í
POKROK
PUUUSMMí CO
vJ44
1'OKiOK ZÁPADU
mUtnl vylítni
í rf s pru Mulin ohr Neb
Hehuylr M 'lrkmi() jro 'uířa akru
Nb v W linou Kw Jíru tat Kan
v '"lr if !'( la pro tat
Iwu v Ht Paul a MíiiMpli Minu
n l&t Mínin''(tu a v Tyiclall H I)
jio mláty Motith Nortfi hukotu
l'ri Mi)piiA Htaty ♦!'') Kanadu
ÍOO Kvr7 ♦'(O fueUu
Zínilky iMlléílll (Ifjtťí pounM Jj#
uZliíh poukázek í Money Orlra) "
rthnlrli poukazi-k (Kr Muliny
pi"r) bankovních ii)iikíi-k (Hauk
Praft anebo v rKÍtrovauňi Jjiir
Oznaiiiujcta li ttvd prrnUhvéíú inlaj
t afarou í novou alr"MU
loiíy kruhů řtcníiříitva ochotné
uveďjiiiinw Miiiti býti aluíné an6
(! ufiivnlu lirkolio oaobtiA jioAkuiliti a
(loilcjmíiiiy plným Jinennrii ať jli rná
býti v rlak-i utajeno anebo dojil
etii u v f fuj ri# no
AMERICKY OBCHOD
Mnoho i' v těchto dnech píše o
mnerickém obchodu Anglie jest
obvinována žc překáží ameri
ckému obchodu a má se proto
zodnovídat i : na americký ob
chod jest vznášena obžaloba že
cli cí těžili neštěstí Kvropy a
neptá kc prý co a nač: prodá je
nom když jsou v tom peníze a
an president WíIhoji a jeho rád
cové míní že vláda naše niéla by
kupovat i a aspoň dočasné opero
vat! obchodní lodi tak aby ame
rický obchod válkou nejenom ne
utrpěl nic kdyby se to dalo je
ště Mcm tam zinkal trhy jež před
tím zásobovali jeho konkurenti
lYotí tomuto plánu administraci-
tia kupování obchodních lodí
vládou vyskytla kc silná opjkjhí
cc mezi republikánskými senáto
ry a i když připustíme že tato
oppowice má politické pozadí jsou
rovněž mnohé závažné námitky
proti tomuto riejposlednějšímu
lodníku naší vlády Možná že
byl by to zrovna ten nejlehčí u
iicjsiK)lehlivéjší způsob jak Kjhi
jené Státy mohly by se zamícha
tt do evropské války Když brit
ská válečná loď [xjtká na oceáně
americký parník a zeptá se co
že to veze a kam a zda-li je od
pověď neuspokojivou začnu pro
hlížet! náklad a uznán-li za vá
lečný kontraband doprovodí par
ník do nejbližSího britského pří
stavu jsou to hodné nepříjemné
věci a jest to zcela dobře k po
chopení že kapitán takového
parníku kleje jako pohan a maji
telé v New Yorku neb jinde ská
čou do stropu a počítají ztrátu
jakou zdržením parníku případ
ně zabavením nákladu utrpěli A
jest to zcela k pochopení že žalu
jí u naší vlády aby se trochu za
stala "amerického obchodu" a
nedala mu ubližovali
Představme si vsak že britská
válečná loď by zastavila parník
vlastněný vládou Spojených Stá
tů Ona by pouze jxmžila práva
které dle mezinárodního zákonu
se přiznává všem válčícím ze
mím ale to by tak snadno nepro
ilo v takovém zdrženi prohlíd
ce nebo dokonce nucené zastiv
re v iicjbližiim britském pitata
u byla by nepochybně opatro
vána "urážka vlajky Sbíjených
StátiV" h kdoi ví co všecko á
kdyby takových "uráick" bylo
více nikdo lieehh'1 by ručili m
M jež by přijít i mohly
S mnohých jtrmi e puitkaíuje
že mul nikterak nutno aby Spo
jené Státy zrovna nyní e ptutily
tto paroplavebního obehodu
uk ídali ti kdoi námitky ctní
jhoit Hit omylu iA pnpéK by
kiit#ni iimrickému obcht
bi lim novým politikem % t4ly
lylo by tiojvtn'i ťUiluu aby
ledi UkdVé oblioríjly tm ila
rU tile ( Smjellýíui Sl4ty 4
tředid Jilid Aitorikou S tá
mílo 4 lučím mé Si byclnuu pic
)hudofU aluiný tabeluhl M4
li i kupval i Kvr'py i
it lulíhuii dtUarrt bil !
