Strana 8
POKROK DNE 3 ČERVENCE 1912
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a míitní vydáni
▼ Crete pro Salino okre Neb v Schuy
ler a Clarkeon pro Colfax okrea Nebr
ve Wileon Kaní pro tát Kannas v
Cedar Rapidi la pro atát Iowa t St
Paul a Minneapolii Minn pro ttat
Minnesotu a v Tyndall 8 D pro státy
Bouth a North Dakotd
Předplatné:
Pro Spojené Státy $180 Pro Kanadu
$200 Do Evropy $250 roíně
Zásilky penJžnl dějtei e pomoci pe
něžních poukázek (MoDey Orders) ex-
přesáních poukázek (Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dppiM
Oznamujete-11 své přestÉnovánl udej
te starou i novou adreasu
Dopisy i kruhů čtenářstva oebotně
uveřejníme Musí býtl sluíné psané
bez smyslu nikoho osobné poškodit!
podepsány plným jménem ať jii má
býti v redakci utajeno anebo t uopí
aem uveřejněno
45
Tenhle Orozko musí být nějaký
druh mexického Roosevelta
La Follette bude moci dokončit
teď svou autobiografii v klidu a
pokoji
Kolik lidí se dere o právo aby
směli spasiti vlast a zachrániti re
publiku před zkázou
Jestli není Champ Clarkovi dne
ráno dobře vlak ví kde jest v ka
pitolu schována medicína
Champ Clark jest tak dlouho
progresivní pokud se nejedná o
zájmy expressnl společnosti a a-
nekci Kanady Tarn to konci
Nyní záleží hlavnS na tom aby
také žně byly progressivní a hlav
ně aby se korua přihlásila co nej
dříve k této nové politické straně
Každý" přistěhovalec bude muset
dokázat že umí psát Ještě štěstí
že se taková zkouíka nepožaduje
od graduantů vysokých ikol
t
Farmář který v úparu červen
cového slunce oborává komu ne
má ani potuchy o tom jak jest
horko takovému novináři který
' má psát politický Článek a sedit
při tom "na fenci"
Situace v chicagské konvenci vo
lá po všeobecných presidentských
primářkách a situace která našla
ne po pátém listopadu přivodí
snad konečně také přímé volby
presidenta
Demokraté kteří tak rádi ine
lou něco o Perkinsovi zapomínají
žé Perkins nebyl členem republi
kánské konvence ale Belmont a
Itogers tasedali v demokratické
národní konvenci a měl tam hlavní
slovo až jim Bryan vyrazil zbraň
z rukou
Čtyři dlouhé měsíce presidentské
kampaně máme ještě pře-d sebou
A při tom začínají pekelná vedra
Kdo to vydrží f Obyčejný občan
aby na ten čas utekl do cyklonové
ho sklepa
Celá Amerika a každý politikář
tvrdí dnea o sobě ře jVsit progres
sivním Teď nezbude nic než usta
noviti také nějaký teploměr kte
rým by se dala progresivnost mě
řit Jak buda moci obyčejný prii
měrný občan rozhodovat T
Kdo spočítá vSechny nadávky
facky a modré oči za příští čtyři
měsíce! Kolik nejlepSíeh přátel
stane tm nejzarytějSírai nepřátelit
A pročt V politice se povaluje
kaidý jiný náhled za Spatný hlou
pý dan? báeký a není v n! střední
rozumní festy
Af si Hk4 kdo chee io r hr o re
publtkának národní konvenci
Wall Street tam přtee wmll svl
delegáty jako v konvenci demo
kratirk Jméno Ryan bylo volá
Bo v řwrnamti delegátů v Italtiraort
a vedl nj til jiní w!hního
ivuku iUlmont A ti lidi hljuujl
pro toho koho si přáli mítl p
Rysa a pelmont ta presidenta
pomohli ho navrhnout ? HaJtimore
NáaledujH pHpaI který ty
nám i lorvnotéha íWa Mfek
Amerického Venkova podává
pěknou illustraci české povahy:
"Přijeli jsme kdysi do jednoho
m&sta na západě a dozvěděli se že
tam bydlí také jeden krajan Vy
hledali jsme jej a tázali se zda-li
tam není Čechů více "Ano jest
zde ještě jeden ale s tím nic ne
mějte Je to Spatný chlap a za nic
nestojí" Po chvíli vyhledali jsme
toho druhého Čecha a zúmyslně mu
předložití tutéž otázku A hle!
