1
1
POKROK DSK II MHTOPAJHJ 1914
7
- 4
:
1 ("
''i
i
-' i
Ji
l
3
POKROK
PUBLISHIMJ CO
fOKJkOX ZÁřADU
Kiistoi odáaf
froto pro frJoJioo okM Noe
vo
Mrkoylor Clarkooa pro Colfas okroo
Not o WUiot Kam pro fUt Kaa
mm v Codar ttopWU I pro (tát
IOWO V Bl Paul MlBBOBpOlif MÍOB
pro tát Mianaaotu v TyBdall 8 D
pro otfty HcMtb o North Uakotu
Ffodplatao:
fro Htja4 Htatf I1&0 I'ro Kaaada
$200 Do Evropy 4250 roíao
Zsoilky poa4ial díjto m pomoci po
uiíaitk pouk in It (kloaor Ordoro) 01
pronittlcb poukizok (Exprooo Mpnoy
Ordori) baakovfllch poukfctok (Baflk
Draft) aoobo r rogiitrof afléni dopito
OruaoiajeU li ov4 prentéhorinl udoj
to otarou i bovou adrosiu
PopUy t kruh! étooafitra ockoUi
ovorojninio Maai bjtl aluiot ptáno
bex 6iaola a koho oobn poikodltl a
podopniay plam jnéootn ať jii tná
kfti v radakci utajoso anebo a dopi
cm Dvofojaoao
VÁNOČNÍ LOĎ
Ku břehům nešťastné zkrváce
u(t Evropy blíží se vánoční loď
Americký uhelný parník Janou
veze dárky evropským dětem
které budou míti letos smutné vá
no'e Projede Severním mořem
jehož vody zbarveny byly lidskou
krví Hiiad šťastně mine Smrt čí
hající v minách jirniŽ posety jsou
druhdy klidné dráhy mezinárod
ního obchodu a přiblíží se k pev
nině se svým poselstvím "pokoj
lidem dobré vůle" Hude mu od
pověděno na toto poHeltitví míru
— hřměním děl hvizdem kouli
praskotem Srapnelů třeitkem oce
li úpěním umírajících a raně
ných Snad nikdy oceáiiHká loF ne
měla takové poslání jako má a
merický uhelný parník Janou —
Veze pozdrav pokoje a míru tam
kde řeky rudnou krví kde Siré
kraje mění ac ve veliké hřbitovy
kde oči ani slzy již roniti nemo
hou IUÍží 8 ku břehům neSťatitné
zkrvavené Evropy vánoční loď a
veze tolik dárků že by obAťantni
ly statisíce dětských srdéček
Jak mělké jest váže celé my
ňiení řekne skeptik domníváte
li se že v té noci z které strmí
Kalvárie Evropy vyvolati může
te jeden paprsek světla vašimi
dárky !ravdu má do jisté mí
ry skeptik zároveň vsak byl to a
merický lid který vyslal vánoční
loď bylo to srdce amerického li
du jež promluvilo k srdci lidu
Evropy
To co dnes se děje v Evropě
není dílem lidu to jest dílem zlo
činných vlád a mnozí z nás kdož
nemohli jsme souhlasiti s tím ve
likým Husem prorokem z Jasné
!'oljany jenž v každé vládě spa
třoval násilnictví a zločinnost
vidíme jak hluboko v pravdě ko
tvila jeho filosofie
Proti zločinu vlád americká vá
noční loď jest tichým nicinéiiS
váak výmluvným protestem
NAD KULTURA NEBO řfÁROD
Nt dtLENSTVl?
