Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 15, 1911, Image 15

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK DNE 15 UftKZNA 1911
Strm 11
matéiu hla a již byl u ní na ko
lenou u postele a líbajo hubené je
jí upracované ruce vyvstulých žil
plakal a plakal
Kmotřičck chorj b Hfholarum
ruetor stál opodálzlchka otlkaílá
viije a jmi dojiit v duchu pomý
šlel "Jo to hlaváč paličatá IV My
nIíI starého Věka "Ah to nic —
teď ho už poddá Teď to půjde U
bohA kmotra I Ta má radost ze
ardeo jí toho přcju — Chudák i"
XXII
Donm
Co František doma meškal Vě
ková nápadné rychle au zotavova
la Za nedlouho vHtula a počala
světnici přecházeli jícho kí někdy
ncIU na židli u Molu k oknu když
jím proudily jasné pupraky pod
zimního nIuwc František jí také
byl ncjlepším opatrovníkem 8c
dal u jejího lože posluhoval jí
vedl ji když vídala vystlal židli
peřinkami když mí usedla k oknu
na sluníčko Všecky tyto íisluhy
měl za svou poviunostj ale bylo
mu také při nich nejvolněji Koz
prúvělř a matkou éitul jí i modli
tebních knížek neb kratochvilnou
histori kterou kdysi byl z 1'rahy
poslal kmotříěkovi a kterou mí ny
ní od něho vypůjčil
V té tiché světnici ti matky bylo
mu když otce venku nebo v kra
jné meškal nejvolněji CífilÉ bla
ho mateřské lánky jež byla mu
jako balšámem do truchlivého
srdce jeho ViděJ ji v každém po
hledu matčině cítil ji v každém
jejím Mlové i ve vší její šetrnosti
Toho co se Htalo nni slovem ho
nedoleptá Neptala m ho na po
nlední dohy na jeho poměry juko
by dobři věděla že to rána do-
Hild nezaceleliá
H otcem bylo jinak Ten zfistá
val první čiih takým jakým byl
'když m František vrátil z Pruhy
První dni dělal jako by Myna ani
neviděl Chodil kolem nepromlu
vil na pozdravení ani neodpově
děl jako by ho neslyšel řVanti
škovi bylo při něm úzko nevol
no a živě cílil hluboké to poko
řovaní Někdy až v nitru mém
vzkypěl zvláště když otce juko
miíMoelmdeiii prohodil kousavě ně
co o Praze o daremné ěelúdce o
komediantech tu ao Hotva opa
noval aby ho neozval Než rt
zkoNtný" výraz mntěiny tváře její
prosebný smutný pohled ztišil po
každé vybuchlý plamen Posléze
přece došlo na kmotřiěkovR slova
řo to půjdu že no ten "hlaváč pa
ličatá" poddá
Nestalo ho ovsem bez pomoci
Věkové S počátku ovšem jako
by nadarmo mluvila když n mu
žem osaměvši ho prosila aby ne
byl na Františka tak tvrklý že je
už doKt vytrestán a že to není
přece žádný klouček Než pone
náhlu starý Věk změkl přece Nej
prve poděkoval když dal Franti
šek "dobré jitro" nebo "dobrý
večer" pak už také odpověděl
když nc František na něco zeptal
a posléze Mám promluvil to jest
to neb ono mu nařídil aby dohlédl
sem tam v domňeuoati nebo aby
to ueb ono zapsal účty přehlédl
psu n 1 napsal
Po všechen tento čau František
mezi lidi ani nevyšel ltyl usta
vičné buď u matky nebo ve svět
ničce Tam také po každé uskočil
první dni když nějaký svedavee
ze sousedství k nim přišel aby za
rnuými záminkami tio uviděl a ne
přesvědčil jak vlastně je a tím
Věkovým zkaženým studentem
Védélf jak divné na něj každý
hledí a ie se divné řeči o iifm roz
Hesly Jeti před jedinou navité
vu neutíkal aniž e ukrýval: to
kvlyl přišel kmtítííítk chorl et
schtilaiiim reetor T byly nej
pěkněji! chvilky kdy i bodrý Ha
vránek u nich in MÍU kedl a ne
nhntiil a ite při tmu nhyl
ih-Imi idm jako by diuivý mrak
w nad ně všechny ne
KmotrhVk uval KrantUka pu
kaidé srdečně aby k nim přišel
