Pokrok Západu
FUBLIBHED W CUKLY
Cntrred at Uo I'-jt Office at Umthi
Neb k uPJ flai mail matter
Pul-brl by lVAruk 1'wbliaLing Co
1323 Williarn Kt Omaba Xcbr
Sclrition by mail — 1100 per year
Vyd44:
VYDAVATELSKÁ 81'OL POKROKU
OMAHA NEBE
Via BUBE5 ředitel
Wislplatai $100 Ba rok
Do Čech 1200 ca rok
idrraujte jedojduie
rOKUOK ZÁPADU
OMAHA NEB
Omaha Neb dne 26 května 1909
PRAVÝ AMERIKANISMUS
9t nál-mllií MiÍmoV ulil 1 1 ri iak ícfct
— I -
jim Mark Tvvain
Nepíši výhradně jenom pro (!e
ortrii luhu Kalifornii anebo Min
soiiri ale právě lak dobiv pro Jl-
liuoi a ('otinecticut Píši jako A
nn-ričini n pru každého kilo !-
Vide čisti anirtick v St lialldclH
bydlí v N-v Yorku ale j ho spisy
run ji právě tak znak Post mu jako
('híniira Moliatá literatura a !
hře vy vinutý literární % kn mají
velikou důležitost pro spojení
Státy TvoH-li však New York
rn-bo ltoston či Chicairo neb také
Sau Frniifixkn Kt r-l literatury a
uiiitiii nic na vcci nemetu
( Il Kl l!lTI KM IH"iln II llll V si
rokťiu muvsIu slova j-it i 1 1 1 1
loni stránku
Církev ni politiku a úzkoprsý
místní patriotismus jsou vráceni'
pojmy ale nedostatek lásky k via
St i jot jest v horši Někteří llče
CÍ sire Illt chtějí nauěiti té VÍÍe
Ž0 V hudotr"ostÍ láska k vlasti lie
bllile se čítali Za ctnost nanejvýše
za střední stanici lidského rozumu
na eeste k stavu kile národnost
veškerého lidstva lnul- objímati
celý Hvét Nu možná
Ale lato limloii' iioil Kteří''
tuhni tilu učenci in L ži makavé
pít li núllli I celtej tito jsoll té do-
IV ítiktlil I 1 ' i -
I 't"H' lilii J'l' II IMIHll !- lij'
néjsi pokolení nemusí né stará-
ti MÚŽe býti v oné vzdáli llé
Zajímavý článek tento vyíl i
w'ni bývalého presidenta Únose
velfa Toiitá nás zvláště proto
že spisovatel obírá se tu hlavně -tázkoii
přistělinvaleekoii lívá se
ovšem n a ni se stanoviska čisté a
merickélio a s mnoha jeho názory
naprosto nesouhlasíme Unnscvelt
žádá hezjioliniuéěné poaiiierikani-
sovani zapomínaje áx
votloii Jía Z'la se ze [use pra
vém aiinrikanisnui několikrát'
M m
sáni prohřešil se pro! i zásadám I I'lI"u'n''s'- ° Ki#-tv my si ní mu
pravého amenkanismu kt-rý kaŽpm' "'"dniti nijakých představ
lérnu popiVivá svobodný vývoj — : ri-IiiI- s- na lásku k vlasti hli
noovvlt l'iše 'ži li jako na ctnost právě tak jako
jlilé kteří potom lnnlill zíti Im-
lil' V i m -j ii iiit hniji in
l J lni' i li mi' iiiiiitií inu '
'tných otázek roliistiti mno
hým hrozíeim iieheju číiu alirá-
vlastním le-li tlvorui potllízavec
poilvotlníkciii není jím proto tlt
tiiaiíosí tím méně
Prc viet ky nas' chjhy a uetlo
statky není na lém světé řenié
která liy tomu jeiú tloveile po
užiti dohře piileitosti Miskytla
takovou možnost vyšinout i se na
rifjvítsí výíi jako jremé naSe Ale
nikdo t mi tiemue vykouati nie
pořádného lit in htipí-li se věci jm
ryze americkém zpúsolm Tento u
některých lidi ještě nevymit lý cit
že jsme hýli dříve odvislou kolo
nií vedle přehnaného ohledu na
míněni Kvropy jest příčinou že
lidé nemohli vykouati co vv konat i
kdo k nám pih luizejí Musíme z
