Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, December 28, 1910, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Stran 8
POKROK DNE 28 TROŠINCE 1910
POKROK
PUDMSHING CO
' wydkii
1 rOUOK IÁTKDV
a mUiI vjrdial
CrsU r HaJiae ikra Nb v rVkay
fer s CUrkaon pro Colfat okr Nb
Wllaoa Kasa pro aUt Kiaul r
CJar fiapida I pro stát lowa 8t
Paul a afissospolks Miss pro stal
Mlaaeaeta t Ty id II H D pro ttity
outk a North lakotu
l4aaaaé:
Pro Hk4 Hiáty I1JS0 Pro Kanadu
$300 IV Evropy MSO roéal
Ziailky piat dtjtat M poaoel po
aJialrk potikiMk (Moh OrOora) ai
praaaalek poukiuk (Eiprooo atosay
Ordora) bankovalah poukiMk (Bask
Draft) aaabo v reglatrovaaSm doptaa
OummUU své pfssMhovial údaj
to aiarou aotoa adraau
Dvplay krukft ítanaMra oekotal a
Torajaiaio Maat bytí aluin pasa bal
éayalu aíkobo oaoba poakodltl a po
dopaáay playm Jménam ař jíl mi býtl
V radaket tajao aaabo doplarm o
varsjsaao Nový rok předa dveřmi Co
náa v něm očekává T
Star rok Dřincsl nám vedle
—
milá příjemností i mnoho nepři
jeinnoMti Zapomeňme a vzpomí
nejme
Odnustme především lidské
a
mstě neboť ta to byla která nám
minulé chvíle nejčastěji a nejvíce
strpěovala
o
Nehoršeme se na ty kdož nám
r uplynulém roce ublížili Větši
nou řinili tak jenom pod vlivem
vlaatoi hlouposti
o
To české snažení r leckteré a
merické osadě velice velice
kulhá Hemží io samými generá
ly kteM bitvu pravidelně prohrá
rají ale mužstva v něm není
o
Osobně chyby vytýkati komu
koli přísluáí pouze torno kdo nám
přea vlaatní avoje nepadá Leč
takový nejraději vytýká poně
vadž sám se tím — mylně — kryje-
o
Dobře to vystihl pan Sinrha z
Milligan tím naším vlastene
ctvim a dobře poukázal na to Že
venkov dělá daleko více než mě
sta kde možno nalézt i plno od
znaků a nadpisy "For revenue
only" I ty noty jakoby přímo
řvaly Životem
o
České ěaaopisy vydávají se zde
a různými účely a cíly: jedny
aby poučovaly a zušlechťovaly ji
né aby obchodně prospívaly a o
xnamovaly dalál aby otravovaly
a konečně poslední by pod růz
nými zástěrkami i tituly praapro
atě nadávaly a urážely A torna
všemu se říká cVsko-americká lur
naliatika
o
Jsou mezi námi jinonárodovri
kteří si nás Čechů váží daleko ví
te nel jak dovedeme sl vážit! my
sani svých vlastních lidí vUst
tAth anah a vlastní práce A proto
váinwt ona ol téeh rlzfeh lid? po
ěvadi jet alcapoA npřimná la
to mimi nám být i milejší a víta
něji! nrl vlajithf ťur lhostejnost
nebo klarkov ílt
Váiioěni v4tky kterými aU
peft ? dohasfnajtrlm popelu svých
duil stali pro vzpomlaky
tp4loí a lidštějšími jíl minuly a
pmUh UH ftáut aepřakiii byrhnu
vrátili n y J-i' tJ erotu d
starý kljl kritl-attit prMti
ia4U?l a kU kuti
t4lJ a jU-lí té v NwtííM t„o
lktuvaii ti — táoM
'r t4ii M-ý rk tt-
fca ai u% tt-rit ji l f
iial Mě f"iiltti# „í4
It#ř1 mí ffjíi iWij ♦?lí4
U t yt- ti!}
Mil aatrf wttf § 4uH § m
r4 j#i# i 4t# § JJ4
h a MklísÍi m
ia il tm k l 4 řm
#
Tak ttr ifí 4t Hiwa
