Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 1, 1909)
POKROK PUBLISHING CO Tydiva FOKSOK ZAPASU a míatai -rjdinl Cret pro Halin okr- Ntb 8c ta tu -lf a Clarktou pro Co la i okrri Ntb Wiltoo Kan pro itit Ktota v CUr RjpicU la pro tit Iowa ▼ St Paul a MinoF polit Míco j ro ttit Minnnota a t TynJaíl S D po itit Booth a Xorth Dakotu Ftodplataé: Pro Spojeni blity 100 Pro Kaadu 1150 Do Evropy 1100 rojné Zániky ptatlal déjtrX pomoel -o-aéiniea poukitck (Monry Ordrrt) oi arcatalck poakixek (ExpreM Money Orden) bankovních poukaxek (Bank Drtit) anebo ▼ rtgiatroranéia dopiM OinamujřU li pfettéBOvint udej- U staroa i botou adresu Dopity i kraba etenafita eclutnt o refejnínia Muií býti tluiné pwné bti omysla nikoho oaubni ponkoditi a po- depoaay plným jménem t jit ntá býti v redakci utajeno anebo I dopitém ut#- Itjnino Ustavičné pronásledování Čechů ze strany rakouské vlády nutí nás jn k větší vytrvalosti o zá sadní neústupnosti Niklo s nesmí díviti ' byl letos do Washingtonu zaslán nej těžší posvíeenský páj jaký až do sud byl tam zasílán Před Taf tem neměli jsme nikdy taky lak těžkého — presidenta České školství v Americe těší se snad proto jenom takovému po chopení podpoře a rozvoji i" my sami jsme tak uvědomělí a výško-l-nt Utok silného na stejné silného je-li místným a k1usiiviii připou štíme Kozhodně však odsuzuje me každý drzý a surový výpad zvláště pak takový jeho cílem je — žena anebo její pověst Kána která zasáhne nás z da leka víc nás musí boleli nd ta kterou nám zasadí někdo na blíz ku To proto že nelze nám ji hned vrátiti Českým Školstvím ve staré vlasti pociťujeme ji zde nej více o Nejsmutnějšim úkazem mezi ná mi Čeeho-Ameriéany je hyeni stnus který He neštítí poskvrniti památku ani těch kdo již zesnuli všelijakými bezvýznamnými osúb karaf kryjícími se immunitou již jim zaručuje nějaké taky — ná rodní těleso Jeffrem Hrbek památkou svého života své práce a svého českého cítěni stojí příliš vysoko příliš vysoko než aby ho mohla dosáh nouti slina červa svíjejícího se u jeho nohou Chce-li kterýkoli spolek v čin nosti svoji pomoc a součinnost ěa sopisu měl by rniti alespoň tolik slušnosti vůči tomuto by týž na vše co koná upozornil a za sou činnost požádal Tu pozornost za slouží si snad každý časopis Nesouhlas s názorem někoho ní kdy nesmí vyvolat i osobni nepřá telství Vyvolá-li je pak totéž nasvědčuje nízké povaze která ve světle pravé bezcharakternosti vy stoupí přeběhne-li člověk do pro tivného tábora jehož před tím sám nyi nejveisitn oipurcein a pro tento začne praeovatL Inu dě eko ze vzdoru udělá všelicos V Americe lze na všech stra nách pozorovali značné zlepšení obchodních poměrů zvláště však těch které se týkají ciziny Dle posledního výkazu statistické ú řadovny ve Washingtonu výkazu je v Argentině dovoz za šest mě síců končících červnem letošního roku zisk o 9 milionů dollarů vět ší než za stejnou dobu roku mi nulého a vývoz o 28 milionů větší Austrálie ztratila sice poněkud na dovozu ale získala na vývozu 7 milionů Rakousku-Uhersku při bylo za prvních 7 měsíců 18 mili onů na dovozu a 2 miliony na vý vozu Belgie za 8 měsíců do kon ce srpna jeví 34 milionů na dovo zu a 14 na vývozu Brazílie v do vozu klesla o 8 milionů však na vývozu stoupla o 23 milionů Bri- tieká Jižní Afrika získala C na dovozu a 11 milionů na vývozu Dovoz v Canade byl loni odhad nut na 112 milionů kdežto letos representuje 142 milionů Vývoz letošní je rovněž větší a sice o 7 milionů Kuba za posledních 12 měsíců jeví při dovozu pokles kdežto vývoz zisk 1!' milionu V Kgyplč na dovozu ubylo ale na vývozu přibylo o milionů Krutí eie na dm ou získala 4o a nt vý vozu 4 milionů Něrneeko udává 47 