v
VOKMK Í)NK JB L
IBTOPADIJ J9H
ttraaa 7
r
rfya na vsí
(Jsa JClccsodt)
Htará vybledlá ale přes to po
nud dobře čitelná tabulo nade
dveřmi hlásala ža tu "František
á Ilurdiburda hostinský a obchod
iiiík smíšeným zbožím" pečuje o
tělesné blaho bližních svých a vc
Ha pocestného aby odbočil za
prášené silnice a vešel dovnitř
llozkřapaný zvoneček nudo
K dveřmi zachraptěl z kouta vyvo-
lilo ho cosi chundelatého zavrčo
f io očichalo příchozího a hned za
h vrátilo m na svó místo kývá
jíc spokojeně ohoiiťin Cestující
jenž s té leztvárné huňaté hmo
ty ulekl nyní teprve troufal mí
rozhlédnout! ne lo místnosti do
niž byl vkročil
Ale sotva že se rozhlédl div že
ncucouvl a neutekl rychleji než
1111 byl vkročil Světnice byla
prostranná a míla na třech utru
I nach okna na jedné z nich dvě
I na druhých dvou po třech oknech
z nichž však každé melo hvou
vlastni velikoHt a tvar To bylo
uzoučké a vysoké o čtyřech tabu
lích nad sebou to zase široké a
nízké nebo čtvercové ale všecka
byla jen z poloviny zasklena
kdežto druhou polovinu zukrývul
promaštěny' papír nebo docela ku
sy novin v nichž "zub čusu" vy
hlodal slušné otvory
lí Nízký začouzený strop světni
ci " '
) ee uprostřed prepusun byl mohiit
' ným ale červotočinou prožraným
1 rámem jenž byl uprostřed po
depřen několika dřevy jimž —
putině na okrasu — ponechaná i
kúra Na stěnich jejichž barvu
nebylo možno rozeznat i viselo
mnoho obrazu Hýly to namnoze
známé laciné barvotisky jaké lze
najiti ve většině českých vesnic
V L í-nli tirturxwl Ilvň li rnunvípo l
hodně vystřiženými šaty z nichž
I ínilun mimvlňulín ílruhÁ bruneta
jejichž očí žár přitlurnován byl
špínou prachem a působením
much pak nějaké krajiny něko
lik obrazu z mysliveckého života
— mezi nimi nezbytný "pohřeb
myslivce" vystrojený lesní zve
ří a jinou havětí a konečně v kou
tě nějaký obraz svatého zašlý az
k nepoznaní Nade dveřmi o
všem stejně zvětralé a již skoro
nečitelné "Domácí požehnáni '
Při jedné stěně hostinské svět
nice stála postel černá obrovská
Módní svět
losa OfcUk p kotky — HtMIty v
4 vthkMtk a 4 S Uť J( IM4
i-ly U pt lUn 4
Jul OMk ttky WUiky
i iiki#k io ii li m
tM 4 tni li ► t l- UUi i ti
H pí 11
UiM KihhUimí lt4k
tík tutat M 'fcjr v
4 hLUimI l M S 'i H
lnt i J im 4 I jU
SImw4 UU? i %itk#t St
1W? lo4 KMtfM yi 4wf -tUuk
I pw? $ H)ikik SI H
h is U it Hk
V t)tkMUk ťi II í I
Si W4 i J l't S
llfW4 UUf li "
i v4 ilukli I
M 4 itltk til4 kt l kt
li k vkJatU ik !♦
U4 k4 WM JUU kt
if fttftWt kW4 k4i4 H- Nlai
itM4 MM It44 léum IHU4
kl h I H
VvmIM 4 tMkkm ttf
tn k}4Mt ltni4 atf
Hit 4U IkltM ftMx4%4 Hétit
)M r kMk H4H
O! ( S
postel aolídnl ktavby aln pře to
polorozvalená nehoř pod pelestí
vykukujo ípínavý slamník a né
kolik prkének nahoru pak válejí
ho pfxluAky a peřiny téžo neurčité
barvy jako stěny světnice
Vedlo Kostele stojí íicí stroj za
Jilý (olámaný a obrácený íbipát-
kem proti stene patrně proto by
nikoho nenapadlo že by se na něm
mohlo dělali něco jiného než ře
fit i třísky krájet! cibule a lou
