1'OKJíOK UHVé 26 HfíIWA Vili
0trM 7
8TAJIÝ POMNÍK
j u uma
I
Na (hvatérubech hyUt mnUin
Hradby prázdny tichy poua tu
a Uun vyhlédla hlava m alřílny
zazcvlovala po okolí a lim- zrní
zela í'o tu jindy bývalo hluku
zpěvu výskotu UŽ KC to Stalo o
fckadlcm Ale lei? H '''
hluk (i rozpustilý hlahol seschnul
n na nepatrné zahnítění nebo
zaklení jímž sobě žoldnéři po
straně nic vo val i
Ovsem pan Ferdinand A rnoftt
hrabě Valdsteína nabažil se ji
pěvu váb-čného a třeli nrscísl
ných aktů třicetiletého dramatu
Sám síco nezbraňoval svým vojí
nům ve vcselé-m zpěvu al- když
acm přestěhovala z 1'rahy chol'
jeho paní Apolonie Nlaboučká to
H nervósní dáma musela se hlín''
loi tvrz chvatěburská zmínili v li
chý klášter
A svědčilo paní v tom klidu a
►puť) ho tu zdála pokojnější než v
1'rnze Ale ten syn její Arnošt
Josef ten kvh !
Ilylo mu osmnáct b-t t jr v al
zmužilostí míl v jiináckýeh svých
prsou za celou lejfii Ibimpierov
skvch kyrysníku Myl to mladý
lev a kdyby iiehožtík strýc je
ho hyl míl tolik obezřelosl i en
tento chrabrosti hyl hy se vy
hnul ( hehii na sto mil
Ano mladý lev lo hyl ten ju
náeký Valdštein válečný lev a
le lev uvězněný ř nejvážněji}
chvíli psala proti paní Apolonie
do Prahy a když nepřicházel
musel sám otce pro nílio dojeti a
takřka it Asii ím jej od vín! i z řad
studentské lejric A kdo ví zdali
by hyl jeslí uposlechl kdyhy ne
byl býval vylákán zprávou olen
vím jinak lživou že matka pry
na smrt nemocna a jen přitom
nost jeho že ji muže při životě
a zdraví zaehrániti
"Co mi řeknou soudruhové mIu
deiití že jim utíkám z řady když
je ne j vyšší polřchaf"
"Máš snad raději pušku než
svoji matku!" vytýkal mu starý
"'ostatně tvá borkokrcvnost si
Módní svět
W74 — fiaty pro dévíata Střih
0'fl #
i!
ili íi In
I u n I i
ve vilkontei h H 10 li I I lo
ku Jest XiipotiVM i 4 yardu h
palcové l itky na velkost ú lei
0084 — Pivfii šaty i podiivkou
Sinlt "i vt Ikosteeh 'J 4 i H a
H ruku VyJa-lujl t ywrdv I"
pttjeov' Úlky tt Velkttut t ř let
Wii — fity pro leíny a úllu
stny i koiilkott Sit th - t lk
teeh U li lé H h t 1'olrih
yíudíl ti paUovií hitky tni vel
kut 11 tuku Sukni pi i duť ním
tikrttjl tiuií l j idn
WW - - iHtnký ttbor
ÍUÚttk ''7t Mllh v Velki
mh :it h I1MI p'v
pni ukn i m - K v ul
'a UI AI U
(„Ivt v 'un Junt íapfUvhj A1
r U li PaUhv Úlky n pal
uu vlltiii uVni při di iďu
křrtn ! i 1% rU Ptř iwr
ky jtdnviu 1 U"hi kAiJy iUjJÍ
Ktl4ft 4 imVI ilJU li
tr4tH (Mfe f
}tl# kll IMMÍ U
příliá o iohí tlouiíM ím oíwI h(
(!' hez feh eohhíjí JVahiI pro
ti Hvídum U-n pojď! f í !
hezloho z vyWíeh rodin á "
"woU lo Hkalálí z Vlhna l'é
lípenký
"Hanií vílroplaehoví a dohro
druzí I"
"JJonífiHký ftlík "
"Mají víec hratií k dídíctvíl"
"Krinpek 'Kaplíř J'íolomlal
Mký - -V
"Oh lí už docela nemají co
ztralíti Ale ty jediný dědic
Vahlítcinuv pán na Chvaléru
hech Zvířil ících Dokních Mní
chovu llradiítí JUřkovicích ty
chceň zde padnout střelen kulí
lecjakého tuláku vcdkéiio ro
ulav ho v hoj m rovíiým a nchudu
ti zhraňovatí"
"Otíc í v hoji jní jeSilným!
