Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 15, 1913)
Stranu 8 POKROK DNE 15 ftíJNA 1913 POKROK PUBLISHING CO vydá4 POKEOK ZÁPADU n mlttní vydáni T CreU pro Salin) okrei Neb T Scbuy ler a Clarkiou pro ColioX okres Neb ve Wilmia Kanu pra itut Kuiicat v ("elitr HhIi1 Ju pro stát towii v St {'uul a Miuncnjioiiit Mino pru vlát Minnonotu a v Tyoriall 6 D pro itaty Hituth a Surlh Uakotu Předplatné: Pru Hpojeiié Ht&tv $100 Pro Kanadu líiUO Uo Evropy I2S0 roíné Zámlky peuřini déjtež io pomoci pe nřžiiicb poukázek (Money Ordorn) preoMiiicb niukti'k (Kapřím Mmisy UriUra) tiaukyvuíťb pouliáiek (Uank Draft) anebo v rťgiatrovuuííra dopWo Onamujiíte-11 vé přentúbovanl udej le Hiurou i novou adreu Dopisy i krulifi cteuáfgtva oriiatnA uveřejníme Musí býti sliičné pasná beí úmynlii nékulio osobnó MAUo4íti a podtipuny plným jménem uť Již mít bytí v redukci utajeno anebo t dupl uveřejněno - ti auH --' Mexický Iluerta není zrovna dobrým vzorem presidentu ústav ní republiky ale přes to i bývalý president Roosevelt jenž tlenrió se modlil ku své vlastní dokona losti mohl by se něco od něho na učili Co 8 jenom ian Roosevelt nazlobil časem n kongresem a Jluerla si dovede zkrátka porno ci — dá jednoduše celý kongreu zavřít a ji-st po opposiei Jest to opravdu zajímavým po zorovali jak vždycky ta strana která není u vesla horlí pro ob čanskou službu a jak zméní "pře' svědčení" když se k moci a úřa dům dostane Demokratický kon gres není v tom žádnou výjimkou 0 čemž svědčí vyjmutí příruěícb silkových maršálů z působnosti zákona o občanské službé tak aby bylo více kořisti a nakrmeno více hladových krků Zbylo velmi málo z toho něk dejšího Williama Sulzera neohro ženého tribuna lidu o němž vyšla na jevo spousta ošklivých věcí z nichž každá jest více než poutači telná aby jej navždy vypudila z veřejného života avšak Židé na východní straně města New Yor ku zůstávají mu nadále loyálnimi a pošlou prý jej opět do kongre su zdali senát a odvolací soud stá tu New Yorku nevezmou mu pro všechny řasy výsadu a právo k zastávání veřejného úřadu hoy álnost jest jednou z nejlepšíeh lidských ctností ale jak vidno bývá také loyálnost která má hodně přižloutlou barvu Cřad kterého se dostalo p K J Vopičkovi z Chicaga jest o pruvdovým vyznamenáním a to nejenom jednotlivce nýbrž celó národnosti V Kvropé na diplo matická místa jHisíLáni jsou vý hradně representanti té nejvyšsí šlechty naše republika k cizím dvorům poslala občana naturali zovaného přistěhovalce přísluš níka národnosti která ve své vlastní zemi musí zápasiti o uzná ní ba v některých krajích Čech dokonce o svoji národní jsoucnost President Wilson zasluhuje si dík za ustunovení p Vopičky uebot bylo k tomu třeba pevnosti při té mocné opposiei jež se proti ně mu vyvinula a my doufáme ie krajan nás bude nejenom důstoj né representovali Spojené Státy ale ití pokud úřad mu to dovolí osvědčí st jako přítel balkán ských slovanských národů které jak se zdá nikdy tolik nepotřelo valy pravých upřímných přátel jako pravé nyní Co týéu la skavého jHJiváid které jmutí one hdy obdrželi od pana vyslance abychom iajeli polivat na