f
-4
I j
fcirani ft
POKROK HXK HUSA Vili
i !
) I
í (
i
í
i 'I
1 1
' 'I
:i
i i
1
POKROK
PUBLKSIIINd CO
vydat-á
1'OKkOK ZAfAIU
mí tul vyilšui
f liro Kalina okr tm hb
rranylrr a ('larkaoa ro ('olai vkrw
r¥b Wllaon Kant pro Ut Kan
mu v ('Ur UiU la pro tiat
lutru HL i 'aul Minacspulii Mini)
aru Ut Miorowotu a v Ty udali H I)
pro aUty Moutb a Nortb lakotu
řfdpltná:
l'ra Hiojwu Htatj ÉlJSU ťro Kanadu
l)o Kvropy 1250 roíoí
Zámlky panížuS uJUi aa pomoci pa
Miíuicb puukaattk (Monay OriJri) !
piaaaiilrb poukíiek (Klpruaa Muo
Ordera) bankovních puukizak (Hank
liraft) snaho v registrovaném dopise
Ouismujeta li ivé pfeetéboviní udej
ta starou i novou adroeau
Dopisy krub6 tteoatitva ochotni
KiřfrjnliBB Muai byti eluine pnauí
bc úmyslu nikoho oaobuá poikoditi
odi-[4ny plnjrn Jménem af jit ui&
tý ti redskri Utajeno anebo i dopi
rin svefejneno
NÁRODNÍ KÁZEŇ
V těch debatách u přátelských
dohovorech které Me vyktly v
i) néjším Htavu écsko-amerického
veřejného mínění éasto poukázá
no bylo na amerieke Irčany jak
j irv ti svým krajanům ve vinuti
fiomáhají Ano to jest nvatá ini
vda Iréané mnolio uéinili pro
řvňj kmen ve vlaxti a kilyhy w
M'étly ty jienéní ohéti které při
lieKli Za ten éftH kily veden hoj o
irukon HarnoMprií vu a hoj proti
hindíonlM vl délalo liy to nikoli
nta tisíee nvhrž milliony dollarň
Ano Iréané pomáhali Nvé via
hii my vždycky všímali june ní
národního hnutí mezi nimi poné-
vadž riáa zajímalo a proto si do-
volíme říci že kdyby američtí Ir-
éané védéli a viděli jak ("'echové
američtí pomáhají ci vlastně chtě-
jí pomáhat i v politickém mněni
vé vlasti řekli hy nejspíše: "Hc-
jforra to ž m nedivíme že jste
tak sněnou liiihou přísli o svoji
samostatnost a že v politice ni
HiTlŽete H fleku"
Mezi Irčany byla vždycky Tin
rodní kázeň a proto také pomoh
hodně krajanňm svým ve vlasti
jejich politických bojích a proto
v amerických městech ačkoli jsou
početně hodně na příklad za Něm
ci mají všude lví podíl na úřa
dech a proto se tolik uplatnili v
politice jednotlivých státu i v po
litice národní Pokud šlo o sta
rou vlasť byla mezi Irčany jedi
ná oriíanisace a jednotný postup
čanopisy nezakládaly st své " fou
dy" m nimiž by disponovaly dle
jejich dobrozdání které za tako
vých okolností mohlo hy hýl
moudré ale také nemoudré nt
stalo mc mezi Irčany aby někdo
vztyčil korouhvičku zde a jiný zas
onde mezi Irčany byla prosté ná
rodní kázeú a proto také něco do
kázali a to jak pro krajany svV
ve vlaati tak pro sebe v této emi
O takovou narudni kázeú i mezi
( echy americkými jsme se zasazo
val i ol samého počátku upozor
novali jsme že přítomná doba j
velice vhodnou k vybudování vsi
národní orifanwaee že konečně
sbírat i se může nu ranných ml
stech ale v jiných otázkách žh
postup lliusl hýti společný tt jed
notný lw rňzné korouhvičky dá
le mm třepetají nad těmi rčlnými
osanumtatňovtuíiní táborv které
tieuilíivě nu sebe pohliieji a IO
poehyliité nejvélii atařout jílu pít
sob uhv snad "tomu druhému"
se iupMUhl nějaký ukuteéiié do
brý trítt gický tah
Tuková mtiUtčmM uemaJe u
vieiu liýu nikdy piop"nou ale
někdy utni irovna Ikodlivou
viak íkoditVUU jet nyní v této
ďd i-té době ktrt'4 H4 prvním
loUtA dtU4 A ladil lUrtsIiil k4
i rt utéct námi jde ptitom mm I i
nir(i uaaeiuu mohli hyvhum
prtMpélt di ty by unřry Kvrw
pí prUiitv vyvinuly
lKW Y SE MNOHO PtUTl
KDYMY i
N'le h m pHíti liutoik iVk
m rt iitrittkf prititiua
J-ji riiU budu pru i4'h pr
m pi hiiukiiii V iiHtrrých
tí k 4ir4b K iit #rvis4 iru
!té dokUdy it-uiatřm}?
