nadáváni a
tupení a pácháni sebe většího da
rebáctví proti jeho osobě od ko
nání této povinnosti jej nezastra
ší a ani krok neustoupí od zauja
lébo stanoviska že veřejné sbír
ky mají být i veřejnost í tím neb
oním způsobem kontrolovány Co
uznává se za jedině správné v
New Yorku Clevelandu Chicagu
Cedar Hapids a jiných českých o
sadáeh snad by bylo správné též
v Omaze a pokud vidíme české
časopisy ve jmenovaných městech
sloupce své akci sbírkové neuza
vírají poněvadž sbírky kontro
lují veřejná tělesn a nikoli vyda
vatelstva listů
ČINNOST AMERICKÝCH
NÉMCÚ
Kdyby aiiiťriětí Němci byli
schopni klidného přemýšleni a
spoň na pět minut uvědomili by
si jak svojí aKitací škodí sobě a
všem přistěhovalcům v této zemi
Němci kteří až dosud byli zvyklí
snadno vítéiti patrné ztratili
tentokráte hlavu a když pro svo
ji věc nemohou získati sympathiu
amerického nánsla a činné zasáh
nutí naši vlády do evropského
konfliktu po jejich boku chtějí
si to vyhroziti
Svoji pravou tvář ukázali na
veliké "neutralitní" schůzi ve
Washington 1) (' kde přijali šest
resolticí a mezi nimi i tnto:
"Zavazujeme se jednotlivé a
společné podporovat! jenom tako
vé kandidáty pro veřejný úřad
(ez ohledu na stranu kteří položí
americké zájmy nad ony každé ji
né země a kteří budou napomáha
ti ve vymýténí všech nepatřičných
cizích vlivů z amerického života"
Už stylisování této resoluce do
kazuje že američtí Němci nejsou
v pravé míře Oni vzhledem k to
mu v jakém světle ukázali své
"američanstvi" jsou zrovna po
voláni aby požadovali vymýténí
všech cizích vlivu z amerického
života T s- nsi kaiser zasmál
když tu podařenou resolnei četl
Kdyby věc nebyla vážná zašlou
Žila by sotva něco jiného nežli se
hinešnení Avšak věc ve skutečno
sti jest velmi vážná a toto výhro
žováni hrstky Němců stomilliono
vému národu bude míti m násle
dek hnutí odvetné Ozve li se v a
meiieké politice opětně heslo
"Jenom Američané ni utráž" o
no si najde více stoupenců než
kdykoli v minulosti neboř tento
krátí iintivUté budou míti nač po
ukáuti na u "loyalitu' ano-ri
es en ntieu jas Ji osveuom v
t to kritické době Tím budou tr
pěti nejenom Němci al všecky
národnosti přistěhovalé i my Ce
št Že se stoiiiilltouový nártsl ne
dá terrorisovatl dvanácti tttilliooy
Néitteň ii4 to mohou Viíti jed
Metl jsme v úmyslu eitovalj v i
i Blin ri kýeh čiuopšstů které tuto
činnost Němců otr kritisujl a
4Vhujl ht% nřktrré i nich t?vá
hji Hel íe lni blUkoit pHlobut
VeUiřádé ftlo II iniil tubo UVi
bisu ro o té akci amerických
Němců soudí jeden ticjprVtlněj
iíeh jejich muili V létu letní pfof
r Kuio praiu-Vť kUv a v ruún
kilo iiiuv Ué uiiivvrl lUr
vmťké V vU-píMi #Uioiu k i
ytesoiku Ui hrdu ItdltHoldtoVt V
MČH4 tkttdU U ' ti lhi jetO-Mi
hnuti lr tai V po pruhU ut
#' jvtu v tupathlo V teto v ilce
)vtn {iplnji tt ifrn4 Ní' k Hk
kraíuj s
"AvUk ph nVh tM kych
u athl H nrsHdtu #H4ttviiuti
V Vv'h omiull jka lřf lkihl
tW Věilw l# lvli Ijř t pt
li t0 jtnuuoMitf in jaku utrt
"kik t)W kdybych stVaatnd
w ti přop K jJSI ůiVlem J
ctwtntitt ikU Ubt k ujVl( #
přátelského stanoviska vůči Au
kIíí Váš oběžník mluví o Anglii
jako 'arciiicprtlelí Ameriky' Vo
lá po 'novém prohlášeni ncodvislo
stí jež 'vymýtili má všecky ne
patřičné vlivy z našeho americké
ho života' A protestujo 'prot
dalšímu obchodu ve zbraních u
válečném materiálu čímž ve sku
tečnosti naše země se postavila po
bok Anglie' Nepřeji si zdůrazni
