TV
POKROK DNE 18 JlftKZNA 1914
Strana 7
1
r
V-
li
Tanečnice 8 maskou
(kolonka — Napnul Fr K
JIcjda
Zátky z ňH!tiiHiiMk6ho rozlétli
ly ho jo jídelně kIHÍ chraptivě
plval romanci "o bludném rytíři
a jeho lánkách" modravý kouř
ci Karet ovíjel nkupiny ohoI) o
brazy i luntry fantaNtiekými
Kulrlttndami A vždy nové pod
něty vynalézány ku přípitkňm
vždy líliiřriřjHÍ Naivy jásotu roz
léhaly ho Nalom Alo květiny ry
chle vinily v U' íIiimiii' ntmoHřé
ře vůně růží dusila no vo výpa
rech naditého vína h barvy ble
dly pohlcovány jnouco záplavou
v Stol
V jedné chvíli krátce po půl
noci vrchní ni libní lékař zpozoro
vnl že vedle rytinÍMtni Allanu je
prázdná Židle Obešel mIůI iiMadil
ho tam a nenápadně nachýlil hla
vu k Albínovi
"Jlrftlfc MlpilHť piješ ZIIHO
pííli3 mnoho A ntále jen bur
Klinické! Vín přece dobře - -"
Rytin íntr jakoby ze snu vyli'
žen teprv nyní ne ryehlo obrátil
li vřelým nadšeným hbiHein
vpadl doktorovi do řeči
"Aeh mňj dobrý mentor a ku
ratel mi Krynie moje Živoucí
nvédomí! Hleď brachu přepadla
tuně toď před několika okamži
ky tako-vá zvláštní vidina zmi
zel ná! o nvřtly kamarády hud
bou a vším všudy — jí ntál v fa
ir eskadrony před nepřátelnkou
pevností a zcela ricHinynlně velel
jsem k postupu proli kolmé ntr
mé zdi jako bych tam mohl tu
šili průlom nebo tajný vchod — (
Nuže fijid(iuelijÍH mne? Nebylo
lam nic takového alo kdy i? jnme
MÓDNÍ
li i i i 1 : 1 1 1 il
Cř
I ?
ó
I
9762 Sukně pro dámy— Střih
v i velkoHtech! 24 -Jti 2H :I0
h 'A2 palci v pásu Vyžaduj" :i'í
yd Ufi-palcové látky na velkost
-M pale a
U tK I? I rU JI tř
! i yd tk í
XtiUy U vt4 řUU 4kttrf i aalua lul i bhM )
J mlai ira tha ifl+l i0m4 DUt %iotiy ta 10 ]4a
no přiblížili rozNtoupila ho zeď Ha
ma a kamenná žena Hocha no
hybnou tváří a mečem v ruce sta
la v trhlině Palla Athén1 nebo
1'aniiii Orloannká tak iihí ně
co leě hrůzná a uiidlinky vzne
ňená v té ztrnulonti My všichni
vyděšeně zírali na ni ncHchopni
učinit další krok Tu ho vztáhla
její pravice pomalu zamávala
ineéeni v právo i v levo ode mne
— a moji vojáci mrtvi klenuli k
zemi Krev Ntydla mi v žilách
rty mé ho chvěly Její ruka m
měřeni ziiho byla Mpušlějia ale za
malou chvíli zvedala no přímo
proti mnS jedinému živoucímu
který zbyl Jíž vznUcl w meé
nad mou hlavou — - tu pojednou
hrozivé raaiA ztuhlo A když po
hlédl jsem do kamenné lé tvíře
viděl jnem — při hám bfthí — fa
vyluinlé velké oéi zírají přímo na
mne a Že rty nochy Htnhují ho k
pohrdlivéinu ÚHiíiénku V tom o
kamžiku ziiHleehl jmcki vedle nebo
tvftj IiIiih a vídéní zmizelo—"
"TřeStM" odpovédél vrchní
ílábní lékař "a je to přirozeno
Varoval jnem Wí jefilfi před veče
rem ale ncdáft mí říci — jak za-Hi-dneS
ko Molu naéneíi liihev a
puk to uŽ neiiii konce A kdyby
to byly jen takovéhle pitky mi
mořňdné HbivnoHtní neřeknu nic
a přimhouřím obo oéí Znám
víak tvojo tajné hříchy lépe než