nii h uěiniti Američany v katléni
ohledu: v ťeěi v polit iekveli ná
zorech a zásatláei v pojímání vý
znamu Miméru ke státu a církvi
Vítánu- Němce a Irčana který
se chce státi Američanem nli n
můžeme jwitřcbovatí žátlného ci
rinee který nudíce odříci vé
národnosti Nepotřebujeme žád
ného Němce-Aiiieričaua a Irn-A
nu riěana kteří by chtěli tvořili
zvláštní vrstvu v našem politickém
a Sjxileěenskéni IVotě Nemůžeme
iiikoho jiného potřebttvati in-ž A-
meiičany a jsou-li jimi etle pak
nám může být i lhostejno jsou li
nich a kde js vystoupili eo noj německého ěi irského půvntlu Ne-
li lvisleji tam docílili jsme iiej-jmáme naprosto potři bí v našem
lepších výsledku 'zdravém americkém siioléciistv u
jínili německo -americký nebo ir-
i a i
sio -iimcrieKy kmen
Jsou ti opovržení hodné dema
u'ij:ícké úskoky Že když se jedná
o získání hlasu tvoři s zvláštní
parairrafy které se do programu
slraiiy vsouvají Ni luůeme po
tnliovati lidí kteří iiejetlnaji a
nevoli jako Američané Právě tak
málo tlbáme o lidi kteří své ná-bo-iiske
přesvědčení v politice
osí na tíh veřejimsii jakož i o
Oněm povoláním která In o-
frotkého iiáiotiibení ioumně po
užila eiozcmskýt h vr nálezu dě
kuje naše Mné za tiejvětši muže
Naši vojáci a státnici i řečníci
naši naši t-i-stuv atelé a biolatelé
liiuži již naše zákony nám spraeo-
vali a o jejich prováděni se stara
li všichni ti jejichž sila a vůle
iiáAi budovala náš lak ohromný
materielní blahobvt to všechno
ivli liilé kteří použili vynálezů
v secu (loh ab iiH un-nc myslili
[racovali žili a vítězili jako pra
ví vnnrtcanc v c iku lule naše
ho krátkého národního bytí vyko
unii mnohem více ne bvlu možné
v jinú-h zemíí h
V oněch oborech t olvétvii-h
povoláni naproti tomu v nichž
jsme se řídili evropskými mravy a
zpiisoty priviilli jMie ! ni iiej-
niti mnoho ješté velikvdi činů
vykonali k čemuž nám jak lni- J
fám nebude se n dotávati po-1
třebné nioudrosii sily eii-riíie a
tlúkladnosti Ale nesniínie na vše
chno poiilí ti růžové ani se m-
dou ohrnovali nosy nad naší ob ftnenší stupen
catiskou svatbou Ale tak jak) Tak je tomu i dm-v t j st to j -
nyní oniéry jsou a jak v pob-d išté zřejmější usiili-ii Ameři-
níeh dVdll letech a třech ( isíeib-- ča II V Kv ropě Svojí př'V ráei-uou
tich byly a pravděpodobné ješté j kulturou a dráždivosli i nervosou
dva až tři tisíce b t budou maji !sbmc se Y ropanm tlnihé třídy' a
tlvě slova j šté vždy svůj v clilcý Iztráeí potři hnou rozvahu ji nnt-
výzriarn: vlastni krb a vlast
nou mnnost by podniknul tvrdý
Sluší
ví i i -ii- _ 'i a v i i
_ 1'1 )U-( ll 1111 1 líiiilji isir IJe Cl j !' -i i-ii llJfllll eil
SUM HiC UUUrt t I 1 OUl HO CMIll OIM 1 III I- i
- budou vdv citanv k tujborsím uvaziti takový bivk není 1-
suiu neb upadati v rieilustojnv pes J
u- i - - i zl"cmum vropauem ui restil tobko bvti
' klo YL-wi Aiuerieanem
sveta ma zenu- Hiise ninioiienosi
svoji pro sebe Požíváme „b- Jh' ''"''O'" občane Anm
i v i i t i ricau jehož touha se it-M" k Kvro-
iisi li i'-u íiiioii aii: J eir ifiii-