A p'k jenl jritů Jed 14 llilké
lolui nuuinkilui iibťhislu Co
}'ttp4 ilhcl mlř biju
tud Hiir buvittt hÍUU
iy joh nov id Spojiivvh
Mllvk ňll aluupajl A ili'c
bltdoU fctoMp#U V p4dt ttbtuhřku
IrUtil álky Tu i4k kuA -iak!
Má tU Uul í MU
hi whéi Anp4 i
fstbtjctil A poli4ui eiul l majt
dl í i(bitH t ¥p
totáiij tuttrtýťk 'b
tni! O této utráncc amerického
i bcbodu naši slátnícj ve Vwth
líiiftonc také by iiiéli trochu píc
mýšh tí
ZE ZÁKULIBÍ EVROPSKÉ
VÁLKY
l'ol tímto nadpisem (( i níuií
"Ilias" ncjsltiiší český katoli
cký časopis v Americe velmi za
jímavý a pozoruhodný článek V
první části článku vysvétlováiy
jsou příčiny strašné porážky m
kouské armády v Haliči jik bylo
to vylíčeno jih! ý m vysokým do
stojníkcin rakouským "hodno
včnié osobé jež nedávno z lliir-
kouska se vrátila " praví 'Ilias'
Nejenom bylo Hakousko zrazeim
předem když plány ((encráliiílio
štábu prodány b)ly Kusku štáb
ním důstojníkem Kcdlem jenž po
prozrazení spáchal sebevraždu
dokonce také vyzrazen příjezd ra
kouských vojenských vlaku do
Haliče na čemž hlavní pudil mč
bratr onoho Uedla přednonla
jedné stanice v Haliči Tímto
způsobem "1 vlaku plných vojá
ku vydáno bylo Kusům což zdá
se potvrzovali dřívější sdělení o
osudu pluku "pražských detí"
kterýž napaden byl ruskou dělo
střelbou ve chvíli kdv vystupo
al z vlaku ba kily ještě znač
ná část vojáků ve vlaku se nalé
zala Také "většina eísařsko-krá-lovskýeh
úředníků vrchní zemští
Molové okresní hejtmani poštov
ní zříeiiei profesoři atd drželi
s Kusky a podporovali je" praví
se V "Í!laHU"
V druhé části článku "Králov
ství české Ve Velikém nebezpečí"
píše ' ' I Ibis" :
"Nejde o-nie více a o nic méně
než o toho 1'rušácj ehlejí se do
Mat od moře lialtického k Adrii
a chtějí k říši Německé připojit
země koruny sv Václava i země
Alpské Tam míří hrabivý l'ru
řák a v Kakousku sám předseda
)oslanecké říšské siiémovny dr
Sylvester mluvil v měsíci říjnu
J9I4 o celní unii Kakousko I her
řka h Německem !
Tak se právě jednalo v Něme
cku se strany pruské vůči ostat
ním samostatným státům něme
ckým před válkou něniecko-fran-
couzské roku 170 jakmib'
válka byla vítězně pro Německo
skoncována diktovalo 1'iusko ú
tty Hismarcka -o chtělo Tehdy
řlo o Havorsko líadensko Sasko
atd a nyní jde o Kakousko!
