Kfl-uft H
POKlíOK )NK I ( kuvknti JíMI
POKROK
PUISLI8IIIMJ CO
vylšvá
JOKBOK ZAťADU
a mltl vyláni
v 'rrU jri Hslías iktm Sáh v
HwayW 'lurkH jir Oilnx r
v WilmH Kfi pro tAt Kbm
v 'r líiifil pro §t4t
WIJ V Ht Í'MMÍ Mlnttjl0lia MíUM
jři tíit Minii''tu a v TymlaH W
pro túf y Houllt Nortl) Ptthotu
If4iatné
Pro MpojeiiH Ulity Élfl l'řo Kanilu
i!ou io Kvrpy ♦ZSO tulní
'kulky jfiíínl lít m poiiew-f j
iifufib ukl'k (Moiiry Ordorn)
preimijUh jioultAnk ( Kxron Money
Onjxr Imtikovuli b jious4k (lísok
Pmíl) biihIim v M'ítřoviiíiAiii dopis
OzriamujcU-lí své jretílioviul U'lj
t turu i iiuvou niln-ndu
Papiny % kruliu íteiiiftv orbotiiA
uvwlpjníin Muní býti sIuímí muu
úiy wiu nikoho onobnň poUko-liti
poUepníuiy plným jiiiíímm f již i4
lýti v rliiki'í utajeno anebo dopi
tími u v!fjri-n
NOVÁ
KONSTITUCE
BODY"
svo
Ve východním sále Uílého Do
mu juoslovil president VVíIhoii ve
čtvrtek jiozoruhodiiou řeč Jíy la
mluvenu k delegaci redaktorů z
Virginie avšak obmýšlena pro
celou zciíii neboť jiresidcnt od
jov'lf t v ní kritikům své admi
nistrace a zároveň předpovídal
že pod "novou konstitucí svobo
dy" Sjmjcné Státy očekává pro
sperita jaké nikdy před tím ne
zažily lo celou dobu co jiresi
deíit mluvil Ht á! vedli nebo vo
jenský pobočník v plné uni for
mě což mělo snad býti zevní u
kázkou řeč jest jednou z nej
důležitějších jeho administrace
h tudíž i čtenáři naší jistě hc zá
jmem hÍ ji přečtou
"Vy jste nejvíce zodpovědní
za stav veřejné mysli" mluvil
jiresident k redaktorům "Vy
jinskytujete veřejnosti informace
a ve vašich článcích dáváte jí
výklady těchto informací Jsme
nyní u přítomnosti obchodní si
tuace která různé jest vyklá
dána - JQ
"Zde ve Washintoné skrze
odbor obchodu a jiné pomůcky
jež máme k disposici a skrze kor
respondenci která přichází k
nám ze všech částí národa my
jsme Niiad v postaveni souditi o
skutečném stavu obchodu lépe
než mohou souditi ti kdož jsou
v některém jiném ojedinělém bo
du země a já chci vám říci že
jako věc Kkutečnosti známky vel
mi silného obchodního oživení
stávají se více a více znatelnými
den ze dne
"Chci vám připomenout i toto:
Obchod byl v horečném u bojác
ném stavu v této zemi po více
než deset roku nebudu se zdržo
vati vysvětlováním když začni
býti bojácným avšak během ví
ce než desíti rokíi obchod byl
předmětem ostré kritiky ve Spo
jených Státech kritiky vzrůsta
jící v objemu a podrobnostech a
jako přirozený následek se vzrů
stáním objemu kritiky obchod ho
stával více a více úzkostlivým"
Když byl president provedl
svého hlediska diagnosu přítom
ného stavu obchodu pokračoval:
"Není ničeho osudnějšího ob
chodu než když udržován jest v
hádankách měsíce h rok od roku
zduli něco vážného se stane neb
ne u co to bude stane-lt se jiěeo
Není možno předpovídat! vyhlíd
ky v žádném odvětvi obchodu
leé kdyl vlte co rok přinese Nio
není nesprávnějšího niti nebylo
prohlášeno obchodníky za Škodli
vější než kdyl jsou udržováni v
hádankách
"V hádáni se pokrnéovalo
vduch byl plný otazníku po de
set roku t vlce Pak přtfU ď
iitiiiihtřee která p"prvi m ěl
tiréttý program konstruktivní n
pravý nikoli destruktivní opra
vy itýbrl konstruktivní opravy
dojtiAhvhu yla velmi janiý
