Hlrana V)
hnutou w n KvfrSA m
0
SOUSBDB
ííitori # ffMlfMli flieU
Háfal Atol iríwk
Ale v tom přihnal se do svétní
:e voják vt-lk1 postavy v éerve
ieh (vkýih nohavicích osmahl
jako eikán tupého malého nosu
vycdlch lícních kostí jenž oéP
um blýskaje na panímámu zrov
im se obořil ať mu dá jisti uka
zuje na pekáč obklopený druhy a
aercžany l'aiín(ujiři ukázala na
bochíiík chleba V-ilf na atole le
žící AU- voják uplivnuv si za
Cal zoby pod éeiojin vousiskeiu
krásni"! se bélajíeí tt puk spustil
nijakou strašlivou kletbu
To nanímámu ioÍrúžIíIo On
uplivnuv se před božím darem
jehož každý drobeček pozorné s
brala jehož každý kousek na zem
upadlý uctivé políbila! — I to a
by ho l'úi Jlíih zrovna potrestal!
Alo voják vida že jeho spušténá
neúčinkovala ba že ta žena odvá
žila m mu přísné ozvali rozka
til Hfí a bouchnuv pažbou o zem
zuřivě maso žádal Déveéka n
dveří stojící vykřikla strachem a
vybílila ven ale panímáma do
nud se nelekla Ostatní vojáci buď
ni toho ani nevšimli buď hledéll
na kamaráda a smáli se mu vtip
kujíce Tím mu dodali
Skočiv k panímámě chtěl ji su
rově za brdlo chytnout i ona však
ještě v čas vyhnuvši se mu chvá
tala ven Slyšela za sebou na Mi
ni křik a klení zuřívcovo Ohléd
nuvši ac plaše spatřila že pušky
jíž nemá ale že hc žeru- za ní s
napřaženou šavlí Tato blenkna
vá zbraň zardélá zlostí tvář vo
yákova a jeho vypoulen- krvi
podlití zraky ohromily letnou že
nu tak že pocítila jako by jí no
hy rázem zdřevěněly
"Pomoc! Pomoc!" vydralo sc
jí ze Nevřeného hrdla — v tom
JWih vi jak Ht stalo záklopy tla a
wkleřtla nedaleko dveří jimiž v ten
okamžik uékdo jako vystřelená
žipka vrazil Slyšela pronikavé
vykřiknutí : -"Nechte ji !" pak pu
tý chechtot voják ň v a v tom
vše odbyto okamžikem jak hla
vu pozvedla zahlédla vystřiknou
ti proud krve z hlavy nějaké Žen
nkiš jež vojáka neobyfejonu silou
chtěla zadržetí Krev panímámo
dodala
Podlaha na míii! zaduněla tem
ným pádem Hřezinová byla bez
nebe
VSecka byla juko u vyjevení
kdyl pak za nedlouhou chvílí oií
otevřela Nebyla však to aby
ho hned vzpamatovala Ležela na
Kedniěee kde vždycky o prázdni
nách Jiřík lébával Teď také ucí
tila že má na hlavě obkladek U
postele wděl pantáta a ten man
želku upokojil aby sc neděsila
že není raněna ale že si jen jak
omdlela trochu hlavu narazila
Pak dodal :
"Voják už je chycen zavřen a
bude přísně potrestán" i
"Ale ta víš kdo to byl — " í
"Tya ji nepoznala? To byla
íjenorka"
I Přesunová žasla ani věřili ne
mohla "Měl by jiný tolik smělosti?"
povídá Itřezina
"Ale děvče děvče J — A není
ta rána nebezpečná?"
"Na jisto není upokoj se"
"Leží? A kam ji fal?"
"UM ale jak ícléar řekl po
vstane bno Hánu m4 na hlavě"
"Chudinka že tak vběhla do
rány"
"Jbi ne vběhlai bylo to schvál
ná protože ti chtěla pomoci Jak
Jiára ve světnici viděla že voják
tluče puškou vyběhla íruvna ven
srovná k l Vikové k ři' So o pw
iiumi ie voják tě ihee yabit 1?