♦ali4 trtii a t ## 4k4
iíí" -ta f taífo-tlw viM t f
ti- lífé t flé
(1 ttmýit a folávfc w
ho poklon nenadělala neboť do
minovala tiudo jen svým vlast
ním "já" — jak jsme se o tom
mohli přcavřdliti a četných tam
ních listů které so nám dostaly
lo rukou — a nyní kdyl se vrá
tila do té krúsné a a na světě je
nom jediué Ameriky reklamuje se
v četných anglických listech chi-
aiskývk interviewy ve kterých
jako Ceáka na Ceiky ve stsré vla
sti a vůbtc celý český národ kydá
hanu za hanou tak aby americká
veřejnost jen ui měla o nás mí-
učni jako o nejinřeriornéjNÍm snad
národu mezi vietni národy evrop
skými Učená a slovutná pani
loktorová vyslovila so vůdčí zpra
vodaji chicažské "Tribuny" o náa
Češích mezi jiným takto: "Názo
ry průměrného Kvropana o ženách
právech jejich jaká by snad
mohly miti nepokročily dosud
snad nad průměr Šestnáctého sto-
clí On se domnívá že žena byla
stvořena pro jeh zvláštní potěáe-
1)1 a pohodl) cnl to smesne a
přímo lživé tvrzení t Každý kdo
poměry v Cechách aleapoů trochu
zná rád upřímně a poctivě dozná
že tvrzení slovutné a učené paní
doktorové je naprostou neprav
dou A dozná to tím spíše poně
vad vl ze ematK-ipacnt hnut) v
Cef hách zapustilo kořeny svoje do
úmdné půdy již v době kdy A-
merika o emancipaci vůbec ještě
ani nevěděla a že hnuti to zdár
nými výsledky přináší dne už
mnoho zdravého a chutného ovo
ce ( i n-ní důkazem toho celá řa
da našich velikých žen které svým
duchem hned v prvé polovici mi
nulého století razily cestu ve svých
pracích ženskému hnutí dávajíce
ženské otázce výhradně vlastní
směr a ráz! Kdyby tomu kkuteě
ně tak bylo jak o tom Amerikány
zdejší poučuje iiěená slovutnost
paní doktorky pak by český ná
rod nikdy nebyl měl svou Němeo
vou Světlou Podlipskou Muhl
steinovou Krásnohorskou Jesen
skou Svobodovou Kunětickou a
j a j Tewký mul pak jím v hnu
tí nikdy nepřekážel Naopak
sám — jim šel vstříc a pomáhal
jim víude kde toho bylo zapotře
bí či paní doktorová neví docela
nic o pražské "Minervě" o br
něnské "Vesně" a četných těch
jiných uměleckých vzdělávacích
a hospodyňských ástavech kte-rýi-h
v Čechách a na Morav? má
me vfee než jieh má celá Amerika
ďdimmadyt Nevili o tom pak
na žádný způsob není oprávněna
k podobné kritice proti které pro
testujeme nejrozhodněji Ve Ztra
cených nebo Dřevěných Lhotách
ovšem pokrokovost mezi ženami
najiti nemohla A připusťme že
ta lhoterká stagnace zaviněna ja ' tPa vedia mu domácnost Klid- Sedím „pět u kamen a je mi té
mui Nejsou vsak l zde v Ameri- llý b j(jifh jvit( k]í(lno ylo mř VfRo_ p „
IfTTV 'T rM'i a'mi uklilfi j"ř° 1 h
- : " Pounou
hračku a za nle jinéhot
někdo i v tomto případu právo
poukazovat! těmito jednotlivci
zjevy naprosto ojedinělými na
lý národ f Nemá Dle soudu slo
vutně učené pani doktorky jsou
v ČWháeh poměry předpotopní
Jaké pak jsou zde v Americe a
zvláště v té čeaké Americe! O
téh tam pravdu neřekla f Hama