program nněrtimlý pokul mol
t ve J'obeenťttt programu
svých pilrbitwt"dt jkol t v
nvýťh ivlAit nosteeh A admini
simce jaU providít! telil
rortM
"IVrdioJ oyl tw trtř oběhal
se ttfl My Utt ueťheeio jiti
mU vpdl taileitA'
kdyl Urtí byl pHjl Kledta w
i imViUprrltt la litolln) bel
iakťkukaU % Á Jih rřu4tl
Tudil lul fkli 1 poiiteMt AUy
' Wcll jsme rluli Že to máme za
sebou M v koncích nebylo to Ink
zlé'
Ml'k přiAla měnová reforma
Vy pamatujete n jakým vzpí
ráním se m jakou kritikou s ja
kým systematickým straněním
se veliké těleso bankéřů v této
zemí uvítalo návrhy této refor
my a vy víte jak bezprostředné
po jří jetí zákona uznalí jeho vý
hody a firospéšnost a jak od jiři
jetí léto reformy bankéři jio ce
lé zemí si gratulovali bylo
možno jirovéstí tuto velikou re
formu na tak rozumných a solid
nich liniích
Pak jsme přikroéili k otázce
trustů a tentýž strach totéž vá
hání totéž naléháni že věc měbi
by býlí odložena nebude odlože
na a nebude odloženu jioněvadž
jsme jiřáleli obchodu My víme
co děláme jioněvadž musíme v
tom spoléhat i na radu poněvadž
byli jsme dosti sfastní že získali
jsme řadu mužů kteří rozumí ob
chodu země a my víme že účinek
bude zrovna takový jako byl ú ' í -n'k
měnové reformy jioeit úlevy
a hczpccjioKti
"Poněvadž když rofrum jest
ukončen jest ukončen otazníky
smazány jsou s tabule obchodu
jest řečeno aby bral se kli jiředu
jtod konstitucí A jakmile do
stane nc mu této výsady bude
obchodní rozmach v této zemi ja
kélui jme nebyli nikdy svědky
ve Spojených Státech
"Já jako jiřítel obchodu a ja
ko služebník země netroufal
bych si zastavili se v tomto jiro
lramii a přivodili dlouhou ieri
odu afilace Alf fláce déle udr
žovaná byla by osudnou obcho
du této země a zdali tento pro
lraui jest zdržen dostaví se afi
lace a každá ísmcua v tom slo
vě bude velkou píhiiieiiou Výběr
jest slřízlivý a rozumný jirojfram
nyní dokončený nebo měsíce a
měsíce dodatečných dohadů a ne
bezpečí (á co na mne záleží
nemohl bych žádali tuto zemi
aby omluvila jednání které by
iodrobilo obchod déle udržova
né afilací a nejistotě u tudíž
jsem jist že začíná to býti zřej
mým celému tisku a tímtéž lidu
že konstruktivní irofram koneč
ně nemá býti jenom navrhován
nýbrž dokončím a že nž bude do
končen obchod může dostali a
dostane co nemůže dostali žád
ným jiným způsobem odpoči
nek zotavení a úspěšné znova
usjíořádání "dá nemohu odjiočívati když
jmsletc mne do jiostelo přemýšle
jícího co se mim má stát! ráno
avšak iošlete-li mne do jiostele
vědoucího jaký běh obchodu bu
de ráno mohu odjiočívati lak
mnohem leiší jest jistá Npravedl
nost mužům súčastuěnvni v ob
chodě
"lest to věcí svědomí jakož i
věcí velikého veřejného zájmu
učinili to o čemž jsem jist že
konirres tento učinit i hodlá do
končili proifram A nemyslím
že to vezme říliš dlouho Ví
lím že nálada těch kdož jsou sú
čast neiii v této veliké věci jest
obdivuhodnou že různé živly ně
kdy v protivných táborech v kon
irresu Spojených Států sbližují se
a že budeme svědky časného
státnického výsledku za kterýž
budeme miti všichni hojné jiřiéin
býti vděčnými'
K tomuto snad by jiostučilo ří
ci "amen" Co na nás záleží
Jiejeme si aby se juedjiovětr
prehideulovtt uskutečnila a tu
