ti-1
i éi h+A
POKROK VSK IKDNA 1913
POKROK
PUBLISHINQ CO
ryáiti
fOKAOK ZAřADU
a wiatnl vydáni
v (t pro Haliao okre Nob ve
HbuIr a Clarkoon pro Colřat okreo
Neb e WHaon Kaní pru Ut Kun
m v Codar Hapldo la pro Ut
lowu v Ht I'aul a Mlnneapolía Míon
pro tt Minnesotu v Tyndall 8 1)
pro Uty Moutb a North Mak o tu
Předplatní:
l'ro HpoJii Htáty l50 Pro Kanada
♦200 Do Evropy 2J50 roéné
Zásilky pentjtnl díjtei m pomocí po
oíulfh poukácok (Money Ordori) ex
preMukb poukaxek (Exprosa Mono
Ordon) bankovních poukasok (Bank
Draft) aneb© v registrováním dopito
Oisnamajeta 11 tvé prosliňovaní udej
to etarou i novou adreeeu
lJopUy t kruhů éteuáfitva ochotu
uveřejníme Musí býti oluéné piano
b- úmyslu aíkobo oobué poikoditt a
podepsány plným Jménem ať jii á
bytl f redakci utajeno anobo a dopl
Mm uveřejněno
45
MAJÍ SPOJENÉ STÁTY POMÁ
HATI NĚMECKU?
Před americkým kongresem na
lézají ne přítomné předlohy jimiž
má býti zakázán vývoz zbraní a
střeliva do zemí které vedou vál
ku buď cizím nepřítelem neb
válku oběaiiKkou V senátě podal
předlohu v tom smyslu sen llitch
loek z Nebrasky ve sněmovně po
slanecké Herr liartholdt llerr
Vollmer a llerr Lobcck poslední
tři američtí Němci
O předloze této zmínili jsme se
již dvakráte jednou ve článku
našem "lvojí pokrytectví" a mi
nule ve článku z "Outlooku"
"Neutralita a vývoz" "Předlo
ha aby se doiomohlo Německu k
vítězství nad Hpojenei v šedesáti
dnech" takový titul měla by ué
hú osnova senátora llitchcocka a
svrchu zmíněných Ilerren kteří
třeba věrně slouží německému cí
saři ale za to služby jejich pro
kazované americkému lidu jsou
velmi problematické
Očekávali jsme že zvláště ty
naše české časopisy které usi
lují o politickou neb jako tomu
též říkají diplomatickou akci u
pozorni lid náš jakou pohromou
pro věc spojenců bylo by přijetí
těchto předloh že vybídnou náš
lid český a slovanský vůbec k
mohutnému protestu tak aby pa
ralysováno bylo úsilí amerických
Němců avšak ony časopisy patr
né tak jsou zaujaty větrnými
zámky vysoké diplomacie že po
kládají to zcela pod svojí důstoj
ností aby se věnovaly nějaké
práci která jest v jich dosahu
leden z nich pak dokonce jest s
Němci pro zákaz vývozu zbraní a
Mřeli va
Němečtí vlastenci v této zemi
Nhodují se v tom že zákazem vý
vozu zbraní z Ameriky byla by
válka brzy skončena a jenom v
počtu dní si trochu rozcházejí
llerr Sylvester Viereck redaktor
" Fathcrlandu" unní Iv bylo by
po válce v devadesáti dnech llerr
liartholdt jest toho náhledu Že
bylo by to hotovo v šedesáti
dnech Neříkají Že v devadesáti
neb šedesáti dnech Němci zvítězili
by nad sjHijenci v pádu zákazu
vývozu zbrani a střeliva z Ameri
ky jenom ž bylo by tak brzy o
válce — ale to dá se vysvětlili
známou německou skromnosti
Nám zdá se nemyslitelným io
přijetím těchto předlult kongres
takovým křiklavým způsobem
urušd by neutralitu Spojených
Států lirlnif ve kkutečliOftti íentě
liai postavila by se pu buk Něiwe
řka lUkutuk a Turecka a h-1
keiu vle byehoitt jim prvéll
tteilt kdybyekuui na )huuou jim
Mlli viťt ki ual vojka i mi
Marii Ufl lUulutt pvnHlaH tuno
hýiui důlvlttými okoluoattui
Jeat ta puulo přtruanta
Hřmi luluvlády jrt Vrřvju líi4
id utucným a kdyl o přgtl o-
kliuv 1UU drarl lutltuutů
ameřttkýeh Némeů k nimi a
připjl tUktJik UillluHtA avedo
nýeli lríiA hm hJh i?