lUt kán jeho ochoty pohostili uk 1 ty těšilo kdyty nrbyki ní kolik prMmdťnýrh — " kdyby" BOJOVNÝ ITRAÍI2Í4 V t hto dnrrb a drUi n-lUtlvy v titf't vriuU %trx u Su!U Uituu uťttilk i Ulid kuU V )ltb4 o V U 1 tijáiiA t) U r mtd u ljov tt rett su UnuUťl t amide h suítaíeU Ji wjh íf tU da jilá mtty HU ik M'rkÍild ie n4 1 íhImuvIÍ vy t"J K m Ui tjť ik!u4í hUlíitt j thiti tiry Vtttú k t i # tl wt fá4 v-k ui mffc Náll ťv ilitdftl l'4 možno říci po staletí angličtí mu ži odjížděli do kolonu a tím se stalo že veliké množství žen zů stalo nejenom bez manželů ale také bez živitelů Poměry jejich jsou přímo zoufalé a ať právem éi neprávem domnívají ne žo všecko by ho zlepšilo kdyby mě ly v rukou politickou moc Tutéž příčinu bojovného anglického siiťražismu třeba že skoro více žertem nežli vážně naznařil ze snulý new-yorský mayor flaynor Muži kladou tnkový zuřivý odpor proti ženskému volebnímu právu z té příčiny že se obávají napro sté nadvlády žen kdyby ho do sáhly Ženy prostě by muže ně kolikráte přehlušovaly n tím do staly by všecky úřady a všecku moc do svých rukou l'rzy po slečné Sullivanové vrá til se z Anglie p Thomas J Kelly známý hudebník u diri gent a úsudek jeho vyzněl skoro stejné Američané měli by prý posečkali s úsudkem až seznají skutečné poměry v Anglii 1'rití" čti muži přivodili prý tyto bojov né met hody Nuťniželek sami svý mi činy v minulosti a ženy pouze následují přikladu daného jim muži Zkrátka jest to opět případ že "sytý nevěří hladovému" jak praví jedno ruské přísloví Jest na světě mnoho těch Turgeně sovýeh "mužů s šedými brýlemi" kteří vystaví si jeden "vzor ctno sti" svůj vlastní vzor u kdo mu nevyhovuje jest špatnost všech na A zatím poměry okolnosti jsou tou mocí která dává životu směr životu jednotlivec u spole čenských vrstev a celých náro dů liyl to tlak poměrů a okolno stí který přivodil francouzskou revoluci který přivodil ameri ckou válku za neodvíslost i vál ku občanskou a který způsobil všecky veliké společenské záchva ty a otřesy V tom biblickém řée ní "Nesuďte abyste nebyli sou zeni" jest hodně moudrostí Soudce pokládá to za svoji po vinnost joslati provinilce do vě zení pro malokrádež m ho pro zločin a povinnost tuto uložila mu společnost jako celek avšak jednal by týž soudce jinak kdy by byl vyrostl kdyby s byl ocitl v tě-chže poměrech a okolnostech jako onen provinilec 1 O zodpo vědnosti celku za jednotlivce do sti se deklamuji! ale zásada ta není dosud v praksi prováděna A možná bude-li někdy ž nebu deme potřebovali tolik policajtů ani tolik soudců a kriminálů jako přítomně kdy společnost lidská jako celek se mstí na jednotlivci za své vlastní chyby a hříchy S těmi anglickými bojovnými sufražetkami mají se asi věci po dobné Nám se hnusí jejich me thody cílíme odpor proti ženám hlučícím na ulicích vzpírajícím se strážníkům a rozbíjejícím o kna avšak nebádáme po pohnut kách nestudujeme poměry a o kolnosti které bojovný sufražism vytvořily 'VINNÝ MUŽ" V těchto dnech uvedena bude na jeviště v New Yorku pozoru hodná hra nazvaná "The Cíuilty Man" (Vinný muž) Není urče na pro širší veřejnost a bude dá vána před pozvaným