Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 31, 1911)
- #4 Strana 14 POKROK DNE 31 KVĚTNA 1911 JPKTIt JTINOALi ĎUMAftl (Podbrdský obrázek) ilylu sice teprve šest lnul in z rána alo kraj byl již pln záře avěíbo lesku svátečního a ptačí ho švitoření když se čtveřice ho drých muzikantů podbrdskýeh ob jevila poblíže vesnice Kkomclna na pravém břehu líného potoka fikarcdé ("tverueívé paprsky u smčvavého slunka rozčilovaly po někud chrabré hudebníky lehta jfee jo do tváří takže tito musili oči přimhouřit! což vypudil lo vel mi komicky Pylo značné nevyspalé naše kvarteto Jeden zažíval n ostat tii rozzlvali se řadou jakoby na kaženi po něm A— A—" protáhl se hubený klarinetísta Prožck a prohnul se obloukem v zul už mu v těle ko st i ziipriiNkiily Puk ne obrátil k aoudi uliňm a poziiumcmtl i "Klu- fra kamarádi to jsem se vám dne ka íputně vyspal" Houslista Jiskra podíval se naň rpola soiistrastnč zpola a úsmčŠ keni "J vždyť já jsem nespal lnes taky lípl Pylo mní jakoby mi můra krve upíjela!" "A mně zrovna tuk I" přidal 80 třeli čtvrtý procedil mezi zuby pou hé: "Mm" a protíral i zarudlá oční víčka což obe bylo rovněž výmluvným přiznáním nevyspalo kIí Jiskra zívl ještě jednou načež potřásl skřipkami v kožené schrá mi "Nu jářku kde pak máme Ihiunn?" "Nejspíš ještě řeže na posteli pi lu I -- Ale eo je pravda být! tu již mohl!" "Mh eol Spí li mtehme jej a jděme sami I" navrhoval fiatek "Prosím ti? co to mluvíš?" roz hodoval se Jiskra klepaje mí uka zováčkem významné na celo jako by cli tř naznačili že příčinou ne rozumu? řeči fiístkovy není jen pouhé nevyspání "Kampak by chom ne takhle hnuli ? Muzika bez baayl flovřče slyšel ji již ta nkový itewinyHlf" SySel — neHlySel" — bránil m fiíxteli "Na tom nexejdel Nu kdyby to byl tnad takhle jiný ba nistal Al — Daun VaSku Daunt Považ jak dlouho bude hrátl Za divili jej mámo pod atolem I" '"Za chvíli t A vidíS to bych ne 'řek' Míl jiwm vždy za to že se ocitáte pod lavicí vždy oba aou- Hlučný uniích odmČnil Jhtkruv vtip Než fiíhtck nehodlal zůntati poražen "Mái pravdu taky nč kdy no tak stává ale to v5e dčlá - tun % Daunem jen z láaky k tobč byn nebyl pod utolern nám kdy -koliv nás a opieí předejdeí!" lSnad by e byli jeSté dálo haiíte řili kdyby ha nebyl na konei ví ky před chalouikou k hlinité Ktráni zpola přilípnutou objevil Itontrádariý baxUta "A vidu Daun u2 jde!" — "Opravdu!" — "Tak honem ho ricm!" kýval na stařičkého basi tu klarinetinta Prožek "Už na ván čekáme 1" "Tak! To je od ván hezké ftko h že jMm t( nevčdčl byl bych ván tu jeítč chvíli nechal!" zažer ioval Paun "Pak bychom vám byli ute kli "Inu jaká íorada! Snad bych ván dohonil I" "To jutč! VJdyf jste jStř ja Jta jHeu — " "JehřiT JebnT Nu to uí ['řece m Itoleku! Na nohy ui nt 1 takhle in'-jakou mUbai urnu ví-ř-l# kamarádi l jtS bčn pi Idáddm!" "Jakpak u! Tukoví Ivilúk!" yonl k Aittrk "Plvái e inAj kluluuk t H' Ifčku tolm iM-eh bít — Klxbouk mAiii utarý ali — " "Hrd inUdí!" vpadl Patino' %i di hH Ji-kra "Tak tak! MySÍ4 ki4rku h ktuikíjl bilky ii klotHittk tM 'T li" alt — kbbttukt" i t k t i ti t i i i -St