dostalo se nám téže odpovědi Zase
ten druhý byl spatný chlap a byli
jsme před ním varováni Konečně
večer v hotelu ptali jsme so jed
dnoho Američana zda-li jsou
městě tom- jací ČeSi "Ano jsou
zde dva a oba dobří a spořádaní
lidé" — Oba tito dobří a spořádá
ní lidí tvrdili o sobě navzájem že
za nic nestojí"
Jest na čase aby lid začal se
starali více o kongress a senát než
o presidenta Spatný president i
dobrým kongressem může dáti ze
mi dobrou vládu ale Spatný kon
gress a senát i s tím nejlepfiím člo
víkem v Bílém domě jsou pro ze
mi zlem President raá velký vliv
ale moc v zákonodárství malou
Jeho veto muže zastaviti Spatné
zákony ale nemůže vynutili do
bré Proto v předním zájmu ze
mě starajme se o to abychom
zvolili do kongressu dobré pro
gressivní lidi a do státních legisla
tur takové poslance kteří zvolí do
spolkového senátu ncjlcpSÍ zástup
ce NáS stát Nebraska má letos
znamenitou příležitost pomoci si k
senátoru který bude její pýchou
v senátě jako ýnt chloubou v do
mě poslanců Myslíme Um kon
gressníka Norrise Ať si Nebras
ka dá své elektory Petru nebo
Pavlu jen legislatura af je řepu
blikánská aby se mohl státí flo
V Norris spolkovým senátorem
Buď si pak presidentem kdokoli
náš lid bude moci býti bezpečen
že v senátu jeho zástupce Norris
postaví so proti vsWnu co by bylo
na Škodu lidu a bude bojovati o
jeho práva Jsou dalcžitějSÍ věci
k luštění než hádka mezi Taftem
a Booseveltem a třenice mezi de-
mokraty a republikány Princip a
charakter těch které volíme aby
nám dělali zákony mají býti naSl
první a hlavní starostí
CO SE MŮŽE LETOS STÁTI V
PRESIDENTSKÉ VOLBĚ
Nezdá se o tom více pochybná
Kli že budeme miti letos v poli
tri silné kandidáty presidentství
Pravidelní navrženci republikán
ské a demokratické konvence a
kandidát struny třetí progresiv
ní nechť si jest to Roosevelt ne
bo někdo jiný Letos je pro pro
roky dobrá doba ale jak se jejich
předpovědi osvědčí to se teprve
ukáže Slepice které nesly po
minulých 16 let vejce nápisy
V J Jí ty už jsou dávno snědě
ny wbo pochcípaly a jak si věci
stojí jedno proroctví jest zrovna
tak dobré jako druhé posledního
leštiče bot jako předsedy spolko
vého senátu Žádný neví co se
stane a proto si tím nebudeme lá
mat hlavu a kazit reputaci ale po-
lívárne se raději co by se mohlo
Ktát a co jest pravdě podobno
S republikánskými hlasy roztr
ženými na dvě strany můie dosta
ti demokrat snadno nejvíce popu
lárních hlasů ale ty presidenta
nezvolí On musí dostat většinu
presidentských elektorů a o ty se
právě jedná Každý stát volí to
lik presidentských elektorů kolik
má zástupců v kongressu a vět
šina nadpoloviční těchto elektorů
zvolí presidenta Ukázalo se že
takový presidentský elektor jestt
nejvěuí "zvíře" v Americe po
něvadi se na něj m-vztahují ládné
zákony ani žádná pravidla kromě
těch t ústavě která poroučí kdy
a jak mají hlasovat a jak ae zpr&
va o volbá presidentové poJe do
Washingtonu Jinak ale iádný
zákon neoruči presidrntakému
voliteli aby hlasoval pro kandi
dáta tí strany na jejími Itatku
tyl zvolen Kdyby ehtřl mále
hlamvat zrovna proti U straní
která jrj svolila a iádný mu a to
tiernftí ni udřlst
T© s taká letoe stane akore
jiat Pensylvánii kde o pri
mirkieh Kýlo navrieno 16 prtai-
JrbUfcýrh ejektorů a ti nyní pro
kláaili Je výsledek tíehto prinl
rk ukáial h republikáni v iVnn
ylvatiií rMaaill TtooMvelta re
publikánským kandidátem a oni
elektoři budou-li letos na podzim
