]'OK!tOK JiNK 11 MHTOPAWJ J!)J4
I
I
Roland G Usher: PAN-GERMANISM
Hraníce Německa v Kvropé by
ly jíž jioáínuty co nejdále možno
další území dá e ZÍakatí jiouzc
nn úkor jiných národů kterého
holí z jeho mocných aoupcíů
Francie a Huška neb jeho alab
Ších aouacdň Helmic Jlollandska
Dánska a Švédska Aniž zabráni
takového území rozluštilo by ví
zel u jďoblém kterému Čelí Vši
cliní nílrodové v Kvrojié zakouší
jíž do jisté míry nutnost odliytu
pro jích j)řcJytečné obyvatelstvo
a výrobky Kxansivní válka v
Kvropé byla by bez účele a jmu-
byla by na škodu všem Ně
mecko musí najiti níjaki území
hodící ac pro vývoj jeho vlaatnl
Jio lidu které není doaud přccjá
no muži a ženami Ono bledli ně
co jiodohného jako jsou úrodné
jdáně západní Kanady neb boha
tá údolí severní Afriky kde jeho
iid mohl by vybudovali nov Ně
mecko jehož existence posílí jc
bo namol ne a nikoli jeho soupeře
Avšak taková zaslíbená země o
bývaná jenom domorodými rada
mi není k nalezení Každé mini o
na světě bodíeí ne skutečně k zve
lebení vývoji a výživě obyvatel
ova drženo jest AiikIíí Francií
neb Ruskem Německo múze tu
díž získati kolonie hodící Ke pro
jeho účely jenom na úkor těch
to poslednějších To míněno jest
lémi fant o opakovanými prohlá
šeními že Anglie Francie a Hu
ško Hvojí pouhou exiHtencí jmou
nepřátelské blahu Německa že
zdali má uniknout! zkáze iiiuhÍ k
nimi bojovali Zdali kolonie pří
mo by nedobylo otio musí získá
ti přístup k nijakému novému tr
hu pro Hvé výrobky tak nesmiř
nému v rozsahu a tak ncobiin-zc-nému
ve schopností neustálé Hpo
třeby aby jeho přebytek obyva
telstva mohl býti zaopatřen prací
doma a tak prosperita a vzrůst
národní síly navždy zajištěny —
Německo ví že celkový výroční
dovoz do jeho kolonií jest hodné
nízko pod desíti milliony dollarů
ono zároveň ví žc vývoz z An
glie do anglických kolonií jest
několik Bet millionů dollaru kaž
doročně Takový trh ono muHÍ
míti ať atojí co atojí
Ještě jiná skutečnost staví An
glii jako největší překážku na
cestě jeho legitimního vzrůstu —
Anglický průliv jeat tou jedinou
bezpečnou cestou pro jeho ob
chodní loďstva Plavba kolem
britických otitrovú jeat dlouhá a
tiéhent zimních měsíců rozhodné
nebezpečná i pro parníky Přiro
zené podmínky tudíž nutící Ně
mecko používati průlivu nutí jo
vystavovati avůj obchcsl útokům
anglického válečného hwfátYft po
kud poalednřjšl kontroluje prů
liv 1 kdyby zlákalo kolonie a ve
liký trh ono ve skutečnosti ne
může je vlantuiti Pokud nejioda
il ne mu přemoci Anglii a Fran
eii ono nemůže osvobodili svůj
obchod od itkutečného nebezMél
bez veliké flotilly v Severním
moři dosti ailné aby zastrašila
AiikIíí Jo nečinnosti ono nemůže
býti ujištěno Ht&vttjlft a trvalou
volností průchodu Jeho línfíitvo
udá ao mu tudU pouhou zárukou
jeho přítomného postaveni a bu
de zárukou jenom tak dlouho