pali uzenky í brambory čehož
všeho hojné pozůstatky na něm
viděli —
Odvrátiv se s patrnou nechuti
od těchto předmětu spatřil pří
chozí Iři stoly pravý to inventář
hostinské živnosti Tři stoly na
křížových podstavcích s trnožemi
s deskami z hrubých kdysi oho
blovaných fošen jež svítily špí
nou a mastnotou Na každém z
nich byly zbytky hodil — polo
dopité nebo prázdné sklenice ko
lem nichž točilo se hejno much h
v nichž topili se různí jiní živo
čiši z říše hmyzu Tu vedle roz
lité louže piva válel se špinavý
hadr tam rozhozeny nmodousané
karty opodál nich pomuchloiié
noviny na nich marně bys hle
dal data poněvadž přední polo
vice byla utržena
len jeden ze stolil stojící upro
střed byl o čtyřech — ovšem tro
chu vyviklaiiýeh nohách a pokryt
byl ubrusem o němž bylo možno
souditi že kdysi býval červené
barvy s bílým snad trochu začer
nalým vzorkem Na tomto stole
nebylo sklenic za to na talíři bylo
možno viděli pod rojem much a
vos zbytky sýra jenž spolu se
zkysalým pivem snažil se naplnili
světnici příjemnou vůní v níž
ztrácel se i zápach ztuchlého
sprostého tabáku jaký kouřívají
na vsích míchajíce ho s "ordi
nárním" Kromě laic kolem stěn bylo tu
ještě několik židlí z nichž někte
ré z příčin snadno pochopitel
ných — podepřeny byly o stěny
Náš pocestný právě ještě ]o-i-třchl
v koutě světnice nálevnu
čili "Senktyš" na němž bylo co
si podobajícího se zbytkům Ha
kostroje pak trochu sklenic
džbánu plecháčů a sklínek od
kořalky a právě v tom okamži
ku když chtěl vzíti za kliku aby
se zachránil rychlým útěkem z té
otravné atmosféry ozval se z ve
dlejší mktnosti příjemný hlas
skutečně pravý hlas lidský
"I iemináěku to jsou k nám
hosti" pozdravovala srdečnft
starší již panímáma tlusťoučká
dobrosrdečně a no nehezké tváře
dej I vzezření působilo na cizinec
tuk smířlivě zc pustil kliku n
chopil se podávané mu pravice
"Oni jsou jistě náš nový pan u
čitcl" "Ne nejsem "
"#c ne' Tak jsou pan učitel
Mašek ze sousední vsií"
"Ani ten nejsem Přicházím z
Prahy a cestuji tak trochu pro
zábavu "
"Pro zábavu n v tomhle hoi
ku?" spráskla nice panímáma
' pro Pána lloha! Je vidět že
ti mini v Praze nemají co dělat
když takhle pro nic za nic běhají
po světě"
" Mýlíte sc milá panímámo!
My páni v Praze máme po celý
lok práce dost ale dovedeme si
ji rovrhiiouti tak abychom je
delt měsíc v loee mohli věnovat!
na hvč zotaveni a to nám závidě
li neumíte!"
"A co bych já záviděla? Však
tu li jde mého a my jsme jen
rádi kdi nás páni Prahy ča
som lirtvSlívl "
1 ludovému početnému ydálo
e in mu pil těch slovrih srdce
Ituliuitiiě ponikočilo
"Nu to tuiu' těii Mohu létly
U Á4 Uttjíti M tvé peidíe trochu
dléi rutvi ul "
"lnu e člověk m vidvcky
rád pnU Vink j to 4" I
tuhtil A ly led proUV'
'Tíedtittu pli-dui o krl?ku
pit uchu UhV "
"A proMui plvttM u J'l
'IU# v t#ch horkick Pa tvb
ItrdH Vpdil éi lýdn-'lU
mi v i iiMi4iM# "
"AU Udil nUt# pře# i U-
mí ubtk i lliřw jivm
"Ta U Uhv fiiiH
Wtt kdii i J Míklfř iuh
idgvdni Jhi d Uii KUpt
fi i tdjdttjl dťtrl 1 ihi'!