Kule jako kule olovo je na nvíté
VHiule Ktejní těžké"
"A po mé Hiiirtí" vykládal pan
1'Vrdínand Arnoiít jako hy hyl
ponlední výčitku přcnlechl "hu
dci pánem Valccova llruhé Ská
ly Kliílera Křivoklátu K nížino
Klu a Koléc - - - oNtatné k cemu
ty okliky? Icm olec a nyní vol:
huď hc vrálÍM ho mnou hned une-
ho ní tu zfiHlaň ale domťi hc mí
vícij nevracej leště dneM dám
připsali celé Mvé jmění církvi
Uozhodni hc !"
"Ne k vfili dědictví k viilí ue
inocnc matce hc vrátím na Ch va
lím hy !"
A H holným povzdechem Hind u
htlirouiěňlHké vížc moMteeké pil -
fiku h rameno n odevzdal vůdci le
trii- pářeni Plachému
" Kam jdeš?" ptal hc tento
"S otcem na Chvatíruhy
matka prý na Hinrt nemocna Ale
není-li to pravda vrátím hc jeAlé
(llICH"
Starý Valdálciu se za rděl při
těch slovech a ohřát il se k věži
kam právě studenti vytahovali re
zavé dělo
"Otec ještě se drive půjdu
rozloučil s některými piátely dn
koleji !" pravil mladík a zmizel
ve vratech Klementina
a chvíli hc vrátil v prii vodu
jednoho soudruha
"Zde mfij přítel theolog -leleii
otéi- a svolíš li pojede se mnou
na Chvatíruhy ! eliurav a mně
ly se tam samotnému také stýská
ló"
" Dovolím hochu dovolím H ra
dosti a vezmi jich třeha deset
dvacet — celou lejíii Aspoň je 11
chráníš jisté záhuhy Ti zde' Pra
li u neobhájí!"
"Obhájíme!" ozval se hlasní
nimi Myla to stráž studentská
" llcj hoši tu len člověk nás u
razil — neuchránime prý Prahu
před Švédy! — Ať dá hned za
dostuíinění!" A nevím jak by se byl pan Ker
dinand Arnošt ospravedlnil kdy
by pozornost st udeiit Ti nebyla ná
hle obrácena v opačnou stranu
Dělo na mosteckou věž vytažené
poprvé slavnostní zahouklo kuje
letěla nad mostem k Malé Strané
a způsobem ne příliš lahodným
ptala se tam na něco žoldnéřů
Kooiiiifsmnrkuvýeh Ti dlouho s
odpovědí neváhali a bry rozvinu
la se mezi Starým Městem u Mil
lnu Strunou podivná rozmluva
jejíž olověná a kamenná slova dé
sivé chrastila po střechách Kle
mentinu a domu okolních
Oběma Vablšteiny to lihlo -Syn
již byl (slhodbtu Žádat i ode-
zdanou pušku ypít oteo pak na
léhal nu brzký odjezd A než mi
nulo pul hodiny ujížděli Pořié
itkA hrány ítyři jeydeí k lihui o
ha VíihUteinové theolo Jelen a
ehvatěhurský zbrojnoš lirck
H
lva tlny jii hyl mladý Vh
šteín na ChviOčruheeh a tesknil
pu jako ilitě Paní Apuln
ni lyla driv juko ryba - - hyl
-dy oteeiu jen vylákán a
trnt d tieětnitě ěns lú to hi l
to nt Minuta um ! U !l 'J v
lVa Ui a ven lu-íiiut Stráže
ttiwlaly piimý l'U hy mladé
pána t iia krok nádxoil i
Píotitvly Ptt!! ♦! vdor vť
tviuUitoMtt namohl h dm niéiho
MUly VUUt'iu tál i hi ní
koStk htnhn H okttA mnutuJ dl
val k jihu kil Pre don
mimi hvlvi mU4VJ pi" prý ui
ttdi u iinMťi pukrÁ'ťiH% dra
hy i 0 Ptk4 odhnl přv UH lul
U VídiK tA přvtf prý U !l
kukán puli-k ti4r0kýťk
K wrhitf trkvvvh ilíl
Jrh ti t U h l M$k 'h k
ukan4 i pt k Hi try im a '
U% Hldlt lkí V H lulh
vt UU Sá pl přítel mf
ho líťVlí it hyl hy dal celý vU
z Ut kdyhy mohl uvolnili Hrdel
jeho planoucímu touhou po ho
jí po ícHlním Hiiwl icjécstníjším
to lojí ji hož Hřiéatuíla hc leie
íeských Hfiidcnti A zan díval se
v ten tichý pustý kraj za Vita !