iMirviUi rnaltt tetttu tru
luiiaky Hv)k HkUdal( WdoH la
kla aturrtekrka lulu ivl4li4 U
U ilruké atratty m topslutk
tt Sy "itoutrahU" tfca druka
m uk4U v Iut4 ra%M vtl#
iUW iIIuIm imutatatati h M
llktfvau aAkaa IjřvtMM íbtaul a
klrvhvd tU m MpftvtlutU Uh
Ii o HťUýwi a boJwkýml di
NI t krw MMitfhl Jk
Aoaonka Ma4)A atř(t
na zabíjeni a tnrzaČenl Němců
lidi z národa nám přátelského"
volají američtí Nfmeí a jejích
přátelé a ono opravdu jest to
hrozné monstrowní "Neprodá
vejte zbraně a střelivo spojencům
Francii Anglii a Uusku a uvidí
te jak brzy bude po válec" O
víein že američtí Němci by takto
nevolali kdyby na místě Anglie
oni měli nadvládu nad mořem a
mohli sami kupovati zbraně a
střelivo z Ameriky na zabíjení a
mrzačcni Francouzů Angličanů a
Kusů avšak zde jedná se ještě o
c něco jiného Německo prostě
žádá aby jemu které tm připra
vovalo na válku čtyřicet roků
bylo dovoleno pobiti a zmrzačit!
tolik Francouzů Angličanů a Hu
sů až byli by nuceni žádati o mír
ovšem mír pro ně ponižující a
slavný pro Německo a aby nikdo
nesměl jim prodati prostředky k
obraně Německo jest v postave
ní statečného duelanta který sám
by se ozbrojil až po uši ale žádal
aby jeho soupeř se bájil buď n
revolverem na slepo nabitým nebo
úplně bez zbraně
"Proč se oni také nepřipravo
vali" ptá se cynicky Německo
"proč nepostřehli co jest v nás
proč nás neprohlédli že tento ú
lok proti civilisaei proti kultuře
a lidskosti jsme chystali čtyřicet
roků 7" Německo žádá od Spoje
ných Států aby klidně přihlížely
na jeho vraždění a plenění v Hel
gii na jeho bombardování ne
opevných mést na jeho porušení
všech pravidel civilisovaného způ
sobu vedení války a dále žádá
aby Spojené Státy na jeho pro-
epěch Krušily svoji neutralitu a
vydaly mu na pospas země s ni
miž žijeme v mim a s nimiž zvlá
ště s Francií a Huškem víc nás
tradieiouelní historické přátel
ství V našem článku "J)vojí pokry
tectví" učinili jsme porovnáni s
pěstním zápasem v němž měněnu
by byla pravidla na prospěch jeď
noho ze zápasníků když by se u
kázalo že stávající pravidla mu
nesvědčila a stejné námitky u
vedl "Outlook" který ve článku
t týden později uveřejněném pra
ví "Jest možno že pravidla té
ponuré hry zvané válkou nejsou
tak dobrými pravidly jak by mo
hla být i avšak nebyla by to neu
tralita kdyby vysloveně neutrální
národ začal měnit i tato pravidla
když hra jest v proudu tak aby
pomoženo bylo jedné straně na
úkor druhé" To jest správné a
jedině logické stanovisko
Povinností amerických dechů a
Slovanů vůbec kteří věří že véc
Kpojeiicň jext jejich věcí že ví
tězství spojenců znamenalo by
lepší budoucnost pro český ná
rod a Slovanstvo jest protestovat
co nejdůrazněji proti tomuto po
kusu na zamezeni vývozu zbrani
a střeliva V těchto protestech
měla by býti odsouzena přítomná
válka projevena hrůza nad tím
vražděním a hubením národů a
pustošením celých zemí a mělo by
býti tlumočeno přání po brzkém
míru ale měl by býti zároveň tlu
močen protest aby neutralitu!