"vMl NiJU Um trdt ji
tl iil "
AW mil mm! Jh ťhn
prosili Als není"
"Pán í Kristus" ozvalo m wJ!
lvel v nichž zjevil hoch asi
osmiletý "Mu jí poslat za šesták
louw k pro naše Pražáky"
"('o nak ti vaší Pražáci myslí
že housky pečemot" obořila so na
něho panímáma "('o !ylo rá
no se rozebralo Ale slyš P
niku! Dojdi k sousedovi Nová
kovi že ho dám prosít aby nám
vypomohl jednou flaškou piva
% máme hosta z Prahy a zrovna
žádné pivo doma
"Nu lak vidu" liboval si Pra-
L l'ii I ii I u lOflii iiuv Ito
nouzi Ted oych prosil kuyz ne
máte housek aspoň kousek chle
ba třeba n nuwtlem"
"Jej milý punc! Co pak by
prosili T V hospodě si mfižo kaž
dý za své peníze poručit! Ale n
máslem to je u nás potíž Kdo
ho má nrodá ho hokyní pro mě
sto a kdo nemá jicmfižo pro
dat" poučovala juuiímama s
lak vážnou tváří jako by bůhví
jnké nové národohospodářské zá
sady vykládala
"Když nemáte nelze poroučet
a ani prošení nic nepomůže" re
si(znovaiič vzdychl host "Tož
tedy aspoň kousek domácího chlu
bil Já se již vždycky těším na
venkovský chléb "'
Dobromyslná tvář panímámy
velmi posmutněla
"Jo chleba ten milý pane
dostaneme až odpňldnn nezapo
mene Ji starý ve městě ho vzí
ti" "Víte co panímámo? Přineste
mi k tomu pivu co dostanu a
spoň nějaký doutník abych oši
dil žaludek" vymýšlel si vynalé
zavý Pražák "Máte přeci- dout
níky?" "A to by bylo pěkné abychom
neměli Však tu je přece hosti
nec A jaký poroučejí?"
"Nu nejraději viržinku"
"I zpropadeně Ty nám prá
vě došly Snad něco jiného?"
"Dejte sem tedy tu trafiku
Však já si už něco vybéřu "
V patrných rozpucích přináší
panímáma podlouhlou krabici a
ač nouhý nohled by jí stačil k
rozpoznání že v ní nic není tu
šťourá se v ní všemi prsty lim
míváme vždycky dlouhé krát
ké a také nějaké papírky ale
zrovna dnes Heleď Pepíku"
obrátila se na hocha jenž právě
zase vešel "No co? Kde máš
pivo?"
"Vzkazuje vám pantáta Novák
abyste si z něho nedělala dobrý
den však že víte že sám nu něj
čeká a že mu ho neposíláte "
"Ach ty světě!" udeřila se pa
nímáma do čela "Zapomněla
jsem Jako na smrt jsem zapo
mněla ~- Ale teď heleď do
staneš štaiijíličku pendreku
doskoč k Vodickovic študentovi
má li nějaké zbytečné cikáro "
"Ale kdež Ten Sel někam
pres pole " namítal Pepík ale
hned se rozpomenul "Dejte sem
ten pendrek panímámo u já do
I ěhnu do školy Pan učitel bii
de Ulit"
"To bys bral viď kluku pa
skmlná ! Pan učitel mi zrovna
před chvilkou vzkázal krobián
skou huhii že jsem lnu nemohla
poslat Sáni nic nemá Je to
pane zlý" obrátila se proseb
ně k pocestnému "je to tak bída
na vsi My tiidy tak za tím ko
peckem jsme jako od světa odříz
ii '
1IU11
"Ale vdvť jste přece na hlav
nt silnici a tak k vám asi denně
zajdou pocestní a vozkové?"