VII
Ach jak burácelo srdce jeho
pří pohledu na ty dědiny vypále
né tia ty sady spuitoácné a pole
udupaná což vše bylo dílem dlou
holetých procházek Hvédských tím
drahým ícskím krajem dílem
těch hvídú již nyní nlojí na ka
mcnnéin mostě pražském aby
vzali končinou odplatu za své hří
chy z rukou zbylého výkvélu ná
roda českého neb aby í ty zbylé
květy jeho tu Hludeniskou leíí
hc světa shladili
A oko mladíkovo zarosilo se pří
té myšlence
"Ach Iclene celé své budoucí
jmění všecku slávu bych za lo
dal kdybych mohl ne stálí ptá
kem! Co dělají asi naše odložené
pusky '"
"den nezoufej !" téšíl jej Jelen
"vsak druhové jim nedají zahá
let a za nás našli se asi jíní Ne
chci té zarmucovat ale věř sám
jsem tu jako u vytržení Celou
noc nespím srdce divné burácí a
touží aby bylo opít na svém mí
sté — u kamenného mostu Sel
jsem H tebou bych té těšil ale po
třebuji útěchy sám Na prstech
bychom spoéctli slova jež jsme tu
spolu vyměnili Marně se namá
báni k rozmluvě marné beru kni
hy do ruky — nejde to Tam mám
být lam u mostu Nejsem tu nic
pláten děkuji ti za tvé pohostin
ství a nyní dovol abych se směl
vrátili - - --"
"Uezc mne?" tázal se Vald
šlciu překvapené
Jelen pokrčil rameny
"Imzc mne? Ne ! líuď půjdu
s lehnu neb ty zuslaneš se mnou
Odpusť mé zlomyslnosti ale té
slávy ti nedopřeju Ostatně pojď
mne doprovodit k olei aby mne
propustil — "
"Ani si nepřipouštěj ! Sotva tě
vyrval z boje a už by té zns obe
lovní!" "Tedy prehníme!"
"Otec tvíij hy ume stíhal ja
kožto nevděčného podvodného ú
nosee" "líudu tedy jednat dle svého
rozumu I"
"A tvftj otec? tvá matka?"
"Nesměli by mít i srdci) Vald
štcinú aby mne jediné hvč dítě
chtěli umořiti v tom věčném leno
šení mezí hradbami ehvatěrub
skýmí Jdi Jelene vrať se k le-e-ii
— pro sebe si SVolellí vyillO-
hu nám I"
A h tváří ruměnnoii s okem pla
noucím vyběhl z komnaty a chod
bou zaměřil k síním pana Ferdi
nanda Arnošta
Jelen se díval mléky za ním do
kud nezmizel ve dveřích a netr
pělivě cekal na návrat jeho
Konečně
"Co se stalo?" divil se Jelen
"Sotva bych té poznal Polovic
krásy ohně a barvy jsi tam ztra
til Co jest?"
"Málka tam samotná otce ne
ní doma ! "
"Kam odjel?"