jirosMrítu snad sneseme 1 kdyby
měrou sebe vrchovatější nadělo
vala AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ PO
UTIKA Ve středu veécf vrátil se do
Sjojeiiýeh Slátt p Theodore
ltKUMvclt a hned yiiioiioolÍMovl
první uloupen nit první stránce
amerických luruálft kdejtu lne
liká v4lk ptišmtítrt lu hloujteo
pobledni Paf! lJiMeVeH jest tu
dy opět měli itíini po lAhubetil
mnoha t livmettA v jihoam
riekýeU ptutili4eh po objeveld
ftvkv Pih lnbniMit! a po oiuěni
avna v Madrid nuV
icme ik' kavalt i v atoi-rH-kA
pi!i{0- těl 4tH'k olivuis
'aj'U jm' y Huuuléwi 'l!e
h p Iv'hi rtl blhrtii ui atlan
leké plavby t pfemvilt po l-y
hU% pru tílu vyhtlníjil hy
tfejil jHthhVou idU lti ti dti
dt tmikrstu kě Hrbil rvpublikiu
k í strany a dne HnUi-m }t
ukt% isUbtl Í ¥ p litMMH vll
rkll prw prvnlpH MutujHtH
sovnl lim první sloujec na první
stránce Nmeríekýcb žurnál n
mimochodem jirobodil to že jest
jiouze jředzvést věci kteréj ří
jití mji H kteréi přijdou v feéí
již prosloví V Plttsbuitfbu tum
že vyjiábiia bude ta hlavní sul
va it můžcme-li soudili odle té
slícdeéní ukázky pravíme pouze
"liob omozi"
V obšírném proldáácnf vyda
ném v New Vorku ve středu ve
čer jdukoviiik Woosevclt vysvět
luje že ZHjtacenl 1fZymim Co
lombíi za získáni juáva k zbudo
váni Pauamského jirůjilavu jak
se navrhuje v jo"ojcktovarié
smlouvě bylo by pouze vyplnce
ním ojjozdéného výjdalného
Zdali navrhovaná smlouva jest
správná pravil přítomnost Sjo-
jciiýcb Slálů na Punamě jest im -
sU'ávná a Parníma tudíž uiébi by
býtí navrácena Colombíi a Sjíoje-
né Státy měly by opustili rů
plavní pásmo
V tomto svém jiroblášcní i
Koosevelt pra vf mezi jiným:
"Vyjilaeení ijs'J"H¥)(00 Colom
bií sjíolu s vyjádřením toho co
Ve skutečnosti jest odjirošeiiim za
to že získali jsme jirávo k zbu
dování Panauiskébo jirúplavu
jest jiouze opožděným vyjilacc
ním výtalného s omluvou výial
níkům Zdali tato navrhovaná
smlouva předložená jiresidciitcm
Wilhonem skrze liryaua jest
rávná tedy naše jiřítomnost na
přcvlncc jest m-jisrávná V tako
vém juípadč Panania měla by
býti ihned navrácena Colombii a
my měli bychom zastavili Jiráci
na U'ůlavu a ojiiihIÍIí ono místo
"sakiiinpak " Nemělo by hýli
ničeho ioloviéatého Zdali my ja
ko národ dopustili jsme se kráde
že měli bychom vrátili ukrade
né zboží Zdali nedopustili jsme
se krádeže neměli bychom platili
výjmlné
"Počínání sí presidenta Wil
sona a sekretáře Hryana v zahni
ničnlch záležitostech bylo takové
že učinilo ze Siojených Států
směšnou jiostavu v mezinárodním
světě Tuto navrhovaná smlou
va s Colombii jest vrcholem vše
ho a dali bude schválena iiá
vem vystaví nás za jtředmět opo
vržlivého výsměchu každému ve
likému národu Vzhledem k to
mu že má býti jiředložena kon
Křesu přejí si upozorniti na to
co se zrovna stalo za mojí lidmi
nist ruce
"Dík jednání oné administrace
lid Spojených Států získal co ne
mohl žádným jiným zjiůsobem zí
skat i juávo k zbudování Pauam
ského irůplavu V l!M):i bylo je
ště jiochybno zdali jiřijmeme Ni
caraKuanskou neb Panamskou
dráhu Vláda Colombie byla vel
mi dychtivá abychom joijali jio
slednějši a nabídla se uzavřití a
uzavřela s námi smlouvu tak a-
bychom nešli do NicaraKuy Čá