Peíkft bylu také plno vojka a
nikdo lblř iieriuuoiťb V tmu
vvblbne lepa íenorkaj jak
jb'ehU tn nu díje be roímy-
Štitit letěU k nim přuto ífovn
la po nichž neňstala ve nn5ř4
fiejpříjcrofiéjsi jamátk odtáhli
dáb- přes hřaMce do Hiezska -Všichni
ní (xldeehtl Že se jeb
bavili líúb pomoí nepřátelské
emi když se vV in í tuk beo
bb dné nakládají !
Odpolední slunce vnikalo zlatý
mi paprsky ď světničky ěísté vy
líleiié Vnikaly tam otevřeným
okénkem na němž stály kvetoucí
květiny pitprky ehvéjíe'! s do
padaly přes podlahu až k dubové
posteli pod nebesy Květované
záslony jejích byly rozhrnuty
Na bělounkém loží odpočívala
Kenorka Hlavu niéla bílou rou
skon zavázánu Kvetoucí jindy
tvář pobledla nebylo vsak na ní
pozorovali útrapy a bolest těžké
rány Feb-ar měl pravdu liána
tef už se hojící nehyla smrtelná
nicméně nedovolil mladé dívce a
by vstala aé by tuk jíž tuze rá
da byla uéínila
Na zdí nad ložem visel růženec
s onou éervenou pentličkou kte
rá jí zůstala památkou po líříko
vi a kterou dlouho ji nosivsi v
kapse nedělní sukně uvázala ko-
neéné na růženec
Mlcdívala na ni často častěji
nežli se rilženee modlila
Teď upírala zamyšlené zraky
své před se ven otevřeným
oknem na zahradu kde na tráv
níku pěkné zeb-iiěm zářily papr
skv sluneční s- stínem mile zápo
líce Na zamyšlené tváří mladé dív
ky spočíval svit tiché spokojeno
sťi Ařio byla sfiokojemi a nic si tu
v té osamělosti nestýskala Ha
bylo jí milejší když jí neehali ú
plné samotím 'když ji nenavšlěvo
valí Matka jí vytýkala že by
la tak nerozvážlívá a do takové
ho nebezpečenství zhuhdarma se
vydala
"Co bych z toho byla měla
kdyby tě ten voják byl zabil
A v duchu domyslila :
"Iv tom je po t atikoví : ojí
né starost na cizímu by všecko
udělala třeba sobě na škodu"
Lenorka však nelitovala Těši
la se tomu že zachránila hodnou
kmotru od těžké rány a když
vzpomněla že o tom všem liřík
se doví že jí bude povdččcn til
tichá blaženost naplňovala jí du
ši Hyla by se mu tak ráda za
vléci la
Myslívala naú hledíc na růže
nec h jeho pentličkou počítala
kdy již asi přijde lindy by se
byla přímo zeptala tef neměla
však dosti odvahy Zrak její ča
sto často zabloudil ven tam kdo
okénkem bylo vidéti rozložitý
strom a husté křoví malinové
Sem na to památné místo kde
vytryskla jí slast í pramen trud
ných myšlének íjenorka často a
Houbo hledívala í ráno kdy na
trávníku a listí stkvěla se rosa v
duhových barvách i za dne a na
večer kdy zlatoružovou záplavou
hořel každý keř a každý strom i
za tichých teplých nocí kily ven
ku zahradou rozkládal se bledý
zásvit měsíce nebo hebounké šero
bezbvézdilích teplveh liocj let
ních Teď opět hledíc k osudnému o
uoinu místečku neuvažovala jako
často "Co z toho bloudku po
jde? - - Kam tě to vede?" teď jo
umu počítala h Jiíík přijde jíl
m lirdlotiho ™ V tom líce s jí
zachmuřilo
O valy ť se venku hlasy věštící
návštěvu lrnm ka lekala se ní
které i iiiuoliouditvných družek
je4 míníce jt potěšili a a ba viti