illt4k llťH tlVi f U t4
pi íkUď J nt t O i
"Jak privnii v t v ty
pt idmiiuMtiH ptittv4uba ii n
VVl4 r j! t lh # j
dne %t da4)t mrri lt Potii! aa i
jřlieký dvojméxiéiilk rynuý "Kn-u
rolami" v l'ú 'iiamijjí ame-
nekou veřejnoMl avni stanoví
kem h av'mi poadavky Nehýtí
iiaAíeh veliee oputniyh lidi mo
hli jHine n'eo podohného tak' jit
divno míti a neuiiiníli jnme pokiil
hávali a loatry 1'olliky"
"ih Amei"
Oviein že žádný éexko ainerieký
IlM íielitijmal e (iracovíioí pro liřl
rod lián tín tu-U oním zponohem
tíelm i politicky a koneéné i "dí
plotnatieky" hylo ty nijakým
ponimním Miiuiieké neutrality u
le denia Kosové halainutí vé éte
naíe jako hy w t hylo atalo A
ovMem že mohli hyehoin mít i ta
kový éuHopia jako 'I"'ree 'oland'
ha mohli hyehoin míti lemí ohna
něm i n pravou a na iniklao re
daktor 1 'ok rok II v té véei vyjed
navání Hotikroim' zahijil a když
''hieaya oznámen projektován
prxlnik pxlohný piKHlé véc ne
lhal hýtí aékoli mtváhá ííei že
není to áťantná myhlénka ta "('
ká Ameriku" n anglickou přílo
hou " Free !5oliemÍH" a jent vy
lonéeiio že éaHopÍM takový mohl
hy M Ktáti nřjakon mezinárodní
volnou tríhiinou
Ano my mohli hyehom míti ta
kový éasopia jako " Free Po-
and'' a my jwiie nkoro jmti že
tentokráte hv re uchytil a neza
lynul jako "liniheinian Voiee"
kdyby jifctí liilé nezneužívali ohé-
tavonti éi-hko-ainerického lidu a
kdyby ji obrátili k véccin nkuteř
ué užiteénýirv a prakt iekyni Ti
'opatrní'' lidé neji-nom podniku
takovému v centé by nebyli a za
jisté níkile nebyla najmána řád i
ka která dala by hc tak vvkláda
ti ale oni mohli by mu prokázat i
ty licjplatnéjSÍ Nlužby a viibec
mnoho dalo hy e délati kdyby
vcAkcrá éinuoNt ('eehi"i arnerick veh
ol ráčena byla na pole praktické
na polt- možnohtí kilyby se pra-
i-ovalo Mkiitcéné nezištné pro V-
hKý národ pro cVský lil a nikoli
pro vlastní "sehezveličciií " kdy-
hy přestala deimiifotrie a klamání
n balifmuceiií cesko-nnierického
lidu jaké ne provádí na příklad
lim nadhazováním jako by za tě
mi výstražnými hlasy z Cech by-'
h zdejší rakouští konsulové
kdyby se přestalo s nesmysly s
bláhovostmi a dětinstvím a kdyby
už jednou všude chápánu byla ú
loha jakou v přítomné tragedii
evromké hráti muže český národ
ii jakou Cechové američtí!