zákony Spojených Států byly mě
něny zrovna na projévh té stra
ny která jedině jest za válku
zodpovědnou na prospěch něme
ekého militarismu německého
barbarství proti němuž bojuje
Francie a Anglie a divnou shodou
dějinnou bojuje i Kuko a to ne
jenom za sebe ale také za Ameri
ku za celý svět který jmi půlsto
letí ůjíl pod strašnými břemeny
eibrojetiého míru Nejsou lo jen
trku Iv spojenci lojuji la ovo
bturtií e li ho světa h bojuji xa
kVobttdu slabších liárudů jest tu
Veliká dějinná pravda a adati
Spujťiié Stály (xikládajt m voj
uvinntt lasáhitouli d vilky
rokě a pracovali o upi ni
udru jtu k tiuu jutě eety nelit
HUuáhati něuirekéiuu luililariaiuu
v larxhmaeiit Franci a její pa
jviieů a v iitrW'tttt eeléha světa
Yíc této pruUatováid prwll
předlohám v kuitgrrau iulu by
w ujali tko Narudni Nlruivid
a ju# tu-faiiie tuhu druhu
Kaidý ieev dtvvvle přeďiUvi
It tm by e dlu u j ui a Fran
it) a Auytd al Uk4 iVskýiu
naruletu kdyby N4'evk byla
vitnu v 4dlt Hrb dVadMMt
dwek
V vk4 budo aoad 4kolua
rtlwvali áuUk prMalaWhu autvti
rkvku diplvMU )lufai'o Whlle
t5rh watiuviek křu kU
t ja vlalu# 4advkiM ul
m k# Udy tam w
"JnU VtMtfí ka V)pividfU
vlikvt i pfipravd a# Ma vilku
no pravděpolobné jest dobře zá
sobeno děly a střelivem a továr
nami na tytéž Ono tuk veliké
Křupavý dílny v nichž W(XH)
lidí irracuje dnem i noci a ono
vzalo továrnu na zbraně v Luty
(hu a používá jí pro sebe a proti
Helgíi Tam asi 10001 lidi jct
zaměstnáno Podařili se mu za
bránili Francií získávati zbraně
z této strany vody ono iiiůžh zví
tězili nad svými nepřátelí v šede
sátí dnech neb v době ještě krat
ší To jest co p Viereck mini
přivedením války ku konci On
míní skoučiti ji úspěšně pro zemi
která ji začala Americký lid má
umožniti Němcům vtrhnouti do
Paříže v šedesáti dnech neb v mé
ně I Ale co potom! Německo
vymáhalo by kontribuce na hoto
vých penězích a v územi dle li
bosti a zasevši sémě pro příští
války připravovalo by se na ně
a opět je nazývalo obrannými
válkami Netřeba dokazovati že
lid americké polokoule nechce
aby tato válka skončila jako
pouhé příměří aby vypukla opět
jakmile ten největší rváč nabral
by dechu"
Tak na ty "mírové" snahy a
nierických Němců a jich přátel
pohlížejí nepředpojatí Američané
AKCE SBÍRKOVÁ
Když jsme onehdy meškali v
Chicagu položili jsme několika
krajanům otázku co jeat toho
příčinou Že česko americká me
tropole až dosud tak spatně se
vyznamenala ve sbírkách pro sta
rou vlasf h odpověď skoro vždy
cky byla "Chicago bylo by již
přispělo sto tisíc dollaru kdyby
ée byla bývala náležitě vzata do
i iikoii"
Aby snsd nevzniklo nějaké ne
dorozumění výslovně uvádíme že
v čele Cesko-Slovanského Výboru
a Českého Národního Sdružení
jsou lidé spolehliví finančně od
povědní a opravdu vlastenečtí
kteří s veřejností súčtují a na
pravé místo odvedou každý ob
držený cent avšak — slyšíte v
Chicagu — nejsou mezi nimi až
na nepatrné výjimky tak zvaní
národní pracovníci lidé známi v
nejširších vrstvách lidé kteří
jsou ve styku s tím naším spolko
vým a národním životem den ze
dne a nikoli pouze ve svátek za
nějaké obzvláštní příležitosti Ná
sledkem toho hnutí není jak ří
káme populární appel nedotkl se
srdce toho velikého celku — k li
du nemluvil hlas na jaký byl
zvyklý Tak neb podobným způ
sobem byl nám vysvětlován ne
zdar sbírek v Chicagu a jistě "v
tom" musí něco býti že české