pokud jeho velikost éinl je zdát
nýtu Má li pinlrieti jenom to co
nyní má Německo mu-d ivétšova
tísvé válečné brtvo aby Anglie
nucena byla a ním počítali Něco
VÍec hide Itaproitto lilttlm dall
e následky hepl(Hké knx
nemají j chudi1t a upriti ee
U pru jeho konečné Klliéeld jV
hti dédičiivioi nepřáteli Fraited
lúmkciii
Aby Ukab díl vřtového ob
t tu lu iiéjakyui ipňuobetn který
nevybavil by je uiukftm annU
ekélui U íu bu ífta a aby
vylvofriut blo ri%AlUÍ uéii
ímniteluA mÍH v J ha i'b h jet
tUaM} britieké poíiinnl Jraha
i y IohIi) ihu4 bli MaUévna
étei iii)i $ ieU Ukutet
HlHbé bubUl Vibké kutf
derae 4ti Ujiniajlbh Sé
Mm v ku Uktukíiv l hry balkáu
k t4ty a Tu rve k kttA by
ImiitnluvaU iieuíruÍ pisoui i
vl Mhjh t jdu vhodit! ml S
írt-ÍK M-¥ k IVtkítmi liti
mi lvt$Mv FaHhradu
U Ubl hl hy yUtiym pjl
viiu íMiiktm ulikyVH kmeiHMťh
hmt udouleh UH Ula
hij d 1'ařshra U W lVrké
lta lálnU íu4 řMrA ltel
b htU krotil luu ib lhd i"í
lí Kuezakým průplavem Fífypt
Hyríe Arábie jVrHÍc Jndíe aama
matka národů padly by do ru
kou Mémcíl a byly zabezpečeny
před podmaněním touto velkol-
pou pozemní dráhou k východu
Vfienřmectvi j tudíž tta prvním
iiifaté obrajiné hnuti pro ad:za-
chování pro uniknuti před tla
kem Francie a ituaka jimž obéma
jedná mi o jeho zfičení lunt to
na druhém minii útočné hnutí
vedené proti Anglii jeho cíl do
bytí antických držav na Středo
zemním moři a v Aaíí Ono oče
kává takto zínkatí odbyt pro xvé
přebytečné obyvatelovo a výrob
ky a vytvořiti cínařMlví tak málo
zranitelné politicky hoapodář
hky neb Ktraté({ieky jaké kdy
xvét vidél
V olpovéď na protenty jiných
nárixlfi o4ÍHiizujíeÍ tyto plány ja
ko útočnoHt bez vfieliké provoka
cc a poHtrálajíci v mravnonli ja
ko návrat k nixilnickýii metho
dám dávných Mtalctí jichž bruta
litu avét dávno přežil Vémci po
hmčňnč poukazují na přítomnoMt
AiiKliéanú v Indií Francouzů v
Marokku Iíiihú v Mandžurií
Spojenýcli Států na 1'anamé Oni
tvrdí Že jejich cíle a met hody
jsou zcela totožný m ončmi jicliž
jejich hanobitclé tak ilávno pou
žívali Nyní když práce ponlcd
nčjňícb jcHt hotova a jich vlastní
budoucnost zabezfieéena oni ne
iochybné rádi by založili "mrav
ní" "ethické" a "právní" před
pisy jichž přijetí ostatními náro
dy bV je zajistilo v nerušeném
držení všeho co nyní mají To
to Nénieí doznávají jest jenom
přirozené a nikoli pokárání hod
né avšak oni neničli by očekáva
li že fmtatní národové přistoupí
na takové zásady z pohnutek lá
sky neb obdivu Ucncrál Hern
hardi muž jehož nesporné védo
moNti a učenost vynucují si re
spekt jeho nepřátel a jehož stou
penci v N'émeeku jsou ve velikém
počtu a vlivní v charakteru pro
hlašuje otevřené že mm jest prá
vo a že právo jest rozhodováno
válkou On posmívá w takovým
ideám jako ethika a morálka jak
jeho kritikové je representují a
hází insinuace že kdyby válka
Nlibovala v této chvíli jiným ná