OČ SE JEDNÁ
Těm kdož začali dělili Rakou
sko hned v prvních dnech války
snad odehravší se události oči o
tevřely Dnes vidí že Němec jest
rt rušným nepřítelem a uváží-lí se
všecky okolnosti Iťakousko dosti
se drželo a drží proti líusňm v
Haliči I' nás aspoň co jest zce
la osobní názor o který s nikým
bychom ne nepřeli a který diíve
jiz jsme vyslovili stale Vlee vzma
llá Se nřeHVěděcnt že V této válce
nikdo nebude na hlavu poražen a
nikdo naprosto vítězem nýbrž že
válka tato bude "Mruvv" V pří
pádě tom ovsem nebyl by mír e
vropský trvale zajištěn a zdali
mapa Kvropy byla by inova upra
véna pM-hy hujeine že stalo by se
to v zájmu a na prospěch malých
národu
Jisto JchI Že v piipadé lom by
la by upravena mapa ostatního
světu ImIví jmio- piel časem na
psali oč vlastně V léto váh-e jde
c
o ih té doby bvlo lii vvslove
Ito V ne liu eilue un ii američtí velí I
evropiikVfh nviilen nvlo naut
bvtje" odpověděno abvcloím se
sliiil( o "ti-riiiMi Arriku tioii
iiipiuiuutuin pretoi-rittit in-smv
iiaMnl líc v lelu Vitlee
Jen správné mvědč liíllieeky
Mslonk inlbnnk ik citováno
bvbi v ttiuftáftkéiti "Wtobt llrul
lu" IHlnnlé nedčle a mi-ti i
NiOtrekV u ih ibiSííJchl !
jeilly J4ÍO veliký itlroj po
lp"i dplval k ruhlinitl i
llmo%o'i 4t'V V i bvt řOldéieli
bnatí "! $ tJn Ul Ji] l
vi0 f m ptwV(iivh paliiiclt
lt in so ví ni a úrodni ú#-ml bv
4 l lUfab' d-)! 4i4 tí( b )4!D
v 404 í!oviíi tatislt tritnU d
lolí imiv tivřtl v Jtinl AřrtCť
ottk4 Ukl4 l?M = pHiVi IU
4 k iwlrtvy S'to U in a u
K4!a víi lovvuiuou ká lna lot
ulit t if'd Atonko Ji h
íivtiřll K'rn a lílj u Mit
ui 4 MiíiiftJu liktm m
? {uk pokletljt tVl -
' v %i' I bi k t iv Mrk
lliMti It isrritViMM u'tr ki
yzal TrijMrlm JlktiNké nkiy mí
rozdébly turecké cíaaříitví Toto
jru vAer ko přiroze né pro:ewiy —
Nfmwko iicrrii [líU-my aby
► tavilo proti ním Ale ono chce
vůj díl"
Jak jsrrie nedávno nipnalí jed
nit M V této vále o primát liej
větních národu uvéta na prvním
inílé o zmocnění ne jeho tak zva
ných necíviliHOvariých dílů a pří
lom zájmu malých národu bude
dbáno jediné tehdy když to bude
na proKpécb nárinlú velkých A
proto jhoii to malí iiňnxlové kte
ří iniiMÍ jednati nkutecné opatrné
íj diplomaticky aby í ze zlé HÍtu-
ac( vyali co nejlépe Jaké dluž
no pamutovati že nic není tak ne-
jinté a měnivé jako váh-cné Jit é-
Mí
ANTVERPY
' Antverp které padly v mi
nulých dnech do rukou Němců i
jejich hroznými děly jimž patr
ně žiulná pevnost nemůže vzdo
rovati vyjeli jsme do Ameriky
Minulo od té doby vlec než čtvrt
století ale v niyhlí zachovala se
vzpomínka na ono kráné město
na milý úslužný zdvořilý a v
sely lid na výtavné budovv
většinou v ifothíckéru slohu