neobvčejnvnďnebeziHčímiohrože-11- -rý - M v "bé povolání " l''- -l-
ni Yše"p"ulHzuje k t„ni "'" fíUl
r i li i t i 111! oeeátiU ktTV Ztratil liskll k)í"'11 šVU-h přetlehllflcu Plísto abv
buiftO Upadrienie hluboko Uebo se "nu 11 lasMl K '
1 4 ' 1 ' 11 Kld kVtltl t Ukltll ladill t IIM tiii
ko Is-m pevně o:"' ' na ' "- " ' " '
III Jcste v lastiznilecm alf Je ne ' 'lili oo
Malíř který jde do Paříže n
aby lam několik b t studoval ab s
vyšineme vysoko is-m pevm
_i -i: i lil Jesle VlaM IZRlt celil alf ! líc-
loni pí es euccii x % iiyi i i1 ne- i - - i i
1 - i - ilir:il:l wni kioLii ti II
iMianvm ueuiieenvm sihiiioIicíi- -- -j #i-i
( lícili
butbme li za víra ti oči před hrozí
cím nebezpečím Mv musíme tia-
opak nebezpečí S klidem v hledá- I } v Díl e lil politickém světě jest
vati a j#- jirozkoumati Dříve tnu-ípnívé takovým ncbepcéuýiii živ
síinf se o jasijcti nebezpeéi piv- j vb-ni jako t iziuec kt rý nám zú
světlěiti a pak neprodlené vší sibu v'!l"'' fiznu
proti němu bojovali i nečiní někoho více a jistěji
Jsou nižné druhv n bezp čí !( '"'l"isob1ým k vykonání něčeho
každé nutno zvláště otírali o-i Vrllk"'1" v" sX' w- Jk' tupřlý
všWh jest jedna v-e nezbytná: sil
ii v a nioenv' aiiierikanismus Ni-
it jej navvaím koiuoMilit is
mem Není na toni dosti když koloni
sté jíž se tu usadili se stali amc-
t nutno
kdy nepřr inúžtMiie nebezpečí nás
obkličující viikdv nevykonáme
nie velkého mkdv nehistihneme '" kymi občany nybrz jo
vvše ideálu kterv nám označili a-v k"H Í-" r(u[' l 1"ÍV"
zakladatelé a obháici naší moené Američany neodhazovali svá
rodná pravá a v nepochopitelném
i opovržiMií hodiiéiii nerozuifiii ne-
republiky iicbiideme li celým srd-
eem a celou dusí siovt m i sKut
kem Američany [irotlehnuti zod
povědností jakou nám jméno A-
meriěan ukládá a hrdi na velikou
přednost být i toho jména nosite
li Otázka aiiierikanismii má tlvé
neb tři stránky a ve dvou neb
třech ohlodech niúžeiiv slova toho
užívati bychom naznačili že opak
toho jest chorobný a převriieený
Xejprvé budiž pověděno ýe slo
vo Američan musí být i pojato v
nejširíím slova smyslu: jako ob
čan celé říše jako?to opak malo
měšťáka který úplně s ztrácí v
místních zájmech
V politice v literatuře v umění
nesmíme e dáti tímto nezdravým
klerikálnírn tlucheni nakaziti tím
to zbožňováním několika málo li
dí na útraty celého národa z ně
hož vzniká tak zvaný lokální pa
triotismus patriotismus kostelních
politiku
Přomoci tuto duševní nabubře
lost bylo ničjvřtší snahou starých
republik řeckých středověkých
republik italských a nčmeckýeh
státečků 18 století
Duch místního patriotismu ne
dostatek národního citu jest z
hlavních příčin bezvládí v jiho
amerických státech která zmařila
zřízení velikého Spanělsko-ameri-ekého
spolku od Ria Grande až k
mysn Ilornovu místo aby byla
potírala malé státečky toužící po
revolucí
Méně než dříve pociťujeme toho
to klerikálního ducha Jen zde a j
onde vystřeluje na povrch Musí- j
me tm střežili bychom nemluvili o
severní nebo jižní o východní ne
bo západní literatuře a umění
