#trM I
POKROK
PUBLISHINO CO
rdáfé
rosnou- cirAJoa
tuldal rdáni
f Craía oro MslJaw obr Ktb ? 8iw
lr Clarkaaa firo CelÍM okraa Nb
Wllaua Kaaa fr atá JUaaaa v
('dar tóal la pro atát lowu v
Psul UieuftpU Mino pio tit
Minnasatu a f Tídall atát
Houib Nortti fckoU
řfadphvtna:
Pro Mpojaa Státy #160 Fr Kaaadu
1200 Do Bwp $2 00 rolo
Ziiilk penlíoí 1Jt#f M pomoel p
étab {wukiMk TUumjt Ordari)
franku poukáwk (Kapraaa Hoaay
Ordara) baokovaicb poukiaak (Bank
Draft) anb r rtgUtrofaaíni depka
Oíoamujata li avé praatíhofial údaj
ta atarou 1 aoou adraaau
Dopluj s krubí čtanifatfa oebataé
avařajnima Mutl bU aluioa paan
b's ůiayslu níkobo osobni pulkoditl a
po4p-i6ay plným Jmaoara af jí má
být) v radakel otajaao anebo a dopl
mm uvařcjoeaa
-JO
Kpojené Htáty mají velikou lid
natost al přea to t jednotlivec
jent tu pontrádáu — když tím
jednotlivcem jest p Theodore
UooHevelt
V pádu vypuknutí války a Me
xikem utrpěl by p Hryuri citel
nou řikodii — neboť byl by ani nu
cen vžiti i repertoiru jednu z
Kvýeh nejhezčích přednááck "The
Princi oř 1'eucí1" (Kníže míru)
Kdo chce mfiži! věřit že udadá
hezká dívka béře hi atarího muže
pouze a jediné lánky ale přen to
málokdy čteme že za předmět ví
lánky vyvolila ní chudého atarího
muže
V ChicaKU dva dánnlí redaktoři
vyrovnali kí hví nMiry na "poli
cti" revolvery v rukou z nichž
vypáleny dvě rány ale povstalo
nové nedorozumění: Vzhledem k
tomu že oba duelanti vyvázli
zdravou kňží mířili SpatnA nel)
Ktříleli ze Klepýeh patron 1
Možná kdyby v Alubiimé ženy
měly volební právo s tím bojem
o senátorskou tójru
dopadlo zcela jinak
bylo by to
Jcnt více
než pravdřpodobiio že v tom pří
padě byl by vyhrál hubičkový hr
dina llobson a nikoli tlustý
ťndcrwood
t
Ti kdož odporucují celonárod
ní prohibicí pro SjHjeiié Státy
zdůrazňují že ani v nejmenším
jim nejedná o obmezování svobo
dy jednotlivcovy neboť každý
bude iníti plné a nezadatelné prá
vo zaříditi si pro sebe pivovar i
vinopalnu jenom že "to" nesmí
nikomu prodat ani darovat
Náš sekretář námořnictva p
losephua Daniels jest skoro tak
mocný jako Jehova bůh Israele
Týž vysušil líudé umře aby židé
mohli přejiti a pan Daniels jedi
ným škrtnutím péra "vysušil" a
merické válečné lotfstvo k vtdk5
railosti důstojníků jichž nejsil
iiějšíiu nápojem nadále bud-J
"Kxape juiee"
Na odčinění křivdy není nikdy
potlě a Spojeným Státům každý
to schválí když se vyrovnají
republikou Columbií n ítnúmý hu
drtlký kousek bývalého presiden
ta ItoosťVrlta který st získal Vel
kou zásluhu nejciunn o budovául
l'uamkéhu průplavu ale též o
arot-nt lanauiké "republiky"
"Civil" ( Vacv tipétiiA e posta
vij v čelu armády upauiéln
nýcli j jii eíleiu jet Wahi)if'iii
ule od tho éajiu kdy vedl prvui
armádu přeil dvaceti léty udďU
kt iJoi velk4 mén Tťhdy ko
tu bji iiuťett sdib ti m tvoji ar
Ittldoit v líl tamhv#ho po
♦ hodu kdclto nyní mohl by pr
jeti d Whiigwiu na Ústním
vlakit jh peiH4' uk b to ui
toiudui io jh il iU
Nrdlvtwi i OHHií poUuuky ve
tto)Urk Vvh řwdáfli lojsou
ir%Mié lvi p%ut4-jHi ale
Hlí S# ě k0Ml'tHtÍ l
