Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 29, 1911)
fltrana' 10 1'GKKGK DNK W UftHZNA 1911 R L YBK Ohrni r dob itaAcho národního pMbuzijsil NAPSAL ALOIS JIRÁSEK V Věkovou všuk ta chvála znepo- cen právě se přihnav obořd se na kojila Nedalo jí a odpoledne že velíce mílí ho stanuvší u dveř jak jen měla trochu pokdy zasko-s rukví zcela prostou a zhruba Jen čili l také ku starému Zul mano natřenou Chtěli ji odnést 1 a ml vl Dověděla se že tu František 'sfr jim v tom zabránil Proč bylo včera také byl Btarý tkadlec sVsamo zřejmo Kakev nebyla asi za ovšem divil co že s Věková tak vyplivá m jakou František odchá zel a jaký byl "B jakou by odcházel" děl — "jako vždycky de to hodný hoch Dal a ránem Pohrnu no ano niku rnnó podal a pak mně pohladil po hlavě po vlasech a povídá abych lyl bodné zdráv j to jo pravda to iiedčlávé A kdyby byl trochu rozlftostněn I Však to mi Často bý iú a často si mně požaloval jak m mu stýská Přál jsem aby se s tím netajil aby to doma do oči řekl" "A co onT" plála ne kvapné Vě kovl "í!o bych to neřekl 9 jo u pan táty všecko mamo Vy že byste tnu udílala po vulí vá má tuze rad Proto se také tajil a tají a kyšte neměla zármutek a lítost Ale kmotra 1'Vantiíek má dar Du rba svatého toho je Skoda Mů žete li promluvte pantátovi do du ří Kdy pak mu vrátí František T" "l)o týdno" odpovídala Víko vá všecka zaražena Zamyšlená se ' -vracela domu Tedy to nebyla pravda František au jen tak tvá nl adednl čas II zalmanu v tu dobu mí stýskal Ale pro5 se tak loučil proéí Nejen a ní ale také a kmotrem se flalmanem Proč ae tak loučil f Vždyť jel jenom auí ne na týden a ne kraj světa! František ráno když vyjížděl illoubo se p svém rodišti obracel třeba že bylo j?šté husté aero Tak když no dostal dále do cizejšícb končin schoulil ie do koutka a od dal ae myšlenkám Kozhodnost se mu vracela Do podrobná vymý fclel a určoval jak obchody odbu de jak všecko domu pošle i zbýva jící peníze Nechtěl aby otec mohl říci že Tnu ujel a penězi že je nepoctivce Na další centu do Prahy kam měl především namířeno ušetřil a! Iřd tím i také tolik co by nějaký týden mohl v Praze žítí na avůj KroS nežli se mu naskytne nijaké zaměstnání Plížil se takto k avému cíli nic nWnč uebyl veael ani sám v ob5 Mkojen Domov mu tkvěl v my wli matka nejvíce Než i starého tce bylo mu ten okamžik líto 0 uilouval co od níbo zkusil a sám mí ter připomenul že to pantáta a túin také dobře myslil a že míní ho takto nejlípe opatřiti když ho u vede v obchod který mu i dam a viWko bez toho chystá Více však myslil na to že je otce neduživ a } vieeko to zdraví matčinu nepři dá Cítil výčitky liyla to smutná cesta smutnou &d to jKMlzimnl krajinou Zemé liyla na kost ymrIá na temenech hor a vrehii visela mračna bélavé mlhy táhnoucí se daleko dolu po t raníc h Dřevčn chnlupy ve vw-ch poleny a pařezy takméř za rovnanj vypadaly jako pusty — Pře nimi 1 na celtách skoro ani -človíčka Jeřáby u c(ty a dn u fxHokft holé a lesy ve stráních íernřjií barvy trčely jako tmavé trovy i moře béUvé mlhy — X večera [xčahi se chumelili Tou dobou dojížděl do Králík Se tinélo k valné tk že vrchy a chlumy kolem pohnmkčhi mrula íanikly v temuu Jeu na jiHm boxi urgvii nad in'- tem Ařtlu nkilik svčtrl tu a "hralu mih ti" i kláitera sritkéhi u sa nmté v té V)ii m pmmelhn ['ti kru ulicí dtal m V Vfk na ná