I lahraji Siitt ttyl u
přlmi { iké Itel FlMlt i k
první dul liešrl Mvdél %? Jo
dní kam ti vvťvht I vbi k it
r'uu ?tiuivi AI vldveky jřn
n vrVr kd4 ul fř n!U
u jtili kvapil ladem aby li ktdta
nepotkal
V t idAí avjlitht laMýik atěn
w larrualými tKnlinaiiiL j)t hl
krtvlM kyvadla ia rlřrrutku la
lUm muiituu a kottřvm Ulaln m-iu
imm il'í-il I l lKa a klM
mk Tu i (Hl leMi W h M
změidlo ani mÍMto ani Mlarý Žal- Vědclť že tento rok studií bez to
man který utejnčs upřímné a přá- ho jo ztracen že domu jen tuk za-
telskv ho vítal lako Jindy TUihftletl ncmňze
proseděl mnohý večer toho podzi
mu zvlásté smutného rozmlouvaje
h nahrbeným Mtarcem HtřlbroleHk-
lých vlasu jenž už tolik v živote
zkiwíl všelikého soužení a zármut
ku 1 pronásledování jemuž i to
nejmilejší co měl jediného nym
nňMÍlno urvali
A [irostý ten Ntarý tkadlec živo
tem tolik zkoušený měl ješté to
lik duševní MÍly tak mužné a od
daní) všecko unesl n Mriášcl maje
ňtěcliu a MÍlu mvou v živé a vroucí
víře vé v boží prozřetelnost a mi
hmrdenství Prostá řeé Žalmnuo
vn oživena toliko slovy jeho po
kladů Ntaré rodinné bible mla
dého filosofa až dojímala a koli-
krátfl mu připadlo oč je ntarý ziihrabiv ne do peřin chopil se
flaJmau ve xvé pevné víře a dňvě- knížky a ěetl při světle lojové mví
ře šťastnější nežli on jenž ze HÍní čky! To m vmeel do avého světa
kollejních odnesl si jen pochybno- i uvolnilo mu třeba že byl je
stí a n nimi neklid a nespokoje- nom na jeho kraji fíetl co měl
nost Mvýcli kníždt domu n'jvíe klasi-
Nčkdy obyčejně v neděli od(o- ky n nad nimi alespoň na chvílí
ledne když bylo pěkně vytratil zapomínal na všecku trampotu
se ven do polí do luk a pouštěl ho Jedno mu Neházelo a to tuze
na těch osamělých procházkách hudba Když se domu z Prahy
hrubé daleko a v takové strany navrátil otee housle jeho ve svět
aby nikoho nepotkal Chodil po niěce vísW schoval že bez toho
mezích po lukách nyní pustých ta Zfit muzika je vším vinna
zašel si do lesíka nebo na pokraj Teprve po kolíka nedělích ji zase
háje a usednuv na výsluní hleděl Nynoví na matčinu a kmotrovu
před ne na podzimní krajinu jasně přímluvu vydal To pak Fnmti
ozářenou tichou zamlklou jako šek ve své komůrce večer a někdy
by plnou tajného tichého Minutku i za dne když mohl uskoěití hrál
Jtoiiu bylo také teskno Htýskalo a hrál
se mu po Praze stýskalo se mu po "Chudák I" nejednou Věková
Paule nemohl oželeti že ji na pomyslila zin dveřmi naxloucha
vždy ztratil j Jí "je jako ptáček v kleci Jak
Va těch osamělých procházkách to krásně umí! Jak krásně hra
oineškal nc častí až do soumraku je! Ten není pro kupecký
a ěnslo nc vrátil když se jíž na
nebí leskly hvězdy Hleděl k nim
hledal stranu Prahy kde pořád
ješté jako po celou tu cestu v du
chu meškal
Věková myslila že se Franti
škovi za nějaký čas uvolní že po
zapomene Nestalo se tak Fran- )en zřídka všedního dne na ve
tiskoví se stýskali nepřestalo Ta-čer Hrával s kmotHčkem dua a
kový život jakýjněl doma se mu pak to kmot říček tak navlekl a e
nelíbil Nebyl do hospodářovi hnal že si sehráli pěkně ve ěty
nebyl Uo práce do které ho měl řceh To byly milé chvilky na
otec Ten sice na hněvy zcela ne- které se velice těšil studovaný ku
zapomněl ale přece- již spíše pro- pecký učedník či mládence jenž o
mluvil Dokud mc na dobro zlobil tom sníval že bude varhaníkem
Františka si ani nevšiml Nyní mu ' nebo regentem choti a že mí do