milionů zisku na dovozu n 3 miliony na vývozu Prítřekú In tlie za jMtsb diií étyry měsíce dovo- s ZC1U KliMl lile M io vývozem stoupla o ') milionu Itálie na dovozu i vývozu získala h sice '2') a 12 milionů Japonsku ?: 7 mi ntilvch měsíců 21 milionů na dovo zu ubylo ale za to 5 milionů při bvlo na vývozu liusko nu dovozu kb-slo ale na vývozu 7"í milionů získalo švýcarsko vykazuj- v o bojím směru přírůstek a si- a milionů Spojmé Státy získaly 2" na dovozu a ztratily 41 milio ny na vývozu )- údajů těch týkajícíeh se poměrné dosti krát ké doby v porovnání se stejnou dobou z rokli loňského jeí se v Amcriee která se jmenovanými zeměmi obehoduje značný roz maeh ze kterého však obohacuje se jeti kapitalismus na úkor lidu dělného který o té prosperitě o- VŠepi neí Tomu je stále doslid zápasili s bídou a nedostatkem které washingtonská statistieká ú t attovna ovsem nezaznamenav a Letošní přistání s]eěny Kmmy Destinnové na americkou pňlu stalo se památným svrchovaně za jímavou okolností 1'řivítalf vzáe nou umělkyni naši v novoyorském jiřístavišti "vňdee" ěsko-atneri- ekého liclu řiditel Česko-attierické Tiskové Katieelán ti dr Jar Sa- laba-Vojan a siee jménem Hlasu Lidu (Květy Ameríekě a Svonio stí Pozdravil ji jménem čtenářů pouze jmenovaných listu a lnil) isty sjjKílu se čtenáři těchto pro tě ignoroval tak jako by chtěl tmi riet z eeskvm lul- m v Ame- riee je pouze ten který odebírá a ete zmítone easopisv Ten který odebírá a čte listy jiné je u pana doktora a řiditele hlavně však éesko-auierického vůdce patrně ničím Podivné vůdcovství! I tam kde bychom oprávněné oěe kávali mužné a taktní vystoupení přísné objektivity setkáváme se s podivně se vyjímající stranickostí která bije do očí tím více čírn o katěji kadidlem podkuřuje časo Iis jehož směru názorům a zása- lám dá-li se vlastně o jakých mluvili dr Salaba-Vojan by! do nedávná nepřístupným jsa jejich zapřísáhlým největšítn odpůrcem a nepřítelem Čistá to zásad nost! Jaký úsudek lze si udělati o osobě která dnen hlásá svatou válku a křižácké tažení proti časopisu je hož jménem a jménem jeho čte nářů zítra vítá Destinnovou jako jeho zástupce I Jaký úsudek lze si udělati o zásadnosti listu který dnes sloupe? svoje Spikuluje ha nobnýtn kritisováním osoby kte rou zítra s díkem kvituje za re presentaci v New Yorku? Není všechno to nanejvýš trapnou ko medií! Jsme přístupni smíru ale jen takovému jímž neutrpí naše zásady V tomto však zásadný smír nevidíme Lze-Ii nám v tom co viděti pak je to jen servilnost kterou se dr Salaba-Vojan stal Svornosti až vděčným snad za to že taky přitlačila nezapomínajíc při tom na zájmy vlastní když se jednalo o jmenování řiditele Čes- Aiu Tiskové Kanceláře a o pový šení osobnosti tohoto za vůdce če ského lidu v Americe Proto ae tážeme: počínal si Česko-amerieký "vůdce" při nedávné události v New Yorku správně mužně a po- etivč? Nikoli Vůdce každý musí se vyvýšit důkladně vyvýšit ne jen nud zájem vlastní ale i zájem lidu který vede Jemu 1 lidu mu sí býti vodítkem velikost a dobro myšlenky za kterou jde se k vy tknutému cíli Na vůdci je by sám šel ne za lidem anebo s lidem ale by sel daleko před ním sám určuje mu cesty a řídě veškeré je ho jednaní Takovým vůdcem však dr Salaba-Vojan není Při poslední affaiře měl na zřeteli ne myšlenku: pozdravili Destinno vou jménem všeho ěeKka-amerí- ekého lidu ale zájem své vlastní osoby a zájem časopisů kterým moha snad od nich něco oéekfi vá ti chtěl zapomcnuY dávno na vše nepřátelství a zásadnost pořádně zalichotit] Nemluvíme sami za sebe Nepotrpíme sí na pozorno sti a myslíme že si na ně nepotrpí ani slečna Destinnová kterou v skromnosti Její známe až příliš do- re Mluvíme