Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 19, 1914, Page 7, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    " ' - I
YOVWtK USK VJ HM'SA 't
o mAnA tanečnici se zu
tou MASKOU
VrrrtJ QuMo Mrl Vyilutfl!
Jnwnují ac línek a jsem bez
povolání Mohu aí dovolili tento
přepych neboř mfij otce zanechal
mí t hojooatí ví'- čeho je nutně
třeba k pozemskému blahobytu
Mám dfira lád kont a nejspani
leji! uluíkf k obsluze vlastní vé
urozeností Jsem v nejkrásnéj
šíeh Jétc"h ft pfóil H foto vSc V če
lo denníku v němž usmyslil jsem
ni zaznamenávali pamětihodné
iirífiíulr arého mládí f i 1 ' í - se (o
hií tftk k ješitností jfiko z touhy
začítí od vé ncjvlastnéjSÍ osoby
z nitra t6 bytosti a z okolí jež
důvěrným afykcm atalo se čáslí
mého vnitřního života
Vyslovil jsem podmínku: parné
tihodně příhody! Přiznávám —
neměl jsem jich do teto chvíli'
Mfij život plynul posud zcela tx-z
vzrušení amid i bez vroucnějšího
citového rijmu jako vždy přihází
n- lidem které ohwI ochudil o bo
hatství pečlívosli matčiny- a níné
nebylo tHo SlČdroaf i nikdy dopřá
no Otře mfij jenž zajímal se
více o velké podniky obchodní
neměl ěaau věnovali svoji účast
mně příliš nepatrnému v soused
ství TČd Uk důležitých Teprve
před Murtí krátcí! před avým sko
nem rozpomněl se na to co bylo
nyní předčasně a navždy ztraec
no Když jsem osiřel nepřipadal
jsem ní proto více opuštěný nežli
dříve Zft to dosavadní prosty
zpÚHob mého života podstatní se
změnil Vědomí moci a bohatství
poHÍlilo rn oji louhu zmocnit ae a
IcHpoú z části oněch rozkoší kte-
ré podávají neviditelné ruec mlá
dí a lánky v tajemných [ohárech
M('í rty vyprahly dychtivoMÍ io
itoliheích Mé ardec ehvřlo m ja
ko tták iřed prvým rozletem
Toužil jnem milovat i ale tak aby
v mé lác k neznámé Žcnfi tajilo
ie mimořádné ukojení záhadná
KÍIa jež duří atejné mocné a po
vznáňí ku hvězdám jako atrhuje k
pek(dným propantcm Hledal jaetri
rllouho a marné tento cíl — patné
lihodriého cohÍ a iieváednílio
Lei teprve dnea zdá ne mi že
inein iiftíel peatu k podivuhodné
Módní svět
0C34 — Bhirt WikUt pro dAray
Střih V 7 velktwteeh ! il' uu
IH 4 4J m 4 1 hU'u přen pita —
Jct íuputfeM a-Vi yardu 10 pale
t látky ni velkoHt M paleu
0964 — Oblek pru chlape
Střih v 4 vtlktmtei hi ' t 5 tl
rukft Vyimlujtt 'i yardy ii pálen
ví bitky ii4 i'lktMt íiyř bl-
00 — PAuuký tupAn kfuj
1 #ui ftntb bel itéhu St t tli v tl v l
kwtH-ki i4 Uti H M U H
pnlťft přť pr putiib íUi yar
du itípttlimv Úlky tu M-lktl M
p4leiV Sukní tiuit pň dobitím w
krujt li )rdu
tMi ~~ Duiuivl kly pro lUwy
SH U V t ťlktnlM UJ JI i"
t M 4J h (I l'U-a pn prM —
VjiiujUi1 1 Jdu tipe
látky pra u píeim wllMt -
SuVlsí pil dabtdm uktdjt mini mi
