Ctrana 10
POKROK DNE 21 LKDNA 1914
1
PAN D
Hiitorie z předminulého tolei
"Ráda bych vťd'la jak tam
ylo jaká je ta gem-rálka a ty o
tatní paDÍ — " Mozárka nedala
ku précL Mluvila pruvdii tou
žebně očekávala Pavla Sila da
k přeg tu chvíli však hlavu k
oknu obrátila Již dala j-hlu z
ky když dvětlo zn sviHni? mi
zelo a l&téiý soumrak zimní něm
vkrádal V tom mihl se něja
ký stín kolem oken Jlozfírka ry
chle vstala od Btolu a očekávajíc
tanula proatřed světnice proti
dveřím Otevřely ne — ale Pavel
nevežel líyl to strýc Honzíček
"To je dost že jdete!" vítala
ho Illožková
"A kde je Pavel?" ptala hc
Kozárka
"Doma — " odtiwil krejčík
"Pomátl" v duchu se dévče
divilo Proč nepřiw-1? Matka je
jí na toto jediné slovo bystře se
podívala na souseda Pronesl je
tak divně a věru na tváři mu vi
děti že se něco přihodilo
Hned se však neptala a jenom
pozorovala Ilonzífak um-dl na
avé obvyklé místo na lavici u ka
men odkud jmenovitě za zimních
večerů vfifCiku přástvu u lMoko
vé nejednou rozesmál svým vy
pravováním nebo svými nápady
Teď mlěel a klátil nohama dlou
ho vsak nevydržel Vstal rychle
přesel světnici až se postavil před
Iíložkovou a rozčileně promlu
vil: "Jen si pomyslete - generál
chce Pavla l"
Kdyby nevím co byl řekl ji
atS by tak sousedku a zvláště Uo
zárku nepřekvapil jako touto no
vinou Děvče bezděky vykřiklo:
"To není možná-" zvolala Illož
ková "Tak není a jak pak když
ten hejtman víte ten pandur je
Am generál VSak mne to zrovna
bodlo jak jsem se dnes na něj po
díval Iínel se mně mihly ty pan
durový oři a zrzavé obočí — a
pak hlas! Také mne poznal tof
se ví —"
Ale sousedka ještě nechápala a
když Honzíček jí to pověděl a se
doložil tu nezbylo než věřiti
"A co Pavel t"
Tu otázku z duše své dceři pro
mluvila " Pavel í" ozval se živěji krej
čík a tonem jako nadšeným po
kračoval: "Sousedko to jste ho
měla vidět — jak mu generál řekl
— rozumíte generál v premova
nm kabátě — aby šel s ním ji
ný by běžel — ne to Pavel neu
dělal obrátil se po mně až co já
rozumíte a přihlásil se přede vše
mi že jsern jeho otec — "
A tu hlas Honzíčkův jemněl a
se mírnil pohnutím "Dobrá du
ge — a generál mu poklepal na
rameno že tak dobře a pak si
nás pozval aby pověděl co a jak
Vsak ho Pavel hned o to prosil
Šli jsme do jeho pokoje on Pa
vel já a pater Athanáš Ah —
teď ni to Pavlíček všecko ví"
A již se ozývaly otázky žen
akýeh
"Já všemu dobře nerozumněl
a2 pak mně to pan strýček vy
světlil — Chudák Pavel to ne
dovftděl! Před třinácti lety víte
kdy! generál byl ještě hejtma
nem u těch paudurň táhli
někudy tam Proumovkiii kdyi
je řistili od Prušáka A tu jed
nou stihli jieh hftuř ria koních
Napadli írovna několik naili
voxft Na dvou byl dobry nn
klad na jednom sam! rNaíštl ra
něnl Voják h s nimi j-u mAbi a
jVden Míar Ni ' hránilij sle
ro pak la hrtk a Pruiid kali
b-s milrdrntl V tom jk by
la uejhftř přitrhli pn lun s r-í
přilili lVnirtky Vy muhrim
li si někUk Jivotií fn-tMÍsrinih
Kid'r ten nríml bvl M
tMtn u tnfh — T byl
I'bv Uttnck "
V mtkt" v ď-rhU Uoikr
tl ckumlil W Ji "! rfU
ďtvrit H b#J?wn ji U
f Jak patrn ViU kryt t'1'W
tvém lřH rKUjk T kyl
11 A VU b 'l INll
sU nť I1'1 irlktfi
Jm na ri ~~ !? l
U RBK
Napsal Aloit Jirásek
chráněn I 'mřela brzo — rána
byla smrtelná"
"A kde to bylo?"