i?ilwjí
tr tlrukí" i% uieUfjem" prw v'k ijbn-rMík lU
Uíwití 4 tiákliif Ústl H'kd
Mm4i tH í l kí
jt aby kdyí ut "fajty" muí
být tento pěkný zvyk m mk v
česko americké Žurnalínfíep
VELIKOST KTERÁ NEUMÍRÁ
Na tento čtvrtek připadá výro
čí usrocnin VS'iIIiama Shakes
peara wj většího anglického báa
fiíkM jenž narodil v r Za
tíeh V0 roků mnoho se událo
Allglíe Slillll a koiistíf lléllím ti-
U-ih ytniťlo řckí kruiovutvi ví
Kraín-íí t ř-f J republika vzni
kly Spojen' Ktify Auurícké po
Vaflo liliieck eÍMflíxtV í H kŽl
den vlaxfní příne! nový tlív
vwjk pokolení za pokoleníio ei-
utvým véneein oohili akrňno
Mvee Avonttkého"
Zítra po celím Ní nicek u ve
vícch ilívnfllech Ve vw'ej niíMeeli
iriny binlon KhukeKpeflrovy bry
n podobní bude netíii v Átig)it
není iiÍMta v celém ciziliKOvanírii
uvití kdo nebyl by znítn Sbflke-
ib-i' „linuli i áivtA 'iuImL' t4ní t°" "''jvíe milovanou
iin'i'r ii' "nu uv on ' -"
AuHf tuk nablédnoutí jako onen
tvfirce "Kupec Itciiálnkíbo' "O-
tella" "Krále LcHia" "IIhuiIc
Im" a U"eh mnohých a mnohých
her jež zůstávají nedostiženy i v
nuich dnech — více než po třech
stoletích Jcsl lo velikost klerá
neumírá- nejdou to zvonivé rýmy
j -"j i
l i t if( Li- li-
Kl1MblleH' inmrVlndn „tJpHklwl HliertM řekne že Hpo
-st to ta jeho věrná a 'juavdivá
dsen života které svět rád „a-
J1
I
slouehá a vždycky naslouchat l
bude Shakespeare jako málo
kdo dovedl vtělit i lásku a nena
visr loVHlnost a laks pr
a perfidii on jest nejenom velí
kým básníkem ale záfoveň vcli
kým filoMofem i v oni spoéívá
jeho význam
Musy jež poei-lovaly skráně
dítka které narcalilo se ve S'rat
fordě duluíM 1H1-I uvedly do
svila jednolio z nejvétaieh múzu
hož velikost neumírá a jehož
sláva roste s kažlým pokolením
ŽENY V
PRAKTICKÉ
TICE
POLI-
l'ii poslcdiiieh obecních vol
bách v lllinoisii hlasovaly poprvé
ženy a Chicago jest prvním veli-
kíni městem v Americe které si
podrobilo tukovému "experimen
tu" -lest to zcela iiíirozcno že
ve veřejném tiisku hodné se uva
žuje o nové třídí voličů a činěny
jsou různé závěry loifieké i nelo
gické Podle naňeho míin-ní v obce
nich volbách v lllinoisu padl ten
argument jako by ženy nepřály
mí volebního práva neb nechtěly
téhož používati V ChícaiřU sú
ěastuilo se hlasování lfisJliHli žen
což jest ":i procenta z počtu kle
ié se daly registrovali ' toho by
snad někdo soudil že nebylo to
zrovna velké procento žen které
se k voltu" dostavily ale ono ve
skutečnosti bylo větíí nežli v pří
pudé mužských voličů nichž
miiizc 7'' procenta hlasovala Dále
n voleb v Chícaifii zdá se vysvítá
ti že ženské volební právo nezná
im ná jcAté feiiiiuism přiíl nímž
bázliví lidé tolik varují Nehla
sovaly totiž ženy sinaheiu pro že
ny a hlasy jejich byly lak rozdí
leny jako u niužft To snad vy-
íětliije tu okolnost Že ani jediná
i devíti kandidátek pro úřady
radních nebyla zvolena (Vlkem
ženy hlasovaly pro kandidáty
dobrým rekordem a tím přispěly
k ojd ižehí ÚřOVIiě polÍ'(ii-kčho
iivota A takí ' oavMíily smysl
pro ictruwt a úspornut v tom
M' pomohly porKtti vydáni dtu