zvoleni nebudou hlasovat pro
Taf ta ale pro Roosevelta V Penn
sylvanii bude jméno Rooseveltovo
tak jako tak na lístku ať již si
běží neb ne Státní tajemník pro
hlásil že jest to rozkaz lidu jeho
vlastního státu a ten je u něj svr
chovaným I kdyby dostal Taft
ostatní tak zvané republikánské
státy jet jisto že bez Pennsyl
vanie zvolen býti nemůže A tak
přijdeme k situaci která již jed
nou odehrála se ve S S a to roku
1824 že sbor volitelů president
ských nebude s to zvoliti žádného
presidenta neb Žádný z kandidátů
nedostane nadpoloviční větSinu v
elektorální kolleji které jest ku
zvolení naprosto třeba Co pakl
Druhý a dvanáctý odstavec
spolkové ústavy činí pro takové
případy opatření kde se pravíš
"Elektoři sejdou se ve svých
vlastních státech a hlasují bal
lotem pro presidenta a místo
presidenta z nichž alespoň je
den neumí býti obyvatelem té
hož státu s nimi Na svých bal
lotech poznamenají jména pro
koho hlasují za presidenta a pro
koho za míato-presidenta Oni
pak udělají listinu která uka
zuje kolik hlasů který kandidát
dostal za presidenta a kolik hla
sů za místopresidenta kteréžto
listiny podepíSÍ a ověří a ihned
poSlou předsedovi senátu v sídle
spolkové vlády Předseda sená
tu v přítomnosti domu poslanců
a senátu otevře tyto listiny a
spočítá hlasy Osoba jenž dosta
la nejvíce elektorských hlasů
má býti prohlátyna za zvoleného
presidenta totiž když tento po
čet hlasů jest nadpoloviční vět
šinou všech elcktorálních hlasů
odevzdaných Jestli ale žádná
z osob těch nemá nadpoloviční
včtíinu hlasů tedy ihned sně
' movna kongresní přikročí ku
zvolení presidenta jednoho ze
tří kteří dostali nejvíce hlasů e
lektorských Při této volbš pre
sidenta berou se hlasy podle stá
tů a každý stát má jeden hlas
Dvě třetiny států musí býti za
stoujxno by se získalo quorum
k tomuto hlasováni VětSina hla
sů zvolí presidenta Kdyby ale
kongress nezvolil takto presi
denta do dne 4tého břesna nej
blíže příStího tedy místopresi
dent zaujme místo presidenta
jako jest tomu při smrti nsb
neschopnosti presidenta Ten
kdo dostal nejvíce hlasů za mí
sto-presidenta budiž prohlážen
za zvoleného místopresidenta
to jest jestli tvoří počet hlasů
těch nadpoloviční větSinu vSech
elcktorálních hlasů Jestli ale
žádný z kandidátů místo-presi
dentství nedostane nadpolovič
ní počet hlasů v elektorální kol
leji tedy ihned přikročí senát
ku zvolení místo-presidonta
jednoho ze dvou kteří dostali
největSÍ počet hlasů v elektorál
ní kolleji Dvě třetiny senito
rů rnuhí býti přítomno a nad{o
loviční většiny Jest třeba ku
zvolení"
Tento případ se udál roku 1821
a měl za následek zvoleni John
Quincy Adamse Volba toho roku
byla podivná Nebylo prakticky
žádných politických stran pouze
rozdíl mezi jižními a severními
státy jenž nebyl tehdy jeStě tak
ostře vyhraněn jako o 25 let poz
ději Na jihu měli tři charapiony
a rozdělili mezi ně své hlasy Jack
son Tennensee dostal 99 hlasů
Grawford z Georgie 41 hlasů a
Henry Clay z Kentucky 37 hlasů
John Quincy Adams dostal státy
Novo-anglické a New York cel
keui 81 hlajiů Tehdy bylo 2C1 e
lektorů a potřebná většina ku
zvoleni 131 Kdyi došly zprávy
o hlasováni do kongnsuu a byly
úředně přepočítány a shledalo s
le Iádný prrdcot není zvolen
isčaly politické machinace Tm
krátě nevěděli nic o "parním Ul
ep a lemech ale ta to míli vé
předáky a kombinace a koalic
std atd
dar byl hlsvou konrrrwu nej I
ilnejlm inuJem t Washington!
