Stran 7
MÓDNÍ
M13 — Ve 4 velikostech s 8 10
12 a 14 Jít Jest třeba 4Vz yardů
36-palcové látky pro 12-letou div
ku Cena 10 centů
9404—9410 Kostým pro dá
my — Žívfitek 9101 v 5 velko
stech: 34 36 38 40 a 42 palců
pře prsa — Sukně v 5 velko
stech ! 22 24 20 28 a 30 palců v
pásu Potřebí 6 yardů 44-palcovó
látky pro 3C-palcovou velikost
Toto platí pro dva různé vzory 10c
za každý
Uposorňnjuu naie odbératele
neopomenuli udatl mimo naznačeného čísla jeitémiru aneb stáří
DRAOOUN A MZDVÉD
Muopuntnl klep Napůl P JanUr
"A co tu stárku ještě okouní
te 1 Nemáte snad zase něco za lu
hem?" "Mátu mám uhodla jste Berli
čko Chtěl jsem vám povalit ně
co nesmírně důležitého o mla
dém Horko vei ale "
"O Jeníkovi T Tož s tím bez
ky zontra vettl" děla resolutnS
iW-rtičkn hekA a čiperná dceru
ika pana otce Podemlela rudně se
rardévši neboť jméno jel byla
právě vyslovila dávno ul nebylo
jí lhostejno
Ale stárek lišácky se usmívaje
čechral ul prsty plesnivé vousisko
pod ti oni' in a pomrkávaje šilhá
vým okem dělal drahoty a teprve
po clu II i frkli
"Takové důle Jité h iadr
iint nepovídají Co mi dáte pro-
iradlm 11 V&itt to!"
Věděla I ošklivý trn ur(k
někdy lý v4 neúprosný a bsmonl-
vý jVo Hhylok a fa iarhnli u
mu sni slůvka brs odměny ticpo
v Proto spěšné se ohlUeU po vfl
cl jil by si hluboké Jrho tajem
ství vykoupil a ja k mu roivi
iU Y iiouie jí pomohlo stárko
vu iilhsvé oko strnutým pohU
letu upřené n pán A otcovu po
%My ťlshoťjrtetu nsdmtitoti mí-
buf inu a uhAkem přivé oká
Ml pvinM Velle MÝSlMha
hmJ lířn ns krtnlrn'! $t
I kolik uhodilo
"VeiiniMi st a honem Hiiblejt#
lnYtl Tle k tstfiikalt) UbííkU m
rdn" tkuvh mu bt
ItUI V Hié buhnU tis liil
stirtk t)d jska drv#e
SVĚT
9416 Domácí úbor pro dámy
— V 0 velikostech s 32 34 30 38
40 a 42 palců přes prsa Potřebí
íí ynrdů 44 palcové látky pro vell
kost 30 palců
9339 Bluia pro paní — V 6
velikostech: 32 34 30 38 40 a 42
palců přes prsa lest třeba 2%
yardů látky pro '$0-palcovou veli
kost
Každý kdo sobí předplatí na
některý i našich listů obdríí je
den módní vzorek-střih úplni
zdarma Další vzorky za 10c jeden
aby při objednávce vzor kft itřihů
"Tedy abych nezapomntl
stane se letos čeho jsme už pít let
postrádali k ostatním tnoSkarám
přidruží se i tnedvř-d a "
Nedomluvil neboť v tom ho
lierliéka pleskla přes ruku
"To jen abyste so nezapomníl
a měchuřinu na práck ne vy
meť Ale na medvřda se o-
pravdu téňím Hude to zase Svan
k popukání až so dá do tance
při mtuico a al budu metut ko
zelce jeden nemotornější než dru
hý — t-bachaehtt! Zvláiť bitdo li
v kňíi vřet néjiiký povedený si
bul"
"V tom to právň vřl má zla
tál Dobře ho znáte a přece by
vás to dnkladni překvapilo kdy
bych vám prozradil jeho jméno
Nu tetlyi jeitfj dví přehtile toho
boiiho kořání - - a povím vám
tol"
"Maticko bolekUtHká Jaký jíte
lo nrktydal Prtiitátova liiťirlmři
div jo tli ipola prúdná pořád
liyt jeiité raboval" rok&til e
pojcilimit ns hamiiiii ho státks sJ
ji tvářinky ntividl ispbily ale
hned V xápéll } mi smlouvat i
l iii „IA lil „ „
lim!"
