IUKIUIK l)NT f fcÁflf IflM
POKROK
PUHIXSWNO CO
vy-Uvi
POKROK ZáfADU
a fiilntiif yIAt
v (( r Mailu okrw Nud v
Miuylnř a í-larfcson fo lřm okr
N v# Wllmtn Kmi pni tt Kan
v Cur JUjimU ) ni stal
loau v ht 1'mhI a MIiíwmiioIík Mian
pru i lit Mmii''"tn a v Tywliill M U
]tu slily Houtlt u Nořili Duliutu
pro Miijoi Mláty l CO Pro Kanutu
♦ iloo ! Vstuy mink
Zámlky 1101W11I ilíjtei oinoi'l pw
lifciilih tmiVktvk (Muncy OHan) -prcmoiďh
multliek (Vtr Muuy
Onlers) bankovních jioukik (Bank
Itruřt) diinlio v r-(řiitf'vii6m ilupiM
)%riiiimijt li uvA prunť-hovAnl wl"J
l utarmi i noviiu ilru
Idijiíiiy x kruliŮ řtiiíiřlva wbotit
uvch-jníino Mimi bý ti luAiié psauA
te úiiiyolii někoho osolini j)0ko'ljli a
iutvm(íny plným Jménem C ji má
hýtl v rtulakel utajeno anltt dupl
usni uveřojuřno
Cechové ameriCt! a če
ský NÁHOD
Znánu- jednoho vzdělaného kra
jana a dobrého vlastence jenž
i lká o (''-HÍcli a to zejména o a
rneriekýcli ("Vňírli Že Jnoií to "ilil
íevní anareliÍKté" Vioifinéli
jsme ni na toho ilohrého nalže
když jNine éetli jak v New Yorku
mí založili "('eNko-ainerieký vý
hor na omimoNtatnění a podponi
éeKkého národa" v Haltiniorc
"('"eHkoii Ohratinoii lednotu" v
i'wniu "('enké Národní Sdruže
ní" a nežli se tyto řádky dosta
nou milým éteiiářňm do rukou
Miad hudeme mít i téeh ot'K'aiiisaeí
ještě o pul tuctu více a každá
nich hude mít i "neomylný a zce
la heieěrtý prostředek" na ohvo
hození českého národa a ovšem že
každá t jeho " osamostatnění"
provede zcela samostatné ahy se
nemusela deliti o vavříny Inu
duševní anarchie Našli ni sice
také lidé kteří poukazují že je
dinou rozumnou cestou jest po
máhali národu našemu v 1é zou
falé bídě v které so již nyní na
samém počátku války ocitl a kte
rá dále jej ceká a přichází z Oceli
dopisy zdejším příbuzným nad
nimiž každý citlivý élovék musí
zaslzeti — avšak pokyny takové
jež počítají st skutečností a ni
koli 8 větrnými zámky jsou pří
liš "krotké" dnes kdy v každém
pravém česko-ameriekém vla
stenci oživl při nejinenšítn druhý
Tallcyrand a ('romwell v jedné
osobě My konečné dovedeme se
vžiti v duševní rozpoložení těch
našiiicň již tvoří onen "éesko
amerieký výbor pro osamostatně
ní a podjujru českého národa" ne
bo těch kteří jsou skálopevně
přesvědčeni že všecko čeho t ru
ba jest k osvobození českého ná
roda jest několikatisíeový fond
musí to býti hrdé Kebevědomí —
ale těch sedm krejčí v Londýně
kteří vydali ono památné provo
lání "my anln-ký národ" tře
ba to myslelo dobře jsou však
ještě dnes světu pro smích Vla
Ktenei osvoboditelé českého náro
da radime vám upřímné pusťte
si trochu ledové vody na hlavu a
nepoiiu2e-li to tedy a krk nežli
vašim "hraním si na diplomaty"
náš nešťastný lid v vlasti uvede
te do většího neštěstí nežli v ja
kém ui jest
Z některých našich česktaiue
rit kých ěaHoptsů došel by čtenář
fckoru k přvuvědčeuJ ie nebojují o
primát ti iiejvětši národové světa
ie nejedná o kontrolu inoíl o
cvalu du Indie o atKeáukě oaa
dy hlavně v Africe kdi střetnu
ti nájmu Německa a Franci
AntfH před několika léty iu4
lem přivoddu evropukeii válku
kterou máme nyní íe nejedná
o iivotnl ájmv náriKh které na
tento ípa v) nakládej! lávrat
ně auiuy pně a obětuji iivotv
ta tisíci avývh mladých hdl a ie
p vále lito národová prvná
jedině budou pamatovali na v4
tájiay ruiumní člověk aotva
iřc jtuvha nmht ly t'rkávati
některých íi ko aiifrukCvh ř