nedalo aby ho nechal zaháleli bude uznání a jména svými sklad
Psaní a účtování nebylo tak mu o- band
ho Proto ukázal synovi také pra-' Jednou před braním byl dojat
ce jiné A ty se právě Františko- tak že ho musil od not náhle k
vl nepodobaly Musil do stodoly houslím sklonití jako by na nich
dohlíželi na mlatee musil na se něco spravoval neboť myslil že
vzít! zástěru a otci v tom neb o- niu slzy vytrsknou
nom Kimoci pak l ho také do Vytáhlť kmolříček z haldy not
krámu volal To bylo Františkovi na klavíru narovnaných partesy
nejmrzutější Zatím si lidé na něj jež jak na stojánky položil Fran
zvykli a přestalo hýti novinkou tišek ihned poznal Pyl to jeden
že Věkfiv stuileut zftstal doma a že z devíti tanců právě ětverylka
pomáhá v hospodářství j"la favorite" již Mozart skládal
Ale jej to hnětlo Styděl se ve- jaksi z donucení když- ho hrabě
line když poprvé postavil se v Páchla zavřel před obědem na
krámě za pult když lepil kornou- který ho pozval a nepropustil dří
ty a odvažoval šafrán i koření na ve dokavad se těmito sklaďbami
neděli i pak když už se tak ča- nevykoupil a cestu k bohaté a
sto slulo nemohl si zvvknout n skvoHtné tabuli si jimi ticproklc
nemohl Ne dočekali chvíle až do- stil Prostřednictvím Praupnero
jde čas a zavrou krám Tam jak vým si je František mohl pak o
mrazy uhodily otekly mu ruce psát a opis opisu svého zaslal ten
zrudly až do modra a prsty se mu krátě kmotř íčkovi věda jakou mu
rozpukaly
Matka ho z té duše litovala a Když ty partesy spatřil a pak
div se jí iiezokolily když joprvé když z nich hrál živě sobě přijs)
spatřila oholavělé jeho ruce ty měnili pěkné doby za které je
bílé ručičky které tak pěkně psa- psal a živě viděl domácí zábavu
ly ty štíhlé prsty které hrdlo u liutteauovýeh o které se tanči
hoiislí tak hezky objímaly a na la také tato "la favorite" Zvu
struny se kladly Hojila je i u ky její oživly mu obraz Paulin vi
pantáty se stranou přimlouvala dél j jak davši sobě říci také za
aby Františka tak tuze k tomu tančila viděl ji žirě zardélou ji
kupeetvl neměl že tu běží o zdra- skrnvch očí jemu svému taneč
vj synova Ale starý Věk juko by niku se uklánějíci ruku podává
neviděl a neslyšil jící s ním po hudbě kráčející
"To jsem také kuil" odvětil Toho dno živěji neí kdy jindy
krátce kdyi se mil Věková zmíní- vzpomínal a večer ve své světnici
la o ozdobených Františkových vyóid z úkrytu škMtulku a dlou
rukou} ba ještě dodali "A nebyl ho ohsah její prohlUel
jem takový — - To jako by Myl v ni Mozartův dvacetník
chtěl (lei) "Takovému daremné Toho si však w% hrubě nevšiml
in ti mlndíku to patří Jaké litu Za t malých eedtiliček a útrku
ti Af ukonil!" papírových na nichl byl psáno
František bv by si i třeh bol- tu l"' tam méně drobným ú
ti uif nedělal kdyby by byli to Idedirýin pUmcm JU-nukým My-kiip-ké
fitin sin inl jen drobet té ly to eedtilíěkv řeé Paolnv jrjl
ida Al ito'1 a lajatev kdvl odpovědi které si uc hoval pro pa
tá ia pulti-nt m ttvp-ot uvě mátktt Nejednou % jt ni lajné
euvia kartáči illand kotouči vy úat lutu jedinou paiiiátkn ne
drAlu řťtliky kospÍni řeilirOV a je lin u je ui přf' t u ďooa liif
bivi k2 iiveii a J ovin Vw-lijik'm škal ale sotva kdy lak xhuutmi
ibiiiim iruviu d imiKkýtuí ioli jtkti pi onom hraitl Cítd
pa ii i4 iid vyvaleiiýrh íw a noe jk k Paulu dud rAI a e na id
itvvK Aadrr kleréito bvtli ih nikdy itriaiHtutrne NikdylUid
