Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 4, 1914)
Wa'ttfiaflTtíil4tyimWiÍfr i M 4'n r Stru 8 POKROK DNK 4 ČNOUA 1914 POKROK PUBLISHING CO vydara POSKOK ZÁPAD v a mltnl vydaai Creta pro Salin okroo Neb t Ekbuy a Clarkoon pro Collx okroi Neb wnaoa Kaní pro tit Knniai t Cadar liapid pro mat lowa r Ht Paul a Minnoipolli Miun pru itii amnatotu a t TymlaH 8 L pro ilaty noům a Norto Jekotu Přodplatné: Pro Bpojooo Htitj $150 Pro Kiu Z0O Do Evrop 1250 roína Zásilky poníínl dtjtoe pomoci po atinfcb poukak (Motiajr Ordou) oi proosnlch poukáuk (Exprost Money Ordoro) bankovních poukatek (liunk Draft) anobo v registrovaném dopito Oanamujete li ivé proatibovánl udřj starou i uovou adrooau DopUy a kruuu ctonarstva ochotné uvarajníma Mimi být i aluíní pisno haa úmyslu nikoho osobn poikoditl s po4(M4oy plnm Jniénam ať již mi nvtl v reUakci utajeno anebo i dupl 'n nvorojníno ''UMO - Podl kázání některých chovních skoro bychom soud že nemyslí na nic jiného jenom na aukněi a jiní části mukalo ú boru Voličky v Ohieajřii tile rozhod nutl aoudu uiuh{ udati správně a přeanň avfij vík le z toho ať ni kdo rwaoudí h jo to odstraší od konáni občanských povinností V ClUCMífU byla již oti-vřclia jedna polévkárnu ale utěšme s tou blahou nadějí že jedna via řťOVku Ticdčlá ještě léto nebo že nikdy není lak zle aby nemohlo býti ifttfi hůře Zna jtl-n argument vyskytl proti ženskému volebnímu právu a nice v New Yorku kde pře Civíc Fórum prohlásil p Kvcrett I' Wheelcr že "vňcfka historie dokazuje žc když žena účastněny jsou ve veřejných zápasech 1 Zí vají ao rnativými a rifninířítiinv fni" Kdo mi zíliihk na nřjaké místo v vládní kIužIiíí a rád by m- za vdřřil Hfkrt-táři tltu Uryaiiovi nechf mu poíie bílou řjtkpv jt ho zamilovanou di-likateim — v ři-mž ovfcm Jih jfNt ve vdki' výliodť- neboť kdťžto tatn už dávno bílí řtkve mají kdy pak na tuneru ae jich dokámfi! ČVaká farmářská oaada založe ná na základech nocíalistiekých ve atátw T'iineHMci dostala m před soudy čehož jr-st litovuti nebof z takových poni mají o by2ejnS prospřch jťnom advoká ti ale jest to další doklad h vel mi čaxto theorie s prak si se roz chází Nřktřří lidé mají jak fiká z pt-kla Htřstí Na příklad belgi cký rdovatel a básník Maeter linek byl hodné ctěn sláva i pe níze přišly mu v hojnosti a aby hmotný jho iisjmVIi byl dovršen zakázáno čtení jeho knih katolí kům — - coi biulň ovSem míti za nálťď'k Že nikdo hlásící % k tAto církvi jich Msti nabude! PHvtji preHitbiit Taft tratil jíl kor fo liber na váe od toho řanu co f z Milého Irtimi odtř boval col se dá vMttvční vyv't liti jrbo pnfeMorký ni povolá ním alf ta okolnont l má tk v jaludku "deinaif itfy 'it-prk-tickí rf-řorniátory" — m tiifi té- mi avéb bývalého příttU Theo dora ti prvním inUtí mii % lim takí ai tifco pSného Mfti Udé 8jMj-tiýťH H4 vk ilomtdvali kdi 1 jttk iMtlotAII Kotku kiv mttio i nim ihmU-m m!nva k vftU um mávání aneri k fh irťj t-lnK h liatft y%Uanv H hmr!iii nviu rtwkvm lidAio v Htaku jt píítun (íui kUvrm nr ftMMu -kj'ti al pH c nadlWni rviil dub"tí d XÍTřU a ii4ftrni u Mil r!iy iw j#jUk ílNl# ktrit I# H-ia KtAiv m ht lr7rtíi 'ly r ki#tl Cci IMMUOltti - WVtnl Jistý pařížský časopis prozra zuje tajnou amlouvu uzavřenou mezi Srbskem a Rumunskem pro ten případ že Ilakousko bylo by zakročilo na pronpťch Hulharxka Smlouva tato záležtdaprý z doho dy na rozdělení Use Itakousko Uberskc — s