iit ' ' ' #-' Ů r' í '''-'"'' '"" '!' ji
POKJlOK DNK 2'! l'JU)HJNT WH
Htrwj 7
ME8EM VÁM NOVINY
J L lírdluft
Tof vitu žo té pohádky sám nu
pamatují Přihodilo prý se to
před dávnými Idy ~- Ale nebož
ku bubíéka nůše tvrdila nám to
řvutosviilé dovolávala Mf celé
lidy aluříékýcli jííi řn 1 1 1 í U Ti k vě-
deelvf Véfílí JSOU' jl osmdesáti
letý člověk přee nebude lltilí nu
pokrají hrobu ostatně len už
mohl Icduěeho zažít může 0 mno'
liém povídat — Jako tor když
nadešla tahle dobu vánoění když
bubiřku o ítřdrý vrěcr vyt úhlu
ypod jiřiny veliký kancionál —
nevěděla Untn už by ho chudák
před námi uschovala — kdež na
liriibém prožloutlém papíru v
tlustých švábských 1 ili-rAfíh byly
tlučeny písně pobožné pro celý
rok otevřela tmu kde měla zalo
ženy mezi listy brejle a po ti
c holinku hí zapila "Neseni v Aru
noviny" Ta píseň no má zpí
vat aŽ o půlnoéní — ule "Pán
hh lni to odpustí" říkávala "už
m nemohu doěkut"
A když přezpívulu sundala
brejle založila yun do kancionálu
a dala na policí hezky vysoko
linu bychom nedosáhli My byli
všude jak šídlu — vňak znát o dé
li! — ďas aby se nás byl dohlí
dni Hubičku měla kancionál jak
drahý poklad Abychom jí lak
ly!i nebo vyškubli list nebo roz
bili brejle no
O štědrý večer však ne lián ba
bička neminula bát Méli jMrm ji
ných hraček doHt Ale oputrno
rí nezbývá Mak nim zavolala k
nobě sesedli jsme Ke kolem ní a 11
iiejiiieimí jí vylezli na klín
" Kdybyste méli bohatou hubi
čku děti" fikala "dala by vám
k Ježíšku nové hračky ale když
jsem chudá nemohu vám dát ni
čeho leda povědět nějakou tu po
hádku Ilniěkii byste rozlámali
zahodili ule povídku hí můžete
ziipainutovut a vzít: hí příklad "
A napovídala nám toho až
isme usnuli A v noci puk vída
li jNiiio ve Htm hezké panny vodní
jeziilátka všelijaké princezny z
tich okolních pustých zámků 11
byli jsme šťastni
Peset rokfi tomu letos co jsme
zuhrnbali tu dobrou babičku nu
Lidickém hřbitůvku byli jsmo už
dosH"lí vzrostlí ulo vyprávěla
Módní svět
0387 — Ktmono pro Uiuy & ú
U lenjr Střih v velkostech! II
lil IT rt H lt Jest jstpotivbl
vikř-ilu Itwulemé lál k v na
sdkiMt H roku
H37 — ÍUty pro il4viU
Střih v :i ťlk-icťUi Vi tt li
nM VylrtdujS Hj yrda :ú pl
miví Úlky i wlkut U l t
1U8 — Iletouiký ttfn % ilul
ii boanl pro iuUtCké Strdi v
Imu wUiMtťťHi lr %tSH l i
l i yrdu 'JI lcuuV litky 114
kurkltti pub
1UT — DAuuké tukta buvř U
střtk ú %Utiicťh Ul
J w
' t 1 ťi MkU i v hUu V niádvt
„ yardu II -4leo Uky 14
ukit 'J jrijf 14 lumku pl
ki4 iu y-tktl l' pl A Sk 5
t dvhliiuk tkrJ( Uitti i )l