tak dlouho k in-pt i rkstd u
daly a pořáit repetily
Ihéii" se otevřely h tvétní
čky vtuupd kmotr iWeíiiut Ne
bl tu poprvé i o o In itnvštivíti
itiíun i veiiku hlasy kroky
Pešková šla imhMuoiit kdo ť
IWeínová a 1 nork ni" liespozo
rovsly a leprv když n drefí o
zvalo se zvučným Uium-ui
"Hiuhii tetko?" zarazilo tm po
jednou děvče Velice Paiíoiifu
ohlédnuvší w spatřila muže $vé
ho o už objímá Jiříka jenž lif
ní od otce se odtrhnuv nefívé jí
ruku líbá Tmavý šat éerné puo
éochy a střevíce měj zapráieny
a na zsrdélé tváři bylo vidéti ž
vykousl kus centy jšky Vítáni
s matkou dnen dlouho netrvalo a
také nebylo jí ani třeba synu při
pomenoutí proé tu jsou by se
tské ínorcí podékovsl Mfímiilf
už u dívčina lože Již prve jak o
zvalo se jeho "Kmím tetko?"
Lenorka dříve než vlastní matka
poznala Že přísel Teď stojí u nl
n jejího lože! Nevěděla co a ko
lem děje Jiřík za okamžik mlčel
Hned promluvili nemohl jak jej
dívčin nevídaný zjev překvapil
Spatřil iVnorku v bělostném
volném kabátku bledou unylou
však téhož okamžiku vzplanul
jí na lící živý ruměnec a zářící
očí její pohlédly naří u slastném
překvapení a pak klopily se v
milém zmatku To vše jako by se
jenom kmitlo nicméně dojemný
ten a půvabný zjev živé a trvale
se vtiskl do myslí mladého boho
slove! Jindy veselý a žertovný stál
chvíle té vážné a pronesl několik
slov Lenorce na poděkovanou že
mu zachránila milou matku
Oévče nebylo s to aby odpově
dělo
Když po té z Lenoréíny útulné
světničky vyšli vykládal Jiřík ro-
ličiioi proč tak z nenadání při
íe ťekslif ho teprve zítra nebo
pnzejtří Naskytlaf se mu příle
žitost a te uživ dostal se až do
Hezdékova odkud musil pěšky
'říšed domu dověděl se od děve
čky kde jxou a proč a tu že mu
nedalo a šel rovnou cestou za ni
mi tak jak byl iiprášen
Jiíík vypravoval dosti roztrži
te milialof se mu pořad lenor
číno hledě líce tak libé H Živé se
zardévší a zářivé pohled její
kterým ho uvítala
V licnorčiní světničce bylo za
se ticho Dívka hleděla opč-t Ven
neviděla však ani jabloně ani ke
řů Myslilaf na chvílí právě mi
nulou Když Jiřík prvo stál u
lože třásla se a dosud se ještě
chvěla líylo jí však milo a vol
no připadlo jí také kdyby tak v
tu chvílí zemřela
Ale nestalo se tak
Druhého dne již s lože vstala
Sil jí přibývalo skokem a za ne
dlouho byla tak cílá a čiperná ja
ko lašfoviěka — Její husté heb
ké vlasy zakryly na hlavě jizvu
jíž měla nesmazatelnou památku
na svůj hrdinný čin
v ílou chvíli NkočuU t vojáka „1 uké přiváděl vm manžel
vkim mih ríet( rami nu hi která onoho smrtcliiélu lek
Jt rhUiW íHtiH-si nuti ttuntiiiohU teprvé dnes
'Tbohé híHltiě yvé? A j4 ji' poprvé Ven vycháteU iuíiíhci
Ml Wpíwiul? Jk U krtv vy Uld ha dn i botki4t vkao
utřikU přilly tt tuna mrákoty VU k onnl Peškuvé jk j
1'tUlálO poděkoval li jt# M lrmne im-t kdvpolřvá H
MU#I '
4el4 ie Lt-iooiv llfk ptki
j0M
MTk djdě# prwsiíH vi li
Mitcrv) jrMv a dvjtw t tii
VU 4#ttttt Mi pHÍIki-i4Bši
t%m drukon uby m !
