Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 06, 1913, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK
PUBUSWNG CO
ijůírk
IOKEOK ZÁPADU
" h inWtnl díiu l
f CruU pro Balín okrei Nb v Scbuy
Ur a Clarknon pro Colři okres Neb
vt Wilson Kan pro itit Ksosas v
(talár J£iíl Ju pro slit lowu v St
Psul a Minnoupoli Mino pro Ut
Minnesotu ? Tymlull B D pro t4t
Honili N ortli Pskotu
Předplatné:
Pro HoJn4 Ht&t 1C0 Pro Kftaiuiu
♦Z0 Do Evropy 260 roía
Z&silky ponížili díjttí pomoci p
oAíiiiili pouk4k (Monoy Orden) i
prnxitiiicli pouk4k (Kiprem Money
OHr) bnukovnínb pouk4-k (Bank
Draft) limbo v rgltroviinín dopUe
UiiMinujt II tvé prtíhov4nf ttdfj
to stsrou i novou atlritssti
popisy % krulifi ťtti4ftv ochotní
OVřtf)rn Miwt lýtl liinť psané
bes úmyslu nikoho osobni pollioditt
pot4ny plným jmiiuon ř JI w4
býtl v ř)'lttkcl utujnno mmbo dupl
fini nvifjiiArio
HpiitilíkíiiHkýiti Mnitorfim
zcela nehvaliljeme že Vdalí ne
boj(! proti fellil předloze neboť
ma !í liřeo přijití eo m zaželina
ti nedá říirt dříve to přijde tím
lépe !
Vyjádří li ne malíř port rét ft že
omerieké ženy jnou ty nejkrix
íjřjňí nit Hvélř jnko néinil one
)idy IVaneotiz I' C líeljeu jent v
tom jÍHti Hpoj'iio kréiwné n ui
teériýií) Kdení prý H popletli ze étení
uékterýeb vřeí v Pokroku fl ko
Iieénř co Hě lýée tolio " poplete
ní " to bude líní nfirivné ale pří
čina není udána hpravné Ona to
zavinila velká vedra jež r po-
nlediií dobií jNíiie niéli
t
Vidíme že promeškali jme
příležiUmt přihlÍHilí na k néjaké
předniMCíí na tom njezdu íeko
ameríekýcli žiinialiMlů ale když
už hm Htalo axpofi o hIovo h při
klaními u dovolíme ní néeo po
dotknouti k jednomu z třeli ozná
mených reřeratft
V jednom anglickem eaHojiiHe
omaŽHkém rozvinula ne mezi do
pÍHOvatelí utříená polemika o zři
kladech nfibožermtví a celkem ne
lííila ne mnoho od podobných
diHkiiHMÍ v čcNko-ameriekétn ti
Mku až na to že poMtr&dala té
nobleHMy která vždycky charak
terizuje poHlednSjSÍ
Cipriano CaHlro už zan zahájil
novou revoluci ve Venezuele t
podle nažeho mínční jent tím ví
nen civilinovaný nvét který ode
vSad jej vyhánřl tak že mu nic
jiného nezbývalo jenom jiti do
mů a když ani tam jej neehtČjí
pustit po dobrém může mu ne
kdo zazlívati že ne tam chce do
Htati násilím?