Za letních večerů bývá to zvy
kem v -viit verpacn usciiaii na
hodníky před restauracemi při
sklenici výborného pivu nebo ví
na a rušiiv život v ulicích šumí
kolem vás I když dobře neroz
umíte rcei toho lulu musíte si je)
zamilovali A když strávili jste
před tím nějakou dobu v nčkte
léin větším městě německém ja
ko redaktor t I v Lipsku mimo
děk srovnáváte
V Německu také najdete věse
lont a krásná výstavná města ale
nikoli takovou srdečnost jako u
lidu belgického Nic hc tak snad
no nemění jako německá zdvoři
lost ve zrovna neuvěřitelnou drs
nost ba až hrubost Zdvořilost a
úslužnost belgického a francouz
skébo lidu není strojena nýbrž
kotví v jeho povaze Není v něm
té beztaktnosti vyzývavosti ba
zpupnosti jako u Němců zkaže
ných a Hkoriiiiipovaiiýcli inilitn
rismem Francouzové a IWdifiéa
né jsou lid mírumilovný laskavý
soucitný Němci si zachovali dě
dictví Anniniovo
Často v depeších novinářských
byly zmínky o krásných belgi
ckých městech a to nebylo řeče
no jenom tak nu piano Sotva
jinde na světě našli byste tako
vá úpravná krásná města tako
vv pořádek a čistotu jako v l!e
Mii
Skfsla těch krásných bclgi
ekveh iiiéM která padla rn obt
harbarské
Miieiiii
válce a kdo neměl by
tím dobrým mírným
laskavým
lidem '
nešťastným belgickým
NADĚJE UHER
mls isme psali naui jieii i o
láku a stanovisku Jaké viiíi cn
ským sltbíím zaujali Poláci uue
lléli plHlotkll jsme Že Všecky
irprávv tuho druhu nutno bráti i
lesel Voli Toléž dá se i jel V de
peši která ihšlu onehdy Petro
lirudu a ji-2 ! sáhuje ijlmivi
sděleni že 1'bři začali se dnmbiit
Vttti S líllskelll o jejich 'roVO
do' s habsburskou mnntacha
Sutit oiohlo byli větší ticuivt
stí nežli mei Maďary líusy
nebuf lo býli ruského akl iičelil
Mtďitil Hlub 1 1 se i"HU'l IiiImIvÍ
biti v r h' avšak jak prav
Jvdno amelieké plíslovi "polili
l si ádi d'hi omady pbvne noe
leiiiikv" Franeouové a Anifli
rtlie l V 1 1 o lvi ci lolUHlt b' 4
dne bojují iijwtlu proti Nčiueíioi
oďiisbt i't roúnské nitt rciivi t ja
ko Ai'iíbčtié líikiuiilo hí
n i bylo tYuikeoi vtU' no t ié
lil t ki hit upni k o V f l 4 lilo
ujujl apolu H hoj tich Mpt
n t vvibislol tivropv 4 líoko
( lid i ť-k i 1 k -a kiátkýiui ui po
ii'iiu bv l Jpun ni ji st a niot
V diooíitMíétií t kti lil it e p V
WV!!!1 ftlhrtíoe t'l é lidi M
fitl l i !-' hv Se r(tť'l lili
kdvbv b hliw Mtíb iX
P iittv' prtM'ék b '
j t (i4b ďajii i ů lot prlt! v nt
roitimik b vvUtM v ISHm
kf4di
Vl!io W tklptirHjti-ťa i
IpfivilM J i bh lmlíiiti) 4
kalujbt ktaioviko liumiink i
mrU kril KaiU řknu pit
tioniii ÍuiHiuitiki Jt iniwoijliie
u ta V tacHtU l'Uitio piouiwí
ipojencúrri inilnottlí udržovali vé
vojsko prxlél ííuřiajc 14 lo víru