Ittifl lr#a wdrviUH
Minula Hikulil ánt
rU rtHai 1 111 whmU píťfet
tMihy iiiiJil pMuviti hyU ta
jfji pi vid et4 by m od Alum
inii IhIi'UiU íUHéeti MhlťktVt4
IVškwvé niélé i Hřeiiiutu nm
dli jHltU slot kuutr md kile
viiýUU V'ťk4 jto dojata —
m jí 01 kd)l pthU
Uiiurěooi ftÍ4áiou hUvuf d
kovl4 úhvt Jilýttd bv n(fJ
dtnn upřímný w řdi
V iiMÍiy piibHit#vřřMýwil
XIV
Jatý čas prázdnin míjel K
marádky Kenorčíuy se teď divi
ly proč družka jejich nechodí ja
ko jindy na hrubou ale na ran
ní Však domýšlely se že tomu
není tak k vůli domácooMti jak
Lenorka udávala ale že to je k
vfih Martinovi Jelipívovu jenž
vždycky na Peškovu dcerku a ve
likou kytkou čekal a ji na hru
bou i ze hrubé vyprovázel Hyloť
všem iluveatum známo jak má
Lenorka svého nastávajícího rá
da
liylo v lom však ještě něco jí
nciio O lirulie fotí Itřeziuuv
majstr vždy jdevorovi neb fnrá
řovi assisloval a tu Linuka nl
uioíliiti se nemohla Pořád aby
jeli k oHúři hleděla ale líc sobě
pro poičienl h pro radost Kví
ralof se jí srdce kdi viděla Jiří
ka v (btlmatice a vractla m tnk
kostela ne potěšena ! txv
uioueeiis a na duclni jrnavi na A
pieee in kdyl ktuoira plna r
doull U iiHlaVnj(eieh tl tuk pl 1
micili h mbiviU jako by svatbu
chystala a o kwuné vylivané 10
chrlí se iiidiiiU kli tou hodlala
k toiiiu tlnl synu svému dsrítvati
nsbíjl te- j U-om ka by ji eu
dař dovolila io ona sanot mu ji
vyilje Houidkit I - sVidiU
ikonu t
"Duda lidi pil kslltstál' lltU
dl pamitku "
"Miunl i na mn v ipouirit
kdy i (ti rwbetii bd- iddťkati M
1'ěViV jMlOtV slilo
íllicd ' 11 dU se d ptAfl" k
Í4 iiiJvnU tiuf kildl vuloe vhvd
kv ťuoU Uk ptají %by aut
uíitUa wvldíl iv tniéi#
ťu divtiúh ivš!mk se při tom
oniM) slila! dJr# v#dí!á fa
Jiřík ÚU Vlak jék Jt li!