iua ukora ly čtenář doal k
pi vwd' tL l V l'U á'e# la
prvidm ndtě j' dná Cecky
[}f V t tiiť ě% pádu vlíiJllUi
(hJ 10 o u-jKvV to tl w ta
ku%ki ttKrk 4 HiMt4ivtuiK K li
bu4 rMW U tta j duě
b M t4 lijw V!íUvK vlkíi'K
tihV j t f iropki
't t tlrukím fatí(p
vé plánuji m mdlionové armády
vykonávají jejich rozkazy nvlnk
vlileďm k nuiidým kušeno
Mte11 dovolíme si projevili miiě
ni že v diplomat iekýrh kaneclá
(leh v Londýně v líeiiiné v
lYtrohrndě n ovšem faké ve Vídní
a v llcHlně jsou jíž přesné plány
vypracovány - - vypracovány pro
každý možný případ pro případ
porážky i vítězství a také pro ten
případ že vlastně žádná struna
nebyla by na hlavu poražena což
se také mnŽc stáli I Jiti h diplo
macie všech těch velikých národu
muničně pracuje avšak obírá se
jedině velikými problémy problé
my světových říší Sest mésíeii
před tím nežli balkánští spojenci
vytrhli do boje proti Turkům
byly jejích plány hotovy vzhle
dem k území jež hodlali dobyti
a Turkovi vzít i a jediné intriky
vídenské vlády způsobily že po
vstal boj o kořist mezi balkánský
mi národy Stejně jsou jíž dnes
vypracovány plány trojité doho
dy jakož i Německa a Wakouska
Jak věci se budou vyvíjeli bude
snad třeba něco pozměnit i přida
li nebo ubrat i než ve hlavních
rysech nebude změn a jak svr
chu pravíme ty plány jsou vy
pracovány pro všecky možné pří
pady a možnosti A diplomacie
zná ještě méně sentimentu nežli
armády v poli a ona nesmí znáti
sentimentu Ci můžeme očekáva
li od národů trojité dohody že
budou obětovali sta tisíce svých
mladých lidí a snad milliardy dob
lani národního jmění pro nějaké
jiné zájmy nežli jsou zájmy těch
národu í Můžeme to očekávali od
Německa a Rakouska? Válka jest
tou nejkrutéjší skutečností a pou
ze bláhoVee IIHÍŽC VČřiti Že Sellti
llielit bude hnití nějakou Úlohu
Oojdcli ku novému rozdělení ]
ropy bude rozdělena tak jak to
v yžadovat i budou zájmy velikých
vítězných státii a v tom nikdo nie
nezmění a mapa Kvropy bude 11
pravena bez nejmenšího ohledu na
niiilé národy jak budoucnost 11
káže Menším národům ('echům
Polákům prospěje se jedině te
hdy když toho vyžadovat i budou
zájmy velikých národu
V mysli veřejnosti ustálila se
myšlénka že ta neb ona strana
zvítězí a ta druhá bude na hlavu
poražena k čemuž kon-čné může
dojiti ale také se může stát i že
tato válka bude "draw" že skon
čí aniž byla by na hlavu poraže
na kterákoli ze stian Takové věci
se již staly staly se v poslední
veliké válce mezi Kuskem a Ja
ponskem kdy žádná z těch zemí
nebyla na hlavu poražena a proto
mír uzavřený v 1'ortsinoutlui ne
byl mír mezi vítězem a přemože
ným nýbrž byl to kompromis
Dejme tomu že po šesti měsících
váléení luidou národové v tom
strašném zápase HÚěastnční vysí
leni vysíleni na lidech i finančně
a že válčeno bude se střídavým
štěstím a že žádná ze stran nebu
de blíže svého cíle než nyní jest
Není v případě tom více než prav
dépodobuo Že ti nejvčtší národo
vé na světě Velká Mritanie Fran
cie Německo JJusko Japan a Ra
kousko nechali by své hranice
zrovna jak jsou nyní že nebyly
ly žádné válečné náhrady vyplá
ceny a že by se "hojili" na Afri
ce a snad i na Clné? Mohl by
proti tomu někdo protestovali
brannou moci — - proti šenti veli
kým národům světa kteří by mě
li v poli veliké armády a na mo
řích Veliká lofstva? Jistě Spoj
Státy nepustily by se v boj n ce
lým světem a t f tik méně Itálie kte
rá jest tou jedinou evropskou ne