i I Mttk Ut tWiM M
1 ! mni IHt iw
4a tM ItKMtaMkl U4
mu wt( tn
nám JeitiS před MVOU ftmrtl )0liád
ku Jakoby dčtem Churuvčla ce
lý podzimek myitlila žo iledrcho
dne už nedočká ule dočkalu nv
XmU a týden na to už xpala za
Lidickým kostelíčkem hrob její
byl Miičhcm zavát
Abych vám to tedy povčdčl s
jako po vňeekii létu tuk i tento
krát o Alčilrý drn po večeři vzala
si nu klín ten starý kancionál 11
zazpívala si "Ncscm vám novi
ny" Ale byl to už hliiM chorý
slabý a babičku tehdáž ani nedo-
ypfviibi
rovna jsem si vzpomnčbi na
tuhle píseň "Nesetu vám novi
ny" jak jí zpívali v Lidické
katovně "
"To je babičko tu stará zboře
nina v Lidicích u rybníkuT"
"Ano (um pod strání Nyní už
z ní nezbylo iiež hromádku kame
ní učjaká nízká zídka a proboře
ný sklep Je to všecko zarostle
lašťovičníkem kapradím 11 oplete
no ostružinou ule před lety 1o
býval hezký úhledný domek jako
klec — jako pěkná klec v níž se
skrývá dravec krvelačný Domek
byl obílen v oknech samé květi
ny střechu z nového šindele a po
stěnách ke střeše plazilo se víno
Tuk hezký domeček tichý 11 celý
den uzavřený jak klášter ule ten
červený štít nad vruty! Vy
byste si nyní tukového štítu ani
nevšimli nic tenkrát vědělo kuž
dc dílií co takový kousek červe
ní omalovuného dřeva znamená
V tom domečku bydlili lidé
jimž se celé okolí z daleku vyhý
bulo Kut Tatar se svou rodinou
Neblaze tomu kdo s Tatarem
musil mít nějaké jednání Pyly
to divné proecHy puk které kon
čívaly nu slunských "hájích"
však tam posud nu jednom místě
iíkají "pod šibenicí" Ale Tatar
nebyl tuk zlý - - znali jsme jej
všichni bez příčiny neublížil ni
komu byl člověk jako ti druzí
Miud ještě lepší a nemohl za to h'
úřad len zůstával Pyl o to v ro
dině Tataru dědičným jeden to
chytnul po druhém u Tatarův syn
Pláže j měl převzít i zns od otce ú
řud posledního soudce zlosynú na
reini To hývnlo u bude někdo
kulem musí být dokud hřích nu
světě Tatar že byl kulem ne-
Miiěl do kostelu leda za hřbitovní
zdí mohl poslouchat hukot var
han Stál h hlavou obnaženou za
zdí hřbitovní modlitby v ruce
slyšel vurbuny i zvonek při po
zdvihování u modlitbu jeho byla
třeba bohu milejší než některých
co stáli před samým oltářem A
ženu Tatarovu byla učiněná do
brota Sumu žebráky volala 1
kdy se báli vkročit donesla jim
sama skývu chlebu A děti své
vychovala jak ne mnohá mutku
Plažej byl hodný hoch pomáhal
juk mohl rodičům shánět živoby
tí u hospod se stranil Nejen Že
tu -byl toho milovníkem ule — má
se tam některý hejsi k dívat i uau
hkize prsty? nu synu katova?
