i4
Strana &
POKROK DNI] 17 PIIOKINCK 1913
PANDU REK
— ' — — —
IliaturU ( předminultlho iloUtí
Přlml MVtnu tirnkýmu nohama
nu nehody mm nehodu zo v6tnic
do Nkl(t[iu u ziiHtj vzhůru juko pu
vouk nohatý už no zpotil — a v
tom když tuipoNlcd vybřhno ze
Hklcpu nu níú vrazilo tuui jeho
ivtm bldi vydřienii Ho dechu
třesouc ho Mklcnhi nu sulck na
uť-ud ku potloukali a nemohla a
ni slovu zo Nebo vypravili
Hřeko zatím zavřelo ořkn n
usnulo JlťlMiiuiki) lířko jsíio rdó-
lo ko jako jablíčko Otevřeným
okiii-m proudilo něm zlato aluneS
no a cli vfijlc ho na hlincnó tmavó
ixmIIuzo poMouvalo ho dul až a
mihotalo no u wimí kolíbky na
blankytné její pfnló a jejich kvě
tech a pt Zicích lahodný vánek
ne ukal sem vanouc! zuchvíval na
oknfí vonným iiiuskAlcm a kve
toucí bulsamínkou
Ve světnici mílo a ticho svatý
klitl jako by tu undél strňžný
rozepjal Nvň peruti aby nic no
rušilo Hlailký dřtský sen
A venku na síni hleděl otce na
matku zrnkem ulckaným jako by
ttprnvilu vidél (ilraínou postavu
kteri za ženou do níiiň jako mlha
vý slin sc viioupla a za ní stanu
la jako by opravdu hleděl do
strnulí ledoví tviře neupřímné
smrtí ~- Až led" se vzpamatoval
"('o jo ti?"
Teď teprvt) vydrat ubohí že
né hluboký povzdech z pruou —
Nabyla řeřii "Lekla jsem hc na
smrt Hala jsem ne o díti že tu
víceko zničí Zahlédla jsem jo z
tlaleka Halu jsem ho do běhu —
v jednom kuse — u vsi na min!
jeib-n křičel pak po umé Mře
li! - - kflu jo Vašíček?"
I "ohled na ipM tlító jí mysl u
pokojil Srdce jí však doHiid hlu
šili bilo byla vsak ochabl1 po
tom tlivém dolekím břhu a
zrovna jako Mchv&ccnA
Prusáei přísli už není ard chu
dé samoty nevyneehnli a vzali tu
co jim jen dtmt milo hodilo I
jeilinou krávu z chléva vyvedli a
noehuli tam jen utrakatou kozu
pro niž kilyž I tu Uurkuiové
chtěli odvéHti Honzíéek na kole
na padl a pro Moli přímil aby rnu
jl nechali pro to malé tlít JI — a
zalitýma oříma obrátí! ho po svém'
Vaííékovi jejž bletli žena k no
ho tulila
Vojáci Ho hiiiáIí hrbatému pro
Htbtiíku — alo kozu přec nevza
li Prozarinký Honzíček utrfiřl to
ho dne mnoho — Znaěnou řiiHt
jeho jméní mu Ilrnníboři pobrali
Než coŽ tlo toho — vw-eko by ne
h pomocí Boží za lchich řanft
upravila — ze víeho by ní nic ne
dělal — ale jedno jej d'iílo Že
nu zaéala mu ehřailiiouti a w tra
tit vfiéihledí Délal co mohl há
ih'1 lék kde jaký kdo ixradil a
kile jaký byl ve nkaláeh na ntrá
fdeli u bab kořenáít k u 1'olieké-
ho fflfuira ale vit-cko nic neHo
mohlo "Té neděle té rifHfaHtné"1 n l'h'l Hmrí ženinou ale teď
poulí 1'olieké! 1'hnala ne chu
dák!" četl Hofizíéek a nemýlil nc
Jly! to těžký řas Ntnutný podi
luek a jeitř HiiuitnřjŇÍ zima!