StiklA mu hrabivuii pratii
by iř'iiionl sin tofuto pouhého
lí i visi si přece ji ii pln ni hrut
Psk pevné t ji fadivsv ibitv iře
dét
"V molvMI kAii l-iidr Irlos V
let koj li jtký V tli J-ilé lilklv
nebvl iftltt řetins ) til Jibuoi
illilt irlltli lubiiy Itir
MrÍk!" IUUU ftjeMHié pře
kvsprliS trtii!k a tblli M
llekksU iuksioS IVjedltoit vUk
líidiv?íiř ddoliUi "A j-' li
iiíimdl VíAyt přece %nú r mh-
si ii tlrnKouhfi"
"To prawí! nevaJí" vhMpafo-
val starý Juta "MA Jiodn4 pány
a dovolí se a hm iw tnmvM
kůže ovsn jím na nos nepovísí
a také to nikdo na mm neponá
VsV'cko jo na puntík ujednáno
umluveno s zítra před polednem
vyjde % vitntH m hodinu j na no
vé hospodě tam si imvHkim páné
otcův kožich moje koženky a bii-
ífltou larvu a v půlhodince hwh
m stalndio drajfonna mtuivfal fa
Mho Zabanty jcété nevídaly Jen
s páié otcovým kožichem mtiMÍmt
být trochu opatrní Dlouho už na
kazuje práákovl aby jej odnesl
krejčímu do místa ku spraví
a zrovna so nám to hodíš místo
ke krejčímu odnese jej na novou
hospodu kde do nřj vleze mladý
ÍJorkovec — a bude vybráno I líu-
de to Švanda k popukání! A faly
byste chtííla" doložil tlumeným
hlasem "mohla byste s tam na
Borkovce podívat bylo by mu to
jisté milé překvapila byste ho"
Když pak vídíl že Uertíéka ra
dostné přikyvuje zachtéJo so mu í
% její radostí těžit i sefipulil rty
k sladkému úsměvu a řekli "Za
takovou pěknou novinu zasloužil
bych si věru hezkou hubiěku a-
spoň jednu z těch co schováváte
pro svého Jcníěka"
"l vy nekáraněe jedeni" roz
zlobila se teď doopravdy Jfc-rtíéka
Koukejte už kde nechal tesař
díru!" A rydde se hnala po ko-
fctěti "Vám bych nedala hubi
ěku kdybyste byl celý ze zlata"
"Uvidíme uvidíme!" rozesmál
se stárek a co nejrychleji hleděl se
ze světnic vytratit neboť dobře
vědě) že JJerlíěku někdy neroz
umí žertu a že ráda vyplácí boto
vými Masopustní úterý náleželo od
jakživa mlýnské chase V ten den
musel si žernov odooěinouti bví
voda i samému hastrmanovi ála
écs iihí aě mnohdy před tím mu
selo se jí setřít na žejdlíky Ani o
oběd valně nedbáno třebaže ský
tal s dostatek masa Jehož i no-
vždy laéný chuďas směl si tolik
lopřát že z koutků hltavých ůst
rýstila se mastnota Za to u-
vnitř od fiala rtdy a vroutku — vy-
jmouc mlýnieí jíž se dnes každý
vyhýbal jako cert svěcenému kří-
— až k páně otcovu starosvět-
skému obydlí bylo jako v ňle bo
si strojili se za masknry a dévěa
ta k muzice a všecko to konáno
s rozčil ujíeí in sjíéchem za usta
vičného fiiiskání a smíchu jenž
zejména tehdy protrhl si hráze
když některá z nedočkavých mu
íkar zjevila se na chvíli na zá
praží nebo odvážila se iispoň vy
strčit omalovnnoii hlavu z okna
Tu mláď tísnící ho ]h] vraty
propukla v radost n v jisot a kde
kdo vinlýně vybíhal aby aspoů
na chvíli shlédl řídký ten div
Vrchole však dosáhla radostná
nálada když po obédú rozestavili
se nu dvoře čtyři sumáři a skoč