1'roto 1'rušáci ponechávají Ka
kousko svému osudu proto mu v
ničem nepomáhají ani v Haliči
ani v Hukovině a Uhrách ani prK
ti Srbsku nýbrž hledí si jen své
ho DetitNehlaiidu Za to ale dělo
střelcctvo a jízda rakouská mu
sely na bojiště francouzské a do
1'olska
1'rušáci v Kakousku skoupili
obrovské množství obili a dobyt
ka pro sebe a v Kakousku již ny
ní není dosti mouky drahota
hrozná a na mnohých místech
hlásí se hrozný host - hlad!
I'rušáci si přeji aby Halič a
liukovina od Kakouska byly od
trženy neb6ť tím seslabí slovan
ský živel v Kakousku a budoti
I líže svého cíle
1'rušáei si přejí aby JloMia a
I lei cetíovina připadla Srbsku ne
buf bude to též v jejich prospěch
1'rušáei ničeho nenamítají pro
ti tomu že ttabivé uhitaji pi i
taiií města v Albánii neboť to
je začátek italského panšti i nu
Adrii
1'rušik má svého přilnuneho
la tiniié v Kumuiisku a bode o
v ájtnu pruiáckA Mbtiky uoc
id ti se Kumuiisko S dmibrdka
ibvvuitébo rumuiiskúu on imI nt
1'rušak Jt4 dtiea a Ufary v v
jednává a druhuioeii v vn Vt
lilHŮV Kltel mdiWek eilltlV
111 'f V %e t4ll IHMltclell koflHiy
v Štěpána!
1'tuW'i ehtřji lUkutuko t ber
ku ůplml okbti h rozdvojit
al pk lim anáíe ámueoitt
kráhvtlí iVakelm tt A!pk v'i b
nud l't lion tisuliU l'ruUU't a
jeju U brb:4 dv iust:r ti iv
I Volu ni tlm-a dtií iiďtlH' V Crttii
pirťl i l 'ft m ptuiUO Wft
bk' áwv IVuUVů MVxi l
ebUlO plolu VuŠ4 l pi)í l
pí i "Kdn ďoHov lu V tV
Uck' pťvklAd rbif
kd I tÁ'St lU4jl jsřkn u
Tkný } t ukKiuký pjc
ihc v jUiUoi lm (4js liontitt
lUkvmk lthl i níb
lt wmuť Iék by a# um
1 i iL hhi ii4rvl i f drvMi m
hon tiám vypravovat poznaňští
1'olácí l-Vaneouzí v Klaaa lotrín
(ř&eh h na severu liánové
Nciw-házl dnea ani těch hlasů
že vražda rakouského následníka
trůnu fi jeho chotí byla v inten
cích iierlína!
Je dnes nad slunce jasnéjí do
kázáno že zesnulý následník trii
nu František ''erdínand nechtěl
válce a jsou zajištěné zprávy o
tom že t(ž niptlcdnik triinu
František Ferdinand chtěl zřídit
Kakousko I lidsko nu základě
národně federativním A tuto
inalia a plán byl znám v licrlím'
a odtud se hledělo tento liejlcp
si plán pro Kakousko Uhersko
zničit Kakousko mělo zůstat
oále sekiindantem Německu — -mělo
zůstat jeho vasaleni navždj
7 toho patrno Že liejvělší ne
bezpečí národu našemu a Slova
nům vůbec hrozí z Iterlína od
1'rilšáku A toto liebeZ'čí je tilu
větší že dnes v říši Kakousko
Uherské Nčmci ba néuiecká vlá
da sama IVušákům pomáhají že
dnes v Kakousku nemá nikdo do
ti evné vůle aby chtěl velmo
censké postavení říše bájit proti
prušáeké hrabivosti Není tam
Havlíčku Kierů a 1'alackých
není tam Deaků a lelačičú !"
