-- -
4 tm
fírr ftf(i 12
J'OKIíK HNK a ÍCÍJNA JÍM 2
Vzrůst S S ve světle cifer
1000 jest pěki4 cifra y-ejrněna
když znftSl dollary V tom lítva
ra jest nedostižným ideilfm mno
1eb jako ku př českého redak
tora v -Americe
Takových tísfe musíme míli za
se tísíe a mime million To jíž
je víc než obyčejný smrtelník
ehape Ale lidstvu tAv4 se dne
Million praobyěejným pojmem —
Proto nebudeme znázorňovat! roz
sah této cifry v nacem pojednání
které m bude pohybovat v zá
vratných cifrách Každý člověk
mí nijakou představu kterou ni
dovede nSiniti million poehopitel
ným Já ku př si vzpomenu na
'sandfús' písečné muSky v
ejSbraži západu a hned si dove
du představit co to asi j milli
on V naSem statistickém pojedná
ní půjdeme ale mnohem dále než
do millionů Co jest to million u
amerického národat My přijde
ne až na billiony Dovedete si
představiti billion?
ZkuSení peněžníci ve spolkové
pokladn? ve Washintoně dovedou
poííítati 4000 stříbrných dolla
rů za hodinu Praeuje se tam osm
lodin tak že jeden člověk při
přepočítávání pokladny za den
počítá 32000 stříbrných dollarů
Kdyby počítal bez únavy stále
touže rychlosti osm hodin denní
a měsíc by spočítal million To
jSŽ dokázalo více lidí v pokladní
ametnaných Kdyby takto po
kračoval stále a počítal 10 let
hledal by že má napočítáno 100
jnillionů tedy desetinu jednoho
billionu a musel by počítati 102
roky každý den 32000 než by se
dopočítal jednoho millionu Již
ehápete co je to billion V tako
vých sférách bude se pohybovat!
na&e pojednání které má býti o
brazem pokroku naSeho národa a
klavnS naSeho zemědělstva od ro
ka 1870 od kdy máme přesné sta
tistické záznamy po ruce Nebu
deme uvaděti cifry se všemi nu
lami ale pouze milliony přidáva
jíce zrátek mil za cifru Tak ku
př 3535 mil značí $3525000000
4 ZemSdllství
Roku 1911 vypěstovali američtí
farmáři následující množství plodin:
L- ý
V' ' MP
OAT5
Oats
Korný
Bavlny
Hena
Pšenice
Ovsa
firamborů
Ječmene
2776 mil buSlů
15 mil balíku
47 mil tun
CCS mil bušlů
874 mil bušlů
22 mil bušlů
14C mil bušlů
Tabáku 800 mil liber
Lněného semena 22 mil bušlů
lita 31 mil bušlů
1 I
Jestliže přilo
žený zde obrá
tek eorneribu
by představoval
etikovou úrodu
kornv na světě
minulého roku
sklizenou pak by kor
na vypěstovaná ve
Spojených StAtwh
Gfl&i' která obnáší 70 pro-
ent veškeré kukuřice ve v?tS
vypěstovaní vesla se do eorneri
ba na lueniirn obrázku Ve aklix
i korný ju Sjojrné Státy prv
I na v?tl a odhaduje a# U 1#
tos bud aklueů této plodiny v
U írtui oliŮM-tj plné tři čtvr
tiny skliml korný ve tvíti
telila tl ri lnu Uniku
M1 'K'Uti#'
li 4 i-
Um tí 1)1 by
t#fcl Uta kuik r)ilr)iM Mpc
jm § i ktr4 m íjrprtt
tsi v# Krwjýtl Mt k #l
Spojené Stá
ty jsou nejvít
íím nrodtieen-
-
lutu bavlny ve svčlě Obrázek
velkého balíku bavlny znázorňuje
víeehnu bavlnu na svftč vypěsto
vanou rnentí pak onu která se
sklidila minulého roku ve Spoje
ných Státech
Oves není
hlavní plodi
nou nafií země
a jsou jiné
které nás v
tom ohledu
předstihují
jako ku příkladu Hu
ško ale přece jen na
Se sklízi'ň ovsa re
presentuje 24 pro
cent sklizně této plodiny v celém
světě jak naznačují názorné mír
ky zde přiložené Ona větší zna
čí sklizeň světovou menší sklizeň
ve Spojených Státťeh
Dnes jest rolník v Americe mu
žem neodvislým a těší se blahoby
tu který mu právem přináleží
neb on a jedině ON jest budova
telem majetku národního on do
bývá ze země chléb a statky po