nou polkou duli vsem lidem do
ré vůle a veselé mysli neklamný
aiffiiál že masopustní mumruj za-
íná a maškarní růvod " v br-
ku se vydá na poeliid
Za živý svět bys leii býval ni
koho neudržel ! SIhíI i mladí v je
líném chomáči siučji so u jásaji
vrtl sebou u derou sc v red do
kud hudba nuvým Itoimkun neo
hlásí Všecko je v pořádku H i"í
' riiý harlekýn vyřítiv se pojed
nou přes nádvoil na zevlující n
spon pto pinii a li klapnvtui smím
dáciiékoi ni při -táhne tu skotačí
Velni kluka tam naparádčiiou a
pfedein jU utiailivč ječící diven
kil in ho i stati-čnnii do piiHlední
chvíle se xulifi-l balíku j l harb'
kýliův přiklepl k skoro čet si
piiklídi
A liový a nový jávd nepři-ntává
M Oýat hťtmf jíe Vi imi díl
iiilýnice jiti s ji JI j-lns ninil
!♦ idv iioě iIhIimiwuií íivá fi
VMii tu ilnibuu s pytlem
ples táld ji ni kiíl iuU n i pn
tkMil i"ii-tt Vniiného pM
tuto tí Imtlie h ili tm Ub
rkll Jmi liťiuí pmttIM' k i I li' lu 1
V IMHť !(! Ii'tť pIlÍMII íi I lti-j
h - Mi HilUl kt Mi I lil l" (
i ' pl-' i I ai1! U ii iíi 114 " itOlili
tem" ji I l Wiii lt- V l
l lM'U lillktil t (l i tti jtki
I V IH linie tlt diliid HiLk l
! iliiln'i tu iiitrinMi k mu
MU lilkil "liit kionku S Ii4 l
filikU" ibiť liilir b liV tni
fukaii A v ItsknxSnyi h lok
Ui'h r tak "nzababí
ném" stavu jak ho milý pkn Jíůb
pro zlost vívm Jídem na avét stvo
říl( í varná marky tán ka m mul
Ucm přes rameno z něhož za ma
lou odměnu &puj rojíku po
jejíž požití každému rozdovádf m
krev v tél? a každá žílka m roze
směje ba ponouká dokonce po
výAy t:ulnk žabantské tuUuiťim k
malému atentátu na kypící vnaly
somílé prodavaéy jíníž přes noe
byj obdařen — povedený dnes
stále se upejpající mládek a prů
vod končí JJuduJínek jehož bJava
váží jisté za čtyři vértelc a jehož
dětské kalhoty jeví lakové stopy
pusté zanedbanosti že vza4u zce
Ja nestydaté mu z nich vylézá u-
smouraný podolek
Křik jásot a poprask k nevy
psáni v iějž co chvíle vpadá říz
ný pochod muzikantů A pestrý
hlučící len zástup Čeká jefitě nové
překvapení jehož se mu jíž po
kolík let nedostalo? co nevidět
přidruží se k němu dovršení zába
vy í dovádívý medvěd s medvědá-
řem medvěd zpola jen zkrocený
jenž přes zjevnou svou neohraba-
nost dovede důkladně prohánět
skotačivou mlaď í vysYiořené dnes
trochu nevázaně rozveselené pa
nenky Pravda: milé to překva
pení skrýváno dlouhou pod pokli
čkou ale jovídá se že v Zaban
tech poklička k hrníčku nikdy sc
locela nepřímkne — a bylo po ta
jemství
Hned po obědě dostala liertí-
ěka do celého těla nezvyklé trhá
ní listě ne takové k vůlí němuž
musí být hned volán lékař nebo
bába k vůlí zaříkání nýbrž tako
vé jež zpravidla mizívá samo se
bou bez vážnějších následků —
kápncJi se záhy na případnější
lek A mladá naše Perlička ten
ék znala: honem na novou ho
spodu honem než ze švarného
Ira {rouna stane se neohrabaný
iručívý medvěd !