ti ten fakt že zákaz vývozu zbra
ní a válečného materiálu byl by
celkem bezvýsledným biunu a
jiný válečný materiál kdyby vlá
da naše zakázala jejích vývoz mo
hly by býti zasílány z této země
do Havany neb do Ví(fo neb do
některého jiného neutrálního pří
stavu a dostaly by se na místo
svého určení odtamtud bez záva
dy Co chci zdůraznili jest in u
skutečnénl takového zákazu nevy
hiiutelné přivedlo by naši vládu
do konfliktu s AkIíí a mohlo by
nás vehnali do války s Anglii -
Jako člověk německé krve moh
bych vítatí pomoc jíž dostalo by
se Německu takovým konfliktem
mezi Spojenými Státy a Anglií
Avšak jako americký občan ncirio
f i ii podporovati hnutí jež by při
vedlo všecky hrnzy války do nasi
vlastní zemé Co pokládám zn
svoji povinnost podporovali jako
americký občan jest směr který
se drží přesně v hranicích nyiiéj
Ších uznávaných pravidel neutra
ity ačkoli tento směr k mé líto
st i skrze okolnosti mul nimiž
Spojené Státy nemají kontroly v
praksi působí na prospěch Anglii
a na škodu Německa" Potud dr
1'Vaueke
Možná že i mezi našimi čtenáři
bvli někteří již se domnívali že
isme zveličovali nebezpečí když
jsme tvrdili že úsilí Nčincu Nině
lije k stržení Spojených Států di
války Hlavně z té příčiny uvedl
isme usiKleK emcc jcemono
nejpřednějsíeh v zemi jehož syni
pul hic jsou úplné na st ranč Ně
mecka v teto válce ale zároveň
Němce vědomého povinností a zá
vazků amerického občanství na
něž většina utnerickýeh Němců vi
svém fanatismu zapomněla
Zajíniavo jest že i dělnické ca-
sopisy německé v této zemi jsou
proti snahám organisace jež byla
založenu ve Washingtone a síří se
mezi Němci po celé zemi
Tak na přiklad chicagsky Ar
beiter Zeitung dávno již odsoudil
německý "mordpatriotismus'' i
new-vorskv Volkszeitung praný
řuje ono hnutí jukn "nebezpečnou
- - i t
agitaci jez ' směruje K strženi
Spojených Států do války s An
glií" Oále praví Volkszeitung ze
pod pokryteckou záminkou za
chování americké neutrality tato
orgauisace ve skutečnosti by ji o
hrozila" a z té piletny vyzsva
"každého nčmeeko amerického
dělníka v této zemi postaviti se
proti tomuto hnutí h celou svojí
silou"
Ve Patherlandu p Sylvester
Viereek čte hotové prohlášeni váb
ky celému americkému národu
totiž Iteliemecké části jeho Že prý
Němci ukaou vsem kuo nejsou
s nimi zač je toho loket avšak an
glický tik klidně odpovídá že lii
don to Němci kteří v koneíelt
spláčou nad výdělkem a že ten
boy kot jaký oni prohlašuji bu
de znamenati hlasy pro každého
jenž bude dán na černou listinu
e
NeW York World Věnuje ci lý
eláhek mo l lek Ol Néineuiii kde
litvi
"Kuiiur lUlliotldt řt jeltu illlt
iné itťistottil nikterak Neineeku A
sul' liiidmílU kkodi SVOU pio
liémeekot) pťopagHibi Kdy i V V
liloiilji isVlčei éc Némeek k vo
li bidmti Mdt a učiniti v ce Ně
Ho-ek l'tki'U V illIOlické po!tj
ce (ukrávaji st s dy Huuti'ii
mi l o ky liárl ttrbude tlpéti U
kou kstnpdů laáttvl hUini
(til trpltrtt bllbU němečtí Ameru
kiio ktetl ji vy nn l!i N in ko
Jcnt jedinou íiiul sůésslnénou v
liliíji V 4b' ktclé oblulo l offl
eieUi 1 Úkol Wlábétl HUM-lické
llííéld J t jt dinsot Vl' í l Hul
cl ktet si V dril je tiÍdhniM i V
Njmjcnýťh MAtech ly podm-o
%U ViHjlié liduéld ptotl J ť lt
Vii i- in tooťelo a touni jltt v
pisti Utvi Jiďn t ntiiul v tttu
ttiia j st fisp -I rd ni Spo
t ti v v H st it u snOl v nliv
v!t vlídit Spjiiinb Stittl j
llVvl tiímevký tkoV4 Ve M i