"Venku" by In vojna 1'rusáci
pronikli flŽ tlo vnitř království
("Vnkého pak zaMe je eÍHařhké voj
nko odtud vypudilo a zate brali
ne hrabtvl líraniborci j-přt Poli
čkou k ra jinou
! Ionpik valné nedbal Vvíel
ti vé chalupy když neibytně
llltlxil Ošetřoval íellU
která již i
ldeh! opatniva! v tiejiiuh-jil
tlltft V něm měl jdinou radot
a jMiiieid ta uvott v-ekii klopo
til jtvláitč pak kdi IOU lu lť
InřvU llU„it'rk bl vdoveelu Aut A
tám ¥ otn rlmSoU!"? e ivým
bnti'ktm nirotkrm
IH
H'll ktibbi
Tt
Hoiuíéka
04 jř r 174 kdv MborskoH]
kfAjimm kaidA rhsVt přihiui
tirpráMský littiip jki iitmk
ik ly tt %I l- ikdy Vl'4
di #%! tjkátl ubohít H ft
b V ďrliU I t V B lřřk Itrbof
r#(tr íthl Itikida iti bnk
ll tilk tUA ddy hj rl
til 'i ! T Í 14 trbl h tu
lrd l il itt en lAnl i jk
4!tik u'M Ay # krivti
tM4lM hrlíll SMÍ (HHÍltl —
Julr %}U l t 4 'U4dJ cmu
Jíráaik I UI j?
Iw A A A A AAAAAA J
: : Nupl Aloi
hli lilu tetf každý nám m Hebou
mel dout a dout Htartmtí Jindy
by také k díUStom ulehčení a ou-
Hctlky ve vwi byly by mu lccfím
prÍMptMy — alo tou vojnou zupo-
mSiiiily pro Ntruch u Htoronti na
samotu že tam žijo ubožák vdo
vec h malým dítětem
Honzíčkovi nezbylo čiwlo ricž
aby jo ilobřo zuodřl a Sel ním
do města )c Mnrřmu otci jenž
nynovi vypomáhal jak jun mohl
KolikWítkoli doinřMta přišel při
šlu k 11111111 NotiMťdka liloková a
ju „„ Vuáířkft vykoupala pčknt'
zavila a jcStfi mu tíuKto dala plén
ky krupiékii a vielieoH co tako
vému broučku dobře e hodí Hy
lať nrdco citelného a huiiiu také
měla děcko malou hezkou holci
ěku Illozková také Jltmzlěka u
dobřílu paterem Athaiiaíem jti
hož byla příbuznou — Athanéiň
Honzíčkovi přAval a za malé nIuž
by jež mu krejéík ja jfítř
chlapeem konal Ktétlře jej odmř
noval Ale když Honzíček pojed
nou měl ohliíky tu ne 1" Atha
nw na něj rolměval a to proto
že "hoch" byl lak neupřímný a
nic jemu neřekl fiwtatiiě také mí
nil že takový člověk jaký je
Honzíček nemA ho ženit i — I Jař
mo Sel ho ženich odproAoviit
"To je I" Satana!" řekl ven
vycházeje jak už to caulo jhh
eldapceiii říkávaly ktlyž mu kněz
podivín v kliAterní celíc bud pěk
ně do péra pověděl nebo pařeny
vyeiiehal
Teď po dvou li tech Sel znimoii
chodbou klňilcrní kterou přecii
Mto radimtně n nějakým ilárkcui
od Hvého jířlznivce utíkal uchu v
íátku Nvé tlítko zabalené n ně
jak nkroiíŇciiíf Mtaiiul v pokoji
před knězem vynuké ptmtavy v
černé klerice jenž měl malou ku
latou řepíčku z černého Nametu
