('iť tří i' '1 '
1'OtROK DNK 21 ČFJIVNA 1911
fítrana 10
4
4 1
P
Obrn 1 dob n4iho
NAPSAL ALOIS JIRÁIEK V
Tu puk veéer v atkovnó 11a 1o-pnou MlHbrii pcnííc Maternova
-M kxí nebesy tioiiiohltt hned u-ho zarazila když nhlédla tolik mu
mnouU ač byl dloubou jízdou íft jichž nenadála fila ku kře
na gelakéui vozo donti unavena — slit políbit starému faráři ruku l
Mywll těkala sem Um v 1'roaw I' Vrbovi J011Ž íiihiiuv nví
a wwe doma u kamarádek v tom cko mrzení pozoroval usmívajo sfl
už zimu viděla ten rej v Prudkých obu mladé muž! piiirnA překva
ulicích vzKinialii na starou pcné ZvluSlfi ten mladší ftedivý
ittal co jl řekla o tom kofiAru žo
iy sama mohla v takovém jezdit
Malovala sl to ií kily by tuk do
Mcatee přijel) v tom jí vytrhl
ohlas vojenské trouby To z mj-poruénikem mladí Mu terno v é
dalekých kasáren zaléhal seiu ví 'Míl a také x vlastenecké horli
černí nÍkiiAI tihle li nijak miuiInSjVonll to udélal aby poznala jac
Naslouchala až vyzněj puk salidé znamení! se jí tijímujl I u
t&hún modlil než v uoo jl mho ! kiírtl tm Kriuiicrla lo že je teti
trýe major tm my! připadl alueský Iá vointioJ-cr- a novino! Istee
II I í n lil linii 1'l'ntinll íllin' liil'lll'kÓ
nijak mlliuvt! vywdty lliych kní-
r4 ho rnivli v bílm kabiU T
v'nil výloky Alo ttpirnM lí ď-
gWi!
VIII
PoHledni po meči
Dfii io d'ii chodil J' Vrbu rA Hoví
u naprolí It hvuIíiiiii Jiíiiú'Í nloii-j Když vy:húidi % domu jhS
Mt mni hv„ 11 to od tó doby -o jíiri ptil Mivy jdu h KrwmcrÍMm p
jwvřeli ko!id hv Karla 'An to- nlcdní ivěmu upol-řitík 11 i
plžího jMjóiiní (diodíl h iiím ta- 'édiiko umWtmV
t( fnrář Hejna na jaře dlouho KrumríiJH iixmil a řekl !
ri Hvřní tmavomodrém límeovéiu "To nepňjdeí m iiuioii"
plál V éepíel přen IihÍ HtHŽelii! "No imdd byeh le mAlii tlJ-
mívnl niSÍ i pravidla nejblížo dy rentu mohl tiyeh ne zuMtavít
tomu idtúři u kterřhož lef jo nó- u
jftk rok dentiA hIoužíI vojenukýj "Tak h HoImmii u imttluviij Ne it
kuř síoviiimkoii uimÍ Hvatou Diu-h riobíji íejkej — "
f byl krášli)' březnový den a' "X iiiiSÍ"
luně jíiKiifi hvÍIIIo zřiHtiil utar1 "Hniid ms pnuiia zhh vrAtí nnad
frňř dMna Nebyloť mu již od ji ten major nepřijme puk byn
večerti doHlí volno a v noeí dobře ji mohl zim vyprovodit"
nrm ale uvého kaplana do ko-' "A kamf"
trtla jwmlal A ten byl tomu rňd' KrumeriuH pokrěíl rameny a
In jde hAiii nebo ho chtd fo mfit pravil
otavit a takí) znMavil vedle v o "To by byla ehybii věru byeh
-vojenřtkě) tiemoenifd 1'řrptAval mi neviděl A do nějaká nlužby — "
m Urtka a ebtěl e k němu po-' "Ne to no!" vpadl Aedív' í
dívat Vojáei ho víak tialohru vé V lom doilí NoleěnoHti kf erA
liiHtíli n oilbyli ho 0 voj A- ntatiula před domem Krumeiíím
koví nevědí jak mu ju V tom m rozloiiéd n VavAkeio a I' Vrbou
:jak nimi je]uj( příeJiAel uhora punné Maternové pak přňl mnoho