l t taky btiiri ndt klttf Hufivř plní a Itrtipi j pí t-rtí 1 AU tutlat tliwdit jfití tlm-t ji lf brl tyl" "IbhHiK kdjhyk 11 a ftijfruitt Ittřry tk j4ki tly la fk )yrlt át ivrk i itv ulé %ti hottitty — ' "'M #1 AU tř jil pj fmtt Než dojdeme do Lhotky — " "I kakrahnátc nejeml Mám u "— potkáme aspoň tuect bub" krutný "dule"l Hamý "dalea" a doložil Puuii ve vácml To jen dnen — po Dali ae uzounkou vyvýácuou prvním — dostal jaem pár koru- péáinkou mezi svčžu zelenými1 nek za učení Indy té mládeže 1" krůpějemi Čcratvé rony třpytícími! "Nu je vidčt žu ai mnS vážíS si! loukami První Sel Pružek j byl ze víeeh nejvyShí a niulélal z nich nejméné řeči Pylo dobře zvolití jej vůd eem Neobrnctd Htí zbytečnč a ne zdržoval ostatních planým klábo sením jak by byli činili Puuii no bo ftÍMlck Pani] sel už naposled Pyl po stavy neveliké avíiik zavalité batolivé V rudé tváří smály se mu dve malé čtverácké očí Hu ňatý nos zřejmé dosvědčoval meď natou barvou svou že Nestor pod brdských baaíslu nezapomíná chvalitebného zvyku svých muzl- luintřikýeh předku a s eliutl a čil- uto podívá na dno plechovému půllitru Pni vit eeka duse mui - kiiiitski ! — oiihii Dním poil lio nem němči byly by mu ostatné nemálo překážely poněvadž byl náruživým šoupákem pouze na bradé me šedou "miiSku" Klo bouk biuÚHtňv byl stáří neurčitého Mohl jej délati některý klobouč ník z doby rokokové ale nebylo také vyloučeno že ztratil jej nč který z žoldáku bělohorských ne bo dokonce nějaký Husita nu LU panech ačkoliv se leckomu zdálo že je to výrobek číkIč maďarský zdobivší kdysi nejspíše kučeravou hlavu ohnivého cicánu Ani ka bát Paunúv nebyl mody nejnovčj íí — blednoucí hnčdú barva jeho podivné vyjímala se mezí temný mi šíity biiHÍtových soudruhů Starý muzikant jmenoval se vlast lič Paul alt přáteli? jeho pozmč nili pohlední hlásku jeho příjme ní a tak stal se bodrý hudebník jmenovcem slav generála Pyl na to také hrd Milý Phiiu potuloval se Podbrd- skem jako krajánek Ncsil nepra coval leda tu a tam když to musí lo být pomohl nčkteréniu mladší mu kapelníku o pouti áumařiti a přece byl obstojné živ raduje e z modrého vzduchu nud hlavou a zi! své ncobmezené volnosti jako to ptactvo nebeaki? Nechodil ovsem po mlýnech nýbrž krajánkoval po domech muzikantských a všude s sebou nosil velkou basu jediné vé jmční a alespoú na oko stavč- ný prostředek k výživi? V letech dřívějších nosíval též za paa zavž šený jdechový litr do nčhož si dá val v hospodách nalévati tvrdé že každá jiná míra je více či uiéné falšovaná kdežto jeho litr žo je (íředné ' 'spravedlivou" nádobou uznán Včera zapadl Paun zaac na Rudnicko a hned sé ohlásil svým hudebním přátelům Na "zámo- stí" v ulici tak nazvané dle řady domů do vrchu za malým kamen ným můstkem vedoucím přes po tok Škaredou se rozbíhajících na vštívil basistu violonccliittu Hřibu veselého padesátníka hubené po stavy Zastihl jej sedícího za sto lem s' brýlemi na nose a houslemi pod bradou jak mastil v středu svých šesti žáku skotačivou pol ku Paun smekl rychle klobouk a nechávaje dvéře otevřeny pozdra Vil přítele "Pomáhej Pámbu