Joel Chandler Harris jest zajisté
vraceli se a nekb kali před společ
nými modlami kterých se naši ot
cové zřekli
fest sotva uvěřitelno že Ameri
čané musí ješté býti varováni před
komickou fitrurou kterou hrají v
očích každého rozumného člověka
svým opičením se po jiných vzdě
laných národech
ního v v konali Musí se tím sjMko
jiti podle možnosti dosíci čehosi
dobrého čeho před ním již mno
hciu lépe bvlo dosaženo
Nemá často žádný zájem pro ně
co Velikého malebného co fl'l
každý před očima kdo jest s to
aby če v knie přítomnosti í mi
nulosti naší Ameriky Právé tak
prostřední spisovatel který se vo
ji jcmuocitiiostí a ženskou iněkko
stí život za oceánem shledává drs
ným a který m ní to if 1 #y hrál
Úlohu muže před muži a který se
hledí ochránili před větrem j j
silnější duchy než on j t jenom
polilllji
Tento uprchlík muže psát i do
hré a nčné verše články a romá
ny ale nikdy nesnesou jeho tlila
srovnaní s pracemi jeho spolupra
covníka který' jest i losi i sibm V
stál na vlastních nohách a který
pracuje sým americkým způsobem
Ziovua tak učenci- kt rý jiiožil
tv kteií lbii ni stať a národ
not Isme ohniv i zastánci veřej
ného vyehovuií bn anirlické
a žátlné jiné reéi má iiilib ti
yiičováni
Isme proti irozdéh-tii fotuln škol
i iho a proti iidih ní Mibvenci
zvláštním školám státních pro--1
f-i i Íí K Podporované zvláštní
školy in musí u'iá v at i "tát v žátl
né 1'ormě
Právě tak odsiisnije to když se
víii co Čka některého klade na
aliil Zádáine aby všichni ob"a
ri proti stanti a katolíci ié a
i vi říci yi stejně uznáni t Ve
svých právech chráněni
Nas odpor proti vlištiiiiii o j
státu podporovaným školám nklá-
tli nam a povinnost starati se o
i
to i!y e Veřejných Školách lle-
ciiiiio sc 'iá!ii-nvk vch roiiíiu
školrá dozorci učitelé áei v ši-
il ni musejí iiíti stejná práva ' j
'hledu na jejich v íru Ic-t i bn
Tat Mn 1 1
i" SCH00L 1
5H0ES I
i
♦SPECIÁL MERIT"
školní střevíce baze M
SkDlWilfíVKíU írli nUt 1 i
afoi ikulai uřrvicel um i
U IH „( 1 „jM 4tív
r-' Si-l Mrril v !l Oe: ' v jl
lakoirkia }f ilikri a i i-i „M
ti 11 t J rli ij yM I Jíul1
tik itl ft 4lt li II UMklI Jřo tel r
! IlixUlH-ln yt u lieh „ Inlnika kllhr
ni nivutntriMi firaií- Mlrri n Mnf „b
leliii ntinii u i io liarma: ci
mra mm lr hlnk artr4IlKiM oliii
llmli(l Mrfil laiwm „
ílfe i ii-iiř Vra ni lra Mil
n-li Marilijr M him-lii iiMii
tbik I (Wjtr kur) olfn i lýi
ll"tním tak lrl I mlihn I v
l II rlili Martini Uabiii)
-lilli a nuk llo- VTa
1- -llkca alfn rt
F MAYCR
BOOT k SNOE CO
MilIwaukM Wii
)
Fór COSSAR
och FLICKOR
iiiov potlá várně ruku na přivita- bof všichni obé-ané této republiky
mni každému kdo k nam přichá- intisí hlasovali jako Ann riéani
zí s poctivým limy sb ni by stal s-
jako my dobrým obéaneiii Sihuc-
ných Siái ii Ab- máme také nrá-
i'o ba povinnost žádat i by se jím
stal a nepřekážel nám různými po
sudky siirého světa Mnohého se
musí odříci Tak na příklad imisi
nali v Americe n- ní místa pro
anirehistíeké zřízeni ať již vystupuj-
pod jakoukoliv formou