řírnž prý Houlilusilo Nřniecko a Kunko — a sice tím zpÚHobcm ži Kuako bylo by ni vzalo llaliS Srlmko Dosnu a Her cegovinu a Dalmácii Rumunsko mřlo dostali TrariHylvanii a celé Uhersko východně od řeky Tinzy a Německu mřdy připadnouti Ce eby a celé německy mluvící ila kotiNko Takový tedy osud naíi slovanští bratři balkánští připra vovali (Vekám — kteří hotovi by li za n é umírati a div k vůli nim povatání v Hakounku neroznítili účel Školy Jeat to ovšem hlavním účelem školy aby ho děti naučily čisti pnáti a počítali a třm ostatním tí ži tečným včdomoMtem dějepisu a zeriii'[isu a aspoň základům tčlo vedy a Kousttivy hIiuicčuÍ To jest sí hlavní účel školy obecné účelem škol vyšších středních a universitních jext poskytnout i i ri ' ¥ v v t ni vzncííHii vyssi a v některém urei- téjn oboru v lékníntví právní etví inženýrství ntd Kdyby všuk škola obecná do stála pouze tčm xvrchu ztuíné iiým úéelftm daleko by nevyplni la své poslání Poslání školy sjírávné vystihla onehdy slečna Mcííusfhova f-iditelka střední školy v í)inaze jež v řeči své v ÍJricoln proslovené pravila že povinností učitele neb učitelky není jenom dél i vyučovati ale modelovali jejich duše Mladé u- éitelky velmi čantf) prý věnují oiiťdio pozornosti úlohám n vel- mi málo pravéniu účelu vzdělání Ano niodelovati illlše dělí to jest tou nejvyšší povinností to jest tím nej vyšším ba abychom tak řekli vznešeným posláním u- čitele neb učitelky K tomu však nemohou napomáhá ti knihy ne mohou niipomábati vědomosti zí skatié na studiíeli nýbrž pouze onobnost učitele rieb učitelky je jieli vbiHtní nitro jejich vlastní 1 v Jllse Pisatel těchto řádek když cho dil do obecné školy měl tři uči tely Na dva z nich dávno zupo- innčl a když na ně vzpomene nemuze na ne vzpomenout! s lá skou kdežto na toho třetího z rvních tří tříd obecná školy vzpomíná dodnea a často a jisté každý z jeho žáků na učitele lollingcru který asi dnes již ne ní mezi živými nebof tehdy jiz v lan jeho byl hodnč prošedivělý I" těch dvou učitelů nemohli jsme dočkali konce školních hodin aeiieie iioumiřera často isme prosili uby nám ještě vyprávěl když zvonek na chodbě zazněl a měli jsme někteří z nás hodně daleko domů Milovali jsme jej a nepamatuji se že kdy nucen byl sáhnoiiti k onomu tehdejšímu "vyučovacímu prostředku" rá konce a jedině uéitel neb učitel ka kteří dovedou si získuti lásku dětí jwtu ve škole na pravém mí st ř Toho však nemohou docílili vědomostmi nýbrž jediné svojí vlastní osobností svojí individu alitou kterou dětem mimoděk vtisknou Takoví ovšem musí bv ti lidé lidskými sympnthieiiii -bovivaví laskaví odpouštějící jejieh vlastni život musí býtt před dětmi jako ten nejkrásnějšl tttr -- jediné takoví llěitchivé ii I 1 1 ' 1 1 I k v dovedou )iioii'b at i doš dětské tm ptiMpésdi děti je diné tko ( juni ve skule iirt pra ťitt HlUtě HOLD MUŽI Pd uhUvidm "li limd JilstK" (Miloval pravrd!itMt i uitiík4 "lUf" dm '''i bda4 phoiil následuji I piiruh!oí l ilu é k : o!a ft hukát lttbíOt 4 ji! Vtei I #!!