pul ryby mu nyní nikterak twli aMÍ ef nie nevb'1 jakil vftbn'
bily aiHi avýui al muly ni sddelnu id' Pra- Neuiéltř a ni i4ní
i priliviíl mu alaly Niemí ! niwjeal 1'rvnl éa kdy dma
liA nrfrptal ratbráttd a ani lu 'mk v Wttrn iiéjak 'tiplý
veiu % tiiHtival nvtri ptukhtuial nM-al Ui alaral % u Pfahu Iřrha
Mlčcl také proto že všecko to
měl za trewt kterým ho otec ká
ral V tom byla také jeho út6
cha naděje Ňadálť ho Žo to vše
cko jest jenom na ěaN že po Čafi
nejdéle do roka bude po jeho
kupčení li pak žo ho otec piwtí do
Prahy Té pevné naděje byl H
otcem ovšem nikdy o tom nemlu
vil První čmm nebylo vfibee mož
ná a pak si ani dost málo netrou
fal A otce Nám ho nezmínil Ta
ké i matkou nejprve o tom všem
nemluvil domlouvaje ne Že jo
přede vším nutno trest vytrpěli
() jak no mu po každé uvolnilo
kdy? večer zavřev krám vešel do
Mvé světničky a v ní osaměl když
krám
V tu dobu zima jíž míjela a na
stávalo jaro František mí také
jinde pohrál Poslechl konečné
kmot říčka li přišel do školy a pak
přicházel ěiistěji obyčejně v nedě
li po nešporách nebo někdy ale
! způsobí raiilost
že na ni myHlit a vzpomínatí ne
přestal Pak leckdyH zatoužil
kdyby tak zvěděl co se tam děje
jak je Paulou a h Thamern Milu
jí ne může í ji vzíti Než teď ko
líkráte mí jíž vzpomněl co rnu ten
kráte Tham řekli "Lépo by bylo
kdybych já byl na vašem městě"
Co tím chtěj říci? Proč není
šťanten jak by on byl František
kdyby on byl na jeho místě? Hnad
je Thamovi na závadu že nemůže
Paula promluvit! Že je jako ně
má? Ale miluje jí a ona jejl
Pomýšlel aby se přece něčeho
dověděl Ale jak? Komu by pMal?
Thamovi? To nechtěl A z jeho
soudruhu v kolleji žádný neznal
rodiny Hutteauovy a také nejcho
joměru k ní Aby pani některé
mu ze známých hudebníků to v
počátku váhal Hyloť mu nutno
vykládali proé ne domů odebral
proč tu zůstal a promluvili o leda
čemsi čeho on ne ani doteknoutl
nechtěl
Než jeden list do Prahy najmal
a ten byl profesoru Vydrovi Mu
ži tomu kterého tak ctil které
muž byl tak oddán nesměl přece
jen tak n oéí zmizeli uniž ae mu
'poroučel Plné pravdy však nrd
natéinu dechoví nenapsal Ozná
mil mu že se matka těžko rozne
mohla že iiidhÍI k ní na kvap ne
'moc že se protáhla a jej Marného že
'je doma potřebí proto prý mu nic
'jiného nezbývá než aby tento rok
už oželel ale že ho těší napřesrok
tu že pak hc vynasnaží aby po
kud možná všecko dohonil I 'dé
koval váženému profesMoru za vše
eku jeho přízeň a laskavost
Hecný slovutný muž mu ode
psal a to tak vlídně a přátelsky
tak prostě ale srdečné vyslovoval
mu soustrast přál všeho dobrého a
pověděl také že se tedy na něj na
Véka bude těšítí po prázdninách
Toho dne kdy list došel byl mla
dý íloNoř-kupee myslí povznese
né i sot va ho mohl večera dočeka
li Tu pnk jak jen na chvílí se
mu uvolnilo zaskočil si ke staré
mu Žalmnriovi jenž Vydru znal z
vypravování Františkova
"To je páni To je nějak moc
InAlný páni" opakoval staroch
když uslyšel slova Vydrová "Jak
byste ho neměli míti rádi Tak
hezky píše! A tak prostě a u
přímně To je nějaký Staro
čech" List professorňv také v to účin
koval že František živěji zatoužil
po Praze í po hudbě a studiích
Doma se počínalo víc a více Mtý
skati Práce v domácností a v
krámě konal nechutě ( bylo mu
nejvíce po hudbě teskno Kvarteta
ve škole a kostelní kůr na němž
o hrubé hrával nebo zpíval ne
mohly mu nahradili hudebního ži
vota pražského Vzpomínal nu
známý kruh na hudbu ve velikých