jako ukuteno! že vyjednávalo
ne mezí líuskern a Uhrami vzble-
deru k poKtoupcní Traroty) vanie
a zaručení Chrám národního ihI
déletií od JUkouftka v náhradu
za odvolání uherského vojska t
Krakova
" Poslednější změnilo by celou
vojenxkou Mituací a iicjiinhybné
skončilo válku avšak na uherské
pokuny není vážné pohlíženo
Humunsku neboť my jmrin jiatí
že jwkud přítomné zahraniční mi
nislerstvo runké ziWane v éiřa-
dé naše zájmy budou chráněny
I herské dorozumívání bylo ú-
řední ale stalo hc na podnět uher
ských zajatx-fi v ItuMku
"l licrská národní jednota jest
fysickou nemožností nodedkem
poměrné slabého maďarského ži
vlu a masových komplikaci My
tudíž doufáme že v koncích při
padne TrariMyl vánic nám vyciťu
jícc při dalším pokračováni vál
ky moc rumunské armády MX)
(MM mužu"
Tato pohlední věta prohlášení
1 iimuiiského vyslance jest zvláště
zajímavá a důležitá Až veliké
státy budou vysíleny finančně i
na lidech rumunská armáda (00
íNfO vojáků jisté mohla by hráli
velikou úlohu a ještě větší aiiná
a italská kteréžto země mohly
by válku rozhodnouti a skončiti
Že I Jity necítí se šťastny hc
-vazkii monarchie habsburské ne
ní Milnou tajností My v za
lítavské polovice říše vždycky
jsnie čítali a slýchali jak jest
vykořisťována na prospěch Chcr
ale v polovici zalitu vské měli ten
ýž stesk Ze 1'hry z přítomné
ituaee mohly by lépe a vydutné-
i teziti nežli kterákoli jma zcuié
labshurské luonarcliie leží lia bí
cdni vzbbdein k jich zeměpis
nénni položení a puk vhlcdcm k
umu že tiia jí oiiiivdovou národ
m armádu o vsak stalo lv se
e Slováky kdyby se b'usk sku
ečné s 1'hry vlastně s Maďary
loroztimélo? Žádalo hv pro né
a iiiosprá vu nebo aspoň záruku
liaroilnl existence nebo bv je po
nechalo na pospas Maďariiin?
ODROČENI kongresu
Nežli loto číslo našeho časopisu
iostanc se čtenářuiii do rukou
nepochybné bude již po zaacdállí
kongresu které bylo iicjdelším v
listorii národa Za měsíc po svém
nastolení svolal p Wilsoii konurres
lo zvláštního zasedání a od té do
hy kromě krátkých prázdnin vá
iiocnieii povinnost držela pany
zákonodárce neustále ve Wash
iniítoné mimo takové kteří za
hlavní povinnost považuji pravi
delné přijímáni služného každý
měsíc a jinak na prvním místě
hledí si obchodil licho "prakti
cké" pohi iky doma Mylo nutno
zvláštní opatření totiž "slibová
ní se mzdy" páiiiiin konresní
lunu aby se docílilo iioťit tu not
né k jednáni
Vedle toho e bylo liej lelším
miiiiilé asidáiií kontesu jest po
oi uhodný lo ba mohli bychom l i
ci historickým ještě jiných pil
čin IHI to pivní demokratický
kongres imI t března 'Vt a bv ly
v ném uplatněny zákony které
nev hiiuteluě imisi míli silný