rodům tolik výhod jako N'éme
cku že méli by názory podobné
jeho vlantnlm o této věci
S ním Němci jako celek olpí
rajl ílonati platnost jakýchkoli
theoretickýeh názorů jichž prak
tické upotřebení v jakémkoli
způsobu obmezilo by neb překá
želo Německu míti "plný díl v o
vládání světa" Nevidí kolem se
be skvělé unikavé výsledky inve
Mování' nesmírné válečné náhra
dy vyplacené Francií jako vý
kupné jejích krajů od německé
armády? Nevědí oni že tato ná
hruda vytvořila moderní Němé-
ko? dak vynikající německý to
várník pravil pisateli před dvěma
roky "1'iíště budeme požadovat i
pětkráte tolik" Vzhledem k ne
popSrateliiému územnímu zisku
rovnajícímu se rozlohou několi
kráte roloe Pruska a l-nauibor-sku
dohromady v li-K vzhledem
k těm pěti billioiiům frankům
které byly investovány a znova
investovány takovým skvělým
úspěchem po čtyřicet roků jak
mohlo by e od Němců očekávali
aby věřili že ovocn míru jest vět
M Milt ono války? Nebyla a
luotná euistence eUafkího Ní
micka pmoděna válkou! Mohlo
býti vytvořenu něčím jiným? -
MŮie něco jutéhu aehvtl je?
Oni popírají pluet jukýehko
U itbiekýih náíoiů o právu a
křivdě ve věci rubibváil otá
#k iivoltd dilelitMl pro trva
Ion niemt f rm4tkě ray
Zd4h Ukové ohledy mají být!
taictiy do dukuje náhledy
vu£mH ptavdy nauka h
mravu! a rthieU véory Mejou
pevní určeny iiýbri h ibr4ií
v nuh muii iup- pokroku ji
kbi UlU jednotlivý vík A
abt litrink4 nauka ih
% Att t m iřj hopni jiihi tu
vkt #dk a juu tkolib Vb' U
tpokopvýiu lhni kviu diu
d i pr jU4hi loili eu lli
irek poitiě4iti luiýval "anyiU
ikvl f4rlHÍ W liiUVsÍ "
NejvviuVuMI ikou tiyid
přvd] aib MkoU tU ludíí
t ptwt luh Í4U4ool títhlu
nainA utratUkíiu lemípuu
i irnn'i oUV 4'i
orU řinauuiitl a vhhvU
na nichž tyto iiinwíruít plány
jxoil založeny Zdali éínítrl m
itíi Némcí XKolébají Jaou tun
jak oni m domýálejl o nich mu
ntvl nad avétem Némeckcm a J-
bo npojenci iifižfl bytí jenom o
lázkou času Zdali nejaoti platný
nvét jísfé ni- vyvine podél růz
ných linií Tak íirocc hospodář
ské a politické zájmy n rfkktn
jí tak dokonale vyvíjen jest jimi
vliv na všecky čáati zeměkoule Že
nic nu nemůže atátí od télo chví-
e až do konečného rozluštěni té
to otázky co životní by k jí n-
dotklo Iieb nebylo dotčeno id —
ííocrnká válka Marokko zardou
šení iVraic válka v Tripolisu
llalkánská knse jsou poube naho
dilostí v tomto tfÍKantíckém zápa
se v němž jedná hc o králova! ví
a kontrolu celého avěla Vůbec
lly k disposici zápasníků jsou
tak obsáhlé Že armády a válečná
loďstva mohly by býti téměř na
zvány nahodilými činiteli jichž
může a nemusí býti použito a jež
v koncích nerozhodovaly by o ví
tězství neb porážce-
K první kapitole která jak
svrchu jsme řekli jest klíčem kil
všem oatatním přičiúuje autor
tuto pozoruhodnou poznámku:
Následující Mvédeelví dáno by
lo pod přísahou před soudem re