kostclích na divadlo
V životě hudebním by měl útě
chu Doma nemohl na Paulu za
pomenout! ale také ne na hudbu
V Praze by měl alespoň jedno po
čemž duch jeho prahl Proto ne
nemohl léta a prá zvlnili ani doče
kati Jedno mu však bylo přece
divno : žh se ani matka o Praze
nezmiňovala Od oteo toho neoče
kával Vědélť znaje ho že ěeká
a syn přijde a ho opros( aby se
již tedy nezlobil aby mu odpustil
a dovolil ho zase do Prahy Pude
ito hořká cesta ale mladý Věk se a
ní smířil
Počátkem prázdnin bylo jed
nou v neděli odpoledne kily otec
si šel mi zahrádku do stínu zdřím
nout promluvil František o té zi-
hvitoiti s matkou a zeptal se jl
I přímo jak bude a Prahou Zara
zila se patrně a odmlčevši se pra
vila! "Tak ty bya htl zase do
fa a
iruhyT
A tu zase František ía-d
"Col jste si myslili že zň-tanu
za pudlem T" svolal nad obyčej
prudce nemohu se té ihvlle pa
liovati
Vélová byl v rupaeteh al
ipak se vylítala dle všeho si
paltl tta lnyli jak tu jli nadhodil
aby Fruiitiii k donu iist ttl
"Má tebe straelt" pravila ta
ké 'a pak tiká e mu iirnt jako
j by valu ie t liAtrá mu nohy
l iliall Itesloliíit
i Hile však lievykUdata látala
Hjrdiioi nthi jak tmvina je
(jl Františka djaU l'lrkl % byl
(iaralf a tutj al pak pojednou
vtai prudea ividali
{ "A ja tu Meiwtahu) Ji kráma
ífam lirbtalul"
' Ví kov 4 ualrtiula nad tnu prvil
5f
J to t&tttilM kfilba a fxíll POUZíí MUŽŮM Ona vám 'poví
protum piclii't'll(iliiou lul i juk li vytlili (trsennou mtifnrmt otravu
krva ti nyíilig ciraiu Uvolní Iťávy urátu lly lijndy netáli inl la
lufloínf jíiionií Mvlnové a nií( liýřová nmnám rvmaliin kapavku a
Ooví tliytoná nsnioťl ojíauíiiu roury muLivi a v&edmy uuiitmit vliutliJ tnutCtin
v vnimn vlttsinfin Aummt prlvám4 Iwjnž a tn vulml nhtkou cínu Tato Ixneplatná
knfika vtím jmví pint trpUn a jak mfiínta lrvl# vylíil OUsliuJa f14 tkla
dííiá vMumtmll — právj tu m Vnhj lomtf i nvnio(nf luu) tntil y viiM Tato
krilHa byla Milána Ukul um ktr vímvn] Mu uludlu a thuumánl llthlo rvlíit
nich nemocí
Pamatuji }m m jmsIM nu prosto tAnnm vypl( mhí v primli rupatutfiné ihíU
ca Nepwflnjta jfádfiili jotií — fxmm nHj'íí' f#llní svoja jaimu a adimu
na ipodal Vitnm a AIh ttétn jej jruí áne
KUPON NA BEZPLATNOU KNIHU
HniM' tl řMlfítfcv tcl lifoh fuíitttn Mvlivm ml
dln ttlutmt túnu t v) b inttiuu i kulit fiiu Miil
XHlcě ll tltStli tlili III III i lil i llllll II II II li
Mi Slil tltltlti tltt tltt
kostí Za vzdychla a smutné pra
vila "6 tohohle jsem se bála 6 já
to vědčlal Teď to začne na novo l
Jen pro Hoho dítě se pamatuj a
před pantátou ne tuk zprudka
Vis jak je neústupný Jen mu ne
odmlouvat Ncch to Franlíňku
zatím to necb — já to nějak spra
vím" (Iilácholíla nyna tile Hama měla
jen malou důvěru v to co mu pro
potěchu řekla Hyna těšila pan
táty M) lekala A ne nadarmo
{Pokračování)
„un riao uv mjuioiiiínu
nkeho a okresu Ni
kdež jsem na prazd
řlen Národního va
Jeehnickcho — ovíi
poněvadž je i
Do NctoiTr tuci Jsei
pni Pucal
jeho drul
mek ii
dosud
re jd
Kořistí
drtiždi ale už
je škoda Jch
leko široko
pani co lili
nevěděla to
rísta toho
misií kde
nebo v tř
Kel jsern teui
hlavné zajímal
0
l na Hora (něi
kdež Za onoho
hozí zvaní 1'ohn
kdíŽ ho napalni'
sťanski knize pa
: Díivc bila Zelci
I hraběte Šternper
dal panu Martini
(Irenl šlechti z v
Miinsfeldi která s
'feldem od Vim
Edla ovšem nikd
Táni po iavli sni po
I JOSEPH BLISS &
i komissíonáři
230-232 New Exchange Bij?