'i rly
If Milk Ut irWJilt )4 HkMM
V ?) M 4fcí k
ihMslI tM Mim Mt4h ftiv
Ml Mll Uřt
fotí po řiHiž Unáhti Kulo tak
Verřjíí )0'i Z'#'l íezíééřií
tak jako pokyn oudfi tk Jako
tasím íhié mojí louhy !oud4
oíiiji'lio veéera lut-nli Hi ZMMleehl
jwíi náhl Z kteréhosi ularho pa
láci zvláítíil hudbu znající jako
Mladká a dráMívá iioia Míbneh
zvonkTi křiafilových flfeo a me
lancholických nfrijN Naslouchal
jwiw chvílí zcela opojen iifvy
klonil téehto zviikd a pak jnem
vtitoupíl témř bc vlantní vil
Nedlouhou chodbou Veřej jncu
záhy do prowforiéíio iádheni4
vybarveného aálij IVatrá upole
nont eizíncň rfizné jdetí wdíla tu
a tam u malých Htolku a bavila
dle Mvých mravů pila kouřila ne
bo mílÍHkovala ae a okáiilc nulí
éenýmí fiiiloatnieemi Nikdo ai
mne nevSíinal l'ouze éernovlaná
cikánka u jejíhož atolku nikdo
nebyl vztáhla po mné křáHiiýni
pohybem uvojí anédou ruku ale
já odmítl přidružili ae k ní a une
dl ojiodál váeeh pozoruji' pilné
avoje okolí
Náhle hIihhIh avétlu a hudba
která mne aem vlákala znova ae
ozvala Podivné vzruScní zmoc
nilo au mne té chvíle J'oehopoval
jacrn že přiblížil ae rozhodný oka
mžik aé tomu v okolí nenaavéd
éovalo zcela nic mimořádného
Jen v pozadí aálu rozevřela ae tí
ííe opona a na modře oavétleném
jeviátí objevil ae palmový háj
před atarobylou hrobkou faraónu
Hluk v aále rázem utichl a zraky
vaech zacílily k tomuto rozkoíné
upravenému jeviiíti na némž jako"
by vánek ohýbal štíhlé pié živých
palem a ciaterna v pozadí vlnila
trn zcela oiravdové Hylo po zápa
du Hliince — - tajemná modrá chví
le Hoiimraku a blízkostí méHÍéní
noci Kktiteéné — krátce po roz
dvojení opony objevil ae v pozadí
veliký Hlříbrný kotouč a zvolna
vystupoval po modré bezhvézdné
obloze Za okamžik celé jeviátc
zalito bylo jeho bílou září od níž
v zmnoženém Minutku odrážely ae
obryay hrobky faraorift — Hud
ba prýStící z neznámého proat ře
dí atávala ae Mále jernnéjaí —
myHterioHiiéjáí Nezvyklá vfiné
plnila ovzduáí a dráždila nervy
vaech přítomných
K jakému cíli dt'lo ae vňe to
nechápal jaem zj)rvu Leé záhy
porozuměl jnem Médéné dvéře
hrobky poéaly náhle otvlrati ae v
mntně třpytivém pozadí jeHkyné
kterou kryly objevila ae mrtvola
zahalená v drahocenná vela
"I)na!" zaSeptal nedaleký mfij
aoiiaed a vzlyéil ne napolo ab
lépe vidíl
I moje zorničky ae rozáířily o
řekáváníra jež bylo brzy ukoje
no neboť náhle pohnula aebou
zdánlivé) mrtvá a drobnými kru
éky poNtupujíe k rámci jeviáté
aetřáalu ae Hebo avrehní pohřební
roucha zfiatávajíe nadále záhale
na pouze v jemné tkaniny ideální
príiMvitnoMti
1 'ohlédl jaem na tvař tancem-
ee Byla zakryta zlatou mitakoii
Nepamatuji ae jak onoho dne
ucho vIuhIiió noei dimtul jsem ae
