Strm 8
POKROK DNE 21 ÚNORA 1912
POKROK
PUBL1SHING CO
VjrdAfA
FOXAOK ZAřADO
a mlatal vydial
f Crtt pro Baltae okron Neb v Uchu
Ur a CUrkoon pro Colat okroo Ntb
oo WUaoa Kaao pro Hit Kaauo v
Uda Bapido la pro ntat lowa v Bt
faul a MlBaoapoUa Mlaa pro otit
MlnoMotu t Tudall D pro itát
aVuta a North Dakotu
rf odplata i
fro HU Htit A1JN Pro Kanado
1200 Do Eeropy tl50 roéal
laoilky pcaoaai dajtoá ao poaooi po
aoaalcb poukiMk (Moujr Ordoro) o
yiMiufca pouk&xvk (Eiprooo Moooy
Ordori) banaofetco pouaAaok (Baak
Draft) anebo f řeglotřoeaaooi doplao
Uanaiiiujeto II 4 preotlbovaal udoj-
tlum i oovoo adroao
Lvýly a aruba étoukřitea oobotol o
toJulwo Muil bjÚ iluéoo poanA boa
tatyalu nikoho oiobno poškodili a po
epaaov plofm jmAuom ař Jit w bjtl
r roditkei uUjwao autibo dopioow uvo
tíjn4ue 4)
Kdutl prý to pokoužf tettaviti
Uroj jonž by náaobil Což naáe
plyuouiéry a tkktromíry jtou
votkf
Číňané uctívají předky Než za
vládna v nová republice pořádek
budou mit novou zátobu předků
k uctíváni
Zločinec v nebrawiké káznici
jenž po " koulelo" zavraždil jed
noho js dozorců problátil že oče
kává Šibenici JJylo by ikoda jJ
V jeho očekávání tklamati
o
Pan Folk obéloval avornottl
demokratické ttrany ivé xlítlké
anpíraeo Až budo l littopado
výcli volbách teprvé m ukáže žu
vlantné ta občť nebyla tuk veli
kou #
Folk předá tvé hlany Clarkovl
Clftfk předá tvé blaty Jfarmonovl
— a kde zňttane 1 T Wm J Ji
jenž tproatřod koval Folk-Clark
oru trantakcif 1'odivcjte te do
třlrobébo klobouku
Kamta obdržel železniční ná
klad — nenmčjt ar — tlunečnl
cového temena — Pontii a t ulili do
Kladna pivo do Plzní a dřiví na
Řumavu Slunečnicový ttát —
káru tluncČníeového temena O
vSora toto jent StČpné — - obchod
sl Mluvčí Clark jent pro Lincoln
ovu centu z Wftbin(řtonu na bi
tevní pole u flettytburjfu mÍHto
pomníku Lincolnovi ve WamIi
IngtonS l'roi! Pan Clark jo u
přímnm politikářem a k títo o-táw-e
(xliwvMííl ! "V VnhUm kon
(frcHHním dÍHtriktu teverníh tá
t& jo prflrnřrTiS 2000 vyuloužileo
kch Mánii Rávyt"
o
Narozeniny Lincolnovy odbu
dou m v nanu-h omažskýeh Ško
lách bez otdavy a namnoze vq1oo
bez vř[M)minky "JJnooln nebyl
nic" iovldá mi jeden nadč-jný
yn vlanti " al Washington byl
otfem vlasti a nejvf-UÍ mu2 jak
kdy na avítS iil" Inu ovSem —
Llnesoln inoiiil Šavli nepřivlast
cil ai vít&sKtvl lidné bitvy kte
rou nřkdo jiný vylirál — - a ponk
vadl vltřtil jen titou avé láoky a
avťho charakteru — nio po nřm
— af ni ho !avl ntgti
KroMtkin kdyai napnah Kdyl
havíř jrnl hromadí uhlí nemá
Čím ai doma zatophl kdyl Ua-fanad] mdhony lidi t yhn-h kon
dlee j-ni tkA mlU plátna nemájčin avčta vyuJitkujl lern d'prt
čím přlmlčti nahotu aýeh dčtíJvy kti-rA jnt pro výatavu ian-
kvlyl at-duik jrnl atavl paMoaUViiá (Mhn! # určtttMt! ku př
mmd hrdlutl v ruatrhanA ťhatrči
kdyl dívka ktr& pumihA oblé
kati dámy do tlata a ImhIvAI1 iijo
vočrr doma o kAvA ehlohA — a
nrw&Jo ai dopřAU raJiwti a
Wilt jodinA la eonu avi vlaatn!