obecenstvem zákonodárců lékařů sociálních pracovníků a učitelů pd auspi eiemi jednoho lékařského časopi su Tendence hry jest zvláštní koro bychom řekli revoluční směřuje totiž k tomu aby děti narozené mimo manželství byly lt intimní a nesly jméno otcovo odporuč -ován jest jeákott aby lé kařůiu dovoleno bylo lameziti na rozeni m lir vítaných dětí My šlénka prvtiřjšl šupou v jednom i tmu r států v lllíímivi vťnla jil na sebi ftirmj předlohy likona niv š'itk druhá aby lékařům dánu b!' priwi lamelovali m riieid ď tl tam kd Uejtu l tány nt bvU nik ly pokud { lítat lljniiv VrfťjitJ fedruváft iiiimljiiitd lidmi kteří a tru ajÍ!itaj{ a poikvtii fmau'ul -riřUy ay tuoU i ' jtvUt4 uved li j"U! John D i— krř': r d i pl Wťltm K VaiidritHÍtmi l O II 1 'l (-nu ttrnan ll tř"l Ktv John lt tt llhu Jt U4iioMi i d4 blid )rv it t ki'ky íant tUVSv i ti%!uk4 o vhlk4 ofi4?d i1vt nV Tk M -k! l t vb t I ttttlsl t Vtl# k-t A j ť "pa )'trkU k" i VV t lf H barbarský anglický zákon o věz nění pro dluhy Novclla Heleny (lardcuerové "ls This Your Hon My Lord" způsobila více než co jiného že sněmem illinoiaakýin a po něm v jiných státech zvýšen byl tak zvauý "věk souhlasu" ěímž docíleno právní ochrany ne dospělých dívek A kniha a apra- covaná z ní hra "Uncle Tom's ('abin" také vykonala svó poslá ní Jak trpí provinivší se Žena a všem následkům uniká proviniv ší se muž nikde není snad tak drasticky vylíčeno jako v novclle Nuthaniela Jlawthorne-ft z puri lánských časů The Scarlet Lctter V lěch dobách ženu jež povila nemanželské dílko označena by la písmeuou "-S" (začáteční pís měna Shame — hanba) a duchov ní jako strážce mravů písmenu takovou z rudého sukna na prsu jí přišpendlil V oné novelle llavvthorne ové mladý duchovní sám byl oleem nemanželského dít ka ženy kterou byl nucen zhano bili Aby i děti nemanželské nesly jméno otcovo bylo by pouze věcí společenské spravedlnosti avšak druhá proposicc zdá se býti příliš radikální reformou Dá se třeba říci hodně pro ni a hodně proti ní Jest otázkou kdy a kde jsou děti nevítanými Snad jsou v chudých rodinách které byly ji mi příliš požehnány avšak uvá-žíme-li co velikých mužů a žen vzešlo z takových rodin oč bylo by přišlo člověčenstvo kdyby jejich příchodu na svět bylo bý valo zabráněno NEDOSTATEK FARMÁŘSKÉ OKQANISACE Knngrcsiiík Dun Slcpln-ns Nebrasky uveřejnil v "'ou grcMKÍonal Reeord" zajímavé vy líčení jok dnbytkáří v onom stá lé a konečně i jinde zanedbávají ochranu svých vlastních zájmů proti majitelům dobytčích ohrad a jatek" "lest to tak snadné a jednodu ché" praví Slephens "že nad těmito jatkáří ďábel zelená závi stí Tisíc farmářů vypraví 1000 kar dobytka do trhu v tentýž den bez ohledu na stav trhu neb na počet dobytka k prodeji nabíze ného "Půl tuctu jatkářů ví přesně mnoho li dobytka přichází a oni dohodnou se mezí sebou jakou ce" nu zaplatí a na rozdělení zásilek Farmář nemá žádného výběru On trochu handluje n komrnisio nářem a klame se myšlénkou že pomáhá sobě čemuž tak není Jest 1o všecko chladnokrevně vy počteno Jatkáři ví že tento do bytek nemůže býti poslán zpět a kdyby byl" není žádných jiných jatkářů jimž