( 'lánek tento uveřejněný jistě
po zralé úvaze ii na základě spo
b hlivýeh informací v iiejstaršíin
českém katolickém časopise v A
melice měl by hodně plispěti k
vyjasnění situace mezi ('echy a
meriek vmi a vyhranění jich syni
putini v přítomnem velikém zá
pase
V l'Vroc SVlUpaUlll Jez
i '
u
hvch česko americk v'ch ka-
toliku klonily se na stranu Ku
kouska a Německa
OBCHODNÍ STŘEDY AMERI
CKÝCH MÉST
práva o neštěstí na podzemní
dráze v New Volku minulý tý
den znova vrhla ostré světlo na
nezdravý vzrůst amerických měst
Následkem zastavení dopravy v
tunelu statisíce lidí nemohlo se
dostali z obchodního středu jež
to ani pouliční ani vyvýšená drá
ha nestačily pro tento neočeká
vaný nával
V evropských městech stanove
na jest VVŠe budov zákonem a
proto není tam " mrakislrapů"
v nichž v Americe jest spatřová
na velká vymoženost Uvažujme
všnk chvilku komu se prospěje
když se na rozloze několika blo
ku staví budovy dvaectiputrové
neb vyšší Obchod přirozeně jest
udržován na malé rozloze kde se
lidé hemží jako v mraveništi kde
vlastně člověk béře život do hr
sti kdykoli nucen jest přejiti
přes ulici hodnoty majetkové
na této malé rozloze stoupají do
závratné výše kapitál jest hro
maděn ale co z toho má ři knéme
!I0 procent obyvatelů města' Nic
invli 'nepříjemnosti svízeli ve
likou dálku do zaměstnání rnž
iiumriiá denně dvě hodiny neb
více na dráze a to všecko jest o
tlučeni jenom aby malá hrstka
kapitalisiu mohla ještě více i ry
chleji bohatnouti
X Kvrohé kde helii tukovvch
ťbelioduieh středil obchod se ši
li po celém městě pomáhá si ví
Ce lilií Život všech jest příjem
nejsi a hodnoty majetkové ro
stmi stejnoměrné
Vtůst amerických metropolit
iiícli iiiéxt jet nezdravý m-priro
řenv a není lot pMispéch a pro
hejvétšl dohro hejvetšlho poctil
bdí
UDUMILNÉ ODKAZY
l-st to v lnu itdktt ! 'e
lllll l ÍIIIMI1N Aim I umu a I" 'U
llii!tivil odktieiti nu liéjitky b
bločiniiv hduitnUiy neb vhU
Vi'i ptulnik skoro kiudv dei
inuieiiie čisti v anglických it"Vl
luirli ii Inkovy cti odkniei h a o
lílii d- vnejltý tuk HVÍiU(ii" tt
liš'e ípl 4 Vil J Holil o piiptl
iivťh kdv m- jedni v hké nuiay
slout t titiUu n b iiiiMiomt
dolUrii lMfeii io inivli v io i
Olu it(i 4111 J t Htt4C 114 místili
Á't !- Jkii illOoil st ltslHl'jVÍť
i)iíiiiii čiisxpiiy et ikovy ob
civ v v le 41111 J l ubromiiy
il"c J t u vjjsoikmi aby ti
IlowfliV' Hifl'rttl U xilli4uv rfl v
!! dní vúU n lifj-nkv' AUiluy'
jikIuiíi p4witiijt t Mé kll
t-?iněm íhv%'u i vinárnu l b
1mV t('jHU 4HIinl IH IIMiliMli l
iUI'!" A i%i' I sriHbt
U lisn i Ap"i ttikiMÍ
Mv oiw niv ke píHuHj
H Utol tH xl o4v M p" il
HMvMkkv ti tiHimoi 4k kdy
I v MČlt im ktťřvn dMv
rům svým zanechali zesnulí naší
ťfaí neb starší osadníci pionýři
našeho čckéhr života v Americe
Ijla by o ohromn4 ěáalku jdou
cí do desítek millíonfi dollarů