haahy — tuiau a řlkAi — orfa
biay prainyalu HplU by to
tai jmenovat Ujaoa apdoototl
kapiUUata na kruťont iNbiotva
r Kulem
Cil Jt tIťoBttTO lo dl
%k přdiint dupitdÍMi a rvaHlw
prV wiWbUbMi i4Kf! IVjnao
h a Pak aU tiat dti
dUk Uk "knldim" v t
l utiWa jaka I ruky aMorVVé
Kljfcy v U Ud4 kdy Itrahl U%
"w ttUl v alb) kfrtoau lvl
}tAJl to Vkinfll tLk
ne ftmejkalem byl by mluvil uíe
n ý pan hrubé k prázdná ní ni a
mynlíme žo Am p Babath by byl
mfd trháni jak to udřlat aby
mohl byHi na obou mlatech najed
nou Jen co jo pravda Nafta obe
ccimtvo není o nic horíl — ba tpl
íq lepil amerlekého Proí ti po
řád nadávat!
o
Folk wrnůio míti nejmeíml na
duje na nominaci u docela jíí ne
na zvolení vzdor tomu žo jeut
jedním z nejlepftích lidí jakými
m uihU demokraeio vykázatl a
dokriialým míliem Udělal jwdou
chybu a tou ptnlřezal hrdlo tvé
politické kariéře Kdykoli jo dob
rý demokrat kdo zvolen do úřadu
poulurá (mí o to aby političtí pře
iďici jeho xtrany m doptali do ů
řudfl a l'Vdk když byl zvolen gu
vernérem Mlátu Miwtourl zaaadíJ
o U aby idlličtl Nabobové
"povhybovuínkřho" atátu (hmlall
m- — no do úřudú — ale do krí
miuálu Takové lidi nemftfoj žád
ná politická tt-rana potřebovali a
dťirioknilifká již docela no
o
Velký Lovec aedl na ploté a
dívá na zajímavý rej Na vfc-cli
Mrwuh vlají prapory a henla a
liJi' přebíhají ol jedné akupiny
k druhé — od projioru k prajioru
Veliký lovec vidí juk radikálové
předbíhají dab ko ku předu — a
konzervativci ziWivají daleko po
ulit I nechá veliký lovec zveď
iwuli pwpor to tvým obrazem —
aby mfavíl avé radikály ve atře-á-ténem
běh u ih záhuby — a po
bídl liknavé konzervativce ke
kroku — Lid oihjiiíIÍ oHlatní
prawry a hrne no pod onen n )'
dobiznou Velikého Iovee Ten
ali HeII na plotfi a méj mi
"Jfeký den Takovou zimu už
jxilie neměli dávno Možná ž
biicb (tra ixidat Hiiíh" Lidi! ne
tlaeí
IOVCe
hláM
kolem praporu Velikého
ale on nám k nčmu Ne ne
Radikálové vidí jak jim
líd' utíkají zjmH a začnou ne tvým
pra[orem couvat — blíže k bez
lečnčmu niředu A konnervativci
vidí že lid je ojínili a chce dále
— chce pokročili — a proto e
také rozkývají a táhnou zrychle
ným krokem ku předu Rlížl ne
doba rozhodná — Lid ttálu více
a víee volá na Velikého Lovce —
aJo marnč Oba prapory — radi
kální i konnervativní — jontupu-
jí blíŽH k nobČ to jent blíže k pra
jxru n
A hle
obrazem Velikého Lovce
Teif neakočil Veliký Loveobe tarna — před tváří celého ivč
plotu ntrhuje dolu prapor ae
nvým obrazm ntrhuje "dolft pra
Ir obrazem raka a prajor n o
liraem hoříc! [KKdiodě — a vzty
čujo na jích mínto nal tpojenými
nyní zánlupy radikálu a konner-
VMtivcQ jeden nrwečny prapor
