I
t
I'0KIWK DStt v íiUsa vm
rftruna 11
Světla Minulosti
"!(t vím lěm oíkJívýjn a ti-nl'
linujícím in iy někdy chtějí vy
padat achvílné hůř stříhají í
vlasy podlí rendlíku ti jiasadí mí
brejle u Jiosí í v ku' Iiij K"loíc Ale
zeptejte wj hezké ženy a každá
mě pochopí třeba by lo ijepřizntt'
la"
"A co iy jejíchž Vsím je jejích
uj už a jejích dělí?"
"Jaou li hezké í ty ho chtějí lí
bit Kvéjtiu muži i vé Mpolcéno
ti Jsou to královny Kvých do
mácností Jmou Maniny n hrdy A
Je ji! nevím já ic jsem bwhI stvo
řena k tomu Dobyt ní jednoho
muže a udržovat m ho to by ne
tdaěílo mému chtění to by neod
povídalo mým silám a vdala hyeh
Me jen tenkrát kdyby mí muž po
nechal volnost"
"AI" jnk bude dál ÍMtyno"
(bylo to poprvé eo ji nazval jn
jménem ne jako druhdy než jako
přítel přítelkyní kteří mí otvírají
Krdec a eílí Me tím sobě blízcí tak
známi tak zpříbuznělí) "až při
jdou Jeta až půvab zmizí žár
BcJdftdneT" (I h íou důvěrností o
tízky mouvímcIo to oslovení V je
jí Hrnut nou vážnost dechl jím sr
dečnost účasti)
"Co h- tím budu trápil 1 Svou
pcnsiěku mít budu a své vzpo
mínky taky a Hiind i lakového ně
jakého sfaroiiíc kterému [iřcc je
Siř budu milá"
"A ohlédnelc-li se pak na svůj
život zpět? Jaký uvidíte účel je
lio?" "Já jsem se líbila já někdy i
rozněcovala Ti kdo mé viděli nu
jevišti i mimo jeviště nebyli
umulni naopak ěasto zaujatí a ra
dostni Kádi vzpomenou nit Het
tynu Kunzovoii V některých
vzbudila jsem hnulí touhy někte
ré jsem měla ráda i milovala né
kolika jsem Niiad způsobila i malý
zármutek rpzloučcním ale vžly
vío radoMtí Jyla jNcm lehkomysl
ná ale zla nikdy A je- i několik
lidí již na mne vděčně vzpome
nou 1'omohla jsem jim povzbu
dil! v těžkých chvílích jsem je
opřela a byla tak trochu jejich
dobrou hvězdou Svou osobu
vňj zjev schopnosti Hvého ducha
a citu jsem přivedla k platnoHti
Víe co v tnníí bylo hezkého mi
lého osvětlovalo a hřálo Nebudu
moci říci že mftj život byl ztrace
ný Nebyla jnem rodinnou lam
pou ale byla jsem jedním plame
ne"m na liiHtru K)olcěi-nského Hálu
do něhož těňit bavit uklidňovat
e zapomínat chodili 1 míčové"
"Vida jak hc umí Mavět do
příznivého gvěllfl" kmitlo dokto
rovi hlavou při této její řeěi "Ale
koneínř není to nepravda" roz
vážil když domluvila a pohlédl
na ni Líce měla hlabě zrumřně
lé a oko plné duše "Tempera
ment duch jí nelze upřít To jo
vlňMtnř řeč za víecky ženy jejího
druhu"
"Věthina kolojryň i celého v5
ta by vám zatleskala" řekl na
hlan "Jen ne iy mé bezproMřednt od
luiM ho divndlH" UMmála e
"A proňt"
"To j satiiA řevnivoxt a po
krytectví Ale od ván chci fclynet
eo tomu vy řlkatťifl"
"Jt v tom diwt prnvily — roj
hoduji A jt to upřímné O v Snu
jtt pohtavíla do ivíMu jen fe a
kalili v'- mi taká ruh"
"A rub téhle vřeif"
i t iiii i t i jiuiiim kixveiu
Také by a ni-mťln tak v5iobcn?