mhvlý dŮMtojník a ten povRímimv iléxlí u dobrou pořízenou ftedívý
m ttarélio kněe Am k němu zňnlal 11 přiboěil ne k dívce Dali
jnijíl a ptal hh zdvořile ěc- ne Dobylfím trhem vzhftru a na
Ví hí přeje pří 'i k bývalé jezovilnké kollejí
IJiilySev jMkrěil rameny teiř fa nyní vojenxké nemoeniel VavAk
aiefií Ca nAvStév nlo ponlul voj A- jda h I' Vrbou m mludmi zaíal
fc twjhoru ho zeptat jak je tomu vážný hovor jak by bylo kdyby
utrhanému muži 1'řiSla zprAvateu Hlrýe major nechtěl a vé nete
jkA Mi dala 0(5kAvati fa ja to- ře hí nenechal VtomnlzuNe vzo
ani vojákovi zle fa mimi untavié- mněl na ťdio bohatého méíťuna o
něi tm břiíe ležet jl tná hřbet kterém mu čera 1' Vrba pov6
rozbitý Uozm-kttlí ho fa mA zA- dél
dn j'dnu ránu až mu mano vl-' Zatím mladí před tiíml bnzHta
¥ a fa e to vSeeko zapaluje — loctnějí Me bavili Panna Mater
Tak vojAk vyřizoval nová ptala h niee na tryVtv byt
CaHiiiuen vracel no I' Vrba do- 11 vyznala ho také že ne toho utrý
Wi (VhIou nám mibfi v duehu plhVéka nějak bojí Ale brzo na bA
uil to že tná ze vé dobroty kdy- zen zapomněla jak hb h ftodivvm
by byl do těch prokletých kaml-' rozhovořila I'yl inlinlý ti ontatní
trn Jib'zl a pro3 tam lezl když bylí vAielmi ntarAl a Mnří vážní a
"V-n dfun tak zneuctili tak žo byjon tak hovorný a zdvořilý Také
-n kajiral byl třeba na tom vojá- e jí líbil poutavou v tmavozele
koví tak nenedél a ho nenoužil a něm ěktiéiu ku báti v napudrova
' nctnyNlil že ou Vrba j Htrýcem nvcli v ! h hám trochu prianě
lobo iiehCantného Urlka TeT že djý iismívavé zdravé tváře' A
bud mít teď aby chodil do iie-'lnk mu to xluíelo když i amál a
no-iih' O to by tak nebylo ale okázal zdravé bílé 'zuby
o faráře když 11111 nic neřekl To vie ko podlehla třeba že t
loeházeje k jejb h domu za-
liléill před ním paní Markovou
d-h!i ta! JiHté éfká k vCdi tomu
ď-véi-ti a a nová utaHmt ! A co
ni totio vždycky nabéře každému
VjJioVÍ --
Mračil m dont aUi kdvž ďtl
vyilichl do' la vlídně a účasten-
4tvim e ta oIcclittciiM ki vyU iloxek zala tk e jiulc rozhlédla
k'fUU ale Ži mi llrvrttt
í Že j i
ÍH Jl- tllotilol
Zbloudila" ndiil
A la e Itcdá Zvěílél Iftclil i
lt 1 té iiéioéině nli tu t U
Jtuiitil ni paid Markvoti tu u
tt%U ZrtěíU také poviit jik
t il kd i ni lldt U! i !) b vtt ta
-lěna u okna jak Ke tljtaU n
Ivtlr na vojku it ani iicmohU
hrbtittl V tom ahlédl T Vr
bí V kiié Koboi hUvu íttkt lUj
tlí V Mlé ě'll4 íťpiWj i ehv4
14I h l-aii frař Via
HH'd t dtA dMUll lutllltu
1'riivl Křincran bv lUlkria W
lnom 411 a iďu A- h i
r nlAl'hi lob ipín l b i
Kl4't-tiU á- Vk4t t'1 H
Itu tt kUrou mii4
li t l#k Sjffdi ji ak
i hí d jt 1 t -iiU V 4 1 i
l m t k' lku !pv tSfi
mk HnKfdh p ri
i 1 l 1 ' 1 V4k 4m# f
VBK
iiárodulha probunínl
J'ii 'ái v oztiif jun pannu au-
Iontovou shlédl už ni oku HespU
ftlll
Jtychtář Vavák jmi tf jako