HtisA tniioliti tiitltioitu ilillinV
asi i t ibo důvodu Že Hedrivěío
v!y itviiťjil administraci jk o
kieoí tak oťeeid
Že jest Ut do velká míry lu
hU Žni "vtiM td" dUI h et
OÁťti ok'i v lltuHiisu o "u
kiU lod sporu ale l#kí ťe
sudo Mpoiuliali ť bvb J t
"molu" ie slitin h k Iv iruy '
IiIhhI H hllUjl dslii
kd -iU jsnyVh '4icli kdt ji 1
po vfťe rku iciiv mají vobbid
pťéVtt bMs'Ítká jet do
Volt IM
t ikvui v #it h ok
i vd b-id
t iu n hud ládíít i10
W Idká lr0Hh) iHtil V 4-ltl In
ké nditMMy i rugvvtt jké
lrkv tnlpAtítl My j1 p'd
NA UOkKt ttJDt
thmmivkM hh kUp fa im
životni UlU jel příliá tížtyií
lu-int á oeboiné riAcif tm ta j bo
afezkn nwbúzely píJIuí mnoby ka
miwjI a bloží ieebť i vzoene
na p -Nejaona U rnaiií(itt'ayljo a
htííf M! - p NYlaorm 0'Hbaujli
neaymn jeat jeíli bfiřť
Jak anad ani tiepotřibnjem ob
Aímí vyvítlovalí pai Xíslaon
0'HbaiJKbneaay jct tlíploma'í
ekým záaliipeem Hpojenýcb Ht4l
v Mexiku Mílí jtorie tam aíe vy
lanee který byl odvolán ixiílí
jnme tam zvlížiníbo oaobníbo z4-
Ml upře pn hídt iiU Wílaona [
Linda který nedávno vrátil a
jeat více než poebybuo íulalí pft
jde zpít avhtik p Xclaoutt O'
SbaiiKbncMMybo nikdo neodvolal a
aám no takí nevrátil a tobo
Houílíme že na vém i)ínté jcal
dokonale MunU n a ap"kojeu
to takí radoMtl žili v cizi zemí u
v cizím níÍHtí v tom vídomí ž-
j K" í
osobou Nikdo přece nebude u
piráti že Mexíkáni mají rádi
Spojení Stály a ž stejní mají
rádi p 0'Khmijťhejicssyho jejích
ofTieiclníbo zástujice
On sice diktátor Iluerta má ně
kdy divní nápady ale to víecko
jenom proto aby e p Nelson
" rwHiitrmin-my ihij inivn dh
i i i ti
J )nca
'j""' HA' " v"lfi
za úspěchy Villových a ( 'arran-
zovyeii revolucionářů a zítra ui
zabavili p 0'ShiiUKhncssymu de
pesc z Waxhiniftonu a hned zas
átelfví!k''ž m' DWiauiíbnessy ohlásí
ze oy mci raii rozmiuvn s p jiu-
a ě i t I V
črtou vzkaze mu tento k'"U
man že vůbec s ním nechce mlu
vit a p 0'Sliauttbnessy ani si
nesmí urazit a musí přijít opětné
kdvž Jest Iluerta v letmí náladě
a mimo to jcSM z Washingtonu
slyší žo nejsou s ním zcela sjo
kojeni ii když vyjde na ulicí
Mexíkáni na něho pohlíží jako
1'ctrovstí ale jak pravíme to
vši-cko jenom aby p Nelson
0'Shaujřhiiessy měl trochu zába
vy a ku všemu lomu má to vě
domí že v celých Spojených Stá
tech není státníka a diplomata
který by stál o mexické vyslanec
tví Také není p (1'ShauKhucssy
jist zdali v případě vypuknutí
války přece jenom nějaký Mcxi-
kán dýku pod žebra mu nevrazí
nebo nepřijde li o život "nesťast
nou náhodou" — a tudíž máte-li
nějaké svízele a strasti vzpomeň
te si na p Nelsona 0'Shauiřlines
syho tomu jest ještě hůře
LIDÉ A LIDSTVO
Miluji lidstvo celé — kolikráte
takový sentiment tlumočen byl v
básních a uvážíme li že toho
"lidstva" jest na světě mnoho
mnoho set millionů zdálo by se
že jediné velká duše mohla by bý
tí schopna takové veliké lásky
Každý národ má svoji hymnu a
jiné vlastenecké písně z nichž
zrovna sálá láska k vlasti a má
lokdo má tolik kuráže říci jako
Machar že necítí nezná takové