Chicago kde bohatých krajanů
jsou desítky tisíců kde jsou sta
tisícové a millionové české závo
dy nevykonalo dosud povinnost
jaká právem může býti od něho o
čekávána
Tím nechceme snad říci že ji
né osady česko-americké mvíii
nost avoji vykonaly dosud nebyla
ani přibližně vykonána nikde ale
v Chicagu z příčin ua snadě jsou
cích nezdar ten nejvíce do oči bi
je Dnes již konečně každému
mělo a mohlo by býti jasno jaká
osudná chyba se stala že sbírky
od samého jMxHÍtku nebyly orga
nisovúuy že byly roztříštěny že
k lidu česko-ameriekému nebylo
mluveno jediným mocným upilm
iiým vroucím hlasem že za sbír
ky e nepostavila všecka uuše ná
1'otlni tělesa která samoxiejuiě
byla by měla součinnost všech
našich časopisů pracujících za
stejným tilem V takovém pil
I adé nebylo by Ire ba věsti sbírky
k nějakému určitému Účelu jt'
dltea jo pěli městcích války ne
iiaUm i 11 a tušili jak se věci
vyvinou kde a kdy bude lícha
pené nejvíce my nevíme zdali
vif naše zůstaň ušetřena hrťu
války uelaite ti a druhou lul
Ittl druhou polskou třeba i by
se kU le Cechy jel tak #!
hvly bojtšlém v minulosti budou
hutokrél Mlreiry — všenátodid
těleso
itho lidu jtl uié by po
ujdu lakovým ipiWdwlu kde liej
v len by Jich lMa bylo a kd# Hej
vU'i by prněly a nebylo by U
kovývk výmluv jki sljiíiue
dwea "eo lim budo dělal
"kam a kua poslat' itd
Kdo j44 dt itwvult jak4 Ikod
w utala roalřUUidui blrk jak A
tkoda a alala lo ani K lilo dUU
iit doba tekuvl auifritMI ihU
Vrtili pravuvali aJriíl Irw %Í
dlii tekc a a lim kaMý afu
imoíiI k)t by marným aW
Vtaall Malt hí mVilbl
li by uvalovali #dal l l)d l#
měl bv bvti učiněn noku o prácí
společnou Ježto nemáme takové
organisacc jako Němci Poláci
Irčané iniciativa musela by při
jití od naíícli národních sokol
ských a rtJpůrnýeh sjtolků
V těchto dnech konána byla v
New Yorku konference o akcí
sbírkové i jřolitícké a co toto pi
šeme neiii nám ještě známo co
bylo tam vykonáno a podniknuto
ale sotva se můžeme oddávatí
velkým nadějím když Chicago
nebylo tam zastoupeno Soukro
mé jsme slyšeli že V Chicagu HU
onu konferenci v New Yorku po
hlížejí pouze jako na před poradu
a že konference na níž dalo by se
očekávat! účastenství všech ínte
icsovaných činitelů svolána bude
později
Na jinou stránku akce sbírkové
a tu nejtrapněji! poukázal ve
"Sjtf-avcdlnosti" jistý krajan
podepsaný začátečníci písmenami
F M I) jenž píše tam :
"Velká doba malých lidi je
právě osvětlena reflektorem tra
giky Právě jeden žurnalista se
druhému chlubil že do jeho listu
bylo zasláno tolik a tolik dollarů
a do listu toho druhého redakto
ra jtouzc tolik a tolik Vidět že
kšeft musí z toho býti a bar
numská reklama a co může více
prospět i než toto? Každý se chce
blýsknout každý chce aby na ně
ho bylo poukazováno dnes kdy
sebe větší událostí jdou do
pozadí svět malicherných nicot
ných lidiček jest vitlčt i v záble
sku bídy a zoufalství Lidé kte
ří nemají ani ponětí co znamena
jí diplomatické vztahy plánují
dalekosáhlé tyto styky a kdyby
I vůli jejich hlouMMdi měly ži
voty zdarma padnout prosadí
své ukáží světu svoji zbytečnou
důležitost"
lest trpká pravda obsažena v
těchto příkrých slovech Nikdo
nemohl by brániti časopisům če
ským v Americe aby každý z
nich ncp(slnikl svojí soukromou
sbírku aby vyzýval a zapřísahal
své čtenáře aby jen jemu peníze
posílali a kdyby se časopisy v
takových apindcch předstihovaly