na temeni hlavy
I' Athariíí hleděl néjnk za
chmuřeni" před ne n hiiřtté řerné
ohoří jeho bylo utuženo — - ale
jak hrbatého krejčíka [utřil au
ve pruhovaném iř im-hc kloučka
v červené karkiilec tu zamrnřený
kněz hc ÚMiněvu neiibrfinil
)imt hicc jiak Honzíčkovi pově
děl alu ten vitého nedbal a jen hc
i radoval kilyž I" Atlianií ní ma
llého VaiíČka prohlíel když í
jej dul nu Ntfd [Kiložiti a za chvil
ku hí h ním hrtl maje rudont že
řiperné děcko hc ho nic nebojí
ale na něj s nmíjo
l'ak ne na vyzvání nvého příz
nivce jeilě několikráte Htavil v
kláíteře a vždycky hí nějaký dá
rek ltud odnfhl Vneeko co do
stal a co nehnal vňecko bylo pro
malého Vaiíčka Sám kí od bt
utrhoval n hubeněl Jiný muž by
ní zoufal ale Honzíček jako nej-pi-ělivčjsl
matka kí vedl Mři
(toužení ovsem dot h již jej to
někdy přemáhalo zvláítČ jxmled-
elni ui cko nyio Hiarxi um io ny
lo snesitelnější
Také krejěíkovy vtipy které
za ten Niiiiitný řas jaku pod ledem
byly zitřaly puěeti l)buho to
mtrvalo a ymyslil hí velikou ú
bvu Vašíček byl navyklý na
kolébání To te jeho tatíkovi
nejvíce vadilo když byl ve Ntavc
td na všecku práci húiu a nám
Jednotí V lledéli odMiledlle
kdvž kolebaj hleděl jřanivšlenč
ote feiiyin oknem přm hrťíi ! po-
tnéek dá! k bsu iiajdiiou vy
k V ti vj bělil Ven k vodě měřil
pak vběhl do Hvělnii" j-
A té fh{k jl e npad vůj
prová děti liruliébti dn byl pro
veIen N xitúčrk vynesl ja
kýsi Stroj bíidel knl ku vie
rk tam upviiil a "jil to pev
ným fkmjkem e větitit oknem
prtiJ ii v in pk phbé I I do vřt
ttiec M Ide k "Ubk U oktlll tojl
wni nhvbtij botiiy
boupv - dočet pr i leln
eMuérií - - Iboíi" W ftttářtl rs
ib-tl V-U ntft-1k hi VU
"k ktdr(U
T l vi Vrrj ikmi Vttkon i'ťr
vtoi 'a ! ttit ( t v tiU
t!d mu~ ti pt itk v j i mu
t n I v o %ii j ry!t!i
1'ruii i jiku v ikl ttk i %♦
tk k xiptf léídi i tu n
tl l i i ro-1 tiťk Ani
it votktk 4 'iku4 lHi4lt
j4 ani'kvt hui h ' i i
ii ni
také v klÚHlcřo nastala nouze —
Každé chvíle vymáhali tam ne
přátelé dávky na penězích i na o
Lili a tak to daleko do&lo žo kně
zi ani nebyli jíhIÍ před jejich ná
niJím VSak ho o tom Honzíéck
očité přcHvJJdil když jednou řaa
né z rána za Séra un jtiStě u
chlapce podřimoval zatloukl mu
někdo na okno Vynkočí vybě
hni' před chalupou ntál — l"
Athanáá u za ním ojMalál něko
lik velebných pánu z kláštera
"PruSáci vojsko i ta záňkodná
chána co h nimi přitáhla chtěli
nán utlouci ktlyž jmue neměli co
dát Utíkám Ty znAS Honz!