mohl by býti pro dán "Jateční trust svírá farmářům chřtán a bude tak dlouho pokud farmáři nebudou se informovat) o otázkách týkajících se jich sa mých a nebudou spolupňsobiti při zasílání svého dobytka do tr hu Oni mohou kontrolovat! jat káře až se spojí a vypoví jim boj "Přítomně máme takové blbé procedury jako tato: Dobytkář v orth Platte chce prodat i své roční volky Zašle je po překapi talinované železnici do Omahy Ji ný dobytkář neb farmář má past vinu tudíž je koupí pošle zpět do pítkapitalisované železnici do (írand Island a pase je dva roky Nyní jsou hotovi pro krmné o hrady avšak cm nemá žádné ku kuřice tudíž j pišle pět do O Utahy opět p' překapitalUované ieleniei a farmář jeni chtěl je koupili v lirand Ntaml a ušetřili íileničiil dovoí ale nemohl po liěvndi majitel myslet íe mňžrt dontMti vť e v Omae koupil je V Omaie a poslat je pět do (irmtd Uland příští den a dal je na vý krm On ju drť! it t nudcu a - šle je d Omahy opit a prodá j jatkAřůiit i jich vlaMni eiiiu " J- t k totim třrl a kuraiit jiti proti jt k 4 řt Jt l jedliodoi i a tiail hráli na hořte ue- inij ni ošktuo prii-t i iiiiiid h inraA iioiftd kukuřie d t vlku Moi tt d h!ik ) hvl jH ikr4 U pi íltíťii v t il t(- od ťrf' li io uut lt kih ty iř'u4hi vink Inol I Nf 'nu í hrkf j-Uo-ntr tty vvdl ř"lé d "ull j 4ítV T'!- v v jism-i př tp I atk jrům-r ti' ! l-t 'k 1 t pru jt lh tiU iWÍh-i tt íl'iti?l i " " (řkr# "Každý trpí následkem této bláhovosti a tomu nebude učiněn konec pokud farmáři nesorgani sují sí trhová sdružení" VODY DVOU OCEANÚ V pátek 10 října v průplavu Panainském vyhozena byla dyna mitem poslední hráz dělící Atlan tický oceán od oceánu Pacific kého u vody obou uplynuly v těch místech poprvé od těch čuhů kdy tajemné síly vyzdvihly americkou pevninu ze hlubin mořských Punamský průplav jest tím nej vélším podnikem našeho věku a Spojené Státy uskutečnily to Oů pokoušela se čtyři století a čtyři národové Nelze sí ovšem učinili ani přibližné představy z číslic ale přes to bude záhodno uvésti je ' Paiwimského průplavu vy hráno bylo 2:i2:i')d000 krychle vých stop země a skály a na pla vidla hráze a vrata použito bylo 1 17M'0 krychlových stop beto nu (eonerclu) Náklad finanční obnáší i)C57'0O0O(HJ Představte sí řeku různící se v šířce od :i00 do ]M0 stop s mi- uimální hloubkou II stop šplha jící se po velikých schodech od ú- rovné mořské na vyši osmdesátí pěli stop plynoucí skrze devate náct imílový průsek v horách u stoupajíc! po schodech opětně k úrovní mořské a máte aspoň čá stečnou představu Panamského průplavu Uudo možno projeli průplavem od oceánu k oceánu V jedenáctá hodinách Bitevní lodi Oregon vzalo lo šest lýdnů obeplouli mys llornův během Spanělsko-amrí-cké války Průplav jest padesát mil v délce a lodí vyneseny bu dou na nejvyšsí bod pořadím ko morových plavidel u podobným způsobeni opč( sestoupí Všecka plavidla jsou dvojitá pro případ nehody 'Au rok projeti mohou průpla vem lodí v celkové snosnosti 80 OHOOim) tun což jest čtyřikráte tolik jako projeti by jich mohlo průplavem Suezskýui a dvakráte tolik jako americkým "Soo" průplavem v hořejší oblasti vel