rovněž jako není tam míta pro
tajné spo! 'no! jejichž cib iii ie
vražda n - mlío eiiné
laKC OtliSl Vciletl - tllsj jest
upíná sVotMida naboedsiví i úplná
rozluka cirk I stálu Mui lu
Netučné OpoVIŽi lii hotlcll jest
ten kdo hlasuje proti řádnému A
iiieriéanu jen proto o se tento n-
narodil v Irsku nebo v Německu
lest to ošklivé pracovati proti ně
komu pn jevo víru nebo původ ji
všichni řádní občané odpuzují la
kové jednáni Skandinávec N'ě
niee neb Ir který se s(a pravým
Aiin i jčaiH in má právo jako kaz
ily" jiný občan této země A' má
právo na naše přáteUnj „a sf-o-b
ět nskoii %a politickou poiHru
svých spoluobčanů
Mezi lidmi s nimiž se ( pnb-é-iiosli
►lýkám a kletv čítám ke
Holil i
V lasti i
diz náboženské nešváry a nábož- n- svým uejlepšim přáteliiui a spolu
ske třenic- tar- Kvropy zapoine- praeov níkum jsou nmoí mi -
pr o lásku k naší -pob-é-né p-m nn uí jako v Německu
vil 1 1 ei I v ti na lo nae m v Skamlimiv n Irsku i ní-ee bv t'
jsm- r-b Mu j it naši vlajku jko bylo na lézt i b-pších lidí zde
vn in - vsšim misi' šioáni a žát I- naší zemi narozených
oil in i -etllc ní :ieší stavětí j Kolleéllé liclliohll iileálllí idiováťi
Mu-: s i fcshinet !t-o 'se našich iiaturalisovaných spolu
'"!v cis' ' klidový i-n iieim cjša- občanů ěpc onaéiti mž slovy u-
I' l! I cel V i e mišto sV
i -o vy t
Paťrl
V-
H 11
bon při nějaké
iě!f ie! í iiujs i
k:
A přece není lato výstraha úpl- řv'' mládí na německé universitě a
né zbytečná ani pro toho kdo se
vychloubá zaujímá vynikající
místo v literatuře a umění u ♦ u
dává tóu v: spideéiiosti
Xm jnívoilní jest lejiší napodo
beného třeba by toto bylo st bc
dokonalejší Co bychom řekli o
bláznu který by něco najujtlobřl
co by sám mohl lépe ntvořití?
Kdyby opičící se Američané mé
li právo považovati jiné národy za
lepší než národ svňj vlastní přec
jen pravdou zůstane že pravý A-
menčan padesátkráte je cennější
než nedůstojné napodobení buď
Francouze nebo Angličana
Můžeme klidně věřili že li naši
krajané již věří v inferioritu A
meriky nechť jsou sebe vyvinu
tější přec jen mají chybu ve svém
mravním i duševním vychovíní
Široké obecenstvo jež má ve svých
žilách a ve svých kostech lásku k
vlasti a je zdravé duchem má vše
chnu příčinu opovržlivě a hněvivé
shlížeti na tyto slabé odpadlíky
všechno zakořeněné zlo musí se
vymýtit i i kdyby se to zdálo v
naší zemi býti podivným zjevem
Ale vše co je dobré a zdatné mu
sí se zachovat i nechať to přichází
odkudkoliv
Chyby v jiných státech nesmějí
nám býti důvodem bychom se u
téšovali nati chybami ve stát?
míj ivm iravi a pracuje na ro
li lídrá byla již padesátkráte
pracovánu némeckýui pluhem
Rovněž tak bláhoví rodičové
kteří dají své děli vychovali do
ciziny v úplném neuznání pro
každého prozíravého úplně jasné
pravdy Že Američan který ve své
zemi se chce povznést i musí mezi
svými siioluobčany také vyrůst i
Obzvláště' v některých severový
chodních městech mezi lidmi již
chtějí udávat! tSn v tak zvaném
světě a kteří také v mnohém ohle
du tak činí panuje toto maloměst