diiJdorcm " UheinÍHch-VcHt facli
sebe Zcituritf" v žalobě pro poli
tickou trestní urážku podané jím
proti redaktoru "Orenzboten"
Kýlo otištěno pouzí (pokud zná
mo v "Uheinisch-Westfaelíscbc
ZeítiinK" a "Taculische Huml
seliiiu" avšak nebylo popřeno
muži jmenovanými tam a podle
všeho bylo potlačeno pokud je
nom možno
"1'an Clliss předseda Všeiič
mecké líprV jest připraven sdčli
ti pml příaahou před tímto sou
dem že sekretář státu pro zahra
niční vztahy p von íKiib-rleii
Waechtcr v psaní z Kíssíiikcii za
slaném žádal p Classe aby se
lkal hc s ním v hotelu 1'faelzer
Ilof v Mannheimu ličhcm roz
mluvy která trvala několik ho
din llerr von Kiderlen Waechtcr
pravil 'Všeriěmecký požadavek
o vlastnictví Marokka jest úplně
ospravcdlnitclný Vy můžete na
prosto spoléhali iia to že vláda
budu hc držeti Marokka Monsi
eur íJambon (francouzský vysla
nec kroutí se přede mnou jako
červ Vláda jest ve skvělém po
stavení Vy můžete spoléhati na
mne a budete velmi potěšen naší
maroekou politikou Já jaem tak
dobrý Všeněmee jako vy jste' —
Na 1 července p ("lasa zavítal do
německého zahraničného úřadu
a ježto nenašel tam p von Kider
len Wacehtera byl přijat podse
kretářem p Zimmermannem -—
Pan Zimmermann mu řekl: 'Při
(házíte v historické hodině Oncs
Pant ber (německá bitevní buf)
objeví se před Atfadirem a v tom
to okamžiku (12 hod v poledne)
zahraniční kabinety jsou uvědo
movány o její poslání Německá
láda vyslala dva agenty provo
katéry do Alfadiru a tito vykona
li svoji povinnost dobře Na ně
mecké firmy učiněn byl nátlak
ii by podaly si stížnosti a požádá
ly berlínskou vládu o ochranu
Jest to úmyslem vlády zmocnit i
se oné oblasti a více jí nevydá
Německý lid rozhodně potřebu je
kolonie kde mohl by se usazova
li Možná že Francie nabídne
li '
'FT? ) : -
I látali ~ '%
m 6 lm $
ixjf— i
V ™ XJi ' '
f aU % 4ntvitau r 4i'
RKUUOAN HUDAJtCl N0VV lOM0V
nám Kono HU:ml-uh víak Né
Hiccko nechce žádnou náhradu
jinde nýbrž éáat Marokka'"
Jak Avého éaau jsin fmíní
lí tehdy válka mezí Německem a
Francii odvrácena byla tím ím
Francie ve hlavních bodech pří
loupila na požadavky Néiiecka
pokiřla ae poněvadž nebylM na
válku připravena a tehdy pře
uvéílčílu se naje všecku pochyb
nost že Německu jednalo a? o
vyprovokování války A zrovna
lak Německem vyprovokována
byla nynější strašná válka
PŘISTĚHOVALCI
Hpojené Státy v měsíci arpnu
ztratily bezmála tří tisíce obyva
tel poněvadž více cizinců ze ze
mí odešlo nežli sem přišlo Tuto
dodáváme některé podrobnoati o
přistěhovalcích kterých v srpnu
přišlo pouze U770b
Podle národností tentokráte
nejvíce bylo Židů a sice 5Hi:j čilí
vlec než V) procent vrátilo se
jich pouze J)'tf Na druhém míatě
jsou Italové kterých přišlo 4Híi7
čilí bezmála J'{ procent ale těch
se vrátilo do ataré vlastí 1J80'
Vrátili se skorém vesměs Kicilifi
ni a jižní Italové kteří zde po