Jedno x přísloví které zacho
valo se nám t starověku praví
"(uos vult perdere Jupiter de
mentat prius" eoí by v Čeitině
jtněloi ie "koho bůh chce uničit
napřed roxum mu pomate"
Zdi se nám že něco podobné
ho Jupiter stropil Němcům neboř
nelíe si ani nivsliti In lidé idra
ého roiumu mohli by býů tak
do sebe lamilov&iu h mohli by
tak pálili kadidlo před obrainn
tvé vlastni dokuiialusti Na my
álénky tyta uvedl nás dopi lr
Adolfa Imiua rfrora řtlo
oftr it Uhivenulé Hrrltllkki k
jtřdíHHHU příteli v IMUndiku
kter whdy uveřejnili byl ¥ i
meriekýeh ČMupim-fh 'n pra
friMor }U )oi jinými
"lu m ěl iept jwm jedl
l4iuu oiiiuei i #íitnoD mtiuriil
tipHtlo dum prubatur fi
trariutii (al d'k44u jet opakl
Nikdo ttmůl tfttati ituMtrihttm
k nlmovkiukt Ulu i lidu H f
tOUfttt jj MJaVtti li tu ttrj
ddnMt!#jl dilin jako KtUirt# al
yiřda nW mKtlt
jlta ituottttii t t JrHd yKUi
nim
"TH kdl ll Šímo
iiVh Ntmoekti My nrau4
i iitlotUkluAlnoN tyhtkim ntdo
tiorkii Hrvtt4)il 9 naluH ř
ttlMoj itUoftt
"Vilém JJ delíeía ((enerís hu
manis (rozkoš lidské rassy) lni
ve svém držení iihh' kterou iriohl
rozbití vs'( ko nícménl on vždy
(ky chránil mír spravedlnost a
čest (''ím véfíí jfho úspěchy tím
více zbožným a pokorným se stá
val Naie armáda jest vyvrchole
ním německé výtečnosti My mu
síme obětovali iisse fiejdrasí na
ie liejlepíí lisse nej VZfiesrnéjíí
bojovat! h ruskými bestiemi an
glickými žoldnéři a belgickými
fanatiky Francouzové jsou ti je
diní protivníci kteří vubi-e mo
hou se rovnat i nárn
"Nebude žálného míru okud
tí tři strůjci rozbrojů nebudou rt
plně [Míilrobcni My chceme mír
a bezpečnost pro sebe tak aby
chom jí mohli zaručiti ostatním
My chceme konali neúnavně nasi
práci kultury u míru
"My Němci nemáme přátel ni
kde poněvadž jsme zdatní a mra
vně vynikáme nade všecky Ti
kdož m-mohou dosáhnouti naší
mravní síly se nás bojí a poklá
dají nás za nebezpečné My jsme
ti nejsvobodnější lidé na světě
neboť posloucháme a náš zákon
jest rozum '
Kdybychom měli použiti výra
zu z ulice řekli bychom že onen
učený pan professor jest "Iiuk-
house" a to j-st svízel s přemno
hými Němci Oni tak dlouho se
opíjeli svojí kulturou že kc jim
vrazila nadobro do hlavy a nyní
ttpí utkvělou představou že jsou
tím jediným kulturním a civiliso
váným národem na světě Zatím
jejich vychloubání se skytá pou
ze zajímavý uoklao perverse my
šlení a zvrácenosti názorů
Němci nad ostatními civílisova-
nými národy kteří měli příleži
tottt nerušeně se vyvíjeli vynikli
pouze jeunim — budováním a
zdokonalováním svého válečného
stroje a přípravou k tomu mor
lýřskému řemeslu které nyní
provozují v Belgii a ve Francii a
na východním bojišti V tom vy
nikli toho nikdo jim neupře ale
že německý císař neměl v rukou
moc "rozbiti všecko" jako píše
onen professor filosofie toho do
kladem jest že až dosud rozbil
pouze maličkou ltelgii a několik
inferiorních britických lodí Ne
rozbil armádu spojenců ani armá
du ruskou ačkoli proti oběma
byli Němci ve veliké výhodě a
nezdar offensivní kampaně proti
Francii na kterou se Němci při
pravovali čtyřicet roků a pro niž
měli všecko hotovo jest ve sku
tečnosti porážkou Tedy ani v
tomto oboru v němž doznávána
byla Němcům superiorita nevy
konali žádných divů
V celkové kultuře a civilisaci
Němci nevynikají v ničem nad
Angličany a jsou daleko za Fran
couzy Číníme-li porovnání s dvě
ma národy s nimiž bojují a kteří
zrovna jako Němci měli příleži
tost k volnému nerušenému vý
voji Nad Rusy Němci vynikají
to se upřiti nedá avšak ruský ná
rod neměl dosud příležitost k vol
nému nerušenému vývoji Dusi
jej politický absolutismus dédi
ctví to staletého iiioiik'(Lki'h(
panství dusil jej absolutismus
církevní a přes to v literatuře
uměni které jutě jsou známkou
kultury a civilizace vždycky se
Němcům vyrovná
Můžeme však učiuiti další sro
vnání V ("echách jest asi třetina
Němců jimi v jejich národním