domň A jeitř když odpočíval
jselii na KoZexinacii a KOlicrcien
znovu a jiaté ntokrátu vybavovalo
ne lni eo jseiu právé vidéli la-
riu tuiirící a ae zlatou mitakou na
tváři před vlast ut její hrobkou
luk tuuéieí ! KdyJ vyatoupila pod
pihku luéKÍéiiíeh piiprxkrt vyrvána
temnotám mrtvých byla juko ho
lubice polekaná údery uvéllu v
UfiH'hoéciiý luk lejí pohyby
hýly plachá a liesmélé lefl jsvtnn
Utlláhivuly ho a acníllly Netibyeej
né Stihlá poutavá tuiie'iiieii jako-
iv tostbt před ruky divuku la-
toxliiulé télo plunvitulo hebouéký-
mi yávoji pfélivA pištěná lioiku
řhiln ni téíkviu ttiuurudoV) ni
náraiiiketiit aotva dotýkala e k
hetee p néiuj ráeelu Zdály n
ijti hlu útle nožky okiidleiiy
jko nohy bohu uctívaného lílina
ny Sledoval j-o iu huIvm ilýehaj'
Uidý její pohyb Tmun larnu
fvtUlttvMval lopiwhybnA boj tMu
mU m pnH li n iivui a pu výje-
iii hnit! louny vfpímiHii in
id #i ni bUky bpH vu ho
bl V idtttiHllkll kdV luhipiU o
lrý miedný náiHnj v juulobí
pntttllilt Itti pultiii-iloe a pixlbl ji-1
dma' ItidťiH bť lu-hrttl JídAbi
l k a Mý ni pdtybeiH !Jt lU
Vil tlMl itťpfAtrhlUl pil JI ll
ttluyoi NnHib iíitU jt jl hH h-m ř
VU4latU jv lit II V iilhtfd í
tk pi iUlt l' '' k I e f 4 líuJ
kryl itbhevj dl# Uh ji"'! lik
MaU hhťuV Hudb 4naU
rktmu dui-kí pdtKy lUiiioy
V0jí rtél4 whhlUHfHÚ bliti v
á! prfttki yhuktor) tm Mozí
objímali avé tniU hUy jíní oío
vytřeStéoýma blížili m V jeví
Stí "rí ÍMría!" zélo ikUvM
AU ta k níž řítily vícehny ty
to touhy pySoá v avé zlaté k rá
ně ani hí jích fiepovSímla Hkoi
éíla náhle odvážiýo pohybem ří
tíc ¥4 na koberce a kránnou Ida
vou pratň avýeb nohou w téméř
dotýkajíc Tak odpoéfvajíc po
dobala m ih')hií(h' tajemnf fcííi
ze unavené přemýšlením a přee
okouzlující xvýmí llouznívýma o
éína Domníval jaem ae že alcupoň
nyní taneéníee aejoe avojí maaku
Nedoékal jacm nu víak toho ne
boť damaSková opona akryla ča
rovný obraz mné í vaen oatatním
a J)aría onoho večera jíž nevy
atoupíbi
Docházím nyní každého večera
do eyptakého divadla Aajíatil
jsem ai tam malý atůl a křealem
zcela blízko jeviaté k némuž il
nedám vždy trprve před vyxtou
peníoi Daríínýii jejíž zlatá kráaa
vábí aem cizince ae vScch atran a
atále přitažlivěji
J'oknsíl jsem ae dovčdét ae né-
co o tanečnici Htará žena která
jí alouží fl kterou jaern podplatil
avčřila mi jen tolik že Dane je
dcerou východního knížete a jeho
milenky že je neamírnč rozmaři
lá krutá ft pySná a že jí nelze zí
akátí dary ani zlatem neboť obé
ho má více než potřebuje
"l'roč tedy veřejné vyatupu
je?'' tázal jaem ae
'Tuaobí jí to krutou rozkoá
zanéeovati váňci mužíi a zůstali
jim nedoat upnou I" odpovedéla
mí
"A její zlatá maaka?"
"Je vrcholem jejího rozmaru!