se nad nimi nerastydělaf V nás
v C-rhá-h liji ženy a duši a sni
retu tétnito dovedou buď avémil
tnuli býlí nejen fenou sl i du
iev nimi rálei ij-d#čniky kama
rády kferýmjMíl poutem iiMItlrl
M nabývá Um teprve t % t
ftího v#iml aJtlo samy Kbá
pr vzdílíhl soj# a pri) d nia-
tei-j š4Mot a op-ífai prt r#Jý
íUfri A I b jl íen ♦ NU pit
1 ktř tbit r-el) r tv
h4'K j }i H „ v A )!}
mífínt a ahí í-3 s5n-l4
l Jl' h! M-wj4l
mm Anrii4 aU m tr
t4tt i{wí5oi isíVi a v
a ifdla t% a r4
í# teÍ4 ritni fiírtil
% lf tf #i i ta
ik a i Um im
W Mr a a-a4 kííif a
M##a mi ú t ♦4í#4 4!4 a
fl-l itiita tak lk m
' k M Uk aiU
" Ml t pUťUn mU
t !!# i 4a Htk
mohla inlti nějaký význam určité
ho Kslání a nemusela vyznít I ra-
h'ť'iii reklamního bubnu
VYZNÁNÍ
LUt s d
lenníku
Malý bílý jokojík v němi pro-
žil jsem několik dlouhých měsí
ců zahrabán do knih a šťasten
náhle se mi zhnusil Nenacházel
jsem v něm klidu jako dříve kni
hy zůstaly netknuty Vesnice zdá
la se mi směěnou (kola ubohou
vlaatuí moje práce ve škole bez
výslednou Den ze dne bylo hů
ře Pouhá vzpomínka že mám
učit byla mi trspnou Mrzut a s
hnusem vcházel jsem do třídy Vě
děl jsem dobř že v takovém sta
vu bylo by lépe vůbec nejít do
Skoljr a netrápit děti Ale jak po
moci! Co se vlastně se mnou dé
jet proě jiwm tak náhle nespo
kojenf Děti tytéž děti jimií
ještě nedávno byl jsem nadšen
nyní beze vší zvláštní příčiny
jsem téměř nenáviděl Vyhledal
jsem na nich úžasnou vrstvu du
ševní špíny a rozkoš mi působilo
pásnut je
Z počátku byly zaraženv zinč-
nou jaká ae ve škole stala a ne
protivily ae mým rozmarům Ale
brzy pochopily že se mi nezavděčí
již ničím a na moje zlo odpovídá
ly také zlem
Neklid můj rostl Chápal jsem
že takové postavení je nenmíjié
že se musí něco stát eo rozhodne
o dalším mém životě Stalo se:
OrwmocněJ jsem ránřtem pohrud
nice Dostal jsem dovolenou
odjížděl do rodněho města v zdra
vem horském kran Staral můj
bratr byl r městě úředníkem
Nejšťastnéjši a neveselejší
Nový Rok 1911
7
svým CtenAAúm CtenAAkAm
PŘÍZNIVCŮM A PfcATELUM : :
==-=-~ Z HLOUBI SkUCE PŘ E JE -=rz~xz-
VYDAVATELSTVO A REDAKCE
Bif watudovai nic Můj
IflíMP liti lfukniln
J „J
Celý měsíc žil jsem animálnim "mí
životem' Pozdravil jsem se ale s A na seMíinu otáiku jak jsem
přibývajícím zdravím rotla I mo- se pobavil cwljwivlilám mrzutě To
j i)'jikojenrt pratrovl jsem "e šk jen tak tvářím V duši
se v du hu vysmál jako bezmy- je- rsdostfm Uvažuji r Nu sdíwI
šlenkfívifmu kancelářskému st ro- jsem se tieramilotal do té panen
ji "pol-toval" jsem ulwdíou bez- ky? Cim by mim mohla Kvinétf
výřimmnont sestřiMi íecko ko- Vllyř jejl dm h je Školác ky plo
lem ř!4lo ' mi malé lidné ubo- fhýj Ab hned vzpomněl jem si
hé zdilo e mi U mne vieeko tř- ia tmaté viliky na skránl-h tak
hiijtf nic nesviliÚl Konečně ř'ťinie intimně rozče hrané a
op iríii(fs j#m njb-e asm se- istotižil j m ji til
Um N' l ríul jrm v pr Tedy láska!