ho domníváí vím o tvých ziwtr
žonýcb vinarniřkách zvídém ta
ké obéiiH — a pouhou náhodou
vbil — odkud víno do nvého nkle
pn objednáváM"
" Aeh inTij mentor je v prou
lu
rozvewlil mc rytmiHtr a za-
tleHkal rukama "Sypáni na hla
vu popel a odívám ho v roucho
kajícné lezec zbřcHil jnem nta-
tý neužitečný mládenec proti
SVÉT
1 1 I I ' I
1m
9874 Saty pro děvčata —
Střih ve 1 vclkoNtecli! C 8 10 a
12 bt 1'otřibu V'h yd 40-pal
látky pro v-lkot nu H rokft
96 H
lláUuk blui MAprtfB
Ui t" m 4 Krt p pi4
UHaviaiiJiM aal dMruU
by ft b)4A ntmkA tutal
fnttaaU uUt mima nuuít
aa tuU }U ndftt aa iliri
X Mm
doktorovi í proti dieté — a této
Uího po Htarém zvyku uléváin
I rozhněvaným boliňin na UHinířo-
nou AI'vW kamarád- nekaz
mi (Iiich náladu 1 Kdy ziihw budo
vňecko (iriHtojnictvo pluku lakU)
pohromndof Ihoiii nyní iťiiMten ze
života cbtél bych zdo mít nvou
kytaru a zpívat — ob zpívat o
liWc a krÚNiiých ženách 1 Xa tvé
zdraví éeriioknéžníkul" —
SpolecnoHt owlavujíeí toho vě
řeni jubileum pluku rozcházela
no ko druhá hodině po půlnoci
I(ymÍM'r Allan bydlel v prvním
patřo zamlklého waloHlranHkého
paláce k iiřmuž přiléhala zahra
da plná divno rozložitých zádum
éívých Htromfl které při závanu
vřtru ztéžka hluboká h rozin
mély jakíiby o zaSlých éiiNceh
I ovzlcelily
Ke vchodu karyutidamí ntřežo
iiému vedlo nevynoké podloubí V
téže vteříné kdy dflatojník pod
touto arkádou ho ocitl předčilo
jej cohí tichého jako pouhý Htín
enit to byla -- (IohIí vynoká dá
ma íUhlé jioHtavy a pňvabných
forem HpÍMo ne vznáHela než fila
ule icHpfVluilu tuk nápadné a
laAe jako Hpéchávuly jiné Ženy
které nřkdy Allan za nocí v těch
to uličkách potkával a které ne
chtěly být obtřžovány
Verozvažoval dlouho zoHtřil
krok "Pardon - je dovoleno
ne připoj i ti f"
Ohlédla hc ) ném zlehka no
překvapené odjioveď váak zfmta
lu dlužna Tu hí povSiml Že jojí
tvář j- pokrytu černou iiiunkou
lednoii oněch malých atlano
výeh AkraboHek kterých (louží
vují v miiSkarnieh pb-hleh dám
Nká dominii a jež iieziiHtírajíce
tuž malou éúht obličeje Minechá-
uijí ván iiicmciič v ncjiHtotií o
výriiiioH' i pohledu lile jak roz
kolné dobrodniHt ví ! ZaHmál hc
přiduŇeiič
""'eiuii h HiuéjeKÍ" firohodila
neznámá zvučným [todiviihodno
melodickým altem
1'onřknd překvapen oiukovul
ní v duchu : "Miiiřjeň?" ale
1'ozvcHflen hned odpovídal :
"Vzpomněl jMcin hí na hvíij h
livt v Tridcnu tam potkávali
jxmo za noci karnevalu rovněž
líéiié ženy mankami nu tvň
íích l'ývaly to čiimciii i dámy
NZiieSené bohaté a hrdé bč vír
miiMopiiHliií iievázunoHti Htrhoval
je Meboii A zatím co lampiony
prozařovaly ovzduší a Hladké ne
ronády opájely kIiicIi kránky ty
fa my přivMovaly hc k naSim ra-
iiiennm Když jhciii nyní zpozo
roval tvou vbintní řikraboňku —
odpiiHť že dňvřrnoKt zaw dňver
mmtí oplácím - bezděky vynoři-
III HC lili Ml VMMIIIIIIIH V illll
1'volnil krok octnul ne před
é t ¥ tijM!