ské opovržení hodné olidivováfií
všeho cizozemského tato obava že
by nedovedli státi na vlastních no-lunh
rziiávámi' užitek zaslouženého
odpočinku ab' touha jmi pohodl
něm životě neměla by býti jedi
ným cílem života 1'znávlme je
ště větší užitek těch kteří nema
jí praktického jiovolúní ale vše
chen svůj čas věnují politice neb
lidumilství vědě nebo umění Ale
lidé kteří svůj čas zabíjejí zahál
kou jsou kletbou společnosti a
stávají se směšným a škodlivým
živlem v politickém světě snaží-li
se osvojili si nej horší vlastnosti
svých zámořských krajanů
Třetí význam v slově amerika-
Mítního nebo něstsk' ho úíi
pláli se ni j ho víru
Mocný vysléhovííh-cký proud na
náš břeh přinesl mnoho dobrého
ale také méně cenného sebou
Zvitézilo li to dobré nad im nč cen
ným závisí jediné nt tom zda pří
chozí k nám úplné s námi splynu) i
nebo docela nic ! nám s nepři
způsobili čili Mali-li s Aamriěany
tu b zůstali Kvripany
Více než tři tma obyvatelstva se-
vt-rnicii siaui jsou eiZlf) rotiem a
původem Xt Ji část jich uf ú
plně zdomácněla jako potomci pu
ritánů a mají svůj poctivý podíl
na iiiišein blahobytu Přistěhoval
ci a jich synové kteří ani srdcem
ani s plnou důvěrou svůj osud s
naším ic-spojili a kteří se upínají
na řeč mravy a způsob í myšlení
starého světa který opustili po
škozuj tiejen n be ale i nás Zů
stávají nepřátelským živlem ne
splynou s námi run jí jiné zájmy
ne my a jsou jen překážkou v ži
votě posMilítém a ani pro sebe ne
mohou nic dobrého očekávali
li st lo nevýslovně v-lká výhoda
pro vystéhovalee státi se občanem
americkým diuéno Američan jest
ctným titulem Kdo jinak o tom
smýšlí iicniíi práva užívati tohoto
titulu a musí přieháí-li z Kvro
py čím ilřív tím lépe tam „ vrá
liti
SI -I ' i
viiiz Který Ztie nt-ziloinacnj ne
může proto přec ustat i K v rn pa
nem Xení ničím Takový při
stěhovalec nemůže zůstali tím čím
byl: členem společnosti starého
světa Pokusí-li se mluvili dále
svoji mateřštinou i po několika
pokoleních bude ní hnusná ha
tlanina I)rží-li st nevně svích
mravů a zvyku stane se za krátko
nejapným podivínem Zanechal za
sebou starý svět a nemůže s ním
nadále udržovat! spojeni Chce-li
něco v životě znamenat! pak musí
se bcpodmíněčně vrhnoiiti duší i
snlecm v ten život ktrý si vyhle
dal Jest velice nutno přísnými
zákony obmeziti vystéhovalecký
proud a jmenovitě energicky vy
stoupiti proti dělníkům kteří náš
trh práce utlačují tak jako proti
těm kdo jsou zločinci idioti že
bráci nebo anarchisté
Se svého stanoviska jedná při
stěhovalec bez odporu nejmoudře
ji htane-Ji se úplným Američa
nem s našeho stanoviska máme ú-
plné právo to od něho požadovati
Jako dobří soudruzi aniž bychom
a SV II svátek
i ' ( a so j táky
('-šti llllV 1 TO Sebe Je-
-mí s- ii sjeti na ndílv sie í
irbi a ir-kcin iieim mei Pratiei
Néiiiecli Mii s kli-rými in eu' i
spoieě'ie!o
Př- d ši':i inisi pí islěhovale- a
OM i jc!y miuv :ti iiv-i:ii í( ďi:' '
lee (!i-s!ii :iiic
tí Olí :'iij( jsích
Pi isí T hov i
mnoho řitiii"
st éliO„i l! kti i i pi e
Iieotlvislost přišli !