( vVt lrnřuvv wíintU tk mul lvlu lv jim řt oéi t tktl idíii jkt prirt laři línr ltfvH T iit" tíMil vd hn tr yti t ti i k4ivtl j í t kbpU j jdiid tH ItxiM li l lřr r ' rrtínJi a t- k-j rá-l It K rrlfumt¥ i4lf l ' l-tv )! ka ( Vur (mil i t hlUffttl rrpwtari fti žádost stoupence což všecko od vrhl aby hájiti mohl ubohou a zničenou oběť francouzské byro- kracifl a jeňtfi více aby mohl bo jovati za abstraktní právo Ne boť Picipiart miloval spravcdl nost On nemohl au zdržeti aby neučinil toho v čem viděl avoji povinnost i za ztrátu všeho co většině mužfi jest tím iicjdražňím On vyhrál ovšem Taková ardnatost beroismus p(Kit pro spravedlnost nikdy neprohrají A zvítěziv on povznesl so výáe v úctč nvčta než byl by mohl po vznesli ne vyhověním naléhavým prosbám přátel bojících se bojo vali za takovou věc příliš nepa trnou setřásli jako tento muž u činil sprostou ctižádost plemen ný předsudek a přísné vědomí po vinnosti Není vyššího typu mužnosli nežli který představuje život jenž shasl během minulého týdne ve Francii při jehož rovu avét slojí a odkrytou hlavou Kdyby byl býval 1 rey fus jeho přítelem kdyby byl býval z jeho knuty Picipiartova úěasl neinělu by ta kové jímavé kouzlo jako má Oř nebyl jeho přítelem aniž z jeh kasly Mu byl pouze člověkem a jiik Picipmrt věřil a vřt tiyní ví élověkcm kterému bylo těžce ii křivděno obětí jedné nejnelí tostnéjších intrik jaká kdy byla ajiácháiia avšak lo bylo dosti a by zahořela taková duše jako Pieiunrtnva Někdo snad nyní navrhuje aby postaven byl po mník 1'ícipiartové památce ale jaký pomník sabat i by mohl blíže k nchesfim nežli onen zřízený ' tomto šlechetném heroickém Se beobětovállíT lení to jisté pěkný a zaslouže ny bolu muži jenz Konal svoji povinnost bez ohledu nu svět a li li jenž zúslal věrným sobě na mému ! OPATR0VATELÉ CIZÍCH PF- NÉZ Nedávno předsedové velikých na život pojišťovacích společností konali sjezd v New Yorku a na tom ku svému vzájemnému "u strnutí" si řekli že pojištěnci na své pojistky mají vypůjčeno jfViOlifHlíHHl Jest to opravdu zá vratná suma pět set a padesát míllioiiu dollaru jest to tolik Že by se tím zaplatil celý národní lluli některých zemí ale my ale- spoú totiž pisatel těchto řádek — také jeden z těch "hříšníků kteří měli tu smělost vypůjčili s ii iiíc na jKijistky — nevidíím zrovna příčiny proč páni předse dové společností na život pojísfo vacích měli by "trnouti" nad tím staveni věcí My dokonce když nám od jedné na život poji šťovací soleěnosli poslali v době placení úroku úsudek nebožtíka ÍJrovera Clevelanda o takovém dlužení se na životní pojistky po slali jsme úrok jak bylo naší w vinnohtí a připsali "Whaťs yer hurryf" — jaké spěchy h zaldacciiíui když přece společ nost má tu nejb-pši jistotu na světě a wdlužené peníze jsou vlastně naše vlastni peníze? Pozorujeme- ž stejného ndiiěui jest také — patrně s tisíci a sta tisíci jiných — známý spisovatel Hel bert ttiick autor pozoruhod né knihv "On Hoard the (JimmI Sbip Karth" jenž takto fiflosofu je "Ji vždvekv byl tak silným odponičovateleiit pojištěni na ii ot Je v růnýeb ďfbáeh vypňj ěil jneui se peuíe nbveh mobl platili vé pr iuie Přeji si wliyeb MU I l 'e pujištélil 1'ukbídálll IU šti-nku HtjUťováid na livot ' tu to-iln)iiiilát io ři tm jskoo kdy přidá luKká m 1 " l něco dli" pk pravli "Zdi le tito puotvé 1 1 r ! 'o é il 'i)uti Kli1 % tu libosti tm v k pA j% 4 l p tn"J poiitťit óni tm ji-tii ti ijttkr Poštrii' eí VV)tli v ! 