všaV a t Art £ a svoje a za čtenáře všech ostatních českých časopisů v celé Americe bez rozdílu Militi kého a nálnižcn ského směru kt ré náš česko-ame-rický vůdce ignoroval a připomí náme e by tim ť ti opravdu celý éesko-Hiiieri ký lid mohl cítili ve své tváři mravní políéik který mu bvl zasuz ti jednotlivcem jenž je k něčemu podobnému třeba ja ko iiéite a reťrnnťr třeba jaln akademik třeba jako řiditel tisko vé Miieeláře a třeba jako tky vůdci- oprávněn nejméně Divili jsme se h dr Salaba-Vojan jk slední své neproicti lnosti dopu stil se zvláště jako řiditel Tiskové kanceláře která pivec jněítá a imisí jHiéítati se součinností všech zdejších českých časopisů ku ktc rým musí ne chovali přísně ne stranně My k ní sice s radosti a ochotou přistoupíme al pozna menáváme poéiná li si repraeen tant její stranicky htn d i počátku že trvání její dlouhým by tiehylu a že by kancelář Mdobiiým jedná ním sama a předem ohlašovala po ěát k svého konce h jakým se již potkala Valná většina v život uveib ných écský h podniků OSLAVA 500 VÝROČÍ REKTO RÁTU HUSOVA Svaz československého student stva v Praze uspořádal 7 listopa du v Lázeňském sále na Malé stra ně v Praze oslavu óui vvroěí rck- t-rátn mistra Jana Husa Jž mí- j sto oslavy připomíná universita! ěeská podnes nemá důstojtié vlast ni budovy a připomínámc-li si jak veliký kulturní úkol konalo naše vysoké úěení v době do níí spadá n ktorat jednoho z nejvet šidí mužů naší historie připadá mimoděk na mysl kde jsme mohli iIiick býti kdyby náš politický a kulturní rozvoj nebyl býval ná silně přerván Oslava ta byla tichou do mácí slavností universitní k níž dostavili se rektor university pan prof dr Král rektor české techni ky p prof ppa-házka děkanové fakult světských členové profesor ského sboru a hojný počet student stva Mezi zaslanými telegramy byl zvláště pozdrav polského stu detitstva ze Lvova Schůzi zahájil předseda svazu p H'D Tvrzíeký poukázav h- oojicii unesKa uoiiava nam poničí do minulosti nové energie uvedl že oslava rektorátu Husova má vý znám pro dnešní poměry a projeví přání aby přispěla k upevnění so lida rity ve studentstvu načež po žádal oba pp rektory aby se ujali řízení schůze J M rektor n prof dr Krá připomenul že mistr Jan Hus by uvakrate rektorem university pražské totiž r 14i2 a pak r 1 IW) IVtiste vymet prvního rektorátu bylo již oslaveno universitou pře t lety ale druhy rektorát Husův jako následek dekretu kutnohor ského má mnohem větší význam Slavnostní řečník p prof dr r m % a ivrona podal pak v propracované řeči obraz vysokého učení praž skeho v době mistra Jana Husa i činnosti jeho Zvolení Husovo rektorem na rok 1401 nabylo okolnostmi významu zcela mimořádného jakožto první volba po dekretu kutnohorském který znamenal nejen vítězství če ské nýbrž i vítězství pokrokové ho směru representovaného č skymi mistry Zvolení mělo býti Husovi díkem za jeho přičinění o vydaní dekretu kutnohorského i uznáním jeho působení pro n for mu života církevního i universit' ního Hus sám oslavil dekret ká záním v němž vyzýval k modlitbě za vypuzení Němefl a vítězství če ského národa Česká universita byla založena v době kdy již upadala seholasti ka která na základě filosofie Platonovy a Aristotelovy snažila se odúvodniti církevní dogmata při čemž stála na realismu při sužovala totiž obecným pojmům rodovým skutečnou existenci I vystoupeni Angličana Oceasna ve 14 století počal nabývali převahy norninalismus jenž pokládal obec né pojmy za pouhé abstrakce sloužící jen k dorozumění a od po čátku dovozoval že církevní dog- mata vůbec nelze vědecky doká zali — Tím stávala se seholasti ka zbytečnou a vzmáhal se proti ní odpor Nornjnalisté však