Když pan preHident Wilnon na
dblomatická TnÍHta ustanovuje
jenom nainé redaktory a profen-
iiory my bychom skoro něco na
bídli naíemu dávnému příteli p
Vopifkovi jenž by byl rád vy
alancem pro balkánnké státy —
Což aby hí r námi vyrnřnil rnÍHto
totil předal nám to předsednictví
pivovaru a tny přenechali mu re
daktortvlt
Jedna dopixovatelka hí tčŽuj
že vSiehni Peítl ponlanci v lili
noÍHhkém tméinu hlntovali proti
lennkénu volrbnlmu právu a í
toho jt vidřt U v5em iiele
rachovalí Když viehni Pťt po
aUnri v illifKiUkkétu nřmu bla
Kovali pro jednoho velkohůdlrm
ta Heiiitora Spojených Stálo ta
jim to bylo vytýkáno — íkrát
ka af jmi "pro" nrbo "prutl
idyrky nřkdo bbl
JrdttA bohatá dám i Nw
Vurku itahblU iniiiiťiini drama
luryovi (iPirgi terrtarbi Hhaw
rv{ IVVkí kdyhv v pádu vyKtu
♦bi VHirrtky tráil prMt %r%r
U til ti r?ít tflui li- runřd
tak ibU 1 vidl lu
naviiUlH Sjij ui Ktály lék
tuiiut?k pendn4io I"
( tilb krli UVÍ l
tán b v Iťwi firřfhi4
piruH Myl 01jtliít bU f
14 Hmk lubiii Jk irdf
ltckrMuvy Mim H4IIV ! n
VÝ-
Nezničili li ho náladu vůči svě
tové výstavě kleni má býlí kn
niiia v Hun Friincísku r lUló nu
oslavu otevření 1'íiniimskcho prů
plavu zůstane asi výstavou
('hícniísknu I SL-loiiísskoti V
několika amerických stál ech sné
my b-tos zaseděvší odepřely po
volili peníze na zastoupení li mi
nulý lýdcn došla prii vii že Vel
ká líritaníc a Huško se m-uiíni na
výstavě podíleli a podobně prý
se zachová Německo NňA odbor
státu hodlá se vynasnažili aby
zmíněné 'inř vzaly znova v úva
hu své rozhodnutí avšak nezdá
nt: hýli mnoho nadéje h- ne tik
Hlarie a bez úénHleimtví cizích
zemí nebyla by to nvélová výnla
va Ařkolí Anglie neiidivá pří'í
nu každý ne jí múze doinyHliti
Otázka mýtného skrze 1'iinnmptký
Irftplav nebyla dnoud vyřízena a
odmiíténl arbítraéij nuilouvy v
posledním konreHU též vyvolalo
v Antílii zklamání Ve vřeí mýť
něho Hkrze rinamKy prupiuv
zdá hv býlí Aniflíe v právu Tře
ba že onen div nvřta byl vybu
dován ameríekou energií a p"d
nikavoMtf a ameriekýmí penézí
je tu hiiiIoii va Ilay-l'auneřfo-
lovu v které zaručeny lodím
VMeeh národů nlejné výhody a je
to první povinnoHtí kadého ná
roda íetřitl liieZUIIWodliíeli
1 ' I i
Hiiiluv A IflKC h aianoviHKa -
HfHtdářnkého ndélenj tak velikýeh
výhod v prftplavu rannmukem a-
meríekým lodím není židoueioi
neboť to by vedl v koneíeh k
loiiriivnímu monopolu a ten ni
kdy není na proapéeh veřejnonti
Nikdo nemůže upírali prňva Spo
jeným Slálům opevnili proplav a
vydržovali lam vojenskou ponáď
ku ale americké obchodní lodi
neměly by tam mít i o nic víee
výhod nežli aiitflíeké obchodní
lodi mají v průplavu KuczMkém
1'roé Nřmeeko váhá Hiiéanlníl1
ne výstavy ne nevyHvélliije ač
koli nepochybné i tam otázka
mýtného skrze J'anamský prů
plav má h tím néeo apolcného a
pak prý veliká průmyslová sdru
žení hlavně z odboru Železářské
ho a ocelářského požádala vlá-
ni v 07-nMtefiMl ví odmítla V
- —-j
tom netřeba spatřovatl nějaké
politické nepřátelství nýbrž pou
ze obchodní rivalitu — Némci pa-
triiř dosliélí k náhledu Že ZH-
------ 1
stoupení na 1'utiatiiHko-pacífická
výstave by se jim nevyplatilo —
Chystaný celní zákon jak tu a
tain nadhozeno nemůže hýli Či-
nén za to zodpovědným neboť
ten při nižších položkách bude