'tVHMl i4 vé Hijitky rnwrvtdih řmdt (ilriliimll H H pruítie Kal dt t4k"v4 j'ka ] ji'íti4 tl llrjUl Ařlktt jakoU p4l 'r' IiimiI ttiiibljl bv Udti Joll lil id jmvt In tm 4 'iit ! tu 'Viild bv tlll 4 MÍ Oř WiiM' U dilf p'tt i p--jil Sil jivj t4 - ult klřři i't t tJi liid mlhb k n rokl i yiř ti ln tu l Hl Uti ) t Hit {uUiHMa tt -ijif lil Ssdr'otÍ H' iiH'h''U ztratili na těchto půjčkách — ne ní vůbec způsobu aby mohly ztratiti "Možná že jest to zdrojem znepokojení pro členy Sdružení předsedů na život pojišťovacích společností Že nemají tento "pa katel" iCr0fXX)()00 aby a nim mohli hráli ale já myslím že jest to dobrou věcí když tyto pe nízu jsou rozptýleny po celé ze mi" llcřbert Quiek udeřil jak pra ví jedno anglické přísloví hře bík zrovna na hlavičku To jest co Irápí pány předsedy pojišťova cích společností že nemají těch více než půl billionil dollarů ni spekulaci Ityly to zcela jiné čaxyi před tím než sněmovním vyšetřo váním v New Yorku objeveno zá kulisí některých velikých na Ži vot pojišťovacích společností — -lliirríuian se stal "králem želez nic" používáním ohromných fondu společnosti Kipiítable a snad též ostatních společností peněz těchto používáno na vybu dování těch nejvělšíeh trustů n monopolů které nyní lid vyssáva jí a vydírají - kupováním jich cenných papírů a najednou pojištěnci vezmou si do zvyku vypůjčovali se tylo fondy samí nepochybné někteří na kupo vání automobilů což jesl ten nej- oblíbenější argument pánu před- sedu společností ale jiní snad na budování domovů pro své rodiny labo nu placení léknřskveh ú čiň na vzdělání dětí ald Nepochybujeme Že jest to vel ká škoda pro pány předsedy spo lečností na život pojišťovacích když z jejich reserv nich fondu pojištěnci se vypůjčili ijC'iO000 -00 - jak vesele mohlo se speku lovatí s límlo závratným obno sem -- ale jak praví Ib rbcrl uiek jest to dobrou véeí když taktu peníe jsou po Celé zemi rozptýleny velmi dobrou věcí m ní vůbec způsobu aby lépe mo lily býlí zužitkovány Zdá se e někteří páni předse dové nemohou pochopili že jsou pouze opntrovalely cizích peněz n ničím více CO S MEXIKEM? 7 nadpisu tohoto článku nechť laskavý čtenář nesoudí že bude me luštili a rozluštím' otázku co s Mexikem kdybychom to vé děli a poradili presidentu Wilso noví víme že skvělá odměna by nás neminula My pouze po více týdnech chceme si na tomto místě povšimnout i situace v sousední republice která není sice horši ale laká není lepší než když po slední jsme o ní psali dědinou I dobrou stránku má že Mexiká uú jak kmistitucionalistíi lak fe- derálů stále ubývá Když se ne siřili tak se vzájemné věší a i tohoto hlediska vyčkávací politi ka presidentova jest tedy mou drou neboť budeme li vyčká vali ještě asi půl tuctu roků pak vtrhneme do Mexika kde nebu deme uvítáni hrdlořezy ~- muži - kteří se již tak dlouho vraždí nýbrž pouze dětmi ženami a pan iiami a za těch okolností dobyti republiky ležící na jih od líio Mrande nebude žádnou těžkou vě cí a hlavním problémem bude jak ji znova zalidnili Takové věci se však již staly v historii na příklad ve starém fteeku kd se museli ebytiti velmi radikální ho prostředku aby země nebyla vylidněna když skoro všichni muži byli dloubu na "poli tá W " (I liiožliá to nnVi pokoje n Mi ikl'lliÚ bylo bv lepil n ž tu n ně jíl MÁ Ii tík In vyékávaii pobti ku pri-siď iitov i nějakou tu ď bre-u stránku neihtéji ji vidti v ťiuié a ovinu j Sjni-inírh vt4lb také uti dosti knlikíi tmehdv lol l liki lě Strt(ii lli frneoM#k veh pri!iivhdkťt a ob lh"lhikl bht aoirrieké llilhiili ki VŮ' MrViku pu lril no piU tlé kntie Altdre I t l in tu ii i -í ( t t fr!i-Mt4kýi Hiiti!trin pru kolmi a PaiiKm li inei IMW v tuk !! il a hťkllrni "Americká politika " praUl