Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 30, 1914, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    i
Btran 8
WKIWK IlNK 30 ZJŘÍ 1914
POKROK
PUISMSHING CO
fQKKOK ZÁPAD V
a mUtcil 'í Arl
í'řt pro Mulin okr Nt
H)ulnř a Wkott jro 'utff okres
Ncl( v WlUon Kanu tt&t Km
nu v (''lr Kaplil la pro ulil
Jowu v Kt Paul Mlnaapoll Mino
fro IUI Mintieaotu a v TwiftJi 17
jř Mttly Kmitu a Aorlb J'kotU
řftstuUtna:
Pra Hpojen Kíífy lo0 I'rn Kmlti
(200 In Kvropy $260 rot lit
Zťmilky jníiil díjteit pumou! po
liéZltltb poukaMK (Muliny Ofdwfi) !
If 'iií li pouklik ( Kijífn liuuty
Orlr) tiaiikovnicb poukázek (Bank
1riift) onoho V registrovaném dopis
OnamajoU li tvé přWhov4nl udej
t ntsrou 1 novou ilru
iJojiisy % knihfl Iptnářstv oř li otři A
veřej ní in o MunI býti tluíná kii6
řípy útnyilu nikoho osobné poíkoditl a
ix)i'án [jiným jmAnmn sř jií i4
tiýtl v rodskrl uUjfno aaebu dopl
mi uvořrJnAno
Vzpomínáme ní na Dittnerovo
péro jak by asi "hladilo" tu
éesko-americkou ' ' diplomacií ' '
Jest to smutný ukuv že i ně
mečti učenci spletli mí německou
kulturu u rrijHÚck v mj mil ituri
Nin cín
Kdo smýšlí dnes poctivě li u
přínuiíj a čcsko-arneriekým lidem
a českým národem přikládá ru
ku k společné práci d kteréž
jediné očekávali můžeme úspěch
ti zdar
Nafii diplomatičtí Lebedové pí
šou o "zaostalostí" rozvážných
a svědomitých českiMirnerickýeh
novinářů a takovým pohrdáním
jakoby se zrovna vrátili od ko
runovaee českého krále
Německy generální stan s
přepočítal jenom o několik "ma
ličkostí:" Předně nepočítal že
Belgie poutaví se na odpor němo
ckému vpádu za druhé nepoči
tal že Anglie přik vapí na pomoc
Francii a za třetí počítal že 1
talie zastane věrna trojspolku
Nyní když všichni poctiví lidí
volají po součinnosti a společné
práci i slepí by mohli viděti jak
důležitým byl sjezd česko-amen
ekých žurnalistů v Chicagu vůči
němuž některé Časopisy a tako
vým pochopením se zachovaly!
U jednoho časopisu ho ptají
"co učiním pro český národ" a
mv ačkoli neočekáváme za to
neimeniího vděku dovolíme si
poraditi co a jak mohli by uči
niti nejvíce pro český národ —
Když přestanou stavětí větrné
zámky předanou blouznit a zač-
nou počítati se skutečnosti
Rozumní lidé všichni ne shoď
nou v tom že samostatnost Cech
nemohli bychom koupiti ani za
milliony dollaru a i ena přlstl o-
sudy českého národa nebudou
mlti pnu pražádného vhvu
1a tiaáimi penězi povzbuditi a po
MÍliti mflleme mnohou zoufající
duii iotkytnouti aounto hlado
vým dětem a tím také vyplníme
úkol který doba nynějil nam u
kládi klidném uvalováni mul-
me doMpétl k flitudku i i 1%'fhy
xUHtanou i nadále po rvropské
válev upjaly i lUkoukrm "
tMemi v Spravťdlmwli a kineV
ní ki klidném uvaíiívání unhU
tu SpravrdluttMt apaati aU ta
jvdtl itetuantriiá jt ídejiiiui Mi-
pUMuatickýtui' řnfiry nrbud
pnUdáln irádw nirmU
kpr(Hlatiť řakwuké vlády
váuca rtiuaM A MÍJÍ
C#iU jm hhk i i bu lí
4U#% bud# také p leUtrtU4
Hjmjuíťl Htát i pak prý l u l
♦# Mí! aiiitruMÍ fiii úplní d
mni ruku T !! pravd i
kpuV do jti tídry Mlujm
tr Kut I ly %Ulné hmU hi il
d plr!íMt tutrVitu
uitiiit A 4vky ivm %Ut$