vývoji nebylo kladeno nejiiieušíeh
překáiek a jsou tam dvé třetiny
ťechů julii plný národní vývoj
tiovéji dube niňieine datovali
trprv od tjětného vel ni řeš! i
ny na prainkoit universitu a ko
necni ani v těch nedávných letech
vláda tomuto národnímu vývoji
Vchů rirttaom&hat4 i kdy i jej
neuMjeU jako li přiklad činilo
liuko a I Tomku ve avvVh iHiUkýrh
provinciích A m U stlrt nrmic
něho národ vývoj Nímoi v (V
rhát-h nemohou p-hlubtU tul l
k slavnými jmíny v nteraiuř
v uinjnL ať tvůrčím iteh vVkon
něm vídé jako Orchavé T
je prtMiil víil akutečmti kt
ti to lapřllt nedá
IVU avttrl t NIimpI Je%t Jo o
epilt avojl kutturuit i tnii tř#
b ťh ty si lohu vídomi pr
luklmtl jattit duthřiu ftbfi
Ntti K y - Nlti'K b)
liUii-e tfrtuálnt iilrtot 1 Ukó
v wh Ivat jka fdtwufio Ta v Id
m "nadkuHttřjr" 'WlMavl
rtvl" j pfUnakotw úpadku —
Ttkovml pHinaky tr4ta Hmakl
UJ#řlMW kdy i PH Ůpadrll
pw!
HISTORICKÉ OKAMŽIKY
Jest to pravda lit přítomnou
válkou nastaly historické oka
mžiky pro český národ jak psa
no bylo snad jí£ ve víech česko
amerických časopisech — ony s
dostavily historické okamžiky pro
celou Evropu ba můžeme říci
skoro pro celý svět a tudíž také
pro český národ Jsou věci kte
ré my zde v Americe změnili ne
můžeme My jsme nemohli zabrá
nit! Rakousku rozŽehnoiiti po
žár který zachvátil jíž téměř ce
loti Evropu a šíí se i do jiných
části zeměkoule my jsme nemo
hlí znemožniti tu tragédii jakou
jest umírání tisíců ba desetitisíců
našich českých lidí na bojištích
kde nebojují za své zájmy za
zájmy své vlasti ba naopak na
prvním místě obětují své životy
pro dynastii která národu naše
mu nebyla nikdy příznivou ni
kdy spravedlivou
My však ("echové američtí
mčjj jmne pochopili ty historické
okamžiky jež nastaly pro národ
náš a jednali dle toho ])ncs u
znává se všeobecně že velkých
věcí lze docílíti jedině orjfanisa
cí Není jenom obec okres stát
ústřední vláda organisiicí nýbrž
každý větší obchod jest organisa-
cl a jeho úspěch nebo neúspěch
závisí od toho jakou ta organ i na
ce jest
To se uznává všeobecně a vidí
me na vlastni o-i ovoce organisa-
se a národní kázně Na příklad
Srbové mohou třeba býti za Něm
ci v civilisaci v běžném smyslu
loho slova avšak dlouhé boje s
Turky vyvinuly v nich smysl pro
organihHci a jedině tím můžeme
vysvětliti že po dvou válkách
tak houževnatě vzdoruji jedné z
velmocí evropských Ten smysl
pro národní organisaci přinesli si
i do Ameriky Ačkoli jest jich ve
Spojených Státech hrstka asi to
lik jako fechů v Nebrasce a jsou
to skoro vesměs dělníci konající
těžkou práci už před více týdny
jak jsme se zmínili sebrali pro
svoji nešťastnou vlasf $)00(K) a
od té doby nepochybně ještě ví
ce Irčané jedině smyslu pro or
ganisaci mohou děkovali že vy
hráli svůj dlouhý zápas o samo
správu že Velká Hritanie musí s
nimi počítati a že zde jako vy
stěhovalci znamenají takovou rí
lu I Poláci kteří aspoň do jisté
míry zavinili roztrhání svého sta
roslavného království vniterními
rozbroji iiHiičili se ze svých chyb
a jaky podivuhodný smysl pro
organisaci se v nich vyvinul u
kázalo se íiejléjH na jejich Matici
Polské v které shromáždili na
milliony členů a zde v Americe v
hrozné katastrofě která postihla
jejich vlasť pracují spojenými si
lami Totéž možno říci o Něm
cích a všech ostatních národno
stech Co si vydobyly jedině pe
vnou organisaci si vydobyly
Za to Cechové američtí rozumí
tomu zcela jinak Zde se psaly
fráze o "historických okamži
cích" jež pro národ náš nastaly
a zároveň se chladnokrevně napi
še že jeHt to vlastně dohře když
ty fondy které se sbírají spolu
soutěži ! Dnes ovšem máme jíl
výsledky té "blahodárné" soutě
že Těch fondů jest hodně skoro
v každé oiadě hi- ubírá a již také
uvažuje kam se to pošle a na ja
kv účel avšak když to všecko
spočteme i sbírky u katolických
časopisů a do jejich Cyrillo-Mi
thodéjikt ho fondu sotva sešlo iw
ilrtUki od 7Mm amerických
(Vrhů a tří médee!