"Do Vídní a tak tajné
Je prý tam samým císařem zavo
lán ku poradě o mír se Švédy"
"Mír - mír ! - oh to musím
rvehle oznámit i svým soudruhům!
UMÍSTĚNÍ PEVNOSTÍ
n LAM T ) H
wě i mm i -i m ' it n - i t i i 1 1 r t —
V- á' 1 'I 1 ' 1 tlil
r y ' Z~ J
i ni i — i linul ?r - -a - A
M 1 J i( H LI w f ' rv ' I a juj
Tata U4pa přvdUvuj unU n pwvttmtt kulem IMtndui v
Wlii Jlfk iřď4ijné t hrhú proti iiěutet A 0km Ulgt
Huě phk%apiU ťlý H t% ktMitf Nřmri uhH toh i tmť
lt proli Ututu mUttm pf iiktra a4k Jnikald hyU sUh1im
ktraiiiýitil itráumi JVviuwli kotvu iw trval uhrant K hlavni
vil $ ji ilunalt-K - lUÍnl llnmkiui vpáiht tlii Vaneii klvřA
#aI$íh inkla úh pliptaviH ti ivit4n tupHtťW
Vzhůru do Prahy! kutit"-iií-mn
moMit" zvolal Jelen
"Prchnu tebou!" pravil od
hodlaní- mladý Vahlšlcín A při
stoupiv k Jelenovi šVptíil iii o
níécfi hezkou chvílí
III
Nastal vcécr Mraky honily %'
po obloze ti vítfjim hvízdal ď'i
vý pochod Na nádvoí chválí
rubském sedlal zbrojnoš Jírek fco
nika a huboval
"Takový panáček z Prahy má
stále níjakí rozmary Celé dny
dívá se oknem jako šílenec a na
jednou večer HÍ vzpomene že po
jede doni' Snad se mu stýská
po niMiiiínec Nu je to dost že
nž jde! Pnili ván zachovej pa
náéku šlechetný!" obrátil zbroj
noa udiví snímaje čapku h hlavy
a podávaje Jelenovi uzdu "jen
H'! vyšvihnout do sedla tak! - -koník
je dobrý vydrží na centu a
krotký Že můžete spál V sedle po
cesií — "
"Jsou koně připravení?" vyru
šil jej mladý Valdštein jenž vy
běhl ze síní čelední
"Kíin j" připraven urozeno
stí ale koní — "
"Snad nepustíme přítele Jelena
samotného v nocí?"
"A kdo má jej doprovázeli?"
"líořck 8 ním pojede Kde je?
Hej Pořku honem na mého hni
douse a na průvod do Prahy!"
"iVořck a našeho nejlepšího ko
ní na cestu urozený pane!" divil
se Jírek "vždyť hy mu posta
čil — "
"Kdo zde pánem? - ty nebo
já ?" rozkřikl se Valdslcin
Zbrojnoš se uctivé uklonil
A slunce už bylo dávno za ho
rami když zaskřípěla dolní bran
ka ehvatírubské tvrze a po můst
ku vyjeli dva jezdci napřed lío
řck a za ním Jelen
" Ať mí jedeš pomalu Pořku
bys konc neuhnal !" napomínal
mladý Valdštein
IV
"Aj panáčku jestli takhle po
jedeni iiepříjedcmc do Prahy ani
do soudného dne!" pravil líořck
Jelenovi když tento u Poslřížína
teprv se rozmyslil aby prý neje
li po Hilnici nýbrž kolem Vltavy
"Stálo m ohlížíte jako byste se
bál jedete jakoby kun váš byl z
marcipánu Jen hc nebojíc ! ten
kůú vydrží Starý hodné sta
rý ale dobrý Prodělal mnoho
bitev už a před šestnácti lety hyl
na ním zastřelen tt Vratislavi ji
načí hrdina než jste vy Nevíte?