A zatím co pafímaminka se
služkou spěšně v kuchyní poklíze-
a a pan otce v komoře zabýval se
říjemným hajáěkcm vytratila se
jako duch ze mlýna a bajdy okli
kou přes hájek rozběhla se k ho
spodě v jejíž zádním kasínku mě
a se stát památná přeměna vojá
ka v hunate zvifc
Dodavší si odvahy vběhla ža
lem na dvůr a odtud na chodbu
vedoucí k zadním místnostem
Ale již před samými dveřmi če
kalo na ni překvapení Skrčený
jakýs člověk s obličejem do ruda
zbarveným a s obrovským knírem
zastoupil jí cestu představiv se jí
jako medvédář jenž živoucí svůj
poklad bedlivě tu střeží odhodlán
obětovat bbi vit za jeho bezpečí —
Ale spatřiv ustrašený dívčin obli
ej dal se do smíchu a ze zakr
slého vousatého ineiivedare vy-
(lulial se prásek Nacicck liMijIcl
si že hned první přetvářka nade
vše očekávání se mu zdařila
"Ki]yiy tě tu takhle pnu otec
zhlíd!" řekla mu trochu vyčítavé
ale lineu v zapil) musela se roze
smát nad pit voíící se karikaturou
c s hlubokými poklonami otevíe-
jí dvéře a jazykem rozeného
žamputáře zvala ji aby jen bez
ihavv vstoupila dál
A jedvai se octla v šerém po
kojíku zaslechla něco en na vlas
ne podobalo radostnému medvědí
mu abriiceiil a než jcšlč mohla se
vpamatovati octla se v mohut
ných ilravčíeh spárech jež mocně
ji tUkly k btičiatcmu tělu
Zprvu puknuv la se volat o po
moc ale vM)iunesnt si e maso
pustní meiUědi plavidlu nabyv n
jl dravými zvířaty lesů nvbi'2
fa v jeji h kiwi cítilo vél statný
junák jeiii někdy dokonce než
ilu té kůAe vee jako vejce vejci
e podobá - dejnirt tuiini lor-kovoví-
Iiulkovi kladla nadále
jil Jen slnhý odpor a sni nepípla
když milého medvedit posedla lo
kali untatllč V Sehil pi (rodoV čibi
jeilmoinuloč dinVeib"'! liA vl(t
liost jei slive iiiUiiotq projeve
ná několikerv" in řt I ii y m r
liitt-S till t í lt jel Uld (il odiill
vid vek v í%é ínnlii i koicib hilď
ns pjih jřlravlut kvpbj h tvá
Mi ll lU bil IH !nid"i nlil ( li
llr
" Ale li id kli lilějlř pře ti
um' s 1 1! t i ii v lliiiiii ri
bolb lit jíle I ii'k tuUlo odlMiké
li pif ld i j l Upokuji lo' pohrou
V 4 1 n hiUdl o klu li l Itit
b-jť hv tkv bvlo lllUlV tli" o
lli bu pup Iiiild ' (Utstllé bvbt jl
V toin lfeltvrm 1'bjll tsV llllto li
ly medvědí hubičky nejen jí chut
naly ba že se dokonce rozhodla
hoUtvů hotovými splácet
J'ojejjou zaznéJana blízku hud
ba a iiertííka jako by jí komici
ve víasech hořela vybéhla ven —
iíožínkul Aby jí tak byl někdo
Jeníkem napaJU Byla by se han-
napadli Byla by se han
bou do zemé propaJia A přece v
jedné věcí byla nade vfií pochybu
přesvědčena o tom že takového či
perného kurážného a k tomu
roztomilého medvěda v Žabantech
jeítfi neměli
Popelec je den mrzutý stvoře
ný beztak jen pro zlost Má se
zpytovat svědomí kát e ze hří
chů během masopustu natrope
ných a také trochu myslit na po
slední věcí A když u Podemlel Ů
zpytovali svědomí dopadlo to na
de vfie očekávání dobře pan otec
paímamínka i hodná jejích dce
ruška vfiíchní mohli sc sro
vnat s bělostnými beránky neboť
svědomí jejich bylo ěísté a bílé
jako padlý sníh Ale den pro ně
byl mrzutý
Ihned po ránu solvaže pan o-
tec sáhl po dýmce aby si a chutí
zabařčjl shledal s nelíčenou zlo
stí že nějaký tchoř byl mu na ta-
áku i zaláteřil si tak utěšeně od
lic že pařimaminka musela ho
důrazně napomenout
'I dej mi už pokoj s Um odpor
ným tabákem ! Snad bys nechtěl
abych lí vedle něho celý den stála
na stráží? Beztoho to tvoje kou
ření je jen pro zlost a páchne to
tu jako v hospodě"
Tohle byla urážka kterou si
mn otec už v zájmu své autority
nesměl dát líbit proto sc hezky
nahlas ozval :
'Když ty nechceš o tom vědět
Mide o tom jistě vědět Berlička"
'Snad nemyslíš neznabohu že
lí ho Berlička vykouřila? Ubo-
dobré dítě!"