ruidpiwin: O í) 1' A lié kteří
před nedávnem ne potírali navzá-'nčjSÍ
jern jedni v ukvapeném rauika-
Iínimii druzi v lenivém konní-rva-U0'1
tismu — padají ni do náručí —
Je ehieagnká konvence — a z da
leka zavznívajl zvony — vyzvá-
néjlel umíráčkem rozí-rvané de
mokracii — padajh l přel tjedne
eenými republikány To je dílo
Velikého Iovce — tomu ae říká
POLITIKA
CEál NA 8VÉTOVÉ VÝSTAVÉ
V 8AN FRANCISKU
Roku 1ÍH5 bude ne odbývati v
San FVaneinku avřtovA yýitava
na mlavu otevřen! panamnkého
průplavu Hude to výntava v
pravdé ivčtovi nvcu roznáhloU
nUlhrou a zajisté i návitřvou
Doprava bude laciná a atatUlce a
rté a Now Yorku da 8n
Franeika a ipčt přra Pan mu la
0 l oe otravou na Ml) IMo
Uni laatoupoa Orient U včtlí mtřo
tiel kdykoli dHv — a ttarý ivčt
budo ai politi a p#Jrou pMAftl
ivý — a lim nojnovljiiia na
druhA otraoA laelfiktt
ManA nim aap-IA čim tu1o
Um HUba tiaAo vlf Cerhy
1'vidluto m jrh llra-hou akbt
Crreníťk kudlh aAtroj a W
di Um rtwl4ti lutovitl nU
ťbHlidil í#k mn4ty( ( JI
Ut —
IV latii I tKké tíntaty 1+
Vf 4itti } tdw Kil uiud
t%% krk SKltsliíM Um
til rurui kruk lvKtit NeUi
tude aaw V Uf V Ae4 faratt
M ttIH etka aWlat Kdo
márne příležitoat dokázati o čem
ne nnaíme přeavčdčiti tvČt až do
nud iouze alovy a tinkera — Nám
M-ehum americkým muaí na tom
záleželi nejvíce aby naío vlaať na
nvřtové výatavó v Han Franciaku
byla rejreentována tak juk my
no namáháme a atiažíme vylíčili ji
včtu a hlavné tvým americkým
nrKiluobcniiQm (iHlane-Jl nano
reprenentac na výatavé zanedbá
na — jent naíe donavadní náma
ha plunou — ba vzbudí v ameri
cké veřejnonli pochybnost o prav-
divonti iiaSich tvrzení a víe to co
jmne a jHiuledíiícli let pracnó vy
budovali bmle — a to jen právem
— - povahováno a prohlášeno za
prámlný tlach a vyeliloubačnoat
((kdíáváme žo otázka obvwlání
nvčKvé výntavy bude v čua řádné
víndíkována naSemi národními
orgHiiínaecriil zle i v Cechách a že
co nejdříve bude zahájena akce
o vzbuzení zájmu o obenlňní a or
tfanÍNováný pokun učinili obenlá
ní to co riejdokorialejAíiii a nej
lejmím Není poehyby žc vČamií
zakročení u ředilclntva výntavy
by nám vymohlo nmmlatiiou re
prencntaei — Kdyby pMkIuhijč
kruhy v fccháeh zahájily ihned
akci o namoxtatné obcnlání výnta
vy nepochybujeme o tom že npo
léčnému ňxilí naftich reprenentač
nich organ íkik-í zde v Americe by
no dařilo zinkali pro Cechy na
monlaťné jrávo — pro výntavku
pouze čenkou
A uyiti tane nám na mýtil nčv
co co ni dovolujeme předložití
Národní Rado a Tinkové Kance
láři Mohlo by néco podali tvč-
tu Jepňí názor o CeMch než vý
ntavka jich kulturní práce jejich
- literatury f