lučstl dřo (říi' h iiMiiift douiťi s ftuddnéiul Tam naj-l d huMÍn r# a nthtj tva k uk- mih m MwUnil ot vy! ahy ÍHj lr Vyhlwlal oteuv uIm-ImhIiiIIm) fřUfle Mé tt ktsp K Věk ! I v htikťto irté jwirvé a lrt iriN-hu la t-hu i r bidd iioiti ď-i l kam rM' Tak ta i dMtl du hejaké Min kdoi lui #atav l IimV jnř i j v I hV iwlky a Uii t tam Mlitst a k Ut'it)ui drrid nmi% trtt i4'r v if'h m rika- placena a oni nemélí peníz To Víka dojalo Tokal 11 dveří a dí val se Vidíl jak ten mladší j vSecln'íi ustrašen jak ten staří truhláři domlouvá prosí ano ťeř ruce zvedá ale v tom jak mistr přiskočiv ke dveřím prudce je ot vřel a chytil starého ubožáka za rameno a ten už se zajsitácev o cítl se tm ulici a div Že nepadl Mladý skoéíl za ním Truhlář je sté ve dveřích hbisíté nadával klel Vík nechal muže a výrostka za jití a teprve pak k nim přikročil drže váček s penízí v r uce O ní běželo jak se přesvídéíl když se s neznámým rozhovořil 1'tnl se ho proč že nesel ke zná mým že by tu v mfytí přc bylo nfkolik milosrdných lidí My tu jsme pme cizí My jsme umělci herci temi není slitováni-"-" Vík se zarazil "Divadelní hercif!" zvobd "Ano Knždý rád se na nás ix lívá když hnijeme tleskají nám když je rozpláčeme nebo rozesmě jeme AU po divadle jsme Inko prašiví Na Venkové a tady v ho rách zvláštč Každý se nám vyhý bá hftře než žídum Nebožtíka ka maráda neehtíl farář ani hned za opatřit Zle se máme tady v tich horách pane tuze zle Když ani mrtvému kamarádu nesehnali jsme na rakev íteditel ji objednal ale na ťivčr jsme ji nedostali Ke vše mu to nadávání — " "A eoŽ ředitel t" "Nemá ani halíře Ani nám na hlíb Jsme živí více z almužen nežli z řáže — " "Jak se jmenuje ředitel T" Osumčlý herec Jmenoval nijaké nčmecké jméno Vikovi zcela ne známé "Kde máte divadlo!" Herec udal hospodu a hned zval Víka aby je ráčil dnes navštívit! že hrají tuze krásný kus od Ifflan- la Vík na pozvání ani neodpo vědí! ale zeptav se co chce tru- dář za rakev dal herci tolik ze svého váčku Přidav mu ještě dva Ivaeetníky kvapné odešel n zmi zel v temnu nadbaje obou zasvé- ienců Tbalííných kteří plni úžaau za ním hlcdíli jako za nějakým tajemným viděním zázrakem jím poslaným Vík zapomněl na chvílí proč vy šel z hospody a kráčel před se za myšlen na cestu se neohlížeje Se mezi staveními většinou dřevěný mi a přízemními a mezi ploty za irad k n mi příslušných Sníh poletoval Nevěda zabočil právo h zahledl pak zase ty kte měl ještě na myslí oba herce ale jíž s rakvi Zahledl je na kon čí uličky kterou se bral vstupují e právě do nízkého dřevěného domku z jeho oken padala zář Věk zamířil za nimi Za chvilku stanul u oken dotčeného staveni áduoii záslonoii nezastřeiiýeh Na chýliv se hleděl do vnitř Spatřil chudou světnici stěn dávno jíž nebílených Na stole o podál okna hořel kahan a v třásla vé jeho záři viděl dl V kil II stolu sedící Měla přes ramena šátek a byla schoulena nehoř ve světnici nebylo ai ani zatopeno Do tváře jl nvidél TI dva herci právě vstoupivše kladli rakev na dví ži dle jel jim nějaký muž otvil primtfid avřtni-e Mul ten prve t v koutě ti Mt kam al svit kahanu jně nepadal Ale jak ny ní židle rovnal ohrárni ja tAřl k oknu dstal vlee do svitla a Vk - se Irkl Thaoi! Václav Thauf n ano on! Ale jak iměiMl! Ci při i'ti h Ut Iti patrno Tvář ílilé di ll }% lri ni 4 hlt iKiujd I arvy laibmtlě vťrn # (iimI'Imi S)h něUk iitU jk ♦ I r i -Uiii lakci r li I! jali e l'eo V)praoiat V Vik iiiaii4't ul Ukí dhk ii i d l obrattU h r i h a jk t n %t'l 4!hi U kapv nkaioial na f KA t!!li ui jH r JutiiulH H losluchačům dvfl-stříbrné dvacet- til soustrast Teď teprve pozoro- "Propustili í jej — " doplnil nosti pro níe jiného jaeio uemřl nějakého výrostka a ataršího inu- val jaká změna se stsla a Tha- Vék když Tham chopív se opít mysl nežli pro Paulu Pyla pře níky vyskočila hbité a její hubená rwm Všiml si jeho obnošeného korbď? pil [padlá A měla takovou radost Z tibledlá hezká tvář tenkého nosu kabátu někdy tmavomodrého až "Ano byl bez chleba on 1 dce-Jmého nenadálého příchodu! Plaka kloníla se k peiézíim zraky její o po krk upjatého jeho hustých via- ra všichni Nejprve myslili že la objímala mne dnující aft nepudrovaných ale také hrubí IxtiUn se hned nčde jínd uchytí! Tham a! nevšiml jak to yU asi iSettynal Dívka nyní asi šestná- nehledčných přepadlé tváře í zka- hko l y byla nějaká Koern-Jtka! mladého přítele dojímá Chtfl pa ctíb tá značné vyrostlá za tu dobu b nébo oka A kde že byla ta jas- Nešlo ío a že níe jiného nebylo1 trnfi omluvit! před ním ivé jedni co jí Vík neviděl Ale poznal jí ná mysl mladého spisovatele kdo tak vzali co bylo místo u této spo-1 ní ďokraíováaí hned 'ío je ta íipciá nikdy pro- jho svěžest a veselí f Jlyl roztrp- lečností která so právž sbírala stořeká Uettyna rozmazlena pý- cen nekliden nespokojen rozhá- rro mne to byla také rána Koz- cha svých rodiči! v tom chatrním ran jak Vík dobře z toho vycítil vetchém šátku 1 teď divadelně co Tham jen napověděl přehozeném I j Hmotný nedostatek nouze tís- Vék stál nehýbaje se jenom jí níly jej jko všecku společnost n a Tbama pozoruje Dyl všechen níž za jedno trpěl Ale oni všichni vzrušen Tham doktor Tham tu ělí je to on pak trápení ješté ii ti srdečnosti v té nouzí a bídčí 'jiné Hnětlo ho a soužilo U se na A ona zajisté s ním! Paula zdel ť dráhu vydal ne pro to co tr A Mnttenuovl všichni () zajisté pěl ale pro to co opustil Hám to (My také Jaká to zmřna! Jaké Vikovi řekl shledání! Htál jako vyjeven a len 1 "Jsem špatný učitel" pravil s ™ w w w ' p a ----- „ hlidél Viděl jak starší herec jeden Skeptikové 1(1 t M i I í - II unl uí-UoU — tlu li i I J"' Vym neou- """J m m um ll"iniM n lit" w w 0 ( !{ mí Hozloučílí jsme se fl já - hi 'm' llk "l1'0' Mh milý ví že jsem si jí tak za- J1?? jm lMýt]Hl ihnvM' miloval! Měl jsem velikou starost 'if' fállzyt [ n o nl jak jí je netušil jsem jí níc!'ir VT IT' oal ?!"! n° dobrého při společnosti Chodil ustfl fI'oa jsem jko Idudná ovce Pořád jsem t™?1"" fU 'n o na ní myslil Kdyby alespoň byla "° " t ™} oni?™ Xl mohla mluvit! A ona I Jak těžko 'sh}ú l Mt' pmhil odcházela jak se bolestní loučila! '''''"'V"'"1 r!íh] M mňlnik Měl jsem ji pořád na mvslí iak í !'nM hbonUh pan Joaeř trkym posmcíkem "Spatný Jích byla té poslední chvíle jak no """[' '" i""" m™J "vcumiam 7 }H4-m učil vědí li a k vlstr1ii( chinin i „-!