Podplukovník Jun starší z ííazen
burku Pyl jsem tam taky A stá
le aby vám člověk povoloval hc
dlo zas utahoval třmeny Počkej
te slezte podržte mého hnédouše
já vám upravím řemení sic tu
zůstaneme v poli přes noe! Tak
a teď na koně zas ne mnoho při
tahovat uzdu jen mu povolte
Právě dojeli zpět k Vltavě a za
bočili k vodochodhkemu hájí
když se za nimi ozvaly rychlé
kroky
Jelen se klidné ohledl Itořek
po něm
"Ke všem všudy kilo pak to
za námi běží?" pravil líořck a za
stavil koně " Ali - to jste vy U
rozený pane? Sám v tak pustém
kraji a za nocí? Což pak vás pu
slili z brány? Jak jste věděl ž
jedeme k Vltavě '" a podezřele se
podíval na Jelena jakoby iiei
KOLEM LUTICHU
ťS-V '
ji-
I
liiliiiiiiiniiii ii i i„ i iiiiin i „i i -r i P) iilnniHj-iul Ulimwnwi'
i — : -v -" 1
o 1=1
f yr-
niiiiinniiiiiiniiiiiiiiiiiifniimHiiiiiiiiii
K£JHTA£í A VZJLZlkt KÍWO l'KO MMŮZKY JEH7
ED- HAUHEHA JjgSfffi!lí
Přr4 imiintUjvinií ív n Í('M IIZRŮHKÉ t MMtimkMo 'i-
voraru r i#iza ? ioih-n jioiřniuin nvHn jivv yiy íhm' m
ÍJuIj i(-l7ukw6 l-Vut zínsal' rirMimt fjajtdi-l H
Kvin pro (Kuny wihk n 'Irulír iwmm 5
iiuiniiuaiiBiiiiiHHuiiiiiiiaiMiiiiiniia
HUGO
Dodavatel Jettrova
lahvového "CoU Top" piva
1324 Douglas ul Omaha Neb
TELEFON: Douglas 1542 neb Doug:las 3040
H OtiJfila"Jtw nolifi bodnu UAwio
jjj teínijd! dťarfl kořalky tnr& vln
' VSo rit nujnIMI enuy
HUGO F BILZ
chtěl- "Aha jiroto tya mne po
ecNtě zdržoval a k Vltavě zabo
ěil"
"S koně dolii!" velel Valdátcin
Hořkovi
" Abywle Nám mohl ntěcí V
"S měho koně dolň pravím!'
a vytasiv kord zahvízdal jím
Hořkovi před hlavou
ZbrojnoK Nchkoěíl po levé a po
pravě Ntraně koně vyhoupnul hc
hned v Nedlo Valdátciii chopil
uzdu a bodl OHtruhy koni v bok
"A nyní ku Praze! ~- a a
nvoii leííií!"
A jíž zajinkřily podkovy v ka
menité rentě a oba jezdci v divém
úprku zmizelí ve vodoehodNkéiu
háji
1'-orck stál zaražen msta maje
dokořán
"Vždyť jnein to věděl Že tell
panáček není tak hloupým jezd
čem jak Ne mi dělal !"
A v é chvíli co diiMot koní k
jihu zanikal ozvalo nc od Nevěru
dunění podkov čím dál jasnější
Kde kdo byl z eh vatéruliHké či
ledi VNedli na koně a rozjeli se
roznvini Hiiiěry by dohtihli uprch
lého mladého hraběte a chytili
zrádného Jelena Za chvíli již tu
byli a kdyby byl líořck dout i
rychle z centy nciiskoéd byl hy
nc nelnul pod kopyty koní
" Jelene uelyiiií nic "'
' Kohřk' dupot hlyším l'o
"pěiime aé li nám to pnmpějc
Ha jii' vyjeli i úvozu! ť to
ji kdokoliv pronásledují uá
Ku piedll! Zlibocllle V IcVi tlo
poli!"