"lnu zajdou a zajedou b
kdvl nic není popovídají někdy
v v nadají jedou dále Ale
itála Mohu slyším víu! I
á4 slarv jede dom vil bídě je
onee
Pani hiMitinká to řekla tak pře
vědčivě i PraHk byl jist ie je
té
MdA skutečně konce tím pUe
nivalo w Itrěenl VUU V t
le
Uké jiJ jak okiirm hyU viděli
liuUvil před hiwpodmi Voik do
hoj ittpřifU byl herka jeJU
IV liV budil hlubokou nou
lrl upojelHHl slrarheiu aby
nepadl 1'huhtl $ht jei ji4
bi ! vftských rHHd o
vdlo tH k Itlttt bwpody Snkd
lt¥ imlctMu kdlbV l'¥
U UU jř4 krámem "koAk
k řeiík" ponžutidi V přUid
em případ itudda y t pra l
luamfuttl ktud ul d4ua toul city
i tmv btdné Hi4riuk p
11
Hcn4i jeU firmy I j "d
w M wl ilk pro it4 %! rtvtuti
m(riK l j U t#iUs kkUd
la kUv
% Vnikli V) kkliWl M IMkH
tý pantáta narovnal mt v kol
neeh nroláhl w zívl -— všocko
tm w
hezky pomalu — pak vzal t vozu
i ' i m i 4 i
ickoiiK pfeumetrj o o naruci a
kopnutím do dveří si otevřel
Dobrácká patrně bezstarostná
tvář se ještě více roztáhla k vlíd
nému úsměvu když majitel její
fpatil že má v lokále ' hosta
"JS'o no žeť nuk už nřeoe je-
deS!'' uvítala ho panímáma s do
bromyslioii výčitkou
"No no jedu už jedu! Jak
puk bych nejel" odvětil stejně
vlídně "A byl bych už přijel
dřívekdyby šimla neměla svou
hlavu "
"Á no a kdybys ty se do
vedl trhnouti když zapadne' kc
'Ivu' A což chleba? Nezapo
mněl'?" "A vidíš matko drahá! Pořád
mi cos šeptalo Ještě něco ještě
něco A ne a ne si vzpome
nout "
"Tak a letí' není v slavení
skýva chleba a tuhle hostu není
co podat " zahořekovala paní
máma "No no však nebude tak
zle pro kousek chleba VSnk
on lakový pán věru se nenarodil
oby se na našem chlebě ujedl"
"To ne pane llurdiburdo ale
hlad mam u kousek chlebu bych
rád pojedl než se napiji piva jež
vezete" ozval se cizinec
Tvář hostinského nabyla ra
dostného výrazu "I jemináčku
pán mne zná?" — Ale hned zase
Nesmutněl a udeřil se pěstí do če
la "Tu máš čerte kropité! —
Však jsem to pořád cítil že mam
ještě něco přivézt i "
"Tak pivo také nevezeš a my
nemáme ani kapky A ty ani
žádné flašky?"
"No když jsem zapomněl na
pivo kdež bych byl mohl nu fla
šky vzpomenout?"
"A salámy vuřty vezeš?"
už tónem exckiitora ptala se pani
hostinská
"Holečku s tím je potíž
Víš nechtěl jsem k Sachslovi bez
peněz Víš přece jaká to je
huba nevymáchaná když necítí u
člověka peníze "
"Ale vždyť jsi přece měl a
spon třicet jednusek?"
"No vidíš jakorát třicet"
horlivě svědčil Iiurdiburda "Do
brá jsi ty hospodyně ať ně
kdo řekne ž se nestaráš" dolo
žil a vypjal se tak hrozivě že by
si něco podobného tvrdili jisté
nikdo v jeho přítomnosti netrou
fal Panímáma přeslechla jeho poli
choceni a pokračovala u výsle
chu "No a? Kile že jsou?"
"No kde by byly? To je řeč —
Pětka tuhle ty krámy u Kur
pelcHU Všecko jak's mi to na
lístku napsala To víš že já
přece nic nezapomenu "
"No a?"
"No a Pořád jako někde u
soudu nebo na ouřadé No
a! Pětadvacítku šiklu se Komár
kovi Kupoval tam koně a
scházela mu Přece půjčím sou
st dovi " mluvil hostinský v
l iilrnéiii mravním rozhořčení ze
by mu snad měl někdo nakazova
li aby nepňjčil dobrému souše
dovi
"Prosím tě nemluv Korná
rek se celý den ze vsi nehnul "
"Komárek? Který Komárek?
Velieu nebo Josef?"
"No přece Vencu náš sou
' 1 1
"No tak vidiš! Mluvíš mluvíš
a nev U co!" dobromyslně zubu
novul pantáta Iiurdiburda "Ven
ca byl tady ale Jeí tam To
je tuky Komárek a soused třebu
že druhého kolice vesnice"
"IVanc' Nemluv nebo tam
tkiiéloi lil t lt ? '
"Prosím tě neskákej! %v by ti
mMlo hanbu! Tři léta jsi ním
ni štíru
"A ty mu tiď půjčíš snUe
klré potřebuješ viď? A Kmuil
k Jaklu w i'J M-k
krejcaru itvvydluJt Spalnou
isi i vvbrtd výmluvu Urál
jt viď V jedulku% U iiwlul
linndUři?"