Vituitt "krý i pd ortt4it kim ir!'' jí krm fiii'ii kau lil V til li-Ini'id i t ii-ed ťotattll Sijn4 Slil tt t akt m t mt Mťtitu a hti!f au a irvidio Mvlni bvtv ři4n ío4hv lajioy to i' j-M H Hti tech ku zkáze Mexika a cizích zájmu tam" lichou jenž jest předsedou Sdružení kritisoval jak politiku Spojených Stálá tak methody prozatímního preaidcnta Hucrty Ve Frnncii tedy míní že Spoje né Státy mají udělali v Mexiku pořádek zjednali mír v zemi což jesl dobré mínění ale což aby Sojcné Státy aspoň pro jednou upuatily od Monroe-ovy nauky a dopřály to Francii která už jednou v Mexiku si omočílaf A mají to ve Francii "černé na bí lém" že zavládl by mír v Mexí ku uznáním lluerty Spojenými Státy když celá severní část ze mě jest v moci povstalců? Ve Spojených Státech taká po lilika Wilxonovy administrace jest dosti krílisována ne sice v kongresu ale mimo kongres Mý valý velevyslanec v Mexiku Hen ry Iane Wílson přednáší všude kde jest pozván a bájí své utonu visko jež zaujal v dobách těžké krise v Mexiku a odsuzuje politi ku Wílsonovy administrace tu že by neodpovídala vysokým ídc álům o mezinárodní mravnosti li le to jest prý právě její chyba ž jest příliš idealistická n že nepo čítá s danými poměry Pývalý velevyslanec Wílson nikdy prý neviděl v Madcrovi toho nezištné ho vlastence za jakého pokládán byl ve Spojených Státech a nej lepší prý toho důkazem jesl Že slo svých příbuzných povolal do iiejtučnéjšíeh úřadiiícli mísl po svém zvobní za presidenta Ve čtvrtek mexickou politiku Wílsonovy administrace oslře kritisoval kontrresník Momlcll Wyomiiiiřii na McKínlcy uvé ban kelě Republikánského klubu v 1'illsbuttřliu Pravil ýe stanoví sko zaujaté prozatímně vůči Me xiku za Taftový administraci' a bychom ukázalí naši hrůzu nad melhodami jakými Huertova vlá da byla založena stalo se trvalou politikou za administrace Wilso novy' a pokraoval : "A tak jsme kolísali dělali se směšnými v očích svéla a dali si ujiti příležitost chránili vum riěany a jiné cizince v Mexiku a jejich majetek My držíme jako válečné zajatce slit Žen a dělí a stáváme se sami pomahači a po vzbuzoviiči a do jisté míry o mlouváine zbůjníky bandity a vrahy druhy Zapatova a Víllova A když toto všecko se děje ii přes doznané dobré úmysly presi dentu naše stanovisko spíše zdr žuje než aby napomáhalo zají st ční míru v Mexiku Doznávám velmi rád ty nejlepší úmysly na svělě presidentovi a sekretáři státu ve spojení s našimi zahra ni'„í(lli záležitostmi avšak dobré úmysly nemohou nás zachránili od pohrom které amatéři theori sté a snílkové ovládaní okamži kovou náladou když ne předsud kem mohou na nás přivodili" To jest ovšem všecko samá kri tika - ale co s Mexikem? Ví někdo o bezpečném a spolehlivém prostředku jak dal by se zajistili mír v Mexiku? ČESKÁ AMERIKA PRED TŘI CETI LÉTY Pokrok Západu sděluje že při stal vycházeli newyorský "Pa triot" jehož redaktory byli hra Iři ("'apkové o líedaktor Pokroku Západu k jednomu dopisu připojuje násle lujb j iilikčni Minámku 'Kaí ib ho duiii'ho éloěktt který by -nad luebté mb nevědomky ji n-iiiu ukřivdil cit li'Ukikti by donutil aby kiívdu odvolal' čímž patrné ndoil fiei "tslěinil" luh "napravil" T j t správ ná 'isida Po Oiuuby přtktiboVal fltá mý r t k p lVii'k Jura a #él p V I Vinb kott ib lnul iiiiikťvý tnt4fký a jHijiifin I N YaiuH-M m hráli "'boid 'i Tri JíďiMiy S'kid v lnt mi mý tťrai $ íivota "Mhuář a j