HA to hlrdét MiUelrt by mluvit
ft jedltotlivýfh pUpadeh A ri
Poplil l tiortk bU S3(ttta4 klvy Vtrýl Varn na alJUUnÍ laUttu ivUrma a prtJau m a pravdiVMti ih (vrital
KAVU TUTO ZAUÍLAMí NA VKNKK OD U UHER VVÍE — JtU iu4 S5 htr kávy ro Váa tuavha domluvu m i ivym uuUm a r 'bjt iHaá aatUt ft Vám iálk d!
)ráal loiváitmt aa luitUi akltky kdyl tutU hy chtéU vk iuu t4 bjdna i4uoiuJá
rAMATVJTK CÍM VtTil OWUDNAVKA TlM VlCK UÍETfttTK NA DOVOZNÉM KTKRt JEST OSTATNÍ DOSTI NÍ2KÉ - ObidaáU U M JUdu ujuU tatU m nályml
mi lákaiaikjr jko aa maalli ktajaaá ktwt kvt Vtkté irjtaMti oU áa Jíl kupajt ~ paii druhy kávy tuán fa SS 50 a 53 rtvtK — řvu virta jiU dni aa:
OMAHA COFFEE MILL 1()()4 So 13 Str Omnha Neb
ObjtJnávky ttřtiajtwt aratt iupUai ft+Um fdtaal V f " " " ' M m TT MTE ÍE JSTE TOTO ČETU V "řOKROKU"
I líňovjt požitky které jnte xvým u
ufyiiui jevíAté zjifíMohovala od
téeh jež jnia ponkytovila ne jako
hereěka ale jako žena"
"liž Zímc vědecká jiethodft
analyMi do hloubky" řekla úže
ji? "Ale jut mne a pro mn je
zbytcéná (Jarolo Mně nepotřebu
jefij nie dokazovat Já vím a vy
víte že nejnem Mvěfjee ani kajícjií
ec K fomii ncjMcm Ntvořena na
to nemám mí I ani vTle A věřte
mí že Jicmám z toho žádných vý
cítik Mvědomí To je docela klid
né Jem Mvoliodna plním nvÍ' po
volání a svým životem nikomu ne
ubližují a jiikoho nezkracuji A
dámli na jednu minku co jsem u
dělala dobrého a na druhou co
zlého ta první pudné vždycky do
lil A to mi Htaéí úplně"
Doktor byl po těchto jejích Mlu
vech Kkuteěiié zmaten nejinlotou
Jicmá-li vlfiKtně Dettypa pravdu
jk-ží je-li vbiHtné nejmoudřeji tak
jak žije a ncní-li ilokonee něco
zvráceného v jeho úmyMlu kázat jí
o nějakém mravné díÍMiojnějším
životě něco poSctilého v hIiiiioví
hIu na jakéž vňěi ní ne chce posto
vil A bezděky mu připadl citát
Fabiánův: "nebuď přílin uprav
dlivý aniž buď příliS moudrý a
niž i)říliíí Ktarostlivý " Hledal
východu z toho zmatku ale nedo
vedl něho vybřísli naopak po
Hlřehoval ve vzmáhajícím mc nepo
koji že do něho zapndi hloub
"Vyplňujete wvíij ivol přec jen
takovým — takovým milková
ním" vyrazil konečně ze nebe na
frpkle a jaksi zlobivě
"Ano protože já jsem pořád
nevěrce v limku Carolo! Vy ví
te kdo mi víru vzal — ten první
tehda ještě na kursu — pamatuje
te mc jak jsem vYim o tom vypra
vovala? — S ním snad jsem se
mohla stát dobrou ženou i matkou
— Hiiad ! — ale to ostatní všecko
i vy — hra a hra a hra !"
"A co kdyby nastala zas situ
ace taková k jaké dospěl náš ro
mán Dettyno co pak?"