0 0 0
My oj dovolíme íici a ta lé
ta která v povídáni itovtnářnkém
působíme máme mysl našeho li
lu iiiám ji lé nej ti kteti při
lomnou rtxinamuMtt uvinut a
proto si dovolíme říci ie kdyby
m bylo před írako-atat-rickí lid
ředttouptlo a plánem pro Virllá
rudni organisaci a kdy! ul ta
roíiriks V oliíie Itatxiit imU ati
vá kdyby ae byl dvjl kc v
dU kdyby pUueui ro uko
vou vaiiroul rgitiaci byty
r-ejritum vievky čaniy alo také
HUvtil funkooutáfi naiuh sokol
kých plpůriýh a jmjVK jed
not iii4mjl kraju jeditulltv
ri líibl důvlř a viimuili ve
Vtn okolí duo jsi Itvjeitunt nl
ll byrhiMu iuiv4MMntnt irnna al
byla ty tnoti nimi imIUí tíK
kdl titbyli Vy tir-
tt-Otlinar
VliWAtm U í (% ra naiirh
kraianů iol růcnýcK mlmaků
klinfll4 v Jlnol leakífK l jl
AA4rvMniK jaka fjtný dkl
nl v t Pro tiijoký U
ový odnak nemohl by nosit
taždý Cech v Americe jako zřej
ný důkaz svého vědomého čcá
tvif Mohl! bychom aspoň potom
4ehléJnoutí registrovati ty nae
ady a samo sebou žo byl by to
pěkný zdroj příjmů pro takový
národní fond
Ačkoli výhody vácnárodní or
ganisace těšící se všeobecné dů
věře jitou samozřejmé hlavní věc
jest že mohla by pracovat i a pu
dobiti jak by okolnost! vyžadova
ly politicky neb dobročinné aniž
by nucena byla před celou veřej
ností plány své rozvíjeli a vyavé
tlovati Když se poukazuje na
Irčany zrovna těch stran od
kud vydatná činnost politická by
la nejvíce stížena sotva ubráni
se útrpnému úsměvu kdo jest vě
ci znalý Mezi Irčany v jejich
národních organisacich práčova
lo se s takovou opatrností pokin
potřeba vyžadovala že í vražily
se staly pro vyzrazení tajemství
o o
('echové američtí ani kdyby tu
nejjiříznivějši doba se naskytla
nemohou podnikali na svojí pěst
nějakou diplomatickou akci ale
oni mohou pomoci mohou přispi"
ti lidem ve vlasti kteří jisté více
jsou si vědomí že pro národ či
ský nastaly historické okamžiky
nežli američtí ("'echové — jak sku
tečnost ukazuje My jsme proti
té česko-amerícké diplomatiek
akci své námitky podali a "Ve
smír" z 1 listopadu uvádí je též
skoro tčmitéž větami a slovy tak
že máme podezření že p Iška při
psáni své redakční statí měl před
sebou ta čísla Pokroku Západu
kde jsme naše námitky uvedli h-
le my vždycky jsme zdůrazňova-
že Cechové američtí mohou po
rnáhati že musí jenom dbát i po
kynů z vlasti což se dnes uznává
němí kdož národu našemu sku
tečné chtějí pomáhat i v jeho kru
tých dobách a naše stanovisko
schváleno bylo některými z těch
krajanů kteří nejhlouběji do ka-
sy sáhli Zajímavo jest však že
Vesmír když byl proti té samo
statné cesko-amencke akci uvedl
tytéž námitky jako Pokrok Zá-
adu na místě aby nám dal kre-
lit najednou se vytasil že vyti
štěn byl v Pokroku Západu do
pis kde vlastně zastávána ta če-
sko-americká diplomacie vybírá
z něho některé věty za něž o
Hiněšně klade vykřičníky a dále
sděluje svým čtenářům že otiště
no bylo v P Z provolání p A
V Kouby které mimochodem ře-
no otiskly také jiné česko ame-
rické časopisy a pamatujeme-li
se dobře otištěno bylo ve "Svor
nosti" dříve nežli u nás a které