lásky
PimIIi našeho mínění lidé měli
by bvt skromnější a m
lýtvati
tou láskou k "vlasti" k "lid
stvu" k "veškerenstvu" IJéfou
si na sebe příliš těžký a veliký u
kol a zcela byteéně
iwaei
i I
iK-í iLii iiii iMmIvih mi
li
iiejblíže když ib'i milují rodiče
a rodiéw děli a miluji své souro
xi ne- bratry a sestry n kilyž
lohotii iicjužilhu kruhu vyjdou
ven pU 1 když jednají lidsky
Vftíi svým souv dUm VlVl !'"oi
nimiž Ve stk přieháiejt v ob
ť titul r
h V rtm"tn'id "i1"
Víilýiu vstííe Ičm kdož jsou JimHU l laikovi se nclie
rilitrl kU siejuyui upumiim t nlťtUJin d4Vne Iradiee ilemo
bydli v jednom mě-tě (kiaUeké sliMuy vyslovuje se
Takový sentiment to ut sice tak proti nubvi tuím a o ikVu dáh
"Viiušriiým" jako lák k lid 'je t pr volný pilVhod aillell
IU k ViškilrlislU eož jes!'%t M( ptttuMnským piůplrf
vínko vťWlrwý Uiaklid hjvtiu což vi sku vč nosit mbylu bv
jeiii al jest ídiaVMU livofol fibi ničím jiným to-IH subvem l Kde
"""li khtá nejenom čud živi tll vt{ „4i lMiilv by platili il &
nMliiín ! Uvi uk Vt?H L ihU tom náMmlu bH auu'
kýu ř- m Kdo lo ni hopeti rjy v p„jřniu ob loxlA n pU
takbo wulíttuttlu mil by ý 'lv by itbu hVpubliUwký
? í i í '
tl " k ob luk upíÍnvio a
liiriiod0 all l I Ul-i j
i hipi o b i'hk I lo ho ťOitl 4v si
tUthojť o ťbn lku v plním
MMiiiM( a oivhi toho tt a
HOI tl OlirO %i dlijil $
pohHHHÍJt md'ali ib Ud
V VktroIUv %'m lm SÍv
ku powhí piJímV kln# mMt
wif vykrealílí v (íeb nejlijzníjéíebJkonK''' preaídeut 'fah jednali
llbill lilu II K ÍCI() li V la l AmIiIii Llví ailii(fi'l ífrt
eí jct to jílak KdybycboíH po-
iavii io rijy ve-ny y mt
známe uepoebyb4 u kuhUUy m
ílí byebom lííjakou ibybil a o
W m nkiifeínň každý m4 iiíja
kou tbybiJ jinak ani řlovíkem
by nebyl — a Jeat to ubovívaví
přezírání iMi ebyb liaííelj apolu
blížnjeb kteří jet tím pravým
lidstvím kferí untožAilje apolcí
nou poapoiítwu prácí a doved
vybudovn'1 velíkí vící
NEJVET6Í CLARKOVA REÚ
1'íedwda poalaneckí nluutvuy
konířřeaník (lark jet proti od-
volání zákona jíml americkým
lodím zamíafnávajbim ae pobfež-
ním obebodem zaruíen byl volný
prííchod prň['lavem Panamukým
a řeí kterou proslovil vyhlášena
jeat jeho cfítťly za jeho nejvétií
Nevíme má-lí tím býtí ClarkoU
lichoceno ale jihlo jeat že kdy-
by význam dloubolet:bo kon(?re
nika i Míssourí měřen byl dle té
lo řeí i nezaujal by zrovna vyní
kajíeí mísly v americké pulílícké
historii
ťhkaifská "Tribuno" kU-rá ve
avých redakčních posudcích jent
spravedlivou a umírněnou i k od-
piirciim vynesla na-l tou iiarií -
ovou řečí zdrcující soud a dokou-
řll
cc uaj
psala že americký národ mé
dosti příéiuy styděli ac za před
sedu poslanecké sněmovny Kdy
by prý takovou řeč proslovil jiný
kongresník ještě by to uAlo ale
t i i
pravé ta oaoinosi ze nyia pieu
Untn-nu předsedou sněmovny činí
věc povážlivou Jmou to příkrá
slova ale když muž v postavení
které uznáváno jest za to nejdu
ležílíjší po úřadu presidentském
prohlásí "raději bych viděl aby
1'anauiský průplav vyhozen byl
do povětří než aby kontrolován
byl Velkou Drítanií" tu jest na