"Jak myslím někde u Hřezo
vé v lese — Císařští asi když
viděli že je za nimi Uurkuš dali
se oni stranou od silnice ale ti je
tam přece vyslídili a napadli"
"Že tenkráte nebylo nic slyše
ti—" "Právě že těch bojíiv a šarvá
tek bylo tolik Po té šarvátce
vozy odjely pryč panduři odešli
i s hochem Němci zakopali pak
mrtvé a bylo po všem — Gene
rál tenkráte ještě hejtman slito
val nc nad ubohým sirotkem Ne
chtěl ho nechat vojákům co jeli
h vozy a mínil že ho v městě ně
komu odevzdá Ale v tom mu
hÍI přes hory se svým houfem a
přišel tak až k mé chalupě To
už věděl že potáhnou hned dál do
ohm" proti nepříteli Zastavil se
u mne a když viděl že pláču pro
Vašíčka a že dětí nemám nechal
mně dítě Myslil že jen na čas
Ale pak e juž nevrátil A teď
— a ted by ho chtěl!"
"Poručil abys mu ho vydal?"
"Neporučil ale hoch se mu lí
bí — a takový pán! Jiože Ho
Že!"
"Však ještě Pavel nejde Kde
je 1cď a co tomu tam říkal?"
ptala se soucitně sousedka
"6 plakal a jak by ne ! On
chudinka beztoho se tajné těšil
že aspoň někdo z rodičů jc živ
ticho aspoň z příbuzenstva a tak
hle jako by si nic nedověděl Vo
jáci jeho otec neznali nikdo 'i
tak ani neví jak se jmenuje leda
křest ným jménem Jen to ted" ví
že je hodných rodičů dítě — A
když generál vypravoval jak s
otec udatně bránil jak matka na
smrt raněná tělem svým synáčka
chránila tu jsme se rozplakali -—
Pavel i já - Teď je doma říkal
jsem mu aby se tu stavil ale ja
ko by neslyšil ('hec asi být
nim — " Honziček umlkl a v tom
zachvěl se hlasitý líozárčin po
vzdech To všecko krejčík vypra
voval stoje před sousedkou trha
je sebou a živě rozkládal jako by
sá m sobě :
"Tof ono by to pro Pavla by
lo! Generál ! Ale já! 6 ta nešfast
nú vojna! Vždyť jsem věděl
vždyť mne to často napadlo Nej
dříve Vašíčka a teď! — "
Kozárka bezděky sepjavši ruce
na klíně seděla tise nehnuté hle
díc před se zrakern do šera upře
ným Viděla ubohého chlafx-čka
u matky umírající na voze voj
skem obklopeném viděla jak ho
pandur v červeném plášti héře od
mrtvoly a na rukou lesem nese
Tu si také vzpomněla jak jí Pa
vel jednou když s ní byl na hřbi
tově u hrobu jejího otce si po
steskl jak mu je někdy smutno
že by aspnfi rád věděl kdo jeho
rodiče byli a jsou-li mrtvi kdi
odpočívají aby aspoň na jejich
hrob se mohl podhati Litovali
ho tenkráte že ani milého hrobu
nemá Teď j-j viděla jak sedí
ve tmavé světnici sám smuten
zamyšlen Srdečná lítost úila jí
mladistvé srdce
Také tk tomu byl" jak si my
Ii!h "PaiMlurek" Pavel seděl áiu
- nt rýčově světnici hledě ven ď)
i 1 1-- kde ďNud padal sníh Sm
mink houstl Mladík ul neplakal
livlo mu však tUo nžU prve Po
ult-ilid naději pochoval o diici
idlm dlte doufal i" jedt přeci
w d vl nějaké řprávy o vjíi )i r
!" i h a svém původu í najd
ktopil ku svému V lttidiutl d ono
in JV f jl mi jtUotu s vl urči
t l" k nikomu jikJ ku svému
luiiiíUr- tu- hUitt l' itikoho n
lili 1+ lílltAlK l!-lťtWIH
J mii4 fíku d-lrkU jhn hu
tih sa V)trt im' t h!ub
llto írtlnV!tl J4k M ohlédl
M'řJ v iU(í ivřl lioíirítiui
tÍř H I HS fíinlité jejl iči j I
!m" „ ! ilivlv li jh tvA
h
"Vrnnuf Pvl!"