stečné z ohledu na tuto smlouvu
zanechali jsme vyjednávání s Ni
caraKUou My jednali jsme jio
čtivě a naše další kroky podmí
něny byly jejich návrhem jejich
slibem Bylo to naším rávem a
zároveň naší povinností našemu
vlastnímu lidu a ostatnímu světu
vyžadovali splnění tohoto slibu
"Po JÍM) roků mluvilo o po
třebě Pauamského jirujdavu Cas
pro další mluvení minul ěs ro
Vtěleni slov ve skutky nadešel
Kdybych bjl následoval jircsí
deiita Wilsonu jiolitiku 'bdělého
vyčkávání' byla by zajistila Jiůl
století dodatečného mluvení a
prflplav byl by ještě v matné bu
doucnosti A jest to jedině jro
to Že tehdejší ndininístraee jed
nala rovna jako jednala má
me nyní paiiatuský průplav"
l'Ale jravt plukovník lioose
velt i rjtokud jiřitomné vyjedná
váni lu-bylu Kidiájeno 011 nepu
klidal to a možní "aby Ame
ričan tak vřadil ěest lájeut a-tiu-riekébo
lidu podrobtidii) se
výjlnietvl" Plukovník ufinil
lý tu evU jasným vlidé Colom
Iie le byla "m omylu kdyl lué
la takové doiiiiiěiii o mé adoiiiď
utlaei '
Plukovník Uousevell plaví Je
torna íúdné hádky lid m Cu
tombit a n b ie V pnetiy butstt je
Velt le pokud přítomné vyjvdni
jich "pékní ivMhnl vlatinwiUM
"Avik4" kr'ujt v prldA
i ni "na n štil v m-iii4roliď h
41ejitttťvb iánit iiitI byt!
MU h dle vlády ktrra tulit je
ku jiníneui "
Ku kutH't aviliu prvblilud pltť
kuvitik l{uvrl miř krttiuj
Huii-kiu pobiikit pHtotonA td
luutulrac jku toroaKudoMU
opřoírivou Po dlouhou dobu
naíe vláda dovolila jirý dovo
zbraní do Meiikn z ciziny I zi
Spojených Hiátů ačkoli se dalo
předvídat! Že mohlo by Jích ln§
kdy býti jioužito rolí naáim vo
jikůin j'iik dovoz okáíibi m o
jét dovolila lo b nsjíofi nepodni
kla žádných rázných kroků na
zamezeni dovozu braní a stclí
su jiřes hranice neb do mexi
ckých juístavfi A tak jrý by w
ješlé mohlo slátí že nějaká jdi
šli administrace se stejnými ná
hledy o mezinárodních vztazích
mohla by nabídnout! Mexiku
laóVHMyHjO jako jmkánl za to že
občas zakazovali jsme dovoz zbra
ní jichž mohlo býti jioužito jrotí
našemu vlastnímu lidu
V závěrku svého jirohláseuí
praví jdukovník Koosevelt:
"Chování vlády Spojených
Slálů skrze celé vyjednávání jež
vyvrcholilo v jdivlastnění sí juň
I da vit bylo naprosto otevřené u
přímé najuoslo v souhlasu se zá
sadami nejvyšší mezinárodni
mravnosti dodiné že jednali
jsme zrovna tak jako jsme jed
nali mohli jsme získali právo k
zbudování Pauamského proplavu
lest to pokryteel vím osobovali sí
zásluhu za irůplav a současné
pokoušeli se diskreditovali jed
náni které jediné pru pln v umož
nilo Pude to vážnou křivdou
republice skvrnou na cti tobolo
národa v minulosti a ohrožením
jeho zájmů v minulostí zdali
smlouva ro ojiozdéné vyplacení
výpalného bude schválena ve
WashiiiKtoně"
Nepochybné někdo jménem ad
ministrace Wílsonovy odpoví p
Kooseveliovi Zni to skoro jako
dobrý vtip že získání práva a o
blasti k zbudování Pauamského
průplavu tím způsobem jak se to
stalo bylo "v souhlasu se zása
dami nejvyšší mezinárodni mrav
nosti" avšak zdali to nešlo ji
nak nežli založili na převlace
Paiiaiiiské "reuibliku" a od lé
"republiky" vzíli si co jsme jmi
třebovali snad historie dá panu
Rooseveltovi rozhřešení Nicméně