! nesmírně mnoho ritu I if l druhého díte byly Vteeky moje
i"'" Ji M"j njhy byly myilmky léinnáoy Aničce
n strtté Tu a lam hU ttí(ěru N'm to Uh sa Psdu
ějsk4 lr'Uunk4 p'''" na m d r-dí ďUbu jit4 myllen
♦ J e jrm rtačil H hftl ky Jetrt v h4ji Htřoy MeM
t m ti i řin! I ) pHI 4 iepij: AwéU lAU Kvl
l'Mr t r!id
I ku Uil (UH ftllt
jti itff cílil j„ i4ti a
I iíl jsem ti}mnf nJnř ld
%H fcřtt tkl 6 „4
-ití# i4é j4ř14i 4 íl
f-r — t fmv nit(f Mm a#
inlii V j a-
H r t lřé# 4}ir
trla &3im -tataitl a ci
4 4 lt- ihft4 H4Imw4
fflU i4M tti j 144 té
ti mi uy+ iii t ti) rtií ii
i % Ifh aU aliad )mmi t
sik tř řv k44W aa taVoll
íf fMftaW': UU Saul! Rlttl lakkk tMhí i-- - l é - a
H takovým bludištěm nesouvis
lých myšlenek v hlavě seděl jsem
v pohodlné židli u kamen Myl
večer venku sychravo zima a
drobný hustý déšf Sestra po
sud vyšívá bratr nepřišel ještě
Z kanceláře
"Přijde sem dnes slečna Horo
va vyšívala jsem ji něco" hovo
ří sestra
"Ta bleďounká?" ptám ne A
usmál jsem so pH pomyšlení že
budu mít příležitost seznámit se
s tou elegantní dívkou kterou
jsem vídával ve vybrané společ
nost I
Za chvíli ozve se klepáni na
dvéře Společenské formality
Sleěna přichází ještě a mladší se
strou Aničkou kterou jsem posud
neznal
Mluví se o vyšíváni prádle
noje sestra ukazuje různé práce
a odvádí starší slečnu do vedlej
šího pokoje
Ošuměl jsem s Aničkou Mlu
víme o hudbě o ojwře kterou zde
intlávno sehráli ochotníci kriti-
sujeme Mluvíme celkem velmi
povrchně Prohodím-li něco hmb
šího zoruji trpný výraz na jeji
tváří oči zmateně těkají
Kritisujh Nu je to šestnácti
letá holčiěka studentka nezknše
ná a nerada by dala na jevo co
Twumí a neví
A přece velmi ae mi líbí Stih
lá křehounká tmavovláska ve hně
dé sukničce Jak tu tak sedí jest
její klínek roztomilý a chtěl bych
složit do něj svoji hlavu a nechat
ji hhidit těmi bílými ručkami
Sestra se starší sestrou přichá
zeji Je mi to nepříjemné i nn
tváři Aničky pozoruji stín
Pak s již nezdržely dlouho —
J
J
'líiěkat K smíchu! Ale vlečko
ve mně zpívá: Anička t Kritlsuji
Křehounké stvořeníčko co pak s
uwjr f4„( uihfd !( i
Ama js r-ika()4 j njkrS
fcéjtt
ut „ li 1
U I4k
J řiřiafa k li= I
%ti%
sii
1114-11 t# mtd í4s4 a l4
k-hM'} V4 fcili a
fe! Mtilíittt §
I W a }4 kt siti
I řt iíHa tm a Pr
s aAsiawlaSii tifolMM st' lili t "áaitoiii Liitt l i
U Nil
Motto : "Vše co bylo není již
co bude není ještě"
Alfred de Musset
Jako studenti byli jsme velice
rádi když jsme h dobu kyjov-
ských odvodů mohli o respiriu o-
pustit třídu a jit ae "dívat na re
kruty" Chlapci a okolních ves
nic v třáslavicách a kosárky za
kloboukem o&lobeni vonicemi
"zpívali" drželi se okolo krku a
opilosti "brdúeali" se strany na
stranu