Jk Uu4rk ti4 klu i
U ) jk Mhlí II d
pii !4ř jk pmdid t-h
iik' k ' lu kvm f l'nj
tdátUM I jk Vr ts 4
!u" l4rU % l tirH liritk
ml iJht t!(pl
"Strýc je u nás — " odvětila
Kozárka jež vzpomínajíc doma
jak je Pavel sám ve svém zármut
ku dala so soucitem tak unésti
že tiše nic nerozvážu jíc Sla sama
svého druha potěšit
"Vím že sc rmoutíš pro rodi
če" pokračovala "Také jsem
jieh litovala když strýc o nich u
nás vypravoval Chudáček ma
minka ! Ale ostatně se s tebou nic
nezmění Strýc té má rád — "
"Má ano já vím ale právě
proto!" Pavel živě odvětil "Já
jsem si vždycky myslil kdybych
tak našel své rodiče že bych se
mu snad spíše mohl odměnit"
"Však ly se mu odměníš a on
nic nežádá"
"Odměním — o ano! Já na to
nezapomněl co mně tvůj strýček
řekl Tenkráte když jsem měl
jít na studie napomínal mne a
vyložil mně všecko jak mne strýc
našel jak se mne ujal co pro
mne zkusil abych pilně studoval
a na strýce vždycky pamatoval
Vím h jsem tenkráte plakal A
na tu chvíli na strýce jsem si
vždycky vzpomněl kdy? mne ško
la netěšila když tri ne to studová
ní přemáhalo a mrzelo — "
"Mrzelo!" zvolala Kozárka pl
na udivení "Což tě to netěší?"
Klýchalaf že Pavel výborně stu-
lujc
"Těší někdy — ale Kozárko
Žádnému jsem to ještě neřekl
mlč prosím tě Ale — přece by
mne více těšilo kdybych nemu-
síl kdyhych tak mohl do světa!"
1'mlkl Jak Kozárka blízko pro
ti němu stála spatřil v její tváři
se zalekla
"Ty chceš odtud!" zvolala —
Ty bys šel na vojnu s generá-
lem?!"
Ilias teti byl hlas srdce Proto
zněl tak mocně Pravdu vyřkla
horoucí přání pandurkovo jenž
ze své studentské světnice často
a často zatoužil po širém světě a
poslední dobou zvláště o slávě
vojenské blouznil A přece s- ny
ní sáni toho zalekl Ne pro voj
nu ale pro Kozárku Slovu její
plná vroucností í výčitky záro
vcň ho dojala JJcděky chopil m
její rukou přitáhl jí jemně k so
bě Zmlkla dech se jí zatajil
nemohla v ten okamžik proudu
víti Ale juž se tnu vyvinula
Teď teprve se zalekla Šlaf do
sousedství jako jindy k svému
kamarádovi kterého litovala —
Teď po tom objetí jako hy mla
dá diiš její prohlédla Uylo jí
blaze a přece ji cos odtud pudilo
jako by se něčeho zlého dopusti
la Ohřát ila se ale již Pavel sta
nuv vedle ní za ruku jí chopil
Dosud se tak chvěl Jak Kozárka
hlavičku pochýlila naklonil se k
ní
"Hněváš se Kozárko?" Tichý
hlas jeho zně vroucně Vzhlédla
k němu místo odpovědi Viděl je
jí zářící oči blažený úsměv a
" nehněvám " k němu zavanulo
"Když tě mám tak rád!" zvo
lal vroucně
Mělo to býti omluvou a bylo
vyznáním Stáli za okamžik be-
ze slova Neslyšeli ani že venku
zahučel vítr že šlehl proud sně
hoví do oken V tom také se
kroky na síni ozvaly Zamilovaný
Pavel ani těch neslyšel Kozárka
však vyvinula ruku svou z jeho
pravice
"Strýc jde!" zašeptala a byla
e dveří Na síni potkala se s
Honzíčkem mihla se kolem něho
a jako stín zmiela v šeru On
puk vstoupiv do světnice pranic
nedivil Pavel nemluví —
"ChudAcrk!" iřtiovu ho litoval
lampičku rož buje Netušil