Neodkládá jí nikdy a Časem ae
mi akoro zdá že její tvář nemůžu
ae jí už ani zbaviti"
"Kéž by aroatla a ní na vé
ky!" proneal jaern pohnéváti té
mito zprávami u zlá mySlénka na
povéstnou čarodéjku Iimoru ale
Ida mi pří tom hlavou
Mé oči ncvěatily patrné nic do
brého neboť alužka Dariina ujir
ehla téméř ode mne Předpoklá
dal jaern že poví avé velitelee o
tom čím jsem jí podrážděn její
nciloalupiioKtí vyhrožoval a ne
mýlil jaern ae
Hned jak Daria vykročila ze
své hrobky ojínéné pupraky mě
síce bylo patrno ž jo pohněvá
na Její pohyby nebyly již tak
vláčný jako dříve a když přistou
pila už k mpmé joviSté blýskala
po mné ncnávialnS očima Hylo
to poprvé co ai mno povňimla ač
deiinč aedávám na temžo mlate
Snesl jsem klidnčji její pohled
Opět ovala ho ještě a větáí máti vo
si 1 Ani nyní mno nepolekal Na
opak — atihiil jsem každý její po
hyb a tím včtSÍ oddaností neboť
nikdy nelíbila se mi Daria tak
jako právě onoho večera Věrnost
mého pohledu mátla ji zcela pozo
rované Dráždila ji nepochybné
smělost a stupňovala její hněv do
té míry i chvílemi mýlila se i v
pohybech a rozcházela a rhytmeiii
doprovázející jí hudby Konečné
doliinéila změnila ae ve aťiiiKU
1 bulil jsem jí krvavou rňži šlá
pla na ni pohrdavě ale vykřikla
ihned slabounce zruuČna trnem
jcjiho stonku do avěho bosého
chodidla Zasmál jsem se hlasitě
Držíc v ruce dosud vražedný ná
htroj učinila pohyb jakoby mnu
chtěla poranil lá vSuk ani jsem
se nepohnul a tnut zmizela zuiute
lni za port tet ou
' diváku mntoit vSimli at tohoto
výjevu odiStl jsem proto rychle
itbyeh vyhnul w každému proje
vu ( lili jsem lunt' vilée kol
v ýih hkrAul
1'iíSlihii Veťrltt byl jv-m opt
114 hVriu inUlž Mojo odhodlám
přiblUitl no Dařit na vSeeh ukob
toikti bylo n'iivi'liio l'l poěit
kem ptetUtttVťiil Itiihbl hi kolelil
litlttí jťjl hlužka J4 Vždk j letilo
kráto nbnil Tak po ťcluuj
bla4vk4iK M mmm i ga UUrj objídnávky rvAAI iUI pakliky d! lř'l 7 ZOaiii r krajany v NVhraiee
jeM M nriHtm výUHlou d jednali u ná nrh dovo Oiuahy jent irpatiný a dmUvka ryrhU rut il o viurek téltt Kavjř
ktrý V4m poU44nt ioiUtu idarma — Vimky dply idrituji#
OMAHA COFFEE A1ILL imHlUMMEíI OMAHA NEBRASKA
dobi ifnrííím vynUnip'UÍ byl mm
klidný tťiuM iMkUimijt A in-i-m
itosirwhí fa lu (m nU'jn6 y
nlfa jak každéb večera znova
dávaje rnMiÁiiti vruhvuú m ía
liiHliiýmí pohyby Stmi-(um: ae zla
tou notakou
Když akončíla a hlučný potleak
nutil jí vždy znova a znova u
kázali m vmmhiu já jediný ne
přidružil ae k tto oslavé í'sí
jako červ žárlivostí že tito lidé
zde shromáždění volné za lesklý
peníz mohou patřítí veSkeru tu
to nádheru hlodalo v mhn nitru
A pícce nebylo příčiny k tomuto
znepokojení Tito cizinci neviděli
dosud co uzřím záhy jediné já —
tvář Daríínu! Nepochyboval jsem
o tom ani okamžik když zakryt
hloupeni budovy očekával jsem
až Daria vyjde
Konečné aaí po hodině blýskla
mí její zlatá maaka v září avítil
ny jež kráSlila bránu Odhodlaně
jacm k ní přistoupil a požádal a
bych jí mohl nést pláSť Podala
mi ho mlčky a tak filí jsme opu
Slénými ulicemi ona inlčelívá já
Mále více opojen blízkostí této ta
jemné krásné ženy iž náhle bez
uvážení nabídl jsem jí avé ardee í
veSkero avoje bohatství "Drníte
mí přítelkyní hodnou veliké lá
sky" řekl jsem jí "A já miluje
vás chci dálí vám vSe co nahro
madil míij rod I"
Zastavila ae náhle a pronesla
hlasem který podivně zněl zpod
její zlaté maakyj "Zapomněl jste
jíž rííže kterou jsem zaSláplaT Ta
kový buď i osud vuseho srdce zo
tročeného láskou ke mne Pohr
dám jím jako vSemi každého ve
čera mně ae podivující Zřeli by
muj úsměv kilynycn sejmula svo
jí masku leč byl by lo přílišný
dar jejích očím !"
