Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 25, 1914, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Strn 8
POKROK DNK 25 ÚNORA 11914
POKROK
PUDLISHING CO
Tjrdává
POKBOX ZÁPASU
miital vydáni
Crete pro Salina oknu Neb v Schuj-
Cla-rkaou pro Co!ť okres Neb
WíIímb Kn pro itit Kom v
'Jeda Kapítl la pro stát lowu tíl
Pul a Minnespolii Mitm pro itat
'"otu a t TymUll ti D pro itáty
"nutb a North hukotu
Předplatné:
Fro Spojen Stát $180 Pro Kanadu
$800 Do Evrop $260 roéné
láeilky peoeiai díjtei pomoci pe
Uoleh poukázek (Mou Orden) ea
prwiotch poukácak (Bapreti Mono
Ordere) bankovních poukatek (Baok
lwt) anebo v regittrovaotra dopbe
Onamujete-Ii iv preetéaoveol udJ
itarou 1 novou adraiMu
Doplay g krubfl ftUoaretva oekotn
uverejnime Mu( býti aliieos psané
bes úmyslu nékobo osobo poikoJiti a
-odepiaoy plným jméoeoi ať jii má
tyti v redakci utajeno anebo i íopl
"m uveřejněno
Ve Spojených Státech jest 2-
273603 analfabetů va věku od 21
roků a bylo by zajínavo zjistiti
kolik z nich ji-st přistěhovalců a
kolik plnokrevných Amerikán A
Ty dvě našo tiskové kaneeláře
neměly by na sebe žárliti a mělo
by jim zcela posta či ti vědomí že
jmou obě vejmi důležitými ná
rodními institojcemi
e
Není fo hanbou přiznali su k
chybě a tak se nám zdá že WH-
sonova administrace dříve či po
zději budo nucena přiznali h k
chybě se svojí mexickou politi
kou
ihk jsme nedávno správně
předj-ovědéh po Maeterlineko-
výeh spisech od té doby co dány
byly na imbix jest taková po-
ptávka že- knihkupectví nucena
jsou zasílat i do nakladatelských
závodů telegrafické objednávky
e
Ti zauusstnavatelé v automobi
lovém prťioiyslu kteří se obávají
že Ford ziaká nyní ty ncjlepší
síly mohou tomu zcela snadno
zabrániti — ať učiní podobné ja
ko on ať rovněž dělí rte se Hvými
zaměs-tnanci o výtěžek
e
Onehdy Daniel OugKcnhcim
prohlásil že vláda Spojených Stá
tů mohla by úspěšně operovati
dráhy telefony a telegrafy a
zdali podobné "vysvědčeni způ
sobilosti" vystaví Strýci Samovi
také Wall Street skoro bychom
ne do toho mohli pustili
e
Ve Washíngtoně byli překva
peni zprávou ž Keň Villa dal
zastřelili bez všelikého procesu
britického poddaného lU-utona a
toto překvapní jest plné oJň
vodněno neboť kdo by ne byl ně
ěeho podobného nadál od Villy
— bývalého lupiče a vraha!