možná že celkem sešla by se sluš
ná částka a možná také že ne
neboť mnozí krajané odbírají ví
ce časopisů a z obavy aby snad
nepodpořili soukromou sbírku to
ho časopisu který peníze tím nej
moudřejším a nejpraktičtějáím
způsobem by nevynaložil nepo
slali by nikam Dejme tomu
vsak že tyto soukromé sbírky ča
sopisů podMrované každodenní
mi aneb každotýdními appely
skutečně hodně by vynesly — my
aspoň jsme jisti že takovým způ
sobeni při velkém rozšířeni naše
ho časopisu mohli jsme již sebra
ti tisíce dollarů — chce někdo ří
ci že časopisy by se slunily ja- j
kým způsobem peníze sebrané tě
mito jednotlivými soukromými
Kbírkami vynakládati tak aby
nejvíce dohra a nejvíce prospě
chu a užitku přinesly? My asjtoó
poněvadž počítáme se skutečnosti
a zkušenosti a nikoli s theoriemi
dovolíme si o tom pochybovati
Soukromé sbírky časopisecké jsou
zcela na místě když se jedná o
podporu určitých podniků jako
j st Tstředni Matice Školská
Jednota Severočeská neb Pusu-
mavská a jHwt avšak v pumě
lech jaké se neočekávaně vyvi
nuly kdy jedná se o celý národ
de za sbírkami mělo by býti vše
národní těleso Jedině tehdy
skutečně dáruých výsledků by
se docílilo
'Au stávajících okolnosti kdy
nei( ústředního tělesa shUkového
piijititali jsinť přispěv ky pro Če
sko Slovanský Výbor odporučili
jsme sbírky pra lVké Nánatti!
Slruieid které si vytklo širší po
le činnosti ačkoli několikráte
jsiuf ali le "iictatcit na lom
kd píUpěvky acháiejl" iu
ho( dá očekávali ie V koncích
penUe budou ty nabaleny dle Hej
ieáiho dohroidani důvěry hod
unii kruhů ve vlasti a nikoli jak
tU někdo do hlavy by si vial
avlak fronta jako ťhícatfo dle
vyjádřeni těch několika ualuoů
imMo dur jíl udil o ttk dd
Urů kdyby se lěe byl vl la
pravý kotoF lak jtl relé česka
iionk mohla ihíIí In ělvrii
iMiHitxoi d4laf4 kdyby ot taiul
ku {Wátku akrv abhkwivo byl
l-ýial iMfaiusovlua kd)by a
lobi la riMiiUitl n růiui "akn
fky " V lunt j U Ikisla kleti
w jtl alala
A bndu nol at ukllv l těch
alalubA dollaru touto tNba tu
mo li vUsli ttalt skuteční oMo-t
KDO ZASLUHUJE OBDIVU
V našem nedávném článku
"Francie" jsme psali že není to
Německo německý válečný stroj
který po celý lidský věk naháněl
světu strach jež by zasluhovaly
obdivu v přítomné válce ale ž
jest to Francie Francie s lid
natosti o třetinu menši nežli Ně
mecko jež k válce začala se při
pravovat! kdy již v Německu mé
li všecko připraveno a přichystá
no Žíla sice dlouho ve Francií
myšlénka 'revanche' na znovudo
bytí Klsas a Iotrinků avšak ny
nějšímu císaři německému se po
dařilo odzbrojit! Francií jeho po
krytectvím jeho sladkými řečmi o
žádoucím přátelství mezi Francií
a Německem a svoji pravou tvář
ukázal teprve vc sporu o Marok
ko Tu teprve viděla Francie ž
bylo to všecko faleš a přetvářka
že německý císař pod tou rou
škou přátelství měl stále jeden a
lýž úmysl zničiti zkrušit! hran
cii v čemž i když ne v jiných
ohledech věrné se řídil odkazem
liismarckovým
Na Francii mírumilovnou ne
připravenou vrhlo se Německo a
proto jest to Francie která za
sluhujc obdivu že zarazila vpň
Němců že je zahnala od samot
ných bran Paříže což příští hí
storie zaznamená jako jedno z
iejskvělcjSích vítězství v dějinách
(větového válečnictví Stejné
smýšlení o tom kdo zasluhuje ob
divu v přítomné válce tlumoč
chicagský "Denní Hlasatel" ve
článku v němž polemisuje s ji