utrální Velmoci S touto mono
t nechf poéltajl také Cechové a
mtriétl a možno! že éeský ná
rod iňstal by rovna v lom lv'a
kousku jak jest nyui a pod tou
téi vládou A pak jc dUl moj
inuit vidAbná sice al přece j
limu !!x:uttt ~- vitetslvi Rakou
ka a Německa — v kterémžto
případě évský nárotl mohl by to
fl oJiu-nti a lu ěcnkit americkou
Jiptomficii (Moi ] lu Vrhni do
hriulruJné a tábavué "imautoxtat
óovati" é-ký nárv a pudmkati
♦1'phonatieké ake" avšak ťV
hvé ameroil méh by piwCkati
l + joit ltMtane pkvnt ta
%U l'rvte iitl c ! rakousko
k-r%ká iH'en4í'it vt t'OÍ ldkbp'
uo křduioi vojáku a dU s
I íí iářol tS %ký ďrtUvd riutkot
eky ik(iik l pf cc )'-'p' do
Vrd-U I it t V I Vekách a kdí
! V tk V H ibb'ÍitVvh h U li
iu'dv it'i iKouuutťti ' íAra
uiětttmi k'jv ♦ bv a ttittt l
la liká Hrada Mmv la kUt-
ie zniuimeiiivá málo případů
aly některému národu podána
byla svoboda na tácku obyčejné
musely aí ji vybojovali krvavé
vybojovali n nasazením nesmír
ných oběti na životech a atateleh
1'íáli bychom í aby prof Ma
saryk přijel do Ameriky a aotva
cíl jcJio cesty jest jiný když ne
chal o sobě védčtj Liverpoolu v
Anirlií iicbof potom dozvěděli
bychom se spobddi výcli zpráv o
poměrech ve vlasti a zároveň ja
kým způsobem měli bychom ná
rodu našemu v přítomné krísi po
niáJiali l'roť Masaryk jako říš
ský poslance jako učence světové'
ho jména a významu mohl by Jiý
ti mluvčím jaksi vyslancem če
ského národa před cizinou což
nemůžeme činiti my vystěhoval
ci občané Spojených Státu A
prof Masaryk kdyby jeho pošlá
ní do Ameriky bylo rázu politi
ckého jistě dovedl Iry si najít i
cesty a prostředky na dorozumí
vání s vůdčími kruhy v ('echách
a v jiných zemích Když byl po
sledně prof Masaryk v Americe
české kapitalistické časopisy v
('híeitini jej ignorovaly ignoro
valy liejvětšílio českěllO llčcnee
ale doufáme že nyní celá česká
Amerika náruč mu otevře přije
de li selil o čemž nezdá se býti
pochybnosti Kedaktor Pokroku
Západu bude jeho poslání a sna
hy tak horlivě fedrovati jako při
jeho poslední návštěvě Ono jest
nanejvýše třeba aby sem přišel
nějaký "uklidňující vliv" aby
chom s vysokých sfér vysoké po
litiky dostali se na tvrdou půdu
skutečnosti a jak prof Masary
ka známe on !yl by tím "vlivem
uklidňujícím" )nes zdá se býti
skoro jisto že pobuřující zprávy
které docházely do Spojených
Států přes Petrohrad byly pře
hnané a některé snad i úplné vy
myšlené a pravda skutečná pru
vda ať taková či onaká měla by
na zdejší veřejné Hlinění blahu
dárný účinek Z úst prof Masu
ivka jistě pravdu bychom slyšeli
11 tnké od něho dostali direktivu
jak si věsti tak abychom národu
ve vlasti více neuškodili nežli
prospěli A nejméně měli Jiy
choui mluvili jménem českého
národa pokud nevíme zdali si to
preje Tak na příklad jeden new
yorský občan již žádá onen dlou
hojmenný výbor v tom méstč a
by promluvil jménem českého ná
roda zasláním tohoto memoranda
vládám spojenců :
"My ('echové američtí poklá
dajíce se za právoplatné zástup
ce svých bratří v naší staré vlasti
kteří sevřeni íiermánst vem ne
mohou ničeho v tomto okamžiku
pro svatou věc spojenců činiti
dovolujeme si národ který Vaše
excellence zastupuje upozornit i
Že Cechové kteří jsou individuál
ními vůdci rakouských Slovanů
buditelé protitfcrmánské propa
gandy mezi těmito a nadšen! přá
telé líuska Francie j Anglie od
doby svého národního probuzení