e
Že ("'echové nejsou těmi jediný
mi mezi nimiž hu výborně daří
humbuku a šarlatájistvi toho nej
lepšíut dokladem jest úspěch po
věstného "ryvajylisty" Hilly
Kiutday-e jenž jMtuzii jxitřebujf
ruku natáhnouti a už do ní pa
tlají # ♦ # jako maiui kterou Je
hova naiv i I na "tútj dti Nrae
le Viímc Že m " Uiéiil m koneě
ně ani my iieixhMtame d n'ja
kého ktaréha aaeeu!uiu" ab p
Uti la naiirh ndalťh dívee
ia den v Valriiiina lihev vlia
rKtfnufii eckui!u jk prv
ta nud přtf-hAil ds nulv n id
ti nějak hu u'Jai'h dirku t
přrve ani uh iiřjpraitějiiba
mtidťiiee nenapadlo
Vrtki porta t# ř i!d ltil d#UUty ajťH ém kaitdi-t tf t w
li4!il'U pro lind uráiku a tf)tou t'tui "
-ikiiiit( dt 4 lun i" ktiíl r4lřiil Plt Taft t t i řt-l ut
t řt jiuii 4biHii lou p#iakt j lé!! j4k bt r i iit Skikki
jti prt' k1idtt ttuwii i Unut) iria t la r ki i tnÁrsk uii a po
t4iJ tH4OM Itttíflt Kotitin Mk#j i ta j'jt U4 dttádv blt
l-xt trk a kdtl iMeklv tíVut v t!it I ti r lukiota tia I
wJitt ub4at%í riuU i kíut (4 pOr -tni H trojil I tK
% l ít ta p( i-tta ltla ttt i i(tt ruii a nioo
frm jp'k fnt l jt ř4 ji i t#-ul 4í 4 m
fvtatt rh t v ti bí přl ( psjid ttr! #i la1a
-Uk ptti kl ptdbA ik! k !♦' titb a
S 4MHH "přlsafcao" ttll '
80iiwň a jsme zvědavi zdali a tó
btrany budo jim nyní řečena
pravda
e
Torná Paine autor "Věru
Rozumu" a jeden zc zakladatelů
americké republiky dočká bc
pomníku v Chicagu západní me
tropoli této země a a5 není nám
známo kdo má býti při odhukui
jdaviiONtníiu řečníkem navrhova
li bychom p Theodora RoohcvcI
ta jenž jistě dul by kí ftei
kdyby do té doby většina anwMÚ
ckého lidu čímž np rozumí větňi
na amerických voliéň jvřiklonila
ae k Painc-ovu názoru na svít a
nábožeiiatví
e
V vadcuvilních obvodň na nej
vjěi+í rozkaz vyloučeny byly prý
vfteeky vtipy o žiiiNkém volebním
právu a aufražetkáeh usi proto
že ženské vplcbní právo uznáno
konečně za věc zcela vážnou
když už nu iiiiihí délati "vtipy'
vždyť jnou tli irké a židovKké
typy a pak — tchyně z těchto
powlednějMÍch už ac živí vtipkňř
celá Htalejli u Jxikud víme ještě
otimkud e neozval dTirazný pro
tet a tchyně jsou dále a Htált
dfiležitou hložkou člověčenstva
"Tak zvaná 'chladná žena
jetit iyaiolouicky ' bepobluvní
Venum-' a většinou produkt dm
ka " nrohláHÍl Dr Willielm Ste
kel proalulý 8M-eialinta vídenský
v rozpravě o tomto typu žen —
"Odhaduje hc že 40 procent žen
dneška necítí žádného vzrušen
lánky" provil Dr Stekcl přípi
tnije "tento Ženaký zjev" úpad
ku "umění milováni" a pruderíi
Toto jeKt věrný překlad kabelo
fframti z I rlína a vzhleilem k
ehouloHtivoHti onoho problému
zdržujeme mc veškerého vlaNtního
ÚNiidkn kromě poznamenání ž
zdali těch 'chladných žen' tako
vou měrou přibývá lidxké jioko
lení brzy vyhyne — a uvážíme li
vweko tžko říci bude li to vel
ká škoda
BUDOUCNOST REPUBLIKÁN
SKÉ STRANY
Pod tímto ohlavením uveřejnil
dřívější president Taft článeik v
Saturday Kvenini? Poat" který
vyvolal značnou pozornost v poli
tiekých kruzích v celé zemi
V první ěáati článku rozebírá
p Taft příčiny porážky republi
kánského národního lÍMtku v po-
(Mnich volbách a vypočítává vli
vy jež přilákaly přen čtyři mílii-
ony voličn do tábora progreNHivní
Ktrany Zároveň zdůrazňuje h:
xkoro aedm millionú volieft zňstalo
d(Miia což bylo víre než v kte
rýchkoli předešlých volbách Ti