lichá thk vypučel již by )(
také op?skf jíž fké #by m Uh
mu fwijfíiffií tHUt4nÍM ' není
uhiHj" i kdyb s sáwi Jřík
rád ji měl bylo by již podé V
tu bcnadéjoost již vžila
lk iu těšil jen sljboí ovllesky
íféslí kterého nedosáhne Jí uk'
kdy tichou spokojeností nspléo
valo klyž o rocbefé praeojb? po
mýšb-la žc jí bud Jiřík nosit fa
mu tun rdo( 6wdd Pro něj
by VŠeeJíO UÍ-UitU l'(ílll(iM'iy
však chvilky kdy m seb m
tázala proč osud Ve všem je pro
tí ní stávaly chvil" kdy na něj
žehrala a nespokojenou nešťast
nou se ejfda 'r neumelu itlú
ok okem na zábradlu ku staré j
bloní ia o osudné mUto podiva
ti jaká se jí zmocnila touha lí
losi A když z- světničky avé pr
chajíe do Veliké uvéloíce přišla
oíe vewlého jí i ii nečekalo Mat
ka pořád divná zhusta mrzuta i
často t-ď zaváděla řeé na nebla
hého Martina domlouvajíc dceři
své by se nerozmýšlela nebo
dokonce noad nevyváděla když
by tef starý Jelípívo přišel na ná
mluvy Dle všeho je matka oče
kávala V tom však Iwnorka jíž
lávno se rozhodla hned té chvíle
jak o zámyslu sousedově poprvé
uslyšela
71- byl ten zlý a těžký čas plný
strachu válečného kdy přcehaz
o všechno bujné vewdí a vš'cky
kudrlinky nepovšimnul si toho
vllné nikdo že v pokojíčku "i
Iři kohoutu" nebývá tak živo ja
ko jindy že jmenovité Hřczínúv
pan majstr nějak zamlkl a studni-
e jeho vtipu zamrzla Jen malči
no nejbedhvéjší oko pozorovalo
změnu První čs Hřezínová se
těšila že Jiřík přichází do rozu
mu Že VÍ čím bllde II CO Se mu
tedy sluší Však když teď ěaslé
jí zacházel do sedníčky aby užil
samoty kdy několikráte ho sti
hla mii opírá hlavu do dlaně a
přemýšlí kdy již patrně známe
nula že e do veselostí nějak nu
tí tu povážlivé kroutila hlavou
a jednou večer kdy myslila že
Jiřík je na sedníčee radila se s
pantátou vyloživší mu všecko co
pozorovala a dodala
i"ri i 4 K
i nnt- nf ume e tt
klášter mnoho nestojí Že mezí ve
lebné pány nejde leda když mu
sí a to ještě ne s velikou chu
tí" lířezina jí to všecko rozumné
vymlouval ačkoliv ho slova man
želčina málo potěšila Co myslil
neřekl iimíiiíl si však že si Jiří
ka všimne Panímáma řečí svého
muže potěšena spokojeněji se kla
dla na lože Netušila že právě
tou pozdní chvílí syn její prochá
zí se stmělou zahradou že pře
chází zamyšleio' cestičkou v tň
mnu košatých stromu a že to ne
ní poprvé
Teď v levo zabočil a stanuv pod
stromem hleděl sousedčinou za
hrádkou ku slnveiií tam kde za
starou jabloní za tmavým hon
stím proudila z osvětleného oké
ka zardčlá zář na trávník a na
kmeny blízkých stromu
'foť okno lenorčíiiy světničky
lcnorka ještě vzhůru ! Co asi dě
la? Nenadal se že skloněna je
nad vyšíváním jež dobití má
jeho rochein na jeho prími
cle !
Mladý bohoslovcc stál tu dlou
ho zrak avuj k okénku opíraje
Tam pod tím starým stromem je
hož koruna nad brankou u fi -hrudy
se rozkládá tam plál mu
jasné nlnrt pilu jež nl do té chví
le tajil tlumil Ú jaké to byly
potom chvíle ii ta kdyl do senii
háfu odchíUell Jak těžko po ja
kém řápase jakým odporem! A
jaký to bvl letos dlouhý lok plný
roporu duševního a tesklivé tul
hy Po všVckeu ten n konečný
éas přemáhat se nutil do svých
úkolu a puVMilmsli Jediné po jej
tu drirhi hv U myšlénka na mať
ku na jejf spokojí imt a štěstí
Dokud btv l v lé luavřrtioili si-mi
liářské vítězila liad jeho IomIhui
n hiduiu a mildt tt vše itMi pni
nialkii Alij teď en domft přišil
Ci lťliol kil Spatřil Ubledloi) i A
llřlHOl Pil Itetltohl ilApolto ililUll til !