touží již staletí po národní samo
statnosti a bojují proti návalu
(teriiiánu od usazení svého v ze
mi české jsouce přímo baštou
proti "Uriini nach Osten und
Sněden" Prosíme tudíž nánsly
spojené
Nezapomeňte na Čechy
až po konečném vítězství budete
utvářeti novou šťastnou Kvropu
a těchto okolnosti kdy návr
hy se líhnou jako kuřata v máji a
rostou jako houby po dešti no
va opakujeme Nemluvme jmé
utvářeti novou šťastnou Fvro-
10-m českého národa zvláště ne
smvsly nebuďte mluveny pokud
nevíme dali si toho národ pře
je pokud nedostaneme direktivu
jak si věsti a jak pokračovali nn
bo na konec vlec národu našemu
uškodíme nežli prospějeme a ro
voěl si pamatujme že od vážné
ho k směšnému bvvá jenům ma
lý k racek
S lím mluvením jménem ' ské
Ameriky jest rovt Uková juU
l'i máiiu' lít ortfatowf kromě
jedni čistě "fondové" akee ab
bv aortfanUiivát byl ěeko ame
rický" bd lidný opravdový pku%
e toulal IStdte na ho %kromně
ho míněni j 1 1 b dUÍ e n
IraUsace lotii aby Iru "l iko
americký bur pro imiiiiiimUI
nětd a mru ě"tkthw i4t iU"
v Nvw Y't ku a "ká ! ii't
Je lnuta" V 5ieife d "l'kií
KárMlut Slrui 'l" v ťkícau
iidtl'y o 4 eiUťtv I p"!up4 akw
a loa olalv provoláni i 1 cky
nJky v Ai ro e Ia btt
vstoupeni do všinárodfil organi
sace a nějakým vhodným jménem
-~ ačkoli na tom záleží nejméně
— alty určeno bylo vstupné a píl
spévky i pro jednotlivce tuk aby
krajané roztroušeni po celé A ma
řice mohli tti podíleli aby utvoře
ny byly obvody po Málech v
nichž krajané naší 11 větším počtu
jsou usazení a pokud nemohla by
býti provedena pronikavější otya
nísacc konáním národního ujez
du jako Němci éíní aby ve správ
ním tělese zasedali zástupci všech
naších Jednot okolkých í pod
přímých a všech ostatních tělex a
zástupci všech časopisů které tu
to akcí byly by ocliolny fedrova
ti- Třeba se toto bude zdáti liéko
mu zdlouhavá cesta ale jest so
tva jiné na orgarusováid pomocné
akce Ozývá se dosti lilasú po ta
kovem sraženi ('echu amerických
v jeden mohutný' celek než až do
sud jsou to hlasy "volajících na
poušti" a máme "duševní anar
chii'' dále Onehdy akademický
sochař p J-Vant Míčka jenž ve
washingtonském Smilhsouiau lu
stitutu pracuje a proslulým učen
cem )r Alešem Hrdličkou uve
řejnil na podnět poslednějšího
provolání v němž praví mezi ji
ným :
"("'ctní krajané a časopisy naše
chopili se již věci té a zahájili
sbírky což slouží jim jen ku ctí
Nicméně uzná každý že nutno
jest aby utvořeno bylo jedno ú
střední těleso jež by převzalo dí
lelítí Vil cele akce Naše Sokolstvo
podpůrné jednoty rády žurnali
stika tisková kancelář Národní
rada atd nechť zvolí ze svého
středu výbor našich nejlepších li
dí jenž by direktivou tou byl po
věřen"
Ano to jest to nejhorší každý
unává nutnost takového ústřední
ho tělesa ale když ono se vždycky
llčco najde co jest tomu V cestě
('echové američtí mohou účinně
pomáhali českému národu jediné
tehdy když dbát i budou pokynu
vlasti jak mu pomáhat i a když
utvoří organisaci která nejenom
nebyla by cli vilkovou ale je stá
le by rostla a mohutněla a stále
více skutečných vlastenců pod
praporem svým soustřeďovala a
spojovala
"MÍSTO NA SLUNCI" PRO
VŠECKY
Pod tímto odtavením uveřejněn
jest v omažskěm ' World I leraldu '
dopis Hev Johna YVillůniise kte
rý jest snad tím nejzajíina včjšim
Ze všech jež v onom listě byly o
tištěny od započetí přítomné vál
ky a bylo jich hodné a také