lyl to v akutrčiioeti on ktt-rf
vým vJilern a svými tnarhliur
ml Adamet svolil presi-Jentem
Haj byl ballota vyhozen ústavní
MlÍl I jrB (I (H PřjV)I jft
dut cleno hluwvat Jarka n mil v
elektofálnl kolleji nejvíc klatů
ale byl 0kne6tem Henry Hays
ten frti nemá priustvfel mí t
nehty Tenkrát ry Yy YU%
zvolen Crawford ale Clay se bál
že brzy umře neb byl ve Spatném
stavu zdravotním a kdyby byl ze
mřel během své lhůty byl by na
stoupil jeho místo John C Cal
houn který bylzvolen místopresi
dentem 182 hlasy Toho nemohl
"boss" Clay dopustit a proto se
vrhl k Adamsovi ač byli rozlič
ných politických náhledů Když
konečně aet kongress dostal k roz
hodnému hlasováni po delším a
rnnrném boji hlasovalo pro A
damse 13 pro Jacksona 7 a pro
Crawforda 4 státy
To vyvolalo v zemi takový roa
ruch jako letos chicagská konven
ce a Clay byl obviňován že udělal
s Adamsem tajnou smlouvu a pod
poroval ho za slib tučného úřadu
A skutečně jakmile Adams na
stoupil úřad ustanovil Claye mi
nistrem státu John Randolph na
zval toto spojení : Splynutí puri
tána a černou nohou (čertem)
Adams který byl fanatický Puri
tán a pobožný až do výstřednosti
zle se nad tím trápil
LetoSní situace slibuje podobné
výsledky Budoudi skutečně re
publikáni v Pensylvánii Califor
nii New Jersey Kansasu a ně
kterých radikálních státech sledo
vati cestu kterou hrozí nastoupí
ti v odporu proti jednání chicag
ké konvence tím znemožni zvolc
ní presidenta v elektorální koleji
ať již si Roosevelt běží nebo ne
Zdá se že se jim jedna o poražen
Tafta za každou cenu
S tím zároveň přišla do popředí
otázka jakým zákonem jsou vázá
ni elektoři a našlo se že jsou tě
mi jedinými úřadníky volenými
na které se nevztahuje žádný zá
kon a nemá nad nimi moc ani stát
ani kongress ani presidet ba an
nejvyšší soud S 8 Kdyby zvo
lený elektor chtěl hlasovat pro ji
ného kandidáta než onoho strany
na jejímž lístku byl zvolen žád
ný mu v tom nemůže zabrániti ani
jej za to tmrtati Ba ani úplatnost
elektorů nespadá prý pod žádný
zákon Dále jest zde rozdíl ve způ
sobu jakým se pro elektory v
jednotlivých státech hlasuje Tak
někde nemají na lístku jméno pre
sidenta vůbec ale pouze elektory
jinde zase presidentské kandidáty
a žádné elektory Který kandidát
dostane větSinu té strany elekto
Ir jsou prohlášeni za zvolené
Pennsylvanii bylo navrženo repu
blikánskými primářkami 36 elek
torů kteří prohlásili Že budou
hlasovati pro Roosevelta poně
vadž prý byli $ ním na jednom
lístku v primářkách pennsylvan
skými republikáni zvoleni Ba o
znamuje se docela že státní ta
jemník onoho státu odmršťuje dá-
ti jméno Taftovo na lístek co re
pubhkánského kandidáta poně
vadž rep státní výbor "filoval'
Rooseveltovo jméno co kandidá
ta presidentství Národní konven
ce není státem uznávána za záko
nité těleso ve státě onom Podob
né zprávy docházejí z Kalifornie
kde Rooseveltovi elektoři budou
postaveni na lístek a není pochyby