"Nenastane To buďte jist"
řekla pevně) a přesvěděivě "V
tom jsem zmoudřela"
"Nic to není plátno není to ži
vot jaký má být" vydralo se mu
končeno ze rtu 1'ravil to spíš sám
k sobě než k ní & jakoby tím
chtěl ryrazit ze zmatku své neji
stoty "Není podle íňftry já vím A
vy od ni nemůžete upustit lakái
pomoc! Vy máte své konflikty
já svftj flirt Každý podle tfiista"
Silnice šla již chvíli lesem Z
pravá byl vysoký bor na jehož
kraji kvetly jahody z leva nízké
Hiurěí jež na Hlunei vydechovalo
silnou pryskyřiěnou vůni Modré
vážky a hnědí malí motýli lítali
nad travnatými příkopy z boru
ozývaly mc flétnové zvuky žluvy
"Vaše [taní matka udělila mé
mamince že jste e kolikrát mo
hla vdát" pravil doktor po krát
ké pomlěce rozhodnuv se nedat
e odvrátit její odbývnvoii odpo
vědí "Proě! jste zamítla vfteeky
návrhy!"
"Protože žádná ta partie mnS
nevyhovila úplié Nezíská li he
roěka Hnátkem K nel eo jím t ra
ci pak vyvede hloupost kdyl ne
vdá A s těeh let 1 jtem abych
provedla Mou H)nt Ale Cundo
nne" tyhle řeějt! Nikam to nevede
Nechtějte mé utájet na jiné ce
nty Mné j třeba mých malých
Mtmiiýr m románků já ii'dtv-dii
Jit abych měla v diúi klid T
by bvl imj konee Konee jako
hrrrěky i konce jako lény Já pt 1
K povšimnutí krajanům na západě!
Pro4 nynéjii duby nrikit na drahotu kivy kJyi Jt lu na Upadl iKuuJjetWn ttý oUh kI který Vám preU
pravou a dobrou kávu za 25 centu libru
třebují takového ustivicného
drobého vlnění a víření citu já
musím joít vždy íjějaký ohníéek
kob-m jébož lítám Čím bych žíla
pro Doba bez něho? Kdybyste
znal život u divadla jíiak bysto
ii fo hleděl Vzít lu vhSí šňůru
na mé kolegyně a kolejy po cc
lem Mvélé kdík by jich obstálo
kolík byste jích musel zatratit?-—
Nesmíte se na Jiás dívat nedose-
ekýma oěíma"
V té chvílí uslyšeli za sebou
hréení rychle ? blížícího prázdné
ho vozu
Doktor se ohlédl a fioznal koně
ryěku představeného
ur„i „ n vat mňze zůstat živ praví tlok
Vzácný punc vzácný panel" ((AI
i i r i it i in í'"'- Ae zdráv liz nebude Sn
folH] uiladý celedía na kozlíku y
volal
Doktor ihned ftel vozu vstříc
"Mají jet hned k panu Fabiá
novi Je bez sebe" sděloval čele
dín dojev k němu a zastaviv ko
ně Doktor pohlédl na Jiettynu
"1'ojedetc se mnou nebo půjde
te sama k myslivně?"
"Vrátím se k vámi" rozhodla
"Co se to stalo?" obrátila se na
čeledína
Já jim nemůžu ří-t Přiběhla
k nám Pa růžkové aby pantáta "r" h1 Vi dohodneme se s pa
dni zapřáhnout f 'tíkala nejdřív "' Htarosloii o dalších krocích"
k pii'iu doktorovi a lam jí řekli lénynka stála s hlavou sklopí:
že vzácný pán šel k podhajské nou a zvolna prcjížilělu si tvář
fořtovně Tak pantáta mé poslal pnivíeí Doktor cítil že je-jí úz
za nima" bylo mu jí líto
"A kdo vám řV že je bez se- "Nesmíte klesnout na mysli"
be?" ptal se doktor
"Povídali to když jsem zapřu
hal Svalil se ptej se žídle"
"Tak jeďte zostra
poručil
'iiy Ne-
doktor usedaje vedle H
pochyboval teď ani okamžik ze
je to záchvat mrtvice ('Vkal jej
jiz dávno
Předmět 'dřívějšího hovoru byl
rázem opuštěn celá mysl doktoro
va 1( tria napřed do prostranného
pokoje Fabiánova s okny do za
hrady a do duše se mu tlaěila