vcríoVťif 11 vlanlciiiHdťho díviidla
by ho jim poděkovala Na to hIo-
vo jež vjcij ficiiiuoviiio tirJi um
J-
lioviofílio' HVi' m dívť'íli po
jhbíd h Kramiría na fiodivdioj io
idulu mu ruku dřlv Krauni-
počátku klopila zrak nelni jtřed
Iď-děla Ani to jí ncuilo jak za
liovoiu hc po ní tváří obruči juk
na ni jen bledl Mluvil % ní o ru
zc 1'u věděla mu jak e jí de v
koHlrlc tamhle (ukázala pu hv
I vilách líbilo a! jak po tí trochu
jťboidila když jdouc t kotea koti
a jik 'a utaiá paní u idž byla na
noc trnula a div la jiU fa
f u k Mina ino)i'a odvážit Zasmá
li i tomu alt v tom i na diva
db vzpoMiiiíla Amlivý ěal fhn
té o vém #libefiélit I í-lmt tu
i iiď koiiiVI Zrtbiuiliť tlm
kotem rdi( tijlikí nciuoeiiict" a
tutali % it u!te MroiuovliH vy
W né Vt-dla víbftru p-tll né
kdi jíbo ÚtaU kJťclitiiVu Jfií
ltt V icott 1 IimII llt-HOH 1 l přOHlí
10'lh li alrj titda rrlou
to tíh I a lili a řoU ldoi tu
bVo il 11 1 ki bu AtUvU {die
ní "4'iřť f tu t ' ) na 4titý
k'aj I ii id
l 1 iv a tnp v t!a lon'ní
b% prm ti! l iMHiov ai j t
1 1 r tťnt kA Imii t plnA
1 ' 1 trt I k! tu l 1 tiM
V Ii A 'Uť' HI lliVlIH lid
f-tktM iiltU % It % rtl
i mi ta Lot 44 t I ktl k ra
'H #IHÍ lsKoH kU ]4kv
prve o divadlo když Šedivý vy
kládal jak tu míly Slochtiíny u
opatřeni než no přctčhovuly na
Hradčany a jak no vfiboc dobře
mají a že uni níjnou viediny So-
nkýcdi rodu a tak utarých jako
některé ilotnAcí
Oél jeho utkvíly při tom zkou
mavfi tm tváři mladé filiíehtiíny
Ta 1111 okamžik ho před no zahleda
la jako v zamyálení až ho pojed
nou optala:
"A mají tuká koSAryT"
ftedivý byl překvapen ale pak
hh té olAzeo bezděky uhiiiAI
"Na koěárccdt ježili pravda
odvětil "m!c putino hle"
Zaxtavll no Itylí a příčné ulice
jež alej přcrtiSovnla (Zbytek její
je dncíní Větrnickň ul) fiedivý
ukazoval přen příčnou tu ulici na
bvo na roh kde wlňlo patrové h(ii
vení h uififímirdovou nlřeidiou kry
tou kfi řka mi valné už zahnědlý
mi Stavení to ozdobené jdi zaku
hlcených rozích plochými Hloupý
a nad okny říuihami barokového
rázu mělo zelené žaluzie Nevyno
ký vchod byl z ulie Od toho do
mu dále Hiiiéreiu aleje k Lipové u
licí láhla ne vynokA zeď Z ní v
urěílých vzdálenoHteeh vynikaly
mírně profilované ozdobné pilíře
na jejichž hlavicích ntály pínkov
eové vázy a pntli ve ntínu rozlo-
Žitých Hlroniň za zdí ne vynoko
pnoucích
V toni domě bydlí pnu major
Materna" ohlaSoval ftedivý Toho
okamžiku Htanul) 11 nich Vavák x
l Vrbou
"Tak to je dnm pana majora"
mínil rychtář bledé na nárožní
Mavení "A lo je v nějaké za
hradě"
"To je hrabete K IttMI ílalIlIMO "
vysvětloval I Vrba
"A veliká!" mínil rychtář to
puje zrnkem dlouhou zeď
"Ó veliká" vysvětloval Aedi
vý rukou uměř naznačuje "Tady
a Lípovou nlii-í a odtud zuh jde
zeď Ječnou ulicí až dolil k jezoví
tom Hrabě (jullaw Nkoupíl tu ko
lík domň 110 jíž před dvacíti lety