o tom že budou zvoleni I kdyby
Taft zvítězil ve vSech ostatních
republikánských státech nedosta
ne bez oněch oněch dvou jmenova
ných většinu ve sboru pretádent-
ských elektorů a tak by Sla jména
Taft Roosevelt a
před kongress aby si z nich vy
bral presidenta
Byl by to nynější kongress je
muž by volba připadla a již se o
tom ve Washingtoně jednalo a jkj
čítalo kdo by byl v tom pádu zvo-
en A hle Ukázalo se že by ani
jeden z bamJidiíta neměl jutou
věUinu Demokraté by měli 2"
hlasů (států) a 25 by se jich roz
trhlo mezi oba republikány Dále
se vyjxčítalo ie smrt jednoho re
publikánského kongreiwnlka ze
tátu kde maji v delegaci republi
káni většinu jednoho hlasu a zvo
bisl demokrata na jeho místo roz
hodlo by volbu příštího preaiden
ta ve protVh demokratického
kandidáta Tak na životě jedno
ho kongreawdka láviJ zvobnl pří
štího presidenta
Opětný důkai jak nutnou jeat
oprava Qtaty aby ae svolit pře
kleni přímo lidem a jeití vW
aby iMlkotá vláda visla do ru
kou nejen volbu presidenta e atá
teeh al# i vírwbcťfi primářky
itrsn z ŮVlem navrlent kandidá
tá Ti by měli roibodn biti na
trhováni přímo Uhm a ten kdo
dtan víllínti lidovou v reU i
ml býti kandidátem atrtay pH
Itl ve-lb Tak Yr m Utranilv
konvence a lidi by dostal příleži
tost vysloviti svou vůli a dále prá
vo také vůli tu uplatniti
OBMÝŠLENÉ ZMĚNY PŘISTE
HO VALECKEHO ZÁKONA
Ze zpráv kongressu minul mě
síce pro nás zvláště zajímavý jsou
zprávy čís 851 osnova předložená
kongressu 20 dubna 1912 ode
vzdána výboru pro přistěhovale
ctví a naturalizaci po opravě zno
vu předložená 7 června 1912 svě
řena výboru celého Domu a dána
do tisku doprovázena zprávou p
Burnetta a prohlášením menšiny
jež [odepsali kongressníci A J
Sabath Henry M Ooldfogle Jas
M Curley J II Moore a T E
Catlin á Čís 855 (osnova Saba
thova z 2 března 1912 na rozšíře
ní moci generálního přistěhovale
ckého komisaře odevzdána výbo
ru pro přistěhovalectví a naturali
zaci po opravě znovu předložené
8 června svěřená výboru celého
Domu a dána do tisku se zprávou
kongresníka Sabalha)
První onova která proSla 19
dubna senátem má nyní zcela jí
nou tvářnost než původní Dilling
hamovBká osnova Celých 58 stran
jest škrtnuto a místo toho vsunu
ta Burnettova osnova Znění zá
kona jst tudíž nyní totoj
"Zákon upravující přistěhova
lectví cizinců do Spoj Států a po
byt jejich z nich
1 Po čtyřech měsících od
schválení tohoto zákona vedle ci
zinců kteří nyní jsou zákonem
vyloučeni z připuštění do Spoj
Států tyto osoby mají také býti
vyloučeny: všichni cizinci přes 1C
let tělesně schopní četby kteří
neumějí říti ongličinu nebo řeč
nebo nářečí ru-kť-ré jiné země po
čítaje v to i hebrejštinu neb ži
dov dialekt s tím obmezenírn v
každý přípustný cizinec nebo cizi
nec dříve či později zákonitě při
puštěný nebo každý občan Spoj
Států může přivésti s sebou nebo
poslat! pro svého otce nebo děda
staršího 55 let svou manželku