nebylo o nic zpozdilejší nežli ty
články v těch orgánech "diplo
matické" akce a pak jako cor
pus delieti odhaluje "Ať si je
:uňj návrh změněn čili ne zástup
ce musíme mít a to hned!" poví
dá dopisovatel "Pokroku apa
du" téhož listu klerý si ještě
před měsícem tropil úsměšky z ce
lé té diplomatické akce"
K tomu zcela stručně todnty
kánie že o tom dopisu redaktor
P Z pisatel těchto řádek se do
zvěděl až kdvž list byl vytištěn
a také hned v čílc následujícím
vytkli jsme svůj iicmoiiIiIks k nim
lile nedivíme se oiioiiiu p dopiao
vateli že takovým tónem psal —
mi iniiue shrnul a opakoval co
čell lýilen co týden v orgánech
těch našich česko amerických
"diplomatů" podle všeho du-
4 k l I t
konce iitriei M- na nas e lase
tím i působeni ttepíšeino
Ovšem ie směr kaidého časopi
su určuje jeho redakční strana a
nikoli dopisovatelé to kouečiiA j
tika také vt kli dálo dovolíme i
flei ie Pokrok Západu nikdy ne
tropil si úsměšky i váiné polití
rké akce v íájmu českého národa
poiue i toho kdy i se paabk ie
"aaiiioktatniMt tVakéimt nároUi
mul vybojovali Coťhové aiucri-
čtl" k ly ui jmd pro tu piUtl
avétovou kifereiii vybíráni tli
plomatičll táaUlpci Crehů iuri-
rkýH ( I) a dokoiojo i jmén uvf
dti (! třh liipdi tropil
i ůnWky také Veaiutr třrba in
to piMidjji rMit lakřidovati a U
%M snaid ov ukiiatl obdivem
v#ruSnoa tvář mčaiil No
Yoiku tvář ůlklrbkrlH ikíivvltou
ftktlH jrdotU 0 U l el aJ
nou
NíkuH váluí lituk ptaco
nikdy tUiuUkft jauio i ttro4H
naopak lawaiovaU ji w l
jak v bsil tak mI ' b"
přflAla dčlinatvlm M4H
V(kIwí Medoirt a proapllt kku
tvčiti írkin tt4rU v Ul
W krui t'4t tiáa sU 14 M% l
začíná s pracovat! tak jak ny
néjši vážn& dob žádá A mohlo
by se pracovat! daleko více dale
ko vydatněji kdyby Cechové
meríčil byli skuteční pochopili
historické okamžiky jež pro ná
lod riáá nastaly kdyby síly nebyly
bývaly roztříštěny Snad někdy
budeme moci mluvíti zřetelněji a
e dnes pouze pravíme že až do
r-ud českému národu prospěl! ne
bo snažili se prospětí nejvíce ti
kdož nejméně um veřejnost šlí a
dále řekneme že v těchto krutých
dobách některé "přátelství"
i i
v iasteuccKé a (rsvoiozovaci a aer
českému národu více uškodily
nežli to nejzavilejši nepřátelství
VÝZNAM ÚTERNÍCH VOLEB
V (i'l kongresu měla vládnoin
strana demokratická ve ančmo
vně poslanecké Ul hlas většiny
v kongresu (A bude tato většina
pouze čtyřiadvacet V tom spočí
vá hlavní význam voleb ze dne
listopadu Jinou velmi význam
nou věcí jest že strana progressi
vií vlastně v nich udělala han
krot Nebyla sice smetena s po
vrchu zemského zvolila sedm
kongresníků a v Kalifornii gu
vernéra Ilirama Jolmsona ab
skoro ve všech případech rozho
dovaly místní joměry a okolnosti
Vzpomeneme-li si že strana tato
posledních presidentských vol
bách vrhla více hlasů nežli stra
na republikánská a srovnaine-li s
tím sílu již osvědčila po uplynu
tí dvou roků v důležitých vol
bách koiigrcsníeh jest k tomu
třeba hodně optimismu věštili jí
další trvání jako rozhodujícímu
činiteli v americké politice
Jinou významnou stránkou jeHt
ta okolnost že "vzkříšeni" byli