přika- zovali dogmatům bez důkazů pro stě včřiti takže v praktickém siny slu nebyli pokrokovějšími Na pražské universitě byla scho lastika také hlavním předmětem studia a úpadkem scholastiky ta ké universita trpěla " činnost její záh žcla v tom že podávala sou Imr tehdejších vědomostí mrtvou učenost bez souvislosti a tehdej ším životem Proti neplodnému si liolistickétiiii hloubání vystoupil již Milic a Matěj z Janova a pro testem proti němu by In í díla To máše ji- Ňtítnrho Opravné hnuli jež se v ť echách vzmáhalo od dob ablhauserových dotklo se mfi v rsity málo Hus byl na universitě žákem Stanislava ze Znojma n něhož přejal názor realistický J 1'5:3 stal se bakalářem a r 'VM) mi strem svobodných umění a v téže době t aké bakalářem theologie M r 1!' jest mezi přednášejí čími asi r VI') byl v} svěcen na kněze a r Mr2 stal se jMiprvé rek torem a téhož roku jmenován ka zatelem V kapli betlémské s čímž byla spojena mv innost kázali če sky Brzy stal se miláčkem m sluchaéů vvstufMival proti mravní poklesl istí v duchovenstvu a zlo řádům v církvi ja chráněn příz ni královou V oné době dostaly se ijo Pruhy spisy WikJefovy jenž byl reali stou ale neoddával se abstraktní spekulaci nýbrž vycházd ze živo ta 1'čil zejména církev nemá miti světského panství a vystupo val proti simonii Spisy Wíkle fovy byly přijímány zvláště če- iVllii Inlstrv i ilnlL liro íebo Ci :i llM1)H j pnit() y niih i - i povzíiešetií mravnosti kleto cizí iiiistři nonunalisté liyli hi] póro váni hierarchií Hus sám se stisv Vikl fv mi velmi obíral a ně které z nich i opsával Na vyzvá- ni pražské kapitoly bylo sice u siiiscním universitním z r 1403 zavrženo 4" článků Wikb-fových ač je čeští mistři s Husem hájili přes to VŠak Si' líčeni Wiklefovo šířilo a církev počala proti němu vystupovat! násilně ftečník líčí pak postup boje o spisy Wikh fovy jež arcibiskup r 14H nařídil vydati k vyšetření proti čemuž se universita ohradi la a " studujících podalo odvolá ní k papeži Hih neuposlechl ar eibiskupova zákazu kázání a k to mu přistoupil spor arcibiskupa s králem jenž potřeboval autoritu university ke své církevní politice za sjMrú koncilu s papežem a de kretem kutnohorským zjednal če skému národu na universitě větši- nu Když pak r 1410 byly knihy Wiklefovy spáleny vystoupil Hus přímo protí arcibiskupovi zač byl stižen klatbou V tomto prv ním sporu university s církevním úřadem universita ještě uznávala odvolání se k církevní moci inetia nastala později kdvž Hus r 1412 vystoupil proti od pustkům vydaným bullou papeže Jana dvacátého třetího na křížo vou válku proti Ladislavu apul skemu Hus ve veřejné disputar vyslovil již revoluční zásadu že věřící nejsou povinni poslouchati papeže ve věcech které se příčí jejich svědomí načež byla klatba nad ním obnovena Universita po zdeji stala za Husem a to i po je ho smrti Za hnsitísmu nastal sice úpa JcK UflIVersitV a e toho iietřelm i _ itovati neboť scholastika byla sa ma již přežitkem který musi padnout i Významno jest že pů sobením Husovým postavila se u- tnversita do služeb velké myšlen ky odvážila se vyslovili proti na prosté poslušnosti církevní autori ty a hájila svobodu myšlení Hus lovedl strhnouli většinu universi ty celý český národ k odporu proti církevní moci Náš Hus do- lal universitě pražské světového významu a proto je universita če ska pravou nástupkyní university Ivanovy jako v se co je v této ze- mi velkého náleží nám Čechům Hečiiík odměněn bouřlivým no- tleskem načež p JIX" Tvrzický il Uosle telegramy a připome nul že svaz dal podnět k založení rondu pro studentstvo české v Dolních Kakousíeh jenž má nést i jméno Husovo V konečném do slovu pak J M rektor p prof dr