ho (sáílvt ho pohledu klel Vlit jej
uvlísla cu ji dtoiMdíit htk pú
Vsl-nuit hmudou npoiiiiU jej
it i té Veliké nbéli tupl -!
tfti# kleřA v simíiiliři vr hu m
livvaU uslnupda patí tvému Pitu
netpoknjeiimit h touiivpmu to
potil C ÍUOli? Jf tibli tě
ktrrutl Itislka lidA potfrbt nu
U4 MAI# U jt matk ádti
HliíjtH tibftstki jjí 1 tiWiu
juiýyi j-ji toOMiu i přatd ic-ř
lnu IvwtdAlit 4 ilěali p b lul Je
ZDÁM IÍIÍAÍISKh PORADA
M O- fHl
MU2I! TOPÍTE
hlMtY iA4 Um Vlik u-m wrťJ i
ůht tUkf tfM tfu ié tmWiVf A+f P1wl
ynAA Jjm U Mim bf jui tm H"""'
U4 VU Unitu s4řW tiš MV t
itwm Vám éirUU rMrm'tfM t
MpifWt ftwfik Uklf h M'
rsi t U put mutt trut MíxtfM
im Ui tU tAÍtUt '♦♦' J ''
os tfM víř ňnoty lyfcM
mutm 'im if huii )♦ "'
WáUl }t my trnku' lhlm§p'ltMI''potfitlit V ltlr II
ryrM frvl VfUM U ms1 V A
Vin 9%m Utétko l twM kt'i Vám Aím mU ' 1
i
milí tmmw AoltMfb ti Váš fl tt Vis p
vAlni Mif 14 Ml ji4w 6 )1V '
telilo ea nitiě
Um mtlmifl $tiUmm #
tiwttml 0lt4k MiliW tťr '' "' S'' ř''
I U4l WjM #♦ hrn tnou t 4
#v1f# 0flím jvi'W lfM#
vl iitmi I
fti ir„M l rf ) ii #
1( N4' 'I tulit Mm#l U0"i f "
99
)i-:it r nm t us etM ii4Imi nutí m rwif """''
-"í m ' M mI 1 :l fc M ef m (4r( if
1 1 triím H linm'M I tfiiiW b„M l(l( Kall lr tmtltfl nám )mlnn ě VÍimh 4—'
ně ÍMmmm Umpmmm évu tuěkté4U§t Mb i t tMmA Ub - ir v i-fii
imtiHtm-
MéUit Uvpon m kolku wAmrmm 4oc
CA UITUI A CO Ml — to N f¥M A CMm% IH
totmt w ! Iímím 1 4 I krS Mil Vl 2Mrw Ih#liil třféf
f U Vl ttM fii# 11 " f-ti"
A'it—
ho života? e jí povoloval a tak
nerozvážné stov si vyvolil! Ale
matka o ničem neví snad nebude
biáiiílí? O bude ano a nepovo
lí loř jisto Nepochopí ho nepo
rozumí jeho liešléxtí tut Le
liorka? - - Kmitl se mu pohled je
jích zářivých milých očí mé na
myslí každé hnutí její tváře její
slova a sladká nejistota naplno
vala mu duší Jak ona by roz
mdlá ?