kých jezer Spojené Státy započaly se stav bou průplavu téměř před sedmi roky ale před tím čtyři století budovány plány a činěny pokusy v tomto směru Od třeli dob kdy první dobrodruzi starého světa začali hledali západu! průchod k nesmírným pokladům dalekého východu Španělsko Anglie Por tugalsko a Francie čas od času pustily se do tohoto podniku ale pokaždé nezdarem President (irant prvně prohlásil zásadu "a merického průplavu pod ameri ckou kontrolou" a president líoosevelt vtělil slova v práci Palboa španělský Šlechtic vy hnán z domova svými věřiteli přihtál na převlace Panauiské v 1ÓIH) a on poprvé pojal myšlén ku zbudováni průplavu V 1Ó07 Filip II vyslal inženýry aby vy měřili dráhu nicaraguanskoii a však zpráva jejich byla nepřízni vá Španělsko v Hlt ocítivši potřebu upevnění svého otřesené ho postavení ve Střední Americe rozhodlo se na stavbě průplavu ale nežli se pustilo do opravdové práce středo- i jiho-aiiieriekó kolonie získaly svoji m-odvislost Anglie hodlala uvésti myšlénku ve skutek v osmnáctém a na po čátku devatenáctého století kdy lord Nelson a baron llumboldi vyměřovali ruuó dráhy Presi dent Itolivar i Nové Oranady v ls2"i dal výsadu pro průplav na ťiiiitiiné baronu Thierry-mu Fianeouov i a pak pověřil J A IIovdři ťritiekého inženýra aby v v měřil pi evlaku bu pro silni ci io h průplav V lLt Henry ( Uy podal v se tiátě rrwdilci lia jejU základě president Jaekoit pověřil Char lese lUdíHi-m hty podat pravit o itiožinti ruinvih drah tUdlU tUktl) V ikitdtl k ht oV sud jili i nice kdy i tu thoilaviU pani ka i r !MT a eilý j řojkt padl Pil mvi tkti vsíkv a M'ikcia kťri íun!4 tiut Kalifornii pi"p kt traiithnii k'hn t' j ii I ÍHova iiilint Jtdnoí tpojild ''! k'Ui tlri eJ Yetktt 14 prvUkii 'iaiiikMl t při-tUkv ! Kahřorni a ihi O r itiint a }-lit(iti li ít-ilnah diaku řa Panh( jtku jvujlt k tKrni# d vi t n Iv kinuly ' J'H M-d 4 l t H pt' Atktt % čtrnáct roků majitelům podařilo se umlčcti všecky řeči o průpla vu Od 1853 do 1875 dráha vy platila nu dividendách akciích a ňa hotovosti $:]78O000O Cili pře (100 procent O devatenácti dráhách no mlu vilo a hlavními mezi nimi byly nicaragunnská n panamská Po něvadž železnice nebyla zrovna uspokojivou a čítala ohromné do právní sazby a jízdné president (irant v lH0!t ustanovil komisi která v 1H70 uzavřela umlouvu a lúdiiiiiliíí dle níŽ naše země se u volila budovali průplav kdyby příhodná dráha mohla býti získá na Pak Francie chopila se jíla a po dvacetosm roků ěili nž do 11)01 kontrolovala operace Úpa dek několika francouzských spo lečností jest dobře znám jakož i tragická smrt inženýra DcLeu sepse tvůrce Suezského průpla vu Skandály vzniknuvší ve spo jení s financováním obrovské práce otřásly tehdy celou Fran cií V březnu r I8!t!) kongres na řídil znova důkladné vyšetřování Po dlouhém vyjednávání a mno hých řeěíeb v kongresu kde drá ha přes Nicaraguu i přes Panamu jako i průplav na úrovní hladi ny mořské a průplav plavidlový měly své přátele a stoupence stará výsada francouzské společ ností nářadí a všecko co nž do té doby bylo na průplavu zbudová no koupeno za $10000000 V r líiO! přijat