-a ť
palácem v le-mz nyuiu -imii ny
ní proti Hobě
"Ale zde jmou nocí Htudeiié a
vinul ne NeodrekncH nu pozvu
li tě k Hobě nu nkleiiici řuje?"
"NVodřeknu -- vždyť hiiiiiu k
tobě přicházím"
Svíral Xf domovní klič mezi
pinty chtěje otevřití vrutu ale
zuriizil m" novým úžasem jejž v
něm vzbudilo toto vyznání Ob
to ptače bylo pilliš krotko u
íeeb ďáblu! Ohlédl hc jukni ne
důvěřivě
"(% mne ná4!M
"Znám"
"A viděli june hc už někdy!"
"Podivno že ne iiepnmiituji
kl piíni tě to b_h"
"PaějÍ e ilovU ~- ale trď
ú cjd'on' iifoluAI pro káva
litu uliv dúinii iteebívl ďnni
ol ť iui'rtu "
tmitr knplo o'"ht H u
iiinipd krok ni runou "lo prvd
iNlpoof krAmii i'ki Jmih
bhn t iH ib ti 4k ! cin co w
dťje mll"ll připudAtti i jiki
iin4to it ] l přilbu'"
uukian t liuu tU
tklll otlU a phbliiU J k tuji
ni kbotpVu tmkii liitl j ji ltii'1
M Mh u'li ltMl
wh rirmu v k4j ptií
1'UitKOtk l'f(líll toitxt kb
- li 1 1 j ridtiitil i!V
íu 1 -rub iliHi řtU J '
to til i I14 I bl níii !"
btb Itplillbl řl l'iUl
liH { b A U )' l4liM I Od
loti lMpf'tlÍtK ib
M!4H 4trt4 tr} to
14 i r nA piil V
poHtavou nepodobala no Žádué z
niob — a vo vypětí kráaně mo
delované hlavy v lehkoHtí a přo
co jen i v dfiKtojnoHti chůze bylo
něco tak uaproHto odlíňriého od
oHtatníeh žen průměrných a též
váednícli žo rwehápal Váo by
lo záhadno: nožní její potulka
právó tak jako manka vo tváři
a ze vňelio mijáhadnějSÍ ona
1-ezproMtřednoHt a kterou ho při
znala žo jde k němu
1'proHtřcd Hchodiáté hc zarazil
zvláht ní véo : pokud jhiim' dochá
zeli k domu byla jcSlě ia ulici
tma jako v hrobě nyní Hotva
jMiiie vcmIi uicHio vyliouiu h z
mraků - a pohleď jak nádher
ně oHvéilujo každý kout palácol
"1ovoIíh Hpanilá paní abych tě
vzal za ručku a vedl tě až do
Hvých pokojů?"
"Ne děkuji" odpověděla vlíd
né leč pevně "nedávám hc vénU
nikdy mimo to je moje ruka Htu
di ná a zkřehlá dotknutí pŮKobi-
10 by mi bolent"
"luk ti libo! ZahřejcH hc záhy
11 mého krbu Aváuk - - díívc než
VHtoupíme proHÍm ziipřÍHabám
té : pověz mí kdo JnÍ?"
"Tanečnice h nniHkou"
"Tanečnice H mankoil? A více
nic? Tolě hkoupé vyHvétleiií ne
noci někde tančila Hiiudiio uhá
bol' manku vidím a že jni této
dám Ale tvé jméno kruMaví-
ee --'(
"Mnoho jmen mám mnoho
přezdívek - a vnecka nic více
neznamenají než prázdný zvuk a
lichou HinyHlenku Ihoiii potulná
těkavá bylinní iienlálá vrtkavá
liiiicčiiice ne tak Apatná za ja
kou mm povČHt rozkřičela Znám
lidí lépe než oni znají mne vím
že hc mi vyhýbají že z daleka áe
ptají hí o mně jaká jnem nentvů-
ra Nedbám toho jdu hvou cc
hIoii přímo --- a kdo hc mi líbí
jako na příklad dnen ty toho na
VHtívím" VchIí do bytu ItytmÍHtr rozže
lil lampu a zazvonil na hIuIiu Za
několika okamžiků vrzly dvéře v
MMiscdním pokojí a přibíral hc
voják Mánek Měl Htřcvíce na
bono obuty a zahalen byl do nta
lélio plúíité Stanul jukni neroz
bodně na prahu a vytřeštěně hle
děl důniojníkovi do tvářo
"Nu co jni ne zjevil Mánkil?