Hyla to hrdá nesmyslně pyšná
slova jež mne pobouřila "Stanu
se váni kletbou vaše zlalá ma
ska" zahrozil jsem jí a vrátil její
nláSť načež odešel zle v srdcí
pohněván a rudý myšlénkou od
vety
Neodpověděla — jen zaamála
ae ohavným neženským smíchem
Já však neobrátil ae již v ta mí
sta odkud prýštil nýbrž zamířil
rychle k domku známé čarodějní-
ee Které se naio ceic mest o ia-
li 1 ř V k'
hídl jsem jí vzácné důry a Znač
ný peníz načež přijala mne vlíd
ně a a neobyčejnými poctami
Strávil jaern akoro dvo hodiny v
jejím nepřívětivém obydlí v němž
krmila avé kočky a havrany lid
skou krví svých obětí Hylo mí
trapno alyšeti její skřeli kot přece
však vytrval jsem až jame ae u
mluvili Teprve potom opustil
jsem Mařenu která doprovázela
mne až na práh svého obydlí
Byla již noe snad i několik ho
lin do půlnoci ale mně bylo ja-
kohyeh posílen vzbouzel se právě
z osvěživého snu
t
Nemýlil jsem se Kouzlo pú-
i i - r i
sonuo (inve ney jsem oeeaavai
Dřímal jsem ještě když přiehvá-
tála ke mně alužka Dariina bych
ihned odebral se k její paní
"Nevím proč bych tam cho
dil" odmítal jsem výzvu a nedal
se přemluvili žádnými sliby "Zra--
nila moji lásku" řekl jsem "a ja
nyní churavím"
Služka Dariina odešla konečně
i a -1 1
a ja ryčme vstal a porueii noy
vše v mé komnatě ozdobeno bylo
kwMinuuii a skvosty Potom ule
hl jselil opět neboť nepochyboval
jsem že tuk učiní
Skutečně asi po hodině vstou
pila ke mně a očima planoucímu
sil Myla l pil tmu earokrásuá —
č já nedal se přece smýlitl jejím
seisieiiíiu a pronesl nejvlídněji!