jÍHté pro německý dovoz přízni
vějším nežli zákon nynější
Kusko ne horší na Spojené Stá
ty k vůli vypovédéní nmlouvy na
níž založeny byly povšechná
vztahy mezí třmi dvřma zeměmi
a to asi bude příčinou proč váhá
HÚčaatniti ne výstavy v Sau Fran-
ísku Jak známo amlouva vy-
povřdéua byla Spojenými Státy
z té příčiny že ruská vláda neu
znávala průvodních listů vyda
ných Židům v Hušku rozeným a
v Americe naturalizovaným —
1'řítomnS ačkoli stávají mezi Hu-
skem a Spojenými Státy některé
smlouvy zvláštní není žídné
smlouvy všeobecné Administra
ce Taftová to odkázala admini
straci WilsonovS a ta rovněž
do toho mnoho nežene
Nesáčiiattiřiiliii e velikých
průmyslových národů na výstavfi
v Han Krancisku byl by úspěch
této povážliví ohrožen Jest to
právě ono instoupenl různých
PANAMSKO-PACIFICKÁ
STA V A
mul a růnýrh národů které do
dává výstavám pestrosti a jl
mavosti a yi lárovrA skli náv
%itěvniky Jinak dlužno ďuna
ti Že ti kdi vlet výstav viděli
dmpívftjí k náhledu l j't "jl
11 a jnko druhá" a náviiJva vý
tav v poaUdnlch lelceh pořáda
ných liplnil nčfkátini Ihini
ie d Sii Krmicika při bvněj
Um jiidiiéin liliíiiičtilm hodni
lidi hy jeli hr t podívali na
pneifukě pthřiíl by li!d! li
v a vrbky U v4 vtrtu a jíl 1
tt tu pri niv UU by in- kli
n t v 'itAiu%W ťtf i-kl
'k liiktěa ft nlM v
mksjiťl limb Hií m kotviinj
ť-ittilttl t k toU Vtlmš -h
M riMitml !' Wlul Si bHt a
-r?t jt k príet tuí
11 u tHif t tltii lf ib iUk
H ii o i t I W b rub K ni
řt
POD ' ' HVĚZDAMI A PRUHY'
Školní dělí v 1'aterNon N J
měly by obzvláštním nadšením
pívali iniHi) národní hymny "My
Cnuutry" a "Star SpaniJcd
iSunncr" neboť ly doklady o ze
mi "svobody a volno)!" které
před očima jejich HO vyvíjejí
jsou opravdu velkolepé J to
Hlinko jak bývalo dříve než éra
kousl ítučnl zasvitla v carově řiši
To co Ne děje v 1'aterHoii mohlo
hy He Hiiad díli v Uuku v nřkte
ré HHÍréciié K"hernií ale v žád
ném vélíiíii liiénlř
V raternon vypukla Hlávka v
taijintidi lovuriiieh ml hpraeóvňní
hedvuhí a když délnlej a délní
''' v'Io)oval tyoei hi iye i
meHK! ol mehjee iihvi''iih hiij
ance klerá se řiislo tuk dobře o
Hvřdčíla — mezi továrníky a ů
řady Itélníel Jiří konání po
kojných schůzí nu ulicí bylí za
týkáni a vláčení před soud n po
kulováni a když se nedali za
strašili souzeni na falešná kří
vopřísežná a sbiibnovitná Ireslní
obviněni a konečné jeden z vůd
ců slávkářů 1'alriek uínlaii
poslán do trestnice na lliňlil od
dvou do sedmí roků Ačkoli po
dáno odvolání k vyšší instancí
byl tam ihned dopraven a byl by
v trestnici nyní nebýt i toho že
známý socialistický éasopín
"Appeal to IfeiiHon" opalřil z a
něho záruku v obnosu $'0U0 na
hotovosti
Solva však byl propuštěn zal
čen znova a poslán na jeden rok
do vězení pro hroný "zločin"
Quiilan na dělnické schůzí pro
hlásil mezí jiným: "volfe si
Hocíalislíekého mavont a potom
jiolicajtí jako ji-st Huiiimy líyan
nebudou vás mlátili přes hlavy
klacky"
Zde jest celý ten "zločin"
íuínlanův byl odsouzen na
rok do vězení pro urážku policaj
ta Hiimmy Kyana Toto čerpáme
z depeše Spojeného tisku která
jisté není přibarvena nejméně
na prospěch délnietva (Dodateč
né oznámeno Že trest snížen na
deset dní poněvadž soudce sám
uznal že se přcnáhlil) Mohlo by
se to slátí někde jinde na avělě?