byl tak zvaný "Spooneruv zákon" jímž presi dent byl splnomoenčn zapoěíti n prací avšak tu republika Colum bia začala klásli překážky a po žadovala přemrštěnou náhradu od Spojených Států za postoupeni pruhu nutného pro průplav To se spravilo tím že na Panaiiié vodil na nádraží kdež jsme se "povstala" revoluce nepochybně rozloučili" Z dalšího vysvílá k velikému překvapen! presidcnulže vlnslné tento desátník byl pří Koosevelia a Spojených Stálfijli lem Havlíčkovým a stejné jím Panamu se odtrhla a svolila na j byl j cisařský úředník jenž vu všecko eo si Spojené Státy přá- středu na to přijel do IJstí O tě ly Obdržela na hotovosti Íl0-!to návštěvě píše pan Schlcsingers 00(10(10 za průplavu! pásmo a nn dále bude doNlávatí VIOOO roč ně avšak s placením tohoto ná- jmu se započne až za devět let po ! jste rné-l návšlřvil byl u vás pan podepsáni smlouvy J Karel Havlíček Tedy mi pověz- Pod touto smlouvou Spojené le jak to všecko bylo a též co Sláty zaručily neodvíslost I'ana-'jsle udal do protokolu tomu ile my a získaly naprostou kontrolu sálníkoví od čel nik ft" Pyl jsem průplavního pásma deset mil v [přesvědčen o tom úředníku že šířce h průplavem uprostřed v'jcHt mým poctivým u dokonalým délce padesáti mil od moře k nio- přítelem který také Havlíčka o ři s rozlohou 418 čtverečních sobně znal a dával všem jeho spí mil Spojené Státy rovněž majlSňm zu pravdu a též věděl žo o právomoc nad přiléhající vodou může na mne spoléhat I pravil po tři míle ode břehu nu každé mi abych ihned druhý den ráno straně průplavu jel do Kutné Hory k Havlíčkovi a Formální přeno majetku stal řekl mu aby co nejdříve z Čech se 4 května lítOt a po provedení ujel buď do Francie nebo do An organisacc a předběžných prací1 glíekn nebo do Ameriky že to se skutečnou stavbou se započalo ! nebude trvat ani tři neděle kdy v lednu 1907 Plukovník Ooethals z armád- vezou někam kam ani nemá tuše ního inženýrského sboru jemuž ní Kdyby mu scházel pas o ten svěřeno řízen! průplavníeb pra-'že se mu postará já rozumí se eí když tři civilní inženýři před že ho dobře popíšu u že dostane ním setkali se s nezdarem ohlásil tehdy že průplav bude úplně ho tov J ledna lítlt a otevřen pro plavbu 1 ledna lttló Plukovník Ooethals nejenom dodržel slovo ale průplav pro mezinárodní plavbu bude nepo chybní' otevřen ještě dříve ČESKÁ AMERIKA PŘED TŘI CETI LÉTY V "Pokroku Západu" ze dne 21 října 1KS"J uveřejněn jest do pis od p I A Schb-singeru í Denver Colo který má abychom lak řekli historickou důležitost neboř vrhá zajímavé světlo na miláčka čenkébo lidu Karla Hav líčka Ilorovského m nímž byl pi atrl důvěrní nám Cveřejňu jeme s ni ho podutatné ěáitií "Havlíčkovi ae stalo právě tak jako Janu Husovi a Jeronýmovi Praiftkéinii Ti dv a tu pot li bovali ť hodit do Kostnice neboť mohli vědět proti té moci hrtvltěd a ie iui ní ťiká ji notu amrt Tak práví Karet Itavlíét k rbtěl li té li-liá#i vyhiioitti motd k( t ť n-ti odít ranit Ai patná- t dí t prd svým 4lkio!