i1 ku nkály tlovcď nán tam kilo
by nán nenaňlí —
Mžikem byl ve ntavení navlh
čil jeden za přichynlaných cumlň
které teď irŽ jen z černého chle
ba dť-lul ntrčil jej Vaničkoví tlo
ťint a ochotně) vedl kněze tlo pu
stého labyrintu nkal v němž byl
Honzíček jako doma
1'holiý Vašíček jak ne teď měl I
Dostával cumle z černého těžké
ho chleba koz! mléko a zane ču
měl a zanc mléko Tatík jiného
neměl l'onletlnl dvacetník z uše
třených peněz už vydal Oasto
byl teti' ve ntavení nedontatek
chleba pro něj totiž pro Hotizl
řka Pro dítě ještě' vždycky ne-
hnal třeba nám hladověl Než
bylo i na dítěti znáti že je zle
iWnibclaté zardělé tvářičky ne
vpadly a bledly tělíčko hubeně
lo ručky byly jako hůlčičky
To bylo zrovna v tu dobu kdy
Vašíček začal ne ntavěti na nož
ky kdy obcházel lavici podél Mě
ny kily zažvatlal první pravidel
né zvuky: "ba ba" a pak "ta
tu"
Slzy Honzíčka polily ktlyž a
dětských rtfi jeho návodem nply
nulo poprvé "mamu — "
"Ma ěervíčku ubohý jinak by
n tebou byl" kdyby nám tu byla
zůstala --"
Pojednou počalo kloučka stání
i cupání přemáhat i a nejraději ne
zase choval
"Slábneš chudáčku" nmutnó
ni otec pomynlil a jak mohl dítě
kolébal a nosil Sedři n ním na
sluníčku mluvil mu i zpíval niii
žil ne všemožně a jak jen uměl
aby b povyrazil Ale chlapeček
jindy takový čipera a mníšek
zřídka kdy ne teď rozveselil a ú
nmřv ten milý úsměv jimž otce
těžíval ntával ne víc a vlec vzác
ným na drobných těch ústeckách
— Když pak už cumlíček nechtěl
lekl ne krejčík "Věřím že ti ne
chutná" v duchu zavzdychal —
"ale co pro Hoha bych ti dal
když nic není" a znova ne vydal
tlo vni i do města aby něco vyžc
bral Ale co naplat že jednou za
fan přinesl trochu mouky n krupi
ce — jakmile ten drobet došel na
stala ntará bída Honzíček viděl
že už diVku ani to mléko nenlouží
že ho nestráví Dříve pořád ješté
myslil že ne to zase spraví ale
teď ho napadal ntrach Vašíček
ne tmi již ani na nožkách neudr
žel a když jej měl v rukou sla
bostí klesal
Honzíček ho všeeken zoufalý
přehlížel Viděl to hubené tílko
a hlavičku jako pěst' už malou vi
děl ty černé oři tiph ílio broučka
jež ne tak smutně po něm obřa
dy a k němu vzhlížely jako by
prosily aby pomohl -- Ta němá
bolent nemocného dítěte nemo
houcího si požalovn i HonÍčka
div rozumu nezbavila - -
'tn kdvž tak v noci ti Vaší
'kovy kolébky sdd a bděl poo
ruje každé jeho hnuti napadido
lUH Že to je tret t PáliM lí-dtH
nu něj že ne tuk do toho žcio-ni
hnul 4" nezfutal v uhodným jak
jrliiU uhlštlrt Nebo i jfiťte vy
řitní že kdvi se mu Vaši 'ek na
ridd i ! títk přílišně iádul
ty tu tlíté tvbi rviié h idrtivé
t iip jako on ptidleioS a teď
ie jt j pán Itřih 14 tu vthíriij
pf )( uivitd trmti - "Tr'%t4
tle 114 totu lť"héln o- thtiéni
t i "O " k'l kteří t% liis Io n' d
m tu j 'ttt Moiivšlttd dl tb
pSiř- toho kb kl 1)4 k'!li 4 jal
V t ! li loufititr MHfcllltl t '
Vrt ku tlilo ttl p-foV topl 4
)dk OlťtÁ') li
t t ♦ Kv tíl % dti" i V M i
%řr!tl řiny j duttii i trMt)d
n" k Dl tmi4S ilíi rt4r
tkř k titl i dU rM rukí
na f 41 il 4trIV l l j ie k
4 v i Ara v feiwi lílk-bkrit
kdll liidtl Htbtl U kttttikv
!"! ivKI ibvÍ4nu nVt
záplavu i nám oheň čanto Pruná
ky zanícený jenž Htravovul a ní
řil ne nfřechy vcniiiřanfl alo na
Htráních chudý chléb jejich —