Jtik jto něžná že přišla jste di-
ti léku ráně klenul jMe sumu u
sadili!" "Nepřišla jsem proto!" odu'1
tilu prudce
" A proé ledy}" vyívidul jsem'
"Vy přivolávači la vít to a
nejlépe!" othétilu prudce
Tvářil jietil se iteebápavy in
"Je mi bolením} V této ehvili"
Vťdy ehl jwm
Selu Ida se l ke inuA a nu
CM KOTA
Joseph Bii so 6c Son Co
km il— miH Hifm dobytu
OUTH OMAHA HM
ZAIŽr!A
A V AOtf YfmVtont
JI V ¥-n aí v Vr—rtrm
A M 'A'1 1 S tlytuili
f(KOTIClí:
i M O A TM V i I
i k„ kOWrlA loijďř
A K AhVV V tHrH
MT HfAUlM HttUlHHtt
A 110 U I SKI M KKS H-fllM
i V MMAIl-VS!fxl
i Hl ltKN Alkluwxi
M II IlOWthO Vlly
Wll IMVlV!HSi(iKflW
tmvomfKHÍ:
Viv:kii HhIUiIihí Hmik
V fái
Sejtala hlaaem značně znčnčlým : ae patrné že jí nevěřím a opako
"I čin ať zmizí tato prokletá zla- vala proto avoje alova m alavnost
tá maska jež jisté jen na tvé ním ujištěním "Pří památce avé
přání srostla a mojí tváří a uzdra- matky kterou jsem nepoznala
vím tě!" přísahám že mluvím pravdu! Mé
Tykala mné jako starému přítc- srdce bylo pyšné zhýčkané příliS
li Ale já dosud ae nevzdával obdivem všech Nyní však chci
"Milujete mne tedy?" tázal jaern hýli pokornou služkou toho kď
ae ukázal mné nové cesty na nichž
Vyskočila jako hadem uštknu- kvetou soucit porozumění a lá
tá "(% ho se domýšlíš?" zvolala ska"
"Nežli milovali tebe radéjí smrl J Tu teprve uvéříl jsem jí a str
v tomto zlatém okovu!" A od- hl jsem jí ve své objetí šeptaje
eházela (nejsladší a nejněžnější alova
"Zemřete tedy se avojí zlatou " Darin! I 'skutečnu jeň nejkráa
maskou!" zvolal jsem za ní Ne- nějSÍ mu mého života — splňujíc
vím zda mne ještě slyšela i mojí touhu hýli účaMeu zázraku
jDarío! Dílý obláčku poupě a-
Příštího dne přišla opět Zdála mitralyové záře lesní studánky
se býti jaksi unavena a jaksi (jak té milují! Jak tě neskonale
měkčí než jindy Trpěla patrně miluji I"
nemohouc zbaviti se zlaté masky Odpovídala "Já atokrát více
na kterou byla kdysi tak hrán
P vítal jsem ji jako královnu Po
sadil jsem ji do křesla ze vzácné
ho dřeva palisandrového a sátu
spokojil jsem se s místem u jejich
nohou Vzal jsem pak loutnu a zvuk vzácného zabarveni vyru
zazpíval jednu z oněch slarýcli šil náa z rozkošného zasnění a
balad kterými tolik marnil stře
dověk a jež jsou dnes skoro za
pomenuty líyla to píseň o pan
ně s kamenným srdcem kterou
vyhojila láska
Daria naslouchala jí zjevně po
hnuta (!osí mimořádného dělo se
jisté v jejím srdci Vyiizitkoval
jsem této přístupné chvíle vzal
tanečnici za ruku a vyvedl na pa
vlán svého domu otevírající se do
volné přírody
Plál nádherný žhavý den (ira
nátová jablka byla právě v pl
ném květu a podobala se obrov
ským kyticím na nekonečném sto
le kvetoucí přírody Modrý ne
zkalený blankyt klenul se nad
květy a rosou a slunce zářilo prá
vě na vrcholu azurtié té kopule
Pohled byl nesmírný udivující
Cílil jsem že ruka Dariina se
chví Paprsky přímo bijící v je
jí zlatou masku leštily masku k
prudkému oslňujícímu žehnutí
Položil jsem" svoji ruku kolem
útlého pawu Dariina a řekl jsem
"lile jaká krása! Co barev ohně
a perel A jaký soulad všech se
všemi! Zda ncpnkořujť pyšné srd
ce tento harmonický obraz jenž
tak zřejmě odhaluje tajemství ave-
ho blaha?"
Podívala se na mne udiveně
"Jaké tajemství'" tázala se
rajcmství lásky!" odpověděl
Jsem
Sklonila hlavu a zašeptala i "A
uzdravuje tento zázrak veškeru
zlu životu?"
Veškeru!" přisvědčil jsem
pevně U volnu přitáhl ji celou ve
avé objeti
Neprotivila se s počátku ler
náhle vyti hlu mi H bijle Hnilý
mi pěMěmi tbi své xluté mušky
volutu lovúšnéuu: "líozpolti tuto
proklatou biÚK jeí dělí tě od mé
tváře uhy viděl že chvěji se pil
vpottiíitee nu minulou svoji kru
Inst byn patřil sly mého puká
ní 11 úsměv mé lusky !"