i Pokračování
Zácpa
"i'éní pánové Kcvcrúv Lxo-
Ion osvéčí si' velmi dobře v lé
čení zácpy Jsem s ním velmi upo
kojen Dítko je teď úplné zdrá
vo Přijměte naše upřímné db
ky raní Anlonie I Iialupnícck
íoule No 5 Ho% W Antíiřo Wís
jiní podobné nám psali o ú-
činku Severova Laxotonu Jest to
dobrý přípravek proti zácpě pjy
niim v žaludku kyselému líhání n
odporiičuje m zvláště u dítek a
slabých žen Cena '£" centu Všu
de v lékárnách bádejte však jen
Keveruv liixoton Nciuá-lí ho váš
lékárník objednejte si ho přímo
od V Severa Co Cedar Ha
píds ia — Advertisemcnt
DR J C SOUKUP
ZLIHNl IĚKAft
Tlfoai floMtilas 140
201 Nxton Block 'roh 16 i Finům
OMAHA
NUK
NAUČÍME V A ANGLICKY
foíiou v nikolika 0)#$íek Karf p
rfiitiri % rDl tUik kUré mÍI4b
jehlan po druti4 jsk lák j dokii vy
(wiTit KtMoa ckwlka opravím
(iirrštlma Uífait ptlvl ivMoiaiU
mttio4oa tplni botou TnUltlvaatsl
éVli(r jsou vítáni PMloíU kIk a
náitisl4 podám Vám WtM podrob
" VIKLA BRATŘI Lond&l
Mínneiota — Advertisemcnt
ALVMYS
POPUUŘ
F C DlOíl
pnxJsvsě tiovÍKÍho í!'liytks
F F WCLLMAN
prodavač vspt dohytks
KOMMISSIONAII
léih
I V DOBYTKU
Mima iiii loiliiit ¥ ul!lii tiim Z fénni řiiim StttuU ((! dint
ttílf jiiim IIU alylk nlkily srtjmil Julek l'inl„uliii kuMomu í imvwlll
' f'llii křj 'ltl níiif l„ jvjl! r-(U IOmI Iři Ilon )kei Irfyik
ífiml piínřiil tr#ni)ii rtirtatAn kriwě ' UAf '
V C WllHfl el (m'h ř"rtO NU B(n ulrl'l liu i!4f tmi
BLISS £t VVELLHAW
Boom 254 New Eichínge Bldgt Union StocI yirdi SO OMAHA NERRASKA
Váolav Kozák
8705 80 10 HTB OMAHA NERU
Stt řoinichý o uzonářtký
Zé4i áfitvílio umis jskut I rlullká výmbkf
'ká ou vid t njlitl jkiU 'kuiU
kuu4ti u niku jsilnuu isjlitá h pmlruké pHyW
U — ZboM os puláiláal 4ováM da ilmou ob
jiMltiivky mulno uíinitl tlfunmi PopiIm 1711
:E3ssr=:s3s:sass3X3xs=:zs3
pio OvD A© IrJ ET
a PGPTOMALT TONIC sillvku
piíU ti a (KUbiki !#Mis Vám ivi tu ulilslii da klrlkiily Hli
W(ihíh l'ív ssU jwu lUlá lsllá ill# tisiéU hiHUv
% MiVÍ Menáhu 4IU VSÍtuá (NMSpuUtfAlt ptát 0 ctuulk )
řUTB řlVO 8 CuaKÉtlU flVOVAKUI
ATLAQ DRE2WING COMPANY
ROTT W NU DBřAKTMKNT JAMKU A IAIKK tUui
MMÍ
VlMIMttMIIMtM tOMUMMIMMMMII
i miimr nvu Jimi senami mu % i r h
S FRKMONT HKKWINd CO
t FRKMONT NKHHA8KA
S vjtAM a Uliuijtt 1'liKňskl pivu (' mi thuti jUti
HuUy tidiob j-ivi iiejli j4l klaď ibiá $ („jbpiiiu
fchmm t4 iti diř i prvý ftsk Wký i Um j„t
g puoiivéu ttUAhaj :i 1-rMiU lihu i j„t diHrinSiv4iii
£ iitiodiými rkM
Í%mH li sdi i' hiittt idjednjt sbi jdiH Wdwu
1
Ji
7
i
4
r-
1'
rifu