Ti mitví které jsme pochovali na
iinši nánxluí tub jiné hřbitovy
už by zalidnili veliké měslo a by
lo meí nimi došlí lidí bohatých
i zámožných neb aspoň lakových
na jichž dědice k vůli nějakému
značnějšímu odkazu na dobrý
podnik nebyla by ještě čekala
mošiut zcbiáeká A konečné kdo
si jik tíkáme pomohl má ještě
jiné širší povinností nežli ku své
lczprosl řední rodině
Kolik však bylo léch našiiicii
kteří v poslední vůli pamatovali
na nějaký dobrý pislnikí Velmi
málo žalostně málo Jsou to tak
řídké výjimky že odkaz takový
vzbudí vždycky pozornost celé
naší veřejnosti I'řcd léty mohlo
n' namítnout i že vlastně tu ani
nebylo žádného podniku který
nebyl v stadiu pokusném a na
kterýž mohlo by hýli pamatová
no v té důvěře že peníze pro ten
nčel zůstanou že skutečně bude
j i in i poslouženo dobré věci Ani
dnes nemáme nu poli lidumilnosti
a vzdělání co mohli a měli by
chom iníti my na příklad mohli a
Imeli bychom míti vyšší učilišlé
které by bylo na úrovni ameri
ckých ústavů a odpovídalo jejich
požadavkům a připravovalo naší
mládež pro život jako kterákoli
americká vyšší škola ať veřejná
neb soukromá avšak učiliště ktc
rě by bylo vedeno v duchu če
I skciii ioit" oy iiiiiii ojmiimiu v
i ' i - i i
chovávalo česko americkou intcl
licenci v plném smyslu a význii
mu tohoto slova My vštik na
tomto poli vdělání máme ústav
který za daných okolností koni'
to nejlepší co konali se dá má
nic Matici Vyššího Vzdélání a
na tu naši zámožní krajané měli
by více pamatovat i za živa a pa
matovat! na ni značnějšími odka
zy po smrti Matice Vyššího
Vzdělání překonala již studium
pokusně její celkové fondy pře
sahují y2dMX) avšak práce její
mohla by být i rozšířena a pro
hloubena mohla by vykonat i ví
ce dobra kdyby vládla většími
loudy Doufáme že tyto řádky
dojdou povšimnutí u našich zá
možnějších krajanu od nichž na
prvním místě dalo by se oéeká vá
ti podorování takového podniku
jak vin jest Matice Vvššího Vzdě
lání Na poh ilohrociuiiost I lilillih'
rovné jeden světsky' ěili nesek
lářský ústav který také již pře
konal stadium pokusné a který
koná dobrou práci de to Útulna
a Sirotčince v Chicagu ústavy na
něž krajané tamni mohou býti
právem hrdi II takových ústa
vech jako jest sirotčinec koneč
ně náhledy mohou se iiiniti a my
sami uznáváme ze to nejlepší vy
chováni muže býti poskytnuto
dětem v rodině a když dítky osi
icjí tu pribiini měli by je vzit i
no l odlil a hleděli iby vychovali
z nich dobré občany n občanky
řádné muže a ženy avšak vy
kyt nou se případy že není pii
bllZliých licho Že ovdllšl V jejich
rodinách nenj tukové aby mohlo
dá ti dobry výchovny základ osi
iclyiii dětem e nenajdou se aut
cií lidé v dobrých spořádaných
poměrech kleti do rodin by je
vzali a co zbývá polom jmého
liell ustaX sirotčince' V českem
sirotčinci v Chicdiíu jsou dilkv