' Nelni inuo přen llin o "
V ač le Ji b n i d lUn kil v v hla
ši 11 l billivec i Htuěho jedii
j li puxtiiéitii jediné trhnuli tu
don aby kňň jihu byl piiN Idu
ikv piíkup u Vltavy jediné
pinJké hiuluult ootruliiui a kuu
mofiiým fckokem vrhl ni do vln
Vltavy Skoro ni u diuliiho híi
hlt ohbd! e Jelen po VahliteMio
TU picuid stál n híťhu a
matli bodd tt hinvl kuně ib
skoku hli do voily itcehhd
Ted' % éibd íimeekiV pllhlia
nu k híuiu Valdiletn íimvu ku
pubin l kdy i koun'n líné
iio4 i %lnk hutuvil pí U 1
v trvkk i hradní a rhoptv kuv
14 UJo eéd jiní til IHtt
Siitvl krnlv" ápi in'i Vall
Íli'UO'01 )i ěi li di llO-ťklO Je
t ii nh ze přpibv proti příuli ti
htálj koní V Vltavě pilt U
'Pni Ji i iny a iimUi4Vyin plo
"VéLOlei-v Kozák
2706 80 10 8TB OMAHA NEEtt
dvarVífltó řeznický a uzenářský
'dwAiy řonttvAlio uiMh julo i vMíké výrobky
YHtihlnM jiou fMy ié nj)jí( jhkontl Zkuntt
konjltí u tMu) Jodnou zjÍKlé tm pndtuhi pH}l+
t( '-Mi 7Ui iw fiiitdúkiA AiivLíA do domu Ob
Jcilnávky možno iAíniti ti-lotohem: Donglwi 4781
F" BILZÍ
m
m
m
m
víIjIiuiiSIjo jíva N vkladli tmjv-
doutník líklíry vínko druhu —
3Htf
OMAHA NEBBASKA
I
m
váním unavený počal najedno:!
nad nejhbibhím míntem klewatí
zoufale ařehtal zatočil nc do ko
la jefité jednou nc vzchopil by nc
doNfal ku břehu — ale jakoby hyl
z olova náhle hUcnI a voda roz
pěněná ho nad ním zavřela
S koněm zmízel ve vlnách i Je
len ITitka na břehu náhle skončila
Valdslcin vyslal hned několik
zbrojnoši! ubohému k pomoci ale
ti odvolali se na rozkaz paní A polonii-
že mají polapit pouze její
ho svini a ne lovit utopence a
nesli
Zdrcen ve své (iiladé duši ubí
ral se mladý Valdítcin se svými
pronásledovateli na !h vatériiby
ohlížeje se ob éas do temných vln
Vltavy
I rnhý den nařídila paní Apolo
nic by část ozbrojenců střehla ve
vykázané jizbě mladého pána dru
há aby Ala hledal mrtvolu Jeleno
vu
Našli ji až ii Veltrus
t ♦
Nedaleko libsie na pravém bře
hu Vltavy nlojí posud vetchý zvě
t iíi 1 v pomník mezi stařičkými vr
bami Dle pověsti postavil prý jej (art
utonmí pán ehvatěriibský bývá
lý přítel Jelenův pan Anioál Jo
sel hrabě ' Vahlšteiiia na piiuiál
'u smrti druhovy
Xe zbyléeh oprýskaných slov ni
poinníku a i tradice okolního lidu
vza'a ptivést tato
NAUČÍME VÁS ANGLICKY
podtón v nfkollkt winlolrb Kurt p
il4v4 1 ftiHi Aluk ktaré imIIU
jkiIoií o ilrubl jkk lák jt dktU vy
iravit KilJuit iknulka rrtm
Mvrittm ttátm jttUi il}lti
wtikoiluit ijilal tv UUlligvttal
lVul jiMU vltiak 1'MlulU kulk
mtHivtt a (xnllaia V4 klilit padrvte
-a VIKLA BRATftl LobkWí
Minnciuta Advrrlimiiit
Co WtHklmcn of lh Worli
koná f ro Unuhu?
#Mimifct-4t ť H I ii KÍ
itt %! i ií lumtmi
li ♦♦
I'illk4 („Ji t )
Viié lt l nanii na iSinu
a u iiiici(
X Ai 'iiiiii t mul
Im i-V
l-'é V 1-1 f Mll'l- (!
I- t l % 41
iím i- i '! % # itiH
} li
JUI# liiMit liru TK
I
i u a ii i
"i a-1
VV II M l U