Josefe!" "Pejžto Pámbu — " odtušil bezděčné Hřib n zahrál několik taktů dále načež teprve pozdvihl očí svých zpod brt-jlí — v "no tách" právě následovala několi- kaaktová pausa jíž poijJU radni cký primánu k setření jtotu prý- tb íhn mu na čele — a už- tnuv dožil ainyčt-e "Kre pána — to jo tatlk Paun!" vykřikl překvapen A hiid obídl haUtu aby $ pna dil Kllleí pozorujíc h učitrl jejich nedává na itft paor mrkli 114 -hř přkočili pár uktu a vy uiií- llřďuvy n piniiti kutčili polku liřiiiotttýtit 'Mg f petit al fnif" "Tak er iKkat!" ibritli k niiti % I t jfji-H u'tt1 "Toti di Vejm1 dlidtu k M l 'jdi JTíi i u" jMroťtl strmit ti)kuvi pí kjl luat kUrtmt MVf ti 14 H-w h Itrdl t Uj tlil tft- pl prtl' lit ii 4 Tj tltr b!jk pil riit'#h h!" pihlltll ImiM j-li VÍtlit itU I i HiitíikiitAnt li kat kdtíta m Í -- í iia kruttitá % y jiiuV y — ii-Jj#tt mu jtnak iťé v U(i když jsi poslal hned pro pivo" prohodil Pii um tinalo "A vy si za to k nám sednete a pomůžete nám šumařit — " "Proč ne když to musí být! 'Ale napřed počkáme na pivo No vfda posel už je tady!" Hřib nalil do sklenic a Paun sfouknuv pčnu ťukl s s hostite lem "Jím jiiko křei! Takové pl vo má být" potakal hlavou miič reni k zvědavé mládeží jakoby jí chtěl poučili Otřel si ústa a na bídnuv Hřiboví šňupeček měl se k práci j "Tak hoši začii(?me Co- j hnijete?" ik hrajete?" ri říii řii mx pryč j e všecko!" - odpověděl za krátce ostříhaný zavalitý S(dy klučina jenž dnen rozdával "hla- bovi tý-Inč střhlalí "Hni to už je trochu stará pís nička! Ani flašinety jí nehrají" zabručel Paun ale hned příkrý soud svůj zmírnili "Nu afl Jen když to pěkné půjde! Tak hraj me!" Chopil se basy a když Hřib udal takt zitívučel Pannňv nástroj v mírný skřípot strun ostatních hlučně' Anim šrtim řrum V přestávkách mezí jednotlivý mi číy vyprávěl starý basÍKta muzikantské nncklody kořeněné peprnými vtipy Mladým hoiwlí stům údivem div očí nelezly z důl ků když líčil veselé z pravidla pikantnosti ne prosté příhody jichž svědkem byl o vesnických muzikách Před večerem se Daun n Hři bem rozžehnal a vzav basu na zá da dal nc na pont! do blízké vsi Skomelna kde mě rovněž známé ho If skomelnského muzikanta přenocoval smluviv a dříve v ho spodé se soudruhy z nedaleké Chomle že nimi půjde ráno do Lhotky Nyní sí statné vyšlapoval a chvílemi stíraje velkým Červeným kapesníkem pot s lesklé ]chi cosi spokojené broukal Pojednou když byli muzikanti jíž v půlí klikaté zaprášené pěší ny zahromoval Paun příšerné a zastavil Ostatní stanuli rov něž "Co s vám stalo!" "Smůla kamarádil" "Ach tak ztratil jste kalafů nuí Nic nevadí — půjčíme vám svou!" ochotné sliboval 1$ rožek "(etta jsem ztratil a ne kala fůnu hlutáci! Tabatěrka o mi ztratila" zlobil se staroch "To je ovšem neštěstí Vy — bez řóiipeěku!" zasmál se fiístck "Vrátíte se tedy?" "Ne to ne! Snad bez tabáku přece nějak vydržím A potom možno že bude hostinský ve Lhot ee také nějaký mít" A ubírali se dále Za čtvrt hodiny Paun z hlubo ká vzdychl "Co pak je vám?" "Strašlivá chuť mne přepadla" — svěřoval se basista "nemohu si pomoci — — " "Jaká ehufí" "Na — na