Íoi pnj llívlíik ir tooě n nivitrvii llvtn to v ndotu hr Ja p e%té tthn nt rioiii u pujrtť ni en a I hni dlc ti4 pdpmhmk 1 ntn4in poje? ne Í hiodU ti4 fntmSnk Po) té v I t i r4no po id Unj řAI loíjj loií I - tv IU4 KpŮj tU vtk' iitik pAjd d t h l i pí i 11 i nud Oi lu l tiod tt- U I no t při tdi diid huh v i ! kv ivUitid t Kdvl pak Mtt !n řlit tu jot ! di vSf ro j fturd kiÁtovrk 1H 0t poledne sešlo no umně několik mých přátel svobodomysluíků a tu tm hovořilo o národních potře bách a všelikých věcech jiných K jedenácté hodině se všecko ro zešlo Na to v pondělí pan Ka rel Havlíček zase za ten šátek požádal žo zaH( půjde houby hic dut u dodal žo ho vždy procházka lesem těšila Odpoledne pak těch hub opět přinesl co ho jích do to ho šátku vešlo Odpoledne jsmo šlí trochu na procházku a večer o pčt sešlí se známí ke schůzí V ú terý pak ráno odejel Havlíček po dráze do Kutné Jíory "Po jedné hodině přišel k nám desátník od čet nik ft a tázal DO miié ! "Jest u vás dosud pan Ka rel Havlíček?" — "Dnes ráno odejel" odpovídán (V dalším uvedeny jsou otázky jež desátník p Sehlesíngerovi kladl a na něž tázaný odpovídal) "Co dělal v neděli večeří" tázal se éctník Tu jsem si vzpomél že měl také Havlíček v ruce modlíc! knížku po mé nebožce babičce Nebeklíé Vezmu jí a podám jí panu desát níkoví řka "H touto knihou za býval se celý večer" On hned poznamenal sí do protokolu kdu la kniha byla tištěna od koho vy dána h její jméno Na to desát ník se na mne podíval u pravili "Tedy co dělal v pondělí?" — "Jak ráno posnídal vzal zase ten šátek a šel na houby u zase přišel až k večeru domů a když jsme by lí po večeří tu se iiřeo rozmlou valo o Kutné Hoře jak tam jdou obchody a jak to tam všecko vy padá Pak zase vzal Havlíček ten Nebeklíé a tu již s ním nebyla žádná řeč neboř si hleděl čtení a še časně spál protože ráno musel odejel Tu ledy jsem ho dopro- "Hned sí mne objednal do hostin ce panu Jansy kdo mno zavedl do svého pokoje a pravil s "Nu vy v noci s postele ho seberou a od- jiné jméno Na to jsem se s tím ú ředníkem snbřné rozloučil a hned ráno jel k Havlíčkovi Když jsem začal mluvit o jeho odjezdu z Cech tu se na mne za hleděl — zdálo se že velmi mrzu tě — a praví ! "Což myslíš že mohu nyní v této době tak lehko ('echy opustit? Nikdy! Ať se mnou činí co chll já nikdy z Cech utíkali nebudu!" — "A což když té přece někam z ("'eeh odvezou J" mírnit nul jsem já "Nu to nebude tak z mojí vůle" Na lo s minuje pisatel o svých vlast nich svízelích pro své svobo domyslné smýšlení a o zatčeni Havlíčkové a pokračuje i Nebo i ten cUařský úieduik milé piipo iitél že Havlíček bude zatčen při éůiěiiiin katolického kněžstva Ti Iv si to na vládě vymohli a lo jisté proto i jak některý tru katoli cký kněz třeba i biskup atroplt nějakou tu špatnost tu to v My tu poctivé kiit'4'tvu Havlíčkovi pído a on to podal na veřejnost Odtud ta Veliká proti liťinu úf Havlíček mé tehdy toho cUafké lni Úředníka pustí ehiooit % Cn lt odi jvt Ale tu to my do té Kost ideu i-hixílt liiHiiillle " Pokrok Zápsdu plie ie ink4 íd Inají t hp4l "ditik v "w stu " ív % t-klik vkrrddi by „„uirov iru td IUIUmi 1 1 t rko AiHii-ky Vniknu } j diov koj -dtiky luifitk V AiiMH # t'ii si a tU na ttkii ktt id # liio( Cko Aiiiíiii kí ti JU? 1'i ti tisk hlf O na Nt f