Uozdélej rychle oheň v krbu a
připrav namovar jo chladno ()
cb ronily ti ťidy což? Vidin přece
dámu před nebou a nedoveden no
poklonit nezdvořáku?"
Mánek ženina! v obličeji 11 třá-
ne jako v horečce
"Nevidím žádné dámy pane
ryt niii-tře! - - Ale což vy probůh
leprv teď přicházíte? Vždyť já
byl jiKt že již dávno jnte domu
11 že vy hrajete nu klavíru o
nu nmiitiiou píneň při níž člověk
-mi npát ani bdít nemůže!"
Allan na okamžik iiHlrnul ale
hned ne vzpamatoval a propukl
v hlučný mnich
"Oh jni ty chlapík příteli vě
111! Napájel jni ne ani důkladně
v mé nepřítomnosti a nyní ti fon
fonmkuje z toho mozek! Někdo
mu hrál na klavíru — a nmutnou
notou k tomu! Vín kdybych ne-
hvl příliš dobře naladěn vyeiu
kul bych ti jak by ne nluAVIo Ale
nebudu ne n tebou zlobit Jdi hez
ky zun na kutě obsloužím hc mimi
llybaj poroučím tuk!"
Z přítmí bb-dčly nnú ii libné
oči dámy n maskou Když sluhu
se zdúlil ihiiúhiA přistoupila k
rytiiiistnivi " Nebylo tíebu upo
oi óov uti on mne" prav tlil
Hlíllioil Výčitkou V Idrtse "skli
11 jeiii se piiee mbvúllo' do stí
11 11 aby niiie nnj sluha neviděl
Nud buď giiUiitid můj r'
11 n pmiMU luně 1 (iípiiniit
1 lUř"
Sium kiiíiiotli klidimik h p tV 11
kladla jej 114 Huistl krbu KílidV
ji ptdlb bvl okrouhK hebký H
lioiitý slova j-l promluv lU
u l4 piml urny ni pokoj-ui ja
k V"V4 lilldbt ri ell ěliXl b
tmu A I "l pUitA kbUU
í t m lít!
K !t posfilV 4 lula IihI( %tll llv
i jit4 d-i ěrrii!bo irtlo í
'r il mi 114 llMttku
Mll kbět l řd kil" m 4 4
pil vnl ii4 !Hk ioť rui-ť
t #) 4 ItrVVtlOlt didř
aúpid "víu" v#idn h
vle kf %ě spob lilt i " t !('♦
' I H M 1141 HÍ "
"! id lťd 4b H li tio
r U ki4ii 4 %tiKl4
" l4 H4 ohliltl i l4itrli% dl
voco vyrazily a plazivě mžikem
no roziířívSo sžíraly nakupená
dříví n pronikavým praHkotcm
JfytmÍHtr no vzchopil a přeěel
zvolna komnatu iieNpouítéjo ta
jemnou ženu n očí "Jmí kouzel
ní(M'?" otázal ho pojednou —
"dnem kdo jnem" unuiála no
"zrním několik hričejk jímá o
říká tajné umění bavi li tě to
jnem Hpokojena Alo proě no mi
vzdal u jcSf Hotva tě vidím — ře
kla bych Žo prchá' předu mnou
Nebo nelíbím mc ti?"