Cenká literatura — výnledek
notva jih) let prače řadí ho dnen
mezí nejlepíí nvéla To je můíe
ne mezi nč řailiti Zde má ktomu
příležitont Výntava čenké litt-ra-tury
na nvčtové výnlavé v Ran
Francínku byla by potilo nancho
názoru tím nejlcpíím čím by e
národ náá — co celek — co národ
— mohl představit! a pochlubili
celému včtu Jí byl by zaatou-
jxn celý národ — ona by zobra
žila jeho duScvnl pokrok a vy
ničont NemuHÍme nal dokazo
vali přednonti jaké by mčla tako
vá výatavka před kažlou jinou
nť již prftmynlovou obcholní neb
zemčdčlnkou Zajiwfé každý uzná
hi tvou literaturou pwlal by Se-
nký nárol nejkránnčjňí obraz e
ta Stručná hintorlo a nynčjní
ntav čenké literatury tižtčná ve
vIm-pU předních jazycích avčta
rozílávaná návStčvníknm čenkého
pavilonu kteří by o ní požádali
— výntavka upravená tak a!
dávala přehled obrození naelio
nánnla jeho pokrok a jeho ny-
postavení kulturní — by u-
kázala nvetu čim vlaatne c:enj
a U daleko lépe a v daleko
včtíl míře než jakýmkoli zpflto
bem jiným I)
SLOVO SKŮTKEM UČINĚNO
JEST
"Jdi a udílej republiku ZA
jem millionA lidi jest přeilnč-jním
než zájmy jedné rodiny" —
Krásná okřídlená nlova čínské cí
sařovny vdovy kterými nařídila
Van Shi Kaji aby prohlásil Cínu
republikou — Jentlt JÍ k tomi
v ell o činté vlastenectví nebo ne
zbytnont jeatli by byla takto jed
nala i kdyby jojl rodiné nebyla
bývala přišlém zajiitčna immuni
ta a millionovA pense a eíahikým
palácem za obyxlll o tom nAm ne
pMluJl rohodovatl Před námi
leíí nAiilnlek a Vj'llek jejího
prohlálrbf — republika čínkA
Sie teprve1 v nueleu tvořle! ae a
ino2ixt! virho na avfti — )
arsart hU a ohčarulé vAlky a atA
U otevřenou aiožnoat! nAvratu el
ařo na trfla alo přeeo jen rr pub
lika KaidA republika mut arWttati
ee! a vťhraditl v lida mi li býtl
Hra e a vlaatnA p K ve ta tlm
mílii a mi U ř'iíU nánhi to
tnu jiui& Mtnovuoa li ni
ptVvtuti nul StuUntti prí
tiřtuMe it lne ni rod d wtat alo
mtti ai ji v)ld 't fluakf rt4n-l
ji vl dMiat nel i ji dubjl A
prl ivrhi- toa % y
ham
Věru ]-i4inihltil jit ijriy
Clu? o fKlhI a" Udti jenl
iTilf ruky a ti-Unt K utrk A
je a) atiterenitlm 4teMi Mina af
U — AI du4 MU m kaLU
republika z krve a a dýmem po
žárů na barikádách a na polích
bitevních vykvetlo národům to
co jest ČlovČku na tvěté nejdraž
Mm tínané to doatall pouhým
nlovem jedné ženy I když uzná
me krvavou revoluci jižních pro
vincií za počátek a zárodek čin
nké svobody přece jen přiňli k ní
Číňané velice tnavliw Rozhodné
Hiiodnčji než který jiný národ v
hintorii lidntva Nyní jent otáz
kou jentli ji dovedou chápat
jeni li ji dovedou užít a udržet
Z Pekinku to oznamuje že lid
chová to k republice zcela indi