ti republikánští politikové nad
nimiž před dvěma roky odzpíváno
reipiiem Vidíme že byl zvolen
) oselili (J ( aniion bývaly car
sněmovny poslanecké- jenž byl
lokládán za (Kmledni pozůsta
tek starého odumírajícího reži
mu vidíme že v Pcnnsylvanii byl
zvolen ohromnou většinou sená
tor Penrose jenž od poslední re-
ublikánské konvence byl terčem
útoků bývalého presidenta Roose
velta v New Yorku zvolen byl do
spolkového senátu James Wads-
worth v lllinoisu do sněmovny
poslanecké kromě Cannona Wil-
iam 11 McKinley řiditel kampa-
m jit' ttii
ne i altový v umo iicnoias
ongworth atd atd Zkrátka
stará garda nebyla poražena na
ilavu v r 1012 nýbrž pouze za
tlačena na obrannou posici od
kud v letošních volbách vytrhla n
tajícími prapory Za těchto o-
kolností ve světle skutečnosti že
oztržka v republikánské straně
yla Nkoro úplně zacelena jest
ouze pnrozenn kc oeekava a
iředpovidá dobyti celé nepřátel
ské front v v r UM (i
Kongresnl volby byly zklamá
ním vůdčím kruhům v demokra
tické straně které sice byly při
praveny na ztrátu některých míst
v kongresu nikoli však na ztrátu
tak velkou liyla to první příle
žitost pro lid aby projevil sví'
Kiuvšleiil o přítomné demokrati
cké adminÍKtraci a tento projev
třeba e nemůže býti zván vyslo
vením nedůvěry také mni nad
šeuýin ch válením administrace
V kampani by lo neustále xdůra
ůováno demokratickými řečníky
i v demokratickém tisku ze iineii-
ieni demokratické většiny v kon
gresu bylo by oslabením postave
nl presidenta Wilaona ie i v cui
né tak by se na to pohtUelo a ie
v nvnějšl dbé kdv ohroiován
jest III f r Sjellýťll Států IICJKI-
koji v Meliku válkou v Evropě
jrkt nanejvýše iádoucuo aby lid
projevil tu tiejplnějšl Uůvéru pro
aidentuvi lvterut volby byly tsl
povili Mohlo to iť býti jeiti
horli ale mohlo tu býti Ukí
Upil jest lo %rlk4 Itirlera iurl
vílštmm Ul JI
Jral však jedli okolnost 1
ktrr4 vUduouct strana načrrpati
tnftio trochu úlčvhy Hýv4 akora
pravivlta íiU lirpMiiý lákun v
uu-ruki iKtlitk i stran která
provodí rwtai rla ta vUtoiiU
Mrví' tU druh! tnuty i Uvo-
laiobivv tu4t V 4ěl ldrvujl'l
poráika pru irn4 i prvsideu
I 1'U itratiU rvpublkinsk
rn viliiou miímovn
laorvkó Tkuv4 Mritistt tiVltlj
ti adiímuMraci itrputkabv vitiutt
vo tniiUMvul wlah#vk4 ♦ aovf
kl ktkloi -vikl liu wío vik
IvUtltá hvl4l# viUuooj toKi
t UM a 1 1 oV A kiill t4UdkrtM
mopk4 války ittttijái robi u
- -- - - I
rit nemohl býti odroben náleží
(é zkouše bylo by bláhovostí za
pírali }v na volební výsledek v
úlerý ' listopadu neměl vlivu —
Dále loxlné hlasů stála demokra
tickou administrací "válečná
daň" klerá byla zavedena aby u
hražen byl s hodek v důchodech
vládních Vysvětlováni že nu
tnost tato pfivodéna byla válkou
v Evropě úplně národ nepře
svědčilo a když vládnoucí strana
nucena jest vysvětlovat! to jíž
sumo o sobě jcat zpropadenou vě
cí Snad důchody z cla byly by
bývaly po#Jačifelny snad byl by
vznikl schodek i bez války — de
mokratíčlí politikové tvrdí to
prvnéjší republikánští posled
nější a li i oni získali dosti "vě
řících" Také stanovisko naší vlády v