stým krajanem obdivovatelem ně
mecké armády a kde praví:
" válečná moc německá byln
největší nejdokonalejsí nejmo
dernější bylo nám známo Ale ži
Belgičané dovedli tuto moc zadr
želi celých 14 dní to jest nám
známo teď A že ta veliká moc
německá musela od samé Paříže
po porážce na řece Marně "psím
tropem" zpátky to by byl žádný
z obdivovatelů Německa nečekal
a dnes jeat to skutkem Kdyby
byl někdo před válkou tvrdil že
Němci zakopají se podél hrante
Francie a v liclgii a že nebudou
moci prorazili řadami Hclgů An
gličanů a Francouzů byl by po
važován za fanatistu A dnes
jest to historickou skutečnosti
Proč neobdivovat Husy kteří za
jedenadvacet dnů udělali celou
rakouskou armádu "kaput'' takže
musela býti celá německými ge
nerály zreorganisováua a doplně
na hochy 19-letými muži do 4"
let starými T
Proč neobdivovat Husy kteří
po kruté své porážce u Jedlové
Ilory byli od Prušáků jovažováni
za méně cenné vojáky ale kteří
u Němenu Varšavy a Ivangorodu
zahnali německá vojska na útěkf
Proč neobdivovat! je kteří ve
dou boj na tři fronty na Kavka
ze v Haliči v Polsku a Prusku?
A vedou boj ten proti půl millio
nu Turků asi 2 millionům Raku
šanů a '2 millionům Němců pod
velením jejich nejslavněšího mar
šála llimleiiburga?
Všichni národové jsou udatní
když maji dobré veleni a vědí Ži
bojuji za nějaký ideál V Hakou
sku kde bojují H)iize za cisaře
nemají zn co bojovat a proto lo
také tak dopadu"
Bylo by to bláhovosti odceno
vati statečnost a orgunisaci něme
cké armády ale irovua x té příči
ny že tento strašný kolos zaražen
ua svém postupu národy k válce
nepřipravenými neb při nejlep
šim nedostatečně připravenými
ťftsliihuje obdivu Kraueie Belgie
jejíl malá armáda spolu a Angli
čauy odranita Němce od pobřrli
kde 4vláštš městu Calaia bylo je
jich dávno kýletivm ellein a im
výrbiall alrirhu uUtivU aslu
hiljt Kusové
PROČ KAtDÝ N RNA VlDl NÉ
MKCKO?
Jedno aiilfbekě pořvkadlu pra
1 "iubtlv luve a fat luii"
utkdo Itiiiiduje IbisUho človrk
-- ilnil se aiiad lutýui lldeni
krtvdl jako Iřtba ukřivdd
hakrjřf "bboi) io" bd w
výlu "kubeHýin Caaalvttt" jako
by huWituat atoiiisrt takuvymi
vlasluoall jk ťasaui míl N!
j si U ion tak h votak V oU
itid íluWka klei ho nikdo ne
miluje jl Níuofkw a il4íku
klrfwu Jsiuo dl V Mi tko
Článku poUJil si Jidvli t fejUp
iU-K tpisovaUU ltlMvkýrk A
Uoi tWkaf Klaiissiuauu v Uě%lA
idto sbwidku "tWr fumc" a
sňali Uii na id idHvlď
Pan Klaussmami dosiívá k zá-
lérku že Němci zcela ničeho m-
%ť aby zasloužili Ni teto v
bcené fienávÍNli oni nikomu ani
na kuř! oko nešlápli b na niko
ho se ani zamračené nepodívali —
a tato nenávísř byla vypěstována
uměle ruskými rubly britskými
librami sterlíngů a francouzský
mi frHikv Těmito veřejné mí
iiéní avéta bylo zakoujsno pod
placením veřejného tisku a facit
všeho jen! la vwobeenfc nená
vist proti Německu
A raii KlHiissmann ae obul na
vládu proč prý ona také nevyvo
zovala vliv lakovým způsobem
proč laké ncsslpláeela veřejný
tisk proč nezkusila sílu něme
ckých marek proti těm francouz
ským frankům a britským librám
sterlingň a ruským rublům a
kdyby prý na tento účel milliony
marek byly bývaly vynaloženy
byl to býval dobrý investment
NeŽ lépe pozdě nežli nikdy a
patrně německá vláda snaží m
uohoniti co zameškala neboť
autor svůj článek končí:
"Jaké nepřátelské stanovisko
zaujato bylo jistými italskými ča
sopisy během prvních dnů války!