řcrnetuč Den 18 února jct No
vým rokem Člnnkým a novopeče
ní copatí republikáni v Pekinku
jnoii příliš zamčnlnánl přípravami
k onlavé tohoto dne raut! lepíti
draky dčlati ohňotlrojo a připra
vovali nc k parádám než aby mo
hli věnovali jozomont nčjnké re
publice K otázeo korrei)ondentň proč
neokruílují nvé dnnuy a ucvyvřftu
jí prapory na onlavu zinkání svo
body a republiky odpovédčli Čí
ňané! "Policio nám to nenakázu
la a pak za týden mámo Nový
rok tak ne nemůžeme zabývali
er ničím jiným" CharakteriMi
cká nheva nových republikánnkýeh
občanů
ťhladnč bez rozčilení a bez
projevů radoNti betou Číňané na
včdomí že přeatala doba vláily
eínařo a oni to stali nand nvýini
vlastními vládci a pány Hcz ja
kékoli onlavy a nadnení zahajuje
Cína novou periodu tok význač
nou v žili kažilého1 národa Jako
by ne o nic nejednalo Vu nku-
tečnonti ne také o mnoho nejed
na vlMla Jlanca př'nen ne na
bedra nčkolika vlaní ciieckých
mandarínů a vyftkolených jKdíti
kiřň — a vžh půjdo ve atarýeh
kolejích jako chnlívalo Jent jen
otázkou: jak dlouho
Skončil to v Číné proklama-í
republiky skutečné atitnl převrat
nebo t'[rve xiattanou ly pravé
boje krveprolilí a požáry z nichž
zrodila to avoboda nárolům ji
nými Chápou Číňané co vlantnč
republika znamená dovedou ti ji
vážiti a dovedou ji také udrželi T
liuiloiicnoftt ukáže liudoucnont
Cíny nalézá to v rukou dvou mu
žů l)r Hun na jihu a Vuan Shi
Kal na nevěru mají celý národ v
rukou Jeho přítomnont a bu
doucnost Ukáží ne donti veliký
mi aby jXHlřídili tvé osobní zá
jmy — zájmy které od včků kaž
dý čínnký úředník mčl nrdcl nej
blíže — zájmům tvého národa
Konečné — dokáží toho vfiichni
Číňané t
Nemůžeme tomu včřiti Že ně
kolik nlov cítaíovny vdovy mohlo
by zmoci u lidí druhu Číňanu to
co u jiných národů ni vyžádalo
léta bojů a nezmčrných občtí na
majetku a krvi Císařský rod zů
ntává ve tvém palicí v penni —
čekaje -— aŽ jej pomčry znovu
jovolají k vládč Zrození ne čín
ské republiky jent tak podivným
jako vůbec jen v Cínč možno Lid
ji ncchá[ lid te z ni neraduje —
a to je Apatným zramením pro bu
douenott nové republiky I)
SKUTEČNÝ STAV INDIÁNŮ
VE SPOJ STÁTECH
Cenké časo[iy přinenly před
uedávnent pojednáni z jra prof
Stďrta o vyhubeném plemeni ne
veromer Indiánu Proř ftu
brt byl (xdinut ku nawud onoho
článku odhalením atx-hy náčelní
ka "Maek Hawk a" a v m-m ob
vinil Sojené Státy te zločinu vy
hubení rudého plemene I kdyj
přiznáme pojednáni proř ftubrta
pravdu v některých bodmh aku
tečnt a nynčjil atav rudího le
nirtio v America podávají nám
icela jiný obrat nel jaký n
profťkMtr Aubrt va avém člinku
nakrenlil
Jet pravdou I kmiieljr nčktf-