zemské Dnešní farmer pracuje
nejen rukama ale i hlavou a jeho
stůl jest pokryt lepší stravou než
jeho městského druha který pra
euje za mzdu nebo se namáhá a
by v silné konkurenci obchod
svflj udržel a povznesl Banky v
zemi mají polovinu obchodu od
farmerň a čítají je k nejlepfiírn
zákazníkům
Ve Spojených Státech nalézá se
přítomně 6361502 farem které
měří celkem 878 millionů akrů pů
dy z nichž jest 478 millionů akrů
oráno a obděláváno
Tato rozloha farem representu
je o něco méně než polovinu
(462 proc) cele rozlohy země —
Obdělávána rozloha opět tvoří
544 pro farmářského pozemku
vůbec čili asi jednu čtvrtinu roz
lohy celé naší vlasti
Dle posledního censu majetek
farmářů byl odhadnut na 40991
millionů dollarů z čehož dvě tře
tiny připadá na cenu pozemku
samotného jedna šestina na cenu
budov a zbytek na dobytek a
stroje
Pozorujme vzrůst zemědělství
ve Spojených Státcth od roku
1870 a jeví se nám tento v okrou
hlých cifrách dle letošního odha
du jak následuje:
Korná z 1000 mil buslů
3000 mil bušlů
Pšenice z 235 mil bušlů na 650
mil bušlů
Bavlna ze 3 mil na 12 mil ba
líků
Cena hosp zvířat i 1250 mil
dollarů na 5000 mil dollarft
Cena víeeh produktů hosp vů
be i 2000 na 9000 mil dolla
rft
Pozorujme virflst zemědělství
?a posledníeh deset let kdyl do
znalo nejvřtšlho rozkvětu:
Od roku lon do roku 1910 při
bylo ve Sojených Státech:
OhyvattUtva v wlku o 21 %
ObyvateUtva v měntech o 348 %
Obývat na farmách o 112 ?!
1'mVt fsrrm o 10 0
Počet akrů obdělané pft
dy o
Wlikoit farmy k !!
prňmřrrm o s
tVna majetku farmářů
M IVjiiU pHVIi %
Vna ouhí půdy vstou
pilo o IHl %
Trii budov o 77 % rl
Stroj a řiitd o MT t
Ikintárl-k Ut o Ml t
PW iu rku 1'n mřla j4
K írtu í'u iady t
iv Sktrh řciut tt't rku
l tltit4 i KU!
iHialnluli h ! )t ty en
(ijku fariuihi r Sp4JrH)'rh
Tii uéM+ jVti řlrk v
ti iriui X t%iui %mV mi h
liH tu 4# iji4 KU ty ji
hrwsís t MU kl ttjM piVU
na
15 4
Y5 1
podiií bí le í v lidu panují velí
ké rozdíly a že ťnto rozkvět ne
ní v&iidíj slejným a že nepřipadá
tm každou fa'it Hpojených Htátft
stejný díl z tobolo zisku a pokro
ku Jiik velké jsou tyto rozdíly
než my nit oh(to dohromady nn
dobuď? tm níkd na nv(A tolik
jko vi) Spojených HMdff-h Tak
zv odh'l uárodíiífio jmění diva
Spojeným Hfálftm roku J870
-'{0000 fiíL majetku roku JÍWO
„ —i i~m - — — ' -i
Cena hogpodářikýcb výrobků celého věta Cena hopodářikýoh
výrobků ve Spojených Státech
to pěkně naznačuje názorný dia- jíž 88K)0 mil a leton dostoupila
gram který podává časopis 'Har- cifra ta závratné výáo Y#)}M
vesK-r World' v čísle zářijovém millionů dollarů
který zde reprodukujeme a jenž Až do počátku tohoto století ne
jest tím nejlepším znázorněním byly průmyslové výrobky vyváže
rftznosli poměrů v jednotlivých ny ze Spojených Států v žádné
končinách naší vlasti jaké jsme větší míře ale od té doby náS ex
krly viděli vystihnuto slovy neb port i v tom ohledu začíná dělati
kresbou obrovské pokroku Zc 70 rníl vý-
Mass irginift lowa lAlAbama
New YorkSev Cr Hlinoii LouWana
Peniuyl jJii Caroťlndiana Miarfuippi
istsassafin3iMC9C3fC3BS=3XxrsKzsrifaifgcxsc3cr3
OL'J£DNCJTG Ol
I
ID OLJEDNCJTg Ol q R
MfflET PIVO
Roční příjem jednoho člově
ka na farmě
Kolik akrů obdělává jeden
Člověk
Cena strojů na jednoho člo
věka na farmě
Počet koní na jednoho člo
věka na farmě
Počet dojnic na jednoho
člověka na farmě
Kolik te utrží prům na jed