Nelíbilo se vám to odsuzovali
jame je avšak přece jsme je rádi
pozorovali Vlastně ne rádi Sem
se to slovo "rádi" nehodí Myli
bychom je raději viděli vážné
smutné a mlčelivé Měli jsme
však na tom — abych tak řekl
jakýsi zlfistni zájem víilctí je
tak jakými byli "u asetidy": o-
pité a hulákající Ityli nám ja
kýmsi živouefm dokumentem neu
védomélostí Slovácka byli nám ži
voucím průkazem: že je nutno
vzpamatovat! se poohlédnout! se
koem sebe amfřiti se s bezútěá
ným prázdnem se všech stran náa
obklopujícím a — pracovat
Odcházeli jsme zpět do tříd plni
myšlenek a echo militAristických
písniček ozývalo ae dlouho v hlu
binách našich duši silně na ka
ždý dojem rcnfrujíeíeh Nízké kul
turnl niveau slováckých chlnpeň
nás deprimovalo tak ze se nám
zdálo h nemáme zítřka že pro
náa umřel že j vše mamo 2c
prožíváme jen své hodiny bez na
děje hodiny neposvéecné krásný
mi úmysly Myli jsme rozdlráni
tisícerými city jež si odporovaly
Avšak i když jsme upadli do
hrozných poehyb a mučivého pesi
mismu cítili jsme že bychom rádi
provedli něeo co je více než mož
no že bychom se vznesli výše než
možno a povznesli J ostatní I za
doby nejtěžšl duševní krise ne
mohli jsme přece žiti ber tu4-h ne
mohli jsme se od nich oěistiti
ftpatně se nám žilo bez jistoty
Tušili jsme že nutno stavěli
avšak na jnkých základech měli
jsme budovnti když nám starý
svět byl zbořen katastrofou ami
lyse nevěděl nikdo z nás A my
slíte že někdo spěehal aby nim
poradil f
Nikdo nespěchal
Mloudili jsme rozvalinami stnr
ho světa ohmatávali každý kámen
každou skulinu prohlédli ti hledali
pramen nového života Avšak ne
nalezli jíme Vytvořili jsme si
tedy své ráje — ráje rorkše n
smutku a i to bylo tak krásn-'
O ty ráje rozkoše ráje smutku
ta netrpělivost mladNtvých duši!
Myla to bystřina provalující m
cestu úskalinami a chtéjí-l strh
nout! vše co bylo v cestě
Mloudím ii březích Moravy ob
klopen snivostí opuštěných stezek
a melancholii starých stromů V
nitru nesu velikou touhu velikou
nedočkavost ale jsem šťasten h
tímto nebem a něhož padají !u
nčnl úpaly je spekly tento kraj
neboř věřím že jednou bude ťelý
i4!ež t nám I-oš IeJna
JTMt DÁMY
Mi lá ku Vídeň iM ktr-ikti i Uh
je lit " luk jako jejl hfd
Arami! Iboude ví-! kjtsra tu
! ! harmonika
ViU ui) ipltá k hodiiě hu
H d htidl-y atliiá a Vmii kytara
a harmonika jré pťd aeilimrita
'y pl triviality a d-hruiady
íediiiA ifl k4 mjfifMt )(i4 a
l I4 ) J t iěansk4 VldeA
kdjří Mřrl t h t(-vt ímIíUM
A t i z t i E
11 luihu mImI d -WM
# : h ka4f! 4 ut 1 14
H a kl I iř k til a 4iÍMM ru
''t áia# ltk li
b ťi tí #11 hiíii i t I
4!i4 4 -Mií 'U tt!
H-áH" is! „ feiuiži
Hfe4í ti4si 1 4aS
4}ki č"fcn t I
fíM it4 Mf§4a
itt t4 lt aKi tíw14!