čase aby takový "dar jazyka"
postaven byl na pranýř a aby i
americký národ gratuloval že p
Clark se nestal presidentem
O tom zdali americké lodi v
pobřežním obchodě měly by mítí
volný průchod 1'anamským prů
plavem mohou se lidé poctivá v
náhledech rozcházet! ale Velká
ltrítanie svým usilováním aby
její lodí měly v průplavu tytéž
výsady a výhody jako mají nu
příklad americké lodi v průplavu
Wellandově o níe více nechce
kontrolovat i Panamský průplav
nežli volbu pana Clarka v jeho
missourském distriktu To ko-
i i -l i
noem p tiarK taae vi a ta umná
demagoga kterou sehrál v posla
necké sněmovně 'starému Champ
Clarkovi' špatní slušela Stejná
jako ta tragická pósa kterou za
ujal Nevyvcde-li p Clark něco
horšího nežli jest !a jeho opposi
ce proti programu Wilsonovy ad
ministrace nemusí mítí nejmen
Ších (dmv že by ohroženo bylo
jeho ziiovuvolenl a nijiik neby
lo třeba toho plačtivého prohlá
šení "budu li vrácen do soukro
mého života budu přece mít i lá
sku a úctu své ženy a svých dě
tí" Nebylo nijak třeba tohoto
pathosu ale bylo třeba aby před
seda sněmovny poslanecké když
uznal za ilobre neb za nutné po
stavili se proti demokratické ad
ministraei proslovil řeč dňstoj
nou pádnou logickou appelujíe
m i- r i i : i i : :
uiso i pcumme „ „
alf lednu- na zdrav v rozum la 1
hoí
když tu
jo ree proMovena v uemne
ti- i #
t t w
ui!IU" V I liini'™niil 'iu""M
W iU W1
líepublikánské časiipiy ilullt i
jl m demokraty k voli tomuto
póru a mají k lomu celkem do
1 1 I I K I f I
ir uuvouy iihiiM i iaiuMnoi
přijatá im kouu-uei v HulHmoie
-
koiigr přijal ldu Akoi pie
úb ul Tafl jej pb pl v écml
j ttiaíi et ta v duchu Ira lie
4ad é ( ti i t t ptd-U
klnk4 tdt lUuiit uja'a U t4
tnnhko i hu ' h ki itl-f hiflid
bsTtUiV klrfé lAliMtov piikb-l
U + V blsli ati jrdllli V Udili
tibto I a lodU irpoblikáwký
lodím v jobhžníoí obebodí t'dy zadUjííiiíií 1'ozdíjí íee i
íí i Luíi 1 ! L l 1
'"i nmcrtea ymi iniiHfy na
! „(! tt t
p fík lad mezi Stsw yoikem a Kafi
9 w w
1'VaneÍMkem poskytli volný prft
ídiod J'anamakýni průplavem
l'reídint Tuřt pobllžel na to jako
na aubveneí a k řeíí avíbo íaii
v líefroílu předneaení toto ava
Htinovjko náležíš objtomíl a
zdftntníl
Aváak demokralMk4 atrana by-
la vždycky proti udílování aub-
vení americkímu lofatvuj jeat
přee známo ž předloba v loni
wiyuU byla kolikrát v k(m
tfiexu poražena deniokra'iekými
blaay za pomod rt-publíkánfl
viiifrozenHýcli alatO a tudu
tanovíko kferí zaujala WíJ -
ttonova fldmiiiÍNfrace j(t zcebij držel 0XX)WK) n hotovoatí od
dÚKledným ale nedúaleduým byl klidni Kvroji I'an Wilaon a j
onen odMlavec UUrý hp doatal doj ho rádcovi byli tobo mínění že
Imltunomkí platformy o pokyt -
nulj zvlííhltiícb výhod americkým
lonlui v J'iiamkem
v ninamskem průplavu
Myl prý lam "vpaÁováu" a jest
to skoro k neuvěření že mohl u
jííj bdělému a ostrainému oku p
Hryana jenž byl přece předse
don resolučního výboru který
jdatfomiy vypracoval
í'o ao týče smlouvy Jlay-1'aun-
l ' i r
jccioie - ovy jesi pravua zc není
doati jiumou ale v kongresu ne-