noho člověka za domácí
zvířata na farmě výchov
Pozorujcme-li trochu tuto ta
bulku vidíme ž na jihu jeden
člověk obdělává 16 akrňr na vý
chodě 33 a na západě 63 akrů
Výsledek jich práce v dolla
rech jest nu jihu $189 na výcho
dě $3KH a na západě $063
K té práci potřebuje na jihu
člověk zu ip36 strojů na východě
za $150 na západě za $110
Za to ale tažné koňské síly již
ní dělník má ku pomoci ani ne
cele jednoho na východě připad
nu na jednoho dělníka 138 koň
ské síly ročně a na západě na
jednoho farrnerskébo dělníka při
jde 317 koně
Nu východě připadne 341 krá
[iiiiíiií[[
tiS 77
34I~ 56
160 523
'V—
io
256
136
91
ti
'43
}I3
robků průmyslových vyvezených
roku 1870 dosáhli jsme cifry 400
millionů dollarů což sice není tak
mnoho na národ tak veliký a ho-
hatý ale iivážíme-li že evrop
ská laciná práce takřka znemož
ňuje americkému továrníku aby
svými výrobky v Evropě soutě
žil přece v jistých odborech vý
roby hlavně kde se jedná o tova
ry chráněné patenty doHnbuje náš
vývoz potěšující výše Celkem
vývoz naftich tovarů do Kvropy
činí asi třetinu našeho vývozu vft
hec Dvě třetiny jeho tvoří plo
diny hospodářské Američtí kon
sulovó v cizině oznamují že by
tarn bylo výborné pole pro naše
továrníci až
V LAHVÍCH
Pravý ttukj ležák ze žateckého
chmel a ncJlepAlho sladu vařený
V ládné domácnosti by
MAGNET
nemel scházet
Rečekejti na poslední chvíli Pílti hned:
ATLAS BRE17ING COflP
I0TTLIK3 CEP J F Rouiir ridltil
2120-40 Laflln ul Chicago III
BS=3S=rrSXXSSX£=3=r=3S=SK=ZKXlCSS3SSXSSZKS
rr
Dobré pivo jest lék
Plzeňské pivo v láhvích
z pivovaru
FREMONT BRWG CO
Jest vařeno % nejlepílha sladu a z českého chmele Toto
pivo obsahujo pouze tři proocnta lihu a proto jst všeobecní
oblíbpn4 a odporučené lěkaři 1'akli sc chcete posilnit objd
npjte si jel
Vr tl
vv uJwl lítrWu nn fnrmfl VVTOIJKy 810 nahl
praMijíeílo na západě 250 na ji!! nedbali o zahraniční ob
j „Ai chod nestudují tamnější poŽa
1'oěitHiiK-li co se jirodá dobyt
ka z farciii tu na západě připa
dávky a když i dostanou objed
návky zasílají prý je takovým
dne na j-dnoho člověka $212 na!Pňobera U lft ílÍHto lojloU J""
výehodpč fiM a na jihu jen $1''
To jsou velmi zajímavé nfry
trosky strojů a ruiny zaslanílio
zboží Nás jirůrnyslový export
kteiě ukazují že ani farmářská i Í nedbán a nikdo so
výroba není stejně v naíí zemi
rozdělena a že nepoměrně větní
podíl na práci a tím i na zisku
připadne na země-dělce západního
Obchod
OIm hod Kpojenýeh Států s eizi
nou vzrostl od roku 170 z méně
než lOOO mil dollarů na 1000
mil dollard ročně a oliehod do
máeí ze 7MKi „i na IIOIMI mil
dollarů Až do roku 170 naAe
země přivážela vfee než vyvážela
Teprvé roku 171 vývoz přeUtihl
dvoz a ml té nioby rozdíl se kaž
doméně zvětšuje ve prospěeti na
íeho exiKirtu Až do roku 170
liíiH vývoz byl průměrně 12'J míl
roéně Tuk roitl a rontl až na
lí0 mil ročně v periodě do ro
ku lf(H) a během minulýeh dvoti
l t před-tihl eifru 2f)() mil roě
ně IVtrolej z 22H mil iřallonů vy
stoupil iis fiUM mil iřalloiiů roě
tu' uhli z '11 mi) tun na l'0 mil
tun h'-m a litina 2 mil tun na
21 mil tun oeel pak l ipiubýeh
(SKi tun nku 1 ♦ na 2 mil
tun roku run
V těíe dub virotlV í-bníe
i 2n nul trati na 2Jfs mil
in přt tm mm dopravní kb-U
inrťi Chienifem a NeW Vurkriu t
tni! fiii'e 'tl roku l"7i ns
lil it} rka VHl
Yiťn přiriiriti ie i tion ${
il !h piiií i 7 nul rVu
"7 im :i'i7 utl pm J?