4 tfe Ammm Kat)
vn Wieii" Německy " der duní
me Kerl von Wi'" i nezadá v
ničem s českým pojem jest řrsiV
internacionálně lokální pmvda
český hloupý vídenský chlap mlu
vívá obyčejně němec ky ale leckdy
tél bývá českým národoveem a
předsedou vlasteneckých solkft
To již tak na určité povahy působí
prost ředí a ovzduší Vidné Ale
šraml jt l jeho nej vlastnějším
majetkem
Noční lokál
Modrým kouřem září bílá svět
la Auerových hořáků Malomě
šťácká společnost do růžoví vy
mytá Ti dva u bílého mramoro
vého stolku červeně vypiti s la
hvi ležáku před sebou a viržiuou
v ústech jsou řiakristi o tom ne
může býti Hchyby a tam ta rodi
na a otcem v bílé vestě se zlatým
řetězem učesanou matkou a do
zdralými dcerami co ae tak hluř-
n směje Čecháčkovi jenž vystu
puje na jkkIíu to jet česká krej
čovská rodina to jcat také jiato
na panu otci to lze ostatně vidět
když mluví se sklepníkem To
jsou studenti a to nevěstky bkoo
dýn s červenýma rukama jeni
nuuíji svoji společnici již pátou
lahví irumpoldskirchetiského jest
kupecký mládenec (že by byl vy
hrál ambo jest těžko uvěřiti nut
no tedy předpokládat! že tu de
sítku vzal pánovi z denní tržby)
to kontoáristky ae svými milenci
to sklepník domácí pán to tajný
isdicista jednoroční dobrovolníci
židovští agenti Tam jsou ven
kovští mladí niHnžclé kteří se při
šli do Vídně pobavit mají asi za
všech nejvíce peněz a ona má r
uších brilanty Na podiu zpívá
šansonctka ftraml hraje: kytara
housle viola harmonika
Na podiu zpívá tlimtá šansonet
ka v zelených šatech a velikým
výstřihem Podnikatel jí zřejmě
za vystii[Kvání neplatí zjnvá je
pro svoji vlastni reklamu jakýsi
úžasné hloupý kuplet a refrénem
"Dat ist die Iebenskomodie"
Zpívá mrtvě a bezbarvě s topor
nými Kety líné a bez zájmu jest
vidět že kuplet již zpívala sto
kráte Ale tu přichází sloka o dá
mách A podivno! Zpěvaiea s
náhle hlas rozšiřuje a zvyšuje oči
se rozhořívají celá postava jest
jaksi jiná (festa oživují a stávají
se vášnivými To tluaté děvče se
stává ílokonee hezkým! Tak nějak
to jest: Cudné dámy se dívají na
nás — na náa pouliční holky o
povržením Fi done říkají jak
se možno jen tak výstředně áatit
obnažovat krk a ramena ukazovat
lýtku až ke kolenům prodávat s#
dokonce — jak sprosté A teď líčí
zpěvačka bálové toalety dam bod
ně drasticky jo líčí a s pHsIuííný
mi Msuriky vypravuje o dám
ských budoárech o dámských mi
lencích a dámském prodávání
"I)as ist die Lebcnakomoedie "
Oči jl hoří a tváře jt zčervenaly
a ona výská svůj kuplet tam k to
mu stolu kde sedí mladá pani a
diamanty jl to všecko adremije
nbof ta so jl zdá nejvW a pří
tomných býti dámou a nepřítel
kvid "Vy vy komediant
ky vy jaké vy máte právo"
křicl její oči a zahnuté prsty a
kdyby mohla skočila by k torna
IřrtítMi mramorovému stolka u
1 " a tkráhala bv té mlalé
d'!ii
N' právem Mladí d4os oko
vsl rl slolně vžila so t a
"friy a iiprookořa
♦ idi(tl 7rf jrt fčrrenal4
ř"#pčlé umhá (dirrei4a
vyrlt li ót k ohral s po bUk a
jvb roM t tm směji
f-l k oiii hraj
JU t tak b)4 KíJfý si tav
-f i 1 1 ' t i a sř t
k# pldikáll " Kailf
it) t (-ttd 4dky Jtfdn
dřííH
1 divth ÍWU I héti 4
iiřfet m i4 ímí4 tu4 a
♦ I 4 tiH ptaiU 14 t4
M tlé ij-lníi 4
'} i(f(t 41 f s fh$$
é uL jfcit 4-l4 4fU §- %up
a 14 Ir44iá iiiH 4 ÍH%
H aaua Ha i
ÍÍMEMflímt!!
! t ai
4#aM I4wfjř ÍNl#g
íilllN tlP
H WH -t