ji-4n4 se o její výklad nýbrž o
základní stanovisko jaké Spojení
Státy míní a chiějí zaujati vůči
Canauiskému průplavu jako veli
ké mezinárodní vodní dráze Že
byl zbudován americkými penězi
že inl by býtí Spojenými Státy
kontrolován žo americké válečné
lodi měly by mítí volný průchod
a že Spoj
mohly by
Státy v pádu války
průplav uzavřití ne-
příteli neb těm kdož pomoci by
mu poskytovali o lom sotva bu
de sporu ale jest to spornou otáz
kou zdali průplav stavěn byl
pro americký paroplavební trusl
neboť z udělení té zvláštní výsa
dy americkým lodím nikdo jiný
prospěch by neměl jenom ameri
cký paroplavební trust který
mnohokráte ukázal že není v ob
chodě pro zdraví ani pro vlaste
nectví ale pro to co dá se z ně
ho vyždímat i
KRISE V MEXICKÉ SITUACI
Ne tylo řádky dostanou se
čtenářům do rukou budu v me
xických vodách shromážděna jed
na z největších námořních hoto
vostí v historii uvita Nemíníme
číselně nýbrž co do Mnoswosti
výkonností a ničivé ÍJy Posled
ní utkala se válečná loďstva n&
dalekém východě od kteréž doby
hodně zdokonaleno v lodním sta
vitelství a výzbrojí a americké
loďstvo jež se sjíždí do vod me
xických v obou oceánech před
stavuje vymoženosti a zdokonale
ní pohledních desíti roků Jest to
ta iiejmodcrnější bitevní eskadra
jaká kdy k válce se chystala Za
jisté nikdo kromě firem jež do
dávají válečný uuitcriál války si
nepřeje alo jist je že věcí dospě
ly krise a že ta presidentovu po
litika 'bdělého čekání" osvědčila
se býtí nezdarem
Zalétni těch amerických ná
mořníků v Tampíeo není sumo o
soImj žádnou tak vážnou věcí ale
ono jest pouzo jedním z těch
Imuha lřt((llllft luruvv vlá
ly n skoro by so zdálo že se
vlastní jedná lluertovi i vypru-
VlkovA„ Siujtlýťh StAlUi
Kou-
kl It lle liimil i h t i 1 1 1 nu iiit ijin
ioésto N městem před nimi padá
'4 třeba Iluerta dává ' předmst
výpranku se struny Spojených
stáú před výpraskem od Vdly a
'
i m mut l etm dokonce e hov
'ouh - ji h vv hlášeni válkv Himjo-
nymi Staly íeililo by mevuky
náriul In i něho $ llueily stal
by najinhiou veliký vhisUine
t iánli'1 rodnou nelni proti eiímu
io příteli koustitucioiiidiiilé
kily by lopos'aili se proti Spuje
liým Siátftm ocitli bv e Vu sě
lb škůdců vlli - fkrálka i lu
nla si snad ihsI it v pádu vál
ky a cul jteu i iné b od Villy
pokoj a kdvbv pdl piwlhhl by
ms němu nártsiu a nikoli by
b oiU batidiluM ht t ink„
U jHwiedid kltu loboř jioak HeíVVjAdnU polituj áni liti I UVeh i
dláždil by Hpojiní Slily jko
ud iM'Uiátr svoji airotiu-mitÍ
S ipopiowll St utifo v Thiii4o
la L t i i t
tu li litin ni nmi Mi ll iiAiioo
td
í t i -ta s l
nwinť] im lito Met kťit-hliia
iiutultM i iiaWmu tli iitoktatli Wuu
fj požadavky wabjnftonk! v)á-
' yl i i i Kul liil II í
I i r I I 'i 'i BI
I i i ¥
i — r j — - — i
vi#i évkui k nou itvcui aioeri
ekí vlajky aalvou výfiefi když
ameríekí váleíní loontvo po
zdrav vrálí ale pře no zaa ai
Meko rozmyslil a d"koie žá
dni aby ameríekí Jodatvo vypáJÍ-
lo oiu-n pozdrav napřed nebo a
poi aouía(ií a bďteriemí mejij
i t tě i r t J i ti