N bUvu připal! rikn l7i ve
Xijtiih SiUimIi ítlí eirku
Unl-h fh'i prt ♦ U '' prt
r tt řfkii l'Mi
Vr fuiii1ol nř til
v i t t podiv il li iirtl —
ltktrý -k ie litř4
liv nrhij Jttil Afrika ki p'#-l
tiHnti v duUvsttt ilU a nikdy
Ml Moiikfl dibtit tfia
mu valn') nevěnuje ani o nej ne
dbá až v poslední době velká
strustované korporace začaly lile
dat i pro své výrobky trhy v cizi
ně Pří tom ale nás vnitrozemský
domáeí obchod roi'e měrou ň žas
nou Koku 1 870 bylo zaměstná
no tovární výrobou ve Hpojcných
Státech dva milliony lidi kdežto
roku 1912 praeovalo v témžo od
boru fifiOOKM) zaměKtnaneů Jich
plat v téže dobfi vystoupil ze 775
mil dollarů na 3427 mil dolla
rů Tehdy bylo v průmyslu ulo
ženo 2000 mil dollarů n dms l
f00 mil dollarů V téže doU
eena tovarů vystoupila 4210
mil r4 20000 millionů ddlnrQ za
rok 1012 Ifvažmn jn tyto cifry
a porovnejms j vzrůstem ohy
vateUtvi které v téže perlodS
vzrostla o VtO proeent
Hankovnl výměna ve měA
New Yorku od roku 170 vyntou
pila i 2 btlliwnů na M hiilioim
čili iionnnnrMtnfloo Dovede
Mtetopitl tuto rif rul
llokti 170 mřl Udí v Spoj-
nýeh Státeeh deponováno na tmi
kieh 2íms millionů dollarů nkti
VW) jii lfiftW miltloitft dori
tedy oiukr&t tolik jako pře1 4D
Irtv a při tom m pučet timtf
lva fdojiiUdiiil
N'ijit'iiiji -iiíjil rifřM uksiujl
klm'jf li n tlu (iřit en kl
ti rrpr eittlljl Unjmry d'lii t
a ltd vd v a irtkY
l l Uktu nltiiu ' nul
limů a rku lU0 Uk 1212 mil
Un dtiUtů rmll! 4 issi
tntlltuii ubtíitujl ůMry lulvku
dlnhi lidu Kd t Ui
tirtků
Ui Bros Brerjing Co I
Telefon DouKlas IIO
Vaří o lahvují výborné jon pivo
Můžete se na tento starý a osvedóený zá- i
závod spolehnoutl
NEJBTAEŮi A NEJLErfií MÍSTO PEO SCKÚZKT JEST
ED uAUtlEnA SÍÍ!LA
v fttals 306 rtrnsm nllc
Prsri luiiortovani piva os opu PLZEŇSKÉ s MíífaDkího pivo
varu v 1'1nl r ('rkc Ilofbrau Mualrb Ilavaria pivo Píro AaheuMr
Tiuah a uvAton&mé Kauat lUkalo roxa&hlnu mputarl
Kavárna pro ákmy oal£r-4 m na druh joUlaiui
Nptti'buji býti VnÍM pokoj nov vypsplrováay auxbo it&ta Vil
nové oiarvvat JvOilt ano pak imlojio Ihned prfci-i tu
FRANK LAPJGPAULOVI
oiajlttll p4kal zatUaního obchodu natwiým paplrora barvami aklam
o)tia V ČÍSLE 1201 So 13 ST OMAHA NEBB
Jeho v oboru toiuto dluubolei4 kuiii(t a poebvaluá povfit opi
nmi Vaál ipokojoaoat mruíujl Na klaIA ](! velký vbír avjao
vtjtleh VKirkA kriaoíbo atnUanéba papíru rflnýi-h barav varaiio v
UJO IUlc4 a kl vtwk vtlkiMtJ — V katdéia pMpatli awiiomBta JJ
kavitlvili 80 tf
►M--M-a-------4 ---
ia40iiiti4itate4iitiigisjiiiiiiiiiaiiiiiiaaaa
i
♦
♦
Nvjlcpilm in lat in k nakupováni nHm-liiUii dMvt Jt-l
6eská dře var ská ohrada
Chicago Ltunbcr CoM
I4i Karty ul Omilii Nil otr
Ctili prtlvaěi Vá vidy bolu a vrii tiUluait
l
i
oaveiie0ieiiiiti tiei
rav0ferervvtrtíereřeteiar(-řeheittrrřvJ
! bvetelne zařízení
3
IHIMIMi llH MIS
iUROESS-GElAriOEll CO
řUit íi'ťu 63!
ISII Kmil h!„ DMAHA
mf V