zápletce mexické nenašlo všude
schválení a během kampaně do
sti bylo kritisováno republikán
skými politiky zvláště senátorem
fiodgcm jenž iwukazoval že buď
Spojené Státy měly v Mexiku za-
kročiti u zjednali tam mír nebo
nechali sousední republiku úplné
jejímu osudu a neobsazovali Ve-
ra Cmz Jak věci jaou nebylo
dosaženo ničeho a američtí vojá
ci ve Vera Cruz jsou všem Mexi
kánňm trnem v oku a mír Spoje
ných Států jest zápletkou v Me
xiku stále ohrožován Konečné
třeba ani stanovisko zaujaté vlá
dou naší ve válce Evropské ne
nachází všeobecného sch válení na
příklad Něrnci až vášnivě obviňo
vali washingtonskou vládu že do
voluje porušování neutrality na
irospěch Anglie a jest tudíž více
než možno že okolnost tato stála
lemokratickou stranu hlasy Ze
struna tato většinu ve sněmo
vně xmlanecké udržela jest však
na prospěch lidu neboť jest to
vždycky zlá situace když stává
rozdíl "ve víře" mezi Hílým Do
iiicm a kapitolem a nejhorší jest
ze potom žádná strana nechce
'zíti plnou zodpovědnost za
ízení vlády Takto aspoň stranu
lemokratická bude míti plnou
zislpovědnost za administraci
Wilsonovu až do konce jeho lhů
ty
0 0 0
'terní volby budily pozornost
jcHtě 7 toho důvodu že hlasova-
o se v nich v některých státech
o udělení hlasovacího práva že
nám a o prohibici Ženy poraže
ny byly ve státech Ohio Missou-
ri Nebrasce North Dakotě a So
)akotě a vyhrály ve státech Mon
taně a Nevadě V Nebrasce co
toto píšeme nejsou ještě zprávy
plné ale není pochybnosti o
tom že dodatek k ústavě v zájmu
ženského volebního práva byl zde
poražen Sufražety mohou načer
puti útěchy z toho že prohrály
celkem nepatrnou většinou a jest
pravděpodobnit že dosti brzy u
čini nový pokus o získáni hlaso
vacího práva Přítomně ženy ma
jí hlasovací právo v následujících
státech : Wyoming Colorado II
th Idaho Washington Califor
niii Arizona Kausas Oregon
Nevada Montana a částečné vo
lební právo v těchto státech t
Conuecticut IMaware Florida
lowa Indiána Illinois Kentucky
Michigan Massachusetts Minne
sota Mississippi Nebraska New
Jersey New Mexico New York
North )akota Oklahoma Ohio
South pakota Vermont a Wis
eoiisin V řadu prohibičnlch států při
byly v úterních volbách čtyři no
vé a sice Aruona Washington
Oregon a Colorado tak ie jest
jich Čtrnáct i Aruona Colorado
(Jeorgia Kansas Maine Missis-
sippi North Carohna Oreguit
Trlinessee Washington Wrst
Virginia North lUkota Oklaho
ma Virginia Toto vlak sni
ilalrka nritl cel "aiuhá" oblauf
Spojených Států počítámo li "u
lié" okrray mést a vo dvou
IřrtutávK SjKijenýťh Států jest
hostinský obvhísl iak4i4n V ( a
liíortui v Ohiu byl prohihico
1'orairu v pnut ituliiénJHi al4
li jii ptslruhi dlo lákem o té
lu olAicv neatul býti hlasováno al
tam roků t icuy klasy tvý
mí pomohly prhiriti n tom no
btblo kHru lo tak 4 tiesiulmo i
pom In a li lo v Caltforml kdo i
ji plo4 Hlavit právo lyl pu
raitn % ViriiiHil Wo Vir
gmd kdo byl ivdit Utiší ti
Jafo tf kUaujl
Nvikvy UtiU v awáwii
i viťdol d proatH l4cp
HMlno jOoloat V4iwti4( al io-
ka ii4wVy a jmim HtUtt t I
voNj44
i
jí
h:
id
5