A dcera Cilka sloužila už druhý
iok u pani vrchní na Siueěně a
panstvo ní bylo vždy spokojeno
n ani jednou jí nepř edhodilo že
pochází z Lidické kutovuy
Nedávno byla Cilka domu po
idula že jen Ink odlehla ule pu
ul vrchní h- ji slíbila nu štědrý
Večer Že se může podívat dolllft
ústní tam přes svátky
Pa o štědrý večer čekali ten
král v katovně dlouho nu Cilku
S oblak se chumelilo vítr ItvUJul
v holých owvkáeh ale pře tu
thvili vjeluueli se katovny di
vnt nad stráň mdali (Mka nejde
Jednou Jel Tttlur podruhé Plaíej
li bylo devět hislill - deset -
"No jVv neslitu h uk ("Ukrt m
I "jde" puvtdtd Trttíir "co ly ji
to ltkv napadlo V takovém pě
i 'tldeloe ečei t leí ni polím
dleme M '
A omoUiSe ' i!edll la
ttul klrý do" b)i piiuul MUv
kttuiiiůiu Viik tmu len mrái
kuH Jen m stiejl iit tt o
klín rn přej tmu fok
tu ty UUv ksetiuy it klc
TtcIuMklikA Seči n opiiitťé ku
tovuí
[ vevVrt I4I tUr Ulv
jv aby mu [U jejo jblk
tam t lěeH j tk j'U iiaro oAuv 114
iiuvku okuiut
" lV 4vlu Utl ibj ihM
mUU prtk V la liUtm rokl! tudú
iHtwst ia i(HJi hvUi na ont
l tuM Hukrujd jaMktt n
pili -
♦MVdUrjtw m pr4 Utia tt
dvaceti elK h li V }Ukvt
ett"Mt kd IVkaldi díl
} "křti' Ukjř kaMí t4 la
'( kijlek1 Itíkli inUtat A
Pyl bych nám rád kdybych UŽ do
smrti své firmusíl nu sluiské há
je Není to žádný Hladký pocit
mít v rukou chvějícího se odsou
zeni Tak vida hvězdní"
"A mně se ukázal kříž —
hleďte !" povídal Plažej ukazuje
rozkrojené jablko
Tatar se zpyluvč podíval nu
jablko lnu! Pak obrátil oči
na I Maže je
"Já myslím hochu že už bys
to taky dovedl Pyl jsi se mnou
třikrát na hájích - víš juk se
dává oprátka T"
"Nechte takové řečí" povída
la Tularkii "vy byste jablka
přišli hnedle bůh ví kam Tyn je
ště zdravý a silný 11 než odevzdáš
úřad svůj Plažejovi to uplyne je
ště hezky vody Toho já už ne
dočkám Mluvte o něčem jiném
dnes tukový svátek"
Mužští obrátili snědl každý své
jablko a Tatar počal vyprávět o
vojnách Pyl šestnáct let kyrys
níkem ten už dovede něco po
vědí) Napovídal toho dost a
když se rozhovořil o bitvě 11 Slav
kova juk 1 ii 1 ri čeští kyrysníci slá
li s vojskem ruským proti Napo
leonovi jak tam stáli na zamrz
lém rybník 11 jak ho Kusové pro
bořili ledem do vody a většinou
uhynuli umlknul pojednou Ta
tar u šel k oknu Mlčky nuslou
chul "Podívejme se jak ten čas utí
ká !" povídal vraceje se ke stolu a
pohlédnul nu hodiny "v Slaném
vyzvánějí na půlnoční No je
čas iibyeh se strojil"
"Půjdete nu půlnoční tatí
čku?" ptal se Plnžej
"Tys byl v loni já půjdu letos
Obu jit nemůžeme mat ku by se tu
sumu bála Sbasněte si u jděte
iiiději spal"
"Ne budeme ještě chvíli se
dět !" řekla Tutarku a přihodila
několik dřev do kamen
"Jak chceš!"
A Tatar zabaliv se do kožichu
i bléknul vysoké boty vzal huňa
tou čepici 11 šel Musí se zaopa
třit lot víte stát přes celou
mši půlnoční před kostelem ve
vánici a mrazu
Však to byla Sodoma když vy
šel ze stavení Osyky za katov
nou sténaly 11 skřípěly pod moc
iiým dechem zuřivé vichřice sníh
se sypal jako nevázaný cesty by
ly za váty a tma že by ji mohl
krájet Talár se chtěl od lesíka
vrátit ale když došel až sem lo
laného už luky dorazí
"Ten otec zkusí !" povídal Pia
žej když vichřice jim třásla o
kilem jakoby se dobývala do te
plé' světnice katovny
" A nikdo mu neubrání Nu ne
ni to luk daleko spát se nám ne
chce počkáme až se vrátí"
A Tutarku otevřela skříň tv
nula modlitby a zvučným svým
hlušeni spustila "Neseni váni no
viny "
Phižej přisedl k matce nahnul
m k niodlitclmi knížce 11 tiše při
okoval
Tu píseň zpívá v tu chvíli soud
celý Rvžt
Ale sotva přezpívali několik
veršů bylo zhurta zaklepáno na
okno Tatarku zavřela leknutím
zpěvník a plažej přiskočil k oknu
"Kdo to je 1M
"Otevřle!"