však mnohým lidem zůstane [ne
svědčení že když Columbia Spoje
né Státy tak nestydatě chtěla vy
dírali že Spojené Státy mohly
ji nechali na holičkách a zvolili
dráhu níeiiriiKiianskou kde podle
mínění některých znalců zbudo
vání průplavu nebylo by se sin
ělo v cestu tolik jiřekážck jako
na převlace Panamské a že ne
museli jsme zakládali komicko
operní "republiky "
O těchto věcech dá sc hodné
debatovali ale jisto jest že pro
zahraniční olitiku Wílsonovy
administrace ani její ncjlepSÍ přá
telé nemohou se nadchnou! i l'u
dokonce půdy začíná nabývat i ná
hled že těžko jest učili jiolitické
mravnosti takový lid jako jsou
Mexikáni a zdali nebylo by bý
valo lépe uznat i limitu a pone
chali to Villovi a Carranzovi aby
s ním súčtovali Zavražděni krá
le Alexandra a královny DniKy
jistě nebylo činem politické mrav
nosti avšak svět smířil se s ho
tovou věcí
Naše vláda usiluje o urovnání
vniterních problémů Mexika a
třeba jsou to nejšlechtliější jio
biiutky z nichž toto snažení vy
chází než nemáme zde ve Spo
jellých Státech dosti roblemů
které jiotřebuji rozřešení 1 A v
jakém jxislavení ocitne se vládu
Spojených Stálil zdali Carnma
a kolislttuciontilisté ještě VÍee
zdůraid že vniterní problémy si
vyřídí smi a že Sjíojeným Stá
linu ničeho do toho nelil? Maji
vůbec Spojené Státy nějakého
právu vmUíli se do domácích ti
bžitostl licudvislé eiI němě a
jest to politickou moudrosti mho
třeba jenom dobrou taktikou?
Mohli by a měli by Spojené- Slá
ty práva inkrociti v Meviku kdy
by v pádu H'lm'hu vlténtv( kun
ktitucioiialisté splnili slib e vy
pudí kliiíe a skolifiskuji VÍeehell
illkeVld liirtjitrk pru stát? To
bude lu-jHu hybné luiuuio ta jol
liš radikální rtuloku církve od
tátu aviak iu4 některý národ a
t i li ptávo poiouči ti jíitémtt na
rlu a jim) vUd4 jak i doináel
pmnery Kut bliti ? A eu a Ví ra
CruM-m! yůstttiieme tam třěVti
tirbu inltiilatt 'tur lu bu pjd Hit
dile na Msio Mcmko které kmi
litUťiotbU dobudou i b# luU
a sotva daH by poroutí jak
po trt lasbotb néiu vlě#ttl
110M1 by al poětnatt i % Ulvl i
Hditl? podle lialtlot akromio Im
iidoíid twvUi é pru preaitbu
l UiUena bylu by bySalu uuu
dejál politikou kdyby Umm
zhorka nak vaAcnénii pinu olmi
ráloví byl ekl U uim-riVh v!m j
ee žid11 urážku v Tpícii mi
nesfibi a ŽK fo zadosliéiněnf
které dáno Siin-rifniitun nu Mr
ny mexických (iřadfi bylo dosta
tečným Tím ovíein byl by
o-esidenl VSilson vyslavd zdrcii
jbl kiílícc amerických "džin-
Kil" ale jednání loto bylo by bý
valo zcela rozumným h v souhla
su n fakty
Ovsem jak se říká "jmzdé by
cha honit" a jisto jest ž na ad
ministraci Wílsonovu ěekaly těž
ké chvíle a že vedle kritiky za
sluhuje si symjailhie a té nejlep
íí rady a iřísiění vsVeh občanů
kleli kladou vlastenectví nad
slrannici ví
JAN HUS A NÁROKY NA
NÍHO
Na uíštl pondělek pipadá
l'ií výročí upáleni mistra dana
Husa kterého na hranici poslala
římsko katolická hicriirehíe li
července J'i 5y sice liáen
jako kacíř nic ve skutečností
stal se obětí msty tehdejší církve
jejíž neřestí neohrožené tejml
Na lok pííšlí příjmdú óOO ju
bileuiu iriiKcdíe Kostnické a ko
nány budou veliké oslavy Husovy
v Cechách n také v jiných Ze
mích Hildou vzpominati Husa