Cítil jak v žilách prudce mu
bije krev a jak očí jej pálí My-
Hlcnky šílené a divě zmatené
přednlavy abnurdní obrazy pří
šerné životnou! i jako bičovaná
Hrnečka hnaly hc jeho duňí aniž
je dovedl zachytili A tam na
proti mozřctclíiým pojjiirým nvě
tlcm laminy zalita ntála vzpří
mená černá dáma — tanečnice n
maskou
Zpola v mátohách odpovídal :
"Ne nepíchá m tof bláhová do
mnřnka Leě neznám tě nevi
dím rýnů tvé tváře Sejmi ma
nku — ob nejmi ji proním za
přísahám fč! Pak pomine vfte co
nán navzájem nobě odcízuje - -a
věru bude nám oběma venelcjí I
"Ano nejmu mankiv buď jiní"
zněl její IiIiih vážné a hluboce
"Ale aŽ později až dontaví ne mo
je chvíle Nyní — k čemu' Mám
také svoje nludké lajemntví 11
kdo ví líbila li bych ne ti bez
manky"
"lni kránná vím a vidím to"
horoval blouznivé "Marné bych
ne nnažíl hádatí odkud přicházím
ale rozněcuje mne tčn tvého bia
nu každý pohyb tvých paží kaž
dý pohled tvých zpola zastřených
očí Ale jsi krutá bezcitná ně-
eo nepřátelského co neponf řcliiljí
a jen tuším vyhází z tebe a na
mířuio je na mne Proč? 1'blížíl
jsem ti? I 'razil jnem lé nevěda
o tom? Teď mlčíA — ale i to
tvé mlčení je nepřátelské ! Kdo
jsi? Proč jsi přišla? A jakým
právem mne mnčíň?"
"Hekla jsem přece kdo jsem
Taiie-niee h miinkou Je to lak
podivné Mim jmi hc zrninu ze
kdesi na jihu v době karnevalu
mankované dámy i za noci rovněž
bloudí ulicemi"
Polo šílen rozčílením vzkřikl
irutáliiě: "Jsi li tanečnice -
nuže tanči!"
"Ano" hrdé přisvědčila
"Málo nvětla všuk zde - - dovol
abych rozžíhala ještě co rozžeh
nout! možnol"
Po těchto slovech uchopila lam
pu a Htriělc zakroužila jí ve
vzduchu A hned zazářily nlav
nontním do běhiva rozžhaveným
žárem veškery pozlacené rámy
nástěnných obrazů a zrcadel a
rabesky na reliéfech ntropu lišt
ny kliky a zámky na nábytku
dvě bronzové římsy vzplály do
rudu a zábradlí krbové římny je
vilo se pohlcováno plamennou zá
plavou "Kvoc - čiih je k tanci!" za
jásulu dámu rudonlii? zriiMcným
hliiscm líozběhla ne ke stěně stř
ídu n ní tiimhtirinu a udeřila do
ni Ve vedlejším pokoji jehož
dvéře se rázem rozevřely odpo
věděl jí klavír briluntními akor
dy předehry k faiidanuu
Hudba ta hřímala útrobiimi
starého paláce n svým skvělým
zvukem svými pasážemi oktáv
sylými harmoniemi a vášnivými
rhytmy ronlivíviila ovzduší p
kuje oviduši bemábi již Imrké
u pud i mě opojuvnii vůněmi pro
Viiiinté Ninřl to již kluvír sám
llll!el Životné echo na všech stru
liúeh 10 buf sklenice V bloVlilV
se ba i'n flétny přiměni ivo
ink iiddvnl k Ulleénl mebidii
1 ttJk t a víeeky postavy nit obra
ech řoA pěly se do ln u
S'ěliV pokoje šířily e ďl dili
1 strop tiniknt kaoii do neměř
ItVťll IMII I Olo O H 10 iliěll
jiba V idiloVský sál ibi to'bl
pntiv Vttl Vitel HOV Vi li fatita
!ÍevVU v jehU Italu ildUe
tom mí4 l( Klál orchestr itibi
)i Í(Mi tiiMisIctid it v mi H ubka
iÍ 4 boil Ind kv
1411 'nici v mi U e upro
th I
VbvU Ú dioooi iVroě lí
iu '' oalnovaU iliiiuh frak