Plažej běel Jo híně a odstrčil
úoru Dvéře se roléth pod
návalem větru a sníh drobný se
um sypal do tváře
i pruhu stala u luimlaiui pe
utava tmShcm ceU obalená
"Kdo jste?"
"lUhtt Pltúik mne uuá
jsem městský dráb Voiiee "
"Pojďte dá! a pvěIi eo 10
teM
Plalťj utevM dvéře světničky
a avobd Police Vi i něhu iuia
íU Jako by tu byl nvkdo v soč
lni obalil
"To vči im v si tt 'ptvil
Iv pb "Nesetu váni noviny"
nu a j i vim tak v io u iiovnui "
"Jakou!"
Starý Tatar abv bml se oim u
l
" ťt doni "
"l'ak musil jit ty PUlp Po
vb 4 to bvnlvho Jpu0 ptowáoVl
l tulík tavře oli tiu to vlitv "
" Vle ji piť "
"Ťiht aot 'prveť' a pn
♦troj si t Tady wii rvwkai
H4 krajskvko to ik kdyKv
ta tnokU Wkat d rána Iv kyvk
sin bvl V tí lot tuiit Vnd
oprátka a Hjf Tam t kijUk
ík}í na k% a lvo'vroM M
0Kdvť
"NX vl % ssj 4i + alauská
i Ikv jej 4it vsi at la pak
lii '
44T!v lenitmat"
"l u zdá w žu ješló iiilíflí
čká Olovék by uní nevěřil ža to
možno aby zubila důstojníka "
Důstojníka zabílaf "
"Ano stalo se to večer za klá
šterem na zloníeké Kolnicí J 'otka
li prý se naslala hádku 11 z 11
divili lee důstojník krvácený
ve sněhu Vylrhlu prý mu šavli a
rozpolí ila mu hlavu Není ho si
ce škodu byl lo ten snědý Muďur
před nímž měly nůše dívky 11 pit
ní tolik sl rachu ale lot! vito —
důstojník Ten má právo všude
I bohou ženštinu zavřeli do kasá
ren 11 forlny a za chvíli jí řekli
uby se přichystala k cestě na há
je Vždyť znáte jak to náš pan
krajský umí"
"A kdo je ta ženština?"
"Tuky jsme se jí pluli po cestě
ale neodpověděla Avšak dělej
Plažcji nebo ti tam na bájích de
likventka zmrzne"
"Jak vypadá?"
"Ani jsem jí do tváře neviděl
Je celá zahalena vo velký šátek
Pan krajský ji tuky 11 11 i nepřed
volal Vojenský sbor ji odsou
dil pan krajský to ještě večer po
depsal a "
"Ale přec musím vědět kdo jdu
nu popru vul"
"Zeptej se jí puk ule UŽ pojď"
Plažej se ustrojil zašel do ko
mory vzul něco pod kabát a pra
vil:' "Tak si zavřete síň matičko a
kdyby se otce vrátil dřív než já
povězte mu kam jsem odešel Ví
le jak jsem si vykrojil večer v
jablku kříž?"
Pylu to chůze pekelná za tuko
vé noc katovny na báje je půl
hodiny ule kde puk lo člověk do
káže v té tmě vichřici v těch zá
vějích Plužej Se vedl s Poučeni
za ruku jinnk by lo tmi nešlo 11
brzy ten brzy onen byl v znvátém
Úvoze
"Inko by li páni nemohli po
čkal už se rozední ! "
"O to se hochu páni málo sta
rají jaká dnes venku psotu"
"Tuk už jsem nešel dávno jako
dnes!" huboval Plažej
"Vidíš a já už tudy musím po
druhé co já mám říkat !"