ečlvé vvtbovávany něhot zvli
sté tamni české dámy bélou o ú
s (V ho ilv zájelll l jsolt posí
lány d-i obecné školy kde učitel
sky shot v zdává Jlil nadši lioi
ihválu Sirotčince nijak sVOJI čin
lomí a pllSohtltHtt lieoblIlcZUJe ln
" lileawo it i lt pllčlliy íiishlhuje
podpory naší nejaošl viicjnosli
Totiž pbllj O I tllUlé kde ícalý
' I taiéki slaíeiu k llávi
poiUllil (V 40IM 4ivoU ku li jinak
vyvlini by byli ústikúm byli by
jak m- Iik4 u přvkáťku 4 V ce
ltě t bt v ůb o nikoho le mi ji
vUstld krve U loboj I not VUJ
uoddt by dokončili N'4 UtuUm
IMI i pohltil m jukti lot llějký
bu ito ve 4 UtV pi ttťjb 4l
uh kromě vr vvjtuicčnyib j i
}4d-eh loliHtie piljilojitl l tni
Valo v JÍ jsou ŮpK4 istktilU 0 4
dhi'inmwl Utulu n přvniii
byl il mv U-o4 pi i tk"
Ule ld ksi n koocí JívoM
(Ustatoot J4ki kůl V b ktill
nikidm ioiuajÍ kďi UskvpHi via
kvou-e 4tvol by ú h vvl
ktn V pl -bn ov UsUvu iu ii
tk'l b)H bV Jk 4tr4%l- 4i
h'dkm lírlU!t ívčl 4(Usti
oyksi d Tvi4i ůki4 k V
tu't v ( ku afu v Admt plni
rovnu jako aírotéínep ncfibme
Zlije HVojí éílilioM H působnost Je
lioni na Chicago
Nu tyto ústavy měl) by parna-
ovatí nejenom naše spolky a zá
možnější jednotlivci ale mělo by
býti na ně pamatováno zrovna
jako na Maticí Vyššího Vzdělaní
odkazy tak aby činnost svojí
mohly rozšířili a prohloubili ko
natí ještě více dobra nežli příto
mně konají
NEWYORSKA KONFERENCE
V čísle z minulého týdne zrní
nilj jsme se o konferenci jež svo
lána byla z podnětu Ccsko-Ame
riekého Výboru v Ncvv Yorku do
onoho města za účelem ůrady jak
by se národu našemu co nejvíce
sbírkové pomocné i politické 11
by m národu našemu co nejdřív
ptospélo Kyli bychom rádi vy
hověli opětovnému přání new
yorských přátel a konference se
súčastnilí avšak nebylo nám to
naprosto možno
Mylo sděleno z Ncvv Yorku že
iislán bude časopisům k uveřej
nění protokol jednání což se po
sud nestalo a tudíž otiskujeme
dle " N Y I" aspoň následující
v eeinž jiksi shrnut jest výsledek
toho ' positivního bylo na kon
lercnei docíleno
"Večerní jednání jež trvalo do
půlnoci hlavně zabývalo se otáz
kou politického programu našich
výborů llebata vyzněla v tom
smyslu že program politického
působeni výboru vymezen na
praktické seznamování ciziny se
stanoviskem a požadavky české
ho národa stejným způsobem ja
kým se to stalo v Anglii a na
připravení cest kterými bude ve
vhodném okamžiku možno dusá
hnout i vytčeného cíle Všechno
jednání o otázkách jako: jak má
Wluidat budoucí českv stát a
všechny snahy zasáhnout i do
vnitrních dějů v zemích českých
prohlášeny za nevčasné a iiebcz
pecně našim krajanům ve staré
vlasti Vyslovena nutnost nava
zování styků se Slováky a půso
bení k vyjasnění programu pitts
burghského Nedělní jednání se hlavně za
bývalo otázkou národní orgauisa
ce českého lidu v Americe Úče
lem této organisace má býti v pr