to voliči ani byli rozmrzeni celko
vou aituaei a vzílali Ke práva roz
holovati která atrana méla by
řídit i "buf státu" x čtyři roky
lan Taft nemá naděje že dalo
by ne doeíliti nějakého smíření do
příští preNÍdetitxké volby a vyšlo
vuje to jako věc která sama se
bou xe rozumí že p Roosevelt bude-
opětné kandidátem ale míní že
bélwiit příštího desítiletí poměry
la jiioik ntváíí a h' ho i ně
té h kdož zabloudili do tábora
proifiensividho vrátí se zpět ]o
republikánské strany i) projTrea
iviií itriiě pra í :
"Pravdou jest Že protíressiviií
strana se zrodiU ve vášni a žila v
roéUehl které nelitllíe biti udr
"váno trvale a piiro-ttmi t n
dciwt i4 normální h piidnek
ji st r průměrného r pnblikáim
jeiii opnstd stranu v ahy
iMuld lddsiit ai pro p liHt ltd
t ratlll do nL "
lUlUni udněidm p Tiiftottm
e pí'di ípattiveh éti'l !ié
tn-ii( lNiiiivv adiidntvtraet "re
pdl(kiika strana týni i
tA sMiťltud at ti# praktický
ti a určitými ptány a t %4iui f
ik'w rtaiitiíji iÍ naatirv nudita
přt'-íA- itt iť p Taft
f w ! h "tt t i tl i
dllatt bdí tb u'l 1 % Kkt
nalé bytosti Aniž vláda neb zá
kony mohou zaujati místo pK
činlivosti věrnosti individuálního
charakteru a sebezapření Záko
nodárství to nemůže nČiniti Pa
ternalism nemůže Socialismus ne
může Odejmutí zodpovědnosti
jednotlivcovy vždycky oalabí poli
tické tělo"
V dalším viní p Taft progres-
aivrií stranu že směřuje k sociali
smu To prý může p Koosevelt
sebe více popírati a vyvraceli nic
méně zňsttvá to pravdou
"S naukami které odporučujc t
stanoviskem jež zaujímá a sliby
jež činí on (p Roosevelt) pošinu
je se k socialismu tak jistě jako
voda teče s vrchu Žádný muž a
žádná strana v historii země neuěi
nily tolik na zničení důvěry lidu
ve spravedlnost soudů a existenci
jakéhokoli neodvislého soudnictví
jako p Roosevelt a projmessivní
strana Toto jest to veliké obvi
nění kterému bude nueui čeliti až
postaven bude před soud hito
rie"
Jak vidět rozejwal se p Taft o
svém bývalém příteji Theodorovi
hodně ostře Ku konci svého člán
ku načrtl p Taft cíle a konstru
ktivní zákonodárství jež vyžadují
přítomné podmínky a poměry u
ovšem že p Taft pokládá republi
kánskou stranu za kompetentní a
povolanou k onomu úkolu Pan
Taft nevěří že by republikánská
strana byla mrtva ale také nevě
ří že by mohlo dojiti k nějakému
dorozumění se strníma projřressiv
ní v době dohledné Pokud to se
nestane bude ovšem demokrati
cká strana ve veliké vvhodé
ŘEVNIVOST CÍRKVÍ
Zdali jest jeden jednotlivý vliv
který více než kterýkoli jiný bude
působit i k uchování náboženské
svobody v této zemi nebude to lí
ni tak šíření se svobodomyslnosti
jako řevnivost mezi církvemi hlav-
nč ovM-m mezi církví římsko kato
lickou a vyznáními protestantský
mi Není tomu tak dávno co by
la ve svém květu A P A ft kdy
vlastně v této zemi zuřila nábo
ženská válka nekrvavá sice alf
velmi urputná Zdálo se že tuto
válku následovalo jakési příměří
za něhož obě strany zanechaly
vzájemného potírání w a věuova-
y pozornost orKanisování a posi
ování svých vlastních šiků a nyní
se oftět zdá že toto příměří vypr
šelo a boj začíná na novo
Na veřejnost proniklo že bra
trstvo zednářské jei v Americe
ylo celkem tolerantní začíná si
vSímati náboženských otázek v
souvislosti s politikou a jest zná