"A což je-li tam ten sloup du
bový vyvrácen?"
"Není vojáci se oň vzpírali
ule nepovolil A kruh nahoře ta
ké nikdo ucuknuli Jen oprátku
a"
V tom spudí Ponee zus do závě
je Plažej ho vytáhl a dali se po
paměti přes panská pole Sněhu
bylo všude dost ale tady nemu-
veli se bát roklin
"Abychom tak zabloudili!"
"Ty pořád něco víš Plažcji -Vždyť
už jsme nu místě"
"Opravdu?"
"No vždyť vidíš tuhle to bii-
kavé světýlko Hej braši už
ímiic tu zvedněte tu lucernu!"
Teprv nyní proti bledému svě
tlu bylo vidět jak bustě se sypt
sníh Inko roj komárů
"Že už jdete!" durdil se voják
"už zdvihám I11 lucernu aspoň
po padesáté uby mi ve sněhu nt
zapadla a musím tu stát před ní
s rozhaleným pláštěm aby nit ji
vichřice nczhusla I'ž jsem chtěl
utéci domů jako můj kamarád "
"loz jsi tu sám""
" o ten pán od soude pravil
že tu nevydrží a sel domů Až se
i litím mám mu přijít sdělit zda
li už jmprava provedena"
"A kde je tvůj kamarád?"
"Ten si I s panem snidíni aby se
nebál"
" lim to je teti paiisk pořá
dek ! A což ta ieuština?"
"Tuhle je Ve sliěhu snad ui
mríbk slyšiš vslávcj!" A
prudce udeřil ručnici nu aiuí ve
sněhu schoulenou pMuvu
NidíVedla nohu hlavu a snu
(lUl se povstali Nehvlo lo Ulož
o [ blv zkřehlé Sesláblé
"IHlveď j' PUleji "
"Musím diiv upvvnil provtu"
A VVspltllV se UiV s!oll wěsil
du ivleíiu-W oka oprátku a spu
stil se dolů
"Tak vstaů " povíd-it íavA
►v ielisluoj
t ktěla ale o-nudita PUJojj Jt
v 11 h paiJl
"NVuirvluj a p%vč( iu!" ro4
kitktud so 111 voj vka
Tvn ' shýbnul pra lucernu a Iv
v toue nvuloíalú stHru ta
dula takovou s tou l lucerna
kaU
AI l4 ubv U l IVuee %'jU
v i tiikU li
"T i krišně l ~
DVIIuJlK Hlvki ltukuooi'
"K i sstu ťku vojUu lady
jv kul ka kbkid af tva U Mt v
tsJs% tik tO-UH ['+ plU —
ji si ktoupUU k U4 1 IvkW
A mezí tím co z ocílky murnS
mšcly jiskry do vlhká hubky dr
žel pořád Plažej tu ženštinu v liá
nu' ( a snažil ho přivést JÍ k vědo
mí Um proto přivádějí odsou
zence k vědomí aby mu ukázali
šibcncí ! To je divné !
Voják kb l jakoby ani nevěděl
jnká to dnes svatá mu a Poncc
mu přizvukoval Odsouzená dr
žela se už poinulil 1111 nohou Pla
žcji bylo líto té neznámé Vedl jí
zvolna k sloupu
"Víš kde jsi?" ptal se jí tiše
"Nevinil" odpověděla třesou
cím se hlušeni Chtělo ještě něco
říci ule nebylo slyšet i než drko
tání zubů snad zimou snad hrů
zou
"Jsi na slánských hájích"
"Pod šibenicí! Tatíčku já jsem
dceru vuse "
"Oilko! tatíček jo na půl
noční"
"Plažcji!"