a tenhle" 11 ukázal na majorův
"byl také Houncduký ale patřil
nějaké baronce a byla pří něm vi
nice a kiichyřinká zahradu A je-
ílě jiné zahrady a zahrádky Nkou
píl a udělal z toho zahradu Je
prý tuze krámiá"
"A jakže pan major f"
"Sloužil prý h nějakým (íalla
Nctn na vojně A tuk mu puk tu
ten byt přenechali"
Mladá Matcrnová mlčela Nějak
zvážnčvSi hleděla na dóm hc ža
luziemi na zahradní zeď i nu ko
runy wtromft utopené v zářivém ja
nu jarního ulunee Trhla Hctou
když I' Vrbu ji vyzval tak že Jo
dy ve jménu 1'ánč pňjdou Uudý
Htín mihl ne jí obličejem a neodvč-
tíla fini když jí ftedivý přál aby
Afantně pořídila Za to jí uvitlo ve
zraku když dodal že tu chvíli po
čká kdyby hc nnud brzo vrátili
Vi íli Síň byla bílena cihlami
dlážděna dřevěné Htaré nehody
měly riiuhiivní zábradlí zděné pod
nímž ti prvního Nehodu Mála na
poddávej nevelkft socha nějaké
ukrouci-ně stojící Flory nebo mla
dé zahradnice J' Vrba Sel na
před za tdm rychtář poslední
pn niia MateniovA Nahoře na
chodbě čisté vybíbné zahlédli na
oknech mnoho uschlých květin v
jednom m- výklenku také dva
hudební pulpity A okna byla za
šlá míst sem tam iněnuvé duho
vých Stanuli Spatřilif na prá
vo na konci ehoJbv otevřené dvé
(e Vidřli jimi veliký krb nyní
tiib ní bi záře nad ním na bílé
zdi plno lesklého měděného nádo
bí kanerolu pánví forem i kon
vic m pod tím u zdi poblíž krbu
loiiati ný iMvelky mul na tnli
koí lo hoj ěotlIiHbl lo juká zeleni
na a vrkoč i ibide Vedb kese na
utoie t sklo se tmlle do %-dit říbr-
na 1'ťiiko latití rty
Před tou rybou ležela otevřená
kniha tirubá ne v t iká a nad ni
n sklaotli dva iiiuiové skorá pru
i sobě Tru na právo IomImA vrb
ký rt-da lít h vUú černou
n! V lý!e u hí tllouhýt h ru
kou phlřiii ii nd kidry a ev
kein v uhti v 4t-tt kaui#ib a
tni4V' h ifb v i i-)i a gaii atíi b
dřlltť Ilé lni 'bii SUbtduějil V
ktťhM'm lupánu v puďovautl
vUtritt e a r 11 A tt n nkaiojV u
il íkrlll ti lijkA Hii'it V
kidtc akoval
" V i-rilkt roivimH U krVrní
mandle ne t Jkoty jt-U Mk
řit-k f ir ikě U krttiltk)'
iri it k tis )iiídét li?"
—
"Alo pane obratwaehtmiBtr bia
to nejdo — "
Menftí muž ae vzpřímil a upřev
zraky na oppoucnta zvolal prud
ce !
"Iíabt achtl"
A kuchař opponent poHtavil ae
jako truna a jen mrkal očima
Malý vtdítel ho tak chvilku ne
chal pak opakoval určité velitel
nkyl "Perník} mandle žádné hrozin
ky a ty IjÍh ať to chutná na repe-
líci"
A pojednou jakoby si vzpomněl
dodal nlevuje mnoho z přínného
lóllll 1
"Odpoledne budeme hrát"
NAhle umlkl a rychle ho obrátil
neboť zaslechl kroky Příchozí
teď jak náleží Hpatřili jeho hladce
oholenou tvář živč zardělou a 0-
boěím nápadné černým pěkně kle
nutým Nevelký atarý pán tím
svěže a dost mladé vypadal tuk že
se lomu Vavák už díríl Jen I'
Vrba si v duchu řekli "Aha ty e
dědku ntará tnnlujeS!"