výtce konají iiádeiiníckou práci
a vžilycky (xlehízejí když zde
ro ně práce není Američtí vla
stenci mívají jim to ve zlé ale ve
skutečnosti měli by jim za to bý
ti vděčni že Italové odchodem
zmenšují bídu neziiměstnaiiých
Na třetím místě jsou tontokrát
AiiKličiiné kterých přišlo :i707 a
odešlo 1100 Fak náaledují: Něm
ci li7lM) odešli !)'Jli Skandinávci
'UH odešli ')0H ítekové 'm
edešli (107 Irčané 77! odešli
:ihO Poláci 1700 (Mlešli 2(i!ii
ciiad do války Mexičané 1100
mIcšIí 7í Školové 120! íideftli
:i0 Francouzi 10(i!l odešli 1 H 45
Z ostat nich národností žádná ne
dosiihujc tisíce
Slovanů v srpnu přišlo pouze
14 1 1 čilí méně než 12 procent
všech přistěhovalců V úřední
zprávě zaznamenáni jsou : fVcho
vé 2M ISulhaři Srbi a Černohor
ci Jíí fhorvati a Slovinci 422
Dalmntinei P24 Poláci 170fi
Hfiaové (J7Ó Kusíni 30r) a Slováci
celkem 4413 Ale naproti to
mu odešlo Slovanů fi3f2 takže
jich bezmála dva tisíce ubylo —
Poláků odešlo 2fiíKi a Husů 1
'21 Chorvatů K8fi Slováků BK)
Těchto váccli (xlešlo více nežil
přišlo ale nelze říci zdali je ze
Spojených Států vyhnala bída či
vojna Nejspíše asi obojí Fechň
se vrátilo jenom 02 na trvalo
Podle povolání i v srpnu jako
obyčejně přišlo nejvíce nádenní
kň a sice r447 čili 14 a půl pro
centa všech Ale zároveň jich 17
tYl odešlo což svědčí o nedostat
ku práce zde právě jako odchod
sl havířů proti 41'l nově přiby
Ivin Služebných přišlo 4íi")l a o
dešlo :t1'W farmerskýcb dělníků
přišlo 272ti a odešlo 27f Dělnt
ků odborně vzdělaných přišlo 7
171 a odešlo 111 (i Nejvíce odešlo
mechaniků havířů a klerků nej
více přišlo dělníků oděvních a si
ee: l7 krejčí W švadleny a '12"
šiček Pak následují: klerkové a
učetni íMfi tesaři a truhláři "!líb
havíři li t lodníci :i7l' obuvnici
2b barvííi a skláři 17b doutní
kaři 17"' zedubi 172 pekaři 110
i %
f
HUGO IP OIILZI
Dodavatel Jettrova
lahvového ColdTop" piva
1324 Douglas ulf Omaha Neb
TELEFON: Douglas 1542 neb Douglas 3040
Ž UfiiljM tta hofiJky Urá vinš
Z Stm im fiJnlMt řMj
f HUOO T BILZ
aVMIaHanBSSt-an
kováři 111 mašiniati 174 řezníci
l}7 tkalci a přadlácí 14'J
OélníkŮ i řemeslníků přišlo
mnohem méně nežli v červenci —
ale za to professionclních Jidí při
šlo více a sice 12'i't ni m:Ú ni
mi: učitelé 1ÍW knéží JC4 (v čer
venej UM)) herci lVJ (v červenci
:) Ui-i(í )W clektríkové 87
hudebníci 70 malíři a sochaří W
lékaři 42 advokáti 40 architek
ti U2 literární a vědečtí pracov
níci 2H redaktoři VI účetnící 27
různí 210
Smutnou kapitolu opět tvoři
deportace z příatavu Jak m zdá
přistěhovalci')! úředníci jsou tím
příanéjší čím méné přistěhovalců
sem přichází V srpnu totiž bylo
z příalavu deportováno 2180 li
dí to jest jeden z každých 18 -—
nebo 1! kteří Sem přijeli 1 Nejví
ce těch ubožáků a to 1401 čili
skoro plné dvé třetiny bylí od
souzeni k deportaci z obavy že