svobodomyslní a budou jej vzpo
minutí jirotestanté a jíž nyní za
číná koiitroversc jež vlastně
nikdy iiejiřesliila kteří mají na
míslra dana více práva více ná
roků
-lan Hus byl katolickým kně
zem a podle mišeho skromného
mínění není žádné říéíny jiroč
ctitelem Jlusovviu nemohl by bý
ti katolík dokonce í katolický
kněz totiž lakový jenž není kle
ríkálein v přijatém smyslu toho
slova A bylo a jest došli ctitelů
Husových mezi českými katoli
ckými luiéžími Kdyby byl Hus
iěstoval jenom své "kacířství" a
nepranýřoval svatokupce! ví a ji
né neřesti v církví nebylí by jej
zvali do Kostnice aby odvolal a
mohl zůstalí rektorem jiražské
university až do konce svých dnů
Offieielní římsko katolická cír
kev nemůže mítí nároků na la
na Husa avšak každý jenž v Hu
sovi vidí muže který vedl jirvní
ránu v zájmsc skonči váiui vybo
jováním svobody svědomí a nábo
ženské volností skoro v celém
světě může býti ctitelem Iluso
vy ni
A možná že i offieielní římsko
katolická církev nebyla by od to
ho smířili se s Husem Není lo
tak dávno co v Cechách ozvalo
se heslo "revise Husova rocc
su" a bylo došli lidí i mezi svo
bodomyslnýiiii jimž se to za
niloiivalo Na jiřiklad dlouholetý
dopisovatel z Cech do "Pokroku
Západu" a později do "Osvěty
Americké" muž svobodomyslný
byl tou myšlénkou nadšen a ne
mohl tomu rozuměli proč zde v
Americe nesmýšlíme podobné
Než i v ("'echách bylo hodně lidi
kteří nebylí hotovi spokojili se s
tímto oiozdéuýiii pokáním dsou
křivdy jež se nedují najiraviti 11
mezi takové dlužno počítali um
lení Husovo Kdyby se jednalo
ouze o to kacířství o nějaké jmi
llaěené svědectví mohlo by se re
vidovat i avšak nedá se redido
vati lustivost tehdejší církve kte
rá Husa 1111 hranici poslala jioně
vadž žádal aby se stala opětné
církvi Kristovou
Na Husa iiuijl jitávo ti nárok
šiehni poctiví čistí lidé a má
naň právo a nárok celý vťdéluuý
svět neboť jeho hoj Jilol! hierar
chii a elikvi a jilm mučednická
smrt daly vnik novým ideim a
Jest Velmi jHichybno yda byt by
přišvl hul her a i cřonuaee nebý
ti Husa - avšak mi mUtitt Juna
nemají ráva a nároků lidé kle
il veškerým avýiu jednáním jsou
urovná takoví jako ti kdo! na
koncilu Kostnickém na hranici
jej poslali Na mi! i' a Jana ne
má práva a nároků člověk který
kdyby byl býval íiv a ěaů llu
ovývb byl by 110 i prvními je
hu Jalohei Ityl by mjbw proti
1 um štval a siud do svývh fa
Uiuývb i'I vybiudd kfukiutýll l
t a lurtd jiik ten neudát tý ayn
i tlum se ji obu id na at mat
ev tiikvl m byl by ládal pru uMu
lu ntjvětit trest) byl by atát na
koiodu K'siiii ki'Mi juku na j
du jedné tVakí btatlskí jednoty
V ťM MvtVUle přUeťtaMtt a
itval kfivi nvMeehl vydával
Va mistr Jana touui táv m uk
řtdk i tni ebtlníio-ř tku prvnlj
íího který kdyby žil z ťmh Uh
tovfvh byl hy ehylal kdé l"Vo
káání Huaovýeh a na konaottoř
donášel h dříví au jeho UruM
horlivě snáiel m k-lyby byl žil za
éasi jirooísUdování Českých
HralI v fVebieb byl by alídd
jo obydlícb kde jest nějaká bi
ble Králická by o tom bonem
"mdiořc" joávu jiodal
N misia danu mají juávo i
nároky všichni jmciiví lidé ní
jsou to svobodomyslní jrotesfan
é mho třeba í katolíci avšak ne
mají mni --- na tu obéf hicrarchí