ré kmeny IndiAnuké alo vina toho
padA tial jeU u vrUl míro na ni
motn4 nel na biU aalnietvi
rvend Ameriky Zadirl míj
rudý líivoth jrnl atatl m la u)
-r rii!ia"l ianikly kmeny kt
re iiKtír di-latl bii ínf Itu bel
ílll primitiv id Iiut Hu!nýh
£nma tak mu kli ihimmI náeivltk
%i fař4 PvřuťV - 1 ti klfl
ruUf v nil vati iiYí jV U j K by pnř uri laviul dt
liti m řn a In m Ta " y tt tklkny ttbvl
Ht u## }rucay iAii ttilo!by jti#l uiiifu a "jttuUm"
%Hl tJja v Ameriko jpíweid Kdilf er l vÝeh
IVIto ptMdrtthU rt au iijo w tl číll Ol4koar lHtatl by
v t
Spojených Státech 304(XX) rudo
chň kteří jnou vanaly Sjíojených
Států žijí pod jích poručnictvím
a ochranou — pokud této nutnS
iwttřebiijí ponévadŽ namnoze od
pórují eivilinaci a pokračují tak
pomalu že by zanikli kdyby to
jich vláda neujala a nedržela nad
nimi a nad jejich majetkem o
chranné ruky Majetek jejich
jent obrovtký táhající do tet mil
lionů Nikdo jim ho nebere —
Naopak Vláda e o to tlará aby
jim nebyl vzat alo zachován až
do doby kdy rudoch bude tcho
ptn pečovali o nčj tám Aby tak
no ntalo vydržuje vláda pro tvé
rudé ditky celou řadu íkol a tiče
liřiť na nčž již včnovaly Spojené
Státy přea 500 millíonů dollarů
Indiáni mají tvou utiivernitu v
Carlínle 10U vynních nkol nu
ala Skol obecných pro no zříze
ných a nákladem 4 millionů roční
vydržovaných To jnou tak z v
Indiáni "blanketoví" neelvilino
vaií kleří [(řrdržují mi nábožen-
ntví mravů a tradicí tvých pra
otců Vláda jim vykázala milliony
akrů tak zv reservací a jakmile
ten který kmen pokročí dontl da
leko aby mohli jeho přlnluiníci
býti "graduováni" ze Školy civí
linace vláda jo propliti 1 ze tvého
dozoru — pontará no o to aby
jich ]ozemky byly dobře pnulány
— a učiní z nich tvnbodné obča
ny Iřenervace otvírají M ntále
bílému onaduictvu nic to inuní za
lízeuily zaplatili índíánnkým ma
jitelům za[lalíti dontl vyftokou
eenu kterou oni námi ni pomáha
jí určili Když ku příkladu otví
raly ne tak zv velke pantviny A
pučů a Knmančů v Oklahomé
prodávaly ne jiendy tčm kdož
podali zi né nejvíce a peníze při
My do pokladny kmenové npravo
vané nMlkovou vládnu Proky
nich ne vyplácejí rudým přUluA
níkům kmenů Mimo to každý
rudoch vybral ní pro nebe a pru
každé dító (i mrtvé) 1o) akrů
nejlephí půdy Vybral ní jí dříví
než ne dal zbytek do prodeje ti bc
lochům w don tálo jen toho ci
zbylo Tak ne to deje vňiide
J)ále mámo ve Spojených Sli
tech přen J(K)(KK) rudých obéinů
iiimmezcných žádnými renlrikee
tni kteří žijí tak volné jako ob
čatié bílí mají hlaiovacj ptivo -
a tčnl no vScm občnnnkým právům
a výnadám jako každý jiný' ob
éan SiKjcných Států že doveihm