MU ituníiiiimy poUiltvi
tuinov ik co d W4e lénu
lak V Ue col pantátu MU p
tmě nervosnliu
křu itjm# sami 5 NUi t ho
tt k Tk ť i k lrhW
M MUlukH" řAl Vipí i lv
ft vřdouviťh U Imav rwUioii
hvbnl krámku irL td
Um la iiokmi ia mWm idiraid
"J# t iMavlk! rr KrUt J#
iKořrkvaU panímám
lrávakinivii tw iradj kUvwl
Jak mu líkdi kiua liUJ
první poslední se m hu by iru
hrál A napil se Pán vidél
Holva že na nohou stojí "
"Hlojí sljí!" bruéel Iiur
diburda jenž se zase vevalíl do
místností "Mi stojím pevné
slojím ale kobyla chudák A
ly manželko nekřič a obsluhuj
když máš v lokále hosty "
"Obsluhuj obsluhuj když ne
ní čím! Pivo nemáš ani cikáro
nemáš
"A vidíš !íkára na to jsem
lilií nevzdechl Po řád mí něco
ří ku lo ta néco máš koupit!"
Oízince aČ se dosud dobře ba
vil zmocnila se náhle jaksi roz
nirzelost "Oožc ani doutníků ne
vezete? To jste mí pěkný hostin
ský "
Ale PVantišks Ilurdihiirdu uni
tuto výtka nepřivedla z rovnová
hy Vlídně a spolu chytře se u-
Miiívaje řekl "Pěkný hostin
ský í!o pak jsem já vůbec ho
stinský? Já jsem tuhle sedlák a
ten krámek jen tuk aby když ten
onen soused něco potřebuje ne
musil přes pole A ta hospoda?
To jen tak že tu je jednou kon
cese Ale jsou s tím jen potí
že "
"Ale dovolte když se vám
nechce živnost pořádně provozo
vat proč se jí nevzdáte?"
"Nevzdáte To je řeč!"
řekl s mírnou výčitkou "Je vi
dět pán je mladý z města ne
zkušený Ani za zlé to nemám
Ale koncese pane lo se nevrací!
Toho se člověk snadno vzdá ale
nesnadno nabude "
Panímáma byla touto rozšafnou
odpovědí svého muže tak potěše
nu že nu okamžik zapomněla nu
příčinu svého hněvu
"Ano vám se to pěkné řekne
pane" obrátila se na cizince
přísně a trochu nakvašeně což by
lo vidčti už na tom že mu vyku
la "To vy páni Pražáci hned
dovedete Že jsme ho necekali S
pečeným bažantem a žampímským
vínem hned by nám brul konces!
A čeho pak má ubohý člověk ži
ti když la dřinu sedluěinu nic
nevynáší z čeho?"
"Ale matičko zlatá" bránil sr
host se smíchem "Vždyť já ne
chci uni šampus uni bažanta I —
Kousek chlebu a sklenka piva by
mi stačila "
"Stačila stačila" vybíjel se
hněv panímámy "To věřím že
by stačila Však to nejsou zlé vě
ci ale kde vzít když není?"
Cizinec mávl resiffnovanS ru
kou "Nu kde nic není tam ani
smrt nebéře Musím tedy o blu
du dále "
Tímto rozhodnutím ztichl rá
zem hněv dobromyslné ženy
"Nehněvejte se zlatý pane lili-
jiná pomoc není Je to bídu!
Ale tuk se u nás stává čusto "
Tím byl zase smířen i host
"Nu ilobrá nehněvám se ale
také vy se nehněvejte řcknu-li
vám že tou bídou jste sami vin
ni "
"Cože my? Jak puk my?" di-
ilu se užaslá
"Jakž bv ne? Kdyby váS muž
ničema byl neprohrál peníze -~"
"Ale zlatý pane jak pak vy
můžete pořádnému sousedu spí
lat ničemu? To je opovážli
vosl " rozhněvala se majitel
ka hospody u rodinné cti "Kde
pak jsi? Ah utekl mi lump!"
Skutečně byl milý soused Iiur
diburda použil té příležitosti aby
sc ztratil ze světnice
"Vidíte přec sama praví
te: lump!"
"No lump a ničema to je pře
ce dvojí? A co mohu já muuVe
te vy kdyl vtUe peníze nepru
hrál" Kdyby byl přišel trochu víc
opilý byla bych se % ním vyp
írtditlu a blo iías dobře Ale
lak lile ho neumohu"
ťUinee se iiusutál ale hned asc
l rtsměv s jeho řtu i řekl VtU
n! "Vidite panímámy myslím s
vámi dobře třrh h mu odhanl
lc a doutti o hladu Pravíte i bi
dá a j pravím h hy nriiur
kila hýti bída kdybyste trochu
dbali Jte na itvé sdnici na ptM
retj melt dvěma městy Kdyby
M svou livmwl VťdH jinak kal
dv bv id rád atavil i ten
kvl dma e vvhi NVhyl by lo
irovua ilatý dM t it"
uá livnoat "
'anlinámu le# israiil prál
ký vřrlý lén luUivvíhft ul jhi
loa
iui snad i tv pravda" vadv
Ma teknl "VI e dlal P
lilill"
Toť W icta Mnodin-ká! Př
k% v iuHu yrw lidi a n jV v
iloslínská udiveni im rtrUttU
in
"Su nu dívta m Což zvl
možno sedět slušným lidem?"