by snad připadli veřejnosti na
obtíž Jest významno že mezi de
portovanými bylo také U14 kon
trakt nich dělníků V Americe
jsou sta tisíce lidí bez práce ale
páni zaměstnavatelé přece jedna
jí dělníky v cizině — protože li
jsou ochotní pracovali za menší
mzdu nežli jakou zdejší dělník
požaduje
V nejbližšíeh dnech přistěhova
lečtí úředníci budou míti zvláátí
tuhý oříšek k rozlousknutí Je
dou sem totiž utečenci z I5el(í"ie
nešťastníci které německá zápla
va připravila o všechno — Pole
zpustošena domy pobourány ma
jetek spálen — přemnozí vyvázli
jen holým životem Jak se vůěi
těm uprchlíkům bez vlasti a beze
jmění zachovají naši úředničit —
Ti utečenci jsou sice znamenití
liirmeři a dobří dělníci — ale ne
mají peněz ani záruky že se zdo
nyní v podzimní době uživí Hu-dou-li
tedy deportováni z obavy
že by "připadli veřejnosti na ob
tíž" či najde přistěhovalccký ú
íad nějaký lidštější výklad záko
na? Uvidíme za nedlouho
Pokud jde o naše krajany při
byli sem v srpnu pouze 2b'l ěcštt
přistěhovalci a :!" hostí celkem
2!H Odešli na dobro H2 cmiífran
ti a 80 rechň na čas celkem 178
Za srpen tedy Soustátí získalo
pouze 120 ('echň Z přístavu byli
deMrtováni 4 ("'echové z vnitro
zemí žádný (v červenci z příwta
vu 5 z vnitrozemí Potrvá-ll
válka delší dobu — což je silné
pravděpodobnil - tož proud při
Ktěbovalccký z pakouska ustane
téměř nadobro "Sprav'
dopis Českého dobrovol
níka VE FRANCOUZSKÉ
ARMÁDÉ
Pan A Vrzal Jlupkiiia Minu
obdržel následující dopis od Ja
roslava Vrzala jenž jako dobro
volnik vstoupil do Iraueoiusk'
ai inády
"Nesmíš se divili že jsem tak
Houbo o sobě zprávy nedával ale
rit vojně a uvnéjšibo času má vi
juk málo volni ho čau ale tt to
hodně běhání a eeciiky Fo e
unie nk týče jsem stále diliv a
lobié uivsli všechny tv maio-vry
ii -kj % elrovánl siuUÍiii dosti dobie
eíšclii fa nuiiduly jNciu velmi U
navru ale tak se dali i těm hej
otuídejšlm a nilným Kdy 4 jnu
sem přijeli k ý'viku byly Ve
ibiiy umtfaťiuy práádiié vin ol
w t vojsku J bojovalo na hra
nuích a my byli nicnl eučiti v
iatech iivilnbh tak l trvabi
koleni čtrnáct dui Pak pni'-
iirtidu ná k'(ii čiij obb kall a dne
jnuc pliptaveni vycvičeni l
mni nic Ji pučil aU Um h br#y
nU iii ukaio t hriitcn poiluu
Tři li muiliii UMit i jíl
lích ndl nýi h tci hu i in hUdUt
ttovhulibi w jun tlitnU " ua l
poiadik jaký tA panoval lib
Ume míli na počlku lama
irvn ditjuiky kti-H 1 véli
dobf luuměli Jetlíu k v pra
vu druhý v ! tk U pdi
tohi li4 vpdK N it tioř
Uk dil4 lt"t '
4uUtky a likéry vJUfco 4rubu — g
tf 2
OMAHA MEBBAJKA j
to jde již z:ela dobe a nálada au
J vrací I mné mt ten dívnj pořá
dek nelíbil a nad tím vším hlavou
!jsei kroutil ale proto voj přu
avédécní a nadšení jem si naJá-
le uchoval neb jsem takovými
véemí se mnoho nezabýval a na
to nežehral dica jest to vň Jej)
seno a j)ořáWck zaveden (U ac
týč? války tu dojxatnd nemůže