celkem dlužno doznati omažským
anglickým časopisům že v oné do
pisové rubrice snaží se býti neu
trálními Uev WillianiH o němž
svého času jsme se na tomto místě
zmínili jest jedním z vynikají
cích oběanů omažských — nikoli
ovšem jměním ani tak zvaným
společenským postavením ale
službou kterou během svého dlou
hého života prokázal a prací šle
elietnoii a obétavou kterou vyko
nal Myslíme že nikdo ještě ne
promluvil Němcům tak do duše
jako {ev Williaiits a již Z té pří
činy jsme jisti že dopis bude za
jímat i naše čtenáře Zmíněný du
chovni píše
"Když president Wilson vyzval
lid tohoto národa k neutralitě v
bratrovražedné válce mezi vůdčí
mi nánsly Kvropy on učmil to
co nejlépe slušelo vladaří tohoto
mnohojaítyčuého lidu On žádal o
neutralitu ve slově jakož i v či
nu On nežádal nemožné od nás
— neutralitu v myšlénce Sotva
můžeme si uložili zdrženlivost i
myšleni iwU utvořeni mtněni —
Avšak i v myšlénce měli bychom
býti lak spravedlivými a neutratí
nýmí jak jest to pro lidi možno
Píiroi ně Němci nemohou vidéti
upor v takovém světla jako Augli
lané neb jako Francouzové neb
Husové lieb Itrltfiěaité Ticha
Němci mohou se růítttU v náhle
dech u původu télu hrozné války
nicméně však jkn ěmc! mu sto
jí jako jeden mul pro vUť vlať
af jei právu lobo neprávu
Nikdo jitu loku iteiiiňle nailivati
Mcjiiě to mt býti tatiháitu pii
tJoátiiktVu jiHÍek náriti mei ná
Hi kdy i atwjl př avé vlanti
vak ide V léto eU kdvi ro
tiý Ahutiéao má bvl iulf i!iiui
v Utv4 J 1 k %ž 1 v " o a iutrau
h tu jmkud lo moiiio i % mv b n
ce i maji li v ťtíioá řu u lutil
tov4b pov tiu k ť V kl i-'
ítji a k l4u mní nÍHii bvdHl
Kroutě kdy i atbeúbrana H v lať a
vatl miv umli tiěoou ilpMvě-f lia
nlok na len neb onen národ my
všichni měli bychom sc zdržovali
slovní války v veřejném lísku
ozvěny déaně války jež pustoší
Kvropu Af vítězi lam fa l ona
atrana avřt v jistém smyslu tra
ti i II národové kteři zvltézl
ztratí Než ať cokoli stane se lam
vyat říhejme ac pýchy a předsud
ku racy a jazyka a péra zde Ny
il však co já oltzvlášř clicí pří
pomenouli jest že kdežto aymjta
Ihísuji a Němci v odrážení nespra
vedlivých útoků na jích lid licmy
slím ž oni jsou v právu když ú
toč na jiné racy na ospravedlně
ni války vedené Německem Ně
kteří appclovalí na nás abychom
volili mezí (lermánem a Slova
nem mezi německou civil ísacj 11
kozáekýoi barbarstvím Němci
měli by přestátí a argumenty to
hoto druhu Kusové nejsou kozá
ci aniž jsou Tataři Ityl to Napo
leon jenž řekl "Škrábněte Rusa
a najdete Tatara" Kusové vlast
ní jsou Slované avšak nejsou ko
záci aniž Tataři A jako Slované
jsou tak schopni vysokého vývoje
jako plémě jako Němci neli Kel
tové neb Latine) více než to
oni jsou oprávněni k iicjplnéjsí
příležitosti pro vlastní vývoj Jest
to ubohý badatel ve filosofii lidské
historie jenž odpírá vidéti že den
Slovanův nadchází Než ať tomu
kdo včrí či nikoli Němci nemají
žádného božského práva k utlačo
vání k zotročování Slovana Z! ce
lé této děsné krvavé pohromy v
Mvropé vyšší dobro přichází Nc
bof jsou horší věci nežli válka pro
národy 1 nežli tato válka Mamon
n lakota a prostopášnost vyžíraly
samotně srdce z národů Válka
hrozná Jak jest jest lepší nežli o
ny Války přestanou až lakota
ctižádost a prostopášnost přesta
nou ani o den dříve! Než vraťme
se ku Slovanu Jaké právo má Ně
mec 111-I1 příslušník kteréhokoli
plemene posmívali se Slovanu?