zralé obil! tttojícl
Hleděl na to Živé jezero horou
cích zářících vln nlyícl puk Mto
nky a nářek — To vše no dá npra
viti to vše bude nahrazeno — alo
život život jeho dítěte I
JJylo počátkem září jednoho rá
nu na únvítř kdy Vašíčkův po
hled naposledy utkvěl na tváří ti
trápeného otce Ktlyž první pu
praky ranního hUhicc padly tlo
nvětnice klečel hrbatý krejčík u
kolébky ni ii Je hlavu položenu na
židli a plakal až mu srdce usedá
lo Kolébka nlála nehnuté Okra
jek byl utržen a ntroj na otoct
už několik dnú hred na prázdno
Paprsky nluiiečnl padly až do ko
lébky na zsínalé líčko Vašíčkovo
nu studené jeho bílé řílko nu
němž npořívala kadtř tmavých
vláno Dítko jako by npalo
Venku byl nluiieřný podzimní
ib n Nu polích pracovali lidé —
Jen koleni Drozanského namoly
panovalo hluboké ticho Hospo
dáře nebylo po celý tlen venku vi
dětl ani krokem nepřišel přen
práh Také kouř nevznesl nc tul
ránu tlo večera mni Jeho chalu
pou jež byla jako vymřelá —
Jen hladová koza V chlévě se ob
čas ozvala mckotciu nvým ne hlá
síc že na ni hospodář dnen zapo
mněl IV
Když druhého dne po nmrti Va
šíčkově Drozanský ze vsí se ubí
ral liena pod pažil! tlřtnkou rakvi
ěku a již ne nvé chalupě blížil za
nleehl Zl neboli hluk rachot bub
lin a nměn hlasu Stanuv bezděky
se ohlédl Ilvězdeek ýin Mezníkem
hrnul m se skal dolu do vsi houf
voják fi Zbraú jcjieb blýskala se
ve světle zapadajícího slunce ta
ké červené pláště jejích bylo do
hře rozeznali
Vzpomněl si teď že prve ve Vni
zahledí! něco o vojsku mluvíti -
Povídali že císařští jsou na Ibtni
movnku u že přijdou také na Poli
čko že to jsou ti v červených plá
štích pandiiří kterých ne Prušáei
tolik bojí
Jindy by tu byl déle poMál až
by přešli ale dnen notvu že se po
díval již nc opět obrátil a zamě
řil ku nvé chaloupce: měli' tam
ješte smolnou povinrnml uložitl
svého Vašíčka do rakve Nemohl
ne však k tomu hned odhodlali
Ju ks kolébky plínu ntlélal kte
rou děcko nvé byl přikryl dni ne
opět tlo pláče a nevšiml ni ani že
venku ne ozvaly blány Teprve
když na síní zavzněly kroky a za
řinčela zbraň ohlédl ne n v tom
už také vstupovali do světnice
dva vojáci v plné zbroji Přední
a menší ve třírohéui kloboučku
druhý jako hora ve vysoké čepici
kterou jislé v boji vzal pruskému
trardintovi nějakému Oba však
byli v červených pláštích
Menší patrně důstojník po
stoupil aŽ k samému Honzíčkovi
Post n vy byl vyhrtlé štíhlé oblí
řeje osmahlého bez votisov a tvá
ří zapadlých Vlasy jeho silné
plavé byly nad- spánky Mořeny
ve dvě katb ře a hezky vysoko v
týle ťpetcny v cop I 'od hustým
zrzavým obořím vyzíraly zapadlé
nvřtlošedé oři — Všeeken výla
tváře netidkovy byl vážný zh
hmořeiiý iuio přísný Mléky se
rozhlédl světnicí pak upřel své
šedé oři ypytavé na lloiiíéku a
tu teprve pronduvil feé jeho by
la volná slov málo t ival se to j
prve po německu a když viděl že
kis ji ík dostatečně mu iM ioíiind
val n pomoe javk i Itorv ntký
Ptal e je li on ll"Hlék sAtti
boniř toho StilVt-ld Nilje linul
e otáat i tikáal :
"Ty 4 plakal Co se li h'"
Ilool iV ndi'0 kby oi I
tďrátil s kobbď ktrot i
ďisod #4l4nřl i-1tirk v? do
stojtdk pdlédl n 4 mrtví dítku
na tci jt-tulti tto4 % m
talv oři kalili
"Kdlk Kxíi dři!!" oltl r tbV
stojtdk K Iv í ii! I I- tu Htiltí
tvbi )dii4%k vt iijsik !