„ i u í '"výrobek Trmerovo Léčivé Hoř- ' " ~f 0r těch dvacetníku dal Tbamovi jenž nabádal A co já teďf Podívají se jej schoval do kapsy jak Uettyna mne 8 německým! berel se překvapena a patrně nemile na tvěieui se potloukám a utrácím Tbama pohlédla a jak on toho ne- vou sílu svého ducha — zabíjím Ibaje k hereftm něco promluviv N" na postel ukázal Po té sám pří- Prudce se napil z korbele nesl z koutka olépku třísek a roz- "A proč všichni proč pan Dut- vázav ji dělal z ní polštář do nriVfcuu" Mni se Vék poněkud ostf- a 1- ' " ve a ostat sem rdkev vystyiai i po máhal pak oběma b' jícím mrtvolu chatrně íio isieinuio loze vek zahledl Vlih T !)Vj( z))Vf( tlrifitlfttn 4 £iiif ( áA nik! ? t „-„ i " i"" zvysiu jeho léčivou Tham se zamlčel "' hí'u inV 'ftvk Vék naslouchflje bez pohnutí1' ''' í'f vtší účinek nežil řekl nějak nejisté s "A proč jl ne-""Éa l'fi'"}tim MvH yt]iH- Cco pojali za avout" ipřcsvčdčití ony nedft vířivé lidi o a k i ioin že v chorobádi zažíva:íoh Ano odvedl lham prudce !mh f m) m tf vytrhnuv se ze svého zamyšlení '„ l laké jsem na to pomyslil Ale o-1 „ „ H jutu mriiu r - w I J srdce bolestmi hlavy bolcatmí ve vni- těllOslďll fitl l(iwi ffínuua n( ""' ' " ' poncKiKi osty- iaae jsem na to pomyslil Ale o-' t-1 i vystýlal i po- ebavč ač by se byl raději přímo dešlí tsk náhle ft já nebyl na nic' f 7 ' r7 refim ukládá- zeptal kde je Paula je li ženaf 'přichystán A u koho měla tu zfi-: uTVi ě jen oděnou ač to ovše na jisto tušil tt oml Tak odešla a rodiči Ne-! T í ' zsínalou hubenou tvář špičatého frpce "Pn Putteau není nic Wsíl ) zkusil jsem mnoho 'Kír 1 Bt™' tri i i i r i t"'v "-oy so o iiravuo ioí řio ivr itřti la Vedl co isem i nrriind irn7 írm 1 ' „ í kmitla pak jí zsslonilí muži jak ' vftiNI tll i( vI(lkll„n 'VÍJM ÍM - „„ i ""!' I™™™! )ňV P"lř"2'a na mrtvího druha natosled se zai um x ' tzt i ' 'i'""lc kaznti Vlěkárnáeli Jo hlcdíli Hetlymt dosud stranou v šátku jako pláštěm zabalena ne činné priiinzcjicj Hivrtila se v iriim Htl)U ho příčinou MyaJíla fe v ř){ m h iro náS jazyk „by byl 'zvele-l' „I mh ví jaký eníus jaká jec Uránii jsem se Paula se' J wi%b™ m znamenitá herečka a proto nebyla šla mně a očí ale ne z myslí Do- 1 LI ! ('"Kflf0' lh Vm 8o Ash- Pořád jí dá-''házela její psaní Psala jek je jí brala se e dveřím Nevyšla vsak valí ňlohy jaké se jí nelíbily pojtcskno Viděl jsem ji jako holubí nýbrž čekala jřál byla odstrkována ustavičně Ibbou trpící nemohoucí si Když víko na rakev přiklopeno jí křivdili Doma měbi oporu to " postesknout Pak také psal o vykročil také Tham Ivjí jjy(ljj „„ t ' rv i w fri u „řadof OZNÁMKOVA KANCELAft Věk odtrhnuv se od okna ustou Obstarávám a přijímám oznám- Myslili zrovna tak a tak I'-'' že Paula se trápí že ebřadne! fhílMMMWf jimifjjfi- liii iv iifiiif iiiMiif mi tt ifntttt in iivni iiij vmi'iii nu ii ni rr i iwri j - Pil ku plotu do černého stínu dvou i-l-h ui i xi " „ Aw'"' J'" výhradní oznám- _ i iij ni ii ¥i i li li i t lio kde eo bvlo advdi tnM tm centu a stromu Vídcti ho nehylo Slyšel (uhl h„ „mft domlouvat a jak ně ! vypravil jsem se za nimi A více už na síni hlasy nejvíce panny Pet- t „Mfrý j„ZJk vyjfH (mih ít]í fam Hl ]t) fnhy mrm t y tyny a venku zas dožadovala aaMitel se neb-kl a rmstíl íí TKI "Ale mohli si Paulu odvét atrně a to jíž dosti prudce pe()(k fvj vMlt lPřl '„l _m mnlé příkoří své dcery nabyl ne- "A f)říjet zase do Prahy Tak -byěejné odvahy a jak byl ženský jesr Mohlo tak být a mělo Hylí mi doma naštván zašel do ředitel- bychom také nouzi třeli ale já nitě kanceláře Ale marné m ohá- bych byl alespoň zňsřal ří svém o-i a rvcn jrancouzskycii ředk'i nebyl bych se stal rM-om sama sebe Když jsem přijel ke spolcč- 1 in na Thamovi "Maminka nemá ani haléře — nemáme ani na večeří A Paule není dobře -" "Mám jenom ten dvacetník — a dam li varn ho uvaří maminka „ „vifLi " kafíčko — a bude po všem a!