mo že vzniklo několik radikálních
časopisů jež obraly si za svůj ži
votní cíl potírání římsko katolické
írkv
Onehdy vyskytly se na veřejno
sti dva dopisy jež jsou nejlcpšíiii
loklsdem té skutečnosti iak
írkve na sebe žárlí jak vzájemné
lávají na s4-Im- pozor Jeden z těch
lopiaft zaslán byl presidentu Wil-
sonovi p V Preseottem ic-
lití torem " 1'rii'i-tutit I u i#u ! "I
a druhý jest odpovědí presidento-
vou K vůli zajímat ml i oba ty
lopisy uveřejňujeme Pan Pn
ott napsal presidentovi:
' Punc: Dozvídám v z osob
ních rozmluv a korresponb n-e že
přetládá Širise rozvětvený dojem
im-i protestant v e jest napro
'o iieumžno aby ktertkolj dopis
ztahiijící se na činnost iítuki
katolické t-irkvr dostal k ám
sobné 4 té příčiny že vierky Ut
kuté doldsv jsU zatajeliť 1 řd
mni t ašíoi konkroiiiťm %stl't
nu p TllMl!t)lll J%t o el(í
ro vá i pru ř ni že takot t ď
jelil tr Udá Dlivr i i bit tu
tni' vě ubírali v toiuta č't
pe- pLía vim u prohláiid ta
ií atrany kt-rě by iuoKUi poslouží
t k obnutrul ďUřry ni n nékt- ř
lit ( l j! h tit-olt této re
ptdttky Itkk!i éř na
tédéil jh i dupu I tto kul
i k tálH dwtt bt 4 I' -lii
) ut uixaojt-id
' Kt 1 1 Jlf n iirMťh n i 1%
Jltrt ' Jť'll : t „
ptlé ku ! tho ]-!(! i t
M'ii Í I 1 1 }V tiieo t-!t i„ 4 j
i inVo k''i'i k itiktt a t
t wtí f p! i'a t Au tu
t! i t i t j 14 ii 1
uiůt alt % I Vlt itt i
t't pn i i 1 4 t 1
i ♦ ti ž ji i wt í í-m a
udl fcl tt % d (u
"Děkuje vám za každou pozor
nost kterou věnujete této žádosti
jsem vás oddaný
W V Prescott "
Na to president odpověděl i
"Můj milý pane: Dovolte mi
stvrditi příjem yašeho dopisu zo
dne 15 ledna a poděkovat! vám
za vaši upřímnost že jste mi psal
"Vyprošuji si ujistiti vás že do
jem jako by část mé konvspon
dence byla zatajovánu přede mnou
za jakýchkoli okolností mým se-
krcitářcm následkem náboženských
náklonností na jeho straně jest ne
smyslně a naprosto bezjdnitný
Dovolím si říci že žádný president
neměl upřímnější a uwjokojivčjší
vztahy se svým sekretářem nežli
já mám s mým Celá moje kor
lespondence jest mi stálo příst up
nou Pan Tumulty spíše snad a
ochotněji upozorni mne na věci v
nichž jeho předsudek mohl by
hráli úlohu nežli na jiné věci jež
jsou mu poměrně lhostejný
"Ovšem nepotřebuji snad říci
že nemluvím z dojmu nýbrž z vě
domosti zrovna jak s mojí kores
pondencí ji' nakládáno
rpříumý Váš
Woodrow Wilsoii"
K těmto dvěma dopisům netřeba
ani mnoho poznámek Dokazují
jak církve žárlivým okem vzáje
mně se střeží aby snad ta inb o-
ua nenabyla dominujícího posla
vení Ryly doby kdy taková řev
nivost byla strašnou věcí avšak v
přítomných časech v této zemi ji
jednou zit záruk zachování nábo
ženské svobody
PRYÚ S MONOPOLEM I
"Monopol jest neobhajit-elný a
neudržitelný" praví národní de
mokratická platforma "každý mo
nopol jest nemravný" uznává se
dne všeobecně za zdravou eko
nomickou zásadu Za jediné sne-
sitelný a mravný uznáván jesl
monopol státní jako na příklad
pošta neboť se vychází ze stano
viska že stát k?Tý by své pří
slušníky vydíral sám podrýval by
základy na nichž byl vybudo
ván V Americe máme dosti od
větví průmyslu která jsou zmouo
polisována nebo kde soutěž jest
tak slubii že vůbec netřeba s ní
počítali a dráhy jsou v zásadě ve
skutečnosti monopolem S'ét
ovšem nemohl skonfiskovati to co
sám pomohl vytvořiti k čemu!