( ké iiisly - prAva lidé kteří jsou
nimi mstiví tí neměli by řeénití
na Husových alavnoslcch a když
přece tuk činí mělo by se jím ří
ci "110IIÍ tailore" 'nedolýkejfe
se)
ÓESKA AMERIKA FRED TRI
CET1 LETY
heihikloru Pokroku Zajuidu
"jiřibyl v neděli — zrovna na
l-íknik ~ laké muly redaktor
JJvl to nikník Hřbitovního sjol-
ku mi nějž ten "malý redaktor"
přibyl
Pokrok Záimdii iioatcskl si že
" půjde li lo tuk jako minulých
několik dnů bude se musit okres
ní vězení (v Omaze) přislavoval
jenom k vůli (''echům' a dále
vysvětluje iiříéiiiy a iiohiiulky
které jej k tomuto steaku vedly
1 A OliveriiiH trochu v dur
lil na I' Z jioněvadž napsal že
redakce nového éasoiisu V Cbíca
KU melu mu lyti svěřena v nej
nutnějším pádu" Sdělil redak-
oru P Z žc si- o žádny ' iicjnut
néjší pád" nejednalo a rozumělo
se pn samo sebou že 011 jako
Jeden Z IIcJVcIkJoIi podlIHIKU e
lakci převezme Hylí sice liékle
lí z úěiistníkii toho náhledu že
ízeiií listu mělo by se svěřit i
'uhloví ale v toni juípadé byl by
li Olivetnis iimiiiku zcela vy
stoupil
O nominaci Hlainové za resi
leiila v národní rejuiblikánaké
konvenci napsala rciublíkánsUá
Volnosl': "Nominace Ulaiioi jm-
chází z lidu Hýt nominován Ar
t h nr ioviižovalo by se to co ví
tézslví boháčů monojiolislú 11 zlo
Iřilé kliky lírantovské" A o té
že noiiiiímci iiajtwal rovněž rejm-
blíkánský P Z: "Že nebyl na
vržen Arthur nýbrž Ulaiiie to se
lehce vysvětluje Pro Plainu ho
rovali všichni záítujici monoolu
kde jen který byl an nejiochyb
né Arthur rozlil ni 11 nich ocet
svým odporučením kongresu mi
nulého podzimu že jest třeba
dráhy pod kontrolu vládní posta
vili" - Podle našeho mínění
každý z těchto kolb-KŮ "iísmá
ku" měl kousek ravdy ale žád
ný pravdu celou
I' příležitosti Volení i M M
Ziky za uuiyora v Kaeine Wis
přinesla "Chicajfo ďribune" han
livý dopisu něm a Ceších ve zrní
něiiéiii iiiČNté zaslaný z Keiiosha
Wis 1'iin Zika podal žalobu na
"Tribune" avšak celá la věc
skoncovánu lakt: "Tribune'1 od
volala a iinpravila pokud se to
dalo křivdu učiněnou j Zikovi
Vydala mu původní rukopis ono
ho dopisu jakož i všecky doku
menty mi věc tu ie vztahující
Vyjiliitilti pět set dollurú nu ho
tovosti nt nichž ji Zika odevzdal
ihned if'KHl mi veřejnou knihovnu
V Kitfíiiě ti if J(S hí mticehal pro
ten iřlaid že by přece vyjuV
t rul pravý vumik aby jej soudné
stíhal V pádu ž by se tak ne
stalo uvolil i tytu jienle věno
vat i nějakému dubí očuuiému ú
čel i
PNil Uioitl roky "de tomu uy
ni 11 xi třicet roků plie C {
Petera Itliaea Mieh "cu jeiu
sc první seoiámil a vašim lékem
llobokeiu NeiiudiU bychom býti
be iiiltu v tetu ositdě Je tu dle
mého náhledu Iru lu jlipií a Hej
loU blivi jl lťk tínltnitý eu vů
bee je"
I I Vit t lloboku piestal by
ti pukun iu ptid v b ml stu Úly
iKďu jišli tle ibuit%lťi)a u jeku
láshibáiti ! ilitca ji stul uleji
!ntuiůuáit tbuuuvťtu tul kte
řykoh jmi itiámy Kk Není na
prodej v bklináib ítvláiHd jn
nali le ibnlivull je j pi ítitu l bu
ratoř Pilin na lr Vrt l'akr
ncy k Smu Pu Pl - ? v Su lluytm
vp t %Wt lil Alvlti%
Uirnl
w-l}p:ftílaí-J--fv-------- — -' - - - E _ t „ s t - - t-
— — &j-s-w in ii - iinrw- rot-fi in ' -- - f -a '--' - - ' - - - - - - - -