h't díVě" avk předutavtťl "u# Hpokojlb Klr lili U dS( ' k nl polovali útoby ie itrti I t)"alv y iw liil nik sV — MUdi p-'k'd i fjbttt !) bt b jk ťd"t V kvlí fibllV M ru I riU pí tučkovi Kdn4ř t krtt KMril p publik ( i himii)4 a Martu pí Jelcnová hrobníka p Jelen Hlažejo p Lcitncr' Též pí Neřa dová vyaVupila v jedné z úloh ale nepraví se v klcrá Ku kon ci onoho divadelního referátu po dotýká rodukťor Pokroku Zápa du "Na pořádek při divadle me lo by au lépe dohlíželi než ne dě je jcKtli mají se udrželi dobrá návštěvy divadla Pakli bude dovoloval každému při divadle v zadní čáali síně při jednání po li bosti přecházet) a dítkám po celá síni ne prohánět přestanou doji sla chodit do divadla ti kleří k vůli ději přišli neboť hřmotu ní mohou učinit a poslechnout dost doma" Skoro by se to mohlo napnuti i dnes po třiceti letech 0 0 0 I Jistý krajan v Hukote zůstal dlužen za P Z HíK) a odalěho val se aniž by udal nové adresy nad čímž redaktor onoho časopi nu zle se rozčilil a ve článečku nadepsaném "Povedený dare bák" praví ku konci: "Varu- jem před ním všechny rodáky kdekoliv by sc nyní usadil a má me za to že jest schopen dopu stili se kapsářsl-ví a lupičství Nechť se jej všiido slití jako prašivého psa Hanba že tací darebáci se mezi ťV-ehy nalézají" Onoho odběratele jmenuje redak tor plným jménem což kdyby ně který čaanpis učinil dnes zname nalo by lo proň velmi neblahé následky ale jinak nebude sporu o tom že jesl lo nešlechetnou ve- připravili časopis o #1100 v i 1 I caseeti Kdy oiums fen znamenal pro vydavatele asi tolik jako pro hockefellera uiillion V P Z píše jeden krajan ze Schuylcr že prý jeho soused Cech dal svým synům otrávený hléb napuštěný jedem a nařídil jím aby šli k sousedovi a otrávili mu koně a ostatní dobytek avšak mši toho rozkazu neuposlechli a hléb do země zahrabali Jest to opravilo nemyslitelným že člověk něčeho podobného vůbec byl by schopen 00 V St Louisů oslaveno bylo 2ó blé trvání Slovanské lípy jed noho z nejslarších českých spol ků v Americe velkolepým pro craníem Sehrána veselohra v jednom jednání "Chudoba cti ne Iratí" přednesena slavnostní řeč [i Vác fterým a nehrána opera ve třech jednáních "Král Von dráček XXVII" dan Porccký byl jedním za zakladatelů Slo vanské Mpy Rovněž sděluje dopisovatel ze St Louisů že ze mřel náhle redaktor "Hlasu" p Novák jenž trpěl pndoucnieí a upadnuv ráno při umývání zlo mil si vaz o o Národní Jednota v New Yorku zakoupila dům v Páté ulici v němž skoro všecky české spolky icliňzc odbývaly Cena byla $12 Ó00 Také jsme několikráte byli v onom domě kterému se říkalo Národní Pudová ale nyní v onom okolí skoro už není Cechů Vši chni za továrnami doutníkářský mi se odstěhovali do horní části města kde jsou dví Sokolovny a nová Národní Pudová NAUČTE SE MLUVIT ANOU CKY! ('snadni Vám to získat) zaměst nání a budete léM placeni Tři třídy ve škole Washington £1 a J ul South Omaha Zaátcč idci mb pokročilejší studenti mo hou hned návštěvou laělti Kýchly snadný způsob lrvní li idy' uěitclě Naučili jiné lidu viti ěíiti a psiti Mohou ttidíl i Vá Vyučuje se v pondělí ve utře du a v pátk v 7: id 1hh vetVr Pmie #1 ID iioMét? Navštivte Mr Prumaii a % ku!e lirho lavol-Jle trii fdlirut p 1 K Pedniře Tri So '1? I in Ad v Adolf A Tenoplr Chf i4tak 0ř44-vs4 i (% It % WUliaao aita fta NoM Tl tw tntr Voro af aalol Cetkú hftbky u O F MofmAnck 1312 Wll liem Clr Omehn Nb