Konečné v líakousku nebo v Né
mecku a nepochybné též v Hušku
mohl by býlí člověk pokutován
pro "urážku stráže" nějakou
zlalkou ale jest to Amerika že
rní volnosti ilova a volností ti
sku ústavou zaručené která ta
kové "zločiny" tak přísní trc
stá
Oba ty Hvrchti uvedené rozsud
ky budou snad zvráceny v nej
vyšší instanci ale tím nijak "ne
trpí" obrázek jaký představuje
alliance mezi Mamonem a ko
ruptní politikou Jak v jednom z
minulých číacl na tomto míslé
jsme psali velké korporace kte
ré povahou svého obchodu joU
nuceny zaměstnávali délnictvo
domorodé jednají ním jako n
lidmi ale kdekoli zaměstnávají
délnictvo přistěhovalé jako v
Lawrencé Mass v Little FalU
N V v 1'aterson a v uhelných
dolech a nejposlednějí v mědě
ných dolech michiganských za
chází H ním H takovou sveřepostí
že na celém světe by jí nenael
V takových případech jest to po
vinností atátu zakroěiti vyšetři
li poměry a nikoli stavětí se na
stranu Mamonu Jest to stát kt
rý platí poslední účty tohoto mo
derního inilustrialnllni HVfttcmu a
tudíž V zájmu sibeoehrany mí
by učiniti konec iudustriúlnimu
otroctví 1'raeujl li lidé po eelý
život za takovou mzdu že sotva
duši a tělu pohromadě udržuji
bm naděje na bpšl budouenont
h když čeká na ně na konci ži
vota chudobinec nemají li děti
které by chtěly mb mohly se o
ně piwturati mni to ničím jiným
lícili otroctvím
BUDOUCNOST BALKÁN
SKÝCH STÁTU
Miimlv tvďn t4tll ' V
IHiluiě ftvtit Viion v r
dikluř "Ih Mm Sttř ť#pt
t"l i- tii strávil d'K u it is4
biJi-l h)kilk'H " de Hnl i
d 1 1 1 k-i k-oinultt V I r tí
'"ut sltlídl lálku # bliík
"on t isl a Hu ti ji ny tu %
tÁdui Irtlu bnlt4 ť-'k ik4
v 4 k niit bfll jdt n
t fiiltí jl h VlhlelU k lntnU p
tu raitrnUh a iiarMiuťtb r
♦ ťlfl lidM l ť V H lit
rý si těžko představili lit vzá
jemnou nenávísf jíž niiijl pro se-
ie jednotlivé národnosti na Uni
ká ué
Zároveň dolkl ho p Youiinf Je-
šlé jiné stránky balkánské války
Nikdo prý nedovede zodpovědět!
otázku jak bude lid lamu! živ
lěhcm příští zimy l'ult! jsou za
nedbánu nebo Hpuslošctii doby
ck téměř úplné vyhuben úrody
nebiido letos skoro žádné Jo to
Hinulná zoufalá budoucnost kle
ré balkánské stály hledí vnlříe n
skutečný výsledek třeli Hkvřlýeh
vítězství jež spojenci dobyli nad
Tureckem rovná se nulle Válka
slála balkánské stály přes bíllíon
lollarft což jest závratná Hiima
ro ty chudé země ochuzené ne
jenom 1111 si nteích ale féž na oby-
viitclslvu na lidech práeo mcIioji-
nýeh se zcmědčlslvím tím hlav
ním pramenem obživy ochrome
ným
Tuto druhá válka balkánská
ryla osudným poblouzením o-
niidoou chybou Nolvn některý z
Ičeh balkánských slálů jest "cho
pen aby sám se vzpainaloval z
utrpěných ran budou donuceny
hledali pomoci uzavírali půjčky
a ly zinkají jenom tehdy když
udělají výhodné smlouvy pro vě
řitele kleřl je poskylnou neboť
takové půjčky nikdy nejnou oby
čejnou obchodní transakcí při
nich politika vždy hnije hlavní
úlohu Imlkánské slály bezmála
vyhnaly Turka z Kvropy ofi
marné se pokoušeli mocní náro-
lově ale v koncích zírali hvojí
hospodářskou iieodvísloHl a také
dobré jméno které ve válec s Tu
řeckem si získaly
H jedinou Niiad výjimkou Ně
mecka balkánští spojenci bylí
v 'udc obdivováni a dnes odevšad
hlasy odsouzeni se ozývají nejví
cc proli lJulliarsku kleré do pří
lomné trapné situace samo se
přivedlo svojí dychlívoslí po mo
ci po území po slávě hvojí blá
hovou ctiádosll hráli úlohu
Pruska na Kalkánském poloo
sirové Než zároveň Srbové ob
jevili hvč nízké stránky o čemž
píše Francia McCullajíli válečný
korrespoiidcnt londýnského řaso-
pisu 1 unes !