" Proé jsi zabila "
"Pronásledoval mne šla jsem
domů nu štědrý večer"
Rozzuřená vichřice hrála si di
vě s oprátkou jež visela nu zasně
ženém sloupu Nebylo ji vidět
ale hvízdalu ta oprátka kolem
hlav těch dvou lidí dole Nyní
švihla ( 'ilku přes tváře
"Ilú - vysvoboď mne bratře!
- vysvoboď mne !"
Plažejovi šla hlava kolem před
očima mu vířily krvavé nestvůry
cítil jak náhle ty cizí ruce se mu
odtrhly z prsou zaslechl tři neb
étyry šumivé skoky v sněhu —
potácel se a byl by klesnul do zá
vějí kdyby se nebyl opřel o sloup
"No konečně!" zvolal Ponee
když se jim podařilo rozžehnout
rvětlo "ule dej lépe pozor ať li
zas nesliasne! Pojď!"
Zvedli se 11 šli k blízkému slou
pu Plažej stál tu opřen bledý v
tváři a ustrnulým zrakem díval
se na ně Ponee i voják vytřešti
li naň oči
" Kde máš tu ženštinu?"
Plažej mlčel
"1'teklu'r
Žádná odpověď
"To je pěkné naděleni — A v
kterou strunu zaměřila?"
Plažej ani brvou nepohnul
Ponee vzal vojákovi z ruky lu
cernu Nehnul se hledali stopy v
Hiiělm pátrali — kde pak v tako
vé vichřici Sotva člověk ze sně
hu nohu vytáhne už stopu vánice
zamete
"Nu my pňjdem domů Plažc
ji 11 vyřídíme eo st! stalo Jdi ta
ké domů ale tu oprátku tu neeh
Když jsi ji nechal utéci budeš
se tu ráno houpat sám Já aspoň
bych nechtěl vězet v tvé kůži"
A ještě něco zabručev obrátil
se tou posněžcnoti planinou k Sla
nému Voják šel před ním a po
kud mohl chránil rukávem lucer
nu aby jim vydržela na cestu
Pylo už po jedné s půlnoci
když se Tatar vrátil Odtipal za
sněžené boty otřepal za vátý ka
bút a zaklepal na okno
"Kdo je to?"
" I jen otevři"
Talarka otevřela a zas zavřela
dvéře síně
"Ty ještě zpíváš' -- jakou?"
"Koledu 'Neseni vám novi
ny
"A já ti taky nesu novinu V
Sluněni byla dnes večer jednu že
na ndxoueuu Tedy přec to ne
ní pravdu s tou hvězdou v rozkro
jeném jablku!"
"Slyšela jsem Pyl tu dráb
Ponee Plllžej šel Zll tebe"
"Plažej Siapottllicl jsem se
zeptat naň myslil jsem že už v
komoře spi A v tuk svaté noe i
popravu lim nemám ani chu
ti se svbknoitt měl bych se tam
podíval "
V tom bylo podruhé zaklepáno
na okno
"To bude plažej" povídal Tu
tur v šel otevři!
"ťilko! Kdo jsi so tu Víd1
-- po půtuoeif tYU MedA udý
chaní kdo jsi bloudila tM
kud jdei?"
"lM šlheiuee i hajkV ťhlěli
tuno popravit Ubuvj mne pustil"
" A kdo jo UUŽej!"
ťtlk skteila U kano u a iu uto
hlt ni aul slova dotat
" l jsou smutno uovtuy lu
jsou novmy!" bědoval Talarka
"piosS nim ty matický Spasiteli
Jo taková iHUÍnv tleaviV
"Niplav stará ja musím
l řoo " hajo" '
Ata Mvi ttal a kliku byla po
tMÍ jabuioiui tt% okues
"Uáuy Ml vu M díj!"