Umlkl Trochu sc ještě lu i tam
zablesklo ale hrom se schoval —
'atlal se s tabákem dál
Berličce vstávalo se veseleji —
llavou táhla jí po včerejšku pí
seň za písní a ty medvědí hubičky
ještě dnes jí na líčkách příjemně
svědily i což divu že pobíhala po
síni jako křepelka
Alo i její jasné nebe mělo se br
zy zakabonili Přišla mlékařka a
lajně ji podstrčila malé psaníčko
A Perlička pranic nebyla v rozpa-
ích — věděla od koho je Od ně-
io ol leníka
Tiše jako myška vytratila sc do
své komůrky a nejméně desetkrát
zlíbala prošlý len dopis než jej
rozbalila a přeětla Ale jedvaže
ybi tak učinila lístek vypadl jí
z ruky a do očí vstoupily jí slzi-
kv jako perličky
Podivná a při tom hrozná zprá
va ! lejí Jeníček prosí n v doru-
e aby mu odpustila že na ma
karádit nepřišel a tudíž k velké
své holesli — jak byl přislíbil —
ani medvěda nemohl představo
vat Příčina toho byla zcela jed
noduchá Vyšel si v neděli nn
sklenici piva a — jak už se to prý
na vojně zhusta přihází — hodin
ky zůstaly mu pojednou stát ~
PřiHcI do kasáren místo v devět
až po jedenácté a byla z toho
velká mrzutost Dostal za to tří
dni "kasárníka" Ala může být
docela upokojena: mynlil prý a
myslí stale jen nu ni Ostatně
když věc si řádně rozmyslil ne
mohl prý by ani medvěda před
stavovat neboť o medvědu s o
i - o
strunami jisie se nikomu ani ve
snu nezdálo
Zdrcena stěží jen potlačují
pláč vibbt se na židli Náhle vsitk
vyskočila jako srna neboť hrozná
myšlenka šlehla jl hlavou
Kdo vecl včera v med vědí ků
i Kilu to byj jenž lidsiič Se pásl
n jejbh iváíb h i rtech! Ko
mu svéřtivttht radostné své vd
i hy a opláci-U hubiě kyf Pa
nenko bolenInVkkA bv tk
ble "
Nedomysleli! líyehle si t
slétkmi oxiiíiU ntiy a vhéhht d
dně Druhé in) dveřmi vhml
tam právě lířek - jiko itt! navo
bllooi Hledat pUM olH' n its?e
uprtll ll Itlll kll d íl se do pofotl
i hh tm stul Itu
No jak ' v 'i tit vět litil 11
bsnlkv todvě !♦ Ilihtliihilii'"
"Podveď jle tli sic moi
tojle i n iklivée'" r„l
um
"Vél 14 j-tC lkVi lo-ljluU
tskv j lil Vám tif tvt oiklivifiit
NVpsk "
"Mbti sul imik!" niksírt
vala mu ale fikareda smál se dál
a tváříí e jako by neslyšel
"ZaJanno Ipatnž se to míči —
Clovék se může zapomenout"
skuhral pošilhávaje na kredene
"CJovéčo nelidská itecítol HntA
nechcete abych vás znova uniati
- laí" vyjela ai na něho Bertíčka
ale vídoue nezbytí chopila páni
otcovu měchuřinu znova doplně
nou Čerstvou municí a hodíc mu
jí na hlavu pěkné" a zkroušeně ho
poprosila? "Stárku pro všecko
na světě nikomu o tom ani slova
nepovězte!"