idk píli4 liifl S!J rtl
ktl H4 II l'i kll 4't ! O1 f Alll
kti dirfit a t iv atk v
it j u tirl tam t-ji t uí
přut utpd Tu lpřv l II -oilVk
všttwj I# wMí tí-u iMjik ír
ný k il!ut( K k'íf i ti4 Ma rt
t f o Uím tb! ki jakéi tvrdí
pk t S y t j teiV ! h-l
Id Pé % tt í tt (p%ti ti
ZDARMA LÉKAŘSKÁ PORADA
MUŽI! TRPÍTE
ťM niMlniMil mlmmi hiiii twt liiioiiiilin f I H Vln milfinii fn? Ji ( ř I
l'Hl r Holt rml"il f vrt Hn'Ht " i0rio7 lípli „UIS y i hlCIm fivoK lif mji
lifrml v lioiiiil i„lfOiilT Min in-Mt
lllliif Krlttin tm SUM Jíl liltiii tM(m
iMnll lial llamrŤ I lilia aa iiavan(n a HiiIHim
(4íI'Ii7 Mfiia lnlaail řl mnťnil Jala iiamiM iiťni a navila noř lriill7 )%t lí m !' l'
OivailT Jalt ' Miilom mal niuH"T 1 1 r I lit n i'l líným aiooýui Halným miilainT
II klafiuknll f Iti liln li„f I nalr ř)t(í ( ml dral raalall liam av mtnn tilraail línal
na 7ňrmm Nuponal J I Nri(laiiaarl nl iak„vt :hntla v doku nhlit lv Vám lýil
InlIMitMiM
ZAIt kupon im knlliu ydarma dna
(tát
l)H J08 I MTÍN A {() 11 OH - 30 N I ltia A„ CIlo III
1'knitv — kavl ratlaia ml 4i„u mlína v )ail„ dli U4 inlra„ ulňl Valí knihu
flatma iuknvfii IIiiIhm 1 1 tak f li lkal Valí 'lAmrmm l tktUt Vnrmóy
Iminit
Aflra
mm
jbí )ř(d0 ťhllipťřek líní čtyř
letý sebou Nolvii hnulo a obrů-
lívái Mo spnlo tlile Všlehlii Upře
li nu né své niky u m okitmík
iivliollo svřlníeí liidio den
veiiřl bylo alyseti rachot bubnu
iirovúejíeí oddřlení puntluifi řer-
véno phiAtuíku kolem tAlinoiieíeli
'ojetinou nhritíl se s l lilií k Hon
idřkovh
"Xech h to dílř Tvřf li limit'-
lo Pm liuh tl jiné iohv'Ii Ne
hW ní jot"
Ibmíét k byl jiiko u ví'lřní
"Nehuilť to nu vždyeky Mi si
pro ně jednou přijdu nebo poílu
Nfidinílit"
Honzířck betlřky iďíkývl hli-
von
"Alf dobři' m ním iit-hňej to
ti uklnlim A tu ti tlřiviim mt
řílepíelitiu"
Vytáhnuv t iiípraní klipsy vi-
řek vyňal t nřho přt tliikílfiv 11
pravil i
"Kelři ti přej tomu iibobřiiiu
dítřti Jo to sirotek jiru-nujt' no
PllVlI"
V tom niikloníl hlavu juko by
niťdoiiehiil Wiiehol bubnu bylo
jíž sol VII slyšeli
(Pok ruřovitií)
" zÁcpÁT
zleniv řlú játru nestravnou! za
vrať a žloutenka jsou mezi třmi
nejziiámřjsími iieinoff mi v nichž
Uspokojí
3 flnlluny
007B
í)
- - - fV V ta M „
m I # wa i ří ? a a w%
vil att WI1AMMAI
ktaaM %ém a1 k-aak aaa w ta talal
aaWi ttaaia taaat i4kM4 anka aaSaa Va4
tianvGST Kino oigtilli:3 co
11% 11% St9 Ctít Ith lit Itiui Cl Ca