1'říaný velitel kuchyně hleděl H-
01 ve 1 u ne ti ze v iiine na nenai a-
é hosti zvláátč na aedláka za nčjž
so Kezí postavila Když ho J Vr
ba zeptal jo li pan rnnjor Materna
lomu odvětil zkrátka!
"1'nn Materna z Květnie je do-
um Co mu cheetef "
"My bychom % ním rádi mluvi
li"
"Mluvíte h ním!" odvětil zo
střil jakoby uražen Překvapení
ylo patrné Nejvíce jeho neC ža-
hIh Velký h kníry v bílém frá
čku s červenými výložky Šavle o
struhy tak si ho představovala A
ten tu! V tom ji vzal Vavák za ru
ku vedl ji do předu a maje čepici
smeknutou uctivé u vážné začal:
"I -'rozený a Matečný pane! My
tuhle přivádíme poslední rntolent
jejich starožitného rodu Otec je
jí vuřnoNlin pan bratr před lety
na l'oděbruds!č mnohá léta foř
tem býval
HvřŽÍ dívčin zjev starého pána
z Květniee patrné mile překvapil
Ale jak uslyšel Vavákovu řeč za
mračil sc a pojednou se rychtáře
8
x
Jisté nemoee vnitřní a k nim družící se slabost přispívají
k tomu žc lidé vypadají staršími nežli jsou Zrcadlo
ukazuje bledé uvadlé líce obličej jeví výraz únavy Ná
sledujte příkladu jiných a užívejte
s
o
8
b SEVERŮV ŽIVOTNÍ BALSÁM
V 11 ci : 1 z 1 1 1 _
Odstraňuje výraz předčasného stáří
wll t 1 i '#
Ml II tlllillak 'llujll-nii
' iMihv Mít) vrvf l'ik
J"U rhré lriM in'
Hll'i ! loIlHltl Hljlv ku (
lllVll
6 Severfiv Nervoton
1
U'IHIS J U)u't4 llaVU rt'f llkll l
í (if b fcruc UU jiiu ll'
lilk i t-IU
I 8vsruvy Uky jtou Uopuruuvány a prodávány véud pn)hlivýih
i
IoLiii%mUii
-jwftt- tnu- A-dt- y+fHtmp : ti rs4n TL:tf£- "T1--
zostra otázal kdo jo Ten odpo
včdčl "A co ten metál!" a major ukA
zal na rychtářův stříbrný peníz
"Ten tni ráčil udělit jeho maje
HtAtnont nebožtík císař pán před
čtyřmi lety"
"Ilm — a velebný pán í" To již
zdvořileji mluvil a po nčmecku
P Vrba že ntůl před šlechticem a
důstojníkem neodolal starému re
spektu a klonč no hluboko velmi
zdvořile vykládal jak on sem při
chází "No tak pojďte tÍAI" přcruSil
ho major a vedl nenadálé hoHtl
chodbou kolem dvojích dveří bíle
natřených aŽ pak třetí otevřel
Tudy uvedl společnost do nevelké
ho pokoje stropu dosti nízkého
Stěny byly pokryty čalouny na
zdech viselo zrcadlo ve sklenném
rámu několik silhouet nad pohov
kou na zdi a nad nim! velká rytina
Kcnerálu Laudorui — V rohu 11 o
kna stál klavír Major na oka
mžik zmizel vo vedlejším pokoji
odkudž hc pak vrátil bez županu
v kabátě tmavomodré bnrvy U
seilnuv proti boHtem změřil zanc
zrakem hvou neteř puk jal ho Va
váka po německu ho vyptávat!