A stárek když byl skoro víc
ehen tabák z mlynářovy měchuři
ny přehrabal do svého koženého
vačku opravdu dal se pohnoutí
Podal Bertíěce ruku a řekl :
"Jako když kámen do tůně pa
dne "
Věřila mu Chtčl-lí dovedl dr-
žet jazyk za zuby
A tím zdálo se být BertíčČíao
tajemství opravdu pohřbeno Přes
to však Popeleční středa nepřešla
ve mlýně bez rámusu Mělf stárek
také tchoře a tím nebyl nikdo ji
ný než šibalský prášek Nácíček
Zvláště na stárkův tabák byl jako
žtír a podařilo-lí sc vyfouknout
mu z váěku několik štipců chutné
ho toho kořání zalezl vždy jako
sysel do nejtrnavějfiího kouta van-
troků kdež nerušeně se oddával
velkolepým bafovým požitkům —
Dnes však ošemetné Jeho jednání
mělo vyjití na jevo v nejbnusnžj-
ší své nahotě
Odpoledne přiběhl totiž pojed
nou k panu otci mládek a s očima
na vrch hlavy mu sděloval že
stárkovi a Nácíčkovi udělalo ae
náhle špatně a že jim div břicha
nepuknou
A ku podivu: pan tcc místo
aby je politoval ještě sc rozche
chtal a mnul si ruce Zkrátka po
vedeno Náciěek si to odnes za
všecky a jeho uši a pačesy bývaly
by dnes mohly vyprávět o páně
otcových tvrdých ale neobyčejně
hbitých prstech samé nekřesťan
ské historky
Já ti dám darebáku chodit
rni na tabák!" rozkřikl sc na ně-
10 uprostřed řízné své exekuce A
když byl bolestí ječícího práska
vystrčil za dvéře jal se ostatním
vysvětlovat: "Dlouho jsem číhal
na tchoře až teprv dnea se mi
chytil do tenat přimíchal jsem
do tabáku pelyňku a hned jsem
měl dva v hrsti"
O stárkovi se zhruba nezmínil
jen mu přál aby mu to jeho hla
dové břicho puklo jako žalud —
Jylť pravá jeho ruka a leckterés
laňinaminěiuo podezření svezlo se
na stárkův vrub Ale nejkrásněj-
ší na věci hylo že Náciěek zvedal
med celou ruku k nebesům pří
sahaje že na páně otcovu měchu
řinu ze samé úcty a respektu ni
kdy ani nesáli' že o její naduřeló
xislenci vůbec ani nevěděl a žc je
vůbec nevinen Jako lilium Ale
Náeiékuv hlas zůstal hlasem vola
jícího na poušti I'ž proto že
hnul v zápětí po neblahém tom
výprasku zazvonily v předsíni
dratfouhské ostruhy a všecka po
zornost otce Podemlela i jeho ro
diny rázem se obrátila k Švarné
mu mladému vojínu jenž jedva
že octnul se s Berličkou o samo
tě jal se jí znovu vysvětlovat pří
činu pro niž nebylo mu včera
možno vlézt do medvědí kůže
Inu rpropadený kasárník a za
trolené ostruhy !
NjilMiiíjlI fHiravt MksUkýth
I '4r Kivw4 rkulur l ftuki
řnmtkuvikétiu IU jfoll uí-tiu4iii
1130 ( lr ' livutsl M
Um TV Keé THkiil Uháfc Vir
iihy
Beránek a Syn lékárnici
10 Willlam ul Omht Nb
rftÍMOftBKY TEXAS
Mim v prodrji tUďe akrů krás
tiývh iaHityVI a vidťUityVh fs
rnn rů a eurovrh prrjit
lritiků v# ( řt-vliiítii přímot
Wut Tmsu ia mít til rrttv
rhk iplltky Piti i A frl'
Hiiniikotf popí Trtssii n
iiuiit feny piMmkit kUri 4
iUron n m)Mn pitu ni
5t PCOIK Ritbrff Tt%
(AdTrtlwwui