Hte %4UHs A
Uuk lUktukm IWlgk HtV-i
ti t%rt4 ' Jp Kdjrfcy
téttrý i U'K nlfwtA ÍAUl
řrknétue HjfUl Ht4t pf
ntMttWtvi ta ky fcfti
ftjah 4#w Mlýl
n4rtly i míU Vy 4 I
ni atalo válka byla by atál v
proudu To by ai vyžálali bod
ni dní nu li týdnfl pak by na
atulo jednání o pímíří jež by ai
vyžálalo jefitl déle nebof muae
lo by atátí doroumčiií co ná
rodová válčící amčly by a ricumé
ly dčlati zlalí by amély nebo n
nmčly aeílovatí armády nebo uvé
potdce pokračovali v koriNkripd
rekrutů atd a nežli by přlmřří
bylo uzavřeno byla by válka Má
le v proudu 1'otom naatalo by
jmenováni plnomoenlkfj určeni
míata kde by ho mčlí aejíti a když
by ae acilí prvnž by bylo jedná
no o mírovém protokolu totiž o
včeeeh které rnčly by ae utáti
předmčtem mírového jednání
což po válce ruko-jnpunKké trva
lo hezky dlouho a tehdy válčili
jenom dva národové a nebylo ná
aledkem toho tolik rfjzných yá
jmň TcStč po podejmánl mírové
nčné zemé 've wtavu války' a po
néfiézemř "ve xtavu války" a po
Ntavefd neutrálních národů nijak
I y e nezměnilo
Válka by ukončila až po pode
pnání mírové nudou vy plnonioe
níky vfieeh válčících národu a
pak ovíem automaticky pícnta-
la by neutralita Spojených Ktátň
u oatatnleh zemí které m- na vál
ce řiepodílejí
Z toho vidíme ze kdybychom
chtěli n něčím přijití až by př
ataln neutralita Spojených Státu
přmli bychom a křížkem po futiu
hc A dále vidíme ze dá li hc nč
eo podnik nouti e htrany Ceehft
amerických netřeba ničeho pod
niklltí tikVHpenč bez TiejdŮklad
nčjňího doroztirnční k zástupci a
mluvčími čehkého národa o ktf
rý jediné ne jedná
BUDOUCNOST DÁ ODPOVĚĎ
lednou jhiiic již napNuli že z o
betavoati čeHkoameriekého lidu
máme upřímnou radost a nezáleží
na tom kde se příspěvky scháze
jí a naším jediným zájmem na
všech těch sbírkách jest aby pe
níze nebyly vyhozeny na bláho
vosti S lidmi kteří se domníva
jí že ("'echové američtí dosáhnou
"zastoupení na konferenci diplo
matů" nebo kteří znají dnea kro
rnč Skandinávie jenom dva neu
trální státy llollandsko a Spoje
né Státy když v samotné Kvro
pě mimo llollandsko jsou neu
trální státy Švýcary Španělsko
Portugalsko Hurminsko Řecko
Bulharsko Turecko Dánsko Itá
lie krom? Lucemburska a kníže
ctví Monaekého — a lidmi tako
vými jest třžká řeč a bylo by le
ISÍ pohovoření a hluchým o hud
bě nebo se slepým o barváck a
vsak věci vyvinuly se tak že nu
tno si jich vSírnati
Na příští osudy českého náro-
da peníze jej se v Americe se
jdou nebudou rnlti vlivu nejmen
Sího ani kdyby se sešlo pět neb
padesát millionú to ukáže bu-
louenont a my jsme jisti že v
koncích třeh příapívkň které se
sejdou bude použito k jedinému
záslužnému prospěšnému a šle-{
ehetnému ňčeli na podporu ochu
eného lidu ve vlasti — pokud to
tiž nebudou rozplýtvány na ama
teurskou " diplomacii " V (V
cháeh jest zle nyní a bude tam je
šté hftře Jmi válce a jest to podj
vání pro bohy jak některé listy
pěstující tu "diplomacii" na jed
né itranft ujišťují své čtenáře že
časopisy v ( echách mohou psutí
jeimm to eo jim vláda diktuje a
na jiném místě s těehž časopisu
okaamjl Že vlastně není v ( e
ebáeh žádné l a nebude My vl