vliv na loiKpiHlářský život země
Na pi v ním místě jesl lo ovšem
telni zákon který vystihLI po
slední republikánský zákon puv
ne Ablrit búv Vzhledem k uiiiiio
írtdiiým poinérúni jei c v v vinu
i nasit tiheio války v rvtope
iiebvl novy t t lni rákoii piHh oben
náhžlle aktHlácť ale JIto Jest že
kdybv ro bv lo valkv to bv I bv
plnil o"kávátii V liéj kUibltě
Vešilo' 11 s- V sollV islosli ilalll i
Itlihulti
ii si stavtivant noveno e intito
t ikona n ptujtalo i- Uu i ibi
I 'osbl V V lo se kol II 1 1 Hl I M I m
' aoi tUn la pivid r4 J lu
oiue flltiMMI ( hldií VÍ
e mi pr4ViěKidilnn Iv t kdv
bv v Jky lobvbl b hy VAOikl
VtUllý btub t V liMpo l tt
lť' l ukoboMlI akoltt bv se
ttbl le V4'lt poliuhlu tkl Vi
b mok ' nt ie k ' nbiíitHsI t t t t ti
proll íIW letní eili4 lij
VaUtl e av attth f itpov étool
tiVHHtli OiiVVth V li Mott iok V t h
Ulit IN loíu plil Ho tu byU Je
it ll4 4tdUik4 VVptetv4tt4
4b J"h Jt t í tVt4 lotv%i tUtil
wttd biti Jnk iiMultov ťilil
'4 It kdivl bv Je lojMolifk potili
Nibtt hlIMlVablit IAiCphn
I14 tlétvt i #itt (ř kotobK
hipadoMi ti f "malé loH'
ty ncjslabšl kteří obyécjní oj
hiie ixlrieMou všecky dané které
lí silnější na né trvalí kdjkolí u
kdekoli je lo možno
V écrrr dcriiokratícký UniiKnn
zklamal h frpec klamal bylo ve
výlohách vládních V poslední
národní kampaní vyzýván byl lid
aby odsoudil "republikánskou
marnotratnost" zvolením demo
kratického presidentu a konrc
kii a zatím celkové výlohy n po
voleni peněz na různé ůéele toho
ho kongresu jsou skoro o sto mí
bonů větší nežli ponledního kon
Knsii republikánského
Jedním z nejdfjležítcjších yáko
11 íi v poftlcdriírn kongresu byla ra
dikálnl rcforniH oběhové měny a
bankovnictví avšak zde nutno
vyčkali až jak se nový' zákon o
svědčí neboř až dosud nový sy
Stem nebyl Jcsté 11 Veden v ém
nosí Očekává se o něho mnoho
hlavně zaniezciil peněžní tísné
neiioHtatku Notovyeii peněz za
normálních poměrů líným důl
žitým zákonem jesl prolilrustová
předloha která minulý týden po
lepsána byla presidentem ale té
to v pohlední chvíli "vylámány
zuby" tak že dochází schválení
tak zvaného "velkého obchodu"
proti němuž byla namířena led
nou z předloh o nlz sveden hv
velký boj byla ona kterou od
volán zákon jímž americké lodi v
domácím ohchodč loti mezi a
mcrickýiiii přístavy sprostčny
byly placeni mýtného v Plínám
skéui průplavu Zde zajímavo jest
hlavně lo že demokratická na
iímiiii piniioriiia vyslovuje se pro
takové osvobození amerického
obchodního loďstva a zákon od
volán byl na žáibmt demokrati
ckého presidenta a ovšem kongre
sem v němž demokraté míli roz
hodnou převahu
Irobrýui krokem byl zákon kle
rým splnoiiificiiciia federální vlá
da k niidovani draný na aiiihcc