?ao skHpa!y HlfkJ
katovny dovnitř trhnut plalťj
I došlí jak turtvola Kdo u
dél před hodinou iiejuztiaí y lio
nyní
"Tatíčku ráno budu oběšen—
propiiMlíl jsem — L'ilku"
"To vím chlapče — a já te
U11I" Všichni se podívali ustrašeně na
Tatara
"Opravdu já dostanu taky o
prálku — tyn můj syn řeknou
že jsem schválné té poslal a ode
šel Takové vánoci! nemá dnen
nikdo na světě "
"A nikde nezpívaly děti matce
"Nesem vám noviny" tak
Miiutné jako dnes!" Ikála Tiitnr
ka Tatar se zahleděl oknem do čí
ré tmy co tam vidí? Kdyby ra
ději utekl n těmi dětmi kraj Hvě
tu než nadejde den Pal
"Strojte se děti!" zvolal "ve
změte každý své necháme tu vše
11 11 tečeni !"
"Kam tatíčku?"
"Do světa!"
A divilo se ráno celé okolí když
se dozvědělo že přede dnem při
šli vojáci do Lidické katovny a
našli vše uzamčeno Vypáčili dvé
ře Vy páčil i dvéře Všude prá
zdno Co tmu chtějí? — Prohle
dali každý kout pátrali po sto
pách ve sněhu ale vichřice je do
rána všecky zahladila
"Kam zmizeli Tatarovie?" ptal
se (lán od soudu
Nikdo se nedozvěděl Kdosi
povídal že potkal v tu noc kdesi
za Velvary dva muže a dvě ženy
kteří kvapem láhli k Vltavě
"Jak vypadali!"
"Kdo puk si toho všimne"
Bolení hlavy
Pan Mike Jlolubovuký Glen
side Sask Cunuda nám psal ná
sledovně: "Před nějakým čusem
sousedka si chtěla u mne vypůj
čili povoz aby mohla jeti do mě
stu neboť si nařikala na bolení
hlavy celé dva dny a chtěla již
nějakou pomoc Dal jsem jí pro
to Sevcrovy Prášky proti bole
stem hlavy a neuralgii které
jsem měl po ruce a řekla mi po
tom že ve dvou hodinách po prv
ním prášku bylo po bolesti" —
Sevcrovy Prášky proti bolestem
hlavy a neurulfrii (Severa8 Wh
Téru for ilt-adacho and Neuralgia)
stojí 2fí centů V krabičce je 12
prášků V lékárnách Neberte
padělky Žádejte výslovně jen
Sevcrovy Prášky a kdyby je lé
kámík neměl objednejte si je
přímo od W F Severa Co Ce
dar TCupids Towa — Advertise
ment CHlitTE-LI KOUPIT PIANO
PIANO PLAYER
řloktrifké piano pro salon nob ra
Imviif mf HtnoHt mluvící ntrojo jaké
koliv řuMké neb unylickó rekordy
dochove neb ňmytcové naNtrojn o-
briiťte no 11a mnS a ja Vám noů
domin'' posloužím
Mluvící Htrojo a rekordy :ftnílam
do víei h HhÚ 8jojwyh Btátfl vy
placení ťiana a mluvící utroja téi
prodňvom na iiiímícuí splátky
ěVhke hudebniny pro dechovou
ftmytcovou hudbu piano neb var
hany PiAtP hí o ceskv rvnnik hudeb
nfeh nnutroju S tř
J0SEP1I JIRAN
Vm W 18 Bt Chicago IU
Dr V Anyž
lékttr tt ranhojič
brvalf voluutřr kliniky dforalhu
rudy pruf drn Pawlik pro ktme
ri ttomké a iliirirfick4 klitukv
prf dru K ukuly v l'ri
tit tímihny ivuaké iwtuU
ntuoťt
It-ky vlltti Inliomtot twtltiu
U' piád4lt(
UU Biu IUu4 Av Chlco lil
Sloupu MlřrtcU)f
11P"TIP9
iitiuipteMiii
Wk-ta ♦ ktw4i é-lt
tt im % rt- ow hn iuis
íWijil
r
I'
í 1
Iv
13
I