U'l 1 ' 1 Král poukázal jak čestně univer sita representovala národ český v minuiosu a přeji? n aby se vždy udržela na vyaoké úrovni I0 AHHLAND Wia A OKOIF~ Ct krajany v Ahlaml a okolí dovolá fma ni tímto tirozornitf r tv OXDfiÍK x lnkav£ oř Loty přovril jd natřlotvl pro "Pokrok 7Aptun" a jt tuílli oprávněn předplatné nřiítmtl a íumpit nki v kaiM přtleiíuwtl Eato povatl V Octí Vyd HdoI Pokroku 22 Hospodářská Besídka Buďte opat r ni na stroje Partneři niMi by býti na své stroje stejné opatrní jako městští řemeslníci na své nářadí Ale na mnohých farmách vidíme pravý o pdk Tu a lam iih ni]i najdete ně který stroj vystavený dešti a vě tru na pospas od jara do jara atn-b d léta do léta co zatím měl by býti pod střechou vyčištěný uaolejovaný a připravený pro pří šti sezonu Přijdou dny kdy far mer má "nucené" prázdniny a to jest llejlcpší příležitost kil Vjko- nání správek na různých strojích však jsou li stroie na poli nechá se to až když stroj znovu potře buje To je rozhodné nerozumné hospodářstvi Za málo roků stroj který stál několik stovek jest Ite potřebným a farno r musí oiiiý slet i na koupi jiného co zalím ma jitelé továren na hospodářské stroje bohatnou vůcihbdě ne že by snad prodávali špatné stroje za drahé peníze ab" jedině neopatr ností a in šetrností amerických farnierů Heslem každého farmera budiž: S strojem po vykonané práci pod kůlnu Obyčejné chyby začátečníka 1 První ehvboti obyčejně při háejieí se u začátečníků v drň bežnietvi jest jsou snadno skla máiii Oni mohou za"íti s neib p- šínii éistokrevnvmí slepicemi mu- hou jim dáti i nejlepší potravu a opatrovaní a možná maji po hodině sb pičtiiky ab- oni žádají příliš mtioho o sb-pie A nedo stane li se jim toho ihned usuzu ji Že drůbež a chování drůbeže se nevyplácí zaposuíiiajice ž' pře krmení aneb přecpání slepic může ťho bv ti v inoti 2 Druhou chybou začátečníků jest že začínají ve velkém myslí ee si když jedna slepice může při nésti £2 čistého výtěžku ročně ? l'K slepic přinese £2110 To jest rozhodné nemožno u začátečníků V drůbeuietví kažlá maličkost joěítá a začátečníci mají jiti do drfibežníet ví pomalu Několik sb' pie postačí a když trochu vědomo stí nabývá denně má také dle to ho zvétšovati i počet svých slepic A co hlavního mají začíti poiiz s jedním druhem slepic 3 Třetí velkou chybou začá tečníka jest že nezaopatří slcpi čím dobrou krmi Sb pice muí si svoji krmi hrabáním tialézti zvlá štč ráno Mimo krmivo musí míti sle[ii-e dostatek čerstvé čisté vo- dy Vejce z hlavní části obsahuje vodu proto na čisté vodě mnoho záleží Pís-k drcené skořápky ú střicové neb kámen — nemají sic [licím scházeli Bez tohoto nemů že slepice slráviti většinu potravy Dřevěné uhlí různé kostné pří pravky jestli možno mají býti přístupny slepicím v každý čas 4 Čtvrtou chybu dělají mnozí začátečníci tím že staví velké ná kladné a ok rasov é slcpičníky Sic pice nenesou více v nákladných slepičiiíkách než jako v pohodl ných a dobře provětrávaných Po- hodlí čistota a vnitřní zařízení jest při slepičníku nutné Stavte dobře a rozumně Hubení lopuchu (Cocklebur) Lopuch jest jedním z nejhorších plevelu n kterým farmeru jest vé stí tuhy boj Daří se mu v každé půdě a k4 jednou se rozmohl vi zme to několik roků pilného ob dělávání a střídání plodin než mň ze byli vyhuben Jednou z pří cm proč nedá se lopuch tak snad no vyhubili jest že semena dozra jí na rostlině 2 neb tři palec vyso- ke Nove rostliny lopuchu rostou po celou sézonu a za několik tý lnů semena na nich dozrají iiuiin pricina jesi la ze semeno lopuchu leží třeba jednu sezonu na povrchu země a nezničí se kdežto když přijde příští sézona zoráním do země vzjdíčí Pozemek nejlépe osázeli