čímž budou zužitkovány bohaté
přírodní zdroje onoho území a ji
sle přispěje lo k zvelebeni pro
sperity lidu tamního
Přirozeně velkou pozornost
kongresu vyžadovaly si dvě vál
ky domácí válka v Mexiku do
níž málem Spojené Státy byly za
taženy a válka na druhé polo
kouli jejíž následky iicvyhiiulcb
né pociťovány jsou a budou i zdi"
Kroky je v této krisi podniknu
ly došly schválení 11 veliké větši
ny lidu a jest pouze k práni aby
do tubo hrozného konfliktu neby
ly Spojené Státy zapleteny neboť
jest více než jisto že v pádil illoli-
liého trvání války v Fvropě nebu
de na provokacích scházeli Není
► poiu o tom že kongres uplatnil
dosti dobrých zákonů ale slibu o
zavedeni " jďťcrsonské jednodu
chosti" do vlády a hospodárnosti
nedostál a celní zákon sotva byl
by vynesl tolik důchodů jako se
počítalo 1 kdyby nebylo války v
K v ropě
PROČ POLÁCI NEDUVÉRUJl
RUSKU
Polská národní rmli Ameriky
započala v těchto dnech s vydává
ním dvoiiinésíčníku ' Prcc Polanď
1 Svobodná Polska) ledy něco na
způsob našeho zaniklého "Molu
miall oice druhem etsle to
ho časopisu pod svrchu UVede
ným nadpis ni not článek Slam
slav IKada jciii kdyi se byl zmi
til o slibu obnoveni bývalého pol
ského stálit pod ruským žezlem
pokračuje
"Poláci Ve Spojených 'státech
l ! I k -
Slili ťloljl IIISlolll svého IlUlOíht
in toohott dáti viry lenilo báchor
kám Jejich historie obsahuje
Hnohc dnkuu žv tělo kdoj iá
oloilpllt liilioUe býlt díívétová-
lot Nui krajané v tlviopé lovnťi
)ou si íiiáuteiu l'onto dkaiy
Vševky poviilt o nějakém re V o
ht nim hnuli jou rtivnři bláho
vé Vi (iiMm PolákA ve věku
nl % do U roků jesl v rm4
lt b našich lo piátt l Jis těikt
vétilt tv váhiť níuUtt iiíjii mu
íl seboptii 4tpts'lt řt vobut
t a ti lýéti Uttalttt tllklilť V
nil lusUu tt J'"o ínkodt lntoo
M vlwinkVťtt ttj šléol 4 bblV
Pni-1 lil t-V ht kitíl ť'VHV4V
K4lt tii "is hranili Ik4'' 4 "ptt
plut" 1'wUkv pttviohvii ptviil
rudtltnt tií' wptl4 iutot le
v b lu pru I14Í1 il thltt 4 l i t-t
loi tlUt lobi é 4I lobltMÍ
V kilv j tut tliu ttlubvmi lnntw
pobtOOUOt 4Č4l ltvtltltťt 4t
V bvt sUibliStt pAnkn 4 Ukoteil
' é' V 111 vrU letuj
bv U pokrvl ut vi # JhvvK kvt
1 1 v ob H v knl0 ti v ť ta i a b (400
plánem sliidíjrdnr mfU kterýkoli
v Jropé když povolal v črvot
školskou komisí první iíiiítrř
stvo vyučování v Kvropí kdí
zaéal zvétiovatí svojí nrmďiH
konečné v J7ÍM vyhlásil ňstaviJ m
dne kvélna VU-rk udélorala lid
ská práva opět první r# vícch
evropských národů tehdy :arev
rot která zajistila naprostou bez
pečnost Polsec zaplavila zemi
svými vojáky a způsobil druhé a
třetí rozéleriéřií Polsky
A opři car Alexandr "veliký
přítel Polsky" kdy po Napo!