představa bezvládného toho ro
bustního těla a vedle něho posta
va rusovlasé Máří nad bezvědo
mým starcem skloněvié bez rady
a s oěimi plnýma slz
"Kychlcji rychleji!" pobízel
přes lu chvíli hocha na kozlíku
jsa pln netrpělivosti a očekávání
Srdce e mu třáslo rozechvěním
a hlavou proudil zpěněný kvapící
vír myšlének a představ
II
t'ím více se blížili NedoNckíim
tím houževnatěji si doktor na
mlouval že snad přec jen to bu
de pouhá závrať neb mdloba z
které stařec rychle se probere a
že vše zůstane jak bylo ale toto
namlouvání plynulo vlasttiě jen z
obav že hc v prvotním Mvém prud
kém pohnutí a ve svých ochotných
kombinacích a představách ukva
pil jak obyčejně se mu stávalo
Ale když se srdcem zrychleně a
sesíleně bušícím vstoupil k ne
mocnému na prvý pohled poznal
Že prvotní jeho domněnka hyla(
správná Fabián ležel m s
ocnrnuiou poiovnou iwa enreve
dýchaje zrak do neurčitá vytře-1
steny se strženým koutkem tist
což dodávalo jeho tváři výrau
pošklebku
I' nemocného byl představený a
Lénynka n Parňžkovou Doktor
nařídil ihned aby mc ustalo od o
mývání octem ta to nby se mu
přiložily na hlavu ledové obklady
Parúžková hned ae nabídla že do
hěhne do hospody Kdyl odešlu
vyptal Ne doktor na okolnosti sa
nichž jáchvat nastal
Lénynka hlasem pláčem roc
chvťl v ni a trochu suidnut v ui
Mdélovala iv atrejě Inkovi jil I v
d H tiťbyio voiiia p oiieJe t
kl ntýkkal na ailné bolení hlavy ~
Chvíli chodil rvvhl pokoji tt
4íá ni ithal na Mavu pk ki u
acdl k psacímu atolu a pMal něco
ale tm dlouho potom mí podepřel
hlavu nit ruce a ona myMlíla žo
zdřímne i vyňla do kuchyně ale
nebyla lam ani pět minut když
slyšela odloupnutí žídle a pak
pád a když vrazila do pokoje
Mrýéek jíž lež'l na zemí bez sei)
a bez vlády
"„ j uvsWcl" '
k{„ '„(„a u
rnni rmvin 11 nn ifi jmu
ciiio sioiu - - rane uouior jj s
ním zle že?" optala Me hlusem
slluMicným a s jiohledem visícím
na jeho tváři
"Nehude-li se záchvat opalo-
nnny jmisoo si Sein lllNHlie ii'KO-
ho vzít na výpomoc"
"Ale jak — přijde k sobě?"
"To není dncM možno říci —
Nutno vyčkat"
"Všecko má zavřeno — jestli
tak zůstane bez sebe já nevím
kde co vezmu?"
"To už se nějak spraví" řekl
doktor "Zatím než budeme ve
det jak a co rád vám posloužím
H:'""' 'íl" (!" ř('lm' " Mi']y "-
řekl přátelsky úěasllivé "nemoc
ný vás bude potřeboval A ne
lamte si hlavu starost co a jak
zařídil přciieehle mně s panem
sin rostou tady"
mv ale ulehlý představený'
holohlavý šedesátník slarosvět-
sliv hospodář oholené iváře po tu
celou dobu mlčel Teď kdy sc
naň doktor obrátil odkašlal a liše
pravil: "A jak pak dát vědomost
někomu z pří'iě?" Při (oni po
hleděl tázavě na fa'nynku
I doktor k ní obrátil zraky rá
zem napjat očekáváním eo řekne
Zapálila se trochu a zvolna řekla:
"To je těžko A nic plát
no by to nebylo"
"Má přece příbuzné nějaké?"
opět odkašlav pravil starosta tó
nem spíš jislivým než tázavým
"Má" řekla po chvíli Lényn
ki a bylo znát i jak těžce se to
doznáií z ní prolomilo "Ale ti
jsou lak jako by nebyli Přijcct
nemůžou" dodala
Starosta opět odkašlal ale hned
nepromluvil Tcprv po chvíli pra
vil :
"Vy jste přece taky z jeho pří-
v lit
ne?