vé řadě pomoc českému kmeni v
zemích koruny české v rámci vy
mezeném programem dvou stá
vajících pomocných výborů z vy
řizováni záležitostí čistě národ
ních My JL propracován plán orga
uisaciií a ustanoveno jméno Če'
kké Národní Sdruicní Všechny
pomocné výbory dosud stávající
přijmou toto jméno dne b čer
vence t r a všechny výbory
které se budou nově ustavovat
nechť se ustaví pod tímto jménem
C N S odbočka v
Uo prohlášeni stanoviska kon
lelelice vzhledem k pomocné akci
v zemích českých které vyznělo v
tell smysl že se budou v Cechách
lozdávati životní potřeby až to
ho bude Iřeba a pokud možno
lélii JiZ tiiho budou liejnutliéj:
potřebovat vysvětlení mnohým
tazatelům a po přečtení zápisku
tajemníkem poděkoval předseda
všem důvěrníkům za ú"at a po
ladu uzavřel"
1'sah jsme hochu pcssiniisticky
v po-1 iliiíiii čísle o této k 01 ile
telící vzhledem k tomu Chicjt
go JI delegáty licohc shtlo avšak
toho co Ve "Stavil" čteme sou
díioe Že Jeví se V česko HIHCIT ké
metropoli chuť a nálada k s obé
ne ptáci 1'řejcme si lo 10 zi
sldee přejeme si aby České Ná
lodní Sdrilcld slulo se opruvdo
wiií silnou a vlivnou oigunisiel
tichu amerických 'e světle 11
dabmii na cviopk ni bojišti a
l lovila kitelté gelllUlliské Hgllaie
ve "spijciiyi h Státech majicí n
ňéi I sVcb ni (b Iháld tt hkol tlMI
pováni Vťívjného mínéid č kaji
ia ně veltké u dlb iiié úkoly
Jet lnbt ano iu kému b I 1 vy
uvétliti Je wd! uuUíoii Němců
jsoti vc SjMijenych Sletech nulit
OMV S!ivl!iů j t tu I t vvtvěth
tt pič nyiHpíiihic jejich Jmoi 11
stittoA spojvtieii při lo 4 U!(
ic jeju-H bmln v Kr'4 jei
iHicciiu bojuvati JhsI pln po V
Sviocvk tUkonski 1 b rk
MACTKRUNCKUV AřťKl
rKO ilCMU!
MélHHC MteUttíOik lojvíUl
! ni fmm b IrfMi ky prki
l ti avé bH Vť'kii aUiibti v j
ji l 4kc bsbná íko-HVy Zítitu
Cil #b'k kdoek
bldtl'kyi klibtil V hr biji %
bS4 Hat txljpvk pů Iv v
Mandcrsku Mactcilinck mluví k
uvědomí svétH žaluje H tMti l
Muzení těch křivd do nebea vola
jících jež vlasf jeho utrpěla po
něvadž se nechtěla propůjčili k
zločinným plánům Německu
V minulých dnech Maderlinck
zajel do llalie aby tam mluvil
jménem svého nešťastného lidu a
vláda zprvu měla v úmyslu polla
cil i jeho pledlláškll ale nái od mí
řál aby Mactcilinck mluvil a
jeho přání vláda nucena byla še
líítí Z přednášky této jíž v pří
kladě přinesly ncklcré anglické
časopisy uvádíme její závěrečnou
část
"l'o staletí Melgičané stáli u
prostřed mezí dvěma mocnými a
nepřátelskými typy kultury My
lo jim volili mezí těmito dvěma
Oni volili bez váhání A jejich
volba jest tím význačnější tím
větším naučením pro nás z lé
skutečnosti že nikdo nemohl voli
li tak dobře s otevřenýma očima
jako oni Vám jest známo že ví
ce než jMilovilia Melgie jest lič
meckého původu tak že skrze
iiisMovoii příbuznost byla způsobi
lejší než kdokoli jiný posoudili