Neb jaké právo má německý ná
rod ut linoval i neb zolročovali jej"
Lidsky mluveno byl to Slovan
jenž zachránil germánskou civil i
sací od naprostého zničení v sedm
náctém století Když onen zbabé
lee německý Leopold rakouský 11
prcld se svými ničemnými šlech
tici vesměs Néiuci před samým o
bličejem Turků utábořených před
Vídni bv 1 to Jan Sohčski Slovan
Polák jenž zachránil křesťanskou
eivilisaci od naprosté zkázy Pra
vda měl německého prince Kar
la Lotrinského na svém pravém
křídle v bitvě před valy Vídně -Avšak
byly to Soběského jméno 11
sláva a meč jež poslaly Turka
zpět poraženého do Pčlehradu
Onen Líi ló k Leopold vrátil se do
svého císařství zachráněného pro
něho od Turlyi a Mongola Slova
iiem ktirému později odepřel od
platili i pouhou vděčností Odpu
stí-li mi Němci hlavně rakouští
Němci dovolím si projevit i nadě
ji že zdali HůJi nevyvodí zádně ji
né dobro z této hrozné války že
způsobí aby František Josef byl
posledním vládnoucím Ilahshur
gem v KvTopě On započal svoji
vládu zkrušením l lier A uzaví
rá svoji vládu při pohledu na nej
hroznější záplavu lidské krve pro
jeho pokus zardousili svobodný
život v malém Srbsku jako již
zardousil svobodné aspirace Itim
ny rovněž slovanské Započal svo
ji vládu v krvi končí ji v krvi a
krev pronásledovala jej a jeho
dům skrze všecka léta jeho živo
ta Při rozmluvě s jedním promi
nentním německý in obchodníkem
v sousedním městě před nedá
vnem týl pravil "Pane VVilli
ma já jsem Němec a mé srdce a
naděje jsou a německým lidem
avšak kdyby bv lo po mém roze
stavil bych lliilii-ni IN-rny du jed
noho podél dl a postřílel je vše
cky" Němec má právo říci to
já nikoli m boť llohenolh rnové
byli silným rodem Avšak i Ně
mec ať rakouský m-b jiný sotva
může hýli hrdým na llabsburiry
Jakým lidským právem mohou
domýšleli le jwu ípůsolulými
vládnout! alttvaitskýoi Polákům
bdu Sobčkého Kosciuka Ko
pennka Jaký iu InUkým právem
míli by Němci vládnout! nad l'o
láky nad tVehv nad I 'barva! v
nad Srby Had Slovany kdekoli
l jejich ouhUU Vtlétlt llě
m- k v- jut v právu kdvi chce a
bv NéilHťko inélit Ulu tUl b0
1 Nvíak 011 j t improtto v ne
plátu kdvi Upitá tnUto 114 sinu
l iVkee l ebáio I Imrv Uko
IWih Ntbku Rtodvo ' maii
j r 1 1 imuiio o m be avátk l
luko ) l oprévtu-iot k "tiLu
i alunei' pro b v v v j v
mi kobkáh)itii idfoji k ré r
lívost zápiolníi Ji národů až do-
Kinl mu upírala Angliěll utisko
vatelé poamivalí n "ivědomým
Irčanům" Jako kdyby pmméeh 1
mohl ospravedlnili útlak Ném:í J
nikdy neměli by no posmívali
Slovanům na ospravedlněni 0
loipcní Polsky neb ohavného lítí
sku buď ac strany NV-mcij neb
Turků slovanského lidu
Jednu věc každý milovník lid
ské svoliody mé by si přát i a mo
dliti se za 111 aby lidská avoboila
byla dražší a válka nenávídčnéj
ši mezí lidmi iiásbdkeiii léto vál
ky poéal již sklízeli avé ví
tézstvi z ní pro svojí loyálnost k
vlajce která až dosud byla mu 1