"Jsem" přisvědčila Lénynka
"Ale je to vzdálenější Nebožka
má maminka bvla jeho Neutřeni
cí" "A ti jsou bližší o kterých jste
mluvila?" opět tak spíš jistivě než
tázavě pronesl představený
Lénynka jen přikývla hlavou a
přejela tvář rukou "Mně je těž
k() „ „„ (v5tiati' řkla mk _
n „„-: „ „ 1(im
nlltvilrt iik(y K Ilikm u ju jstm
{( Hjja
"(no je tu o pořádek" pravil
představený "lak puk kdyby
zemřel:"
"To on má kšaft v pořádku to
mi říkal V psacím stole ho má"
"A co kdyby nám zůstal tak
beze Kinvslů lár neděl nebo liár
měsícV?"
"Ten případ asi nenastane'
promluvil nyní doktor "Huď nabude-
polieliáhlll vědomi nebo při
jde konec (Ufat ně rítra budeme
ul vědět (c"
lí 1 LI é„1 Atl
musí hy mu směl ustanovit opa (
trov nika" j v tluval starostu
"ZtMlměJiost nějakou brát 114
be by lU tělko"
"Vím vlm" přátr'iVy prU
Matka
udm lit léíci nimocm
Vcb etéiá přítelkyně
Velká vděčnost mm nutí ubyeli Vám vzdala srdečný dík z
dobrodiní jež pro mne a mého manžila Vise léky učinily JJylg
jsem icmocná po 7 roků tři léta plalíla jsem lékaře a kupovala
léky jaké kdo poradil ale vše to nic nebylo platné (!o mfij jnu£
vydělal polovici vzali lékaři a léky každý lýden a já s hrůzou po
zorovala majíc I dílky že záhy budou vyčerpány prostředky a Že
mně déle už lékaře platili nebude možno Dále jistý lékař který
dodnes žije řekl mé přítelkyni že jest vše mamo že živa býti ne
mohu — nechť si kartdý představí moje muka a bezesné noci kdyí
jsem mc dívala na mé } nezaopatřené dílky eo se h nimi Htane kí
je zde musím zanechali Tu byla jsem nucena zanechali lékařů a
bídné živoříc trpěla jHin i'0i
Náhodou moje krajanka mně pravila abych nezoufala že jeňtS
jest lék a pravá přítelkyně trpících která když lolika trpícím po
mohla i mně pomůže S poslední nadějí na své uzdravení obrátila
jsem mc na Vás ctěná pkílelkyně o pomoc a Vy jste jako pravá
(loliroditelka trpících ujmula se mis Vašimi léky a hle to eo pa
kolik roků utrpení mně působilo Vaše léčení vyvedlo ven bez no
že lehoučko be bolesti i operace kterou mně onen lékař navrho
val a já s radostí pozorovala že ne k hrobu ale k životu svým
dětem n manželu se navracím Také můj manžel kde nejvíce cítil
icvmatieké bolestí po Vašem Léčivém Thé jako kouzlem mizely a
dnes je schopen práce ačkoli dříve musel až f měsíců vy leželi r
posicii křiče bolestí
Píší to proto aby všichni bez rozdílu jak matky a ženy i mu
žové trpící jakoukoli chorobou ohnil ili se s důvěrou na Marii Vo
lypkovou v Soulh Peiid Iijd -- ještě po letech budete blahořečiti
chvíli kdy jste svoji chorobu svěřili do tak dobrých rukou Vaší
vlastní upřímné krajanky
Přeji si ctěná přítelkyně uveřejnění tohoto dopisu u zname
náni se Vám až do smrti vděčná Kmilio Průša
1810 Dolmiin Sir
Douška: Kdo by se mnou chtěl mluvili anebo mne dopsali l
radostí jsem ochotnu každému výslovně dosvědčili nebo Vaše léče
ní jesl nejen léměř zázračné ale i laciné u porovnání s jinými léky
Trpící mužové ženy dívky a starouškové
Pišle si o vzorky našeho ("isl ě líylinného Thé ZDAUMA na
zkoušku na několik dní Žádný nalentní lék K doslání také v lé
kárnách a u všech našich jednatelů Kde není u Vás k doslání pi