rv jsáf í nic josítíviího neb Něm
ci se do toho jrudcc juatíJí do
lylí skoro celou Ueljfií a z té
strany vniklí do Francie porazili
lraicouzské vojsko u ('JiarJeroí a
jiříšlí až na W mil k Paříží Tam
se zase urazili a francouzskou ar
mádou kde dostali takový nářez
že byji zahnání na JíiO míj od Pa
říže Tam na té čáře panuje bit
va přes M dní a nikdo neví jak
lo dopadne neb každý s: brání a
tluče co nejvíce Uakušané J)ylí
v jedné obrovské bitvě u Ivova
jionižciii a zahnáni až kc Krako
vu kdež se očekává zase jedna O
brovská bitva budeme doufali Že
i tentokráte Kakušani a h nimi
Kpojeií Němci lam jioraženi bu
dou Ale jinak se na ostatních
Hranách každý bije se střídavým
štěstím neb Němci nasazují velké
oběti jen aby za každou cenu ce
stu si prorazili Ale to co je če
ká tomu neujdou jen míli trpě
li vimt a pevnou důvěru ve vítěz
ství Slovanů a spojených náro
dů Německo se za několik měsí
ců vyčerpá a jmk to vše co obsa
dilo ztratí a na konec na hlavu
poraženo bude
Tak očekáváme každým dnem
že co nejdříve odjedeme Jsme
již všichni na to jiřipraveni vše
obecně ko houiIÍ že asi již tento
týden Jmdemc tranajiortovájii ně
kam proti Němcům Nu budiž
vždyť jsme dobrovolníci abychom
n chutí do boje šli I zc min ho
atal dobrý a vytrvalý voják Jaein
též dobrý atřclcc tedy myslím že
i já néčím jřÍHičtí mohu My
f'cši tvoříme první setninu u 1
pluku cizineckého tento týden
nám ÍVehňin darovalo mčxto
Jlay onne náš národní jrajor že
kký Jiílého lva v červeném jk1í
Mylo to něco nádherného a neza
jiomciiutelného mnohým nám
stály alzy v ocích když jsme si
pomyslili na dalekou utlačovanou
vlast na ty naše krajany jimž ne
ní dopřáno biti kd a krváeeti za
svoje řcKvědčeiií tak jako nám
kteří naopak musejí krváceti a u
mírati za tyrany a utiskovatele
(Této slávě bylo přítomno na ata
lidí a byli námi umíšeni Na ko
nec na ten náš jirapor jsme všich
ni přísahali věrnoM poNlušnost a
zdatnost Této přísaze hodlánu
všichni dostáli neb víme žt ae
hudcům biti za věc sjíravedlivou
0 čestnou Nemůžeme jinak než
1 ojovali v řadách Francouzů ale
jdeme proti Němcům našim hlav
ním nepřátelům a bude li pora
ženo Německo ztraceno bude- i
Hakousko (Vchy budou státem
aiiutatuýui A proto kdo mů
že a má dobrou vůli ať ruku v
nice pomáhá k vítězství nad Něm
ci Tvůj bratr
Jaroslav Vrual
1 n-ifiuutit ctraniícr a liiiyonio
1 mnu 2 seci France
ČESKÁ AMKKIKA rftEO TŘI
CKTI LÉTY
c Waiihiiiutoii la nubacii
byl nový Hd pode jtučm-iu Sťora
č 111
V t ko Náimlni ini V ťhiea
ťu odhabu 'S obra Jotcfa
Jungiiiana klrý pro řád ts S
I S lieoUťl juiciiu loliolu llttíe
bo wbktiita lotuiabiv ala Malto
Kophiv&
"KmM Auuruk" kurt ičaí
vydrali J lbHký přijaly My
Wlltil plllliivé V4kprM iekiv-
Miiiftivkou itmbiikou a ivU
ÍU vV původní nich rhvibuy
V 11ii'rfU iobu byl d l4lul
UoiiihUiuv krajan JrmU
hb MiKiít r