" Nenávist kterou spojenci cí
tili pro Turka jest ničím u poro
vnání h onou jíž cílí pro sebe
vzájemně Hrolu w touto šílenou
nenávisti jest cynická nepřítom
nost všech pocitů kavalíra! ví a
poctivé hry a jakýchkoli zuSlech
fiijlcích pohnutek Jejích zpfiso
by nikdy ty nejlepší ne hrozné
zvrhly Jejich zacházení h cí
zími diplomaty a novinářskými
korreHpondcnty nikdy nemělo
rovného ode dnů spíté-ho Oraud
Scijíiieura který míval ve zvyku
biti velevyhlanee mezi oři Srbo
vé mohli hýti dříve líčení jako
jemný lid avšak válka měla ny
ní za následek zhrubnutí a hcsu
rovřní celého jádra národa
Chtivost po území která ho nyní
zjevuje nahá a nestydatá jest
nejenom zarážející ona jest od
[torná jest hrozná Já kdysi měl
rád Srby jako žádný jiný lid kro
mě vlastního ale dnes hnusí h
mi až k smrti tato šílená neroz
umná válečná horečka která ne
jich zmocnila tato národnostní
třeštivka vycházející ze závisti
záští a zloby"
A toto jt-Ki turecký hla o pří
toiiiné situaci na Malkáuě caři
hradského "Taninu" který píše
ze dne U července !
"Zprávy o bojích mezi spojen
ci vzrušily naše srdcu v Caříhra
dé Tito násilnici začali nyní
rdousiti a hltati jeib-11 druhého
Napomínáni evropukč diplomacie
a otcovská rada ruského cara ne
spomohly nic Knihařsko upadlo
v šílenství Naše porážka jest
núlednv ána všeobecným vraždě
ním Itulhalšlt důtojn(ci po
iviui srbská důstojníky na hosti
nu a pak ji ptxatýkajl a (xtvraž
dl t'n by Turrk smýšlel o taku
vem pohostinství!
"KdiJ počluttii i vůči nám
(hmtanůiii tímto liaitihtiým ipů
ilrut mtbskaU bvroja? T
kvé jtdnihi bvbi pov aiit áiui t
plní tejprm dtuiti lni! Jrst ta
Indii poule pttluíivltí aby Sřb
poi'ios kl i rot 114 lín ti uďini
wi'i l!lio JtíU ar v A i Hiku
ÍÚ k V II -I I ') 41 II rUllU4l tk
i i'r e ot iililí V titHarli
i l -M límli iniililAm umluv
(táta ! Is b lkýi h )!
ti 1414 lt ii j t irvn f
řld- l-Vu S 44t! A k Ivbt
1 lli 4 V' Minii U-ul a bf
t v ! -i ot! jj si- aby př
Hlalí se vzájemné rdoiíMÍti událo
stí ioslediiicli dnů dokazuji Že
budova postavená nit základech
krve a mrtvol nemůže sláll že ni
koli alliance nýbrž rozkol a roz
broj jsou nevylili ulehlým výsled
kem ilalkáuská nlliaiícn jest od
tobolo okamžiku věcí minulosti
kterou nic nemůže vzkřísili Ani
dech cara ruského ba ani onen
Křísla samotného nemůže navrá
tili žívolu lolo politicky mrlvé
tělo"
Ve veřejném mínění světovém
vzhledem k balkáiiHkým sjíojcn
cúm sluly se velké změny v po
sledních několiku týdnech u za
lo jediné oni jsou zodpovědní
ŽENA A 6KOLA
V minulých dnech vzdala se ú-
řadu vrchní řídil clky obecných
ko v í'hiea(řu pí Kila FlmtK
yonnjrová žena klerá upoutala
na sebe zaslouženou pozornost n
zajímavý jest článeček v němž
se Jaksi rozloučila se svoji vleo
než padesátiletou učitelskou čin
nosil ' I Víi ví lam 1
'Tohlížím II zpět na půlstoletí
školní práce shledávám mnoho
co jest příjemného a velmi málo
co jest mrziilého Když slabí
jsem hc učitelkou byla to asi je
díná profesně kleré hc žena mo
hla věnovali hc velké opposice a
ješlé dnes ad vokál ky a lékařky
shledávají to velmi těžkou prací
losábnoull nejvyššíeh mls) ve
Hvých professíeh
"Jlylo (o dokonce považováno
za podivuhodnou vře když já }
na byla jsem ustanovena vrchní
řídílelkou ehieatfskýeh škol a
však moje zastávání toho úřadu
po člyří roky učiní to mimlo-m
snazší pro příštího ženského ří-dileb-
a budou ženy v čele skol
po celé zemi v blízké budoucno
stí!