! tl imdí la
NIKDY tm VMiký tímsv judo tenlo nauřinil ta
ková Ittíilré ntilitiiky trpMinu lulsivii I 'rolo lanka
v idil4ma kaJtlřilitj Itplctho mue ty twlm ůomu
dnna a cinkal velnut Kilo vailní nabMky dokud nebutla
poulí Nwhrnma by caulul Ja ntim jednoho ceolu-—
jxaica Vada Jinřno a adresu na kuponu dula My pk
rallama Vám lip tu rdnrino-beilnlně Jednu c
HjxjlmW-jílt h a tímnyrh UUuhltft li knih kdy
psanýth vypiávíjlt ( v liro nioíl Irpí ZAlpnio
Varn Ul nielí úplnou )AUovoii llatlnu TkIo lí
atlna culirtuija wiktré cliorohy tybojici
iniilú 1'fpjimin si by vyplnil )ia tuto liaiinu a tia
vrddl Jl my puk inímo rurpocnánl VaAI cho
roby a atlllina V4m na rn trpím a Juk mohl by jme ws
rychle n trvnle vylééltl Tmo va nebude t
C řccla llléťlio ala radu Meritu Vím dámamfiíu
tritii tuny na dnllarn pr- á Pfojara ai Vlia pře
vřilííil sa ne výlohy f nunl Jiného úulavu Jako
luntu na vv£i
ih'iiilnil Inluillni aa4lvnMlf níipwi řmn if m#rliťl
lpi laihlii fllif nl iiibvnm tím nxiiinl kiřnl kril'tnl ku
vk'u rhli-nliri miSnv II h I l iiflr v(ikrl Jne ululf ml
tilitl a mIIómO tiill Ifufoál 'I rltllfl t)Prvrtul lMlrflf ílřl-
in kT Mil" iftixt 'hr Mam ďl i-Mi i l"H' k
Hlil MDlr !( P™ ll 1 liiíknT Tr(n
láiifiC llnlt Via h lat vh7 Mltl klar7 l"ll Vál
MACH St MACH
ZUHNÍ líKAJtl
I )itio4l Paulin Bis Kub 16 a faraatn ulf
Tl OoutrlM Htn řhona- A'líw
OMAIU NKH Htl
fiUtim t řii"ili liá t kutali Wl'}"!! ' třJ
KVtrriíif!il!jaT pmmltt i-tidt -Ifuly
0irnil"i
Kcvcrovy í'ilulky pro jílru (S
verus' Iiver PíIInJ přinesly vždy
rychlou úlevu ti jiomoc Je o
nich ziiímo h: úříiiky jejích jsou
rychlé nikdy ncpUMohí bolestí a
jdi tom přec jen přincNoii ifobm
cí výsledek Celili 'Si celit 11 Zll
krabiřku v lékňrnaidi neb přímo
llostaňte si v lékirnř Severu v
řiský kalendiiř na rok JÍIM a
neb jiístf přímo na V V Seve
ra (Vtlar I { ji p í 1 k la Atlv
F Hí Scoblili
éeeký právník
a obtiáioe
1l
VKÍiKJNA IMIAXF
Secwlty Block TÍNDALLJJD
Č H Kubátů
právník i vifajný notát
V oboru svini zkuSený Spolehlivý
K&Ntupce u vícoh Noudfi
403 liurkar Dlock 19 a Faraam
Tfl iJutiíf CN67 Omaba Neb
LOUIS BERKA
čenký próvnlk a veřejný notíiř
116 Keo Ulita Omaha
VvmtliA i)ílli-HI a aruvnivé ma ) -k ila v
1'ai'liai'h l' Váni íliilifíti railil ! ] i via va
ttli aoutlnit-li pMMbii UI l)l llAs tm1
§ - f d
ti® m ř)i
boidého!
3 gttllony
oeoo
lO ktnllonu
oieoo
ObNltit iiitt
latu mnwk