šnupečck! — - Hoši nemohu být bez něho Muioi na tu tabatěrku stále myslit! Pořád ji chci vytahovat z kapsy a ona tutam A zase s ymýliin a z no tu ji v kapse hb-dám I A opět vy tuhuji ruku s prÁdiieni Hloupá rula hned bych i ji tiříťl!" "Proč jstt se tedy nevrátil ui dříve?" "Hni — proč! Nechtěl jsctij vás ubytcčné ídržovat ale tef vi dím Žti tl takhlti nepůjde Ihř! taháku bych ti Mi ť 1 1 Musilu ne trátit Zapotila I jsem ji 0 Sko melné Ale hrtoiií r a %du!" ril st lUuu "Tt j pravdu! Ct bawit?" "Nejlrjm by lylu kdybytlo kt tohle tťk( Sedl 114 li ti pukíl oi u ni Nrtntdoi 114 yk% UUt 4bt ji tlttli nand 1 d t bo ly Jív t'kA jaku pjhl kaiiftil t i4lt t %Uk na ttuttt tak aVo s ~ ' rf - - - '4k jut V lil Ihutrjltt fM- idl lt e mtu j ití n llk n 1 l inVu atarvtuu kutua Ndoti k %ft' II ouluta rt rhvtlku rMt'Ul " V)i# Wdíl p4ltl# l i "itM liili řkiitt lu" althlt ar "Sláva I Ty přece hodný clila pec Jo vidět kamarádí že drží to na svého muzikantského tá tul" "Tak jen uí jděte a vezmete no hy na ramena ať jste brzy t ná mi " pobídl basistu netrpělivý ftí stek "Pž jdu už jdul Počkejme na před si ještč šíiijpniil — Kh par- dion zase jsem zapomněl Chci běžet pro tabatčrku a n Jiskra tisedl na porosenou mez sňal koženou schránu n houslemi a položil ji do trávy vedle Paunovy odřené basy Chvílí díval se na soudruhy kteří vcházeli klikatou a zaprášenou pěšinkou do lesa Po stavy jejich klátily se pitvorne po nerovné cestě n za chvílí ztratily se mezi stromy docela Pak se Jiskra díval dolu kudy se batolil Daun "Což s vrchu mu to jde leh ko" pomyslil sí "ale jak poleze vzhůru?" Ale hned starého dobrá- ka zase v duchu omluvil t "inu je už chudák zapomnětlivý I tabu těrku ztratil" Kraj byl pln vůně letního jitra Vlahá rosa smála se na blankyt ných vějířích květů chrpových j blatouchy leskly se na mezi jako knípeje zlata kopretiny n pum pelíšky vztyčovaly vyspalé korun ky V obilí ozval se cvrček a na keři planých růží rozezpíval se za milovaný párek mladých ptáčat Několik pestrých motýlů honi lo se po strání Rozpustilý vrah ěák přiletěl aŽ k Jiskroví a sedl si na basu mžoural pak chytráčky do jejího tiíl ni rozumuje asi ve svém ptačím mozečku proč vy chrtlý houslista neforemný ten ná stroj hlídá Opodál Jiskry zabzučely v díře pod mezí čmeláci Chvíli váleli se v prachu pěšiny načež vzlétlí do jasného vzduchu Pole pul vrchem třpytily se prameny vtékající z luk do poto- ka jako pásy lesklého stříbra To slunce barvilo je tak nádherně svým jasem A v levo i v právo zřítí bylo nu klikatých cestách vedoucích nerovným hrbolaté roz brázděným krajem i drobounkých vesniček malé postavičky žen dČ tí i staříků pospíchajících do rad nického kostela Lea na stráni voněl jehličím a pryskyřicí — — "Oh jak by se spalo uprostřed té krásy" vzdychl si Jíakra ale neulehl do trávy nýbrž okouzlen půvabným jitrem rozhlížel ne zno vu po probuzeném kraji A pojednou znenadání jako se zjevují víly v pohádkách atanula před Jiskrou bosá osmahlá dívíí na n vykasanými rukávy a e zra ky jako trnky černými "'rosím vás pane neutíkala tudy před chvílí' kočka?" otázala