eaymj lofo ziji w nytj mail- a
1 ! 1 ( A
millenii mniti inimi a jm XI
VJajky ale ae Mrany Jjuerty zla
tu: v toni býlí ayalem až jíž U
Ji o neb onobo důvodu dráždí Spo-
]i""' jako hy ebfíl vynufítí
branní zukroícní
Zdá m tíž h: atruna trpílívo-
alí jirenidcnta Wilaona praskla
lkdyž ao dozvídal ží Jluerta ob
: Jlucrtu vyhladoví domnívali ms
že nikdo jicníz mu nepéjíí když
Spojení Státy odeprou uznání je
ho vládě a bez peněz au to ápatne
válčí než v tom s přepočítali a
fiOjíMMIKMI v ne j horším pHpadí
by znamenalo že líuerta udržel
by Hn další rok a lo by ovšem byl
další rok iiřítnmní riesneMÍteliié
situace
r
OiAzkoii jest jak by m zacho
vali konatitucíonalistá v pádu vy
hlášení války se strany Spojených
Států Pokračovali by v svém
poatupu se severu na Město Me
xiko a kdyby tak činili nepo
sloužili hy tím Jlucrtoví jenž po
tom vystupoval by v úlozo jedi
ného obhajíteJe vlasti prolí cizímu
vpádu f Zastavili by uepřátclatví
až by Spojené Státy byl v Iluer-
j tou hotovy? Obrátili by sn proti
noicrickémii vojsku které ze c ve
ru do zeně by v trhlo a to do kra
jů v té částí Mexika jež kon
stítucíonalislé mají úplné v mocí?
To jsou otázky na něž naši stál
nící ve Washingtone rádi by měli
odpověď Před několika týdny
president Wílson dovolil dovoz
zbraní a střeliva pro Villovu ar
mádu ze Spojených Států a jest
dosti pravdčpodobno že tčsdiže
zbraní a střeliva bude proti naše
mu vlastnímu vojsku použito A
další otázkou jest — co po pře
možení lluerty a třeba i Villy
Měly by Spojené Státy velikou tu
cizí zemí patrolovati aby tam byl
pořádek zachován n zavedena čí
st a v nj vládu což by vyžadovalo
vynaložení nesmírných sum pe
něz nebo přivtěliti sí Mexiko
čímž popudily by proti sobě celou
latinskou Ameriku? Možná že
věci nebyly by dospěly tak dále
ko kdyby Spojeně Stály hned x
počátku byly osvědčily více pev
nosti ale zároveň sledujeinc-lí
vývoj událostí jenž pokračoval
více nežli půlstoletí zdá se že
jest to dějinné určení jež ukaii
je Spojeným Státům centu na jíli
od Hio (iriimh
ČESKA AMERIKA PŘED TRI
ČETY LÉTY
V Pokroku Západu ze dne 10
dubna 1 má dopis p J II lín
apodský jenž tehdy v Chmlandu
bydlel a způsobem spíše radikál
ním píše o tamní české demokra
tické politice a politikářích V
pozdějších ef'ch p Hosjaidský
novinařil v Nebrasee ve Wilber
avšak v té době jeho vnituhy i
tíhdejŠlm vydavatelem P ne
byly zrovna nejhpšl
Dne f dubna byla v Chicagu
slavnostním způsobem otevřeni
noví iiíízeuá škola C S P H a
velké účasti fádů zmíněné Jedno
ty a jiných spolků Slavnostním
řečníkem bjl p V Auajdr n
duktor "Dinnien Novověku"
Cle vt hnidu
t a
V chicagské "Tribune" kdosi
uveřejnil dopis iu ttdi t praví ho
jména V luiui napadl io4 avti
b iu ho imiyoia Si coi a i Ziku i v
Haeine Wh siáttdho uáioM
Jonáše p C J Palleu A jiu ii
i ié česká občany mi ioké cm
Mb04tbi Iskiium nevoli ét met
ká' rd přljaU lisolili-i kteié
rádným půobi oi Mim i4k i n
jedllAltl oduUd!a "Tnb'lie"
IčíÍm
u uiodiu dpiui
4
Chi'kký "Niiiiovc"
pí--'
i' „„„i ji
'
iHlm n(huol brk
i