H u tilmív tfttti barvaotí aví
kilkV bKmtíU auVok 4 vl 1
t ÍiMktl bař4iHÍ jimi fU
il i-k i itiA a a h-rakf koU
f i íU 1 ripa'l ivoit
nívoHt a žívotnoat Jen řomá
manka tváře její nezmizela
Tanečiiico krouží v závratných
Hpirálech ncidoťýká ao takořka
země alo nuitýlu jiodobna těká
vzduchem od Nvětla k Nvětlu aby
Hama nebe opájela pohledem na
mihotavou kránu A váánívé je
jí "evoc" biudiantnky amělé do
daleka rozléhavé tlumočí její di
vokou beznzdnou rozkoS
Kruhy její xtávají a po chvílí
užší aě tím j ítě závratnější
Tvář zplanulá ruměncem obrací
no jedním Hměrem oči pod ma
lou Škraboškou pátrají
Ocitla no jíž před Marným dů-
Htojníkeiii jenž křečovitě nvirajo
opěradlo lenošky bez dechu zíral
na celé toto zjevení Jfozpřáhlu
náruě a — - "Pojď drahý tanči
ho mnoul" dniié vykřikla
Allan vrhl ne k )ií
V téže vteřině umlkla hudbu
11 nhixla Hvčtla
Kytmintr nklennuv mímovolné
na kolena hleděl do tváře dámě
zane černě oděné která byla mír
né nachýlena k němu a bez hlenu
snímala n obličeje makii
A poil itmakou objevila hc v
nšeřeném nvčtle jeho laniy tr
nutá žennká líc n očima široce ro
zevřeiiýma leč jako vybaalýma
líc kamenné panny která ne mu
toho večera byla ukázala ve ví
diné mezí bankelem a která nto
jíe v tajeiiině rozevřené štěrbině
hradební zdí a zamávnuvňi me
čem nad ostatními n uaměvem
jej jediného ušetřila
"Nuže znáš mne jíž''" pro
mluvila nyní liše
"Ano" odpověděl "jni moje
smrt" A dul ne přivinout! nám
do její náruče
t
Teprv po nedmé hodině ranní
nalezl jej nIhIii Mánek na témže
míntě vedle lenošky Hclnouleného
Soudil zprvu že pán tak iihimiI
teprve když jej vzal za ruku tu
zděšen neznal Že je zcela ntiidc
ná dávno jíž vychladlá
Jedním z prvních kdož ne po
ránu do paláce dontavilí byl
vrchní štábní lékař 'Konstatoval
mrtvici
Zdravá pleť
jest pýchou a okrasou kadé o
nohy Abynlc pleť zpříjemnili a
zbavili ne tak vyrážek uhrů tru
dů vránků a mnoha takových
kožních nešvarů zkunte Hevcrňv
Créme (Severa 'n řaeo !ream) 11-
piMřcbiijícii ho jen v malém po
měrně množntví a dobře do tváře
vtírajíce Dámy měly by ho míl
vždy na jejich toilctníiu stolku
Muži měli by ho upotřebili po
bolení a (líllíáin lubíHliti bude je
ho jemnost u tišící vlastnosti po
koupeli Celin 20 centů v lékár
nách aneb přímo [10 obdržení ob
iiono W V Severa Co„ Ccilur
IJapids lu Adv
NrjsiitVjAt iiHprava tktkfek
přlla g (Vb i sinurlcliýi-li 1'rAlrt
n( rány Kivuvé itrkulitory '& Cech:
AtmHDuvskéliu tlié proti katili balíínk
1120 puštou Pr Koty Uvolni baUáia
TV IUi4 Tfikrll Ubak Vlrltnky
BERÁNEK A SYN lékárníci
16 a Willam ul Omaha Nebr
NejmodcrniJší "
(toulek? i Uzt-:
CVRIUU HHOmHK :
%-4 l ('ti osii 0
1 4 l u4 4i4 44 0
Ul ItHUtla tt ♦
:
JOHN J OITHONIČ íj
Jj taklkkf Mtoutf S
viua I4 Ottt44 4 IMsili J
I
S tksAi tV( ll Ulil
ij li „I uMillVlM Il ftl íj
-4 4 4 l ♦! smi !
l V
1- k S
J UOa-lt a mÍ tw
} ta(-kvlkl VtSl4
i 1 ' i i
b rrf '
S lia MU ptal tt tlt#4t
C (Watt Ka
aWaWMMWAWi
i
I