re věřím doplutím které dostá
vajf 4 ( ech idejit přlbiUid té
mi rovna tuflýiui výkřiky m
hlt byťhtmi vyplnit i eelý Itst -
teme na přiklad v dopnut uv'
řťjiuiiém omhdy ve "Sprvell
iMuttii" "NeumU ai přrdutaut
jak d dopadá- Nikdo jádná
rAci a vyhlídka také ne já mátu
l v tavirnl l jara a tef
kty i mk éluvék iil vjltat při
d klad i Ida Jim pioualu
rdluU 4 dt i ťtl pMídlji Ite
l'w" Trttitt luufalý tek vy
lidvá i'ťh dipii ktr da
iljt l (Vit lejl přibtunl
diltttt jsi pfftly bvfi
(rud tkwfu Vkradu4 iídll
kw% b t4tjt m přvaku
ml prAiHtKiHMt a UnU lt trvali
i!k dleuhuk tokda af m nrkU
m dnliw% í tu C
l(4 k vM?taj tkl tm
! na vVittu d '4í itiíi Ar
ály v ti mmi hýli tpřrl ti
wu i t4whf dtUMa InidtHi k
ik oány K lnd I til pU-vlm
ttrifukdHiI i %lád )t twlil
tdik dWa a h l lkd !
li d třeba pouze uvéstí fti po
krátké válce v r JHfJí) jettá po
řestí letech tyto [johlcdávky na
byly vyrovnány Jest v Čechách
strašná drahota již nyní a bude
jeáté včtáí vétáí n každý si auad
ílovede představit! jak c asi po
vede chudému lidu
MvfiJ osud své přišli určení
muže fcaití jediné český národ
fckrze své zástupce n oprávněné
mluvčí a dle toho eo jsme četli v
1'clantové "Směru" a v pardubi
cká "Osvětí Mdu" a v 'Trávu
Lidu" od Dra Soukupa i za ny
nějších okolností dá se tum dosti
říci V' Haliči polští poslanci n
tvořili prozatímní národní vládu
a totéž se navrhuje v ťVchách a
by totiž 107 českých poslanců říš
skýeb sestoupilo se k "vedení ná
rodního celku a k obrané jeho
práv v historických okamžicích
dneška" Netřeba míti žádných
obav že hlas českého národa ne
byl by slyšán nebo že snad ne
bylo by tělesa jež vejiti by mohl"
s fVchy zahraničními ve spojení
kdyby to za dobré uznalo Ná
ro 1 český dá o sobé slyšeli uť
válka skončí tak či onak ale jesl
nanejvýše duležito aby nebyl
kompromítován lebedovskou "di
plomacií" Touží vání příspěvku na obe
znarnování ciziny s křivdami a
tužbami českého národa bylo by
hříšným plýtváním těmito obétu
vě složenými penězi Dnes ve
Francii v Anglii a v Kusku kde
není snad rodiny která by nemě
la někoho na bojišti kde celá řa
da časopisu a revuí zašla a jiné
vycházejí zmenšené kde všechen
zřetel obrácen jest na bojiště a
kde tito národové samotní chvějí
he v obavách o svojí vlastní ex i
Meiici — očekával by rozumný
člověk vzbuzení zájmu pro jiný
národ ' Vzbudil by některý jim
národ náš zájem v takové kriti
cké době kdybychom byli na mí-
uté Francouzů neb Angličanů? A
co se týče diplomatu těm netře
ba povídali jaké jsou národnost
ní a politické poměry v habsbur
ské monarchii — jako generální
štáby studují terrain pevnosti n
armády jiných státu tak diplo
maté studují politické poměry a
p těmi obzvláště v monarchii Ka-kousko-Fherské
úzce jsou spjaty
poměry národnostní
Zde v Americe přáli bychom si
abychom pronikli do takových
magaziníi jako jent na příklad
"North American Kevicw'' kde
v posledním čísle velevyslanec
Dumba maluje Rakousko v tako
vých luzných barvách avšak k
tomu není třeba peněz naopak
takové příspěvky jsou skvěle pla
ceny t lanek který preu časem
losti v anglickém tisku rozšířila