"Také uvidíte íec muú jnko
ijčílelŮ v budoui-iiimti iMbnl
každým rokem ostatní proíexm
slévají se snazším pro nás a ž
ny bríllanlních myslí chopí s
jích a pak jejích míla ž-n
budou vyplněna muži
"Jtyla jsem tázánu zdali bych
odporučila mladé žmié slálí se u
řitelkou Myslím že pro dobro
jejího manžela a dčlí každá dív
ka měla by vyučovali školu pi
néjiikou dobu před svým siuil
kem Snad školy by lim utrpě
ly trochu Oieboř každá žena in
ní rozenou učitelkou o nic více
nežli jexl rozenou manželkou a
matkou) avšak lidské plémě by
tím získalo
"Jest to však žena jako jed
liollivee jež rozhoduje úspěch v
kterékoli profesní neb obchodě
"JchI to příjemnou upomín
kou pro mne že jsem pomáhala k
iiHchopnění tisiců dívek a hochů
kteří přišli pod půlstoletí mé prá
ce ve školách aby se zb-pšili ja
ko jednotlivci a jako občané a
jest to velkou radoslí věděli na
konci mého školního života Že
více žen každým dnem stávají ne
občany této veliké země ve sku
tečnosti jakož i ve jméně Kaž
dým rokem vyučováni v obec
ných školách ne rozšiřuje a řinl
každé dílko schopnějším aby
mohlo hc o sebe postaratl
"Ze mohla jsem napomáhali v
této velké práci můj život stál
ku žití a budu pomáhali nějakým
způsobem až do konee"
Jest sotva něco co chtěli by
chom dodat i k něčemu co tak
pěkné jest pověděno až na to
by prospělo školám a rostoucím
pokolením kdyby muži U'v chá
pali se učitelské professe a neči
nili tak "a iioueeM aŽ snad vy
tlačeni budou jiných profesní
Ženami ale aby učiti-Utvj obíra
li si 14 svůj životni úkol jako se
v Kvropj déj SV snad Je by
chom V liejiuriišíui Hidi-ri'uiVuli
lény v povoláni učitt-Ukém luh
pochv hov al 11 ju h ehoplioi a
iiůohiloti na Umito poli avšak
1 v učitrUké prořťi byl by ro
vnováha nieii nbma pohlavími k
11 Ikovřnm primpěťhu A j-štj
vťUiiu a dul iiíjint ňkob ni j t
IVrbbeui 4 #h4i ík d Vili
kovskývh ktrié iníly by býti při
trh-ny pud pfnči a pHi#ji
diir státu
CrSKÁ AMCttIKA Yk%U TM
TKTI IKTY
V l'1'klku ?4bt # tbi I
1 1 "jdH iiilí
ťtt NtiHH líítlt ! 4lklll
fervenco teploměr ukazoval 101
'což jest na Minnesotu mnoho"
stěžuje si že krajané tamní kte
ří bývalí dříve republikám jsou
skoro ámuhem demokraté a že
jedna slrnmi druhou huni a pak
že u věřících krajanů "každý
kdo jím řekne pravdu do očí jmst
11 nich tieznaboh a n čertem uple
tený" Někteří prý byli luk ne
uvědomělí Že se jej toho "ne-
odvislého 1'rntláka" pinii je II
také nějaký papež v Americe
načež 011 prý odpovídal že jest
jích tu několik a jeden 1'upcŽ že
držel kdysi v ('IiÍchku hoslince
V těch dobách nebyl ješlé v A
meríco 'Hvobodoinysliiý papežik'
za nímž ve vydávání bull vynáše
ní iinalhemat a kleteb jsou vši
chni říinšli papežové o slo honů
pozadu