vlastně pislnět dal a po hezkou
řadu let železniční monopol počí
nal si tak arroantně jak si je
nom počínali může kapitál když
ví že lidé prostě nuceni jsou za-
platiti za jízdné neb dovoz co ka
pitál diktuje — nebo zůstali do
ma Tak to trvalo hodné dlouho a-
le pak někomu napadlo že přece
jenom není třeba aby stát a ná
rod trpěly podobnou arroiranci
že takový monopol když nemůže
bý:i skoufiskováu může tedy
býti regulován sněmy jednotli
vých států ii kouKrcHciii h tak
vznikla komise pro mezistátní ob
chod jednotlivé státy přijaly zá
kony v zájmu maximálního jízd-
něho neb dovozních sazeb želez-
niční monopol ačkoli zuřivé se
bránil prohrál mi eeb čáře Do
konce v budoucnosti má býti ve
den ÍÍMiý dohled nad eriinv ni
papíry j i korporace am'stná
tnjíci se iiuiťjitníiti debiib'iii
budou vydávali
íoufáme ze tento úvn to lonb
nijak na škodu mbuf soiiknoiiý
monopol ji-st ji-ilutm 1 io jlioii h
utvař u rkttuoiiiiekýťb a sut"-u
satén ale my viasine menien
js ta jAti i ti!ono(olu pnuiitslt
těm aiiú ! M' ni n iit M
utlM o
ik umí
11 iii)i' ti iwliUt kotéiu
piilooiiié ti'%1 1 1 1' nik Si 1' wl'i
i iler t I lif iifi J-st piatda
líl' iiiolioil s' dďll spoji I Miot t
n anii Ukt iu knéi 1 n jievM
tíiu tiot lii'H Siuďell atd ut
t !► Iif ktrf 1 t ' udtl v !
doit!ut soatfk klrv ilee poo
i)l tihui "plátu" J4t lot l(
rtkla-l J-h ( kaloiu ie
m piiítui ttbeiii 4t ď
£ b lip „I- t 14 idirr
i li-4tf l'l k le itisUta n j
dotť ltaky Nidk ot
l-é t 't-e lo t-it i tí hu! pdiMiu
i tat k'tl r 114 toltl(
dsiin a pa'n J titň i
nsMipí a kilť e-wi-d
Jt IuhiIiHIV li-Ul fS ř a
ird-Kajtbi " Imttsa )V tt
ptaii ímsImÍ t kii- ik !t
Zdali oddávací právo řečníka
Svobísltié Obcq uznáno budo v
iwj vyšší instanci — Jehož si z
hloubi srdce přejeme — proč ne
mělo by to dáti podnět k rozvět
vení Svobodných Obcí proč ne
mělo by býti více takových řeč
níků proě měla by prosperita zů
stali zmonopolisována Jehož se
nni církve neodváží a každé z
těch osob duchovních dopřávají
trochu toho oddávacího i pohřeb
ního poěinku Proě neměla by
býti Svobodná Obec kromě v
chicagské lízni také v Kalifor
nii v Lnwndale v Town of Lake
v Merigold v Jerusalemě zdali
jsou tam jeSU nějací ťeši na se
verní straně ku kteréž kolátuřc
niiihl by se připojili obvcul ko
leni Národního Hřbitova a v Oak
I'arku a Morton Parku na malá
jižní straně a všude kdo krajané
naši u větším počtu usazeni jsouf
Toto míní psáno jako nějaká sa
tyra to míněno jest zcela oprav
dově — proě nemohla by vznik
nout i zcela nová professe svobo
doobeenícli řečníků kteří by se
občas mohli scháztti pohovořili
si o byznyse po případě i něja
kou Skálu niobii by si iipniviti —
nikoli však příliš vysokou aby
vládní odbor spravedlnosti ne
chytil je za pačesy jako trust
to jest všecko v mezích možno
stí zdali v nejvyšší instanci u
znáno bude oddavkové právo řeč