ČATK měl své dobré body ale
také velmi povážlivé slabiny u do-
konce j angličina byla ubohá Vč-
ci takové ovšem ani z daleka by
nevyhověly vysokému literárnímu
měřítku prvotřídních magazínu
etenveli zrovna těmi knihy jichž
pozornost rádi bychom upoutali
A konečné o ty sympathie Ame
ríky jet nyní taková poptávka
všemi velikými válčícími národy
ře my při nejlepšíni mohli by
clioiu očekávali jenom malý je
jich dil a pak musime pniimtova
ti že hodnota takových plutími
ekých sympathil zůstává proble
matickou i když se podaří vzbu
mu je a nenvva io vžtiyeay e
jetteit liarotl ma pochopeni pro
křivdy a bolesti jiného národa
MVlo krivileiio nnunt lloeriim v
Afrier Irčanám Poláknin v liu
sku i v Německu Dánům a jiným
menším národAm ale nikdu nere
kur le miad v jiných národech
vvvitlalu to spravedlivé roíhoítV
ni ani v iVehiťh iie kdn e -lt i
ly jtnoiii ly vlaMnl bolesti a kři
vdy Američané iirjsmi o im
Upil ba muiiif nemají priádn
ho Hrhipi-id pro ty boje a i4pa
y malých iiárMliV Amerika ie
dopomohla Kubí k avwbislč avíak
při lotu SfUttiiifiit lu li Mi I íitdnoU
uUdut fatýnd revtduprHií p
heny byly HpyjťMvin HtátÁm
mnohá Uepřljentiumtl i ¥ ptMtlidd
irVcdtiťt amrruMÍ kptUliU
ikiMipiU babku mi uhii uUU
tthft d4Uri dtuKMpii rudki m
republiky kteríihi tluKtipiiy
pádu it##dru ť ly by w!ty
tU ani f utíká papbu pfulu Č
%optt% l-Híké fuiai(vidm krtiHAm
Nw rK iU4t "Sun" i-
iVillř m © l-raiiuA uVrtK-rtd
Su nu i4 ík vláda mh iwdva
bv e k nitmi dHfr!U P
bí viktuttHÍ lotření Uli Mi#
i4Uvt UťknH prtMtl
dvoutuna byla p%Mhtt iiřtii
mu tttlitéid '
Cudoucnost naznačí niobu Ja
kou budou moci hrátí " 'echové a
miríélí a též zástupci národa na
leh o ve vlasti a jsma jisti ž ja
ko jediný prospěšný a íleehetný
řičel ukáže se podporováni kraja
nů ve v bot ti válkou ochuzených
Zároveň však neosobiijeme mí
žádnou vševědoucnost a kdyby
se strany "'eehíi amerických něco
se dalo podniknout! v zájmu če
hkébo národa každý přece měl
by donati že šlo by to jediné
tehdy kdyby jednáno bylo skrze
jedno řistředí a jakým způsobem
by se to dalo provésti důkladné
jsme vysvětlili Ty fondy které
se scházejí af třeba zůstanou v
iňznýeh místech ale af se uloží
aby něco vynášely a kdyby pře
ce jích bylo použito k jiným ú
čelům kromě podporování ne
šťastných krajanu v (''echách af
jdou skrze ruce jediného skuteč
né represeiitačnílio tělesa --
A pak ti naši naivní vlastenci
když už provádějí tu lebedov
skou "diplomacií" aspoň by se
neměli klamali myšlénkou jako
by už hub ví co vykonali jako že
"sílu naši nemůžeme uplatnili ji
nak než penězi" a jent to dětin
skou bláhovostí od nich zdali
miiim proiiiiivaj! cele noci v
smrtelných úzkostech že někdo
jim chce jejich "diplomatickou
Mlávu" okrášli a "dostali se do
popředí" Nikoli my jim zcela
klidné opakujeme že - jak bu
i
louenost uHaze — peníze na pn
slí osudy českého národa nelni
dnu míti vlivu nejmenSílio ani
kdybychom padesát millionú dol
laru sebrali nezměníme tím plá
ny velmocí ale orgauisaee která
by skutečné representovala 7(XI
IHNl (Veliů amerických svůj vý
znam jistě by měla
My si nadále budeme bedlivě
vsimati vsebo co se podnikne