111-'
u I
nu rickťlio poslance který na
rotlil v Německu vysoce váži něho
Kichaida líiieiilhra z Viset ntu
jenž v řeči která se týkala otázky
Sauiojské prav il :
"Víme tirávě lak dobře iako ti-
statní Američané co jest naší po
vinností Chceme pracovali pro
naši zemi v dobách míru a cle-t m
pro ni bojovali ve válce když k
lomu dojde Pravím li "naše ze
mě" pak myslím — rozumí s- —
naši přijatou zemi Spojené Státv
v americké Jakmile jsme se úplné
nismus týká se zdomácnění těch e ho vyptávali na jeho vím a do-
i : i i
1'irě tak jako nyní byli j-me již " 'isv au paK nejsme Zailny
tenkrále národ--m smíš -né krve -N" "í' J'Á jsme Američany
V likč množství m-j-la vnější 'i 1" '"''vluost k Americe h-miií
jmen v této válce přin ib clo p„ M" !"'uzovat i podle délky našeho
tonikum ITii not! jko lay Se fmv" dsiiie Američané otl
vi-r Mt!ona luiens Vuhěc bv- !'' "'-v' jíll"i'" jtn" vkročili tm
li II ni' not ti naší i-! „j-Ui iTi-kou půdu až k tomu oka-
I I
hoviilci !'ychlcji a lukliilnéji
ne osiaini národové siali se mlu
vou mravy n smýšlením Američa
ny Jlolamrané se již obtížněji
vživ ali Ab- konečné se jim to po
dařilo a pochodili při tom dobře
Jeden 7 nejvíce vynikajících ge
nerálu z války za ncodvislost
Sehuvlt-r a jeden president Spoje
livch Států Van Hnnn bvli !b
laudského původu ale dostali se kt'ří ' '''Iili mimo Ameriku
k těmto nejvyšším v zemi hodno- ' y Aniencane muži-me vykma
stem jen proto že se stali Amcri- tl 'J'h'" ""'n uloženou úlohu jen
cnny a přestali se cítili Holan- "'"f™"'' -hopime-li se rychle n
ďativ mužné práce pozuámc-li nebezpe-
Právě tak Němci v Pt unsvlva- d' al" n-l"J"J ' W#i ani
ke mu wlivlmfi Pf-min::
řin li blifi n núi vl'„'i - II-WI uiiini-
dali
lllllliyrvi 1'c! lil ell o
1 VoJiio innl mm-
ru Oni naproti tomu kteří se ne- 'UT J-"n-
stali Američany jsou až lo dnes ™ i-aHiiau ny tyi
nepatrnou klubovní „M beze vše- '""V -™-" '"'
1 „ -„ a- ut" jcuiio arucc jetinii nika led
IlO VV7I nim lríi Arrufibn I " lu""'l "
-
mžiku kdy položí nás v aim-rickv
hrob Pude-li toho potřebí jsme
ochotni uchopit i se zbraní za A
meriku Amerika je první a po
sbdní Amerika na věky! Ameri
ka před Německem! Ann ríka před
crlým světem!"
Všechna čest muži který mluvil
taková slova Věřím že tyto city
sdílí většina našich spoluobčanů
ii Kien u nas zdomácněli - „ ' 7
do dob Muehl nbertírových !" ™ s''0-lt' :? 1UZ- ™"
žství čestných jme naší histo- hV']T V nkhmní a
Tak jest i s Iry kteří historii
na hlava pro čest a velikost
naM
i r 41J ni" I I llini0111 v t
'II 1 1 r BlOit:4WIB VJOflll
války za neotlvislost dali '
jako CaroII u Snllivan muži to!r4rmif a ftou no nrttJ-
kteří stali se Američany a jimi ta-1 lOimjaiDOJ lid UlUUBIi
ké zůstali
Irové kteří Iry zůstali a zevněj
ší politikou se zabývají mají je
nom nepatrný vliv v americkém
životě a nikdy nedostoupí výše
které dostihli jejich krajané kteří
se konečně stali Američany
Všichni lidé bez rozdílu kteří
sem přišli to uznávají
Také vzhlcdfin j církvi má to
svůj význam Církev která uží
vá cizí řeči a cizím duchem jest
prodchnuta jest odsouzena k za
niknutí
Itozumějte mně dobře Ameri-
kanismus jest otázkou nadšení
přesvědčení a snahy a nemá s ví
rou a národností nic společného
Státník který koketuje s irskými
německými voliči Ir a Němec
který z láíky k němu pro nehol
hlasuje jsou opovržení hodni ne
' Vt" MTjuaii i
ivn V7'~l!t!-!
Kdo ai přeje ireenil
domov a jiti kd
Jet jimi ' úroda
katJý rok kU ift
íiatá tdmxk toda
1 poíast kde mílie
malým kapitkUpw
poCltí farmařití
arilíifřtl farmu
po dlonbi lta bydlet! blízko menta nu
rorině mezi Cccby a cítit m jako ve
taré vbstl kde roate to ta mé 1 prkem
poli ta Mini Zda vpravíte ae nnuduo
do farmářského iivota ten jediný po
krok proipivajlcl daetnt doby jest rol
oík v Americe Piite krajané mim
kráane pozemky a farmy na prodej bila
ko mřata eo farmař a obataravatc) ixt-
eemka výhradní pro národ ienký
v a altizbovolný
JOHK SCHATOR
B" 2(1" PhlUlmi Wla
— Podporujte naie Čeiké ob
chodníky kteří v liiti tomto ohla
šují tf
saíM
tf