níka Svobodné Obce a bylo by to
uplatňováním zásady "iiejvětšiho
dobra pro nejvřtší množství"
neboť uvažme tu ztrátu éasii
když snoulxnci až z těch nej
vzdálenějších částí města jsou
nucení jezditi k tomu jedinému
oddavkovéuiti řečníku Svobodné
Obce! Jako máliici vc velkvch
městech První jiresbyterní kostel
Druhý Třetf Čtvrtý ald nebo
První methodistický Drubv Tře
tí Čtvrtý atd tak mohla by bý
ti První Svobodná Obce (p líko
va to prvenství nikdy by 11111 ne
vzal) a Druhá Třetí ("tví-ti atd
Tato oriauisaci zcela snadno da
la by se provést i
Když jsrno byli před časem v
('hicagu pravil nám jeden sta
rý kamarád: "Že se tam v té O-
maze trápíš podívej se eo tady
máš známých přijciT zpátky za-
ož si Svobodnou Obec a oddávej
jako Iška Jestli chceš já ti to
sám seženu" K tomu doslovně
dovánému mínění našeho staré
10 přílcbi třeba dáti vysvětliv
ky aby nejKivstalo nějaké nedo
rozumění Předně on jest lut o
mylu jako bychom se snad v O
maze trápili — naopak nás život
v Omaze jest jako procházka rů
žovým sadem jako jediná krásná
luyiKs a ze to sam sccne
tím mínil že sám získá dosti člc
nů pro založeni Svobodné Ol
ano bychom sami musili agltova-
ti To byla zajisté šlechetná na-
bídka kterou jsme vzali v úva
hu ale tím nebitdiž vyrozuměno
že po zralé úvaze rozhodneme se k
její přijeti Nám jde pouze o
rozbiti monoMiii neboť každý
monopol jesf " nejiiravný neudr
žitelný a iicobbajitclný"
Zdali v nejvyšši iustam-i bude
rozlusluuto ži řečník SvobíMlné
Obce má právo oddávací ať jest
ttep Svobodných ( dici af jest í
ee řečníků af ji st prospi ritu
rozptýlena af povstane nota ú
ct vhodná profisse v ěesktlMMieli
i-kéin iiáriulé!
OSTRl KRITIKY
S kritikou mají se věci asi tak
jako se tolitou r- a 'isku
Na přiklad Huško jikt aboluti
jsttekťitt státrin i pil sté dnoiě a
loitě a koii'ie aM IJtkiiaku
h o j kiilitiť'iil o l4t"ii t ptnéiii
'ts!u toho sluta pokud t
íí!o- por-l(!i piM(lf itrtiM
1 -' t a it š ni ir jlobitttii-í t
li'tiÍlM ) ! ! IJlií st$
! 1 " tutify ik it i
''t ttl bt se kaid v k-l b - d
tudtat i- lnk mf tf t-1 rtW 1 ie
o I- tu pfu it ! i it t ) a O
Iko t 1111b t- t#itill rata
I lokl 41 i !ít i4 i HO mi k
tu j ! m i }' j i- 4 tne
e tá=M la I ttt4ť tr a bv
f k 1 )o a ř t
' 1 k ? t - k lt ťt ! tři
(lít (n 1 1 k iU!t ko
knte ria é ť lkia-a b
1 1 ' t 11 t tk wii
t I t t i iit t!i
kální svobodomyslný časopis vy
můžete svobody řeči a tisku vyu
žiti až do krajností ku kritizová
ní a pranýřováni církví a církev
níků nemusíte dbáti výběru zbra
ní nemusíte dbáti pravdy R pra
nic váni to neuškodí vašim stou
pencům líbí se takové používání
svobody a řeči iLiisku — ale po
užijte! téže svobody a řeči a ti
sku k poukázání třeba jenom
šVítrnéniu poukázán že ono v
těch svobodomyslných řadách ta
ké není všecko jak mělo neb
mohlo býti to jest zcela jiná pís