vzhledem k budoucnosti českého
národa i kdyby si to desetkráte
zakázali lidé kteří se domnívají
míti patent a monopol na "osa
mostatnění" českého národa a
zároveň budeme si bedlivě všímá
ti jak bude hospodařeno s růz
nými těmi fondy a kdyby ta le
bedovská "diplomacie" měla
přijití draho důrazně bychom
proti tomu protestovali Záro
veň každý kdo pošle svůj pří
spévek Fokroku Západu může
být i jist že peníze přijdou na
podporu vdov a osiřelých dětí a
že nebudou rozplýtvány v dětin
ském hraní si na diplomaty
Dlužno míti na paměti Že v zá
sadě nejedná se o nic jiného než
o to aby obětavé příspěvky čc-sko-amerického
lidu byly co nej
prospěšněji a nejužitečněji vyna
loženy Osud českého národa jeat
v jeho vlastních rukou a v rukou
velmocí a na té skutečnosti my
ničeho změnili nemůžeme jak
budoucnost jistě ukáže — zrovna
jako na budoucím osudu Něme
cka nebo Francie nezmění uej
menšíbo američtí Němci ncl a
meriétí Francouzové
VÁLKA A HNUTÍ S0CIALI
STICKÉ
Mnoho napsáno hýlu v několi
ka posledních měsících o učeni
socialistickém a socialistech jimi
vytýkána nedůslednost a tprone
éťetii se zásadám a učeni které
hlásali My naše stanovisko v té
to véei objasnili jsme v jednom a
minulých čísel tohoto listu a soci
alisté právem hájí i nemohou
být i činěni zodpovědnými ta jeti
náid státu a vlád v tiichl al do
sud nemohli vlivu véhu uplatni
li Zajímavým přUpěvkem k iv
filologii socialistického hnuti jent
krrehpondeiet Jtkvpha Metldla
'atterana v "Chicago Tribunu"
dne iáH datovaná V Her-
Hná 2 láM kterou rrtUkc nat
psala "M'ialitá olpni4tlji rta
h a rUar i!p4iutt atutialmtftm"
duMph Metldl ('alte roti jt iei
anslou i ťehol nuiaiM-htitlfiu ře
čenu tH j hit prtlávnu IraiMtlý
rvhni r"Uklr "Tribun" a
mul vrlmi bohatý imnH Veikwu
atl ani aestra jthu provdaná
i Jplitht ruskéka krabíte
"IWhrm války iiaHnikč
kunti ituiiclu v Nímreku" pli#
Farrut "HttrWititičti UMUitei
Iti jvtliitikti kUtttvali přM válečný
u#ř4 a " t%iart" iuáaý hi
abilu ký dvttiiik ttii Ut
ItetlíHl lutM ttvwi ptpfvá
tittf II btl přu U v Au iiejťloitu
na ttAliítib k ittítliiiřsk tt H titán
bd DiUditlm íj-tku Mvbti
Uki ¥ armátUl
I Vař aKytk lak řkl ínipiwtd
kt-ilit Aw a HH'ihU ttilpuitiU
císaři aspoň pokud válka nebu
du akončena
i 'ro volání jsou vyvěSena v
tiknech krámu podepsaná "WH
belm l H'' se slovy "Nyní Po
znám žádných stran - jenom
Německo"
1'rodavači novin v ulicích kři
čí "Zde jest zvláštní válečné vy
dání Vorwaerts přečtěte si o vel
kém vítězství - - W0O0 Kusů za
jato a nesčetná pobito"
Odebral jsem se do ňřadovny
Vorwaerta abych ínfervíenoval
redaktory jichž jest patnáct neb
šestnáct spolupracovníků kteří
jsou sí všichni rovní Tak mně to
aspoň jeden z nich sdělil
Obmýšlel jsem položití několik
obtížných otázek redaktorům
Vorwaerts a podle všeho se mí to
podařilo Soudím tak z toho že
když svolili k íntervíewu ode
přeli zodpověděli nié otázky kle
ié byly
1 V případě vítězství nad
Francii a obsazení 1'aříže budou
socialisté souhlasili s vymáháním
veliké válečné náhrady od Fran
cie což by bylo totéž jako dvojí
té taxováni všech francouzských
dělník ft!