"Jh pro nás sedJ&ky jit lo do
bré dost "
"A nenil HniŽujelfl vfjj vlast
ní stav Kdyby tu bylo jinak
časem leckterý z těch lepších sou
sed u co pijí lom a lahvové by
zde rád zasedl Což nebylo by
pro vás lépe kdybyste zdo mohla
sedět a přijímat peníze zalím co
by jiný konal těžkou práci a ob
sluhoval?"
"Ah milý imne na to my ne-
W B f W
jsme 14 s proto nenarodila
abych si hrála na paní A můj
starý? No však jste ho vidél To
už je docela sprosťáček ale až na
to že se jednou za měsíc rád na
pije moc pořádný člověk"
"Nu vidíte I A není to škoda
když takoví dva dobří lidé žijete
v lak smulném stavu? Každý má
hledět aby si polepšil A váš
muž kdyby místo karbanu
"A co mu to pán pořád vyčí
tá? Však je to hodný muž a do
práce jako rus Že časem ho to
chytne Však páni si někdy
liiké zabouří "
"Ovšem že ovšem Ale váš
muž nemusíl by se dřít jako ny
ní Chodil by s Čepičkou a tu
batěrkou kolem hostí a žilo by se
mu lépe "
"Co vy si nevymyslíte! Kaž
dého chlapa se silnice snad ob-
skukovut "
"Nic obskakovat jen ob
sloužit jak se sluší "
"Obsloužit! Tudy máš svou
sklenici zúplni! vypij a mfižcš zus
jít s Pánem Pohcm "
"Nu vidím že i já mohu už ji
ti n Pánem Pohcm Nic tudy ne
pořídím" zasmál se cizince bez
nadějně Pak podal dobrosrdečné
panímámě ruku nu rozchodnou u
řekl jí vřele "Mějte se tu dobře
u chcete li přemýšlejte trochu o
tom co jsme spolu mluvili"
"I íVože jaké pak přemýšlení?
Darmo by z toho člověka hlava
rozbolela! Hývalo to odjakživa
proč by nemělo být dál? Pro špí
nu a bídu jsme se narodili tuk v
zlatě a hedvábí do smrti chodit
nebudeme Mějte se hezky a
přijďte zas na skleničku
Á nepomýšlejíc na ironii jež
byla v jejím upřímném pozvání
stiskla cizinci srdečně ruku
Dívala se chvilku za ním pak
zavrtěla hlavou a vzdychla: "To
hle je nějaký divný člověk ! Nuď
to nemá tadyhle v pořádku nebo
je z těch co všecko vSude napo
řád opravují a jen sebe opravit
nedovedou"
A spokojeně zašla do kuchyně
za svou prací
Chorým ženám
Kostro Jnoiii tuna
ZnAin utrpení žnn x
vynaftla jsm luk
Trjilto 11 bAlotokmii
neb jinou žmmkou
lioinoi-i — rftynýnti
nifíMlíníinl iiPjiruvi
dolnoHtml rovimiti
Hiiietii nt-1 jakoukoli jinou žounkou u
moři iniUctu ho vy lócltl doma vol
nil mírný ioo!uttik PiiU bnott — po
jiišto imiiioc a nii-lcte iíe uiituvnt kii&iii
k ii nn oiljiovcír AdruHA Mra A 8
Him Box 0 1 South Band Ind
CkHiat Vám rodili
ji i KI „i
" v MM vil mi-
tUll k ktllUl
Mtil(
f 4l'Wl
ai4ktl i
VtiltlaaM
IIUVIANI1
lAJMIltlM Cti
HfNl UU(VM4Ntl
um HOSTINEC
FronkUornorád
t a ¥ruuw aUv Mv
Vfii yul Uuk jk4
é iMttt )lllki 4
C fckW u a Ukt
st f4tl 4kW Ikl
akk iuu
rt í
i — jji
7
Xv X
X ✓ X
X