nička Tu na vás dopadne tčžká
ruka censtiry těžší nežli v Ka
kousku neb v Hušku My chceme
poctivou spravedlivou kritiku
řekli nám ochotníci v jednom
městě asi před dvěma desítiletí
mi a když snažili jsnwK se vyho
věli jim dle našeho licjlcpšího
vědomi a svědomí nebylo to P'"
nás zdravé ani výhodné
Kritiku snesou jenom vyspělí
lidé takoví nejsou kritikou "
raženi" nejsou uraženi ani kri
tikou přísnou ba nni kritikou
mtipravedlivnii llýti uraženu
to již samo o sobě předpokládá a
podmiňuje duševní iwivyspřlost
Nespravedlivá kritika může hc
trapně dotkriouli může i zabole
ti ale nemůže urazili
Jedinou otázkou při kritice
jest: JJyla dobře míněna byly
pohnutky za ni dobré T Zdali a
110 ostatní otázky jsou zcela jo
družné a vedlejší
Pěitel Vojta Hciicš jiroiiesl
přísnou kritiku byla to trpká
slova jež napsal a jest Ut pouze
přirozeim Ž1 někde vyvolala od
viitu ale zároveň jest potěwilclnn
že jeu přednášky v Clevelamlu
těší se velikým návštěvám že
jsou to ženy které vystoupily na
jeho obranu v "Zaslánh" ve
východních časopisech a v dopi
sech v "Ženských Uštech" h
laké Svobodná Obec v New Vor
ku se ozvala a že plán na mrav
ní popraveni Mcmše se nezdařil
To nun připadá jako červánky
lepšího dno dne kdy bude mož
no pronést i podivou dobře nJné
mm kritiku beze strachu že
"smělec" bude -- obrazné řeče
no nbčšVii kolem lámán a čtvr
cen 11 konečně upálen lui důksz
juk roumime v české Americe
svobodě řeči a tisku a volností
projevu 1
ČESKÁ AMERIKA PŘED TŘI
CETI LÉTY
Pokrok Západu zvětsrn byl čís
lem ze dne UO února iMřiJ o osm
sloupců
e e
V Chicagu vznikla myšlénka
na uspořádáni výpravy do Prahy
k otevření Národního divadla —
Výprava tato se itfdtuti-ějiila a
hyl to první společný zájezd na
šieh rodáků do vlasti
Jeden dopisovatel ze Saunďn
Connty v NebrascH si trpce sle
žoval proě jeho dopis nebyl um
řejněn čili proč vandroval tío ko
še a redaktor P dal mu v
světleni touto poznámkou: "K
luštěni p — -- hieroglyfů potu
blijeme nejméně dvou dni a pak
jýtě dvou dní abychom iispoň
píiblilnó uhádli co vlastně (hc
Mel Ať nájn v této pilné dob
in-posýla ttikotuu škrábaiiiiul 1
i-t i lo imléji in komu napnut
lak t in hiv amliuji' du k'še "
Notiikota " ' DNitárnost " 0111
inila íe #ai'ne s t)divánin
di-lskibo časopisu pinie jluéio m
"Itřtka Uiblka" 1 rrdakc
Aittuiia Juikt jmi ttbdy v St
Paulu btdbl a na laiuiiiih ole
l 1 ll sk oll ti t 1 ! o lt l Ho ílH
' ' Potni a ho)otUřik4 imii t
luláhU l ttd t lejo pisi a pil
l-m 11 -jí t t ' j 4 S i„ t 4 kosi
et tit- piMii tojtmka j
ti) a joi ititittt " i( K „ l(
jvi-l I lÍ t l4lslÍ O klii'l
t 114 tiť ' i4 rk 11 1
ktlH í liri-4 dMlitieti' pwl-
t%i oi ta - I ullu 4 1 Wi4
1oW IM4U t ♦ K' 1 Vt t ts
4 5'
v #1 ia titatHt
xxtxt h cí:3t
♦♦ §
ti%b a i iS)tti
tl4 IMiat lt Jl Irttt tt t 1
S4H Ti ! !
at kHi W t-l ttut% U
fiovt a
kJ ít íikt t l4tt# It ll