v tu chvíli jtho n! nemysli
loj Ittdlčc ftb' blilži tiě foeehvěll
iiit hůlku t ráví inííHiliHi
kiiUM'dl'ttlt 1'oí-WVu
IX
Ziill I blu-d l!iětf' ki IH
I nlie!ft ! " pandu!' k je nslť
ti tic- iu vUninA ? ti rfvU lau b
14 piVcat o tnut iiiltíf t'i4
twtl toM ti éfoi J iHpo!tdy tu
tmil IsiťHttiítU ii titflst ! á d"
lVS if V to' tťťO jllo t }ti
i "pn lrk " ) ni tfr rih
' NtlrHlin 1 Utidi
"T iv lloulW t loH"
MT 'M tr f 'f V t "
"Ps# tk"i -it
kut) T Ht ta Ijrjd
li!" A kii il ihlXhK
)V ll-MÍk pr4 jlti jik Jf
rtwtt lk l 't N kl#ti
přišli to vidět zmýlili se Honzí
ček nebyl ani tak vesel jako jin
dy a "pandurek" jenž se po
jednou stal každému onačejším a
vzácnějším ten se ani neukázal
ačkoliv by se každý rád podíval
teď na to "generálovo dítě"
Druhého dne ráno po onom ve
čeru kterého Kozárka byla sama
Pavla potěšit a kdy slovem i po
líbením jí pověděl co v srdci svém
dávno cítil strhla se v klášUcřo
bouře ne síco hlučná ale prudká
Začala v refektáři a roznesla se
odtud do pokojík ft kněžských
Nejhůře bylo v pokojíku pře
vorově a u patera Athanáse O
fom by Honzíček kdyby ho zrov
na leif viděl řekl že zase je na
chvíli pater Satanáš Starý pu
Icr regensehori pokrueoval hla
vou a nahlas sám k sobě mluvil
jak to míval ve zvyku byl lí roz
hněván Zlobil sc také sám na
sebe jak že se tak dal uebláeho
lít a začínal býti spokojen — s
těmi ženskými! Vojačky! Nic ji
ného třeba byly generálky!
Pater regensehori ženskému
pokolení tuze nepřál a všeho zlé
ho začátek v něm hledal jak už
mu to také písmo dotvrzovalo
Vrlkavost ženám nejvíce vytýkal
a teď zase Jím muziku! Toť jak
by pří ní ženské vydržely! Aby je
neomrzela! Jak by je mohl na
dlouho těšit Sjlviattí neb Jlaydn !
A kdyby jim třeba kňrové anděl-
stí hráli nebeský hymnus ony
budou chtít pří něm tancovat
Tancovat! Tu v klášteře! Svatý
licticdikte! Tady chtějí skákat s
těmi hejsky ofieírskými! Svatý
Prokop na ně aby je vyhnal jako
ty čerty a opata Němce! To by
ani sv Starosta neudělala a po
slední pantofel protatieovala !
Ale to tak plukovnice! Ta Jáno
ška Ta to pásmo upletla !"
Převor pak nemálo rozčilený
rozmlouval ve svém pokoji m pa
terem praesesetu
"Mysliteli že generál?" pra
vil "Chyba lávky! Ten myslí
na jinší tane-! Na podlaze má
ležeti ohromnou mapu a na !
klečí a dívá se nebo po čtyřech
leze (I Stlldllje Ale Žetinké
mají dlouhou chvíli zvláště pln
kovníková (Jenerálka ani ne to
je mírná paní ale ten diblík !
Pliikovníková ! Ona mnoho zmůže
u generálové ta zas u generála
a tak to máte Zůstid jsem jako
když do mne udeří když mně to
generál o tom tanci oznámil Vy
mlouval jsem um to dost v do-
irotě i rozhodně ukázal na ře
holí "
"A co on?"
"Klidné mne vyslechl pak od
byl několika slovy ale určité až
jsem toho mel Most to ze hdi
klášteru ani řeholi neublíží on že
toho pro sebe nechce ale aby
chom to přáli důstojníkům jímž
třeba obveselení beztoho co neví
lět jim nastane tuhá práce
"Pozdrav Pán Itůh ! Dvojí po
těšení! A lo by tady u nás se t
semlelo?"