V Berlíně jména těch časopisů
které náhle zhostily se své nená
visti h píšou v náš prosech jsou
dobře vnáma a celkem vyroz
umívá se zde že osel s nákladem
ilatn přelezl přes zeď nenávisti
pro Německo"
Well to jest podáno dosti
srozumitelně po lopatě jak se ří
ká a kdykoli a kdekoli nějaký
žurnál najednou zapomene nu
všecko germánské barbarství jak
se ukázalo v léto válce a začne
omývali Německo bude to asi
tím že "opět jeden osel s nákla
dem zlata přelezl přes zeď nená
visti pro Německo" Takových
"oslu" objevilo se v poslední do
bě několik ve Španělsku a také
jinde se vyskytují
KDE PRÁCE SKUTEČNÉ
ŠLECHTÍ
Hodlám vyprávěti malou cpi
sodku která dala by a rozvésti
v dlouhý článek třeba i v celou
knihu o zemi kde práce skutečně
šlechtí kde nikdo jenž jména
muže skutečně si zasluhuje za
poctivou práci fysickou se nesty
dí Během nedávné návštěvy v Chi
ca u strávil jsem nedělní odpo
ledne 20 prosince v závodě jed
noho přítele a nímž trn známe
hned od dětských let Silně sně
žilo v ono nedělní odKlcdnc a od
severu dul mrazivý vitr tak že
uvnitř ve vytopené místnosti byl
pobyt asi tak příjemný jako ne
příjemný v nejKdiode venku Bě
hem odpoledne expressu! poslí
ček jinoch asi 2detý v modrých
plundrách — jak někteří naši
slovníkáři překládají "over
alls" — přivezl nějakou zámlku
a můj přítel začal si jej dobí
rat že vlastně by so měl atydět
pracovati v neděli odpoledne v o
in n předvánoční čas že měl by
vzít i děvče někam Že takový k
světu podobný hoch měl by hle
dět trochu světa užiti a nikoli
dřít i se v neděli odMledne pro
kapitalistickou korporací která
nemá duše jak se říkává o kor
poracích atil atd
ťijM-rný jKisllček vtipně odo
věděl že" pan X Y také V neděli
odpoledne dělá a proč e neprová
dí skutkem eo kálo slovem načež
přítel můj doznat i jej to sel
sakr mrt že musí v neděli
dělal kdy! má kh-rk práídno a
polehčujíc! okolnoatt dále prý je
le ul má a sebou trochu vtc jar
a im učili on espressnl mwIÍ
ček jinoch le radoat byla stl
Valí se i iiřho
A fré vedena dálo a voka v
modrých plundrách udtnl i tře
ba a luí Ume v jeho věku i U
ké není irovua nadlen )ro neděl
ní práci ani lo kapitalistickou
kurťi ale le po vyaludovánt
ttrrditl ikoly liskat ai prAcj
kaiavUli kpolečuoali a lo V pí)
ii ě předilmtd dubl vyMiih4
při roavllvid aby ai třwhit U
přivydělal by v plUltm (hhIií
mii viuM Vsluuitl It univorailu
ilbuoKmkou a ro b) K daW vy
privltt Tul Ul Ameíika I akulečn
Amerika jtl vitll avvjt aduoa
duši tvoji taravnl kodnwloa i ta
kovýek jiiimků jA byt toien
oraid HslbSk vyiůsUjt ku
lVo Muái miilt ud)kwt muti
bivtlovatelě lid ivlkýck rlU
Vtol híi k lulib lealaývk člliů
(