svou matku svou babičku nebo
svou neprovdanou nebo ovdovělou
dceru jsou-li jinak přípustní bez
ohledu na to zda dovedou čisti
čili nic tací příbuzní budou při
puštěni k přistání
2 Za účelem zjištění zdali ci
zinci dovedou Čisti čili nic při-
stČhovalečtí inspektoři budou mí
ti otisky formulářů zpracovaných
pod řízením sekretáře obchodu a
práoe z nichž každý -bude obsa
hovat! ne více než 40 slov obvykle
užívaných tištěných obyčejným
písmem v různých řečích a náře
čích přistěhovalců Každý cizinec
může udati v které "řeči neb ná
řečí má se zkouška konati a bu
de od něho žádáno aby četl slova
vytištěná ve formuláři v dotyčné
řeči neb nářečí Zádní dva cizin
ci přicházející na téže lodi neb ji
ném dopravním prostředku nema
jí býti zkoušeni % použitím téhož
formuláře
3 Tyto třídy osob jsou vyňaty
z působnosti tohoto zákona a vši
chni cizinci kteří prokáží k uspo
kojení příslušného přistěhovale
ckého úředníka nebo sekretáře
obchodu a práce že hledají ve
Spojených Státech útulek před
náboženským pronásledováním :
b) všichni cizinci procházející
pouze S[Hj Státy c) všichni ci
zinci ktert byli zákonitě phpu
Stěn i do Spoj Států a později
procházející z jedné části Spoj
Států Uo druhé cizím sousedním
územím
4 Cizinec jemuž odepřen byl
přístup do Sjwj Států na základě
tohoto zákona má býti potilán
zpět do země z niž přišel týmž
způsobem jaký naznačen jest v
ekd 19 zákona z 20 února 1907
Zpráva Burnettova připojená k
návrhu zákona vysvětluje U
zkouška směřuje proti přistěho
valcům z jižní a východní Evropy
ro nás je zajímavý zvláště tento
odttavee: "Jakou úlevu má tato
osnova poskytnout! proti dalšímu
rváni te'hto neokojujcIfh po
měrů? (V přrdehoílut a totil II
čilo jak přiatěhovalťl i jižní a
východní h v ropy poškozuji víši
livotnl míry amerického drlnlka
nf blázince a treitnie a neanad-
no Hívajl a amrrirktm náro-
lem) Odvrátí akoro f0 prw Ji-
►uvítala li ttel 31 pro RAh
jřanů Půláků a jinfeft teládi
k b tHI kxielto u fWhft Anřii
anů Irčanů Skotů Waleaanů n
H Kranernuů p4tihn jen 1 pro-
M-nta u Muien DetKt 2tdů & v
re lel 3 proft-ttta Švédů Dánů
Norů a Finů jen půl procenta" —
Zpráva připomíná tudíž opět jed
nou kongressu Spoj Států že Če
chové jsou na stejné kulturní výái
b Angličany a Francouzy
Mínění menšiny proti Burettové
osnově namítá že zkouška z čtení
neodvrátí od Spoj Států zločin
ce kteří jsou jedinými opravdu
nežádoucími cizinci Zkušenost u
čí že při vyučovacích zařízeních
v této zemi tisíce analfabetů kte
ří v rodné zemi neměli možnosti
nančiti se čisti horlivě uchopilo se
zde této příležitosti a stali se do
brými občany Také není tu dána
plná záruka proti trhání rodin
Dle mínění menšiny žádoucím ci
zincům jest zdravý zákon ctící
pracovník přicházející do této ze
mě s dobrým úmyslem a nežádou
cím přistěhovalcem jest chytrý
vzdělaný kuli který hned po pří
chodu do této země vidí samé
chyby kolem sebe a kritisuje naSe