se překvapeněho houslisty "Kočka? Ne — ne —" koktal Jiskra "Snad přece? Pylu bílá černS skvrnitá fteknčte mi pravdu pane! Mieinky bylo by Skoda 1" "Neviděl jsem jí opravdu ne viděl kočičko I" A vida že tma vovláska chc běžet i dále osmělil se levicí chopil ji za buclatou ru čku a pravicí štípl jí do tváře "Proč tak pispíeháte růži- čko?" "Musím tatínek čeká Ubo háMicirka!" "Pbohá? Koček j přece na avě té dost! (Vrtěli přij-fte si zítra" do ChomUj dojdu a vámi k strý ci dá vám dvt? koťátka —" "Pá al jaVAl Nae MieWk u uiřU tančit pičítat hořícím kru hem proskaknvat Hrála a námi komedii a Velmi h Ubila — " "Adi vy jt tedy " "Komediantka ano nt-lrkejte "lim — U — jsto heikoučká opravdu půvabné pmpátko — " A JUkra ltťl inovtt pohladili brunátné tiit dívčiny lí kra sotink )n& uskočil a luť la k od 'diodu IWk-jtt jitJt" Jad-til tiuiii kaní "Mulm diU!" fsIpvčdťU "Tedy Mpift rhvilrliktl lilrj i#! 1'rnihi kfiiikU basu k tm ittti a pinůiftfl lni f trarrit4tt k- íku M'dat Tl iot AU i p"íl!" Jtkr jal a kjttahuiatl t kápím ttuolky řťliník privitkft m ttttiil jtkl má kalí trttkttki Mitttikatit pí i 11 littbti aby ntť čím nastavili za kobylkou struny když se některá zalíbí prasknout! Vybral provaz nejtlustší bezmá la tak silný na jakém ao věšíva prádlo a počal ubohou ničím se neprovinivší basu Paunovu přivá zovatl k ataréuiii košatému atro mu Když uznal že jo dostatečné připevněna usmál se spokojeně zvedl své skřipky z trávy přehodil je přen rám 8 a přiskočiv k dívče ti dal mu hubičku "Ale" — bránila se éernovlá ska "No — vždyť se nle nestalo Mařenko" konejšíl jí "Nejsem žádná Mařenka I Kar la se jmenuji I" odsekl žabce "A tak Karlíčka! To je teprve hezké jméno" pochválil Jiskra "A nyní pojďme hledat ko čku I" připomněla Karla "Pořád melete stejnou i kočku kočku!" zabručel houslista "Nejspíše utekla k mlýnu Ma jí lam kuřata I" dodal 'To jisté I Kuřata cílí Míeinka na dve mile!" A pustili se k mlýnu pana otce 'iivoučka Starobylé stavení ce lým rázem avým připomínalo ča rovné opuštěn: mlýny z národ ních pohádek Na šindelové střeše jeho rostl mech vodní nádržka za růstala travou a rozbité tabule Ivou oken smutně dívaly se do kraje Voda v nádrží bahněla a velké mlýnské kolo nehybně str nulo na svém hřídelí jakoby je by li nějaká kouzelnice odsoudila k věčné nečinnosti Mimojdoucí bez ěčné čekal že odněkud z hlubi ny s potměšilým řehotem vynoří se zelený hasfrmátiek A přeci? uvnitř bydleli lidá mlýn občas vesele klapal vábé krajánky a zaplašuje vrabce kteří rarli v skrytu lopatek mlýnského kola přenocovali Než občasný ten kapot přece nedovedl zabránili úpadku mlýna Pavoučkova jenž pustl vetiel i chudnul jako chudno celé Pod brdsko vůbec "Jeminkn — podívejte se pt dívejte se!" vzkřikla Karla "Mi mika Míca — naše Mielnkal" A radostně zakývala na drob nou kočku jež vylezší dírou z pfi dy procházela o po mlýnská stře še "Mám dojití pro žebřík?" nabí zel se Jiskra "Ó ne naše Míeinka je obrat nál Hupky — a už bude dolol" odmítla rozveselená akrobatka nedbnjíe porouchanoslí červotoči vého plotu jenž ohrožoval neve likou mlynářovi! zahradu