Tfirloi m vicItlrBiitt
í I l
I Sil I'
f4openNA J
a M ! M
' Ucl jscT_ íde r
1 _y-TK V l I
w um i m - m n ji
V I fl 1 I II II Ml m V I
~ m i in i iiiuu rJi mi i
m mm m Mm m m
Ě II I IJIalll7 J
1 ÍCXWrrJWM? m írlrtíN
M m aT V v mm m I
í w — ' I
tli I
X víi5 I
M mm -ms — — vmmw
1 I I Fflk m mx m
1 II I 1 I 1 I
1 II l'H-1 I I
i 1 ii i au r
I I I II I '"1 I
C IV 'k ll I A
"'i l" -j l
i i (ik uran
%mMm v' )
HAHKY (' (Mti tf t V sil MmVJ Wl
11 Ul lnH
Mta at#lUa Juti)lka
Dlltt & Wollnan konUtlonáH v debythu
Mtaia Vat r4t li awuniol ! Inkltt imtilu t 'S'I ru tma N
i httJa 1I J-h v tajiMH laatlalala ubylta a l)i v M)iti a
Ita SUalltua kalJ tutt iarllu a tm'liH I ki)u# tUlfil kflt4
rrsu Irlwt lj 4 a uhJí I UU )kiwt tlwť)U JfUi at4Hail iaul
ta J44w Wiajaul %
Wiltuaa Jm i t a a t4a wlati a aa aia lu 44lu
DLICO & WCLLMAN
tWa 141 Naw Ciikaa tld l a YrJs a Omaká Naa
50000
Úplně Zdarma
' 07
ModernC zařízený a nejvétřf
řlZnlokjf i uzináFSsýlzivod
vlastní nojstarií řezník
V F KUNCL
l 1244 So 13tb St OmahA
Má na ukladČ vždy velké
zásoby Čeretvého různého
masa jakož i znamenitých
domácích uzenářských vý
robkfi Ceny levnéjíí nežli
kdekoliv jíndo Zboží možno
objednali telefonem i Doug
laa 1199 28-tf
čstnnni
dčlulí tu zábavu
hvílí doatanou v
elou Šunku a (
('nu ubíhat nepod
fiic ani ne podmai
adili ho tedi Že jedí
ohIucí
eo pa
i že li
i takt
'rve ♦
U 1
ítí T
příroa
ic ti herci
— mně aai
a n tož jsem
mne ni
jsem inkc
nimi o
stech ober
ee že dosta
aspoň při
o k zapiti
h tajné t
lc vihovét
'entito biU
esU — toho
li z Prádla ze i
'letí jsem ho mea
lil nebonékam
l)ilo tne neštěstí
rnne za vrcni
SON GOMPANY
živým dobytkem
SO OMAHA NEB
( tou Qliuati) 800
11411 ltoliow al lr
tlil Ml4tUIl VrflUl6 +
ImmllilU tit Jim ilu- ♦
l)ltnu K lil +
) J Bliaa a aon t
Co Ir li'U' IIUmui T
op
i
liriiuu ktr iuhu
ili lil wi
lul al I tiiHi nliil
liililu ii m im kAil lid ▼
Vl lH ukui4 J
Ui kiloti kjm +
' iii-hMt a lak i T
kt ali h i líl U a
ULlu i kahUi áiiák
ku al)( JIUM H ♦
lil Ku A bllS lil r
tilfkoll u pj44II tu T
rUta vri-totcau 4ililaa
-Xir" 1 74 "" 1 -mi
I lZSi TraM Vi I f i I l
P m mm m W m -m a
av__ I
é m
V
V
II rtv f
ii ii