lil pfAhl!# toitu
"J4U dtouha ptota ai 4'k
ttijvU akiOoVn tUrtholdl j lut
tuhoví bu oi Uoitit iitt V lUl
mi 3l4itttv hn vrati #
Mrwidu d Něiiotfk b po
Hodd pUH-!i tUkU l ti kaníbkt
Jejich skutečné zájmy jsou v
směs vn Hpojených Státech a čím
ilíve smíří tu: s Um faktem ž
jsou Amerikány tím lépe pro ně
Af J'st jejích citové pouto k via
ftí jakékoli vítězství Německa by
jim nepomohlo a porážka Némc
cka nemohla by jím uškodili —
Když vedou válku proti presideu
tu Spojených Států proti kongre
su Spojených Států a proti váeo
beenému blahu Spojených Států
vedou válku samí proti sobě Jest
škoda že Carl Schurz není na ži
vé aby hlásal trochu zdravého ro-
zuiiiu oněm německým Ameriká
nům kteří podlehli pangermaiiské
propagandě a kteří následují ta
kové ulejx' vůdce jakým jest zá-
stupce Mart hobit a Dei nburg —
Ibirtboldt byl by jim mohl říci že
když podnikají orgHiiisováni pan
germanismu v politickou stranu
přívolávají odvetu která ztéží
přestane už mír bude podepsán
"Americký národ nebude dlou
ho Irpčtí aby cizinci mísili se do
jeho domácích záležitostí Nestr
pí aby americké zájmy obětovány
iiylv cizím privilegiím Nedovolí
a by mír a bezpečnost Spojených
Států byly ohroženy cizí propit
giindoii ve prospěch cizího státu
který se zapletl do světové vál
ky Jestliže Jíartholdt a jeho dru
hové toho nechápou pak jich litu-
jellie fieliol SI JilIpraVIIJ! teZKC
chvíle"
Toto asi správné vyjadřuje
smýšlení nesmírné většiny ameri
ckého lidu a nejhorší jest ht Ném-
i svým fanatismem a svým zupo
iiienutím se mul americkým ob
čanstvím připravují těžké chvíle
všem přistěhovalcům jimž snad po
i i # i i :
cela (lesitiien ninie zapásni s oi-
vciiýni silným proudem nativisti-
kým
BUDOUCNOST AMERIKY
Pohlížíiiic-li na evropské pole
krve děkujeme mimodčk osudu
že osud nás samy neb rodiče na
še zavál do této země Snad ta
kový pocit bude nazván sobectvím
a opravdu jest tím v jistém siny
► In a kdyby náns] náš krvácel za
svoji svobodu za svoji lepší bu
doucnost povinnost naši vůči ně
mu bychom nevyplnili peněžitou
obětavostí — povinnost v takovém
případě žádala by více Než jak
věci jsou národ nas krvácí za ly-
inistii je nebyla mu nikdy příz
nivou krvácí za cizí zájmy a sot
va můžeme mu pomáhali jinak
nežli podporou hmotnou a to jak
akce lidumilné tak politické a
působením na veřejné mínění
vhodný mi prostředky v jeho zá
jmu
Zatím co Kvropa zahalena jest
lýmeni z bojišť mul Amerikou
jasná obloha se klene nicméně
však v dáli objevuji se težke zlo
věstně mraky Čeká na Ameri
ku na Novv Svět to co Kvropa
Iríve prodělala uidtisl riálld
lioiiie iiiiliozciiske spory plemen
ně a národnostní války? A oprav
lil všimneme li si blíže jak l zde
velikou živelnou silou vyburco
váno bylo z domnělého spánku
vědomí národnostní evropskou
válkou jsk hrozí se zavléci otáz
ky a zájmy nánsliiostní do poli
tiky této Zelně co jiného lliuželiie
očekávat! nell Vastitve Poje 1
spory 1
A Jest tu dosud lo)oluiteitv
Uobh lU plemenili cnt to pouze
iroetio že živel čet imšskv po
ktupeiii čaxii bude u IdáMtl o sut
ruva y i Jsou mu upitaiia ve
tátech jižních c bude poZidovrt
tl ponorné zastoupeni ve sborech
itákonotlái n eh a v úíadeeli n
ec l ínají bé(ii tyto uxpiruco
einošokéloi illl Ittúd Úlllé
vůj doavadid tiámr o č rnol h
ei iMkláiUji ttiéitěevltué a id
no! v libí o každému styku spote
euskéiiiit e vyhýbají to b bulou
%t ťráltitt Vo)l i nčji avrehoV
ost !