2 Vzhledem k naprostému kra
chu internacionalismu v této vál
ce vzhledem k tomu že o gene
rální stávce nebylo ani uvažová
no vJilcdem k tomu nesporné
mu a zřejmému faktu že němečtí
Kocialisté a dělníci jsou tak divo
cí pro válku a vítězství jako jc
jich důstojníci nebudou němečtí
loeialisté aby se nevystavili vý
směchu donuceni zmírnili svá
strannícká prohlášení o internaci
onalismu až tato válka bude skon
čena? Nedokázala válka že kdež
to míl že býlí jistá totožnost záj
mu mezi francouzskými něme
ckými a ruskými dělníky jest
hlubší totožnost zájmu mezi ně
meckými dělníky a německými
šlechtici?
I} Neposkytlo chování sociali
stu samotných ve válce tu nejtěž
ši možnou obžalobu socialistické
zásady internacionalismu ?
Tyto otázky nezodpověděli až
na to že řekli spíše nejasným
způsobem že po válce internaci
onúla opětně zdvihne svoji hlavu
a Žie bratrství mezi proletariátcm
různých plemen a jazyků toto
bratrské cítění jež obráceno by
bylo proti zaměstnavatelům bu
de možno Co do vymáhání vá
lečné náhrady odepřeli říci jedi
ného slova
Tolik o vůdcích dá rovněž
mluvil s jejich stoupenci lidmi
kteří hlasovali socialistický lí
stek po léta "My jsme bývali
proti tak veliké armádě a toliku
cvičením kazily v potlstatc
řekl "avšak díky bohu naše vů
le neovládla Viděl jste kde jsme
nyní — St (Jjientiní Ah svět ni
kdy nevěděl jak silni jsme Ny
ní vidí Anglie — jen kdybychom
se mohli nějakým způsobem do-
stati do Londýna Fbohá Fran
eie litujeme ji Ale jenom kdy
bychom se mohli dostati do Lon
dýna !"
V žen je to věcí cti aby neu
kazovaly slzi zarudlých očí ba a
ni smutných obličejů na veřej
ností a žádného smutečního ša
tu který nebyl nošen před vál
kou není na ulici Žádní mrtvi
ba ani vysocí důstojníci nebu
dou přivezeni domů k pohřbeni
Všichni mají odpočívat i na boji
ítieh
Myslete sí en chcete o této
válce avšak nepochybujte jed
né vét i toto jest plélllá bojovní
kil n bojovných len
Nikdy před lim v historii Nám
ci nebyli v náladě lak váiuá a
tak poviiifsené tak spojeni a tak
individurlnS tiesobečti jako nyní
Válka jest náboženstvím národa
a armáda jest naplněna bohy"
ta
Stanovisko sm-ialtstu ffanroui
kýc h vysvřtlrnu bylo onehdy v
časopise "i Franc" aociali
sttiu jettl prý jest "jednou tj
viih autorit v 1'ařUi"
"Itttrrnaeiuiulism" pUe "ni
kdy nexiiametiai potlačeni lueíu
{tahsmu nýbri Htfun!nl ttteái
nárudy která přiřoleiiá před
klidá jejivh tiiatettei Suťialuti
vycifujl le vltéistvl pru Nlme
řkw inébi by t iápétl vládu la!