vyívi hla se na něj n odtud vábila ne věrnou kočku k návratu lichotíc jí nejněžnéjšími jmény Míeinka chvíli se rozmýšlela a pak skočila velikým oblonkem ge střechy do Karliny zástěry "Tak vidíte fcíkal jsem že jinde není než ve mlýně" pdotkl muzikant poněkud rozmrzelý Karliným mazlením a kočkou a je jím tvářením se jako by jej tu nebylo "Za radu mi musíte dát ještě jednu hubičku — " "Láry fáry — povídali žo mu hráli I Však bych ji byla bez vás také našla!" "A když vás nepustím?" "Pudu křičet l Po zlém se mnou ničeho nesvedete " "Což když pěkniS poprosím — " "Tak natě!" Karla dotkla se růžovými ústy a šelmovským ú směvnit spěšně Jiskrových rtů a než se udivený houslista o slad kho pnitu probral byla l n ko čkou již ta tam "Hakulentská žába!" vidychl niuikant a pustil se do vrchu kdo nechal hau Za minutku byl na míst Leč — t o to? KtU je — hasaf "Vždyť jsem ji semhle přivá iIM Pro páim — AU — ne llt tohU tienl uioltiá — Nikdo tu přec nbjl v tak malé rhvlltl" lahofi koval ttbuJák a před očima # inu lat no' lo "Poj" co tomu řeku Patrní — O J4 0r" A tluču s dti hlavy roibťhl Jiskra k lt u kd n pate lihu- řllj konted Ulili "Nfvidťii it mou Uaitt" kH č-l Iuultt4 na vUs4tlnt pritttl pala tolva ileehu p padaj "Pasti jakot lasut" ttaěj oiiirdiaiit iir hipavým i Karli- 'ka j 1 Mlhu Mít inku tavMa tlt irbliíbu t irhil KLkíka ka hdtiktl t kouřtbi tdftftU ui ui4 a apriskU rutt JJmlukoUl tratiU vitu 7n ňuU mlnntli byle vsítil lvs pršel ikiiseiM jn vddckoii (ifttcl a rl ten n fl basa? VŽdyť jste jí přece přivá zal?" "Při vázal — ba hi přivázal ale — --" A milý Jiskra div se nedal do pláíc "My jsme jí nevzali" pkrčil starý komediant rameny "Jsme poctivci Můžete si prohlédnout! celý vůz!" A ukázal Jiskroví nejen vnitřek vozu ale i menší vozík bednami a bubnem Pasa nikde Smuten vrátil se ubohý houslí sta na místo z něhož se na chvílí vzdálil aby to trpce odpykal a čekal na Panna Když "patřil batolivou postavi čku bfisístovu klátili se do vrchu srdce prudce v těle mu zabušilo Pylo mu upřímné" líto starého šu maře který teď co chvílí se zasta voval aby ze zamilované tabatčr ky štědře nosu nahradil dřívější půst OsudnA chvíle nadeSla — Jí skra ae zpovídal "Vidíš vidíš tady to máme Tabatěrku jsem našel — a basa pryčl Teď jí můžeme po vSech peklích hledat Celníky na kome dianty volat všecko mamo Ne měl jsem ae vracet To byla ehy La í — Ať ai říká kdo chce cokoliv vracení e znamená smůlu — -— Tady máS nejlcpíí příklad Ale kde teď seberu basu novou? Sko rem abych ji sám 6cl někam u krást Jiskro Jiskro to ae ka marádi zasmějí — — — " ťrjiíolbaba IČITKL hry houslová omiuu v iiuvm rrana E O II II I rob 13 a VVUliam ul H í poschodí ti : VlrÍ HOSTINEC A RESTAURANT MMfutékhl IIIMH7 hi luh M Omaká Bratři Divišové MrUAf UÍh tlila a řru f t- fh w-iUjf a Ihiii Itaer v W aa klatí lrá immki kttvtiy ftil t iklltui !(''' jtti u ' jk tutt 0j VI afaUlai $ ith ilmlw kf p-j'4ia mI jí(4 14 fcnal lkuM 31 lr „hi finOTinrn ftaalai — 1 Vím U ii Mfiiiri1l a a Wtuiai aiw oMa Mak Vlllaf Ualttt Uta Ukl I r-Ht aai aJMak atiia aa 4 l M tatllav l%a aift