Pyl jsem tuk lldlVeit lieněcká
Mtliýlii iibnuseitíiu její duíe Že v
první ehvili ncdowdl jeiu ji ani
odjiuvťtDt Dutin tSik dnmiilvuta
pouze za 21 centů libra
rpoíoi úujeiiui lutJe krajuuy na naii výbornou k
ktrrou nvid ptodUáiuu po 31 cmUvh Uhra V
Stati íarcsrť Uštval Insurance Co
tOUTM OKUMA KIB
Aiiruk ''(( i„lílřMfi Véfiiini
'aimi'ia wm wl ~~- v o w iutuV hi$
Mh tuku 1911 VřřláHII íim J$6 zlfíf
OlH' nSwut trhly utmutul
tUm IM %i$nm
ÍU Ii-m MU rri'a i"1" lM y"l"'
iAtktiw:h tfiutmm
I Mna lM 4tm
'MtUf !řiíUi ťfnMm IVlI IHfHiHU
11 al mhu iumíiUIIi i'lllk
rt
Ol imu)u ualtlhin y)i§tk uiuitil pint Ml)tt)ll
kuolnfiintt fitavMlo 11n11 (ilmfué irirvwiii vijimkf
T ť'íi'ii'i 11 n)Mii ua tutuif í ffMt)
tttAimm V % Klk dlí U u Vlin hutb Vttl
tebe rnilujir'
Opětovala polom moje objetí a
my opojili se tak přítomností lá
sky že na vše ostatní jsme za
pomněli Náhle však podivný
touže chvíli vzkřikli jsme radost
ně Zlatá maska zmizela nepozo
rovaně s tváře Dariíny a její lí
bezná líc objevila se mi rozkošná
jako růžová perla
Zázrak byl dokonán — zázrak
lásky !
Končím svoje zápisky neboť
nemám odvahy avěřovati ae bledé-
mu papíru ae svými zkušenostmi
a ae svým blahem Jo jemné jako
květinový pel křehké jako Supi
na motýlích křídel Pochopíte
že je třeba abych je chránil před
očima všech vždyť i my přivítá
me h Dariou zrak objímámc-lí se
Jsme Klopí láskou a snad pouze
proto vidíme tak jasně brány po
zemského ráje a chutnáme božské
ovoce milostných jeho Slěpfi
Předčasné staří
Někteří lidé sestárnou dříve než
mají Nevěnují dosti pozornosti
svému zdraví zvláště pak nedba
jí o lo aby zabránili zácpu Ne
chají v těle svém zbytky potravy
se rozkládali hniti a takovým
způsobem si krev otravovali To
piisobí klesání sil i tělesných i
duševních předčasnou nervosnost
a úpadek celého těla Tu bychom
dovolili si poraditi každému Tri
nerovo Léčivé Hořké Víno jako
lék spolehlivý a dobrý On rychle
odstraní z těla vše eo tmu překá
ží co taut nepatří a upraví zaží
vací orgány tak aby ochotně při
jímaly a zírá vily tolik potru vy
kolik jí tělo k výživě a k udržení
své síly potřebuje V chorobách
žaludku a střev má účinek velmi
dobrý I Mržujte své zažíváni v
pořádku a udríle se dlouho mla
dými V lékárnách Jos Triner
velko vyrubitel léků 1 iii li:ii S
Ashhilid UVe Chicago Nil bo
lesti IVVIIIlt ieké a neiirultfické
jcM ui jlipšíiu Trim-rnv liniiiient
~ - Advrl lUeluelit
'}'& t'iM5 maříťený a těmi nej
Ifjpšíud vlny kořalkami a likéry
jsťinohciiý hostii oni vluMnl JAN
UBAL 13 n WaUm ul„ Omalm
Výborní pivo htAlu u flepu
Chutný lutuV- -AdvťiiWeiMiiit 4tř
Jkd) (dtiuly t na du&ky it