Pti do4V s luhu y tc mu v ) t o
y AlUťtlk budu (Mini létli to'J
oll rjU U I lUiliM mnil 0 ltk) li
nebude de vuťee ždt 'ho nolo
tůlll) kbt Slit lu!ob tunlvi 4 tlm
imti e l u b1 pfopsí tuvít vyrotí
témi k I VMobu oviuUji
Mejo t ( Víiuklu" Iid dtiv
to iít a ttdJ me ptibb to stf 4r
it til vek uhljt tU poulit ho livo
Vil Jťal iU !d obliioějií k
oibiiííoi pro I4ttké ďdiiutva
tálo tdtUllSjim btl ! ptohv st
půli rojUtt k obbt4oi
i
stfjoá ltroéujHt J t i tvtlUm
Uloictlky l lsto%nějl to 'l
kltrykoH l títk Hhi ju
tuiíudb lieboť V ttoVttkjrlt
Hrv U 4k jvdi4ol diktuj-
Vi4 ptrUu Uk jrl ůpltlé II
mlčf hlas zdravého roumu Když
náboženská fiesnášenlivrst má jíž
Za následek vraždy jsko se stalo
téehto dnech v Marsliall Te
neb násilností jako spáchána by
bi před několika měnící na J(ev
SpurgemoVI V Jtenver jest věc
velmi vážná Tato zemé tako
vou různosti věr náboženských
vyznání a církví nemá li w: stáli
hotovým středověkým peklem pro
její obyvatele musí zůstat! zemi
náboženské uvobřsJy !ídé kteří
oavédét lakovou náboženskou bi
golnost že hotoví jsou vraždili ji
nověrce neb páchali na nich ná
silnosti měli by býlí tak příklad
né potrestáni aby jiným zašla
chuť na obnovováni středověku v
tomto dvacátém století
Katolíci protestant' Židé avo
bodomysliií maji všichni stejné
právo hájití své názory neb získá
vali jim půdu a maji nároky na
ochranu zákona i kdyby sebe o
siřeji útočili na své odpůrce Kdy
by útočili na osoby tyto stejné
mohou ae dovolali ochrany záko
na avšak volnost projevu volnost
diskusse musí býlí v této zemí za
chována nebol' ty jediné jsou zá
rukou svobody Každý pokus o
jích obinezení jest útok na svobo
du vůbec a z této příčiny svobo
da řeči i tisku měla by býlí Žárli
vě střeženu i když jest jí někdy
zneužíváno Zdali ochrana neb i
samotná existence nějaké instituce-
vyžadovala by jich obinczeiií
tu raději uf celá ta instituce pad
ne Co jest skutečné zdravé a u
žitečné lomu svoboda řečí a tisku
jistě neublíží
Budoucnost Ameriky závisí od
nynějšího pokolení jeho povinno
sli jest řešili problémy nežli se
stanou akutními jeho povinnosti
jcHt M'čovnti aby tato země zůsta
la zemí politické i náboženské
uvohod v
PROJEV ČECHU V CHICAGU
Minulý týden Vzdél liescda J
V Frič v Chicagu svolala schůzi
na niž se dostavilo nsi tisíc kra
janů a kile mimo resoluce přijat
byl též následující projev adreso
vaný americké veřejnosti
"Shromáždění občanů českého
původu jichž v Chicagu je přes
1Ó0(KK) a ve Spojených Státech
celá osminu národa Českého pro
hlašuje :
Národ náš věren tradicím prv
ních propagátorů pncifisiuu a svě
tového míru velkého pedagoga
lana Amose Komenského a krále
Jiřího % podébrail aé jeho synové
a dnes i otcové zmírají na boji
štích donucení mnohdy násilím