onakých válkách konna Vídeň
ský utvořil království Polské 1
cástj polských krajů — rvané
Kontíresní království Polské a
udělal cara polským králem zro
wui jako se navrhuji! nyní nový
král éíníl veliké sliby polskému
národu On byl rozhořčen na svo
jí babičku carevnii Kateřinu pro
její účast rot roztrhání Polsky a
slíbil jednotu litvínských a Ku
sínských krajů s polským krá
lovslvím Když Poláci energicky
začali pracovat i na obrorení ná
rodu když opětně začali zakládali
školy po celé zemi a když obchod
a průmysl začal se oživovali Ale
xandr zrovna jako jeho babička
zděsil se vidiny přišlí moci obro
zeného národa Ctiskovánl a pro
následování začaly nejvétíí [mi
sií vlastenci byli uvržení do věze-
ní nebo vypovídáni do Sibiře a je
ho nástupce Mikuláš způsobil po
vstání z r 1MI1 Polsku byla zdr
cena pod nesmírnou přesilou a od
té doby s velmi nepatrnými pře
ftávkami zacházeno s ni jako se
zotročenou zemí až do přítomných
'IIHŮ
V lílOo po zdrcující [strážce
lapaném Kusko obávajíc se hro
živého počínání svého lidu ndéb
o mu konstituční prívib-je Mno
10 slibu dáno opět Polákům Svo
loda tisku zvláštní zjev — by-
u prohlášenu právo smIčovucí a
ovolcní zakládali vlastní školy
ivlo uděleno
A opět jako dvakráte před lim
'olska přijala tyto reformy n
nadšením a zaéala je uváďěti vc
skutek Práce vyprošťování lidu
z otroctví pokračovala rychle Mé-
ne
než v roce milliony rublů by
sebrány více než 11)00 škol za
v
oženo a těměř U(HKI()() osob by
o Horanisováno ve školský hjo
k známý jako "Matice Pol
itá"
Jako obyčejně probuzení se li
du roznítilo obavy carství Tako
é rychlé živelné obrození národa
nebylo předvídáno Carský mam
st zavřel všecky školy rozpustil
'Matici polskou" a zrušil všeckv
formy
Takové jest Uusko a vždycky
takovým bylo vůči Polákům A
'rusko a Rakouako nejsou o nic
pší První vždycky sledovalo
Militikii soustavného utiskování
druhé udělovalo nám privileje je
nom pod tlakem nutnosti činíc
píckážky našemu národnímu živo
tu při každé příležitosti
Ve světle tohoto hanebného
zpronevěřeni se slibům mámit klá
st i nějakou viru v nejposlednějši
sliby našich dávných nepřátel}
Nic učni dosti dobrého pro Polá
kV když jejich podpora jest nu
tnu avšak když krise mine žádný
slili iiciti diHlržen To jest proč
Poláci důvěřuji a doufají že jako
výsledek přítomné st rušné války
svědomí světa se probudí ie do
slané se jim spravedlnosti u že ná
rodové lipíe( uvili V otroci vl a
kobkách budou pozdviženi 114 vv
sluní svobody
Polác-t věří že Spojené Stály
které osvobmldy Kubu je Anglie
která dala svoIohIu lloerúm kdw
n bvU přemohla a svolila k udí
hni suuiosprávy tisku 4 in Kritn
tle 0114 pevni piíttlkviič Poláků
budou požadovali politické osvo
bortil Poláků lVehu tttvimt
iJiuiutí Slováků 4 vaeeU těch
kdož Iřpt pte jítetit ftlihtt Ůli
hktt
PtUk4 véli v ttibb tii ttlalortťké
upruVťdboHtti kdekoli bvU ol
lánu th4 véii ie lrvvlý ndr v
Kvropé bode ibt iUlt jedmé Ir
bdv 4Í It ui liéjši pOoUloilt Ji
í I i oltv tto liji iiih tié V pbUi
ivt "
KivuuUckvta thiktfttu
t btfitit liaroviii Nw44t titri
Vll tt4li4luk JitiMi mytí
t t
t ' t 'Vt %m It4 kftlky p1
U tti fiK t tmo hi Patevt l
itvt v H kon1 tt uvéla 0 Jf f
Nft Advttts Mo til 4 If
I
i i
í I