po dvě sézony kornou neb jinou plodi nou která vyžaduje častého obdě- avaní Jestliže jet na pozemku dosti suché trávy a jiného plevu- e tu jest dobře pozemek na jaře iřcd zoráním vypálili oheň zničí veliké množství lopuchového se- mena Kornu nejlépe na pozemku takovém sázeli sazečkou k vůlí ob- lélávání PanujeJi příznivé po časí že korná může se dvakráte ai čtyřikráte obdělat í můžeme ve -pudí t pole vyhii- Vybrání a uchování komy na temeno Při haskování korný jest dobrá příležitost k vybrání si klasů kor ný na semeno pro přišlí sázení Beřme klusy se stonků přiměřeně vysokých silných se širokými li sty Přednost dejme klusům na kloněným dolů nežli vzhůru trci cim a těm které mají dobře vy vinuté heiiHno a silný šách Má-me-Ii dosti klasů vybrán i uložme je k vyschnutí na dobré místo Se menná korná musí býti úplné vy schlá a také držena v sudni do sá zení Suché korně v suchém míslé mrazy neuškodí Když korná jest dobře vyschlá přeberme klasy je ště jednou a vyběhne jen nejlepší Klasy dejme do pytlů a pověsme do dobře provětrá váného přístav- ku skladiště mu b předsíňky však nikdy neukládejme setin tmou kor un do stáje poněvadž může při jmout! vlhkost a může býti poško zena mrazy Korná nemá býti dříve drob na až před sázením — Jest dobře také kažilvm rokem přikoupili něco nového semena i Nebuďte prchlivými na zvířata j Snad slyšeli jste povídku o pa j jMHiškiiv i ? Či ne! Majitel krás jného papoiika přišel před ' roky i kdy ž ln"e za presidenta T Koose J V cit pozdě domů Z politické schů ze PajMiušel obyčejné vítal li" pozdravem VŠak tentokráte seděl v koutě své nádherné klcee patrné necítě se dobře aniž by pána své ho pozdravil Majitel jeho špat né naladěn popadl papouška a tře petaje ním chtěl aby volal: Hur rah for H-iosevelt ! Papoušek však ani muk To dopálilo jeho maji tele tak že milého papouška vy hodil do sb pičí ohrady Káno jda jako obyčejně krmití slepice uvi děl papouška an klove do již po lomrtvé slepice mluvě k ní: ftek ní hurrah for Roosevelt! I za mrzel se majitel a papouška od nesl zpět do klece Proto i vy ne biiiFte prchlivými na domácí zví řectvo Upotřebení dýní (pumkins) Kozříznětc dýni v polovici vy hefte semena a umístněte je v sle pičníku kdež dávejte na né slepi cím potravu Nezáleží na tom jestli dýně zmrznou až slepice vy zobou potravu pustí se z dlouhé chvíle i do dvní Stání pro koně má býti suché Nejlépe ehceme-li dělali stání pro koně jest položili podlahu a na ní dáti ještě prkna 2x4 a na palce od sebe vzdálená Podlaha musl míti spád do zadu Těch pár dol larů které dáme za druhou pod lahu vynahradí nám práce kte rou musíme věnovati každé ráno k čistění Vftelicos Mějte na paměti abyste na učili se alespoň jedné věci doko nale Pravidelné krmení a pravi lelné dojení přináší v mlékaření dobrý výsledek Pěstování obilí na farmách bez chovu dobytka jest nerozumné ochuzování půdy Dobrá dojnice nemůže dáti či sté dobré mléko než když došlá vati bude čistou vodu Přijde to laciněji krávě zahří vati ledovou vodu nežli aby ji o na měla zahřívali COc kornou Krávy které mají drátěný plot k ochraně proti nepohodám a zimě nenaplní vám mléčné pejle vypusťte krávy ze stáje na čerstvý vzduch za jM-kného počasí a uvidíte jak jim to půjde k du hu Čistá voda jest nutná slcpi cim zrovna tak jako vám Hleďte aby jí měly s dostatek v každý čas Máte tabákové žíly ve hníz láchí Puk-li ne dejte je tam eo nejdříve Hnízda budou prosta čmelíkň a slepice také Soused můj při nedávné s ním rozmluvě k mně pravil: Když slepice nesou jím vejce a když nciicKou jím slepice Zabijte i vy všechny špatnější slepice brzv na zimu krmte druhé dobře a bu lete míti přece dosti vajec jtřech rukách biti