vřazením do rakouské armády ne
přál si války této jež měla lín
kousku dnpomoei k nadvládě na
Halkáně a měla rostoucí většinu
jeho obyvatelstvu slovanského pů
vodu zkrušit a oslabit
Čeští Američané jako největší
zahraniční větev česká připojuji
se proto jménem násilně umlčené
ho svého národu k projevům Ce
chu usiienýeh ve Švýcarsku
I i aiicii líusku a Anglii a doku
mentuje že je věren myšlénce o
Hvohocuí všech malých národů a
v řadě prvé osvobození národů
slovanských
Pevně doufáme ze svobodymi
lovná Auířlíe a Francie k nimž
nás poutá ideál pokroku a svobo
dy a slovanské Kusko k jehož li
du nás pojí krevní pi Ibunost ne
Zapomenou že vrácením svobody
národu česko slovanskému v Ce
eháeh tm Morav é ve Sleísku a
Slost lísku stalo by se po právu
národu který bitvou nu Hílé Mu
le #ttatil svou twwuoMutiwst jíí
užíval ku prospěchu osvěty ve
střední bviopé jU dl piv td umí
verwtu jíl v r I tH mučedníka
tVobodv svédolld Jtttl bliti
SbroituUdénl nto dekuje vl
dám litthctnuské britské tt rusku
t& vlídné miUádtUil s Cechy v
Ktrtloií Aniílll Hušku UMíeliý
Ml MiuU ae jout pi uo ni i
koitskvud poddanými jedu J
ko spiátvbiiHH iiátodtiit?
OtCťlttu plité tvspvktoVsU Itvtl
iMbtu spojt i v b Mátu jk J
foituubtval ptiidtit tSo sUtloi
tvpubbkv dnUíiiivAut im t4k i4
u pot ostnu Ji ptoblUluiílt ae
pto svit ku UVd OV p"i lV k ě
sktlu) liáfísl pt-toi národu li
iviti túi!hi tstůaU Uto4tost Vol
losstt plMji-VU
Plotní )Otl# klp4 #4Hj4ti pfU
4ii'vtii 4b nky 'iov lt wtíiu
I 4 tltHvld% pítna puii
ti d vlní i4tlu ntiU mim
Vm pOUlol otooltli diotitU
láni tpj4llu'lníjíí H td4b Ud
sít tt 10 vích Sibůtbk jkn
aUbi tr bb Mu dioi H ITtiatM
p0tlttVti ptVtli ltMUttl 111
zejskému poíiáií jež pol rrJ
kVint gít' pro úfiUum tieutrali
tu Hpojených Státu byl vlf"''
jen agitací prolí vlá-lé to řepu
bliky h jejímu státnímu wVnM'
'H'hí v celém světí- je iiui jnk
jx'lívý přívržen'' světového mí
tu stejné jako vlád mwtUVk
presidentem WilMnem v ére"
H duchem tohoto projevu i
když ne úplní % formou zajisté
každý bude sou hlasití jest k přá
ní aby v Chicagu víc si vííwttlí
věci a udáhslí kUtá V UlO Hiliii
v liasí aiwlcčié vlasti m oebrá
vají Štěstí válečné i evrop
ských bojištích v koncích rotlunl
tom armády a finanční zdatnost a
síla válčících nártJfl 1 páraly
sovatí amihy th h Údol by tni na
okamžik neváhali strhnoutí naší
zemí do války aby pomohli kaisu'
roví k vítězství na4 celou Kvro
jioti to jest naši povinností a tm
tom polí se můžeme uplatnili — -Myslíme
že to povedená "neutra
lítní" schůze v Chicagu na ní
zpívána "Waelit am Jtlieín" n
prodávány obrazy císaře Viléma
měla hýli ještě ráznřjí odsouznn
v onom českém projevu
Unes í slepl vidí že Němci sna
ží tu terrorísovati americké vřo-j
né muže kongresníky senátory m