Jeden ticodvislý ěasopÍH udělal
poznámku že volba v r 1x7(1 by
la rozhodnula podvodem a volba
Vr JMHO penězi a k lomu podo
týká rednklor Pokroku Západu 1
"ÁJ ajl Tedy r 1h70 rozhodnul
podvod a r 1 hhí) peníze My stá
le měli za to že hned v r 170"
rozhodovaly peníze zejména 11
jednoho českého časopisu klerý
byl napřed pro llaycsc pak ale
náhle se obrátil pro Tíldcna Ha
tehdy bylo veřejným tajemstvím
že nejen vydavatelé toho časopi
su ale I redaktor obdržel tučný
1'laslr 1111 upokojení svého svědo
mi a k umožnění aby mohl psáll
"důsledně" Nevíme na klerý
časopis se tu naráží ale s (čud
"ílastry" lo byla zpropadená
věc 11 vydavatelé sc řaslo hádá
vali klerý že vlastně z nich do
slal vélšj ll lučnějšl
V Lincoln Neb měli olu-n a
krajan los Vídlák si sléžiije v
1'okroku Západu "Nejvélšl han
bou pro naše město jest že ono
nemá ani jeib-n hák ani žebříky
ly si musili vypůjčovat od při
vál nich lidí Na všelíjiiké hum
buky peníze mají ale co maji
míl lo nemají"
Héliem července 1HMI uvedeny
byly do (' S I S řád Hralrská
láska ve Francia ťreek Wís a
řád Jtřelislav v Clcvelaiidu O
V onen čas bylo v Nebrasee pat
náct řádů ( H I' H se Mi čle
ny n jměním na hotovostí f lííHll
11 11 celkovým jměním #i!'!l071
Farář Koudelku v Clevclandii
měl se svými osadníky velké po
tíže Vypudili jej z osady "na
Kubě" a když biskup dosadil jej
do osady "na Žižkové" povata
la tam z toho revoluce Důvěrní
cí osady as v 10 hodin večer "na
vál ívilí I' Koudelku v jeho novém
bytě a překvapili jej zprávou a
by neopovažoval se 11 kosi cla a-
ni ukázat že jej nechtějí a zda
vzdor této radv se bude do chrá
mu drát by připsal si toho ná
sledky au osadníci jsou na vše
odhodláni a ještň nejlépe prý u
dělá když co možno nejrychleji
opustí i pohostinný dům p Mc
Oabe" T Koudelka této rady u
ponlechl a biskup dosadil jej do
německého kostela a kostel "na
Žižkova" pře všecky prosby o
sadnlkň zavřel Zpráva o dosaze
ní I Koudelky do německého
kostela nadepsána "Koudelka
yas 11 žlabu" Nyní jent Kou
delka biskupem
Pan V h Vodička oznamuje v
Pokroku Západu několik farem
na prodej a mezi nimi těl M1'J0
akr li- mílo od města v rol fa s
okresu a příbytkem a jinými
stavbami cena il:(H ěánt na če
kanou " ťo by ani tato farma
stála nvnlf
Nbyl to praťovat "Nebyl
ui jsem to pracovat" plíe pan
Auir (i ml Itridifuian Mh "V
ládíH-b mS píchalo liohy hyy
tak íenulbuě a slabé j-m n
mob stát K- cr diky Uuku
jsrm 1 Iriv iwivÁidm llobo
k "
Kďl luůlrt Hel Uki itrrf
phvádi uková u(kuji4 vý
bdky umí tu d obvťejitýt Dr
iVlra II d l hil kit{ i v i
kiritiřH íívliíttd jdnnl Ki
I lvv'i li bo NivliU
l'HktSIH ji-dl4trl
i Dr iSlfř latrnrv
ď-'iJt
A Sun
lil
řAm ranytlt ktum 44iuj
# i 11 44 éfc