symbolem útisku Mikuláš ruský
plaví Že lleloejee bude nadále
tak volným jako ostatní Rusové
Jest to pozdní spravedlnost Ve
světové historií Židovi v Rusku
Mikuláš rovněž slíbil samosprávu
Polákům nejenom ruským Polá
kům doufejme ale rovněž němé
ckým Polákům To jest Mikuláš
slíbil odčinit) bídáckou prácí
"svaté alliancc" mezi jeho před
kem Alexandrem a llabsburgy a
Iloheiizolleniy kteří zardousili
politický život Polsky
Mylo by to zradou na eivilisaci
přáli si alty Německo bylo zníče-
no v této válce Svět potřebuje
nikoli IloJicnzollerny ale Něme
cko Avšak bylo by to zradou na
lidskosti přáti si aby llahahurgo-
vé triumfovali neb í llohciizoller
nové nad Francouzy zdrcenými
na západ od nich neb Slovany na
východě Hrozící nebezpečí Ně
mecku mělo by seslali každého
Němce na kolena a každého mla
délio Němce pod prapory avšak
Němci charakteru mého přítele
p Meyera měli by liýti schopní
viděli dále za děsnou spoustu té
to války a mít i na zřeteli prá vo
slovanského lidu utiskovaného
Němci měli by vidět i nikoli pou
ze Husy nýbrž Poláky a Srby a
( echy A Angličané měli by při
bléiliiouti aby také irskému lidu
od národa jeho bitvy bojoval a
nyní bojuje a jehož slávu pomá
hal vybudovali dostalo se "mí
sta na slunci" Já nejsem milo
vníkem války Půh zachraň! -
Avšak nebýt i války tento svět
klesl by do zoufalé bídy pod že
lezným podpatkem lakoty a de
spot ismu králů neb oligarehií -Němci
stůjte při Německu nyní
poněvadž jeho samotný život ja
ko národa jest ohrožen Avšak
pamatujte že německá pýcha a
útisk jsou tak protivný líohu ja
ko ony jiných národů ?id a Slo
van a Kelt každý z nich má prá
vo na "místo na slunci" stejně
jako Němec neb Angličan Ne
napsal jsem jediného slova abych
zúmyslně zranil některého Němce
v tomto dlouhém dopise avšak
německé úsměšky o Slovanech tt
"Kozácích" zdály se mně ne
spravedlivými'' ČESKÁ AMERIKA PRET TŘI
CETI LÉTY
Pan 1 V Matějka začal v
(hiciuíu vydávali "Chicagské
Listy" časopis většinou pouze
oznámkový který vycházel ve
středu a v sobotu při předplatném
Ifl ročně Později se stal t "Chi
cagských Listů" denník
Nadaná malířka sl Marie
Koupalová měla na chicagské u
inělecké výstavě uhrax Josefa
Jungmanna který si od ní ob
jednal řád ' S P S nesoucí
jméno tohoto našeho velikána
Obraz posouzen byl kritikou
přinivě
Mnoií lidé umírají před jim vy
měřeným časem protože na vý
st raby přírody nedbají Tělo mu
Že e dobře opevnili proti choru
bě užitím piili-litostně dávky
hra Petra lloboka starého do
bon vynkmiiiiiťho bylinného lé
ku Nelil lo lék lékárnický IV
dtohiioMtt ne Ide se dodají dopsá
nim na lr Peter Fuhrney A Sou
Co l'l V No Iloyne Ave Chi
i-aifo lil lvi rtueiueitl
MIM
5
Julius J ZitÉ
právník
J a i vin 1 n l v w a
Hi ll tivtlltV 5
Tli HiaJU TkUf HI4
S ta u si
3 UMAII4 - lt:MII4ti4
2 ťUsi a íh M 14 t
„ „-- - - - mm n - _ - w- - ~™ - - " t - - % — -w 4 i éiiis-"i mmmai(