práv tčch užívali plnou měrou to
ho nejlepníni dokladem jnou n-ná-
toři Curtit z Kannanu a Owen
Oklahomy kteří zasedají ve njK
kovém tenátČ ve Wanhíngtoné —
a jnou oba Indiány Celá východ
ní čánt Oklahomy jent majetkem
rudoch ů a bohatntví její nahá do
závratných čínlic Jnou tam mla
díci a dívky indiánnké které be
rou ročnó až !l0t)(XK) nájmu a
royalit ze tvých olejních pozem
ků Anfallová ložinka a celá vili
ká uhelná pánev východní Okla
homy jent majetkem tčehto rudo-
ehň Ve ntátníeh tněmleh najde
mo příaluSníky indiántkých kme
nů 1'ÍHtU-l těchto řádků zasedal
kdyni jako delegát ve ttátní re
publikénnké konvenci v Oklaho
mé mezi delegacemi plnokrov
nýeh I iiviiáiiň jichž náčelník Mo
Ciirtivii omIovíI nliromážilční lá
niHJiou angliČinou — hlasoval —
a pomáhal npracovati platformu
avé politické ttrany —
Onagové jimž patří celý jeden
veliký a bohatý okn-a v ttklaho
in A jnou anad tím nejbohaUím
nárolem ve nvčte a na každéluj
přNuAuika kmeu priplne ma
jetku v eené ai ♦iltXH} ()gové
o majetek ten pečují a tpravujf
jej a celou tilou avé índiinnké vy
ehytraloatl Cenkzové Coktavové Cikaao
vé SrmiuoluvA a KrýkovA v O
klahumé vlo'iií idovlnu onoho
titu Pili i!id('i ju meii ni
mi 'Uío nAjemel — Ty nojlo
hatil a nejkrAančjil farmy jou o
bydleuy npra oviny a olnleUvány
mdiM hy a ť namnoJo a voLkým
up'- tlím Jímu mrti nimi mnu
U iutlliiniíi — Nljem-l indián
kv h mirmk& t jiWipdt ae
právi wrKaniaiijl a lidajl aby
vliU is!trhtU újlní reatrikc4
jimi m ikMoj tu Ix hůnt u-l
prttaUti pMv!eVi pVUi tak
-y tam iftxMt l ii t titl l na
t y % 1 1 p4ikuíi mjtku
tvůj náhled o "ubohém rudo
'chu" Kdyby te jako krajm
zunlavil v mčmté v Yukon v tom
nejvétftím prňmynlovém závodé
Xnuh&m tm -títityinuitX A Tioivřt-
ním obilním mlýně ve ttátfi Okla-
horná jenž patří úplnS Cechům
teznámil by to i prvním příručlra
'vrchního ředitele závodu a ahle
dal by že jett to Jmlián kmene
'jenž jett! znám v dčjinách pod
'jménem Indiánů Liftčích Kdyby
mí zajel úo Miwkogee Tulná a ji
ných zkvétajleíeh mčtt nejbohať
'íích krajin amerického jiho-zápa-'du
za bažVIým krokem by to tetel
't rudoohy kteří jsou zattoupenl
v bankách úřadech obchodech
zkrátka jnou pány Mtuaec Kdyby
ni zanel do úřadovny lidem zvole
ného guvernéra atátu Oklahomy
guvernér Crwo by mu t pýchou
řekli Ano já patřím k Cí katům a
mojo babička byla plnokrevnou
Indiánkoit žila ve ntané a dčdc
ček ttřílíval Mpem bňvoly Né
kolik tlov promluvených to tpol
kovým tenatorem Owenem by mu
dokázalo žo jnou mezi dneáními
Indiány mtiíl tkutečnč probinlUI
velikého ducha a hodní potomci
Seiiioy-a a Tahlcqiiy
('tifiUt nlySíme o ntarobylé indi