— — — — — 'aula nebude mít nic" "Paule je zle ™" "1'háníte mne s ní pořál VSe ko jen na Paulu a vy si to nechá- e Me nedám dam jl to sam' lodal Tham prudce a rozhodně zabočil v firavo a nedbal ani když let ty na za ním všecka popuzená volala "Abyste mě do hospody!" — Vík trnul Uettyna se kmitla kolem Hleděl za ní pak vystou- iív na cestu bral se chvatně za 'Chámem Dohonil ho až na náměstí v o- světleném hospodním průjezdu fte kolem inho jako by o něm ne vědci ale ohlédl se j něm ná- 'dié Tham se zastavil hleděl na okamžik na Véka pak rychle pokročil podávaje pravici a zvo lni: "Příteli! Vlastenče! hfIj t„ „ pravdu vy?" A již svého někdejšího tichého soka objímal kový zástupce těchto časopisu Po dám Vám všechny informace tý tují oznamovatelům a obchodní kfirn kteří si přejí oznamovat Ob kajíeí se výhod kteréž se posky starávám překlady do všech řečí Pošlu Vám seznam víech mezi slovanských časopisu r na požádá ní AloU J Sank&ř 30tf J15 Dcarborn Str (Jhíeařo Illinois Zdánlivé nepatrné ochuravěnl mbtt mítl v z&pití véinou nemoc které předejdete včaaným pouíltím Sever ovýcb Rodinných léků XXV Divná příhoda Venku se chumelilo a mrzlo V hospodské jizbě dřevěného uěoii- zeného stropu bylo teplu a příjem Iié I' dvou stolň sedělo nékol k králických sousei]i při korbeibh II stolů bIJii "šenktiíe" li dveil tři vokové kleli hráli v karty Sou sedé dnei s siehid upírali arraky do rákoutí kdež seděl ten mladý é ský klipee — a kmiied anteiu u jednoho stolu! Oni by mu ani ru ky iiesdli a mi m řádný člověk -dl s Um sešlým tulákem loree kým A jsk dftvírné přáteUky nim roni'iiiv á ! Poérstld MHlsiilá S4 šťouchali klyi udsý kupe' dtd dvakráte Vrérřl přillésti kdyi lieřfe m dl rhiltě do jldia a jisté Vťtd chuti pil "Tel! si dlím dA" řkl iennab i é tl ntý prkař " Vm-i Vt 4 tr um Kile ty on iitihlí Ani im !S o iid Cídili ti luně úť til ik jsem je bittl " "V Iridd- i - " dd ni'%i-t ' jUř "dli ke ! inu I k 'il je lilili' jkit l y #- ' itij ♦ V m i I přioidm t a t ! -l %' !ku íifiwofm doktor J" i Sslá to j' Mitalt a Vík t( ! ú Til s počínajícím jarem potřebujete odstranit! pocit zmalátnélosti a únavy potřebujete vzpruííti činnost zlenivělých ústrojí potřebujete zbaviti krev nežádoucích látek potřebujete silnou čistou zdravou krev potřebujete pravidelné uživatí Severtiv 3 t Krvečistitel Vyvolá podivuhodné změny ve vaii soustavě a zlepií vaie zdraví — NA PRODI-J V itKÁUSAm BtOOD ř!UKFíE - Tl n ~H Cna $100 i ~m mm AMWÍST í rcunitt nvrjf t L T i w tfl ' l O '' i' f'm '' 1HI ' &! rJS!a bA " ' PIŮM W ' ili'lA Ci mK tW % Nikdy neopomeňte řl-l h chcete jediná SKVKKOVY IřKV a nebeřte jiné jel bývají ! Uny k vftli ičtiínii zisku ktrrý na ideh obebeJaík má tg i £ I P i PromĎolivó počasí ! I přinšil sebou kašel rhraptivuat toUvost krku ibtWnl dýrháid ale Sovcrův Bolsáp pro plico ►j J' bepfnym l krm puti vletu Ukutým iHdubňm Jíl prud dhks íasta přluraa ll tVna 'iS a fV t 5 Jazyk uhazujo kdyi jsou jrailvadla v nejHiřidku J# li pta u MU tu jft čsi ulltatl Sovorův ilvotni boloán Napravuji rtiky lailvatl aoustavy ih4i iMin Jstrr a ďd4 triu sily a ivíiitl i (Vaa 75 rrata PulrchMjctcH ruUy utt iuno kkttýká oUddluitl