onen druh kultury jaký byl jí
nabízen zároveň s Iheoríí zneuctě
ní již zahrnovala Melgie porozu
měla této kultuře lak dobře ona
ji lak dobře znala že odvrhla ji
s hrůzou 11 odporem nevyrovná
telne prudkosti — jednomyslná a
nczdolaleliiá prolila! vši tak
ortel bez odvolání a davši tak vě
I11 slavné naučení spečetěné ve
škerou její krví
"Avšak nyní nemůže učinili
více lest 11 konce nikoli své
Krdnatosti nýbrž své síly Ona
zaplatila za nesmírnou službu
kterou prokázala světu ae vším
co vlastnila
"Tisíce 11 tisíce její dělí jest
mrtvých všecko její bohatství
bylo zničeno téměř všecky její
její pýchou a radostí téměř vše
cky její historické poklady mezi
nimi ty nejkrásnější na Květě by
ly zničeny navždy
"Není ničím jiným nežli pou
ští z ktčré se zdvihají ihmud té
měř netknutá čtyři veliká města
která hordy z druhé strany Kýna
jimž byla by prokázána velká
čest kdybychom je nazvali je
nom barbary ušetřily zdá se pro
účel aby udržely si monstroKní
a nejhroznější pomstu pro hodinu
jejich nevyhnutelné porážky —
Aiitwerpy (ihciit Mrugc a Hrud
ncI jsou neodvolatelně odsouzeny
zkáze UodivtiKodiiý (irunde l'la
ee městská radnice a kathedrála
brusselská — vím toto a opakuji
že vím to z osobního a bezpečně
ho pramene nade všecku pochyb
noNt byly podminovány Jedi
ná jiskra postačí aby se shroutil
v hromadě zřícenin jako Ypres
MalnicH a Mouvain jeden z nej
větších divů Kvropy O něco po
historické památky které byly
zdéji neboť pohroma dostaví
se zec[a jisté ncbudeli bezod
kladného zakročení přijde řada
11a Mrugers tihciit a Aiitwcrpy a
náhle znuzí jeden z cípu této ze
mě v němž nahromaděno bylo
nejvíce památek nejvíce histori
cké podstalky a nejvíce krásy
lest čns aby se to zastavilo!
Nadešel čas aby každý kilo dý
še vyvstal konečné proti tomu
to systematickému bláznovskému
a pitomému ničeni postrádající
mu vojenského ospravedlnění a
strategického ůěcle Zdali koneč
ně my Melgičané zdviháme svého
hlasu v zoufalém výkřiku - my
kteri nade všecku jsme uitčciili
vy 111 lidem zdali obručíme se k
šlechetné Italu jest to proto i
onu jest dnes jedinou liloenosli V
Uvropé která múie xaitaviti isl
vázanou heslu tm kraji zločinu '
ČESKA AMERIKA FRED TRI
CETI LETY
V l'okoku Zájmdu dne V
lednu iivercjiířny byly dopmy o
liáab dujieb h kl tijOŮ: K Vbicbd
c Ci d ír Kaplds Ul JoaeÍ4 To
hbtšc 4 i iiwr Coti Jan 4 'i
kul V c StUť(f IMuilte 1'olu dos
vkbck ho 4 1'aUi'ký Kulit l
Krtpbllo 4 AtkilmoM Nrbř J M
l sH íkl c Spklie ívttU W
ln t hl ídku 4 Kio% Cvoitity
Srbr dm tUdlrt C 4 AKvtfbifliV
City Ca UíoiU VUchi 4 Ncv
otku Uovioi Jio tam bi
éitU e p S A IWfÁliek II Vit i té
klinik V Ootase Vttip) di re
l kcc " l Viník A"o Mvk ho" %
NeV Volku itivaui tut
V 1411 tSlv rbr it U li a
bvbi Als4 idč!iil tkU p J
trlf UH J iko U M b lil o b%
l Iv V Ho?ti ttm y %
VA íkidA OVld