Mylo patrno Že je na tento jazyk
zvyklejší jakož Iflké o tom svědči
la jeho česká výslovnost
"I Vožený pane jiuáČ neumím
zvučili než jediné naším českým
bláboleni"
Major pcnsisla vyvalil na něj o
či překvapen nezvyklou feStinou
puk hc na I' Vrbu obrátil
"Wbh will der — Wíe spricht
er dennf "
I' Vrba vysvětlil zamlouval a
začal sám nejprve německy pak
česky o zesnulém bratru majoro
vé co věděl až pak umlkl aby
mohl Vovák navflMiti Major na
slouchal skákal do řeči kladl 0
tázky juko soudce patrné nedů
věřuje Zatím panna Terezie se
děla mlčky vedle I' Vrby Jtylo
tm ní znáti vzrušení a napjetí a
když prve major začal s němčinou
zakmitly se bezděky rychleji její
víčka dlouhých řas Jak upoutá
na její pozornost vypravováním n
CO0CCOCO0SCXCCC VOCXXGO!ttC iCXXiOOC )GOCX:C9COG0C}O
Jako znovuzrozen Pan Job Hejhal z Kast Jordán Mích
posliil nám dopis tohoto znění: "S velikou radostí vám oznamu
ji že dle rady mi poskytnuté užíval jsem Hcverftv Životní balsám
který se znamenité osvědčil Cítím se ňplné zdráv sílen a jako
znovuzrozen"
Sílí zažívadla
Odpomáhá zácpó
Napravuje poruchy jater
Přemáhá slabost
Obnovuje krev
Vlévá nový život
Cena 75c
I i k
&ttku IkSit-
irrr
UIi n
HflKl f
Uká kdyby vám byly nabtitay
mm'iiIii #ltiiiiiii
-1 i-na tamitrimr -n-nnm rfwr wtiiiiiiwitjL rtr :u-t inni
hovorem o jejím nebožtíku oleí A
ten starý pán pořád ni pořád
klidný i když tnu o vlastním bra
tru povídají Nic bo to nehnulo
A na ni jesté nepromluvil ani slo
víčkem Jistě nechce neuzná jí
Než v tom na ní doSlo "Má U
panna nčjuká dokumentat" ptal
se pojednou major
"Tu jsou urozený pano" Va
vák vytáhl z kapny erbovní list a
j rodinné doklady i Kezin křest
ní list Starý Materna nasadil
lortfiion a Jal ho vSecko zkoumavě
prohlížet! V pokoji slunečními
paprsky vyjasněném nastalo ti
eho Stromy venku v zářícím
vzdin bu se ani nehnuly Jen nija
ké bouchání snad z kuchynfi se
tm okamžik ozvalo a šustot papí
ru juk mu joi listy obracel Vavák
ho bedlivé zrnky sledoval 1 Vr
ba mrkl okny ven mrkl pokojem
í Kezí tak učinila té padlí nejví
ce do oéí malí panáčkové porcelá
noví pěkně malovaní stojící na
římse nad krbem v právo v levo
od krásných hodin ntojiitýili s a
labuHtrovými sloupky plné zlato
lesklých figurek
V tom spiiHtil major lortfnon a
zahleděl ho do stoluj přemýšlel
rozhodoval se Listiny ho pře
svědčily příbuzenství jasné jak
náleží prokázáno Když pozvedl
svých zraku upřel je na neteř a
pak se pnjednou ozvali "There
síul" Neřekl lo již tínem jakým do
sud mluvil nýbrž nějak vážněji
skoro obřadné a dodal po něme
cku aby přistoupila Kezí jak
své jméno tislyícla rychle vstala
v nejistotě upírajíc oči na starého
strýce V tom jí I' Vrba za Saty
zatahal a rychle a tise jí řekl aby
Ala 1'řisloupíla váhajíc a poklo
nila se svým maloměstským způ
sobem V tom jak ne k ní starý
důstojník nachýlil u jí na čelo po
líbil ovanula jí nějaká zvláílní
vfmč ve které vsak jakoby bylo
přimíšeno tabákového zápachu
"Vítám vás jako bratrovu dce
ru I" mluvil major vážné skoro
fik robené "Proč pak mi pan
bratr nikdy nepsali"
(Pokračování)
li
I 'II ! tU 'ort tbM ' %?
' 1 "tnifiá'-— ' v
C 1 i s — 2 ' !
OkaiuJta úleva
)! íáluuřt h irulkh yltUji
i U l U Huulrtvílni brilvrupia
Ht (tuliivétiti řvmulinm yl ktf1 itt
si-iiřulrfti iliti 4lrrk
Sovorúv oloj sv Oolhorda
J na s !' Mkuvl tWi
r ku lvi MtitO J( nuéi Jun
limit jj mt ktt k:M hi(t
% íl44i so la luUtt
i
1
!
lékárníků
nu
illifl: :OiMI
wmmi - " "