ámké kultuře — která byla zni
čena — a li'd omylem kladu vinu
toho před práh bělocha Ve tku
tečnonti byla tato kultura vyhu
bena již před příchodem bčlocha
na tuto polokouli a nlco právé
nynejhí rudokožej ji vyhubili Vy
hubili "moiinlbuiblrn" na prni
riích zá pádili a tnažilí ne vyhubití
"i-lífdwelcry" Arizony a Mexi
ka liylí lo nvěřepí a krutí A
pačové a Knmačové kteří ničili a
hubili mírumilovné praobyvatele
teverního Mexika a jiynAjňí Ari
zony i Nového Mexika S tčmito
bcHiícmi v podobé lidí nakládala
naSe vládu lídnky — mnohokráte
jc zilolala a uvěřila jim že pře
"lunou bojovali imadí nu a ntanou
ne lidmi ejvilÍHovanými aln v zá
péil Mtva vojnko odtáhlo Apa
čové pobíjeli bělochy i jiné míru
milovné Indiány a mučili je mu
kami nejhroznčjíími Zbytek kr
velačné tlupy Oeronimovy jež čí
lá dnen 2ííJ lidí vláda krmí a hlí
dá v renerviu-l u Fort Sílí Okla
homa a nlará ne o vychování a
vzdělání jích dělí — Ačkoli mno
hoženttv! jent zakázáno přímo ú
ntavou SMjeiiých Států vláda ni
kdy nezakročila v té přičiní proti
Komančňui a Apiu:Ům jiho-zápa-dít
a mlčky trpí když veřejné při
držiji no v tom ohlodu tradicí
tvého národa a tvých nábožen
tkých zvyků
Indián není v Americe nikte
rak vyhuben Naopak On po
kračuje A ti rudofci kteH dove
dou využitkovati pi-ílcžitotl a vý
hod které jim otcovnká vláda po
nkyluje pronjierují bohatnou —
čanto na úkor bílého onaidnietva
Stávají ne důležitými činiteli ne
jen v obchodé ale i v politice a
npráví zemč
Ovicin tací rudokožci kteří
ntáli zatvrzele na tom že budou
zde pouze válčiti a honiti bůvoly
— muneli zaniknout! — a to zrov
na tou přirozenou centou civilita
ce jakou zanikli Markomani
Kvádové a Pojové kteří kdyni po
zpňnobů Indiánů obývali naší
vlanť Cechy Jeatli te dčly v mi
nulonti zločiny na rudoiích m
ntrtny prvních onadniků — nernŮ-
žem je přiéítati vlédé ttnl lidu
Sjjenýťk Států oo celku Jentli
byly vyhubeny celé kmeny indi
ánnké pak munlim vyalechnouti
i druhou ttranu než vymřeme ko
nočný rozttnlek Pravdou řůat4-
vá i IndUui ou daleci vvhube-
id i i m tťi! vviadúin a vtflf
láni jaké tde nikdy neničí a ni-
kiy tielukl míti přiatíhovalee
I
ItT Noviny jaou od toho abv
přiuAicly irAvy a ne aby Atvale
uáA čký lid vaAjemnA proti a
bA a datovaly uotnl ílcmlkv
nadávky Jeatli unAUta iprAy
niMit uimta aměru ataňto a pf!
platttrlrMi 1UKKOKP Jí 5t)
' h-k lýdrnnlk o Uti atranávh
MA v erodojl tUieo akrA krá
iý larUoaýck vid4l4ak fa
rtm loil turavytk ptoiijaUk
potomka v o tirodatttt a f trnut
ikéta TtiMti i tairaé rosy t ft
Ukké tplAlky fuu ti a iakt
aaiomkeyy Tom a t a
inana toay antouka ktoré fs4)%
idám aa U4Aa! fvtto aa
JOl DtDtl KoMboii fot