(Nwipatku a ustruhami v fvr
i ktlrltn trtuml pru Fraiuni
maturita) by ttémvektttt ftpubli
ku rrpubliku v feehlťh řipubH
ku v lukoioku hpuldtku ť
krárh ktnr ♦vrepskéhu MttltU
ttmu jřtrnl by mtr iajt4iitý
a vkv rvsiy k krt4u tř#
t4 "Válka ptu ni jV itíčlta vt
ftf nežli zápasem pro tiaáí poavát
nou řieoíJvíalost} jeat to bariká
da na níž bojujeme pro pokrok
Člověčenstva To jest proé opu
alílí jsme všecko pro národní o
hranu" Jest zajímavým tento dvojí ná
zor aocíalísiů francouzských a
německých totiž zdali správné
tlumočen jest p Palfersoncm
MANIFEST EUSKLÉMU CAEU
V minulých dnech r Č4iko-a-merickýeh
časopisech uveřejněn
byl zajímavý příspěvek k dnešní
situaci Jest to manifest ruské
mu caru který přijat byl na schů
zi zástupců slovanských Časopisů
v New Yorku a který má býti dán
k podpisu všem ústředním slovan
ským organisacím a pak pro
střednictvím ruského velevysla
nectví ve Washíngtoně doručen
caru Mikuláši Schůze konala se
za předsednictví prof 1'upína
čestného srbského konsula Na
počátku onoho pamětního spisu
tlumočí se radost Slovanů ameri
ckých nad projeveným úmyslem
carovým obnovili starý polský
stát pod ruským žezlem a v zá
věrku se praví:
"Fjišťiijemc Vaše Carské Veli
čenstvo a skrze Vás ujišťujeme
slovanské bratry Veliké Rusi že
Slované nikdy nezapomenou nn
veliké občli kleré hrdinská armá
da ruská podstoupili! za svobodu
Slovanstva a slibujeme věčnou
lásku a loyalitu slovanské věci
jejíž Velká Hus stala se předním
bojovníkem"
Podepsáno jest Slovanské Bra
trstvo ve Spojených Státech Se-vero-Amerických
o němž nikdy
před tím jsme neslyšeli ačkoli do
ba nynější byla by tou nejvhod
nější k uskutečnění myšlénky slo
vanské vzájemnosti i v této ze
mí — dá li se to vůbec provésti
Doznáváme rádi že téti onoho
manifestu není tak ponížený ja
ko Vývají projevy adresaované
panovnickému trůnu a chápeme
dobře pohnutky prof 1'upina
nadšeného Srba jehož vlast Tin
sko osvobodilo v r 1878 a nyní ji
opětně zachránilo před zdrcením
se strany Rakouska avšak dou
fáme že onen manifest nebude
podpisován zástupci českých or
ganisací Kdyby se jednalo o pro
jev adressovaný ruskému náro
du neměli bychom námitek nej-
menších ale s monarchy vSeho
druhu všecky styky jsme přeru
šili přijetím amerického občan
ství
ObnovS-li skutečně ruský car
staré království polské n plnou
samosprávou odčiní -li tu křivdu
na jejíž spáchání jeho předkové
se podíleli pak jako američtí ob
čané můžeme dát i projev svým
citům a jsme jisti Že celá Ame
rika vzdávala by chválu tomuto
šlechetnému činu avšak doba
dnešní není vhodnou k nějakému
"manifestování" My máme uvé
povinnosti k Cechům ve vlasti k
sobě samým jako americkým ob
čanům a a těmito povinnostmi
sotva by se srovnávalo podpiso
váni manifestu k carskému trůnu
— aspoň za demavadnich poměrů
a okolnosti ne
ČESKÁ AMERIKA PRED TRI
CETI LÉTY
1'okrok Západu zahájil sbírky
ve prospěch Fstredni Matice
Skotské K témul ňčeli uspořá
dal v Chicagu koncert mámy
houslista p ios VíHiu
V Clevťlaiidu svolána acháte t
ůéelem laložt ui českého hřbitova
avšak itt bylo to tmkutcčufuu
Ve WahtHi Ni b htjfii hyU
čtenářská llrsetla" pochybu
jetite ie jesl tam spolek Ukuv v
nid
KodilnA mnm kaldý Kn po
citován jest přUitači Miw
jnhi ialmltk krev ttbo játra
j"U V !trHuálkt4 Nikdy r
Itetatluji i itvuta Irbtf idaji sn
trpétl kaJtltttt ťhuniltttij jojuh
iivoltit kila jest lak malá I té
hraná atiustava nnuál řkrtdž
VdřMVti tttt lt DVttJI tl
stavu til upititi a udUti ji
téotél ttrprmtikituttluut! pro rha
robu vr!u!t# itbčaa dávku Dra
iVtra Hubtkw ťamatujtw l t
není b k U kirttirkýi prtsllvá %
lidrtH prliat ittajtth ir I V t ř
Kakrney 4 Suna tNt ' - 'S Ki
Ilt)it Av Cfcit?af lil Al
Vřrtiatřlttfltt