"Nevím nic (ieiierál o vojně
nic nepoví ani důstojníkům jen
pořád studuje a se vyptává "
"Tak tanec bude --"
Převor jen povzdychl
Jen pater Heda se nehněval n
nevydýchal Sedě ve své cell
pěkně vvtoHiié přitnhuřoval oči
a snil Měltě krásné vidění Ví
dél ze bude u generála tabule a
pak tance v prelátské síni Tt
UŽ V duchu viděl spoustu těch V
horných Ňťi%vnat velí jídel bsk
Imuil se sklenice plné řlntinciil
trhu piva a perlí dho vína pak
liiíkovný mcnintt mu lahodně
uších fini viděl ty drtiny na ťfí
od basy své pošilhával kdyj
hráli u geiortilove llttVlitvo
kvsrMtit viděl ivťii plukovnici
V šatech btedlliee tiiodrvih hlu
boko vřilcvVh její lipertiv ú
ri(čv i krásné tmavě i'i j ji- bi
obočí tuk lltx-Hliě SC khlOllo od
láiejic m" tUidVoslI nimi l be
liMitti- lio 1 i d vlvfl litj u Iro
Vanýeh bv při-voř dovohl
by SpoÓ o I i a í i sHěti tu bo
kdybr tk i'itl lnitdimtili tái
hutlbtdkv vu l4u! I'ki
j i it mlik e i vř'i' pot-le
tU i4 l-hrt v
kmit -jM k I m řivfl i
frt r K U mI iUI ! tinol
#lV V liáftl Vil 4V ll t% ItojtAMU
U oli 4tio"vl ti fUnliil
Uk'kř-kí iifitir! krioi
ImIoV V l 'ldf'V nir vl
ft'k V ítfpik ťt-d! !
dr'rk lti)kt thi iyt l
!pwkř'iin
t l "
" "' ' 1 -' : " ""''"''-
r~~ T"
í'- i " i '
'-i — — xs
V - i
Iiolit výbr
niti telnřoijtmi
I Pozor!
K BuďU bedlivými kdyi opouitiu káru a Dftobcbfeajt ji nikdy
ttdtm dokud jit div DpřevílřlJl l nejd }lní kára opií
Dfm tmérttn Nepojtomont raňte toadiio býti přičloou rttné náhod
PotnoiU nim ivýra poftininlm ibriait mofoátnu pMpftda neittotl
Omaha & Councíl Bluffs Street R R Co
f
t
t
I?ř@sí:élni(S)vaO
Loo-Glass-Androoson llardwaro Co
PKOUAVÁ VK VKLKÍM
tlitAeiiA vyr&bnó s lukovmié plochové néíinl — Cínovaný flb Mttnf
jilecb s kovov rboM — Ostnstý flrét lireblky noiiřsk skoti kicykly třel
ná rbmnA tt4loje a sportovní rtmfi vi)io druhu
9th and Harney Streeta OMAHA NEBEA8KA
Joseph Bliss & Son Cof
komlHwlonáH živým dobytkem
Uspotu]lvý prodej Kýchl vypUcMl
SOUTH OMAHA NBBR
fu i) & O I
fifo kUié Mt ka Hliii íua4 Iufl4h ' ' if
)u d) lUtl ktirkt řuřnuU oJburaým liiki
pl raluml dtkllt
WM JETTEH HUGO F BILZ
iH1tt OVItM 0VUH4 fttK
JCTTCR CnSVVIMQ COMPANY
OU1H OMAHA Nil
Frank Svoboda
Umilaeký tírod
P0A1NÍK0VY
Největ&i
sklad pomníků
ve Spojených Státech
12M-2S Ho 13tb Htr
OMAHA NEBB
Phoneti
Office i Douglw 1872
Residence : Douglaa 6216
FRANK V U N
vlimtDl élté bojni Uiobtnf
řozniciý a uzonářshý obched
V ČÍBLZ 2206 Jit 16 UL OMAHA
ítritvílio m oJlpii Jukontl a f
mi tony niiJUvnéjlil Vkr výrobky iunitki I
HS m tě Djlfif jukoitl ObjtdDftvky mulno uíl- T
DouglM 8422
Pozor! i
Dr JAV NOVÁK
zubni lékař
Prastéhoval do
Karbach Blk
I5a Douglas ulice
dis pokoje 2tíé
Ilohová in ía tnout na dra
hé podlaztt
nad Kyan Jewelry Co
Tel v úřadovně : Doo-
Klaa 5077
Tel reiidence 015 WilU
am ul Dougla 6019
HOTEL 1IARHEY
Nový HeWl Haf at f ipla
halvidomj motUrné iÁřUa
v kaliéta uhUdo Cov aurai
tlOO a $150 Ufté pokeja
OUluha viorai ja ](
Ta}f aoUla Daf IttJ
T-L koUu Doi
m 14 1 KJtrX£Y CL CA-A