šte přímo k nám Na prodej ve trojí velikosti poštou vyplncen5
až do domu iíHc " u velká krabička na měsíc stačící za +110 —
(i za $:)
Máme zvláitní léčení pro mu že pouze Též léčeni pro Katar pro
každého Vy naše trpící slabé u navené předčasné sestárló matky
a ženy slabé a bledé dívky mám e zvláštní léčení pro všechny VaSa
nemoce Popište všichni s důvěrou svoji nemoc a pošleme Vám o
bratem pošty vysvětlení lék zda rma na několik dní na zkoušku I
knížečky o nemocech Račte psát i anglicky nebo česky Adresa:
Marie Votypka & Co Dept IQ So Bend Ind
doktor "Ale s tou starostí ještě
můžeme počkat"
Představeného tím však neiipo
kojil zúplna Ten pořád poka
šlával a pořád jako by měl ještě
něco na jazyku
V té chvíli přišla Parňžková s
misou ledu a doktor sám přiložil
nemocnému první obklad Polom
měl hc k odchodu
Představený však jej ještě za
držel a poodstoupiv s ním stranou
pravil polohlasně:
"A kdo jsou ti příbuzní a proě
nemůžou přijet — to musíme vě
dět nby se nám pak nic nevyíe
tlo!" "Dnes to nechrne pane staro
sto Nebude-li zítra lip zeptáme
se pak Dal bych vám vědět a
bysle byl při tom"
"Tak tak!" pokýval lysou svou
hlavou starý hospodář "Tak tak
— na svědomí si to vzít nemň
zem Lénynka vyšla za doktorem na
sin
"Pane doktor přijdou ještě?"
V té otázce byla zároveň prosba
" Přijdu a pošlu vám sem Za
hrádkovou Než přijde počká tu
Parňžková A potřebujete-li pě
ně — ?"
"Do neděle vystačím Copak
já mám svoje ale mám je u něho
uloženy a do stolu mu jít nechci
Pan starostu aby snad vzal klíče
radš k sobě nebylo by to dobře?"
obrátila se nu představeného jeni
Mál již na práhu
"Tak tak" fVU utalW uspoko
jeným tonem a vrátil ne do sině
MA nebo pan doktor Uiuuinime
žádná nedůvěra Uůh chrnu ale o
patrnost aby mohla oiulu říct :
ničím ani nehnulo Kdyby nul
umřít tahanice bývají všelijaké
Otec
illíin nvmatlimim křlíil bolittí
já to znám A bude lip pro vás i
pro nás"
"Myslím že to není třeba"
pravil doktor jenž přes ujištěni
starostovo přece jen jej podezří
val z nedůvěry k Lénynce Jeho
horlivost so ho nelibě dotkla —
"Když se jí svěří opatrování ne
mocného může so jí svěřit i opa
trování jeho majetku Když pan
Fabián celá ta léta co byla u ně
ho ve všem jí důvěřoval a na ni
spoléhal nesmíme my být méní
důvěřiví než on Není lo služka
je lo příbuzná" pravil pevně a
rozhodně
"Vždyť já nenaléhal — sama
řekla abych jo radš vzal k sobě"
bránil se představený
"Ale právě za to zasluhuje a
by se jí řeklo: u nás jsou tak bez
pečně uschovány jako u kohokolir
z nás"
"No — jak myslíte pane dok
tor Ale kdyby zejtra nepřišel k
sobě budu to muset ohlásit u 011
řadu přec! Tak s Pánembohcm
dodal rychle a nadzvednuv klo
bouk odcházel
"R Pánembohem" poslal za
ním klidně doktor nle uvnitř byl
podrážděn
"Je to paliěAk" pravil pak
když stařec vyšel "Onřadl —
Nie si z toho nedělejte Iényn
ko!" obrátil ne vlídné k této
"Já si nedělám jii bych mu tf
klice byla dala A moh' l sám
všecko mřít"
"A k Jemu by to bylo? Neml
mít k vám 5eehnu důvěru! — O
to tu jJ! Ale takový Jlovřk a
ni ni-poxna l se dotkne — Vy
jtt vycítila hnsl Je je v ivěiu ne
důvěra "
"Proto jem t o UVh klkMvh
MU" (Pokrajováni)