instituce
Druhá Sabathova osnova roz
šiřuje moc generálního přistěho
valeckého komisaře chránit! při
stěhovale© před podvodem a po
škozením a přiděluje mu dozor
nad VJopravou cizinců do nitra
Spoj Států a bezpečným jich do
sažením těchto míst Za tím úče
lem sekretář obchodu a práce mů
že zřizovat! stanice dozorčí v me
zích obnosu povoleného k tomuto
účelu a za podmínek stanovených
v zákoně o povolení obnosu a vý
radou že nic v tomto zákoně ne
má opravňovat! generálního při
afěhovalcekého komisaře k placení
dopravného za nějakého cizince
Ke zřízení a vydržování takovéto
stanice v městě Chicagu pro fi
skální rok končící 30 června 1913
má se z peněz v pokladně vládní
k jiným účV-lňm neurčených- po
skylnonti obnos 75000 dollarů pro
další léta pak má se k tomuto ú
ěclu dávati položka do rozpočtů
které každoročně' předkládá při
stěhovslecká služba kongressu
Zpráva Sabathova připojená k
osnově poukazuje k číslicím ro
ku 1909 kdy přes 90000 přistěho
valeň přistávších v New Yorku
bralo so do Chicaga nebo Chica
gem a z jiných vchodů do Spoj
Států asi 30000 dalších přistěho
valeň stejně učinilo Celkem 15
až 20 proč všeho přistěhovaJectva
přichází do Chicaga nebo prochá
zí jím z čehož asi třetina zůstane
v Chir-agu a okolí Nedostatek
vládního dozoru nad těmito při-'
stěhovalci přispívá k bujení "bí
lého otroctví" vyděračství se
strany kočú a povozníků osob
nosících rozmanité uniformy a
propadání rozmanitým podvodní
kům přistěhovalci jimž nemohli
přijití příbuzní na nádraží nebo
kteří mají špatné adresy nejsou
s to naléztí své lidi a stojí tu bez
rady Přistěhovalecká stanice by
la by vSem přistěhovalcům neoce
nitelným útočiStěm
DOBŘE ZASLOUŽENA
chvála jež přichází od vděčných
omažBkých lidí
Jedn Jík pro ledviny mi Má
mou hodnotu
OmažStí lidé te nafi poléhají
Ltkem tím jnou Doan' Kidoey
PilU '
Omažiiké dogvřdřenl dokazuje
jli:h ipoleblWoit
A Bloraberg farmer na odpočinku
2599 Pratt ul Omaha Nebr praví:
"Již joat tomu nřjaký ía co jem ne
byl trápen evou ledvinovou ehorobou
a teprve nedávno má stará nemoe ae
vrátila a horlí jeitá nk byla dHvřjIL
Sklátila mg úplní Bult napHi kH
ie byla velmi krutá a výmřty t mých
ledvin vycházely tak íato i jMm
muwl vitávat nfkolikráte kaldou noa
Má chodidla kotníky byly oteklé a
bolely Vida Ie Poan'i Kidnev Plili
iou doporučovány rot bodl jwm te je
Mumu a ne rvalo to dlouho a mé oo
lení bylo akoníeno pfioJ mi velké
poUfeni doporuciti tento lek jinfio tr-
pil-lflm"
Na protJ o vlech fbchodntkft fR
fte fontre-Milbura Co Huřřalo Ni
York Jřdinl jednatelé pro Hppé Ptá
XeiapomeAte aa Jmeae — Doanove —
a aWt Jií
ModernS ař{ný a uejvélši
řeznický a UJknáhký závod
vlatnl nejtař4I řemík
V F KUNCL
í 1244 So lSlh St Omahc
Má na skladJ vidy velké
áby čeratvího růmého
msta jakol manrnitýek
tlomá -h uirtiirekýrtt vý
řdků Ceny lvljj DU1
kdekoliv jiade TMU molan
itbjtHlnati telefonem i Douf-
Im nn