ťiřadnfky výkonné jimž zcela ne
pokryté vyhrožují politickou
"smrtí" zdali nebudou jím po vů
li a z této příčiny jest dňlrřito n-
by americká veřejnost seznámena
byla se stanoviskem Slovanů nu
prvním místě o stanoviskem Ame
rických Čechů s nimiž také dluž
no v politice počítat i
'NEVĚDOMÍ" MILLIOříAftl
Pisl svrchu uvedeným nadpisem
oinažský " World-Herald" uveřej
ňuje následující zajímavý článe
ček Ncvédomimt luiiohomíllionářů o
společenských poměrech již o
svédčilí vu svých výpovědích před
íiidiislnáliii komisí jest velmi o-
stře kritisovánit časojiisy které o
byčejně byly jejich podporovate
li Stavěním na tsliv nevědomo
sti o tom co jcnt všeobecně známo
všem kdož čtou denní časopisy
přivedli se v opovržení euló země
Wall Street Journal mluvě o svě
dectví Johna I KofkefeUcrn
ml praví
"Pan líockefeller téměř po de
sítiletí měl finanční kontrolu
Colorado Fuel & Iron Co Nicmé
ně však dnes jeho vymlouvání se
že nevěděl jak společnost zachází
h dělníky jest db všeho tak nai
vní jako jest opravdové Pan
Koekcfellcr měl býti tak připra
ven diskutovali se svého vlastní
ho hlediska jako p Lawson byl se
svého o historii uhelných dolů v
Coloradu před bitvou u budlow"
Pan Morgan dal na jcvo ten
týž druh nevědomosti V jeho
avřdectvl vyskytuji! se následují
cí: "Já in-vím zdali $10 týdně
jest postaěitclno pro přístavního
dělníku Já iieuiám žádného mí
nění o iiiinimáliiíiii věku zaměst
náni v továrnách Já nikdy to
přemýšlel o věci dětské práce neb
pracovních hodinách Jíosah cbu
doby stávající ve Spojených Stá
teeh nebyl nikdy přiveden k mé
pozornosti"
To jest potvrzeni tolui co my
slitelé a lidé veřejné čiiiid říkali
ponlcdidch dvacet roků "Veliký
obehisl" vážně ohrožuje obec
né blahu Když ohromný pru
mysl přijde pm kontrolu jednoho
HMIc ji t tt iMIplonlu nellioilio
pro takového tuuže mití iiéjku
ltivědomost o iuMlrobiioHlei h Vše
cko to jest svěřeno podi iíctiý io
jichá pohtiivtiti rfávisi isl vyděl
kú Piipoiiiiná to posUvcni do
tdUilvle na otitiktisU plantáži
t sl lo bot sl lícili ono liehof plíllt
tážldvl éiisto íakrot lll v lájtUU
ttoU ktbíto db p I
ťt Ib in p Morfii mu neví lat
č ho tt svých íaoiésItiiOich h
jsvh poiariy Itlkdy ttth)ly píivr
delty k jich po4oMloU'
ptdud mo o siruéuý ala vvstti
HV článeček AttS jest V ličto
Itl tlii ptiVidcotí jíiktllt poitbltá
Itlut Ji st n iu " $ký tdo hml tt
ji tiotu j4l tovt jtio iiovnuý času
1 1 uptMorttitt ti blb itlisut l' l
nivkyth uml kily 4 tttésiuvt v
ttfvjl u ivot4 avýt h MmiattuMc-ft
tU tobk jakut u 4ivui4 i4tvb
ptutiitoiťů Jo tu akitiu JihIhoS
ttčhiivké ume je atiji ittcii %tl
kv ltl obeloub lo lit bistl tlldm II
lrs Ivtm nritl tu lil diui h jtt
" V Uťeot tb tmlC ol oVÍ b
M stu at alt smánt 4'Nh
Sij hH tvtnuatt M
Usa tsaaiattt C A ta V %